VOŠ a SPŠ VARNSDORF Mariánská 1100, 40747 Varnsdorf 198P2006 – Pilotní projekt SIPVZ
České dějiny 1900 - 1914
Modernizující vláda • 1900 – pokus o česko-německé „vyrovnání“ – vláda Ernsta Koerbra • zásada autonomního národnostního dělení Čech • důraz na hospodářskou politiku • Výstavba veřejných budov, nové tratě, regulace řek… • vláda vydržela 4 roky
Morava • národnostní spory nebyly vyostřené • 1905 – moravský „pakt“ - 4 zákony: – měnily systém voleb – úprava národnostních vztahů – 4 kurie – národnostní katastry – zaručovaly Č i N dohodnutý počet poslanců
• správu většiny měst měli na Moravě N, na sněmu N většina, přestože Č tvořili více jak 2/3 obyvatel
Volební reforma • od poloviny r. 1905 – zápas o všeobecné volební právo • volební právo pouze pro muže • petiční akce, demonstrace • vyvrcholení v říjnu a listopadu 1905 – generální stávka • zásah císaře => 23. 2. 1906 – říšská rada dostala návrh na změnu volebního systému
Volební reforma • rok trvalo propracování a schválení nového systému • rušení kurií • všeobecné volební právo pro muže od 24 let • Poslanecká sněmovna říšské rady – 516 členů • Horní sněmovna 150 – 170 členů
Volební reforma • na zemských sněmech zůstal kurijový systém • volební právo nebylo rovné – různý rozsah volebních obvodů • na jeden poslanecký mandát (průměr): – 9 – 10 tis. hlasů Němců a Italů – 11 tis. Poláků – 12 – 13 tis. Jihoslovanů a Čechů – 23 tis. Ukrajinců
Volby • květen 1907 první volby do říšské rady podle nového systému • mezi českými stranami zvítězila agrární strana • celkově zvítězila německá sociální demokracie • nacionalističtí radikálové neuspěli ač byli nejhlasitější
Volby • v červnu1911 se konaly další volby • posílení nacionálí radikálové <= následek trvalých národnostních střetů v Čechách • z českých stran opět první agrárníci • následovali sociální demokraté • roku 1908 padla po roce vláda Maxe von Becka (arc. František Ferdinand, demokratizační snahy, odpor proti připojení BiH)
Ústavní krize v Čechách • konflikt na zemském sněmu – N poslanci odmítli Č a vládní návrhy na změnu zemského zřízení a volebního řádu • N zemský sněm opustili • r. 1908 byl odročen => krize • 2. 12. nad Prahou vyhlášen na 10 dní výjimečný stav • „integrální“ nacionalismus- „národní država“
Vyřazení zemského sněmu • snaha o Č-N smír • hroutilo se finanční hospodaření země • 26. července 1913 nahradila vláda zemský sněm úřednickou komisí • státní moc překryla zemskou samosprávu => porušení ústavy • česká obstrukce
František Ferdinand D´Este • synovec císaře Františka Josefa I. • dravý, zarputilý a výbušný • matka mu v 10 letech zemřela • dvě macechy • v necelých 12 letech (1875) jeden z nejbohatších arcivévodů (modenský arcivévoda František V. d'Este mu odkázal své jmění)
Armáda • v necelých 13 letech (1878) jmenován poručíkem 32. pěšího pluku • 1880 se účastnil manévrů • 1882 – nadporučík, 1885 – rytmistr, 1888 - majorem • považoval vojenské řemeslo za nejkrásnější na světě • nebral všechny své povinnosti zcela vážně • po svém jmenování majorem převelen k 102. pěšímu pluku do Prahy a Benešova
Následník • 30. ledna 1889 se v Mayerlingu zastřelil korunní princ Rudolf => František Ferdinand oficiálně "poskočil" v žebříčku následníků trůnu po svém otci na druhé místo => dalo se předpokládat, že bude i příštím císařem • odjel do Vídně • císař se nevyjádřil • návrat do Prahy
Čechy • trávil svůj volný čas účastí na společenských akcích • lovil na svých panstvích Chlum a Konopiště (1887 koupil od knížete Lobkowitze) • zapojen i do skandálů a afér svého bratra Otta • od podzimu se 1889 umoudřil
Maďarsko • 26. dubna 1890 – plukovník => převelen do maďarské Šoproně • v armádě používali maďarštinu • Maďaři zpochybňovali jednotnou armádu • František Ferdinand vyhlásil boj maďarštině (její užívání se rozhodl trestat vězením) • Maďary považoval za nepřátele říše
