Sociální sítě a informovanost žáků ZŠ o rizicích jejich používání

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Sociální sítě a informovanost žáků ZŠ o rizicích jejich používání Bakalářská práce

Brno 2014

Vedoucí práce:

Autor práce:

RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D.

Jan Liška

Bibliografický záznam Liška, Jan. Sociální sítě a informovanost žáku ZŠ o rizicích jejich používání: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta Pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2014. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce s názvem Sociální sítě a informovanost žáků ZŠ o rizicích jejich používání je rozdělena na dvě části. První část práce se teoreticky věnuje období dospívání, sociálním sítím, Facebooku, bezpečnosti na internetu a preventivním programům. Druhá část práce je praktický výzkum zaměřený na žáky druhého stupně základní školy. Součástí praktické části je sestavení informační brožury pro žáky.

Annotation

Bachelor thesis entitled Social networks and awareness of the risks of their usage among the pupils of elementary school is divided into several parts. The first part is composed of theory, adolescence, social networks, facebook, internet safety and prevention programs. The second part is a practical research aimed at students of secondary school. The practical part is about to build an information booklet for students. Klíčová slova Adolescence, sociální síť, informovanost žáků, Facebook, šikana, kyberšikana, internetové nebezpečí, prevence

Keywords

Adolescence, social network, awareness of pupils, Facebook, bullying, cyberbullying, internet dangers, prevention

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze informace z citované literatury uvedené v seznamu literatury a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ve Velké Bíteši dne 15. dubna 2014

…………………………… Jan Liška

3

Poděkování V této

části

bych

chtěl

především

poděkovat

vedoucí

bakalářské

práce

RNDr. Mgr. Alici Prokopové, Ph.D. za odborné vedení, konzultace, cenné rady, trpělivost a velkou ochotu při zpracování mé bakalářské práce.

4

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 8 1. OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ NEBOLI ADOLESCENCE ............................................... 9 1.1 RANÁ ADOLESCENCE A POZDNÍ ADOLESCENCE ......................................................... 9 1.2 RANÁ ADOLESCENCE .............................................................................................. 10 1.2.1 Myšlení a raná adolescence ............................................................................ 10 1.2.2 Emoce a raná adolescence .............................................................................. 11 1.2.3 Socializace a raná adolescence....................................................................... 11 2. SOCIÁLNÍ SÍTĚ A POČÍTAČOVÉ TECHNOLOGIE ....................................... 13 2.1 HISTORIE POČÍTAČOVÝCH TECHNOLOGIÍ ................................................................ 13 2.1.1 Historie počítačů ............................................................................................ 13 2.1.2 Historie internetu ............................................................................................ 13 2.1.3 Historie sociálních sítí .................................................................................... 14 2.2 FENOMÉN DNEŠNÍ DOBY – FACEBOOK .................................................................... 14 2.2.1 Historie sociální sítě Facebook ...................................................................... 15 2.2.2 Registrace na Facebook.................................................................................. 15 2.2.3 Osobní stránka – Profil .................................................................................. 17 2.2.4 Hlavní stránka ................................................................................................ 18 2.2.5 Zeď ................................................................................................................. 18 2.2.6 Přátelé............................................................................................................. 19 2.2.7 Chat a zprávy.................................................................................................. 19 2.2.8 Ostatní aplikace .............................................................................................. 20 2.2.9 Facebook statistiky ......................................................................................... 20 3. BEZPEČNOST NA INTERNETU .......................................................................... 22 3.1 NEBEZPEČÍ INTERNETOVÉ KOMUNIKACE ................................................................ 22 3.1.1 Pojem šikana .................................................................................................. 23 3.1.2 Pojem kyberšikana ......................................................................................... 23 3.1.3 Pojem happy slapping .................................................................................... 25 3.1.4 Pojem kybergrooming .................................................................................... 25 3.1.5 Pojem kyberstalking ....................................................................................... 26 5

