SOCIODEMOGRAFICKÁ STUDIE

SOCIODEMOGRAFICKÁ STUDIE

Zpracováno pro projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“ reg. č. CZ.1.04/3.1.03/97.00030

Studii vypracoval PhDr. Ing. Petr Krohe, srpen 2013

Sociodemografická studie 2013

Obsah PŘEDMLUVA ......................................................................................................................................... 3 Hlavními cíli zpracování strategie jsou zejména: .................................................................................. 3 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................... 4 Cílem této studie je ............................................................................................................................ 4 ÚVOD ...................................................................................................................................................... 5 JIHOMORAVSKÝ KRAJ ............................................................................................................................. 5 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ............................................................................. 8 OKRES HODONÍN .................................................................................................................................... 8 Počet obyvatel v okrese Hodonín ...................................................................................................... 11 ZÁKLADNÍ INFORMACE GEOGRAFICKO-HISTORICKÝ KONTEXT MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU...................... 11 VÝVOJ A STRUKTURA OBYVATELSTVA ........................................................................................ 14 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ CHARAKTERISTIKY LOKALITY ....................................................... 14 Podíl mužů a žen ............................................................................................................................. 15 Průměrný věk obyvatelstva ............................................................................................................... 17 OBYVATELSTVO PODLE VĚKU, DÉLKY DOŽITÍ A VĚKOVÝCH KATEGORIÍ ...................................................... 19 Počty narozených dětí ...................................................................................................................... 19 Počet zemřelých obyvatel ................................................................................................................. 20 Index stáří....................................................................................................................................... 21 Počet obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích ............................................................................ 22 Počty dětí ve věku 0 – 14 let ............................................................................................................. 23 Počty seniorů ve věkové kategorii 65+ .............................................................................................. 24 Sňatky a rozvody ............................................................................................................................. 24 PŘÍRŮSTKY OBYVATELSTVA .................................................................................................................. 25 OBYVATELSTVO PODLE NÁRODNOSTI ..................................................................................................... 26 OBYVATELSTVO PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ........................................................................................ 26 OBYVATELSTVO PODLE NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ V ORP VESELÍ NAD MORAVOU ...................................... 27 OBYVATELSTVO PODLE VZDĚLÁNÍ ......................................................................................................... 28 OBYVATELSTVO PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY ...................................................................................... 29 OBYVATELSTVO PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI ......................................................................... 30 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................................... 32

Stránka 2 Projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“, CZ.1.04/3.1.03/97.00030 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.


Předmluva Demografická studie je nezbytným podkladem pro plánování rozvoje obcí, pro komunitní plánování a v neposlední řadě ji lze použít i k žádosti o dotace z EU nebo z jiných centrálních zdrojů. Cílem demografické studie je zmapování současného stavu obyvatelstva ORP Veselí nad Moravou a odhad dalšího vývoje v příštích letech. V podkladech nalezneme časové řady v různých časových rozptylech. Tato nejednotnost je způsobena rozdílnou metodikou sběru dat u jednotlivých institucí. Do časových řad rovněž velmi zasáhly legislativní změny (sociální zákony, změna katastrálního rozdělení apod.). Jednotlivé statistické údaje pak nebylo možno vhodně porovnat, proto se časové řady liší u jednotlivých kapitol. Tato studie byla vypracována pro potřeby ORP Veselí nad Moravou v rámci projektu „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“.

Hlavními cíli zpracování strategie jsou zejména: 

vytvořit podklad pro aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v ORP Veselí nad Moravou



provést sociodemografickou analýzu ORP Veselí nad Moravou



identifikovat potenciální problémové okruhy ORP Veselí nad Moravou



poskytnout informace o sociodemografickém vývoji dotčené ORP



vytvořit podklad pro účinnou komunikaci s orgány kraje, státu i EU při jednání, legislativních úpravách a jiných formách pomoci.



Základní identifikační údaje Cílem této studie je především provést sběr a prezentaci sociodemografických dat, která mohou sloužit ke kvalitnějšímu rozhodování. Rovněž tato studie může sloužit jako podklad pro další projekty, které vyžadují sociodemografickou analýzu.

Studie je podkladem pro aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou. Studie v rozsahu 31 stran byla zpracována v období červen – srpen 2013.

