ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta Elektrotechnická
Bakalářská práce
Sociální sítě a jejich využití v univerzitním prostředí Ondřej Rulf
Vedoucí práce: Ing. Radek Hronza Studijní program: Softwarové technologie a management Studijní obor: Manažerská informatika
Červen
2013
II
III
IV
Poděkování Rád bych zde poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Radku Hronzovi za jeho rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. Dále bych chtěl také poděkovat všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace a v neposlední řadě studentům, kteří se zúčastnili výzkumu sociální sítě Piazza.com. V
VI
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací.
…………………………..…………….
V Praze dne
VII
VIII
Anotace Cílem této bakalářské práce je podat základní informace o internetových sociálních sítích a poukázat na možnost využití těchto služeb jako studijních pomůcek zrychlujících komunikaci napříč akademickým prostředím. V první části této práce se věnuji obecné charakteristice sociálních sítí a přehledu nejrozšířenějších komunitních webů, dále popisuji rizika spojená s využíváním sociálních sítí a na závěr první části poukazuji na české a zahraniční studijní sociální sítě. V druhé části práce se zaměřuji na zavedení konkrétní sociální sítě do výuky za účelem zrychlení určitých školních procesů.
Annotation This thesis aims to cover basic information concerning internet social networking sites as well as it intends to draw attention to various possibilities of utilizing these services as educational tools which accelerate communication in the academic environment. The first part of the thesis deals with general characterisation of social networking sites and offers overview of the most popular community websites. It also describes risks relevant to the usage of social networking and mentions Czech and foreign social websites suitable for studying purposes. The second part concentrates on implementing particular social networking sites into education in order to improve and accelerate specific educational processes.
Klíčová slova Sociální sítě, sociální media, univerzitní sociální sítě, výuka, rizika sociálních sítí, Facebook, Twitter, Piazza.com
Keywords Social networking sites, social media, University social networking, study, risks of social networking, Facebook, Twitter, Piazza.com
IX
X
Obsah 1.
ÚVOD ........................................................................................................................................... 1
2.
CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍ SÍTĚ ................................................................................................. 2 2.1 2.2
3.
CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO SKUPINY ......................................................................................... 2 CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO WEBOVÉ SLUŽBY .............................................................................. 3
HISTORIE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ............................................................................................................ 4 3.1 POČÁTEK .......................................................................................................................................... 4 3.2 MODERNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ ...................................................................................................................... 4 3.2.1 SixDegrees ............................................................................................................................ 4 3.2.2 Friendster ............................................................................................................................. 5 3.2.3 MySpace ............................................................................................................................... 5 3.2.4 Vzestup Facebooku .............................................................................................................. 6
4.
PŘEHLED VÝZNAMNÝCH SOCIÁLNÍCH SÍTÍ .................................................................................... 7 4.1 SOUČASNÉ ÚSPĚŠNÉ ZAHRANIČNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ ........................................................................................ 7 4.1.1 Facebook .............................................................................................................................. 7 4.1.2 Twitter .................................................................................................................................. 8 4.1.3 LinkedIn ................................................................................................................................ 9 4.1.4 YouTube ............................................................................................................................... 9 4.2 ČESKÁ REPUBLIKA A SOCIÁLNÍ SÍTĚ ........................................................................................................ 10 4.2.1 Pád českých sociální sítí ..................................................................................................... 11 4.2.2 Budoucnost českých sociálních sítí ..................................................................................... 11
5.
RIZIKA UŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ................................................................................................ 13 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6
6.
ZNEUŽITÍ OSOBNÍCH DAT .................................................................................................................... 13 ANONYMITA .................................................................................................................................... 13 CYBERBULLING ................................................................................................................................. 14 CYBERSTALKING................................................................................................................................ 14 HOAX ........................................................................................................................................... 14 ZÁVISLOST NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH......................................................................................................... 15
VYUŽITÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V AKADEMICKÉM PROSTŘEDÍ ............................................................. 16 6.1 PŘÍKLADY VYUŽITÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ NA ČESKÝCH UNIVERZITÁCH................................................................... 16 6.1.1 VŠE – IBM Connections....................................................................................................... 16 6.1.2 SÍŤ IT ................................................................................................................................... 17 6.1.3 Facebok, Twitter a jiné ....................................................................................................... 18 6.2 PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍCH SOCIÁLNÍCH SÍTÍ PRO VÝUKOVÉ ÚČELY ................................................................. 19 6.2.1 Chegg ................................................................................................................................. 19 6.2.2 HotSeat .............................................................................................................................. 19 6.2.3 Piazza.com ......................................................................................................................... 20 6.3 SOCIÁLNÍ SÍTĚ PRO LEKTORY ................................................................................................................ 21
7.
ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI ....................................................................................................... 22
8.
VÝBĚR SOCIÁLNÍ SÍTĚ.................................................................................................................. 24 8.1 POŽADAVKY NA SOCIÁLNÍ SÍŤ............................................................................................................... 24 8.2 VÝBĚR SÍTĚ ...................................................................................................................................... 24 8.2.1 Facebook ............................................................................................................................ 25 8.2.2 Twitter ................................................................................................................................ 25
XI
8.2.3 Spolužáci.cz ........................................................................................................................ 25 8.2.4 Piazza.com.......................................................................................................................... 26 8.3 VÝSLEDEK ........................................................................................................................................ 26 9.
VÝZKUM POMOCÍ DOTAZNÍKU................................................................................................... 27 9.1 CÍL VÝZKUMU ................................................................................................................................... 27 9.2 METODA VÝZKUMU ........................................................................................................................... 27 9.3 DOTAZOVANÁ SKUPINA ...................................................................................................................... 29 9.4 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO VÝZKUMU .................................................................................................. 29 9.5 CELKOVÝ ZÁVĚR VÝZKUMU .................................................................................................................. 38 9.5.1 Piazza.com.......................................................................................................................... 39
10.
ZKOUMÁNÍ KONKRÉTNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ – PIAZZA.COM .............................................................. 40
10.1 CÍL VÝZKUMU .............................................................................................................................. 40 10.2 METODA VÝZKUMU ...................................................................................................................... 40 10.3 PREZENTOVANÁ FUNKČNOST SLUŽBY PIAZZA.COM .............................................................................. 40 10.3.1 Počáteční přestavení služby ........................................................................................... 41 10.3.2 Registrace ...................................................................................................................... 41 10.3.3 Uživatelské rozhraní ...................................................................................................... 43 10.4 ÚKOLY PRO STUDENTY................................................................................................................... 48 10.4.1 Úkoly spojené s registrací .............................................................................................. 49 10.4.2 Úkoly – počáteční orientace .......................................................................................... 49 10.4.3 Informativní úkoly.......................................................................................................... 50 10.4.4 Úkoly spojené s řešením domácí úlohy .......................................................................... 50 10.4.5 Úkoly – kolektivní práce ................................................................................................. 51 10.4.6 Závěr části - Úkoly pro studenty .................................................................................... 52 10.5 ZPĚTNÁ VAZBA ............................................................................................................................ 52 10.6 ZÁVĚR VÝZKUMU.......................................................................................................................... 58 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 59 11.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................... 61
12.
SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................... 65
13.
SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................... 66
14.
SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................... 67
15.
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ 68
XII
1. Úvod Sociální sítě jsou celosvětovým, stále se rozvíjejícím, fenoménem. Patří v současnosti mezi nejnavštěvovanější webové služby s miliony aktivních uživatelů, kteří si navzájem vyměňují data různého charakteru. Jejich oblíbenost nestoupá jen u klasických uživatelů, ale také u velkých i malých firem nebo vzdělávacích institucí. Následným propojením vzniká potenciál pro budoucí spolupráci, usnadnění výuky a celkově lepší interakce. Významnou skupinu uživatelů pak tvoří studenti středních a vysokých škol, kteří zde komunikují a sdílejí informace, jak textového, tak vizuálního charakteru. Proto jsou sociální sítě nedílnou součástí univerzitního prostředí. Cílem teoretické části mé bakalářské práce je podat základní informace o problematice sociálních sítí. Nejdříve se zaměřím na samotnou charakteristiku, počátky a hlavní milníky ve vývoji. Dále se zaměřím na současné, celosvětově rozšířené sociální sítě včetně jejich základních funkcí a možných uživatelských rizik. Mým záměrem je také popsat významné české sociální sítě a analyzovat důvody, proč tyto tuzemské služby nyní stojí ve stínu zahraničních sítí. V posledních kapitolách teoretické části bakalářské práce se budu zabývat konkrétními službami, které souvisejí s univerzitním prostředím, a to jak českým, tak zahraničním. V druhé, praktické části této práce se zaměřím na zavedení sociální sítě do výuky. Pro tento účel provedu analýzu stávajících sociálních sítí. Pomocí výsledků z této analýzy budu moci vybrat konkrétní službu, která by byla vhodným kandidátem pro „zavedení“. V další části provedu dva na sebe navazující výzkumy. První dotazníkový výzkum bude mít za cíl zjištění celkového postoje studentů vůči sociálním sítím a určí spokojenost s vybranou službou z předchozí analýzy. Na základě výsledků tohoto výzkumu pak mohu případně změnit vybranou sociální síť či se utvrdit ve výběru. V druhém výzkum budu na určitém počtu studentů zkoumat funkčnost již konkrétní sítě. Celkový závěr mé bakalářské práce bude využitelnost mnou vybrané sociální sítě v běžném provozu.
1
2. Charakteristika sociální sítě V této kapitole se budu věnovat charakteristice sociálních sítí ze dvou úhlů pohledu. Dle prvního pohledu můžeme sociální síť definovat jako určitým způsobem propojenou skupinu navzájem se ovlivňujících lidí. Druhým pohledem chápeme sociální síť pouze jako webovou službu založenou na konceptu Web 2.0, tedy uživatel vytváří obsah a hodnotu daného webu.
2.1 Charakteristika sociální sítě jako skupiny Pojem sociální síť se neobjevil až s příchodem internetových stránek typu Facebook, Twitter apod. Poprvé ho užil profesor londýnské ekonomické univerzity J. A. Barnes v roce 1954[1]. Ten studoval sociální vazby mezi rybáři v Norské vesnici a jeho závěrem bylo, že celou společnost můžeme definovat jako množinu bodů, z nichž některé jsou propojeny linkami (vazby - vztahy). Tato množina pak utváří celkovou síť vztahů – Sociální síť. V sociologii se jedná o navzájem ovlivňující se propojenou skupinu lidí nejen pomocí rodinných vztahů a přátelství, ale také společných zájmů, rodinné, rasové či náboženské příslušnosti[2]. Tím pádem můžeme říci, že každý člověk je součástí velkého počtu sociálních sítí.
Obrázek 2.1 Sociální síť jako množina propojených bodů
(zdroj: http://relenet.com/images/social-network_illu_farbig.png)
2
2.2 Charakteristika sociální sítě jako webové služby Internetové sociální sítě jsou webové služby, které umožňují uživateli sdílet informace prostřednictvím vytvořených účtů[3]. Forma informace nemusí být jen textového rázu, ale také audio-vizuálního charakteru, např. obrázky, fotografie, hudební nahrávky apod. Zároveň by tyto služby měly umožňovat určitou formu komunikace s ostatními uživateli např. pomocí rychlých zpráv (instant messages), chatů, diskusních fór atd. Sociální sítě jsou založeny na koncepci Web 2.0 poprvé popsané Timem O´Reillym v roce 2004[4], kde uživatelé vytváří vlastní obsah dané stránky, komunikují a sdílejí informace. Tím vytváří hodnotu webu.
Obrázek 2.2 Příklady webových sociálních služeb
(zdroj: http://avtecmedia.com/images/blog/social-networking-logos.jpg)
3
3. Historie sociálních sítí Zde popíši počátky vývoje online služeb, které odpovídají charakteristice z předchozí kapitoly. Poté se budu věnovat hlavním milníkům v historii, tedy nejúspěšnějším sociálním sítím minulosti.
3.1 Počátek Vznik sociálních sítí se váže už k počátkům samotného internetu. Již v roce 1971[5], kdy byl doručen první email, se začala utvářet jakási komunita prohlubující své sociální vztahy. Za počátek sociálních sítí lze označit, ale až rok 1978, kdy byl spuštěn systém BBS (Bulletin Board System)[6]. Jednalo se o soubor elektronických nástěnek, kde si uživatelé mohli vyměňovat informace. BBS byl první systém, který uživatelům dovoloval komunikovat mezi sebou. Šlo však o pomalý proces, jelikož v jednu chvíli mohl být přihlášen vždy jen jeden uživatel. Další krok přišel v roce 1988, kdy Jarkko Oikarinen pracující na univerzitě v Oulu vytvořil první IRC (Internet Relay Chat)[7] aplikaci, která se jmenovala OuluBox. Tato aplikace umožňovala komunikovat v reálném čase po internetu.
3.2 Moderní sociální sítě 3.2.1 SixDegrees Pokud se však bavíme o sociálních sítích, které by odpovídaly charakteristice z předchozí kapitoly, tak první takováto síť vznikla až v roce 1997 – sixDegrees.com[8]. Tato služba dovolovala svým uživatelům vytvářet profily a seznamy přátel. S těmito přáteli pak uživatel mohl komunikovat a prohlížet si jejich profil. Tvůrci sixDegrees.com označovali stránku jako nástroj, který pomůže propojit uživatele na internetu. I když sociální síť sixDegrees přilákala mnoho uživatelů, stala se finančně neúnosným businessem, a tak v roce 2000 musela být odpojena[9]. Tvůrci se při
4
popisování událostí ohledně vzestupu a pádu sixDegrees zmiňují, že síť byla spuštěna v době, kdy svět ještě nebyl připraven na příchod velkých sociálních sítí.