Kolem světa • 16. prosince 1892 vyplula z Terstu Císařovna Alžběta (válečná loď) • arcivévoda si vedl 14 měsíců deník (Deník mé cesty kolem zeměkoule 1892- 1893) • cestoval inkognito (v každém přístavu věděli kdo přijíždí) • inkognito bylo jen zdůrazněním, že se nejedná o oficiální návštěvu • z cest si přivezl desetitisíce předmětů (trofeje, vycpaná zvířata, etnografické předměty, zbraně, přírodniny aj.) a na 2000 fotografií • rozšířil si svůj obzor - mohl srovnávat různé systémy vlády
Návrat • po návratu z cesty kolem světa si vyprosil u císaře přeložení do Čech (chtěl dát do pořádku své české statky) • 28. dubna 1894 jmenován velitelem 38. pěší brigády v Českých Budějovicích • nesloužil ani rok - vážně onemocněl • pravá plíce výrazně zasažena tuberkulózními bacily, též levá část byla podezřelá • léčit se začal v jižních Tyrolích
• 2 týdny ležel na lehátku v zahradě(četl, psal dopisy a střílel z pistole) • stav se zlepšoval • F.F. byl netrpělivý a vynucoval si povolení něco dělat, chtěl změnu • blížila se zima => léčba vyžadovala jižní podnebí => plavba po Nilu • před cestou strávil dva měsíce na ostrově Lussinpiccolo
Egypt • plavba monotónní a František Ferdinand opět netrpělivý • nevlastní matka přispěchala s Karlem Ludvíkem a dcerami Marií Annunciatou a Alžbětou do Asuánu • návštěva vlila F. F. do žil nový impuls • v březnu 1896 se vrátili do Káhiry • F. F. egyptské podnebí viditelně pomohlo, neměl teploty, přibral na váze, zánět hrtanu se téměř zahojil • zvykl si na klidnější způsob života • před návratem domů pobyl Ženevského jezera
Smrt otce • 17. května 1896 přišel telegram: otec je vážně nemocen • než přijel, otec zemřel (zbožný Karel Ludvík se napil vody z Jordánu) • F. F. byl skutečným následníkem trůnu • doléčoval se na Konopišti a pak přesídlil na Lölling v Korutanech • denní tisk informoval o tom, že následníkův stav je vážný, smrt je již nablízku • březen 1897: poprvé od 1895 nebyl v arcivévodových plicích žádný tuberkulózní bacil
Láska • kolem r. 1890 v Praze poznal hraběnku Žofii Chotkovou • od 1888 si František Ferdinand dopisoval s Marií Thunovou, starší sestrou Žofie • první dopis, který se Žofie dotýkal, byl datován 4. března 1894 • pravděpodobně i láska k této ženě byla důležitým hnacím motorem v léčení smrtelné nemoci
Láska • do 1898 se dařilo tajit vztah s Žofií před oficiálními kruhy • Císař zůstával poměrně v klidu, neboť i jiní arcivévodové si "užívali" s neurozenými dámami • František Josef si myslel, že jde jen o nějaký krátkodobý vztah • téměř po roce F. F. předstoupil před císaře s přáním oženit se s Žofií Chotkovou
Překážky • v případě následníka trůnu nemohlo dojít k morganatickému sňatku • její děti by nemohly být dědici trůnu • mohlo dojít k tomu, že v Uhersku by byla královnou a její děti by byly legitimními dědici trůnu • císař nechtěl dát svolení k sňatku, F. F. se zas nechtěl vzdát Žofie • rok na rozmyšlenou • období psychického nátlaku • přesvědčování i zastrašování • při F. F. stála jen jeho nevlastní matka • F. F. chtěl Žofii i trůn
Povolení • František Josef se rozhodl vydat souhlas se sňatkem • Dokázal si představit na trůnu Ferdinandova lehkovážného bratra Ottu • mohlo dojít k situaci, že František Ferdinand bude prostě vyčkávat, až císař zemře a pak si sám jako nový císař sňatek odsouhlasí • 25. června 1900 císař František Josef přijímá svého nástupce Františka Ferdinanda a předkládá mu podmínky, za kterých je ochoten souhlasit se sňatkem • 28. června 1900 František Ferdinand tyto podmínky slavnostně přijal: – jeho manželka nemůže užívat titul císařovna – jejich potomci jsou vyloučeni z následnictví
Manželství • 1. července 1900 se v Zákupech konala svatba • v den svatby povýšil císař hraběnku Chotkovou na kněžnu z Hohenbergu • její oslovení znělo "knížecí Milosti„ • manželství bylo až do společného konce jejich životů šťastné a harmonické • 24. 7. 1901 se narodila dcera Žofie, 29. 9. 1902 syn Max a 27. 5. 1904 syn Ernst.
