VOŠ a SPŠ VARNSDORF Mariánská 1100, 40747 Varnsdorf 198P2006 – Pilotní projekt SIPVZ
Svět po 1. světové válce
Versailleský mírový systém • 18. ledna 1919 – Versailleská konference • účastníci: USA, Francie, Anglie, Itálie, Japonsko • červenu 1919 - MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM: – teritoriální změny – vojenské podmínky (např. Porýní = demilitarizované pásmo ) – hospodářské podmínky (reparace velmi vysoké, neúnosné)
• září 1919 v Saint-Germain smlouva s Rakouskem – rozpad R - U, územní ztráty, vojenská omezení, reparace
• 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly (ztráta území) • 1920 v Trianonu smlouva s Maďarskem – ztráta 70% maďarského území
• 1920 v Sévres smlouva s Tureckem – rozpad Osmanské říše, ztráta území, omezeno loďstvo, reparace
Světová hospodářská krize • stala se zároveň krizí demokracie • 24. října 1929 (tzv. „černý čtvrtek“) krachem na newyorské burze – krach obchodů s cennými papíry => akcie = papír – příčina: nepoměr mezi poptávkou a nabídkou – zhoršení 1932 - 1933, pád zastaven r. 1934
• Projevy krize – – – –
pokles průmyslové výroby o téměř 40% - 46% zhroucení světového obchodu nezaměstnanost - 30 - 40 mil. lidí pokles mezd => sociální nepokoje, demonstrace, stávky
• Ekonomické pokusy, jak krizi řešit – státní zásahy do ekonomiky včetně pokusů o plánování oblasti měny – protekcionismus – vytváření mezinárodních monopolů - omezování konkurence
Washingtonská mírová konference • 1921 - 1922 • uspořádala poměry v Tichomoří a na dálném východě – posílení vlivu USA v daných oblastech
• hlavní roli USA, Evropské mocnosti (Francie, Anglie, It.) a Japonsko • uzavřeny tři traktáty (smlouvy) mocností: – nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku – stanoveny válečné lodě (velikost, tonáže), které tam mocnosti směly udržovat – princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
Sovětský svaz v době stalinismu • pěstování kultu jeho osobnosti J. V. Stalina • kolektivizace - snížení zemědělské produkce • represe - boj proti třídnímu nepříteli (proti kulakům, buržoazním specialistům, z patnácti členů první sovětské vlády kromě Lenina a Stalina pouze tři zemřeli přirozenou smrtí) • dvojí tvář: tragická (miliony lidí v pracovních táborech) a budovatelská (miliony lidí přetvářejících sovětskou společnost) • 1935 - 1938 - politické procesy (Stalin se zbavil svých protivníků) • na XVII. sjezdu VKS (1934) - proti Stalinovi cca 300 delegátů, ale opozice - roztříštěná, neorganizovaná => Stalin udržuje moc
Totalitní systémy 20. - 30. let 20. století
Vznik • reakce na 1. sv. válku - nespokojenost s jejími výsledky • sociální (i národní) problémy - důsledky hospodářské krize – – – –
zvýšená nezaměstnanost – zbídačování papuperizace středních vrstev - „vzpoura měšťáků“ strach vládnoucích vrstev (i středu) z komunismu 2nová hnutí: Fašismus a komunismus
Totalitní režim • nad občany totální kontrola; jedinec = nic, příslušník celku (národ, strana) • cíl: prosadit určitou ideologii • potlačení opozice • jediná politická strana vládní a vládnoucí (stát = nástroj k prosazení politiky vládnoucí strany) • informační monopol => oficiální propaganda • převaha policejního státu nad právním • řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu) • potlačení lidských práv • v čele hnutí, strany, národa je vůdce – Německo = Führer; Itálie = Ducce; Španělsko = Caudillo
Fašismus • od fasci de combattimento [faši], svazky • Mussoliniho diktatura • později označovány podobné režimy a ideologie se specifickými rysy • zvláštní formou totalitního režimu je německý nacionalismus = nacismus • Fašismus odmítá – – – –
liberalismus (kapitalismus) demokracii (parlamentarismus, individualismus) Marxistický socialismus (× odborům) pacifismus (výboje; právo silnějšího)
• Fašismus zdůrazňuje – – – – –
roli kolektivu (= národa) a jeho historii xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) - až rasismus úlohu vůdce (= syn národa) úlohu strany sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti)
Fašismus X komunismus • fašismus hovoří o spolupráci tříd (vlastnictví výrobních prostředků třídy) • fašismus zachovává soukromé vlastnictví • fašismus klade důraz na rasu (opovrhuje lidskou hodnotou)