Obrázek 3.1 Logo služby SixDegrees
(zdroj: http://blog.afridesign.com/wp-content/uploads/2010/09/sixdegrees_logo.jpg)
3.2.2 Friendster Dalším milníkem v historii moderních sociálních sítí je stále existující Friendster.com založený Jonathanem Abramsem v roce 2002. Jednalo se o sociální síť, která překonala během prvního čtvrtletí své existence hranici tří miliónu uživatelů. V roce 2003 za ní byla společnost Google ochotna zaplatit 30 miliónů dolarů. Tvůrci však nabídku odmítli. Hlavní myšlenkou Friendster.com bylo seznamovat „přátelé přátel“, s tím, že budou lépe navazovat kontakt, než kdyby se jednalo o naprosto cizí jedince. V současnosti se již nejedná o seznamovací server, ale zaměřuje se na hraní počítačových her a poslech hudby.
3.2.3 MySpace Prostor pro přátele - tak zní motto sociální sítě MySpace.com. Server, jehož první verze byla spuštěna v roce 2003 již po 10 dnech vývoje[10]. Síť vytvořili uživatelé slavného Frienster.com, přesněji zaměstnanci firmy eUniverse, kteří viděli v sociálních sítích ještě větší potenciál. MySpace dovoloval, kromě klasických funkcí úpravu grafického rozhraní profilu, přidávání audio přehrávače a fotografií. MySpace se stal internetovým fenoménem, který roku 2006 překonal hranici
100
miliónů
registrovaných
uživatelů[11]
a
předstihnul
Google
v žebříčku nejnavštěvovanějších stránek USA. MySpace funguje dodnes, její obliba však již není taková jako mezi lety 2006-2008. 5
Obrázek 3.2 Logo služby MySpace
(zdroj: http://cms.myspacecdn.com/cms//Press%20Site/Myspace%20logo.jpg)
3.2.4 Vzestup Facebooku V roce 2004 student harvardské univerzity Mark Zuckerberg zakládá spolu s Dustinem Moskovitzem, Chrisem Hughesem a Eduardem Saverinem[12] web thefacebook.com, který má sloužit jako školní ročenka pro zdejší studenty. Postupem času, však expanduje i na jiné anglické univerzity a v roce 2006 se již jako facebook.com otevře pro veřejnost. O šest let později, tedy v roce 2012 se může Facebook pochlubit více jak miliardou[13] aktivních účtů. Nejnavštěvovanější sociální síti Facebook se budu podrobněji věnovat v kapitole č. 4.1.1.
Obrázek 3.3 První verze sociální sítě thefacebook.com
(zdroj: http://eroker.com/wp-content/uploads/2010/12/firstfacebook1.jpg)
6
4. Přehled významných sociálních sítí 4.1 Současné úspěšné zahraniční sociální sítě V současné době mají sociální sítě miliony uživatelů po celém světě, a tak se staly nedílnou součástí našich životů. Jedná se tak o stále důležitější informační kanál. I když mají sociální sítě určité nevýhody, nemůžeme jim odepřít, že razantně zrychlily domluvu mezi uživateli. Sociální sítě také v dnešní době působí jako velmi kvalitní marketingový nástroj. Je čím dál tím více firem, které dávají ohromné částky do kampaní a propagace příspěvků, které odkazují na jejich produkty. Díky této propagaci se náhle změní rozsah zobrazení příspěvku, tedy i jejich zboží, až na desetitisíce uživatelů. V této kapitole jsem se zaměřil na ty nejvýznamnější sociální sítě dnešní doby.
4.1.1 Facebook Facebook disponuje více než 1,2 miliardou aktivních účtů[14]. Jedná se o největší a nejpopulárnější sociální síť na světě, přeloženou do více než 60 světových jazyků. Jak už bylo řečeno v minulé kapitole, server byl založen v roce 2004 jako sociální síť pro studenty harvardské univerzity. Do roku 2006 pak byla služba přístupná i pro ostatní studenty na amerických univerzitách. Ti se mohli připojit pomocí školního emailu. Od roku 2006[15] je služba přístupná veřejnosti. Přesněji všem kdo dosáhli 13 let.
Obrázek 4.1 Logo služby Facebook
(zdroj: http://www.obarbirmingham.com/wp-content/uploads/2012/03/facebook-logo-11024x787.png)
7
Proč je Facebook nejoblíbenější? Facebook je nejoblíbenější díky velkému množství funkcí, multiplatformní podpoře a obrovské základně uživatelů, která nově příchozím dovoluje jednoduše navazovat kontakty či se spojit s přáteli z reálného života. Mezi nejpoužívanější funkce patří možnost přidání „přátel“. Tito přátelé pak mohou sledovat veškeré uživatelovy aktivity, komentovat zprávy, fotografie, přispívat na uživatelův profil apod. Mezi další funkce patří chatování a zasílání zpráv mezi
přáteli,
tvorba
zájmových
skupin,
kde
uživatelé
mohou
diskutovat
či sdílet informace o daném tématu. Další možností je tvorba reálných událostí, kde uživatelé mohou potvrdit svojí účast či se aktivně zapojit do organizace. Jednou z nejpoužívanějších funkcí je možnost využití interaktivních aplikací, jako např. hry nebo aplikace pro tvorbu dotazníků. Funkcí je samozřejmě mnohem více, stále nabývají a i proto je Facebook tak populární.
4.1.2 Twitter Twitter je v současné době nejvyužívanější mikroblogovací1 služba, kterou díky své jednoduchosti ovládání využívá celosvětově více než 140 miliónů aktivních uživatelů[16] mezi které např. patří i nadnárodní korporace, univerzity, firmy, ale také celebrity a politici. Hlavní myšlenkou je nabídnout nejnovější informace a to v reálném čase. Funkčnost je velmi jednoduchá, a proto tak populární. Každý registrovaný uživatel má možnost zasílat či sledovat krátké zprávy, tzv. tweety, které nesmějí přesáhnout 140 znaků. Uživatelům se pak odebírané příspěvky jiných uživatelů zobrazují v časovém přehledu tzv. Timeline.
4.1.3 LinkedIn LinkedIn je profesní sociální síť spuštěná v roce 2003[18], jejímž posláním je vytvářet a prohlubovat kontakty mezi odborníky ve stejném oboru. Tato síť 1
Pro mikroblogy jsou typické krátké texty (okolo 140-160 znaků), ke kterým můžeme připojit odkazy,
8
umožňuje propojení s pracovním trhem. Využívají jí jak lidé hledající práci, tak firmy a firemní personalisté, kteří hledají vhodné kandidáty pro volná pracovní místa. Na síti LinkedIn se tak můžeme setkat s profily významných firem, jako např. IBM, Microsoft či Google. LinkedIn nabízí již při registraci možnost vytvoření virtuálního životopisu, kde může uživatel vyplnit své vzdělání, nabytou praxi a rozdělané či hotové projekty. Dále je zde možnost utvářet si seznam profesních kontaktů a také získávat tzv. doporučení od současných nebo minulých obchodních partnerů či kolegů. Server má podle oficiální zprávy z listopadu 2012 187 miliónů členů[19] a je od 31. 1. 2012 plně dostupná v české verzi.
4.1.4 YouTube YouTube je internetový server založený v roce 2005 Stevenem Chanem a Jawedem Charimem sloužící ke sdílení video nahrávek mezi uživateli. Po roce od založení velmi populární YouTube odkoupila společnost Google za 1,65 miliardy dolarů[20]. Každý návštěvník, tedy i neregistrovaný uživatel může prohlížet většinu videí, která se na serveru nachází. Po provedení registrace se uživatel stane členem komunity a může nahrávat vlastní videa a diskutovat nad obsahem. Server každý měsíc navštíví 800 miliónů jedinečných uživatelů a každou minutu přibude až 60 hodin videí. YouTube je hojně využíván i studenty a univerzitami. Např. prestižní Massachusettský technický institut (MIT) zde má vlastní video kanál, na kterém poskytuje volně ke zhlédnutí vybrané přednášky.
Obrázek 4.2 Logo služby YouTube
9
(zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/b/b5/Youtube_Logo_2005.png)
4.2 Česká republika a sociální sítě Sociální sítě nevznikají jen v zahraničí, ale samozřejmě i v Čechách. Stojí sice v pozadí velikánů typu Facebook, Twitter nebo LinkedIn, ale před příchodem těchto služeb byly hojně využívány a stále si drží desítky tisíc uživatelů. Za zmínku určitě stojí minimálně tři komunitní servery: Spolužáci.cz – sociální síť provozovaná od roku 2004 firmou Seznam[22], jejímž konceptem je sdružovat žáky aktuálních i absolvovaných tříd v samostatných celcích. Na typu školy nezáleží. Nachází se zde třídy jak ze základních škol, tak univerzit. Uživatel může být členem více tříd. V každé třídě pak může komunikovat a sdílet informace s dalšími „spolužáky“. Teoreticky by se dalo říci, že zakladatelé serveru měli podobnou myšlenku, jako Mark Zuckerberg při prvotním spuštění thefacebook.com. Seznam na svých stránkách tvrdí, že průměrná denní návštěvnost je stále přes 35 tisíc uživatelů. Lidé.cz – největší česká sociální síť, která si i v dnešní době udržuje více jak 140 tisíc denních uživatelů. Je také provozována firmou Seznam, tudíž má provázanou registraci, jak se službou Spolužáci.cz, tak například s emailovým klientem. Původní myšlenkou bylo
utvořit
server,
který pomůže vyhledávat
emailové adresy
registrovaných uživatelů. V roce 2008 dochází k modernizaci a rozšíření funkcí o podporu videa, zdokonalení fotografií nebo online výuku jazyků zdarma. Jedná se o otevřenou síť, kde i neregistrovaný uživatel má možnost prohlížet si profily a příspěvky registrovaných uživatelů. Líbimseti.cz – server, jehož první verze byla spuštěna v roce 2002. Nejvíce ze všech českých sociálních sítí doplatil na příchod Facebooku do České republiky, tedy stejně jako např. MySpace ve světě. V době své největší popularity, tedy mezi lety 2007 – 2008 se pohybovala návštěvnost kolem 270 tisíc uživatelů denně[23]. Původní inspirací pro tvůrce byl americký portál hotornot.com, který dovoloval svým uživatelům hodnotit fotografie jiných uživatelů. Při příchodu Facebooku do Čech se tvůrci Líbimseti.cz snažili okopírovat zajímavé funkce, a tak představili např. statusy.
10
Funkčnost serveru byla poměrně rozsáhlá, dovoloval posílat zprávy, obsahoval diskusní fóra, chaty atd., ale i tak na konci roku 2008 začalo Líbimseti díky popularitě Facebooku ztrácet uživatele.
4.2.1 Pád českých sociální sítí Co přesně zapříčinilo migraci uživatelů českých sociálních sítí, není nikde zcela popsáno. Na přelomu jara a léta roku 2009[24] Facebook překonal i největší českou sociální síť Lidé.cz a od té doby české sítě stále ztrácejí uživatele. Dle mého úsudku je to způsobené tím, že Facebook, představoval příchod něčeho nového, moderního a celosvětově úspěšného. Navíc server přišel s novou rozšířenou sadou funkcí, které pro uživatele českých komunitních služeb byly rozhodující pro přesun z tuzemských serverů. Jedná se o rozšíření klasických prvků sociálních sítí s možnostmi využívat různé jiné aplikace. Také zde určitě bylo významné zavedení češtiny jako uživatelského jazyka. Tím byl přístup umožněn i lidem, kteří neovládají cizí jazyk. Důvodem neúspěšnosti českých sociálních sítí je také fakt, že nově příchozím uživatelům
tyto
služby
nemohou
nabídnout
takové
sociální
kontakty
jako např. zmiňovaný Facebook či Twitter. Příčinou je velký rozdíl v počtu uživatelů. Je jasné, že člověk, který má většinu svých známých, přátel nebo spolužáků na těchto sociálních sítí, se raději zaregistruje zde.
4.2.2 Budoucnost českých sociálních sítí Minulý rok vysokoškolský student Jaroslav Slavičínský spustil spolu se svými kolegy novu sociální síť AskYou[25], která je dle zakladatele zaměřená hlavně na studenty. Konceptem AskYou je propojit sociální síť s reálným životem, tedy poskytnout uživateli možnost najít si určitou aktivitu v jeho okolí bydliště nebo pro svou aktivitu najít správné lidi. Jestli bude služba AskYou úspěšná se samozřejmě neví. Zakladatelé se však domnívají, že by mohla být služba do roku zisková.
11
Obrázek 4.3 Logo služby AskYou
(zdroj: http://i.iinfo.cz/images/440/askyou-logo-1.png)
12
5. Rizika užívání sociálních sítí Jak vyplývá z minulých kapitol, jsou sociální sítě, jako LinkedIn a zejména Facebook,
denně
navštěvovány
množstvím
lidí
všech
věkových
kategorií,
kteří zde komunikují, sdílejí informace, navazují nové vztahy, a to vše bez osobního kontaktu. K tomu se však váží i rizika, která bych v této kapitole zmínil. Rizika na sociálních sítích nesouvisí jen se skupinovou anonymitou a anonymitou jednotlivce. Jde také samozřejmě o sílu davu, důvěřivost uživatele k obsahu vytvořeného komunitou lidí, se kterou komunikuje apod. Dalším jevem je porušování autorských
práv,
jelikož
sdílení
obsahu
není
vždy
kontrolováno.
Rizikem může být také vytvoření závislosti na sociálních sítích. Nyní bych podrobně rozepsal hlavní rizika:
5.1 Zneužití osobních dat Po registraci dovoluje většina sociálních sítí vyplnění informací na osobním profilu. Jedná se o jméno, příjmení, adresu, telefonní číslo či e-mail. Ne všechny webové služby tyto údaje zabezpečují. Pro potencionálního útočníka není složité takové údaje zneužít a například se za daného člověka vydávat. Dále většina sociálních sítí nabízí možnost vkládat osobní fotografie, a to nejen jeho osoby, ale také např. rodinné. Ty mohou být staženy kýmkoliv. Je tedy jen na uživateli jaká data na internetu zveřejní a jak je bude prezentovat. Většina sociálních sítí v profilovém nastavení dovoluje omezení viditelnosti osobních dat a fotografií pro určitou skupinu. To je způsob jakým se může uživatel chránit před případným zneužitím.