Objednatel: Centrum pro komunitní práci východní Morava IČ: 709 54 771 nám. T. G. Masaryka 2433 760 01 Zlín zastoupené: Bc. Gabrielou Fellingerovou – ředitelkou

Zhotovitel: PhDr. Ing. Petr Krohe Staňkova 27, 747 06 Opava tel.: + 420 603 482 283 E-mail: [email protected]



Úvod Jihomoravský kraj



Jihomoravský kraj je pro svoji výhodnou polohu na hranicích se dvěma zeměmi EU a na spojnici Středozemí se střední a severní Evropou možno považovat za křižovatku Evropy. Zahraničními sousedy Jihomoravského kraje je Slovensko na východě a Rakousko na jihu území. V rámci republiky jsou to vzato postupně od západu po severovýchod kraje Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. Jihomoravský kraj je tvořen 7 okresy - okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo - 673 obcí je rozděleno do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Současná podoba území kraje je dána zákonem č. 387/2004 Sb. o změně hranic krajů, podle něhož od 1. 1. 2005 přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina, všechny do okresu Brno-venkov. Šlo o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou (nyní ORP Tišnov) a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč (ORP Ivančice). Území kraje se zvětšilo téměř o 13 tisíc hektarů. Vnitřní hranice mezi okresy kraje byly upraveny na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., kterou se měnila vyhláška č. 564/2002 Sb. o stanovení území okresů České republiky. Bylo sladěno území okresů s územím správních obvodů obcí s rozšířenou působností, od 1. 1. 2007 tak došlo ke změně okresu u 26 obcí. Do okresu Hodonín přešla 1 obec z okresu Vyškov, zbývajících 25 obcí přibylo do okresu Brno-venkov – 14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Přírodní podmínky v Jihomoravském kraji jsou různorodé a mají samozřejmě vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě. V rámci kraje lze rozlišit čtyři odlišné charaktery základních krajinných typů: 



Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především propastí Macochou o hloubce 138,5 metrů, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty. Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Národní park Podyjí v jihozápadním cípu kraje je Stránka 6 Projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“, CZ.1.04/3.1.03/97.00030 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.






ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Množství vodních ploch při řece Dyji mezi Znojmem a Břeclaví se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je Pálava a Lednicko - valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny. Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě. Krajina v okolí Brna je sice ovlivněna existencí velké městské aglomerace, přesto je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada.

Rozlohou 7 195 km2 se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území kraje v okrese Hodonín na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí Moravy Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje - soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží a tzv. komerční služby. Tradičním odvětvím především jižních oblastí kraje je zemědělství, když téměř 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Vyškov a Znojmo. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 46 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brnovenkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže. Stránka 7 Projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“, CZ.1.04/3.1.03/97.00030 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.


Stručná charakteristika Jihomoravského kraje Rozloha: 719 555 ha Počet obyvatel: cca 1 169 000 obyvatel Hustota osídlení: cca 162 obyvatel/km2 Počet obcí: 673 Počet měst: 49 Okresy: 7 (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) Statutární města: Brno (cca 370.000 obyvatel) Počet obcí s rozšířenou působností: 21 Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 34 Nejvyšší bod: Durda (836 m n. m.), okres Hodonín Nejnižší bod: soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n. m.)

Okres Hodonín Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Díky příhodným přírodním podmínkám se dlouhodobý vývoj území podřizoval zejména zemědělskému využití. Z geologického hlediska je pro okres charakteristický členitý terén. Severní část Hodonínska tvoří listnaté lesy Ždánického lesa a Chřibů, jižní část lemují hřebeny Bílých Karpat, které byly pro své mimořádné bohatství rostlinných i živočišných druhů v roce 1980 vyhlášeny na ploše 715 km2 chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Středem území prochází úrodný Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška okresu je 263 metrů. Nejníže položený bod (159,5 m n. m.) leží u obce Mikulčice, v místě, kde řeka Morava opouští území okresu. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území okresu na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m). Zemědělská půda tvoří přibližně 63 % z celkové plochy okresu. Nejkvalitnější jsou plochy v nivě řeky Moravy, v západní a severovýchodní části okresu, kde mohou zemědělci plně využít výhodné klimatické, terénní i půdní podmínky. Území okresu Hodonín náleží jako téměř celá Morava k povodí řeky Moravy, ze kterého lze vyčlenit tři dílčí povodí řek Moravy, Dyje a Myjavy. Většina povrchových toků vykazuje mírný až silný stupeň znečištění, v posledních letech se však jejich kvalita zlepšuje. Na území okresu se nachází několik z mála zdrojů minerálních vod jižní Moravy. V současné době jsou však využívány pouze chlorido - jodidové vody v lázních Hodonín. Stránka 8 Projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“, CZ.1.04/3.1.03/97.00030 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.


