VOŠ a SPŠ VARNSDORF Mariánská 1100, 40747 Varnsdorf 198P2006 – Pilotní projekt SIPVZ
První světová válka
Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století • nejprve drobné spory – Anglie a Francie o Horní Nil, Anglie a Nizozemí o jižní Afriku, apod.
• mezinárodní vztahy však určoval také Německo - Francouzský konflikt – Německo se snažilo udržet Francii v Izolaci
• roku 1873 vznikl spolek tří císařů – Rakousko Uhersko, Rusko, Německo
• Anglie trvala na politice „skvělé osamocenosti“
Zdroje napětí v mezinárodní politice
BALKÁN („SUD PRACHU“) - „VÝCHODNÍ OTÁZKA“
• v 70.letech 19.století zde vypuklo Protiturecké povstání • začíná se zde angažovat Rusko (v protiturecké politice) • společný jazyk, náboženství (jako obyvatelé Balkánu) • 1877 - 1878 Rusko- Turecká válka • Turecko se snaží dostat na východ => 1911 „první balkánská válka“ – Bulharsko, Srbsko, Černá Hora, Řecko × Turecku
• 1913 - „druhá balkánská válka“ - Srbsko, Černá Hora, Řecko × Bulharsku (Bulharsko poraženo)
BOJ O KOLONIE – – – –
kolonie = věc prestiže suroviny, odbyt výrobků vývoz kapitálu vojenské důvody
• Asie – Čína – snaha ovládnout Mandžusko • vliv v Koreji • zájem: USA, Anglie a další Evropské země, ale i Japonsko a Rusko (železnice přes Čínu)
– Japonsko – reformy => vyspělý kapitalismus – Persie (dnešní Írán) a Afghánistán – Rusko a Británie – Indie vládli Britové – korunní kolonie od roku 1858 • roku 1877 - královna Viktorie = indická císařovna
BOJ O KOLONIE • Afrika – Evropané – pouze pobřeží (asi 10%) – střed – neprobádaný, neznámý – Objevitelé (Livingstone, Stanley, Emil Holub), za nimi misionáři, obchodníci, vojáci a úředníci – 1886 - založen Johannesburg (objevení zlata v Transvaalu) – 1899 - 1902 na jihu Afriky lokální válka mezi Brity a Búry („Búrská válka“) – o naleziště diamantů • Britové použili taktiku spálené země, jeden z prvních koncentračních táborů • Britové zvítězili a Transwaal a Oranžsko připojili ke svému území.
– 1910 - Jihoafrická unie (rasistický stát (apartheid)) – začíná anglickoněmecké soupeření, nepřátelství • Němci - podpora Búrů, budují vojenské námořnictvo • poč. 20. století – Schlieffenův plán = boj na dvou frontách
BOJ O KOLONIE • Severní Afrika – Britové – Egypt (Suezský průplav) – Francie - Alžír (již od 19. století) – výboje na jihovýchod a jihozápad. – 1898 – britská vojska se srazila s Francouzi na horním toku Nilu u obce Fašáda • sféry vlivu (Anglie uznala nárok Francie na Alžír a Maroko, Francie uznala britskou okupaci Egypta) • sféry vlivu si rozdělili též v jihovýchodní Asii a Thajsku
• 1904 – Francie a Británie uzavřely srdečnou dohodu („entente cordiale“) o rozdělení sfér – nebudou si škodit.