5.2 Anonymita Jedním z nevětších nebezpečí na sociálních sítích je anonymita uživatele. Je možné komunikovat s člověkem, který má jasně viditelné jméno a fotografii. Nikde však není zajištěno, že se tyto údaje musí shodovat se skutečností. Je tedy možné, že si uživatel po celou dobu rozhovoru může myslet, že komunikuje s někým zcela
13
jiným, než zamýšlel. Prevencí zde může být otázka, na kterou zná odpověď pouze člověk, se kterým chceme vést rozhovor nebo neodesílání důvěrných dat v počátcích komunikace.
5.3 Cyberbulling Cyberbulling neboli česky kyberšikana[26] se v obecné rovině jeví jako obvyklá psychická šikana. Jejím cílem je tedy ublížit nebo ponížit oběť, a to za pomocí urážlivých textů, vydírání či zveřejňování choulostivých dat v elektronických médiích. V poslední době se tento jev vyskytuje zejména na sociálních sítích. Cyberbulling je pro internetového agresora výhodnější díky anonymitě a s ní spojenou možností úniku trestu. Další předností pro potenciálního útočníka je časová a prostorová neomezenost útoku. Prevence proti kyberšikaně se řeší hlavně u žáků základních škol, kteří jsou s problematikou seznamováni pomocí školení. Ta jsou vedena zkušenými psychology, jde například o projekt E-bezpeční (www.e-bezpeci.cz). Případy psychického vydírání se také objevují i mezi dospělými.
5.4 Cyberstalking Jakým způsobem se projevuje cyberstalking, může být zřejmé již z anglického názvu. Samotné slovo se skládá ze dvou částí, tedy Cyber(počítačové) Stalking (pronásledování). Jedná se tedy o stupňovité obtěžování pomocí elektronických medií např. opakovaným zasíláním velkého množství nežádoucích zpráv. Stalking je od roku 2010 podle českých zákonů veden jako trestný čin, tedy nejúčinnější prevencí je zde řešení dané situace s Policií České republiky.
5.5 HOAX HOAX je typ poplašné zprávy, jejíž obsah není založen na pravdě. Účelem takovéto zprávy je vyděsit čtenáře nebo ho alespoň donutit k reakci či zaslání zprávy dalším lidem. V uživateli může zvýšit důvěryhodnost poplašné zprávy to, že se objeví v profilu jeho známého. Tím se zvyšuje možnost, že uživatel bude reagovat. Tyto HOAX zprávy se neobjevily až s příchodem sociálních sítí. Dříve je již bylo
14
možné pozorovat v emailových komunikacích či zpravodajských mediích. Nejúčinnější prevencí je zde ignorace podezřelých zpráv pokazujících na další rozesílání.
5.6 Závislost na sociálních sítích Velkým rizikem je také možnost vytvoření závislosti na sociálních sítích. Uživatel se následně odcizí od reality a společnosti, tím že tráví více volného času přidáváním příspěvků a fotografií místo osobního kontaktu. Možným důvodem, proč někteří lidé dávají přednost sociálním sítím před realitou, je právě neosobní kontakt. Člověk
tedy
nemusí při rozhovoru s jiným uživatelem využívat neverbální komunikaci. Dále pak není nucen odpovídat spontánně, tím pádem není vystaven tlaku a každou odpověď si může rozmyslet. Dalším aspektem, proč je možné si vytvořit závislost na sociálních sítích je také pohodlnost. K tomu abychom komunikovali, nám stačí jen připojení na internet. Uživatel tedy pokud chce sociální kontakt, nemusí vycházet z pohodlí svého domova.
15
6. Využití sociálních sítí v akademickém prostředí 6.1 Příklady využití sociálních sítí na českých univerzitách Na českých univerzitách se sociální sítě zatím nějak hojně nevyužívají. Jde spíše o jednotlivé předměty, kde vyučující tyto služby aplikují, jako nejrychlejší cestu, jak informovat studenty o aktuálním dění. Mezi nejvyužívanější služby patří Facebook a Twitter. Do budoucna se samozřejmě sociální sítě v rámci univerzit budou rozšiřovat. Příkladem může být zavedení IBM Connections na Vysoké škole ekonomické v Praze. Tuto službu jsem popsal spolu s dalšími sítěmi, které jsou propojeny s akademickou sférou - viz níže.
6.1.1 VŠE – IBM Connections Od letního semestru akademického roku 2011/2012 začala Vysoká škola ekonomická
v Praze
s testovacím
provozem
vlastní
sociální
sítě.
Současně
s jejím zavedením vzniklo na VŠE Kompetenční Centrum IBM pro oblast Collaboration Solution, které se zaměřuje na adopci a adaptaci sociálních sítí. V tuto chvíli je tato sociální síť v pilotním provozu a má cca 500 uživatelů. Do plného provozu se bude nasazovat až v letním semestru roku 2013 a počítá se s 10 000 aktivními účty. Do sociální sítě se může připojit každý kdo má přístup do Integrovaného studijního informačního systému (ISIS), tedy jak studenti, tak profesoři, absolventi či externisté. Všichni se přihlašují přes vlastní jméno a příjmení, které mají zaregistrované ve školním systému, a tím se tedy odstraní problém s anonymitou uživatele. Funkčnost Hlavní vizí projektového týmu, který se stará o zavedení IBM Connections na VŠE je zajistit spolupráci napříč fakultami a obory. Dále pak začlenit sociální síť do výuky. Nyní zde popíši základní funkce této sociální sítě:
tvorba fór – vhodné pro zodpovídání řešení problémů, možnost pokládat otázky a přijímat odpovědi jako správné 16
tvorba blogů – tvorba prohlášení, zpráv o zkušenostech atd.
tvorba aktivit – základní prostředek pro plánování úkolů (výstupem je To-Do check list)
sdílení souborů – integrovaný DMS (Document Management System) nahrávání souborů, správa sdílení, správa verzí
tvorba wiki – komplexní znalosti v podobě snadno procházejících wiki stránek
Další funkce o Tvoření sítě kontaktů, sdílení odkazů či tvoření komunit
6.1.2 SÍŤ IT Síť IT (www.sitit.cz)[27], která vznikla pod záštitou Evropského sociálního fondu, Ministerstva školství a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy[28] je v mnohém podobná sociální síti LinkedIn. Principem této webové aplikace je sdružovat lidi z akademické sféry, studenty, absolventy a firmy, které mohou společně navazovat spolupráci či vypomáhat si při výzkumech. Než se stanete uživatelem, musíte vyplnit krátký registrační formulář, kde kromě klasických polí, jako je jméno, příjmení a email, vyplňujete také region, ve kterém se nacházíte a vaše zaměření (student, firma, pracovník ve školství apod.). Po registraci zde může uživatel prezentovat své dosavadní pracovní výsledky, podrobně popsat svojí odbornost a následně vyhledat partnery, se kterými by chtěl navázat kontakt. Možnou výhodou SitIT.cz je české zázemí, takže tuzemský student může komunikovat v českém jazyce. Je však na zamyšlení jestli velké společnosti jako Microsoft či IBM a tím pádem i lukrativnější nabídky práce, nebudou spíše na sociálních sítích, které jsou v angličtině či jiném globálním jazyce.
17
Obrázek 6.1 Ukázka profilu služby SitIT.cz
(zdroj: http://www.ceskamedia.cz/multimedia/104000/103128.jpg)
6.1.3 Facebok, Twitter a jiné Samozřejmě mezi studenty a akademickou sférou jsou nejvíce využívány sociální sítě jako Facebook či Twitter. Ty sice nejsou primárně určeny pro výukové nebo výzkumné účely ale v současnosti, kdy má na těchto sociálních sítích profil prakticky každý student, umožňují lidem z univerzitního prostředí utvářet skupiny lidí, studentů, kteří navzájem komunikují a sdílejí informace. Ve skutečnosti je tomu například tak, že profesor z ČVUT fakulty elektrotechnické píše o aktuálním dění v předmětu na profil na sociální síti Twitter a doufá tak, že si studenti přečtou informace dříve než na oficiálních stránkách předmětu. České univerzity nevyužívají sociální sítě jen pro výuku, ale také jako informační zdroje. Z jejich profilů, pak může člověk zjistit informace
o
rektorských
volnech,
vyhláškách
či zajímavostech a aktuálním dění.
18
z pedagogických
oddělení
6.2 Příklady zahraničních sociálních sítí pro výukové účely Komunitních webů, které by se přímo zaměřovaly na studium, není mnoho. Toto malé množství si můžeme vysvětlit tím, že mnoho lektorů nahrazuje sociální sítě pro výukové účely sítěmi bez zaměření. Tím nevzniká velká poptávka po studijních sítích a vývojáři tedy nemají důvod, proč investovat do jejich vývoje. Existuje
však
několik
opravdu
zajímavých
a
kvalitních
projektů,
které se na zahraničních univerzitách používají napříč celým studiem a pomalu expandují i na další univerzity po celém světě. Mezi tyto služby patří například níže zmíněné.
6.2.1 Chegg Projekt Chegg se stal v roce 2007 jedním z nejúspěšnějších Start-Upů v Sillicon Valley. Sociální síť je založená na konceptu levného půjčování studijních materiálů na celý semestr. Hlavní myšlenkou zakladatelů bylo, aby nově příchozí studenti nemuseli utrácet ohromné peníze za nové učebnice, které využijí jen v jednom určitém semestru. Funkčnost je velmi jednoduchá. Po zaregistrování se uvede univerzita a student si zaplatí potřebnou knihu. Ceny knih jsou levnější cca o 60 – 75%. Společnost Chegg jí expresně zašle na požadovanou adresu a na konci semestru při vracení, zaplatí veškeré náklady na balné a poštovné. Kromě půjčování studijních materiálů nabízí Chegg ještě dvě zajímavé služby. První z nich je komplexní hodnocení studijních seminářů skládající se z recenzí absolventů kurzů a druhá služba je nonstop expertní pomoc s odborným problémem, který uživatel vyvěsí na web jako otázku. Všechny tyto zodpovězené otázky se pak archivují a jsou volně přístupné dalším uživatelům.
6.2.2 HotSeat HotSeat je sociální síť, kterou výhradně využívá Purdue University v americkém státě Indiana[29]. Základní myšlenkou je poskytnou v reálném čase zpětnou vazbu na otázky studentů ohledně probírané látky v rámci jedné třídy. Funkčnost je velmi jednoduchá. Během výuky, může student zaslat pomocí HotSeat otázku, ostatní
19
pak mohou k této otázce přidávat hlasy a tím zvýšit její prioritu nebo rovnou na tuto otázku odeslat odpověď. K HotSeat má přístup i vyučující, a tak může odpovídat na případné dotazy. HotSeat je multiplatformní webová aplikace, kterou je možné využívat jak v mobilních telefonech, tak v internetových prohlížečích. Další výhodou je propojení účtu HotSeat s účtem na Twitteru a Facebooku.
Obrázek 6.2 Služba HotSeat
(zdroj: http://www.itap.purdue.edu/studio/hotseat/images/screenshots/viewtopic.jpg)
6.2.3 Piazza.com Piazza.com[30] je dle mého jedna z nejlepších a nejpraktičtějších sociálních sítí, která propojuje studenty s lektory. Tuto webovou službu založenou v roce 2009 využívají školy jako Stanford University či Harvard University. Tato služba má jednoduché intuitivní ovládání s velkým množství funkcí, které popíši níže. Registrace zde probíhá dvojím způsobem. Buď se zde zaregistrujete jako vyučující, tedy vytvoříte si novou třídu, kam se následně přidají studenti nebo se zaregistrujete jako student a přidáte se do třídy, kterou vyhledáte pomocí zadání jména Vaší univerzity. V rámci jedné třídy pak mohou vyučující pokládat otázky, vytvářet domácí úkoly, události nebo například informovat o dalším dění v předmětu. Dále jakmile student odpoví na položenou otázku nebo odešle domácí úkol, lektor ihned může tuto odpověď označit stisknutím tlačítka „good answer“ za správnou. 20
Hlavní výhodou webu piazza.com, a to co jí dělá sociální sítí je interakce. Více studentů tedy může navzájem komunikovat, řešit jeden problém a navzájem si pomáhat a spolupracovat. Další výhodou je, že příspěvkový editor kromě textu podporuje také matematické a speciální znaky a tím pádem je zde možnost řešit i odbornější problémy. Pokud však nebude příspěvkový editor stačit, je zde také možnost připojit k příspěvku jakoukoliv přílohu. Osobně si myslím, že má web piazza.com velkou budoucnost a tím, že je poskytován zcela zdarma, se bude rozšiřovat i na další univerzity. České univerzity tuto webovou službu zatím nevyužívají.
6.3 Sociální sítě pro lektory Existuje velké množství sociálních sítí podporujících vzájemnou komunikaci vyučujících. Jejich funkčnosti se téměř neliší, hlavním posláním těchto stránek je, aby si jednotliví uživatelé, lektoři, napříč městy a státy vyměňovali nové poznatky o výuce. Nyní jich pár v krátkosti popíši: TeachAde
–
první
sociální
síť,
která
byla
zaměřena
speciálně
jen na vyučující[31]. The Apple – webová služba poskytovaná zdarma nejen pro stávající, ale také budoucí lektory. Ti kromě příspěvkových fór mohou využívat speciální funkce, jako např. tvoření výukových rozvrhů. TeacherLingo – speciální sociální síť pro lektory. Jedná se o blogovací službu, kde mohou uživatelé přispívat články na vlastní blog, komentovat články ostatních nebo komunikovat v diskusních fórech.