• komunismus je založen na myšlence třídního boje • komunismus: kolektivní vlastnictví výrobních prostředků (státní, družstevní) • komunismus klade důraz na univerzální lidské (humánní) hodnoty, i když je svou prací popírá
Totalitní systémy ve světě • v Itálii - Mussolini (1922 - pochod na Řím; - 1943) • ve Španělsku - F. Franco (puč 1936, obč. válka, 1939 Frankisté - 1975) • v Maďarsku - Horthy (1920 - 1944) • na Slovensku - J. Tiso (1939 - 1945) • v Rumunsku - Antonescu (1940 - 1944) • v Polsku - Pilsudski (1926 - 45); Beck (1935 - 45) • v Rakousku - Dollfuss (1932 - 1934) • podobné režimy byly nastoleny i v pobaltských zemích a Latinské Americe • fašistické strany působily i v demokratických režimech – ve Francii - Ohňové kříže (de la Rocque) = lagonlardi – v ČSR - Národní obec fašistická – ve Velké Británii - Britský fašistický svaz
• masová hnutí (měla obrovskou podporu)
Nástup nacismu v Německu • 1920 DAP => NSDAP • 1921 - úderné oddíly SA (Sturmabteilung) • 1923 - NSDAP pokus - o nacistický puč v Mnichově (neúspěšný) => NSDAP zakázána, Adolf Hitler zatčen • 1925 - nově ustavena NSDAP - Hitler ji ovládá • 1926 - oddíly SS (Schutzstaffel; Hitlerova osobní garda) a Hitlerjugend (Hitlerova mládež) • ve volbách roku 1932 NSDAP - 32 % hlasů - Hitler požadoval funkci kancléře • 30. ledna 1933 - prezident Hindenburg jmenoval Hitlera říšským kancléřem • 1934 - smrt prezidenta Hindenburga => Hitler převzal pravomoci prezidenta => „Führer und Reichskanzler“
Nacistické Německo • hospodářství - řízené státem • noru 1933 - požár Říšského sněmu • 30. června 1934 - „noc dlouhých nožů“ - asi 1000 předáků SA zavražděnoh • opora Hitlerova Německa - oddíly SS, Gestapa, SD (zpravodajská služba; v jejím čele stál Reinhard Heydrich). • 1935 - vydány tzv. Norimberské rasové zákony namířené proti Židům • Červenou pásku s hákovým křížem nosil na ruce každý nacista. • noc z 9. na 10. listopadu 1938 - tzv. křišťálová noc (sypalo se sklo z výkladních skříní Židovských obchodů) pogrom na Židy
Norimberské zákony • Ž. nesměli uzavřít sňatek s Árijci (nesměli mít ani společný sex) • Ž. nesměli navštěvovat divadla, kina, kavárny • Ž. nesměli vykonávat intelektuální zaměstnání (lékaři, učitelé, vědci, ...) • Ž. nesměli mít majetek (Árizace židovského majetku) • Ž. mohli nakupovat jen v určitých hodinách, mohli jezdit v tramvaji jen vzadu, apod. • Ž. byli označováni nápisem JUDE nebo žlutou šesticípou hvězdou • Ž. byly též likvidovány knihy psané Židovskými autory (páleny před Berlínskou univerzitou)
Příprava Německa na válku • • • • •
Německo porušovalo Versailleské dohody 1933 opustilo Společnost Národů 1935 zavedlo všeobecnou brannou povinnost po plebiscitu - k Německu připojeno Sársko březen 1936 Hitler poslal vojsko do Porýní => remilitarizace Porýní • Hitler připravuje útočné plány – plán proti ČSR: Schulung – plán proti Rakousku: Fall Otto
• neomezené ozbrojování, militarizace hospodářství • podporuje Itálii ve výbojných plánech
Agrese fašistického Japonska • 1931 Japonci zaútočili proti Číně => obsadili bohaté Mandžusko • 1933 Japonci - vystupují ze Společnosti Národů • 1936 sbližování Japonska s Německem (pakt proti kominterně) • 1937 Japonci - obnoven útok proti Číně • 1939 Japonci - střet se SSSR u Mongolských hranic • Japonci zde zastaveni - ponechali si dobytá pobřežní města (např. Šang haj)
Itálie • 1935 - 36 Italský konflikt proti Habeši (Etiopie) – v čele Habeše - Haile Selassie
• projevuje se bezmocnost a neschopnost SN • SN označila Itálii za agresora a uplatňovala proti ní sankce: – omezení dovozu strategických surovin (neúčinné) – uzavření Suezu neuplatněno
• 1936 smlouva mezi Německem a Itálií o společném postupu – vzniká OSA Berlín - Řím - Tokio
Španělsko • 1931 svržena monarchie a vyhlášena republika 1936 - vláda lidové fronty (socialistické strany a buržoazií × fašistům) • 18.7.1936 - převrat - generálové Franco, Mola) – Franco má podporu katolické církve, finančního kapitálu
• 1936 – 39 - občanská válka – Francovi pomohla Itálie (60 000 vojáků) a Německo (16 000 vojáků) – pro Němce to byla zkouška letectva Ù1937 - bombardování baskického městečka Guernica – Španělským republikánům pomáhali dobrovolníci (tzv. interbrigadisté - SSSR, i z ČSR 3000 voj.)