3.1.6 Pojem sexting ................................................................................................. 27 3.2 PROGRAMY PREVENCE A OCHRANY DĚTÍ NA INTERNETU ........................................ 28 3.2.1 Projekt E-bezpečí ........................................................................................... 29 3.2.2 Projekt Safer internet.cz ................................................................................. 29 3.2.3 Projekt Seznam se bezpečně! ......................................................................... 30 3.2.4 Kam se obrátit? .............................................................................................. 30 3.3 PREVENČNÍ OPATŘENÍ ............................................................................................ 31 3.3.1 Nezakazovat, kontrolovat, pozorovat ............................................................. 31 3.3.2 Co zveřejnit a co ne? ...................................................................................... 31 3.3.3 Desatero bezpečného internetu ...................................................................... 32 4. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 34 4.1 STANOVENÍ CÍLŮ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU ..................................................... 34 4.2 VÝZKUMNÁ METODA.............................................................................................. 34 4.3 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM A CÍLOVÁ SKUPINA ........................................................ 35 4.4 STANOVENÍ HYPOTÉZ ............................................................................................. 35 4.5 ZPRACOVANÉ VÝSLEDKY V GRAFICKÉ PODOBĚ ...................................................... 36 4.6 HYPOTÉZY A JEJICH SROVNÁNÍ S VÝSLEDKY .......................................................... 49 4.7 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................... 50 4.8 DISKUZE ................................................................................................................. 51 4.9 VYTVOŘENÍ INFORMAČNÍ BROŽURY ....................................................................... 52 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 54 RESUMÉ........................................................................................................................ 55 SUMMARY ................................................................................................................... 55 POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE: ...................................... 56 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 58

6

Úvod Sociální sítě mají vliv na miliardy lidí z celého světa, každý z nás má nějakou zkušenost s tímto „virtuálním světem“ a i do mého života určitým způsobem zasahují. Můj první kontakt se sociálními sítěmi byl před osmi lety na sociální síti libimseti.cz a v dnešní době jsem uživatelem sítě Facebook, Instagram a Twitter. Postupem času jsem se začal o sociální sítě více zajímat, protože skoro každý člověk je součástí nějaké skupiny, která mezi sebou komunikuje prostřednictvím chatu, nebo webových stránek. Největším fenoménem dnešní doby je Facebook, který má podle statistik z června minulého roku okolo jedné miliardy registrovaných uživatelů, což je přibližně 14 % světové populace. Z tohoto důvodu můžeme odvodit, že Facebook má vliv na velký počet lidí a jsou známy příklady, kdy pomocí něj došlo k šikaně, vydírání a napadání. Tyto problémy můžeme shrnout do dvou slov a to „internetová kriminalita“. Tento problém mě velmi zaujal a začal jsem se zajímat o správné používání internetu, jak správně předcházet rizikům, které jsou s užíváním sociálních sítí spojeny. Moje bakalářská práce s názvem „Sociální sítě a informovanost žáku ZŠ o rizicích jejich používání“ se týká především problematiky informovanosti a prevence žáků základních škol o používání sociálních sítí, protože pro žáky základních škol jsou sociální sítě a moderní informační technologie velmi rizikové, pokud nedodržují určitá pravidla o používání. První částí mé bakalářské práce je teoretická část, která je rozdělena do tří částí. V první části popisuji charakteristické vývojové vlastnosti dětí z hlediska psychiky. V další částí je popsána nejrozšířenější sociální síť Facebook. V třetí části se věnuji bezpečnosti na internetu, prevenci a pojmům, které s tímto tématem úzce souvisí. Druhou částí bakalářské práce je praktická část, která je zaměřena na žáky druhého stupně základní školy. V praktické části je popsána metodika výzkumu a vyhodnocení výsledků. Součástí praktické části je vytvoření brožury tykající se kyberšikany s názvem „Informační leták pro žáky základních škol o formách kyberšikany“.

7

I. Teoretická část

8

1. Období dospívání neboli adolescence Podle Vágnerové se období adolescence neboli dospívání rozděluje na dvě období. Prvním obdobím je raná (mladší) adolescence a pozdní adolescence. Raná adolescence je typická pro vývojové období mezi 11 a 15 rokem života dospívajícího a pozdní adolescence pokračuje od 15 do 20 roku života. V další části této práce se budu věnovat převážně rané adolescenci a jejím psychickým projevům před somatickými změnami. [1]