21
7. Úvod do praktické části Cílem praktické části mé bakalářské práce je vybrat a analyzovat sociální síť, která by usnadňovala komunikaci v rámci studijního kruhu či předmětu. Tím ukázat, že některé sociální sítě mohou sloužit jako nástroj pro zlepšení kvality výuky, jako tomu je na mnohých zahraničních univerzitách. Důraz u výběru této komunitní služby budu klást hlavně na to, aby zde studenti mohli bez omezení řešit veškeré problémy spojené se studiem a vzájemně si vypomáhat. Technicky by měla sociální síť fungovat nepřetržitě, nebýt závislá na administrátorovi, mít co nejméně komplikované ovládání a její uživatelé by se měli co nejjednodušeji registrovat a přihlašovat. Tuto část mé práce rozdělím na tři na sebe navazující sekce: výběr sociální sítě, dotazníkový výzkum a zkoumání konkrétní sítě. Jednotlivé části popíši níže. Výběr sociální sítě V této části nejdříve vyberu na základě získaných informací z teoretické části mé práce, sociální sítě, které by mohly být adepty pro případné nasazení do výuky. U těchto sítí budu následovně analyzovat výhody a nevýhody z pohledu studenta a profesora. Po zvážení všech pro a proti vyberu nejvhodnější a začlením jí do druhé části, tedy „Dotazníkového výzkumu“. Dotazníkový výzkum Pomocí elektronického dotazníku oslovím studenty vysokých škol a budu se snažit zjistit, jaký mají názor na mnou vybranou sociální síť z předchozí analýzy a jestli si myslí, zda by sociální sítě mohly sloužit jako učební pomůcka. Je možné, že studenti nebudou s mojí volbou spokojeni, a proto se budu snažit pomocí dotazníku zjistit, jaké sociální sítě respondenti využívají a jak se na nich chovají. Dále zohledním, zda mají nějakou negativní či pozitivní, zkušenost se sociálními profily předmětů vedené vyučujícími.
22
Zkoumání konkrétní sociální sítě Z výsledků dotazníkového výzkumu mohu již zjistit, jestli mnou vybraná sociální síť studenty zaujala či ne. Pokud ne, pomocí dalších dat z dotazníku mohu vybrat jinou vyhovující sociální síť. Jakmile budu mít zvolenou již konkrétní službu, provedu výzkum na 15 studentech, kteří budou zkoušet funkčnost sítě na předem připravených úkolech. Po tomto výzkumu se studentů budu ptát, zda jim tato služba opravdu ulehčí či zkvalitní studium, což je cílem této práce.
23
8. Výběr sociální sítě 8.1 Požadavky na sociální síť Než mohu začít analyzovat sociální sítě, musím si stanovit, jak by vlastně měla vypadat ideální „studijní“ služba. Dle mého úsudku, by to tato síť měla splňovat tyto vlastnosti.
profil pouze pro školní účely
lehce ovladatelné uživatelské rozhraní
dostupná v českém nebo anglickém jazyce
přístupná jak pro profesory, tak pro studenty
umožňující lektorovi rychlé informování o aktuálním stavu ve výuce
umožňující studentům vést diskuzi na jakékoliv téma
zasílání privátních dotazů vedoucímu
neměla by být příliš propojená se soukromím studenta
přehledná i při větším počtu vzkazů
umožňující dohledání starších diskuzí a příspěvků
8.2 Výběr sítě Výběr jsem zúžil na čtyři sociální sítě: Facebook.com, Spolužáci.cz, Piazza.com, Twitter.com. Do tohoto výběru jsem nezahrnul účelově zaměřené služby jako je LinkedIn, YouTube či Twoo. Nebo profilovací sociální sítě, které neodpovídají předchozím vlastnostem jako je mySpace či StudiVZ. Výše vybrané sítě, by dle mého úsudku mohly být funkčním nástrojem pro potřeby studentů. U každé služby jsem si založil účet a postupně jsem začal analyzovat sítě podle předchozích parametrů.
24
8.2.1 Facebook Facebook má velkou výhodu v tom, že mnoho studentů již tuto síť používá, tím by odpadl problém s novým prostředím a nutností registrace. Další výhodou je neomezená délka příspěvků a český jazyk. Nevýhodou je však propojení studia s osobním životem, jelikož přes profil si bez určitého zabezpečení může každý spolužák prohlížet osobní fotografie a data jiného spolužáka. Další možnou nevýhodou je, že Facebook má kromě možnosti komunikace v rámci jedné skupiny, také mnoho interaktivních her a aplikací, které mohu nechtěně odpoutávat pozornost. Profil na sociální síti Facebook nemá možnost členění příspěvků (píší se do jednoho proudu na tzv. Zeď). Tím pádem může po určité době vznikat určitá nepřehlednost.
8.2.2 Twitter Z hlediska registrace, jazyka či uživatelského rozhraní zde není problém. Samotný problém vidím v základní funkčnosti. Twitter je koncipován jako mikroblogovací služba sloužící spíše k informování okolí než k nějaké interakci. Na základě mé osobní zkušenosti z předmětu Objektové modelování, jsem zjistil, že tato služba je výborným zdrojem informací, ale nerozvíjí komunikaci. Dalším omezením je délka samotné zprávy. Počet 140 znaků může být pro tázajícího velmi limitující například při řešení odborném problému.
8.2.3 Spolužáci.cz Služba Spolužáci.cz je česká sociální síť, která není v dnešní době hojně používaná. Pro účely komunikace v rámci jednoho kruhu studentů se zdá však být ideální. Jednotliví uživatelé mohou o sobě sdílet jen ty informace, které si vyplní vždy v rámci nové „třídy“. Jednotlivé příspěvky nejsou limitovány počtem znaků a je možné k nim stejně jako u Facebooku přiložit dokument či fotografii. Spolužáci.cz však mají také své nevýhody. První nevýhoda je nemožnost členění jednotlivých příspěvků, tedy možná dezorientace při větším obejmu dat. Dále Spolužáci.cz nemají notifikace, tedy pokud někdo přidá příspěvek, nejsou o tom ostatní ihned informováni. Možnou další nevýhodou může být pro některé studenty to, že pokud se chcete zaregistrovat, musíte mít účet u společnosti Seznam. 25
8.2.4 Piazza.com Posledním nástrojem, který jsem zkoumal je sociální síť Piazza.com, která byla přímo pro výukové účely naprogramována. Největší výhodou této sítě je registrace. Pokud jako zakládající vedoucí předmětu zvolíte školu a fakultu, tak se všichni studenti mohou přihlašovat jen pomocí školních emailů. Tím odpadají problémy s možným narušením bezpečnosti a soukromí. Funkčnost je také velmi rozsáhlá. Je možné jednotlivé úkoly členit do kategorií a samotné příspěvky mohou obsahovat speciální matematické a programovací znaky. Každý příspěvek mohou uživatelé komentovat a editovat. Pokud již tázající nepotřebuje další odpovědi, může u své otázky uzavřít diskuzi. Její nevýhodou je dostupnost jen v anglickém jazyce a také její dosavadní „nepopularita“.
8.3 Výsledek Po zvážení všech pro a proti, mi připadá služba piazza.com nejlepší volbou. Její funkčnost je velmi rozsáhlá a pro komunikaci v rámci určité třídy je vhodně uzpůsobená. Jediný větší problém vidím v tom, že se jedná o relativně neznámou službu, tedy je zde možnost, že se studenti nebudou chtít seznamovat s novým nástrojem. To však musím zjistit pomocí dotazníkového výzkumu.
26
9. Výzkum pomocí dotazníku 9.1 Cíl výzkumu Tímto dotazníkovým šetřením jsem se pokoušel o zjištění postoje českých studentů k sociálním sítím. Cílem tohoto šetření bylo vymezení skupiny, která si myslí, že možnost využití těchto služeb jako nástrojů pro rozvoj komunikace na akademické půdě, by přispělo k celkovému zlepšení výuky. Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění názoru studentů na možné zavedení sociální sítě piazza.com do výuky. Před započetím výzkumu jsem si s vedoucím práce panem Ing. Hroznou stanovil 75% hranici úspěšnosti dané služby. Tedy pokud více než 3/4 studentů odpoví na otázku o výběru sítě, že je služba zaujala, v další části mé práce povedu výzkum na tuto síť. V případě menšího počtu respondentů s kladným postojem k síti zkusím najít jinou službu, která by vyhovovala většině.
9.2 Metoda výzkumu Výzkum byl prováděn v době od 18:00 24. února 2013 do 23:59 5. března 2013, a to v elektronické podobě za pomocí vytvořeného formuláře na mém osobním účtu na drive.google.com. Celkový výzkum obsahoval 19 otázek, z nichž 17 bylo uzavřených a 2 neuzavřené. Respondent neodpovídal na veškeré otázky. Návaznost jednotlivých otázek byla určena dle odpovědi na předchozí otázku. Diagram průchodu otázek se nachází na další stránce.
27
Obrázek 9.1 Diagram průchodu dotazníkem
28
9.3 Dotazovaná skupina Výzkum byl zcela anonymní a byl prováděn na studentech vysokých škol, bez rozdílu zaměření a věku. Dotazník byl, pomocí elektronické pošty a sdílením na sociálních sítích, zaslán 242 studentům vysokých škol. Návratnost dotazníku byla 59%, což znamená, že korektně vyplnilo dotazník 143 studentů.
9.4 Výsledky dotazníkového výzkumu Otázka č. 1 – Využíváte sociální sítě?
Graf 9.1 Využíváte sociální sítě?
Z celkového počtu 142 respondentů využívá sociální sítě 90% dotázaných. Tedy již z odpovědí na první otázku je jasné, že sociální sítě patří mezi studenty za hojně využívanou službu a jednu z nejčastějších forem komunikace s okolím. Otázka č. 2 - Z jakého důvodu sociální sítě nepoužíváte? (návaznost na odpověď „Ne“ z otázky č. 1)
Graf 9.2 Z jakého důvodu sociální sítě nepoužíváte?
Touto otázkou začínala větev dotazníku pro respondenty, kteří nevyužívají sociální sítě.
29
Jelikož studentů, kteří vyplnili dotazník a zároveň nevyužívají sociální sítě, bylo pouze 14, neměli bychom tyto odpovědi brát jako příliš objektivní zdroj informací, ale zároveň nám můžou nabídnout jakýsi náhled na možnou skutečnost. Nejčastější reakce na otázku - Z jakého důvodu respondenti nevyužívají sociální sítě, byla odpověď „Zatím jsem neměl důvod, proč je využít“ s 57% a „Dávám přednost osobnímu kontaktu“ s 29% odpovědí. Můžeme tedy říci, že většina respondentů, kteří nevyužívají sociální sítě, tyto služby nevnímají jako něco nebezpečného, ale spíše zatím neměli důvod pro prakticky neustálý neosobní kontakt pomocí sociálních sítí. Otázka č. 3 - Kde sháníte učební materiály?
Graf 9.3 Kde sháníte učební materiály?
Na tuto otázku odpověděli 4 studenti, že učební materiály shání na webových stránkách profesorů. Stejný počet respondentů odpovědělo, že studují z poznámek a ze skript. Podle předpokladu tedy většina studentů dává přednost ověřeným datům od vlastních profesorů před jinými zdroji. Přítomnost profesora či cvičícího na zavedené sociální síti by mohla přesvědčit studenty, kteří nechtějí využívat sociální sítě z důvodu nedůvěryhodnosti zdroje dat, k vyzkoušení této služby, Otázka č. 4 - Uvítali byste na Vaší škole systém, který by sloužil účelově pro výměnu učebních materiálů a komunikaci napříč akademickým prostředím?
Graf 9.4 Uvítali byste systém, který by sloužil pro výměnu učebních materiálů?
30
Na tuto otázku odpovědělo 79% respondentů, že ano. To znamená, že i lidé, kteří doposud nevyužívali sociální sítě, by si přáli mít ve škole systém, který by odpovídal charakteristice účelové sociální služby. Tedy pokud by se na jejich škole zakládala určitá univerzitní síť či profil na již existující síti, nemuselo by zde docházet k velké míře nezájmu. Otázka č. 5 – Jaké sociální sítě využíváte? (návaznost na odpověď „Ano“ z otázky č. 1)
Graf 9.5 Jaké sociální sítě využíváte?
Touto otázkou začínala větev dotazníku pro respondenty, kteří využívají sociální sítě – jednalo se o 128 studentů, což nám může dát velmi objektivní data pro další část výzkumu. Odpovědi na tuto otázku jasně potvrdily, že Facebook je u studentů velmi oblíbený. Prakticky všichni studenti, kteří odpověděli na předchozí otázku kladně, používají výše zmiňovanou síť. Což by znamenalo, že pokud by si studenti přáli, aby určitá administrativa jako např. studijní oddělení mělo vlastní informační kanál (profil) a fakulta by nic nenamítala – Facebook by byl jasnou volbou. Otázka č. 6 – Jak často se připojujete k sociálním sítím?
Graf 9.6 Jak často se připojujete k sociálním sítím?
31
U této otázky můžeme odvodit, jak důležitou složku sociální sítě pro studenty představují. 95% všech studentů, kteří využívají sociální sítě, se k těmto službám připojuje každý den. Navíc většina z těchto každodenních uživatelů se na sociální sítě připojuje i několikrát denně. To je způsobeno šířením sociálních sítí a to i vlivem snadnější dostupnosti internetu, především díky výhodnějšímu mobilnímu připojení. Z toho vyplývá, že studenti k vyhledávání informací a udržování sociálních vztahů čím dál tím více využívají právě tyto služby. Otázka č. 7 – K jakým účelům využíváte sociální sítě?
Graf 9.7 K jakým účelům využíváte sociální sítě?
U této otázky mohl tázaný zaškrtnout více odpovědí najednou. Již ze samotné definice sociálních sítí se dalo předpokládat, že 100% respondentů odpoví, že používá sociální sítě pro kontakt s přáteli. Co je však zajímavé, že 92% (113 ze 122) ze všech respondentů odpovědělo, že využívají sociální sítě ke kontaktu se spolužáky a pro výměnu učební materiálů. Dále pak 74% účastníků průzkumu odpovědělo, že také využívá sociální sítě ke sledování zajímavých událostí. Z toho vyplývá, že
studenti
by
mohli
uvítat
sociální
jen kontaktem se spolužáky.
32
síť,
která
by
se
zabývala
právě
Otázka č. 8 - Využívá/Využíval některý z profesorů či cvičících v průběhu Vašeho studia profil na sociální síti, jako možnost jak informovat studenty o předmětu?
Graf 9.8 Využíval některý z lektorů v průběhu Vašeho studia profil na sociální síti?