• 1939 - Španělská republika padla => Frankistický režim (udržel se až do 70. let 20. stol.)
Anšlus • ve 30. letech v Rakousku AUSTROFAŠISMUS – Dollfus - snažil o diktaturu po vzoru Itálie
• působili zde také nacisté • 1934 - Rakouský puč - Dollfus zavražděn – kancléřem Schuschnigg => připrava spojení s Německem
• 12. 3. 1938 anexe Rakouska (anšlus) => porušení Versailleské dohody, i dohody v Saint Germain • Rakousko = Ostmarka • prodloužení hranic ČSR s Německem
Appeasment • pol. 30. let západ - politika appeasementu (usmiřování protivníka - politika ústupků) – cíl: – oddálit válečný konflikt
• Anglie Německu nebude bránit v ovládnutí střední Evropy - pokud proběhne pokojně • 1932 - 1933 ve SN návrhy na odzbrojení (žádný výsledek) • Francie - sbližování s Ruskem • 25.5.35 - Bilaterální smlouva (Francie + ČSSR) o vzájemné pomoci • 16.5.35 - smlouva ČSR – SSSR - smlouvy nahrazeny vzájemnou dohodou • v některých zemích vznikly vlády lidové fronty (36-37 ve Francii, před občanskou válkou pokus i ve Španělsku
Československá republika 1918 – 1938 tzv. „první republika“
Představitelé státu • • • • •
prezident: Tomáš Garrigue Masaryk první předseda vlády: Karel Kramář první vláda = „vláda všenárodní koalice“ ministr zahraničí: Edvard Beneš ministr vojenství: M. R. Štefánik
Problémy „první republiky“
1) Německá irredenta • představitel: Lodgman von Auen • pokusy o odtržení německy mluvících oblastí (pohraničí) – * čtyř provincií - měly být připojeny k Rakousku
• Němci u nás - konec války a vznik ČSR = porážka – národnostní menšina
• 4 provincie: Sudeten Land, Deutschböhmen, Böhmerwald Gau, • prosinec 1918 - pohraniční oblasti vojensky obsazeny • ČSR - princip čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci 16%) • minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé 10%
2) problém československých hranic • hranice s Německem a s Rakouskem - na základě historického vývoje • problémová hranice s Maďarskem (žádná historická hranice) – po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů
• Podkarpatská rus (pův. patřilo k Uhrám - Zalitavsko) tři tendence: – připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR – vojensky obsazena československými vojsky – nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje
• spory s Polskem (o Těšínsko) – velmoci rozhodli o rozdělení - obsazeno čs armádou – 1920 - Pařížská smlouva - připojeno k Československu
3) hospodářské a sociální rozdíly • Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní, stroj., sklářský průmysl) • Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus – zaostalé • sociální rozdíly: – zaostalost východních částí – žádné střední a vysoké školy, neex. slov. Inteligence – 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND
• na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci, policie, lékaři • rozdíly v sebeuvědomění - problémy čechoslovakismu • Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se osamostatnit se (vnitřní spory)
4) sociální problémy • hospodářský rozvrat, 1/5 dělníků nezaměstnaná • 1918 - protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin) • požadavek socializace, znárodňování velkých průmyslových podniků a dolů • vydávány zákony: – osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti – nemocenské a úrazové pojištění
• duben 1919 - zákon o pozemkové reformě = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha nebo 250 ha půdy vůbec – vznikl pozemkový úřad – 600 000 rolníků dostalo půdu (po 2.svět. válce usilovali o další pozemkovou reformu)
• jaro 1919 - měnová reforma (rakouská měna okolkována) – pod vedením ministra financí Aloise Rašína – třetina rakouských bankovek – spjata s úsporností ve státních výdajích
Politické strany • Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana (Alois Švehla, Rudolf Beran, Milan Hodža) • Československá sociálně-demokratická strana • Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté) ( V. Klofáč, Stříbrný, Beneš) • Národní demokracie ( Karel Kramář, Alois Rašín, Viktor Dyk) • Lidová strana (Jan Šrámek, Hurban) • Komunistická strana Československa • Hlinkova Ľudová strana (HĽS) (Andrej Hlinka, Josef Tiso, Sidor) DNSAP (Konrád Henlein, Frank)