1.1 Raná adolescence a pozdní adolescence Základními charakteristickými vlastnostmi pro tyto vývojové fáze jsou typické velké psychické a fyzické změny, které se u každého jedince projevují v jiné míře a jiném časovém úseku. Pro dívky a chlapce je to období velkým skokem z jejich jinak poklidného dětství do fáze přechodu mezi dětstvím a dospělostí. Jednoduše můžeme adolescenci definovat jako období psychických a fyzických změn, které jsou doprovodnými znaky při přechodu jedince z dětského věku do dospělosti. [2] Podle Vágnerové je adolescence převážně obdobím hledání své identity a postupným získáváním zkušeností. Během dospívání dochází k psychickému i fyzickému vývoji a na konci této životní etapy by měl být jedinec plně vyvinut, jak z pohledu fyzického, tak psychického. [1] Binarová uvádí, že rychlost vývojových změn je jiná u chlapců a dívek, ale také u jedinců stejného pohlaví. Zpravidla platí, že fyzické a psychické změny spojené s dospíváním jsou nejdříve prokazatelné u dívek, ale můžeme v některých případech najít dívky stejného věku, které jsou po fyzické a psychické stránce vyspělejší než ostatní. V dnešní době můžeme pozorovat u dětí dřívější akceleraci fyzického i psychického dospívání, které se označuje výrazem „sekulární akcelerace“. [2]

9

1.2 Raná adolescence V tomto období dochází k největší akceleraci somatického a pohlavního vývoje. Začínají se projevovat změny v chování a emočním prožívání, které bývají způsobeny hormonální nerovnováhou u dospívajících a tyto odchylky mohou přitahovat pozornost ostatních lidí. [3] Dospívající se snaží osamostatnit a začíná navazovat bližší kontakty s ostatními vrstevníky. Dochází k prvnímu „zamilování“ do opačného pohlaví a následné experimentování. Jako znak osamostatnění se dospívající snaží odlišit změnou životního stylu, jako může být extravagantní oblékání, apod. V pozdním období rané adolescence je důležitým mezníkem přechod ze základní školy na střední školu. [1] 1.2.1 Myšlení a raná adolescence Podle Binarové dochází v tomto období k největšímu rozvoji myšlení, protože dospívající začíná řešit problémy více metodicky. Začíná se projevovat abstraktní, logické a deduktivní myšlení. Jedinec dokáže používat logiku a dedukci k pochopení textu a nesnaží se ho učit nazpaměť, ale snaží se najít souvislosti textu s jeho zkušenostmi a postřehy. Podle výzkumu je dokázáno, že dívky jsou schopnější využívat slovní vyjadřování a chlapci mají lepší prostorovou představivost a logiku. [2] Vágnerová poukazuje na vývoj logického uvažování, zlepšení se paměti a zdokonalování se ve výběru dat ze souvislého textu. Dospívající se neustále snaží ztotožnit s nějakým názorem, ale většinou je názorově nestálý. Výrazně se projevují talentové vlohy k některým činnostem a dospívající mohou používat velmi originální postupy při řešení některých úkolů. Rozvíjí se sexuální představy, které dospívající může vytvářet ve své fantazii, dochází ke zvýšení zájmu vůči druhému pohlaví. Pubescent si vytváří vzory, chce být jako oni, nebo ještě lepší. [1] V tomto období se zvyšuje inteligence dospívajícího, podle odborné literatury se rozvoj inteligence ukončuje kolem 16 roku věku, avšak pořád chybí životní zkušenosti. Dochází k hledání smyslu života, pozorování sebe samotného, utváření si hodnot a cílů. Dospívající při rozhodování a utváření si názorů upřednostňuje vlastní

10

rozum nad citovou stránkou. U dospívajících se můžou projevovat tendence k unáhlenému jednání. [2] 1.2.2 Emoce a raná adolescence V emočním vývoji dochází k nestálosti citové stránky a chování jedince. Můžeme pozorovat náhlé změny nálad spojené s krátkodobými emočními projevy (smutek, zlost, radost, hněv, atd.). Pro rodiče a učitele bývá tato emoční nestabilita velký problém, protože dospívající je v tomto období příliš emočně sensitivní. Vliv na tyto emoční projevy může mít i rodina nebo širší okruh vrstevníků. Jedinec se soustředí převážně na sebe a svoje somatické změny, které mohou zapříčinit emoční problémy (shazování sebe samotného). Dospívající se může chovat arogantně k rodičům, ale většinou chce tímto chováním získat úctu. [1] U některých jedinců se může vyskytovat agresivní chování, které bývá spojeno se špatnými zkušenostmi z rodinného prostředí. Hlavním emočním znakem je uvolnění vztahů s rodiči, neprožívání citových projevů vůči rodičům, atd. [3] Další emoční znak je vyhledávání opačného pohlaví a vzájemná komunikace. Dochází k prvnímu škádlení, seznamování a zamilování. V časné fázi adolescence nejsou příliš aktuální myšlenky na sexuální styk, ale v pozdějších fázích může dojít k sexuálním prožitkům, které jsou naprosto normální a jsou jejich součástí. [2] Většina dospívajících na sebe pohlíží kriticky, pochybuje o vlastních kvalitách, protože dochází k přehnané kritičnosti na vlastní osobu a přílišnému prožívání kritiky od ostatních. Pozitivní je rozvoj morálních, estetických a mravních hodnot. Dochází ke zvýšení zájmu o informace a jejich využívání v běžném životě. [2] 1.2.3 Socializace a raná adolescence Hlavní rozvoj socializace se odehrává na přelomu rané a pozdní adolescence. Podle Vágnerové má hlavní vliv na postavení jedince v sociálním žebříčku ukončení povinné školní docházky a obdržení občanského průkazu. Jedinec se začíná „svobodně“ rozhodovat o dalším směru svého vzdělání. Obvykle se na zvolení dalšího vzdělání 11