BOJ O KOLONIE • Mapa: – Francouzské území (1) – Britské území (2) – Italské území (3), Belgické území (4) – Portugalské území (5) – Španělské území (6) – Německé území (7) – nezávislé státy (8)
BOJ O KOLONIE • o Blízký východ měli zájem všichni – suroviny – vojensko-politický (strategický) význam
Vznik koalic • v roce 1879 Bismarck dvojspolek s Rakouskem (obranná smlouva) • roku 1882 se přidala Itálie (trojspolek) • Francie s Ruskem podepsala spojeneckou smlouvu (dvojdohoda) • trojspolek a dvojdohoda = rozdělení Evropy na dva mocenské nepřátelské bloky • roku 1907 Anglie opouští politiku skvělé osamocenosti a přistupuje k dvojdohodě (vzniká tak trojdohoda)
Počátek 20. století • pacifismus (odmítáním války) - válka je označována za nelidský, zbytečný, nemorální a nemoderní způsob řešení konfliktů • v roce 1899 probíhá první mezinárodní konference o odzbrojení v Haagu – přijat zákaz používání otravných látek – ustanoven Mezinárodní soudní dvůr v Haagu
• v roce 1910 mírový kongres ve Stockholmu – prosazuje mobilizovat mírové síly – angažovanost vědců – zavedena Nobelova cena míru
• roku 1912 bylo na Basilejském kongresu druhé internacionály vyhlášeno heslo „válku válce“ • roku 1914, po vypuknutí války, sociální demokracie opustila protiválečnou politiku a podlehla nacionalismu a šovinismu
Dělnické hnutí
Marxismus • koncem 19. století se v socialistickém hnutí objevil „levý směr“ vycházející z marxismu • ve Francii - představitelem Jean Jaurés • v popředí směru však stálo Rusko s početnou skupinou profesionálních revolucionářů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem
Představitelé • Eduard Bernstein (*1850 †1932) – publikoval teoretický spis o evolučním socialismu – ovlivněn Marxem a britským fabiánským hnutím, (odmítalo násilí revolucí - podporováno - George B. Shaw, S. Webb, H. G. Wells)
• Vladimír Iljič Lenin (*1870 †1924) – nelíbilo se mu odmítání „diktatury proletariátu“ – budování bojeschopné strany, ve které není důležitá masovost, ale jednotný názor a kázeň – snažil se vytvořit stranu jako předvoj dělnické třídy
Příčiny vzniku první světové války • nelze jednoduše říci • způsobena komplexem dlouhodobých a krátkodobých příčin • dlouhodobé: – spory mezi velmocemi (z ekonomického a politického imperialismu, z nacionalismu a šovinismu, z militarismu) – prosazovano mj. v Německu – pangermanismus (plán Mitteleurope)
• vytvoření koalic => rozdělení světa na bloky
Záminka k první světové válce • atentát na Františka Ferdinanda d’Este • 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny • Rakousko - Uhersko vyhlásilo částečnou mobilizaci (26.7.1914), za dva dny vyhlásilo R-U Srbsku válku • císař vydal manifest „Mým národům“ • 30. července 1914 vyhlásilo Rusko mobilizaci • 1. srpna 1914 vyhlásilo Německo válku Rusku • 2. srpna 1914 Německo dalo ultimátum Belgii o volný průchod jejím územím • 3. srpna 1914 – Německo vyhlásilo válku Francii – Británie vyhlásila válku Německu
Charakter války • na začátku pouze 6 států • plány na tzv. blitzkrieg ztroskotaly => nový charakter zákopová válka • mnohasetkilometrové fronty • nepřátelé oddělení často jen několika sty metry • cíl: zničit zákop protivníka • účastnila se pěchota a dělostřelectvo • válka získává přídomky totální a světová • nakonec se jí účastnilo 34 zemí
Válka • • • • • •
povoláno asi 70 milionů mužů 10 milionů se již nevrátilo 20 milionů se vrátilo s trvalými následky militarizace ekonomiky a hospodářství nová válečná technika („strojové zabíjení“) zapojena věda a technika (kulomety, minomety, plamenomety, samopaly, motorová vozidla, letadla, ponorky, od 1916 také tanky) • státní propaganda (dát vojákům cíl, proč padnout ve válce) - psychologická válka