Z hlediska podnebí leží okres v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky. Nejteplejší část okresu je reprezentována stanicemi Strážnice a Hodonín s průměrnou roční teplotou 9,4 až 9,5°C. Převládající směr větrů na okrese Hodonín je od jihovýchodu na severozápad. Na území okresu se nachází četná ložiska ropy a plynu, jejichž těžba se soustředí především na severní okraj území do okolí Ždánic a Uhřic. Významná jsou ložiska lignitu v okolí Hodonína, Dubňan a Šardic. Nesporné jsou také zásoby cihlářských surovin v okolí Hodonína, Kyjova a Velké nad Veličkou, štěrkopísků v okolí Vracova, Bzence a Strážnice. Perspektivu skýtá i daleko větší využití minerálních vod k dalším léčebným účelům. Administrativně se okres Hodonín člení po narovnání hranic k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Celkem 8 obcí má statut města (Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice). Počtem obyvatel je okres Hodonín po brněnských okresech v kraji 3. největší. K 1. 1. 2003 vstoupilo v platnost nové územně správní uspořádání. Na území okresu Hodonín působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou (obce 3. stupně). Od počátku roku 2007 bylo sladěno území okresu s územími správních obvodů ORP a k okresu Hodonín tak přibyla jedna obec z okresu Vyškov (Mouchnice v ORP Kyjov). ORP Kyjov má také největší rozlohu (470 km2) a spadá pod něj nejvíce obcí – 42, následuje ORP Veselí nad Moravou s rozlohou 343 km2 a 22 obcemi. V obvodu ORP Hodonín 18 obcí rozlohou zaujímá 286 km2. K nižšímu správnímu uspořádání – v rámci ORP Kyjov jsou 3 pověřené obecní úřady (POÚ) – Bzenec, Ždánice (obce 2. stupně) a Kyjov, v rámci ORP Veselí nad Moravou jsou také 3 POU - Strážnice, Velká nad Veličkou (obce 2. stupně) a Veselí nad Moravou. Zánik, popřípadě různé transformace velkých průmyslových podniků, které v minulosti patřily k hlavním zaměstnavatelům obyvatel okresu Hodonín, se plně projevily ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva. Ani vznik převážně menších podniků, ať už v průmyslové nebo zemědělské sféře, neměl vliv na zlepšení zaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti je z dlouhodobého hlediska v meziokresním srovnání jednou z nejvyšších v České republice. Hodonínsko patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy. Mobilitu obyvatelstva a dopravu vůbec zajišťuje ve směru severovýchod – jihozápad železnice Přerov – Břeclav a téměř souběžná silnice. Ve směru západ – východ komunikace Znojmo – Kyjov – Veselí nad Moravou – Nové Město nad Stránka 9 Projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“, CZ.1.04/3.1.03/97.00030 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.