podílí i rodiče, protože toto rozhodnutí má velký vliv na budoucí život a postavení jedince v sociálním žebříčku. Dohled rodičů nad volbou školy je důležitý, protože dospívající obvykle nad dalekou budoucností nepřemýšlejí. [1] Vágnerová zdůrazňuje, že pro dospívajícího jsou důležité 4 typy sociálních skupin: [1] Rodina- Dospívající se snaží neustále osamostatnit a odpoutat od této skupiny, ale rodina pořád zůstává důležitým stabilním zázemím. Škola- Škole je významná jenom z hlediska dalšího vzdělávání a dospívající si obvykle uvědomuje důležitost a povinnost ukončení vzdělání. Volnočasové instituce- V těchto institucích se velmi pozitivně rozvíjejí sociální vazby a dospívající se zde může psychicky uklidnit. Skupina vrstevníků- Dospívající se v těchto skupinách ztotožňuje s názory ostatních, často zde hledá oporu a pochopení v případě nějakého problému. Vrstevníci mohou ve skupinách utvářet bližší kamarádské vztahy, nebo prožívají první zamilovanosti. Někteří jedinci bývají velmi silně fixovaní na tyto společenské skupiny a mohou upřednostňovat společenskou skupinu před rodinou. Podle Binarové je pro většinu dospívajících důležitá nezávislost, která je ovlivněna rozhodováním ve skupině vrstevníku a prosazováním svého názoru. Někdy mohou vznikat konflikty, které jsou způsobeny výměnou názorů ve skupině. Tento jev je způsoben hledáním své pozice ve skupině, vytváření si respektu a uznání před ostatními. [2] Podle mého názoru patří mezi hlavní sociální potřeby dospívajících seznamování se, navazování nových kontaktů a hledání svého postavení v sociálních skupinách a ve společnosti. Z tohoto důvodu musíme sociálním sítím věnovat větší pozornost, protože dospívající jedinci jsou v tomto období jednoduše ovlivňování od ostatních.

12

2. Sociální sítě a počítačové technologie 2.1 Historie počítačových technologií Prvním důležitým mezníkem ke vzniku sociálních sítí je vznik prvního počítače, internetu a v poslední řadě vznik samotných sociálních (virtuálních) sítí. Ze začátku si musíme něco říct o důležitých historických událostech, které vedly ke vzniku sítí, jako jsou Facebook, Líbím se ti, atd. 2.1.1 Historie počítačů Největší vývoj počítačových strojů byl před válkou a během války. V těchto dobách se využívaly převážně elektronové a mechanické stroje na bázi analogových a digitálních operací. Počítací stroje byly v těchto dobách vyráběny k válečným účelům, například šifrování a dešifrování tajných zpráv. Z nejznámějších předchůdců počítačů patří německý šifrovací přístroj Enigma, který v budoucnosti prošel ještě mnoha vylepšeními. V roce 1946 byl podle odborníků vytvořen první jednoduchý počítač, kterým byl ENIAC, který vážil 27 000 kilogramů a měl spotřebu 150 kW. První sériově vyráběný počítač byl PDP-8, který fungoval na principu integrovaných obvodů. Největší vývoj počítačů začal po roce 1972, protože v tomto roce vznikly první mikroprocesory. Počítačová zařízení se začala zmenšovat, velmi se zvýšil jejich výkon a rozšířilo se jejich využití. Největším výrobcem počítačů s jejich prvním procesorem Intel 8086 byla firma IBM a v roce 1983 se začaly prodávat první počítače firmy Apple. Dalším postupem času docházelo a neustále dochází ke zdokonalování počítačové techniky, především ke zmenšování a zrychlování hardwaru. [4]

