Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce

Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Co je sociální práce?


Co je to sociální práce? • • • • • • • • • •

SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO TERAPEUTICKÁ POMOC SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO REFORMA SPOLEČENSKÉHO PROSTŘEDÍ PORADENSKÉ PARADIGMA SOCIÁLNÍ PRÁCE SOUDOBÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE FORMALIZACE A DEFORMALIZACE PROFESIONALIZACE A DEPROFESIONALIZACE NORMATIVNOST A NENORMATIVNOST POMOC A SOCIÁLNÍ KONTROLA POLYVALENCE A SPECIALIZACE SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO VĚDA A UMĚNÍ - 


SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO VĚDA A UMĚNÍ •

•

•

Osobnostní předpoklady sociálního pracovníka, jeho talent a tvořivost jsou základem. Bez vzdělání a kultivace svého talentu však sociální pracovník nevystačí Komplikované společenské poměry vyžadují odbornou průpravu nejvyšší kvality Nejen vědomosti→ schopnost pracovat s informacemi a tvořivé uplatňování osvojených dovedností


Sociální služby…

Sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace.


Systém → mezinárodní kontext – sociální služby DOBROVOLNÝ EVROPSKÝ RÁMEC PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB stanoví zastřešující principy (zásady) pro kvalitu sociálních služeb v zemích EU

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Místní dostupnost Veřejná a informační přístupnost Cenová dostupnost Zaměřenost na osobu Komplexnost Kontinuálnost Orientace na výsledky


Systém → národní kontext – sociální služby Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů mj. stanoví zastřešující zásady pro poskytování sociálních služeb v ČR §2 Základní zásady (1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

§ 3 - Vymezení některých pojmů

a) sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení, b) nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením d) přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým1), domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity e) sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný


Přínos zákona pro uživatele:  Právo vlastní volby.  Možnost individuálního přizpůsobení obsahu služby ve smlouvě s poskytovatelem.  Jistoty pro osoby pečující.  Právo na informace od obcí.  Právo na zapojení se do střednědobého plánování rozvoje soc.služeb. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Systém → krajský kontext – sociální služby •

•

•

Povinnost krajů zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb –v rámci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je povinnou přílohou k souhrnné žádosti kraje o dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu poskytování sociálních služeb V současnosti byl schválen v pořadí třetí Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 – 2020


„Zajímají nás potřeby občanů v nepříznivé sociální situaci, na které reagujeme.“ Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb je důležitou platformou pro aktivní uplatňování sociální politiky kraje. Tento dokument je oporou pro praktické naplnění jednoho z globálních cílů strategického rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2009 - 2020: „Soudržná společnost – kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě“

Vize na léta 2015 - 2020: Síť sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

odpovídá zjištěným potřebám občanů v daném území a současně pružně reaguje na změny potřeb. Služby zařazené v síti mají veřejného zadavatele a jsou poskytovány v souladu s požadavky na zajištění kvality, odbornosti a efektivity; působí aktivně a spolupracují s veřejnými zadavateli na řešení nepříznivé sociální situace, předcházejí a brání sociálnímu vyloučení občanů, kteří potřebují poradenství, podporu a péči při řešení své situace. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Společná témata Předcházení sociálnímu vyloučení

Sociální začleňování

Ekonomická udržitelnost

Dostupnost

Kvalita Odbornost


Faktory ovlivňující poskytování sociálních služeb (sociální práce) v MSK • • • • • •

Počet obyvatel v nepříznivé sociální situaci → síť sociálních služeb Zapojení obcí, poskytovatelů a uživatelů do střednědobého plánování sociálních služeb na úrovni kraje Financování sociálních služeb → optimalizace sítě → přechod financování sociálních služeb na kraje Moravskoslezský kraj je počtem přes 1 226 tis. obyvatel třetí nejlidnatější v ČR → problematika osob v nepříznivé sociální situaci pokud se jedná o počet obyvatel Obtíže spojené s plánováním (sociální jevy, hustota osídlení, počet obcí na území obce s POÚ, realizace sociálních politik…) Zapojování obcí s OU a dalších partnerů do procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb (pracovní skupiny, realizace IP projektů a další aktivity) Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Záměrem Moravskoslezského kraje je nastavovat a řídit síť sociálních služeb s ohledem na potřeby občanů v daném území a současně určit základní parametry pro účelné a efektivní financování sítě z veřejných zdrojů.