Váhom a ve směru na severozápad komunikace Hodonín – Čejč – Brno. Se Slovenskou republikou jsou na východě území dva hraniční přechody. Na území je 115 km silnic I. třídy a 435 km silnic nižších tříd. Výstavba železničního koridoru na trase Břeclav – Přerov zrychlila a odhlučnila železniční provoz. Okres Hodonín přitahuje návštěvníky kulturními památkami, udržováním lidových tradic, zajímavými turistickými cestami v Chřibech a v Bílých Karpatech a láká k projížďkám malebnou rovinou i strmou krajinou mezi vinohrady. Spokojenost návštěvníků úměrně stoupá s počtem navštívených vinných sklípků. Bohatou historii okresu dokumentují cenné archeologické nálezy u Mikulčic. Archeologická expozice na místě vykopávek nabízí obraz velkolepé kultury prvního slovanského státního útvaru na našem území. Středověk připomíná turisticky atraktivní templářská tvrz s bludištěm chodeb v Čejkovicích. Z dalších historických období se dochovaly především památky renesanční (radnice a zámek v Kyjově) a barokní (zámek v Miloticích, zámeček v Čejkovicích a církevní stavby ve Veselí na Moravě). Okresní město Hodonín je rodištěm zakladatele československého státu Tomáše G. Masaryka. Střediskem lidových tradic je Strážnice se skanzenem lidové architektury a každoročním mezinárodním folklórním festivalem. Město Kyjov ožívá každý čtvrtý rok festivalem lidové kultury Slovácký rok. Je to vrcholná přehlídka lidových tradic, řemesel, tance a zpěvu. Turisticky vyhledávanou atraktivitou Veselí nad Moravou je vodní cesta Baťův kanál. Z památkových zón lidové architektury patří k nejhodnotnějším větrný mlýn v Kuželově a kamenné stodoly, komory a roubené seníky na Horňácku. Židovskou komunitu připomínají hřbitovy ve Strážnici, Bzenci a Dambořicích. Ve výčtu kulturních zajímavostí má své místo hodonínská Galerie výtvarných umění se stálou expozicí výtvarných umělců Slovácka v čele s Jožou Úprkou. Památky na období napoleonské války jsou soustředěny v muzeu ve Ždánicích. Přímo symbolické jsou pro okres všudypřítomné vinice a vinné sklepy. Celý vinorodý region je protkán vinařskými cyklistickými stezkami se zastaveními u nejpozoruhodnějších historických vinných sklepů v jednotlivých obcích. Mezi nejzajímavější patří historický soubor vinných sklepů Plže.



Počet obyvatel v okrese Hodonín

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

159 651

158 960

158 445

158 113

157 711

157 291

157 176

157 084

156 894

156 524

156 517

156 165

160 000 159 000 158 000 157 000 156 000

155 000 154 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Z tabulky a grafu vyplývá setrvalý pokles obyvatelstva v okrese. Je vidět postupné ubývání klesajícího trendu.

Základní informace geograficko-historický kontext města Veselí nad Moravou Město Veselí nad Moravou patří z hlediska územně - správního členění do okresu Hodonín, Jihomoravského kraje a z hlediska kategorizace územně statistických jednotek EUROSTATu vystupuje jako úroveň NUTS V. Město Veselí nad Moravou má velikosti 3 569 ha a skládá se ze čtyř katastrálních území: Veselí nad Moravou, Veselí – Předměstí, Zarazice a Milokošť. Město Veselí nad Moravou leží v blízkosti chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a blízko přírodního parku Strážnické Pomoraví.



Původní veselská osada ležela na levém břehu řeky Moravy při dopravní cestě ze severu na jih podle toku řeky. Tato cesta byla nazývána "svobodná cesta královská". Původní veselský hrad, v podstatě vodní pevnost, měl za úkol zabezpečovat přechod na pravou stranu řeky po písečné lavici směrem k Písku. Je pravděpodobné, že veselská vodní pevnost byla v 11. století jednou z uherských pohraničních pevností podél řeky Moravy, v místech častých střetů mezi českými a uherskými vojsky. Po ovládnutí kraje českými panovníky byla stejně jako další hrady a města při řece Moravě (např. Hradiště, Strážnice aj.) záštitou proti nájezdům z východu. Pevnost veselského hradu je doložena zprávami o jeho obléhání a dobývání v roce 1315 vojsky Jana Lucemburského zpět pro český stát od uherského šlechtice Matúše Čáka Trenčianského. Hrad byl v té době pravděpodobně opevněn kamennou zdí nebo vysokým hliněným náspem, zpevněným dřevěnou konstrukcí. Prvním písemně doloženým držitelem Veselí byl komorník břeclavského kraje z let 1248 až 1259 Sudomír. Byl zván po Veselí na listině Přemysla Otakara II. z 21. srpna 1261. Po smrti Sudomíra bylo Veselí dále v soukromých rukou, snad Sudomírových potomků. Svědčí o tom snad i název zaniklé osady Sudomírky, název dnešní ulice, i jméno nedaleké vesnice Sudoměřice. Po vymření Přemyslovců není majitel několik desítek let znám. V první polovině 14. století byli držiteli Vartemberkové po nich od druhé poloviny tohoto století Šternberkové. Pravděpodobně Petr ze Šternberka založil v druhé polovině 14. století na ostrově před hradem město. Název město je pro Veselí doložen v roce 1396. Jeho jádrem bylo dnešní Bartolomějské náměstí a vedle významu vojenského k jeho založení přispěl i význam obchodní, tj. potřeba oživení ruchu na uherské cestě. Od této doby existovaly obě části - samotné město Veselí i starší Předměstí Veselí - vedle sebe jako dva samostatné a samosprávné celky. Stránka 12 Projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“, CZ.1.04/3.1.03/97.00030 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.