42% respondentů odpovědělo, že už se setkalo s využitím sociálních sítí ve výuce. Jelikož se nejedná o zanedbatelné procento, můžeme předpokládat, že již nyní mnoho lektorů vnímá sociální sítě, jako užitečné nástroje. V dotazníku jsem se dále soustředil na to, zda využití sociální sítě bylo přínosné a pokud ne, tak z jakého důvodu. Otázka č. 9 - Přišlo Vám toto využití sociální sítě přínosné? (návaznost na odpověď Ano z otázky č. 8)
Graf 9.9 Přišlo Vám toto využití sociální sítě přínosné?
Na tuto otázku odpovědělo 89% tázaných, tedy většina studentů, že sociální sítě napomohly ke zlepšení výuky. Tyto odpovědí potvrzují, že možnost využití online komunikace za pomocí sociálních sítí je na vysokoškolské půdě pro studenty přínosem. Otázka č. 10 - Z jakého důvodu pro Vás nebylo využití této služby přínosné? (návaznost na odpověď „Ne, nebylo to vůbec přínosné“ z otázky č. 9)
Graf 9.10 - Z jakého důvodu pro Vás nebylo využití této služby přínosné?
33
67% respondentů, kterým nepřišlo využití sociální sítě ke studiu přínosné odpovědělo,
že
důvodem
byla
špatná
volba
sociální
sítě.
33%
studentů
pak odpovědělo, že byl profil špatně vedený profesorem. Naopak nikdo neodpověděl, že sociální sítě jsou nekvalitním nástrojem pro výuku. Je tedy nutné pro eliminaci těchto problémů vybrat takovou síť, která by byla maximálně využitelná a pokrývala by tak veškeré studentovy nároky na síť. Dle mého názoru je takovou sítí Piazza. Otázka č. 11 - Myslíte si, že by sociální sítě mohly sloužit jako kvalitní učební pomůcka, kdyby většina předmětů měla vlastní profily?
Graf 9.11 Myslíte si, že by sociální sítě mohly sloužit jako učební pomůcka?
Na tuto otázku odpovědělo 82% studentů kladně. Zde je vidět, že respondenti, kteří už mají určité zkušenosti s využíváním sociálních sítí, by tuto možnost uvítali. Dle odpovědí na otázku č. 7 již nyní využívá sociální sítě ke studijním účelům mnoho studentů. Ti většinou využívají ke kontaktu se spolužáky veřejné sociální sítě, kde se díky mimoškolním aktivitám, řešení studijních problémů může protáhnout na delší dobu. I tak lze vysvětlit zájem studentů o specializované profily předmětů a výukových kurzů. Otázka č. 12 - Co by bylo podle Vás nevýhodou školních sociálních profilů oproti emailové komunikaci a webovým stránkám předmětů? (návaznost na odpověď „Ne“ z otázky č. 11) Jednalo se o otázku s otevřenou odpovědí. Mnoho studentů si v odpovědích představovalo školní sociální síť jako Facebookový profil. To je dáno tím, že Facebook je nejrozšířenější a nejmedializovanějsí sociální sítí, a tak pro spoustu lidí působí spíše jako synonymum k sociální síti. Nejčastěji studenti považují za nevýhodu jednoduchý vstup pro nežádané hosty a viditelnost osobních údajů, jako je profilová fotografie či seznam osobních aktivit. Tyto nevýhody vybraná sociální síť Piazza odbourává, jelikož studenty může přidávat
34
pouze profesor a osobní údaje se zde nevyplňují. Mezi další nevýhody patřila možnost zneužitelnosti. Tedy, že by se jakýkoliv člověk mohl přihlásit a vystupovat pod studentovým jménem. To se u služby Piazza řeší pomocí přihlašování přes školní email. Tedy nikdo, kdo nemá přístupy na školní email studenta, se nemůže přihlásit do této sítě. Další odpovědi: prokrastinace, méně úřední forma, zvýšená kontrola od profesorů, né každý využívá sociální sítě Otázka č. 13 - Co by bylo podle Vás výhodou školních sociálních profilů oproti emailové komunikaci a klasickým webovým stránkám předmětů? (návaznost na odpověď „Ano“ z otázky č. 11)
Graf 9.12 Co by bylo podle Vás výhodou školních sociálních profilů?
U této otázky mohl student zaškrtnout více odpovědí najednou. Respondenti nejvíce na sociálních sítích oceňují rychlost komunikace (87 respondentů). Další odpovědi zaškrtlo téměř stejný počet lidí - Možnost sdílení dokumentů (63), jednoduchost uživatelského prostředí (64), - možnost lektora informovat o aktualitách (67). Možnost získávání odpovědí téměř v reálném čase a to jak od cvičících, tak od spolužáků sám také považuji za největší výhodu sociálních sítí. Otázka č. 14 - Byla by podle Vás nějaká nevýhoda sociálních profilů oproti emailové komunikaci a klasickým webovým stránkám? Opět jako u otázky číslo 12 se jednalo o otázku s otevřenou odpovědí, nebylo však nutné jí zodpovídat. Dotazy byly položené prakticky stejně, jediné v čem se lišily, je, že na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří si myslí, že by sociální sítě mohly sloužit jako učební pomůcka.
35
Nevýhody týkající se nabourání soukromí se velmi často shodovaly s odpověďmi od respondentů z otázky 12. Co se však objevilo zde, jako další odpověď s hojným výskytem byla „neochota některých spolužáků k využívání sociálních sítí“ a „komplikovaná správa profilu“. Služba Piazza má podobné ovládání jako Facebook, tedy jednoduché záložkové menu a mnoho navigujících grafických prvků, tedy po krátké instruktáži, by zde neměl být problém se správou profilu. S neochotou některých studentů se samozřejmě setkáme u každé změny zažitého stereotypu.
Tyto
studenty
bude
nutné
přesvědčit
o
jednoduchém
ovládán
í a převažujících výhodách tohoto stylu komunikace. Otázka č. 15 - Znáte službu piazza.com?
Graf 9.13 Znáte službu piazza.com?
Sociální síť piazza.com nedisponuje takovým masivním online marketingem, jako ostatní sociální sítě, navíc se jedná o relativně novou službu, která je v České republice zatím nevyužitá. To můžou být hlavní důvody proč se 94% studentů s Piazzou nikdy nesetkalo. Otázka č. 16 - Uvítali byste službu piazza.com ve Vaší škole? + popis sítě (návaznost na odpověď „Ne“ z otázky č. 15)
Graf 9.14 Uvítali byste službu piazza.com ve Vaší škole? + popis sítě
K této otázce byl připojený tento popis: 36
Tato služba slouží k tomu, aby sdružovala vždy uceleně studenty z jedné paralelky či předmětu a zároveň jejich lektora. Studenti zde mohou komunikovat pomocí skupinových chatů, vyměňovat si učební materiály či řešit jiné školní problémy. Zároveň zde lektoři mohou zanechávat cvičení a domácí úkoly, které student může řešit online a dostat ihned zpětnou vazbu. Uvítali byste tuto sociální síť i ve Vaší škole? Na tuto otázku odpovědělo 85 % studentů kladně, tedy výsledky splňují podmínku, kterou jsem si stanovil před začátkem výzkumu. V další části mého výzkumu bych tedy zkoumal tuto síť již za plného provozu. Otázka č. 17 - Uvítali byste tuto sociální síť i na Vaší škole? (návaznost na odpověď „Ano“ z otázky č. 15)
Graf 9.15 Uvítali byste tuto sociální síť i na Vaší škole?
I u respondentů, kteří se již se sociální sítí Piazza setkali, se stanovená podmínka průchodu 75% překročila. Tedy jde o potvrzení, že v příští části se budu věnovat této konkrétní síti. Otázka č. 18 - Z jakého důvodu Vám připadá zbytečná? (návaznost na odpovědi „Ne, tato služba mi připadá zbytečná“ z otázek č. 16 a 17)
Graf 9.16 Z jakého důvodu Vám připadá zbytečná?
Na tuto otázku, která navazovala na negativní odpovědi z předchozích dvou dotazů týkajících se respondentova postoje k síti Piazza odpovídalo 16 studentů. 37
Z nich 50% odpovědělo, že nechce tuto službu z důvodu spokojenosti s tím, jak to funguje doposud. Dle mého názoru můžeme studentům s tímto postojem vysvětlit, že využití sociální sítě jako učební pomůcky nebourá zažité stereotypy, jen obohacuje komunikaci o možnost zpětné vazby a informování o aktualitách v předmětu téměř v reálném čase. 38% procent studentů odpovědělo, že se nechtějí učit s novým nástrojem. Zde vidím největší problém. Tyto studenty můžeme pomocí několika ukázek přesvědčit o jednoduchém ovládání a převažujících výhodách komunikace pomocí sociálních sítí. Mezi ostatními se také objevila odpověď, že služba je poskytována pouze v angličtině a tím pádem jí studenti nemusí zcela rozumět. Jelikož má Piazza stejně jednoduché ovládání jako jiné sociální sítě, uživateli stačí jen naprosto základní znalost několika anglických slovíček jako sign in (přihlásit se), new post (nový příspěvek), answer (odpovědět) či krátká instruktáž při zahájení práce s tímto nástrojem. Otázka č. 19 - Uvítali byste, kdyby studijní oddělení Vaší fakulty mělo profil na sociální síti (Facebook či Twitter) a zveřejňovalo by zde nové, aktuální vyhlášky a upozornění?
Graf 9.17 Uvítali byste, kdyby studijní oddělení mělo profil na sociální síti?
Na tuto otázku, odpověděla většina studentů kladně. Jelikož mnoho lidí využívá sociální sítě také jako zdroj informací a připojeni jsou prakticky každý den, alespoň chvíli, je pro ně pohodlnější sbírat tato sdělení z jednoho zdroje než občasné sledování webových stránek studijních oddělení.
9.5 Celkový závěr výzkumu Můžeme říci, že postoj dnešních studentů k sociálním sítím je až na pár výjimek velmi pozitivní. Dokonce většina využívá tyto služby každý den několikrát. 38
Je zajímavé, že již nyní studenti prostřednictvím komunitních webů komunikují se spolužáky o školních záležitostech a sdílí mezi sebou skupinově učební materiály. Zároveň u studentů, kteří doposud neměli nutnost využívat tato nová média, se při náznaku, jak by služba mohla fungovat, objevil potencionální zájem. Z výsledků výzkumu je patrné, že velké procento studentů již zažilo během svého studia využití profilu na komunitním webu od svých lektorů a nikdo z tázaných, kdo toto využití zažil, neodpověděl, že sociální sítě by nějakým způsobem omezily výuku. Samozřejmě se zde objevily i negativní postoje, ale to hlavně kvůli špatné volbě sociální sítě či vedení profilu. Již to může být základem pro úspěch zavedení sociální sítě, určené přímo pro tento účel.
9.5.1 Piazza.com Vzhledem k tomu, že více než 75% respondentů odpovědělo na otázky týkající se vyzkoušení služby Piazza.com kladně, budu další části svého výzkumu zkoumat tuto síť.
39
10. Zkoumání konkrétní sociální sítě – Piazza.com 10.1 Cíl výzkumu Cílem tohoto výzkumu bylo prověření funkčnosti, srozumitelnosti a potenciální využitelnosti sociální sítě Piazza.com v rámci jednoho studijního kruhu. Výzkum byl koncipován takovým způsobem, aby pokrýval veškeré stavy sociální sítě, se kterými se student setká, tedy od počáteční registrace až po řešení konkrétního problému pomocí online komunikace.
10.2 Metoda výzkumu Výzkumu, který probíhal ve dnech 15. a 16 dubna 2013 v kancelářích společnosti Igeva Software, s.r.o. a následně s dovolením Ing. Michala Dočkala v počítačové učebně A3-115b v budově T2, se zúčastnilo 15 studentů ČVUT Fakulty elektrotechnické, které jsem oslovil pomocí Facebookové události. Výzkum byl rozdělen do tří částí. Na začátku výzkumu jsem za pomocí projektoru respondentům ukázal základní funkčnost služby Piazza. Dále studenti dostali list s 16 úkoly, na kterých zkoušeli funkčnost sítě a v poslední části jsem pomocí dotazníku a diskuze sbíral dojmy a poznatky studentů z výzkumu.
10.3 Prezentovaná funkčnost služby Piazza.com V prezentaci jsem se zaměřil na představení celkového konceptu služby, ukázku grafického rozhraní, rozložení jednotlivých komponent na stránce, dělení příspěvků do balíčků, způsob přidání příspěvku a ukázku registrace z pohledu studenta. Tato prezentace trvala cca 15 minut a měla dát studentovi poměrně široký základ pro další využívání této sítě. Pro lepší pochopení výsledků z úkolové části, zde popíši funkčnost služby Piazza, tak jak byla prezentována.
40
10.3.1 Počáteční přestavení služby Služba Piazza.com je účelově zaměřenou studijní sociální sítí, propojující navzájem studenty z jedné paralelky či předmětu s lektory. Piazza.com kromě sociální sítě má také simulovat stránky předmětu, tedy každý student by zde měl najít veškeré informace o daném předmětu (hodnocení, konzultační hodiny cvičících, přednášky ke stažení či sylabus předmětu). K tomu abych mohl popsat veškerou funkčnost služby Piazza efektivně, vytvořil jsem třídu „Sociální Sítě1“ pod univerzitou ČVUT, na které budu ukazovat, jak se síť ovládá a funguje.
10.3.2 Registrace Na úvodní stránce sociální sítě Piazza (www.piazza.com) nenalezneme klasický typ registrace, ale pouze dvě tlačítka které nám dávají možnost vybrat si, jestli na stránku přicházím jako student a hledám určitou třídou nebo zda jsem lektor a chci založit nebo se přidat k nějaké již založené skupině. Jelikož jsem na začátku této kapitoly uvedl, že zde popíši funkčnost z pohledu studenta, budu se věnovat oranžově zbarvenému tlačítku.
Obrázek 10.1 Úvodní strana (piazza.com)
Po kliknutí na toto tlačítko se objeví okno, které po potenciálním uživateli chce sdělit školu, kterou navštěvuje. Protože jsem pro účely popisu funkčnosti a dalšího výzkumu vytvořil třídu pod ČVUT, budu demonstrovat funkčnost na této škole. Do textového pole může uživatel napsat buď celý název univerzity anebo jen zkrácenou verzi odvozenou z koncovky emailu, která je pro všechny studenty školy stejná. Jakmile začne uživatel psát, vyhledávací systém Piazzy mu v reálném čase 41
„našeptává“, tak jak to dělá například i Google. Pokud již uživatel našel svojí univerzitu, stačí pouze kliknout na název školy.