Systém → krajský kontext – Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na léta 2015 -2020 1. Kvalita sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Systémové nástroje zajištění kvality sociálních služeb: • Registrace • Standardy kvality sociálních služeb • Inspekce • Sociální práce • Podpora využívání veřejných zdrojů • Vzdělávání • Dostupné terénní a ambulantní sociální služby



2. Deinstitucionalizace sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

1. 2. 3.

Dlouhodobé cíle deinstitucionalizace: zamezit institucionalizaci dalších lidí; deinstitucionalizovat stávající sociální služby: zrušit ústavy; zajistit dostupnost podpory v přirozeném prostředí, obci

1.

2.

3.

4.


Opatření : Podpořit zahájení procesu deinstitucionalizace v zařízeních sociálních služeb, která vykazují znaky ústavu, instituce Pokračovat v procesu deinstitucionalizace zařízení sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Přednostně řešit situaci dětí umístěných v ústavních službách Podporovat pečující osoby

3. Sociální práce na obcích Dlouhodobé cíle spolupráce s obcemi 1. obce v Moravskoslezském kraji jsou aktivně zapojeny do procesu plánování rozvoje sociálních služeb, 2. sociální práce na obcích je v návaznosti na proces plánování rozvoje sociálních služeb realizována v souladu se zásadami sociálního začleňování a předcházení nepříznivé sociální situaci, 3. spolupráce s obcemi je realizována v souladu se zásadami procesu plánování danými v tomto plánu rozvoje sociálních služeb. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Opatření: 1. Podporovat zahájení procesu plánování v obcích s obecním úřadem, který bude realizován například ve spolupráci s obcemi s pověřeným obecním úřadem, nebo v rámci dalších uskupení (mikroregiony, místní akční skupiny, svazky ad.) 2. Systematicky spolupracovat s obcemi v procesu plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 3. Metodicky podporovat a informovat obce v oblasti výkonu sociální práce

Individuální projekty kraje v návaznosti na zjištěné potřeby • • • • • • • •

Optimalizace služeb sociální prevence v MSK (1. 2. 2013 – 31. 3. 2015), 219 mil. Kč Podpora soc. služeb v soc. vyloučených lokalitách v MSK II. (1. 9. – 30. 6. 2015), 33mil. Podpora vzdělávání a supervize v soc. oblasti v MSK II. ( 1. 9. 2013 – 30. 6. 2015), 12,5 mil. Kč Podpora procesu transformace pobytových soc. služeb v MSK II. (1. 9. 2013 – 30. 6. 2015), 13, 1 mil. Podpora soc. služeb v soc. vyloučených lokalitách v MSK III. - 14 634 580,Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III. – realizace květen 2014 - červen 2015), 8 931 187 Plánování II. (realizace leden 2014 – červen 2015) - 4 947 681,-, Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK – (realizace leden 2014 – červen 2015) - 7 581 920,- Kč


Proměny v životech uživatelů


SHRNUJÍCÍ TABULKA INVESTIČNÍCH AKCÍ

Počet akcí

Kapacita osoby

Finanční objem

Dokončené akce

16

385

391,1 mil. Kč

Akce v realizaci

14

267

323,3 mil. Kč

Plánované akce

6

107

207,0 mil. Kč

Souhrnná data

36 akcí

759 osob

921,4 mil. Kč


Další výzvy… • • • • • •

Stále je potřeba informovat a vzdělávat – veřejnost, úřady, služby (všechny veřejné služby)… Meziresortní a mezioborová spolupráce Největším odborníkem na vlastní situaci je ten, koho se osobně týká, tzn., že ví, co potřebuje… Kvalitní zjišťování potřeb a práce s nimi – na všech úrovních Měnit společensky zažité normy A mnoho dalších výzev, které ještě cestou vyvstanou


„Naděje není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl, bez ohledu na to, jak to skutečně dopadne.“ (Václav Havel)


Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, Mgr. Jaroslava Krömerová

Recommend Documents