V roce 1879 byla postavena úzkokolejná dráha (rozchod kolejí 800 mm), využívána především pro hospodářskou činnost, ale i pro spojení s železniční tratí VídeňKrakov. Hospodářský rozvoj Veselí souvisí s budováním dráhy Brno-Trenčianská Teplá. Vznikají nové pracovní příležitosti, rozvíjí se činnost spolková i společenský a kulturní život. Bližší označení, tj. Veselí nad Moravou, bylo poprvé použito v roce 1883 a ustálilo se pro název železniční stanice. Název se začal používat všeobecně, i když k vlastnímu spojení dosavadních částí dnešního města došlo až 27. června 1919. Tehdy bylo spojeno Předměstí, Město a Židovská obec. V roce 1887 je postavena železniční stanice vlárské dráhy, v roce 1891 zprovozněna trať VeselíKúty a v roce 1927 Veselí-Myjava (v r. 1929 až do Nového Mesta nad Váhom). Zemská regulační správa, zřízená ve Veselí-Předměstí v roce 1911, začala se systematickou regulací řeky Moravy, dokončovanou zejména v letech 1926-1936. V těchto letech byl vybudován závlahový systém luk a zprovozněn tzv. Baťův plavební kanál. V roce 1913 byl starý mlýn u zámku přestavěn na elektrárnu. (Vodní mlýny jsou doloženy ve Veselí již od středověku.). V roce 1919 byl založen dřevařský podnik Beer a Žádník, vyrábějící od roku 1925 nábytek, jehož výroba pokračuje dodnes v podniku Venaz. Od roku 1926 je bratry Reichsfeldovými zahájena výroba obuvi, pokračující nepřetržitě také i dnes. Od 10. června do 29. července 1930 ve Veselí nad Mor. Mezinárodní Škola umění (Intcmational School of Art) uspořádala kurs pro studium lidového umění, kterého se zúčastnilo 28 amerických učitelek a národopisných pracovnic. Tento kurs se konal i po následující tři roky. Za druhé světové války bylo Veselí jedním z východisek pro útěk mnoha významných osobností, včetně vojenských, na Slovensko. Město bylo osvobozeno 24. dubna 1945. V letech 1949-1960 je Veselí okresním městem. V roce 1950 je připojena obec Milokošť a v roce 1954 Zarazice.



Vývoj a struktura obyvatelstva Základní demografické a sociální charakteristiky lokality Podle ČSÚ jsou zařazeny do ORP Veselí nad Moravou celkem 22 obcí. Tabulka ukazuje počet obcí s konkrétním počtem obyvatel.

Počet obyvatel v obci 200 499 500 999 1 000 - 4 999 5 000 - 19 999

Počet obcí s konkrétním počtem obyvatel 4 9 7 2

Celkové počty obyvatel ORP Veselí nad Moravou Počty obyvatelstva mají klesající trend. Tento trend je typický pro podobné regiony v ČR i celý okres Hodonín. Počty obyvatel jsou uvedeny v následující tabulce a grafu.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

40 297

40 155

39 946

39 769

39 540

39 554

39 420

39 287

39 133

39 117



40 400 40 200 40 000 39 800 39 600 39 400 39 200 39 000

38 800 38 600 38 400 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Podíl mužů a žen Z tabulky je patrná převaha žen nad muži. Jde především o vliv délky dožití, kdy průměrná délka dožití žen je delší, než je tomu u mužů. Následující grafy představují jednak společné srovnání na jednom grafu a následně pak grafy ukazující počty podle jednotlivých pohlaví.