Volby • 29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky • 1920 - parlamentní volby – soc-dem získala 30% hlasů
• září 1920 - vláda podala demisi – úřednická vláda Jana Černého (premiér)
• únor 1921 - vznikla KSČ • 1921 - 1922 - spory o funkce prezidenta • 1922 - volby vyhráli argárníci; vytvořli „vládu všenárodní koalice“ – v čele: Alois Švehla – uklidnění poměrů
• 1926 - úřednická vláda Jana Černého - „vláda panské koalice“ • 1929 - 1938 . . - „vlády široké koalice“
Vliv na české politické scéně • „koaliční pětka“ – agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní socialisté, národní demokraté
• „hrad“ – neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka
• bankovní sféra, průmysl – důležitá Živnobanka (vliv na hospodářskou politiku státu)
• Československo do roku 1929
Hospodářství • období konjunktury (vzestupu) • symbolem úspěchu byly úspěšné firmy (Baťa, ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, oděvní závody Prostějov) • Československo – 10. místo ve světové průmyslové výrobě a 17. místo ve výši národního důchodu • stabilizace měny • od roku 1929 - aktivní obchodní bilance • problémy: – nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientované na vývoz) – nedařila se industrializace Slovenska – ČS - dluhy z války (ČSR - příspěvek za osvobození, převzala část dluhů R - U)
Hospodářská krize • nejprve zemědělství (zaměstnáno 60% obyvatel) • krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 pokles o 40%) • finanční krize – 1934 - devalvace koruny - nejvíce postiženo Slovensko, Podkarpatská rus a České pohraničí => velké vystěhovalectví • státní půjčky (subvence) - sociální podpůrné akce pro dělnictvo – podpora v nezaměstnanosti – stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“)
• nezaměstnanost - 920 000 (oficiálně) - 1 300 000 obyv. skutečně • pokles mezd (o 17 - 20%) • malí podnikatelé zanikli => proletarizace, pauperizace (zchudnutí středních vrstev) • absolventi škol nenacházeli práci a patřičné uplatnění
Radikalizace • KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské krize (demonstrace, pochody hladu, stávky) • cíl: bojovat za mzdy, za to být zaměstnán • proti nim tvrdě postupuje vláda – 1930-32 střelba do protestantů
• odpor mezi spisovateli, novináři, herci • důsledkem - rostoucí solidarita dělnictva, vznikla solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky (projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo zásobováno jídlem živnostníky) • březen a duben 1932 - Mostecká stávka, největší a relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)
Nacionalismus v pohraničí • sílí negativistický proud německé politiky • odpor proti demokratickému zřízení • DNSAP se snažila získat co nejvíce voličů (nahrávají tomu důsledky krize) – organizují různé vrstvy obyvatel, snaha proniknout mezi mládež; sleduje politiku Hitlerovy NSDAP – cíl Hitlerovy politiky - rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa – DNSAP je finančně podporována z Německa
• 1933 - zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických stran • 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Konrádem Henleinem – oficiálně nepopírala ČS stát, ale využívala demokracie státu – 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)
Slovensko • roste nacionalismus • 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém sjezdu v Rožumberoku • 1933 se v Nitře konaly oslavy založení 1. křesťanského kostela (833) - 1100 let – – – –
měla to být manifestace jednoty (dostavili se představitelé státu) HĽS to změnila v protičeskoslovenské vystoupení oficiálně vysloven program Hlinkovy ľudové strany: autonomie další představitelé HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor
• český nacionalismus - Kramářova obec fašistická – NOF - rozpoutali protiněmecké demonstrace, napadali a drancovali německé obchody a kavárny
• 1930 - T. G. Masaryk slaví své 80. narozeniny – Národní shromáždění jednalo o přijetí zákona „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“ – je vytesán do kamene ve sněmovně – vyvolal velké spory