Obrázek 10.2 Pole pro vyhledání školy (piazza.com)
V dalším okně se již uživateli zobrazí možnost přidávání jednotlivých tříd či předmětů pro aktuální semestr. Stejně jako v předchozím bodu se musí do textového pole zadat název předmětu, tak jak ho nazval profesor, který třídu vytvářel. Po přidání třídy mu dialogové okno nabídne možnost, jestli se přihlašuje jako profesor, student či odborný asistent. Pak již stačí kliknout na tlačítko „Add Classes“ (přidat třídy).
Obrázek 10.3 Přidávání nových tříd (piazza.com)
V posledním kroku registrace je požadovaný školní email, v tomto případě je jediný vyhovující s koncovkou cvut.cz. Je tomu tak z bezpečnostních důvodů, aby do třídy nemohla vstupovat nějaká nepovolaná osoba.
42
Po uvedení korektního emailu přijde uživateli do schránky aktivačního kód (po jehož zadání bude požádán o vytvoření hesla a ihned bude vpuštěn do služby) a aktivační link (kterým se může později také dostat do služby a není vázán na čas).
Obrázek 10.4 Aktivace pomocí emailu (piazza.com)
10.3.3 Uživatelské rozhraní Do rozhraní konkrétního profilu se uživatel dostane pomocí zadání svého školního emailu a hesla na úvodní stránce v pravém rohu (tlačítko„Log In“). Uživatelské rozhraní služby Piazza je rozděleno do několika částí, které postupně níže popíši. V tuto chvíli se budu zabývat nejdůležitější a jedinou neměnnou částí, a to horním modrým řádkem.
Obrázek 10.5 Uživatelské rozhraní (piazza.com)
Zde se na stejné úrovni jako logo služby nachází dvě tlačítka. „Q & A“, které mění uživatelské rozhraní na sociální síť a „Course Page“, které mění rozhraní na stránku předmětu. Na stejném řádku se také v pravém rohu nachází možnost
43
odhlášení či změny rozhraní na jiný předmět. Nyní popíši, jak fungují jednotlivé záložky Q & A a Course Page.
10.3.3.1 Course Page Tato záložka, jak již bylo zmíněno, představuje stránku předmětu. Tu může editovat pouze lektor, tedy pro studenta se jedná o statickou stránku. Ta je rozdělena do tří částí, mezi kterými lze přepínat pomocí menu nacházející se v horní polovině rozhraní. První část se nazývá Course Information. Zde si student může stáhnout Syllabus předmětu či nalézt stručný popis, jména přednášejících a cvičících, informace o testech a zkouškách či celková hodnocení. Je jen na lektorovy jaké informace zde zanechá.
Obrázek 10.6 Course Page – Course Information (piazza.com)
V druhé části, která se nazývá „Staff“ se můžeme dozvědět, jak již vyplívá z anglického názvu o lektorech. Nejedná se však o osobní informace, ale o výpisy konzultačních hodin a kabinetu, kde je daný lektor k zastižení. Cvičící či profesor zde také může zanechat svojí fotografii pro identifikaci.
44
Obrázek 10.7 Course Page - Staff (piazza.com)
Ve třetí části s názvem Resources lektor může vystavit ke stažení veškeré materiály nutné k učivu. Může se tedy jednat o přednášky, materiály ke cvičení či ke zkoušce nebo například podklady pro domácí úkoly. Tyto dokumenty jsou pak řazeny do kategorií, kvůli přehlednosti a student pomocí jednoho kliknutí pak může dokument stáhnout.
Obrázek 10.8 Course Page - Resources (piazza.com)
10.3.3.2 Q & A Záložka Q & A reprezentuje samotnou sociální síť, kde komunikují studenti mezi sebou či s lektory. Úvodní stránku bychom mohli rozdělit do čtyř částí.
45
Obrázek 10.9 Uživatelské rozhraní sociální sítě - Q & A (piazza.com)
Část 1 se nachází ihned pod neměnným modrým řádkem, který jsem popisoval výše. Jedná se o tzv. panel balíčků, určený pro rozdělení jednotlivých příspěvků. O tomto panelu se ještě budu zmiňovat v následujícím odstavci. Pod panelem balíčků se nachází část 2, ve které je tlačítko přidání nového příspěvku a lišta vyhledávaní (slouží pro rychlé vyhledávání mezi již existujícími posty). Část 3 je panel notifikací, který se nachází na levé straně rozhraní, pomocí kterého Piazza upozorňuje na nové příspěvky. Tedy pokud k dnešnímu dni někdo z lektorů či studentů vystaví určitý příspěvek, nemusí uživatel proklikávat veškeré balíčky, aby zjistil, jestli se někde neobjevil nový příspěvek. Poslední čtvrtou částí je aktivní okno, ve kterém se zobrazuje veškerá aktivita uživatele. Balíčky
Jednou z největších výhod této služby jsou balíčky. Tedy možnost členění příspěvků podle kategorií, do kterých téma spadá. Funguje to takovým způsobem, že lektor může kdykoliv vytvořit neurčitý počet balíčků, kterým přidá název a jakmile jej potvrdí, všem studentům se zobrazí v liště balíčků. Studenti následně při odesílání příspěvku vybírají kategorii, do které ho chtějí odeslat. Pokud je v nějakém balíčku příspěvek, který uživatel předtím nečetl, objeví se u tohoto balíčku číslo, které se poté navyšuje s počtem nepřečtených příspěvků.
Obrázek 10.10 Q & A - balíčky (piazza.com)
46
Nový příspěvek Okno pro přidání nového příspěvku aktivujeme pomocí tlačítka „+ New Post“.
Obrázek 10.11 Q & A - Nový příspěvek (piazza.com)
V tomto okně může uživatel nastavit, o jaký typ příspěvku jde, zda se jedná o otázku (je vyžadovaná odpověď), oznámení (není vyžadovaná odpověď) nebo formulář, kam uživatel napíše několik možností a ostatní dotázaní pak vybírají z těchto odpovědí. Dále se zde vybírá, komu uživatel příspěvek adresuje, jestli celé třídě nebo jen lektorovi a jak bylo popsáno v předchozí podkapitole, o jaký balíček se jedná. V další části už se nachází klasický editor pro psaní textu a lehké úpravy vzhledu podobné jako v programu MS Word. Co je však zajímavé, tento editor obsahuje také speciální matematické znaky, pomocí kterých jde jednoduše tvořit vzorce a příklady bez použití jiného nástroje.
Obrázek 10.12 Q & A - LaTeXový editor (piazza.com)
47
V poslední části pak může student přidat k příspěvku jakoukoliv přílohu menší než 20Mb. Pak stačí pomocí tlačítka „Post“ příspěvek odeslat a příjemcům se ihned zpráva objeví v panelu notifikací. Diskuze pod příspěvky Jelikož se jedná o plnohodnotnou sociální síť, je jasné, že kdokoliv může komentovat příspěvky a vytvářet tak diskuzi nad daným tématem. Pod každým příspěvkem je po jeho zveřejnění utvořeno textové pole, do kterého stačí kliknout a objeví se ten samý editor, jako při psaní nového příspěvku. Každý student si také může u každého příspěvku zmáčknout tlačítko „Save to favorite“ pro sledování jakékoliv aktivity v daném příspěvku. Nejedná se jen o lineární diskuzi, ve které jsou příspěvky řazeny podle času. Piazza totiž umožňuje přidávat i odpovědi na odpovědi a tím pádem se může diskuze větvit, jak je vidět na obrázku níže. Nadto každý komentář, který uživatel přidá a potřebuje k němu co nejrychleji odpověď, může být označen tlačítkem „Unresolved“, a tím ukazatel příspěvku zčervená.
Obrázek 10.13 Q & A - diskuze (piazza.com)
10.4 Úkoly pro studenty V této části výzkumu jsem studentům rozdal list (viz příloha 1) s 16 úkoly, které měly prověřit studentovu orientaci v síti a využití funkčnosti. Úkoly byly rozdělené podle kategorií a byly koncipovány takovým způsobem, aby studenti mohli pracovat samostatně a jediná jejich interakce s jinými studenty byla vedena právě přes
48
službu Piazza.com. Jednotlivé kategorie úkolů byly: registrace, počáteční orientace, informativní úkoly, řešení domácího úkolu a kolektivní práce. U každého bodu pak následně respondent zaškrtl, jestli úkol splnil či nesplnil a na ukazateli náročnosti zakroužkoval číslo od jedné do pěti, tj. do nejvyšší náročnosti. Nyní uvedu výsledky výzkumu a doplním je o své poznatky, které jsem si zapsal během plnění úkolů. Sledoval jsem to, jak se respondenti ptali či u jakých úkolů se na delší dobu zastavili.
10.4.1 Úkoly spojené s registrací První úkoly, byli spojené s registrací pomocí školního emailu do sítě. Jednalo se o nalezení univerzity a třídy, aktivování účtu pomocí klíče zaslaného na email a vyplnění informací pro umožnění vstupu. Tyto úkoly respondentům nedělaly naprosto žádné potíže, jelikož spousta studentů má zkušenosti s mnohonásobně složitějšími registracemi z jiných webů. V níže uvedené tabulce jsou jednotlivé otázky a průměry náročnosti. NÁZEV OTÁZKY
Vyhledejte školu (ČVUT) + navštěvovaný kurz (Kurz Socialni Site1) Pomocí školního emailu se přihlaste Přihlaste se do třídy pomocí kódu "2" a vyplňte své jméno a příjmení.
SPLNILO
PRŮMĚR NÁROČNOSTI
15 15
1,20 1,07
15
1,20
Tabulka 10.1 Úkoly spojené s registrací
10.4.2 Úkoly – počáteční orientace Tyto úkoly se zaměřovaly hlavně na statickou stránku s informacemi o předmětu. Při jejich plnění se musel student zorientovat v záložkách Course Page a najít určité informace mezi jinými. I tyto úkoly zvládli respondenti víceméně bez problémů, i když na několika málo z nich bylo vidět počáteční pátrání po grafickém rozhraní. Tak by se daly vysvětlit o něco větší průměry náročnosti, než u předchozí kategorie. NÁZEV OTÁZKY
SPLNILO
PRŮMĚR NÁROČNOSTI
Stáhněte si Syllabus předmětu pro tento rok.
15
1,13
49
Zjistěte, kde se konají cvičení. Zjistěte kde a kdy má Váš cvičící konzultační hodiny
15 15
1,27 1,27
Tabulka 10.2 Úkoly - počáteční orientace
10.4.3 Informativní úkoly U této kategorie respondenti poprvé využili záložku Q&A, tedy sociální síť služby Piazza. Cílem úkolů bylo vyzkoušet odesílání krátkých informativních zpráv skupině a následně i konkrétní osobě. Dalším cílem bylo zjištění informací z již vystavených příspěvků. Celková doba splnění jednotlivých úkolů se zde trochu protáhla, i přes to nebyly pro většinu úkoly nějak obtížné – průměr náročnosti zde nepřekročil 1,5. Nejtěžším, dle mého pozorování, bylo zorientovat se v rozhraní pro psaní příspěvků, tj. plocha, kde se vybírá příjemce či určí balíček pro přidělení příspěvku. NÁZEV OTÁZKY
Odeslání nesoukromé zprávy (všem): "Kolik je možných absencí za tento semestr?" - složka „info_o_p“ - vyčkejte na odpověď od Instruktora Omluvte se cvičícímu z dnešní výuky pomocí soukromé zprávy do složky „omluvenky“ Zjistěte, co všechno bude v testu 13. 5. 2013 Odpovězte na anketní otázku, kdy by se Vám nejvíce hodila exkurze do vědeckého institutu. (složka Exkurze)
SPLNILO
PRŮMĚR NÁROČNOSTI
15
1,47
15
1,47
15
1,00
15
1,13
Tabulka 10.3 Informativní úkoly
10.4.4 Úkoly spojené s řešením domácí úlohy Zde jsem zaměřil jednotlivé úkoly na vyzkoušení funkčnosti, která dovoluje řešit online domácí úkoly. Student zde musel najít domácí úkol, upozornit pomocí odpovědi na gramatickou chybu v zadání a poté vyřešit matematický příklad pomocí editoru speciálních znaků obsaženého přímo v úpravě příspěvku. Následně musel zprávu odeslat do privátní složky s úkoly, kterou si mohl zobrazit pouze lektor. V této kategorii se již objevil úkol, který dělal některým respondentům problém. Jednalo se o zaslání odpovědi pomocí speciálních matematických znaků. Jelikož
50
se někteří studenti setkali s textovým vkládáním vzorců poprvé, dělalo jim potíže zjistit správné znaky pro mocninu či oddělení zlomku. Při případném nasazení do provozu by tedy lektor měl vysvětlit podrobněji vkládání textových a jiných speciálních znaků v LaTeXovém editoru. NÁZEV OTÁZKY
SPLNILO
PRŮMĚR NÁROČNOSTI
Vyhledejte domácí úkol č. 1 V diskuzi pod domácím úkolem napište možnou chybu v zadání Na domácí úkol odpovězte pomocí soukromé zprávy se štítkem tohoto úkolu – při psaní odpovědi využijte mat. korektní znaky.