Podíl mužů a žen – graf

muži ženy

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

19 692

19 645

19 516

19 428

19 324

19 340

19 311

19 247

19 178

19 169

20 605

20 510

20 430

20 341

20 216

20 214

20 109

20 040

19 955

19 948



21 000 20 500 20 000 muži

19 500

ženy 19 000 18 500 18 000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počty mužů se spojnicí trendu

19 800 19 600 19 400 19 200 19 000 18 800

18 600 18 400 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015



Počty žen se spojnicí trendu 20 800 20 600 20 400 20 200 20 000

19 800 19 600 19 400 19 200 19 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Průměrný věk obyvatelstva Průměrný věk obyvatelstva má vzestupný trend. Tento vzestup souvisí s několika průvodními jevy. Prvním z nich je zvyšování průměrné délky dožití. Dále pak se projevuje zmenšená porodnost a rovněž mírný odliv mladých rodin mimo ORP. Následující tabulky a grafy ilustrují tuto skutečnost včetně trendových křivek.

průměrný věk

muži

průměrný věk

ženy

průměrný věk

celkem

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

36,7 37,1 37,4 37,9 38,5 38,8 39,2 39,4 39,9

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

40,0 40,5 40,8 41,3 41,9 42,2 42,5 42,8 43,2

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

38,4 38,8 39,2 39,7 40,2 40,5 40,9 41,1 41,5



Průměrný věk muži 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 37,0 36,0 35,0 34,0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2012

2013

2014

2015

Průměrný věk ženy 45,0 44,0 43,0 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011



Průměrný věk celkem 43,0 42,0 41,0

40,0 39,0 38,0 37,0 36,0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Obyvatelstvo podle věku, délky dožití a věkových kategorií Počty narozených dětí Počty narozených dětí jsou sledovány od roku 1971. V následujícím přehledu byly vybrány data od roku 2002 do roku 2011. 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

338

324

332

364

340

400

368

333

351

325



450 400 350 300 250

200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zemřelých obyvatel Počet zemřelých vzhledem k stále stoupající průměrné délce dožití obyvatelstva má přibližně setrvalý trend. Jde však o jev poměrně krátkodobý. Vezmeme-li v potaz zvyšující se podíl osob nad 65 let věku, bude mít počet zemřelých v regionu spíše stoupající tendenci. 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

416

411

432

441

420

399

416

407

394

357



500 450 400 350 300 250 200 150

100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Index stáří Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Na tomto indexu, přiložené tabulce a grafu zřetelně vidíme poměrně zásadní „stárnutí populace“ ve Veselí nad Moravou. Index mezi lety 2006 a 2007 překročil hodnotu 100, tedy hodnotu, kdy se počty dětí a seniorů vyrovnaly. V dalších letech již pokračuje jednoznačný trend, kdy osoby nad 65 let věku začínají dominovat nad populací dětí.

Index stáří 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

99,6 103,7 109,1 114,7 119,1 123,4 127,9



Index stáří 160 140 120 100

80 60 40 20 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích

Věkové kategorie 0-14

15-64

65 +

2006

5 253

26 960

6 718

2007

5 635

28 075

5 844

2008

5 474

27 974

5 972

2009

5 305

27 895

6 087

2010

5 237

27 659

6 237

2011

5 275

27 335

6 507

2012

5 253

26 960

6 718

Z přiložené tabulky a grafu je patrné, že nejvíce populačně zastoupená skupina obyvatel je obyvatelstvo v „produktivním věku“. Tedy mezi lety 15 – 65 let. Tato skupina výrazně převyšuje počty dětí a seniorů.



30000 25000 20000 0-14 15000

15-64 65 +

10000 5000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počty dětí ve věku 0 – 14 let

Počty dětí ve věku do 14-ti let se od roku 2007 snižují. Jde o trend, který byl již popsán u tabulky a grafu, které se zabývaly počtem narozených dětí. Je zcela logické, že počty dětí ve věku do 14-ti let mají rovněž klesající průběh. Rovněž predikce počtu obyvatel v této kategorii má klesající charakteristiku.