Zánik „první republiky • volby v únoru 1935 představovaly boj o charakter republiky (demokracie, integrita státu - ano × ne) • Národní sjednocení - spojení národní demokracie (K. Kramář) a českých fašistů (Stříbrný, Gajda) • v prosinci 1935 odstoupil T.G. Masaryk a konaly se proto prezidentské volby - 3 kandidáti: Edvard Beneš, Bohumil Němec, Klement Gottwald • 1937-1938 požadavky SdP vůči československé vládě rostou= nástroj německé politiky k dosažení německé Mitteleuropy • 24. 4. 1938 SdP („Henleinovci“) přijala karlovarský program: – autonomie – volná propagace nacismu (=> změna zahraniční politiky)
• 7. 5. 1938 Anglo-Francouzská výzva - ČSR má přijmout Henleinovy požadavky • květen 1938 - tzv. květnová krize (stupňování požadavků) • 20.- 21.5.1938 ČÁSTEČNÁ MOBILIZACE • 30.5. 1938 Hitler - plán útoku proti ČSR (Fall grün)
Beneš • osud ČSR závisí na postoji západu (důvěřuje ve spojenectví s Francií) • vylučuje izolovanou válku s Německem (sami bychom se neubránili) • odmítá bojovat proti Německu jen se SSSR (kdyby to bylo reálné)
Léto 1938 • „druhý plán" - přepracovaný národnostní statut (SdP odmítla) • sbližování Velké Británie (Halifax) a Německa (Ribbentrop) – cíl: dohodnout se s Něm., zabránit válce, vyhnout se svým spojeneckým závazkům
• československá vláda na nátlak západu přjala mezinárodní zásah = porušení národní suverenity, ale jsme ochotní • do ČSR přijíždí britský diplomat - lord Runciman (má nezávisle vyřešit vztahy v ČSR) => závěr: soužití Čechů a Němců není možné • 29. srpna přijat třetí plán
Podzim 1938 • • •
5. září přijat čtvrtý plán, který byl již skoro roven karlovarskému programu SdP => ČSR se obětuje zájmům světového míru 12. září se HSĽS pokusila o puč 15. 9. se Chamberlain schází s Hitlerem v Berchtesgardenu – Hitler požaduje odstoupit pohraničí s více než 50% Němců
• • •
16. 9. Beneš vyzývá Francii, aby dodržela své smlouvy 19. 9. československá vláda dostává Anglo-Francouzské ultimatum, aby přijala Hitlerovy požadavky z Berchtesgardenu (jinak bude ČSR označena za agresora = žádná pomoc ve válce) 19.-20.9. Beneš sondoval u sovětského ministra zahraničí – zjistil, že SSSR pomůže, bude-li ČSR označena za oběť = Německo ozn. za agresora
•
•
20.9. vláda nejprve odmítla, po nátlaku Beneše však přijala ultimatum => způsobilo demonstraci v Čechách (250 000 lidí před Parlamentem Rudolfinum) => Hodžova vláda odstoupila Beneš jmenoval úřednickou vládu generála Jana Syrového (1888-1970)
Podzim 1938 • 22.9.1938 schůzka mezi Chamberlainem a Hitlerem v Godesbergu => požadavky z Berchtesgardenu splněny – Hitler předkládá memorandum o odstoupení pohraničí (doplněno mapou) do 1. října 1938
• 23.9.1938 ČS vláda vyhlašuje mobilizaci (obsazeny pohraniční pevnosti, odhodlání bránit se) – Hitler hrozí útokem
• Francie a Velká Británie cítí ohrožení appeasementu => intenzívní jednání => tlak na ČSR
Mnichov • 29.9.1938 mezinárodní konference v Mnichově – Mussolini, Hitler, Chamberlain (+ min. zahr. Halifax), Daladier (+ Léger) – průběh neorganizovaný, žádný jednací řád (Hitler něco předloží, ostatní odsouhlasí) – tři zasedání (odpoledne, půlnoc 29. - 30.9.) – skončila podepsáním Mnichovské dohody o odstoupení československého pohraničí Něm. – po podpisu oznámeno československým zástupcům (za dveřmi Mastný, Masařík)
• 30.9.1938 - ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta oznámil, že ČSR přijímá Mnichovskou dohodu, řekl, že tím ČSR ztrácí výzbroj za 2 miliardy korun, dává Německu zbraně, které budou použity proti západu • ve Francii panovaly různé nálady (projev Fr. zbabělosti × záchrana míru)
Mnichov • • • • •
zničení státní suverenity porušení zásad mezinárodního práva Francie nesplnila své závazky z let 1924 a 1935 ukázala neúčinnost Malé dohody nabízená pomoc SSSR měla spornou hodnotu – důsledkem politiky appeasementu
• povzbuzení pro Hitlera (další ústupky) => ztráta důvěry v západ (proto se po válce Beneš orientoval stejnou měrou i na východ) • „kudla do zad“ - morální krize; „o nás bez nás“ (zrada západu) • Mnichovský komplex – neschopnost zabránit Mnichovu bylo pro Beneše celoživotním traumatem – kritizován obyvateli, pravicí i levicí