2.1.2 Historie internetu V šedesátých letech se snažila americká armáda rozšířit komunikaci mezi svými základnami po celém území Spojených států a společnost RAND Corporation vytvořila síť, která neměla centrální uzel. Americká organizace Advanced Research Projects 13

Agency (ARPA) vytvořila jednoduchou síť ARPANET, kterou využívala americká armáda a postupem času začala být využívána dalšími státními organizacemi. Za největší rozvoj internetové komunikace může vznik a práce s hypertextovými dokumenty. V dnešní době je tento způsob komunikace známý jako World Wide Web (www). Ze začátku se pomocí hypertextových dokumentů posílala jenom textová data a postupem času se začaly posílat i obrázky. Internet si získal velkou oblibu i v soukromých sektorech, začal být zajímavý pro firmy a v roce 1992 se stal veřejně přístupným. Mezi hlavní prohlížeče v roce 1993 patřil Mosaic, mezi nejoblíbenější prohlížeče dnešní doby patří Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome a Opera. [5] [6] 2.1.3 Historie sociálních sítí

První sociální sítě sloužili ke komunikaci mezi členy určité uzavřené skupiny lidí, jako byli studenti, atd. Mezi nejstarší komunikační sítě patřil theGlobe a Sixdegrees. V roce 2002 vznikla první veřejně přístupná síť Friendster, která se v dnešní době věnuji převážně komunikaci mezi hráči počítačových her. O rok později došlo ke spuštění komunikační sítě MySpace firmou News Corporation, celá síť byla vytvořena za deset dnů. Postupem času docházelo k vývoji dalších sítí jako je LinkedIn, Facebook, Google+. V České republice najdeme také mnoho společenských sítí, např. libimseti.cz, spoluzaci.cz, lide.cz. Za největší rozvoj sociálních sítí může vznik webu (programu) Facebook programátorem Markem Zuckerbergem. Ze začátku fungovala tato síť na principu počítačového programu, který sloužil ke snadnější komunikaci studentů Harvardu. Od roku 2004 kdy vznikl Facebook, došlo k výrazným změnám grafiky a funkčnosti z hlediska možnosti využívat Facebook jako soukromou stránku, firemní stránku, databanku fotografií, nebo herní stránku. [7]

2.2 Fenomén dnešní doby – Facebook Ze začátku si musíme připomenout některé důležité statistiky o používání sociálních sítí v České republice. Nejvíce registrovaných uživatelů je samozřejmě 14

na Facebooku, ale i ostatní sociální sítě stojí za zmínku. Například společenská síť Lide.cz s více než 900 tisíci registrovanými uživateli je druhá nejpoužívanější síť v ČR. Třetí nejpoužívanější sítí jsou Spoluzaci.cz, kteří mají přibližně 700 tisíc uživatelů. [8] Ostatní zahraniční sítě, kromě Facebooku mají o mnoho nižší počet registrovaných uživatelů a podle mého názoru je to velká škoda. Ostatní sociální sítě, jako je Instagram a Twitter jsou při správném užívání více bezpečné, protože Instagram je zaměřen pouze na sdílení fotografií a Twitter umožňuje uživatelům sdílet krátké vzkazy o 120 znacích, avšak zdůrazňuji, že uživatel musí tyto dvě sociální sítě používat s určitými bezpečnostními pravidly. 2.2.1 Historie sociální sítě Facebook Největší sociální sítí s jednou miliardou registrovaných uživatelů z celého světa byla

vytvořena

studentem

Markem

Zuckerbergem.

První

název

sítě

byl

thefacebook.com, podle informačních letáků, které v zahraničí využívají studenti k navázání přátelství mezi sebou. Thefacebook.com sloužil především ke komunikaci mezi studenty univerzity. Během pár měsíců její existence se zvýšila její obliba natolik, že se rozšířila i na ostatní univerzity, například v Česku se stala Masarykova univerzita první univerzitou, která využívala Facebook. Postupem času začínal být Facebook čím dál více populárnější a začal se zpřístupňovat veřejnosti. Od roku 2004 se hodnota této sítě vyšplhala na 104 miliard dolarů. Průměrný počet nových registrovaných uživatelů je 250 000 za jeden den. Ze všech internetových stránek je tato síť třetí nejnavštěvovanější webovou stránkou na internetu. Facebook má v databázích a na profilech uživatelů uloženo přibližně 150 miliard fotografií a každý den přibývá přibližně 190 milionů nových obrázků. Většina odborníků na informační technologie nemá příliš pozitivní názor na rozvoj Facebooku do budoucna a předpovídají ztrátu 50% uživatelů během dalších 4 let.