Děti ve věku 0 - 14 5700 5600 5500 5400 5300 5200 5100 5000 4900 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015



Počty seniorů ve věkové kategorii 65+ Tato skupina obyvatel průběžně neustále vzrůstá a do bucnou se očekává především stále se zvyšující podíl seniorů na celkovém věkovém rozvrstvení obyvatelstva. Jde rovněž o zajímavý a důležitý poznatek, který by bylo vhodné začlenit do strategických úvah při plánování rozvoje ORP. Počet seniorů v kategorii 65+

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5 525

5 545

5 575

5 610

5 724

5 844

5 972

6 087

6 237

6 507

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000

3 000 2 000 1 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Sňatky a rozvody Počet sňatků v ORP Veselí nad Moravou ilustruje následující tabulka a graf s vyznačenou lineární spojnicí trendu.

sňatky rozvody

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

168

199

177

153

189

202

168

165

148

158

63

80

102

77

95

94

87

93

105

99



250

200

150 sňatky rozvody

100

50

0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Přírůstky obyvatelstva Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek obyvatelstva sleduje, sumu počtu přistěhovalých a odstěhovaných osob v jednotlivých letech. Spojnice trendu ukazuje odliv obyvatelstva z ORP. Ale predikce do budoucnosti je poměrně nejistá, neboť přírůstky vykazují poměrně velký rozptyl. Navíc podle absolutních počtů je možné odvodit poměrně malý vliv přírůstku obyvatel na celkovou populační situaci ve městě. Celkové přírůstky obyvatel

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-219

-142

-209

-177

-229

14

-134

-133

-154

-127



50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -50 -100 -150 -200 -250

Obyvatelstvo podle národnosti Tabulka udává přehled počtů obyvatel tak, jak se přihlásili k jednotlivým národnostem ve správním obvodu ORP veselí nad Moravou. Data jsou vybrána z výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Celkové počty nesouhlasí s počtem obyvatel na území ORP veselí nad Moravou. česká

moravská

slezská

17 907

9 887

4

slovenská polská německá romská ukrajinská 411

6

6

7

26

Vietnamsk á 46

Obyvatelstvo podle státního občanství Tabulka uvádí počty osob, které se přihlásily ke státnímu občanství ve správním obvodu ORP veselí nad Moravou. Česká republika

Slovensko

Německo

Polsko

Ukrajina

Rusko

Vietna m

37 527

205

10

8

42

2

67



Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v ORP veselí nad Moravou Tabulka a graf vycházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Věřící hlásící se k náboženské společnosti

bez náboženské víry

neuvedeno

15140

5807

14431

14431

15140

Věřící hlásící se k náboženské společnosti bez náboženské víry

5807

neuvedeno



Poměr zastoupení jednotlivých církví v ORP veselí nad Moravou

40

771 Církev římskokatolická

13 372

Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická

Obyvatelstvo podle vzdělání Tabulka a graf vycházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011.

Obyvatelstvo ve věku základní 15 a více let vč. celkem neukončeného 32 919

7 149

střední vč. vyučení (bez maturity) 12 369

z toho nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední z toho s maturitou bez a vyšší vysokoškolské vzdělání bakalářské magisterské odborné vč. nástavbového 9 406 2 856 538 2 269 121



Procentuální podíl a struktura vzdělanosti obyvatelstva je zobrazena na následujícím grafu. 121 2856

7149 základní

9406

vyučení maturita vysokoškolské

12369

bez vzdělání

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Tabulka a graf vycházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. z toho podle ekonomické aktivity v tom z toho Obyvatelstv o celkem

38 104

ekonomick y aktivní [1]

18 308

zaměstnanci, zaměstnavatelé zaměstnan pracující , í důchodc samostatně i činní, pomáhající 15 786

14 821

503

ženy na mateřsk é dovolen é 270

nezaměstnan í

ekonomick y neaktivní

2 522

18 557



Graf podílu zaměstnaných a nezaměstnaných osob 2522

zaměstnaní nezaměstnaní

15786

Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti Tabulka, vycházející ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 ve správním obvodu ORP veselí nad Moravou ukazuje počty osob pracujících v jednotlivých ekonomických odvětvích. Dominuje průmyslová činnost, která je následována oblastí stavebnictví a obchodu.

zemědělství, lesnictví, průmysl rybářství

695

5 382

stavebnictví

1 519

velkoobchod a maloobchod, doprava opravy a a údržba skladování motorových vozidel 1 485

935

ubytování, stravování Vzděláván a í pohostinství

402

963



Obyvatelstvo podle ekonomické činnosti

zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví obchod doprava ubytování a pohostinství vzdělávání



Použité zdroje Český statistický úřad Český statistický úřad – pobočka Jihomoravský kraj Podklady města Veselí nad Moravou


SOCIODEMOGRAFICKÁ STUDIE

Recommend Documents