15 15
1,20 1,40
15
1,80
Tabulka 10.4 Úkoly spojené s řešením domácí úlohy
10.4.5 Úkoly – kolektivní práce Úkoly v této kategorii měly prověřit možnosti odpovědí na jednotlivé příspěvky, přehlednost diskuzí a formy složitějších odpovědí. Také jsem zde chtěl vyzkoušet přidávání speciálních příspěvků, které kromě textu a předmětu budou obsahovat přílohu. V tomto případě jsem zvolil obrázek. První a třetí úkol zde nedělal problém, jelikož posílání speciálních příspěvků a zapojení do diskuze je prakticky stejné jako na kterékoliv jiné sociální síti. Prostřední úkol však dělal podle „Průměru náročnosti“ největší problém ze všech 16 úkolů. Jednalo se o časově náročnější úkol, kdy student musel stáhnout z jiného příspěvku přílohu, poté jí upravit v grafickém editoru a opět poslat jako odpověď. Studenti zde měli největší problém se stažením obrázku, jelikož připojené obrázky k příspěvku nemají u sebe tlačítko „Uložit“. Pro úspěšné stažení je nutné na obrázek kliknout pravým tlačítkem a dát „Uložit jako“ (pro Windows). Samozřejmě to také považuji za neefektivní, ale např. na Facebooku to nyní funguje stejným způsobem a na rozdíl od Facebooku zde není automatický konvertor kvality fotografie či obrázku. NÁZEV OTÁZKY
Zeptejte se spolužáků na jakýkoliv dotaz, který bude obsahovat přílohu (obrázek a1.png) – složka „cvičení“ Odpovězte spolužákovi (jinému než sobě), tím způsobem, že obrázek stáhnete do počítače, upravíte v nástroji Malování (či jiném grafickém editoru) a odešlete jako nový příspěvek do
51
SPLNILO
PRŮMĚR NÁROČNOSTI
15
1,33
15
1,87
stejné složky. Instruktor vystaví k dnešnímu dni otázku (složka diskuze). Zapojte se do diskuze nad daným problémem.
15
1,20
Tabulka 10.5 Úkoly – kolektivní práce
10.4.6 Závěr části - Úkoly pro studenty Průměrná doba dokončení všech úkolů se pohybovala kolem 32 minut a všichni zúčastnění zvládli veškeré úkoly. Tím můžeme říci, že funkčnost, kterou jsem chtěl vyzkoušet za skupinového provozu, funguje velmi dobře. Díky známkám náročnosti můžeme říci, že pro studenty není ovládání nijak obtížné. Na druhou stranu, během výzkumu někteří studenti zapomínali na ukázky z prezentace ovládání a byl jsem tedy nucen jim poradit či znovu ukázat určitou funkčnost. Nejčastější problém byl s LaTeXovým editorem matematických znaků. Další závěr tohoto výzkumu je tedy takový, že by se při případném založení profilu předmětu na službě Piazza mělo více zaměřit na seznámení se s editorem zpráv, práce s přílohami a obrázky a obecným uživatelským rozhraním pro odesílání příspěvků.
10.5 Zpětná vazba Poslední částí tohoto výzkumu byla zpětná vazba. Ta se skládala z dotazníkového šetření a krátké skupinové diskuze se všemi zúčastněnými. Dotazník pro zpětnou vazbu (viz příloha 2) studentů obsahoval 12 otázek, z nichž 8 bylo uzavřených, a 4 otevřené. Jejich návaznost nebyla vázána na předchozí otázku, každý student tedy odpovídal na všechny otázky. Respondent dostal list s dotazníkem ihned po dokončení všech úkolů. V diskuzi jsem se následně ptal na jejich názor na využití, přehlednost a způsob jakým by si dokázali či nedokázali představit využití této sítě.
52
Přijde Vám sociální síť Piazza dostatečně přehledná?
Graf 10.1 Přijde Vám sociální síť Piazza dostatečně přehledná?
Přehlednost je podle mého nejdůležitější otázkou u sociálních sítí. Při častém využivání se objevuje velké množstí příspěvků, které mohu být při absenci systému nepřehledné a těžko dohledatelné. Na tuto otázku odpovědělo 60% studentů, že jim sociální síť Piazza přijde spíše přehledná, 33% studentů přijde určitě přehledná a 7% spíše nepřehledná. Tedy studenti zde potvrdili, že i přes krátkou zkušenost je sociální síť Piazza svým dělením příspěvků do podsložek sice atypická, ale lehce zorientovatelná a přehledná. Jak dlouho Vám trvalo osvojit si tuto službu?
Graf 10.2 Jak dlouho Vám trvalo osvojit si tuto službu?
Jelikož má služba Piazza velmi specifické uživatelské rozhraní, které kombinuje prvky většiny sociálních sítí s prvky novými (jako již zmiňované dělení příspěvků do podsložek), není prakticky možné, aby každý uživatel ihned po příchodu ovládal veškeré funkce a plně se v síti orientoval. Po krátké chvíli však zjistí, že se jedná o stereotypní lehce naučitelné postupy.
53
Na tuto otázku 60% studentů odpovědělo, že se v sítí zorientovalo po deseti minutách, což by časově odpovídalo otázkám z kategorie Informativních úkolů. Zde studenti poprvé posílali privátní a veřejné příspěvky do různých podsložek. Tedy v případě nasazení by bylo dobré, aby si studenti před provozem sítě vyzkoušeli uživatelské rozhraní pro posílání zpráv. Další funkce této sociální sítě jsou na této funkčnosti postavené a tím by se doba osvojení mohla výrazně zkrátit. Přijde Vám užitečné mít spojené stránky předmětu (Course Page) a sociální síť (Q&A) v jednom nebo je to pro Vás spíše matoucí?
Graf 10.3 Přijde Vám užitečné mít spojené stránky předmětu a sociální síť?
Na tuto otázku nikdo z respondentů neodpověděl záporně. Osobně si myslím, že se jedná o největší výhodu této služby. Student se může soustředit pouze na jeden zdroj informací a lektor nemusí plnit materiály duplicitně. Přišla Vám možnost stahování dokumentů (Syllabus, přednášky či materiály pro cvičení) efektivní? Respektive byla pro Vás tato forma jednodušší než stahování materiálů přes stránky předmětu a Edux?
Graf 10.4 Přišla Vám možnost stahování dokumentů efektivní?
54
Otázka byla velmi úzce spojena s tou předchozí. Systém Edux, který slouží jako místo pro informování o předmětu, kde si může student stáhnout potřebné materiály, může na některé studenty působit zmateným dojmem a to z toho důvodu, že se po přihlášení se všem ukazují i jiné předměty, které jsou na Eduxu založené. Uživatel poté musí pomocí kódu vyhledat předmět. Služba Piazza nabízí studentovi po přihlášení pouze předměty, které má zapsané. Měli jste problém s anglickým uživatelským rozhraním? Respektive vadí Vám absence češtiny?
Graf 10.5 Měli jste problém s anglickým uživatelským rozhraním?
Odpovědi na tuto otázku již nebyly tak jednoznačné jako u předchozích dvou. Piazza.com má v „Course Page“ své nadpisy v angličtině (příklad: General Information, Homeworks, Announcements). Studentům, kteří se během svého předchozího vzdělávání učili jiný světový jazyk, může dělat angličtina na začátcích potíže. V diskuzi na konci výzkumu jsem se studentů ptal, jestli by měli návrh, jak by se tento problém dal z jejich pohledu vyřešit. Studenti se shodli, že by při případném nasazení měl člověk, který by síť představoval, důkladně vysvětlit studentům jednotlivé části služby včetně překladu nadpisů. Myslíte si, že byste pomocí této sítě vyřešili rychleji problém týkající se např. domácího úkolu, než pomocí emailové komunikace?
55
Graf 10.6 Myslíte si, že byste pomocí této sítě vyřešili rychleji problém týkající se např. domácího úkolu, než pomocí mailové komunikace?
53% studentů si myslí, že spíš ano, 40%, že určitě ano a 7%, že spíše ne. Na tuto otázku jsem se hlouběji ptal i během konečné diskuze. Mnoho studentů zdůvodnilo kladnou odpověď možností vyvolat skupinovou diskuzi nad tématem. Někteří také zmiňovali, že se tím může odstranit nucená formálnost emailu. Osobně si myslím, že razantní zrychlení je zde spíše pro lektory. Studenti odpovídali na základě zkušeností z kategorie Domácí úkol, kde museli vyřešit vystavené zadání jednoduché derivace a odeslat řešení pomocí privátní zprávy lektorovi. Jakmile lektorovi došla zpráva s domácím úkolem, vyskočila mu v pravém panelu červeně notifikace o novém domácím úkolu. Po rozkliknutí ihned mohl dotyčnému zaslat pomocí jediného kliku na tlačítko „good note“ informaci o korektním odevzdání. Přišlo Vám řešení domácích úkolů pomocí této sítě jednodušší než nahrávání úkolů na Moodle či jiný dosavadní učební online systém?
Graf 10.7 Přišlo Vám řešení domácích úkolů pomocí této sítě jednoduší než nahrávání úkolu na Moodle či jiný dosavadní učební online systém?
Pro 87% studentů bylo nahrávání souborů jednodušší než přes Moodle či jiný dosavadní
online systém.
Během
diskuze jsem
56
se u této otázky setkal,
ale i se zásadními negativními námitkami. Několik studentů se shodlo na tom, že v některých případech může být limitující pouze 20 Mb příloha k příspěvku, bez možnosti toto omezení obejít. Další zmíněnou nevýhodou, na které se shodlo více studentů, byla absence verzování úkolů.
Dokážete si představit využití této sítě v rámci nějakého předmětu?
Graf 10.8 Dokážete si představit využití této sítě v rámci nějakého předmětu?
73% studentů zde odpovědělo, že určitě ano a 27%, že spíše ano. Nikdo neodpověděl záporně. Z odpovědí tedy můžeme usoudit, že studenti byli po vyzkoušení většiny funkcí, se službou Piazza spokojeni a do budoucna se nebrání jejímu využití v průběhu semestru. Jaké funkce Vám u této služby přijdou nejužitečnější? Jednalo se o první otevřenou otázkou v tomto dotazníku. Většina studentů vyzdvihovala efektivní propojení stránek předmětu a sociální sítě a možnost registrace pomocí školního emailu. Opakovaně také oceňovali možnost přímé komunikace s učiteli. Uveďte hlavní výhody sociální sítě Piazza.com oproti Facebooku. Dalšími dvěma otázkami jsem se studentů ptal na rozdíly oproti nejpoužívanější sociální síti Facebook. V této otázce jsem se ptal na výhody. Jedenáct studentů zde napsalo, že by je tato síť donutila omezit se pouze na školní tématiku, což by je
57
při řešení domácích úkolů a příprav na testy mohlo vést k většímu soustředění. Dále zde uváděli přehlednější dělení příspěvků a využití školního emailu. Uveďte hlavní nevýhody sociální sítě Piazza.com oproti Facebooku Studenti jako největší nevýhodu viděli dosavadní počet uživatelů a s tím spojené další nevýhody jako je neochota některých lektorů a studentů učit se s novým nástrojem. Dále se zde objevily nevýhody, které v jiných dotaznících psali studenti jako výhody např. absence „neškolních“ přátel či většího rozptýlení. Co by podle Vás měla sociální síť ještě obsahovat, aby byla ještě lepším nástrojem pro studenty? Respondenti u této otázky zmiňovali v 5 případech chat a ve 3 případech kalendář nadcházejících akcí. Chat je velkou výhodou velkých sociálních sítí, bohužel Piazza chatování mezi uživateli neumožňuje a konverzace je možná pouze pomocí vystavěných diskuzí. Kalendář nadcházejících akcí by se dal začlenit do stránky předmětu “Course Page“, kde může lektor přidávat jakýkoliv obsah.
10.6 Závěr výzkumu Dle výsledků ze zpětné vazby a z úkolů, které měly vyzkoušet funkčnost sociální sítě Piazza můžeme vyvodit závěr, že přes určité nedostatky jako je absence chatu či kapacitní omezení příloh, má potenciál být kvalitní učební pomůckou pro všechny zainteresované bez rozdílu zaměření. Navíc při dobrém vedení lektora může napomoci v rychlejším řešení studijních záležitostí. Díky přehlednému rozhraní a propojení stránky předmětu s prvky sociální sítě mohou studenti řešit problémy rychleji než přes emailovou korespondenci či přepínáním z jednoho zdroje informací na druhý. Navíc se zde nemusí řešit otázka ochrany osobních údajů, jelikož se vše vede přes veřejné školní účty a uživatel není nucen vystavovat kromě jména nic jiného. Dle mého je sociální síť Piazza velmi dobrý učební nástroj, který může do výuky přinést nejen užitek, ale také určité zpestření výukového stereotypu.
58
Závěr Pomocí této bakalářské práce jsem ukázal, že sociálních sítě, které patří k celosvětově nejvyužívanějším webovým službám, mohou také sloužit jako nástroje, které by studentům urychlily komunikaci a zkrátily dobu řešení problému týkajících se školních záležitostí. Prvním cílem této práce bylo přiblížit webové sociální sítě, včetně jejich funkčnosti, potenciálních rizik a hrozeb spojených s jejich užíváním. Dále se zaměřit na komunitní weby, které se využívají v akademickém prostředí. Tuto část jsem zachytil kapitolami 2 - 6, které bychom mohli nazvat teoretickou částí mé bakalářské práce. V těchto kapitolách jsem se nezabýval jen charakteristikou a historií, ale také současným stavem a vývojem tuzemských a světových sociálních sítí, jako je např. Facebook, Twitter či Youtube. Díky nabitým vědomostem z této části jsem s dovolením šéfredaktora internetového magazínu Objevit.cz, pana Michala Krčmáře, mohl publikovat články o vývoji sociálních sítí (Sociální sítě a jejich vývoj – pohled do historie) a o službě Piazza (Piazza.com – opravdová univerzitní síť). Požadavkem druhé části mé práce byl výběr a podrobná analýza konkrétní sociální sítě, která by napomohla studentům v řešení běžných školních problémů v rámci studijního kruhu. Toto je zachyceno v kapitolách 7 - 10. Díky prvotní analýze možných řešení a dvěma výzkumům, které se zabývaly celkovým postojem studentů k sociálním sítím a chodem vybrané služby za běžného provozu, jsem se mohl přesvědčit, že sociální síť Piazza, která je využívána na prestižních zahraničních univerzitách je opravdu kvalitním nástrojem, který by i čeští studenti uvítali při studiu. Tato práce by se dále mohla rozšiřovat, a to minimálně o názor na využití univerzitních sociální sítí z pohledu lektora. Tento názor, který se samozřejmě může diametrálně lišit od výsledků této práce, je velmi důležitý. K využití takovýchto komunitních serverů je důležitá spolupráce obou stran, tedy jak studentů tak profesorů. Sociální sítě se čím dál tím více stávají nedílnou součástí našeho života, jelikož nám usnadňují komunikaci. Využívání těchto služeb, jakožto studijních pomůcek, se stává na zahraničních univerzitách standardem. Je jen otázkou času,
59
kdy se české univerzity začlení k těmto metodám. Osobně si myslím, že využití sociální sítě pro komunikaci s lektory a spolužáky může vést ke zlepšení a výraznému zefektivnění výuky.