1. etapa
1. etapa • N. začalo podle Schlieffenova plánu – cíl: – dobýt Francii, porazit Rusko, izolovat Anglii
• N. zaútočilo přes Belgii (obešlo Maginotovu linii) • poč. září – N. asi 60 km od Paříže => trojdohoda útok na řece Marně (konec šancí na blitzkrieg => zákopová válka) • centrální mocnosti – další fronty: Srbsko, východní fronta (Halič, východní Prusko) • listopad 1914 - Blízkovýchodní fronta (válka – Turecko - na straně centrálních mocností) – rozprostírala se na Černém moři, na Kavkaze a v Mezopotámii
2. etapa (1915 - 1916) • vleklé, nerozhodné boje v zákopech => odpor proti válce + hospodářská vyčerpanost • bitva u Ypru (1915) – N. použili otravný plyn => velký úspěch = fronta postoupila o 4 kilometry • východní fronta – R-U – velké ztráty => pomoc N. => průlom do pozic Ruské armády v Haliči u Gorlice • 1915 do války – Bulharsko => čtyřspolek – obsazuje Srbsko • 1915 do války – Itálie (dohoda) => italská fronta • únor 1916 – N. + Fr. => bitva u Verdunu – soustředěný útok – „Verdunský mlýnek na maso“ - zemřelo zde 600 000 mužů
2. etapa (1915 - 1916) • červen 1916 – A. a Fr. – protiútok na Sommě – N. – stažení části svých vojsk z Verdunu => v této bitvě zemřelo 1 000 000 lidí
• r. 1916 – Rus. - ofenzívu – neúspěšní (jaro) => tzv. „Brusilovova ofenzíva" (léto)
• 1916 – do války Rumunsko (dohoda) – poraženo • 1917 – do války Řecko (dohoda) • válka v koloniích a na mořích – boje v německých koloniích v Africe – v Tichomoří s Japonci – konflikt britského a německého loďstva
3. etapa • 1917 – obrat ve válce – N. – ponorková válka • Amerika uplatňuje politiku izolacionismu XNěmci potopili parník Louisitania (zemřelo téměř 1200 civilistů) => jaro 1917 vstup USA do války – mobilizováno hospodářství, budována pozemní armáda, USA finančně podporovaly dohodu
• podzim 1916 - zemřel František Josef I. – nástupcem Karel I. - Karel uskutečnil tajná jednání s dohodou o separátním míru • květen 1918 – smlouva ve Spa
3. etapa • březen 1917 – svržení cara => vyhlášení buržoaznědemokratické republiky • listopadu 1917 – VŘSR => sovětské Rusko (V.I.Lenin) => Rusko z války vystupuje => zaniká východní fronta • 8. ledna 1918 americký prezident Wilson vyhlásil 14 bodů (podmínek) pro ukončení války (např. právo národů na sebeurčení, myšlenky demokracie a svobody - pro nás nadějný 10. bod = právo na nezávislost států Rakouska - Uherska) • 3. března byl uzavřen Brest-Litevský mír mezi Ruskem a Německem
4. etapa (březen - listopad 1918) • • • •
do léta 1918 – výsledek války nerozhodnut jaro 1918 N. – několik ofenzív léto 1918 – americké jednotky => druhá bitva na Marně říjen a listopad 1918 - centrální mocnosti kapitulují: 1. Bulharsko a Turecko 2. říjen - Rakousko – Uhersko – 25. října Karel I. informoval německého císaře Viléma II., že okolnosti ho donutily žádat o příměří – 27. října ministr zahraničí RU posílá prezidentovi USA Andrássyho nótu = RU přijímá podmínky dohody – 3. listopadu kapitulovalo R - U – 11. listopadu v 11.00 kapitulovalo i N. (N. podepisovali kapitulaci v železném vagóně v Compiegne)
• 28. října – převrat v Praze – vyhlášen Československá Republika
Výsledky 1. světové války