Postavení manželky • habsburský dvorní ceremoniál: – kam směl, co směl, na co měl nárok F. F., to nemohla a neměla jeho manželka – i nejnevýznamnější arcivévodkyně stála v dvorním žebříčku výše než manželka následníka trůnu
• císař vykompenzoval postavení Žofie jejím titulem: od července 1905 měla být oslovována "Jasnosti", od října 1909 ji pak jmenoval vévodkyní z Hohenbergu a měla být oslovována "Výsosti". • F. F. pro svou choť plánoval titul "manželka císaře a krále" s hodností arcivévodkyně či velkokněžny a měla mít přednost před všemi arcivévodkyněmi
Nástupnictví • F. F. považoval za svého nástupce synovce Karla, • ihned po svém nástupu na trůn ho hodlal prohlásit oficiálně za následníka trůnu • Karlovi se snažil vštípit i svou politickou ideu a synovce si tak vychovat, aby pak šel v jeho šlépějích • vycházeli spolu bezproblémově • 1. listopadu 1906 zemřel bratr F. F. Otto
Konopiště • F. F. byl více než vášnivým lovcem • chtěl, aby Konopiště bylo velereprezentativním panstvím • za svůj život František Ferdinand skolil 274 889 kusů zvěře • chtěl svůj revír a své panství naprosto uchránit před veřejností
Konopiště • zahrady nechal otevřít pro širokou veřejnost těsně před svou smrtí 15. - 17. června 1914, což bylo považováno za mimořádnou událost • opatření následníka trůnu byla vskutku nepopulární a byl s místním obyvatelstvem de facto v neustálém boji
Plány • měl v úmyslu odstranit dualismus a zavést federaci • snažil se na císaře Františka Josefa působit, aby mu nepromrhal dědictví • 90. léta: zhlédl se v americkém federativním pojetí uspořádání: – chtěl říši rozdělit na přibližně stejně velké celky (Uhry rozdělit na 4 země, Čechy a Halič na 2) – jednotícím jazykem by byla němčina, centrem Vídeň
• počátek nového století: arcivévoda uvažuje o trialismu: – k Rakousku a Uhersku by přibylo třetí centrum, Velkochorvatská říše
• jediný cíl: otupit sílu Maďarska a i Srbska • 1910 - 1911: dualismus pouze revidován, nikoli odstraněn • v případě revolučních nálad Maďarů mělo dojít k vynucenému zrušení dualismu, tj. vojensky obnovit jednotný stát, Císařství Rakousko • plány směřovaly k jednotné říši s právy pro jednotlivé národy, tj. jakousi autonomií
Čechy • odmítal český radikální nacionalismus • 1905 na druhou stranu odmítl převzít záštitu nad výstavou v Liberci, která podle něj byla příliš radikální - německy radikální! • považoval se za Němce • pražská politická špička těsně před jeho smrtí v 1914 mu ukázala svou loajalitu: v Praze byl po Františku Ferdinandovi pojmenován nový most (u Rudolfina)
Bosna • od anektování (1908) byla tato země neustálým zdrojem napětí • před samotným odjezdem do Bosny se zmocnily Františka Ferdinanda jakési obavy • dostával i různé anonymní výhrůžky • organizace manévrů nebyla po bezpečnostní stránce vůbec zajištěna • jednání Potiorka a pominutí bezpečnostních opatření nebylo nějakým úmyslným činem, nýbrž bylo způsobeno jeho nafoukaností a prestižním myšlením
Sarajevo • 26. a 27. 6. se účastnil František Ferdinand manévrů u Tarčina (František Ferdinand měl výbornou náladu) • V neděli 28. 6. 1914 v 9:50 přijel vlak z Illidži do Sarajeva • ulice vroubily zástupy lidí, mezi nimi jen 120 policistů cca 200 kroků od sebe • následník trůnu s manželkou nasedli do černého automobilu