60
11. Seznam použité literatury [1]
Social network. [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/S/social_network.html
[2]
NÝVLTOVÁ, Taťána. Sociální sítě. [online]. 2010 [cit. 2012-10-04]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C 4%9B
[3]
BOYD, Danah m. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication.[online]. 2007, roč. 13, č. 1, s. 210-230. ISSN 10836101. DOI: 10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x. [cit. 2012-10-04]. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x
[4]
O'REILLY, Tim. What Is Web 2.0. [online]. 2005 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://oreilly.com/web2/archive/what-is-web-20.html
[5]
CURTIS, Anthony. The Brief History of Social Media. [online]. [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.uncp.edu/home/acurtis/NewMedia/SocialMedia/SocialMedia History.html
[6]
WALKER, Miles. The History of Social Networking. [online]. 2011 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.webmasterview.com/2011/08/social-networking-history/
[7]
OIKARINEN, Jarkko. IRC History by Jarkko Oikarinen. [online]. 2000 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.irc.org/history_docs/jarkko.html
[8]
GOBLE, Gordon. The History of Social Networking. [online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.digitaltrends.com/features/thehistory-of-social-networking/
[9]
BOYD, Danah m. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication. [online]. 2007, roč. 13, č. 1, s. 210-230. ISSN
61
10836101. DOI: 10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x. [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x [10]
ROEDER, Linda. Where Did My Space Come From?. [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://personalweb.about.com/od/myspacecom/a/whatismyspace.htm
[11]
TOWNES, Frederick. MySpace Hits 100 Million Accounts. [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://mashable.com/2006/08/09/myspace-hits-100-million-accounts/
[12]
Infografika: Klíčové momenty v historii Facebooku. [online]. 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.facemag.cz/infografika-klicovemomenty-v-historii-facebooku-cesky/
[13]
KISS, Jemima. Facebookhits 1 billion users a month. [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/technology/2012/oct/04/facebook-hitsbillion-users-a-month
[14]
Social Networking Statistics. [online]. 2012 [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: http://www.statisticbrain.com/social-networking-statistics/
[15]
PHILLIPS, Sarah. A brief history of Facebook. [online]. 2007 [cit. 201210-17]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/technology/2007/jul/25/media.newmedia
[16]
What is Twitter?. [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: https://business.twitter.com/basics/what-is-twitter/
[17]
Mikroblog.[online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/mikroblog.html
[18]
HANDL, Jan. LinkedIn - zrcadlo vaší kariéry. [online]. 2009 [cit. 201210-22]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/linkedin-zrcadlo-vasikariery/
[19]
Linked In Announces Third Quarter 2012 Financial Results. [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://investors.linkedin.com/releasedetail.cfm?ReleaseID=718071
62
[20]
Google buys YouTube for $1.65 billion.[online]. 2006 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://www.msnbc.msn.com/id/15196982/ns/businessus_business/t/google-buys-youtube-billion/#.UM4iAW-PjqV
[21]
Statistiky. [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://www.youtube.com/t/press_statistics
[22]
Spolužáci.cz. [online]. 2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://onas.seznam.cz/cz/spoluzaci-cz.html
[23]
BREJLOVÁ, Iva. Vzestup a pád Libimseti.cz podle Oldy Neubergera.[online]. 2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2012/04/02/clanek/vzestup-a-pad-libimseti-czpodle-oldy-neubergera/
[24]
DOČKAL, Daniel. Vzestup a pád českých sociálních sítí. [online]. 2011 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.justit.cz/wordpress/2011/04/02/vzestup-a-pad-ceskychsocialnich-siti/
[25]
SEDLÁK, Jan. V Česku startuje AskYou, nová sociální síť pro studenty. [online]. 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://connect.zive.cz/clanky/v-cesku-startuje-askyou-nova-socialni-sitpro-studenty/sc-320-a-162580
[26]
Co je kyberšikana?. [online]. 2009 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana
[27]
SitIT.cz [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://www.sitit.cz/
[28]
SEDLÁK, Jan. Sociální síť českých informatiků a vyhozené státní peníze. [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://connect.zive.cz/bleskovky/socialni-sit-ceskych-informatiku-avyhozene-statni-penize-komentar/sc-321-a-165232
[29]
Enabling collaborative micro-discussion in and out of the classroom. [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.itap.purdue.edu/studio/hotseat/
[30]
Piazza.com [online]. [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: https://piazza.com/
63
[31]
Social Networking Sites for Teachers.[online]. 2009 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://sharetheaddiction.edublogs.org/2009/08/17/20-socialnetworking-sites-for-teachers/
64
12. Seznam obrázků Obrázek 2.1 Sociální síť jako množina propojených bodů ............................................... 2 Obrázek 2.2 Příklady webových sociálních služeb .......................................................... 3 Obrázek 3.1 Logo služby SixDegrees ............................................................................... 5 Obrázek 3.2 Logo služby MySpace .................................................................................. 6 Obrázek 3.3 První verze sociální sítě thefacebook.com ................................................... 6 Obrázek 4.1 Logo služby Facebook ................................................................................. 7 Obrázek 4.2 Logo služby YouTube ................................................................................ 10 Obrázek 4.3 Logo služby AskYou .................................................................................. 12 Obrázek 6.1 Ukázka profilu služby SitIT.cz................................................................... 18 Obrázek 6.2 Služba HotSeat ........................................................................................... 20 Obrázek 9.1 Diagram průchodu dotazníkem .................................................................. 28 Obrázek 10.1 Úvodní strana (piazza.com)...................................................................... 41 Obrázek 10.2 Pole pro vyhledání školy (piazza.com) .................................................... 42 Obrázek 10.3 Přidávání nových tříd (piazza.com) ......................................................... 42 Obrázek 10.4 Aktivace pomocí emailu (piazza.com) ..................................................... 43 Obrázek 10.5 Uživatelské rozhraní (piazza.com) ........................................................... 43 Obrázek 10.6 Course Page – Course Information (piazza.com)..................................... 44 Obrázek 10.7 Course Page - Staff (piazza.com) ............................................................. 45 Obrázek 10.8 Course Page - Resources (piazza.com) .................................................... 45 Obrázek 10.9 Uživatelské rozhraní sociální sítě - Q & A (piazza.com) ......................... 46 Obrázek 10.10 Q & A - balíčky (piazza.com) ................................................................ 46 Obrázek 10.11 Q & A - Nový příspěvek (piazza.com) .................................................. 47 Obrázek 10.12 Q & A - LaTeXový editor (piazza.com) ............................................... 47 Obrázek 10.13 Q & A - diskuze (piazza.com) ................................................................ 48
65
13.
Seznam grafů
Graf 9.1 Využíváte sociální sítě? .................................................................................... 29 Graf 9.2 Z jakého důvodu sociální sítě nepoužíváte? ..................................................... 29 Graf 9.3 Kde sháníte učební materiály? .......................................................................... 30 Graf 9.4 Uvítali byste systém, který by sloužil pro výměnu učebních materiálů? ......... 30 Graf 9.5 Jaké sociální sítě využíváte? ............................................................................. 31 Graf 9.6 Jak často se připojujete k sociálním sítím? ....................................................... 31 Graf 9.7 K jakým účelům využíváte sociální sítě?.......................................................... 32 Graf 9.8 Využíval některý z lektorů v průběhu Vašeho studia profil na sociální síti? ... 33 Graf 9.9 Přišlo Vám toto využití sociální sítě přínosné?................................................. 33 Graf 9.10 - Z jakého důvodu pro Vás nebylo využití této služby přínosné? ................... 33 Graf 9.11 Myslíte si, že by sociální sítě mohly sloužit jako učební pomůcka? .............. 34 Graf 9.12 Co by bylo podle Vás výhodou školních sociálních profilů? ......................... 35 Graf 9.13 Znáte službu piazza.com? ............................................................................... 36 Graf 9.14 Uvítali byste službu piazza.com ve Vaší škole? + popis sítě.......................... 36 Graf 9.15 Uvítali byste tuto sociální síť i na Vaší škole?................................................ 37 Graf 9.16 Z jakého důvodu Vám připadá zbytečná? ....................................................... 37 Graf 9.17 Uvítali byste, kdyby studijní oddělení mělo profil na sociální síti? ............... 38 Graf 10.1 Přijde Vám sociální síť Piazza dostatečně přehledná?.................................... 53 Graf 10.2 Jak dlouho Vám trvalo osvojit si tuto službu? ................................................ 53 Graf 10.3 Přijde Vám užitečné mít spojené stránky předmětu a sociální síť? ................ 54 Graf 10.4 Přišla Vám možnost stahování dokumentů efektivní? .................................... 54 Graf 10.5 Měli jste problém s anglickým uživatelským rozhraním? .............................. 55 Graf 10.6 Myslíte si, že byste pomocí této sítě vyřešili rychleji problém týkající se např. domácího úkolu, než pomocí mailové komunikace? ...................................................... 56 Graf 10.7 Přišlo Vám řešení domácích úkolů pomocí této sítě jednoduší než nahrávání úkolu na Moodle či jiný dosavadní učební online systém? ............................................. 56 Graf 10.8 Dokážete si představit využití této sítě v rámci nějakého předmětu? ............. 57
66
14. Seznam tabulek Tabulka 10.1 Úkoly spojené s registrací ......................................................................... 49 Tabulka 10.2 Úkoly - počáteční orientace ...................................................................... 50 Tabulka 10.3 Informativní úkoly .................................................................................... 50 Tabulka 10.4 Úkoly spojené s řešením domácí úlohy .................................................... 51 Tabulka 10.5 Úkoly – kolektivní práce .......................................................................... 52
67
15. Seznam příloh Příloha č. 1: Piazza.com – úkoly k výzkumu Příloha č. 2: Piazza.com – zpětná vazba
68
Příloha č. 1
Piazza.com – úkoly k výzkumu Registrace: 1) Vyhledejte školu (ČVUT) + navštěvovaný kurz (Kurz Socialni Site1).
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
2) Pomocí školního emailu se přihlaste
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
3) Přihlaste se do třídy pomocí kódu "2" a vyplňte své jméno a příjmení.
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
Začátek: 4) Stáhněte si Syllabus předmětu pro tento rok.
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
5) Zjistěte, kde se konají cvičení.
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
O: 6) Zjistěte kde a kdy má Váš cvičící konzultační hodiny
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
O: Informativní úkoly: 7) Odeslání nesoukromé zprávy (všem): "Kolik je možných absencí za tento semestr?" - složka „info_o_p“ - vyčkejte na odpověď od Instruktora
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5 1
Příloha č. 1
8) Omluvte se cvičícímu z dnešní výuky pomocí soukromé zprávy do složky „omluvenky“
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
9) Zjistěte, co všechno bude v testu 13. 5. 2013
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
O: 10) Odpovězte na anketní otázku, kdy by se Vám nejvíce hodila exkurze do vědeckého institutu. (složka Exkurze)
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
Domácí úkol: 11) Vyhledejte domácí úkol č. 1
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
12) V diskuzi pod domácím úkolem napište možnou chybu v zadání
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
13) Na domácí úkol odpovězte pomocí soukromé zprávy se štítkem tohoto úkolu - při psaní odpovědi využijte matematicky korektní znaky.
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
Kolektivní práce: 14) Zeptejte se spolužáků na jakýkoliv dotaz, který bude obsahovat přílohu (obrázek a1.png) – složka „cvičení“
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5 2
Příloha č. 1
15) Odpovězte spolužákovi (jinému než sobě), tím způsobem, že obrázek stáhnete do počítače, upravíte v nástroji Malování (či jiném grafickém editoru) a odešlete jako nový příspěvek do stejné složky.
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
16) Instruktor vystaví k dnešnímu dni otázku (složka diskuze). Zapojte se do diskuze nad daným problémem.
splnil/nesplnil
1 2 3 4 5
3
Příloha č. 2
Jméno a příjmení: Ročník:
FEL login: Datum:
Přijde Vám sociální síť dostatečně Piazza přehledná? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Jak dlouho Vám trvalo osvojit si tuto službu? Ihned
Po 10 minutách
Po všech úkolech
Stále se v ní neorientuji
Přijde Vám užitečné mít spojené stránky předmětu (Course Page) a sociální síť (Q&A) v jednom nebo je to pro Vás spíše matoucí. Určitě užitečné
Spíše užitečné
Spíše matoucí
Určitě matoucí
Přišla Vám možnost stahování dokumentů (Syllabus, Přednášek a materiálů pro cvičení) efektivní? Respektive byla pro Vás tato forma jednodušší než stahování materiálů přes stránky předmětu a Edux? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Měli jste problém s anglickým uživatelským rozhraním? Respektive vadí Vám absence češtiny? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Myslíte si, že byste pomocí této sítě vyřešil rychleji problém týkající se např. domácího úkolu, než pomocí emailové komunikace? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Přišlo Vám řešení domácích úkolů pomocí této sítě jednodušší než nahrávání úkolů na Moodle či jiný dosavadní učební online systém? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Spíše ano
Dokážete si představit využití této sítě v rámci nějakého předmětu? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
1
Spíše ano
Příloha č. 2
U jakých předmětů si využití této sítě dokážete představit? U všech
Spíše technické
Spíše humanitní
Jaké funkce Vám u této služby přijdou nejužitečnější?
Uveďte hlavní výhody sociální sítě Piazza.com oproti Facebooku
Uveďte hlavní nevýhody sociální sítě Piazza.com oproti Facebooku
Co by podle Vás měla sociální síť ještě obsahovat, aby byla ještě lepším nástrojem pro studenty?
2