1) sociální a nacionální radikalismus • radikalizace dělnictva, hlavně v poražených zemích- největší nepokoje probíhaly v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku a v Itálii • přeorientování průmyslu z válečného na jiný => nezaměstnanost (hlavně 2 roky po válce) • v některých zemích docházelo k pokusům o revoluci bolševického typu • vyhlášeny „republiky rad“ (sovětů) • 1918-21 - od sociální demokracie se odštěpilo levicové křídlo, začínají vznikat komunistické strany (radikálnější) • národně-osvobozenecký boj v RU, v koloniálních zemích (1. etapa rozpadu koloniálních mocností - Indie, Blízký Východ
2) zánik čtyř monarchií • • • • •
Rakousko – Uhersko Rusko Osmanská říše (Turecko) Německo => destabilizace poměrů
3) vznik nástupnických států • po rozpadu Rakousko – Uherska: Rakouská republika, Republika Československá (RČS) + Podkarpatská Rus • část území býv. RU připojena k Polsku, Rumunsku (Sedmihradsko), Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1929 Jugoslávie), Itálii (severní část) - státy vznikaly na národnostním principu (2/3 obyv. musí být příslušníky dané národnosti)
4) změny na mapě Evropy • - od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko - obnovena Belgie - Francie dostala zpět Alsasko a Lotrinsko - Besarábie (část Moldavska) připojena k Rumunsku
5) růst úlohy USA • USA věřitelem Evropy (Evropa zadlužena) = finanční vítězové - Evropa oslabena (vzestup zaznamenávají mimoevropské státy) - JAR, Kanada, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie => zničení rovnováhy sil na Evropském kontinentě
6) rozvoj vědy a techniky • spjato s destrukcí za války • velké ztráty (jak materiální, tak na životech) • po válce: hospodářská krize • otřeseny dosavadní morální hodnoty • změna životního stylu
7) vznik společnosti národů (SN) (1920) • měla zajistit mír, řešit problémy diplomatickou cestou • spory, které vzniknou, budou řešeny mírovou cestou • USA se paradoxně členem SN nestaly • nečlen i SSSR (až do r. 1934) • Wilsonovi současníci jej považovali za idealistu (chtěl spravedlivý mír, místo toho rozhod.vítězové) • SN = nástroj Anglie a Francie k prosazování svých cílů
Říjnová revoluce (listopad 1917) • 24.10. (6.11.) 1917 - začíná revoluce - rudé gardy obsadily důležité body ve městě (Petrohrad) nádraží, mosty, banky, telegraf, elektrárny pozdě večer do Smolného paláce v přestrojení přichází Lenin a ujímá se vedení revoluce • v noci z 6. na 7. listopadu se město dostalo do rukou povstalců (vítězství revoluce) • v noci ze 7. na 8. listopadu bylo obsazeno sídlo prozatímní vlády (zimní palác) • signálem byl výstřel z Aurory - zatčeni ministři, Kerenský se dostal v přestrojení pryč z Ruska (v diplomatickém autě USA) • vzniká vláda sovětů v čele s Leninem
Říjnová revoluce (listopad 1917) • 7. - 8. listopadu nepřetržitě zasedal sjezd sovětů „všeruský sjezd sovětů“ • účastnilo se jej 900 delegátů - většinu tvořili bolševici, ale přítomni i menševici a eseři • přijal dekrety (uzákonění současné situace) - dekret o vládě („Rada lidových komisařů“) - dekret o míru (všechny válčící strany vyzvány k míru) - mír bez kontribucí a bez anexí - dekret o půdě (patří tomu, kdo na ní pracuje) - pozemková reforma (zabavení půdy velkostatkářům, její rozdání dělníkům) - dekret o právu národů na sebeurčení (15. listopadu 1917) - svoboda Finsku a pobaltským státům
Občanská válka v Rusku 1918 - 1921 • • • •
v jejím průběhu vznikala rudá armáda vybojovala proti bělogvardějcům řadu bitev podporovala jí Dohoda (zbraně, peníze) Dohoda se bála, že se revoluce rozšíří (vyhrají-li bílí) • proti rudým stálo však 14 států včetně USA (intervence) • poslali jednotky na pomoc proti rudým (do konfliktu s jednotkami se dostaly i české legie • původně bojovaly s Rusy proti centrálním mocnostem)