Sarajevo • jeli asi 20 km rychlostí, když se jeden z atentátníků, Čabrinovič, odhodlal vhodit bombu • svezla se po srolovaném plátěném krytu (explodovala až pod dalším vozidlem) • následníkovo auto zastavilo, aby se podívali, co se stalo • asi po 2 minutách se hrabě Harrach vrátil a kolona pokračovala k sarajevské radnici, kde měla být pronesena uvítací řeč • rozčilený František Ferdinand však starostu nejprve přerušil, že přijede do Sarajeva na návštěvu a házejí zde po něm bomby • během prohlídky radnice se ale muselo vyřešit, jestli dodržet původní program • trasa byla změněna • řidič prvního vozu informován nebyl, jel podle původní trasy • další vozy jely za ním
Sarajevo • když to zjistili v následníkově autě, zařadil Loyka zpátečku a chtěl vycouvat • bylo to v místě, kde čekal Gavrilo Princip • dvakrát zmateně bez míření vystřelil, poprvé nízko, podruhé po zpětném nárazu výše • absolutně mimo logiku a pravděpodobnost smrtelně zranil arcivévodu i vévodkyni • první kulka prošla skrze dvířka a rozervala Žofii břišní aortu • druhá kulka trefila Františka Ferdinanda do krční tepny
Sarajevo • zraněný František Ferdinand již jen pronesl ke své choti: "Proboha! Co se ti stalo?" a poté, co Žofie sklouzla na manžela, následník pronesl: "Žofinko! Žofinko! Neumírej mi! Zůstaň pro mé děti…" • Žofie zemřela prakticky hned, ještě nestačili dojet ani do Konaku, sídla zemské vlády • hrabě Harrach, který od radnice stál na stupátku vedle arcivévody, aby jej chránil svým tělem (ovšem nemohl čekat, že útok Principa přijde zprava), držel na již ujíždějícím autě arcivévodovi límec, aby mu nepadala hlava, a stíral mu potůčky krve vytékající z úst. František Ferdinand ještě asi 6x či 7x řekl: "To nic není…" Zemřel asi po 15 minutách po příjezdu do Konaku. Bylo 11 hodin dopoledne.
Cesta zpět • 29. 6. kráčel sarajevskými ulicemi smuteční průvod • rakve byly naloženy do zaplombovaného vagónu a toutéž cestou, jakou přijel, se mrtvý František Ferdinand vracel domů • 2. července ráno byl z Terstu vypraven zvláštní smuteční vlak, který večer dorazil na vídeňské Jižní nádraží • zde rakve převzal nový následník trůnu Karel a kníže Montenuovo a v nočních hodinách byly přeneseny do kaple v Hofburgu • smrt F. F. se v monarchii celkem ani nijak nikoho nedotkla,
Pohřeb • kníže Montenuovo měl od císaře Františka Josefa tichý souhlas k tomu, aby důsledně prosadil španělskou etiketu • musel se však sklonit před poslední vůlí F. F. (přál pochovat po boku své manželky v rodinné hrobce na zámku Artstetten) • když se pohřbu chtěli zúčastnit německý císař a rumunský král, bylo jim sděleno, že vzhledem k císařově věku a jeho možnému rozrušení není jejich účast žádoucí • v první řadě v průvodu na Západní nádraží šel i budoucí císař Karel • František Josef přišel do kaple v Hofburgu, lhostejně si prohlédl smuteční hosty a po výkropu opustil kapli, aniž by se naposledy podíval na rakev svého synovce a jeho ženy • 4. července 1914 František Ferdinand a Žofie spočinuli ve dvou prostých hrobkách z bílého mramoru u svého posledního dítěte, které se narodilo mrtvé