2.2.2 Registrace na Facebook Základní úvodní stránku Facebooku (viz. Obr. 1) najdeme na internetové stránce www.facebook.com, kde nám k přihlášení slouží dvě přihlašovací pole. Do prvního zadáváme email nebo telefonní číslo a do druhého heslo, potom potvrdíme přihlášení. Na úvodní stránce dále najdeme registrační pole, do kterých zadáme naše osobní údaje, 15

jako je naše celé jméno, email, heslo, datum narození a naše pohlaví. Již při registraci nového uživatele souhlasíme s podmínkami používání Facebooku a zásadami používání dat, včetně použití souborů cookie. Po potvrzení těchto podmínek tlačítkem registrovat se dostáváme do další části registrace, kde je vám nabídnuta možnost vyhledat přátele, kteří jsou již registrovaní na Facebooku. Na této síti funguje systém, který podle vaší emailové adresy a informací, které při registraci vyplníte, může Facebook vyhledávat vaše přátele a známé. V dalším kroku hledání přátel máte možnost vyplnit políčka týkající se střední školy, vysoké školy, zaměstnaní, bydliště a vašeho rodného města. Ve třetím kroku registrace máte možnost přidat svoji fotku a aktualizovat informace o svém soukromém profilu, který bude vaší „tváří“ na této síti. Po dokončení registrace jste v případě nedostatečného vyplnění osobních informací znovu nabádání k bližšímu doplnění informací o vašem zaměstnání, škole, bydlišti, vztahu k druhé osobě, datu narození, číslu mobilního telefonu, atd. Po dokončení registrace můžete ještě doplnit informace o svých zájmech, filmech, sportu, knihách, apod.

Obr. 1: Domovská stránka Facebook.com – Přihlášení a registrace nového uživatele

16

2.2.3 Osobní stránka – Profil Na stránce svého profilu, neboli „Timeline“ (viz. Obr. 2) najdete možnost přidání úvodní fotografie a profilové fotografie. Potom jsou zde záložky, které vás přesměrují do podstránky s osobními informacemi, fotografiemi, nebo do seznamu přátel. V každé z těchto podstránek naleznete možnosti úpravy a nastavení součástí profilu. V podstránce informace můžete měnit nastavení osobních informací (věk, místo narození,

zaměstnání,

atd.).

Ve

fotkách

můžete

spravovat

veškeré

fotky

a alba, které jste přidali, nebo fotky kde jste označeni. Označování osob na fotografiích je funkce používaná k označení určitého člověka na fotografii a zobrazení fotografie v albu uživatele, který je někým označen. Podstránka přátelé nabízí vyhledávání nových přátel a nahlížení do informací o přátelstvích s ostatními. Na profilové stránce jsou pod profilovým obrázkem a lištou se záložkami zveřejněny nejnovější příspěvky, které jste přidali a zveřejněny záznamy o vašich nejnovějších aktivitách na síti.

Obr. 2: Profilová stránka uživatele - Facebook

17

2.2.4 Hlavní stránka Hlavní stránka (viz. Obr. 3) je úvodní strana na Facebooku, na kterou se automaticky přesměrujete po přihlášení na síť. V horním panelu najdete tlačítka k hledání přátel, nebo potvrzování nových přátelství, potom následuje tlačítko komunikace s ostatními uživateli a poslední tlačítko slouží k zobrazování novinek. Uprostřed je vyhledávací pole, které vám pomůže najít nové přátele, události, skupiny lidi s určitými zájmy, atd. Na pravé straně horního panelu je malá miniatura vaší fotky se jménem, přes které se dostanete na váš profil. Dále zde najdete tlačítko „hlavní stránka“ k přechodu na úvodní stranu, poslední dvě tlačítka jsou věnována odhlášení ze sítě, nastavení soukromí, upřesnění nastavení, reklamám a nápovědě. Na levé straně je opět miniatura fotky s možností upravování profilu, jsou zde záložky pro oblíbené aplikace, události, hry, fotky, hudbu, atd. Na pravé straně jsou převážně reklamy, ze kterých má Facebook největší finanční zisk.

Obr. 3: Hlavní stránka – Facebook.com 2.2.5 Zeď Mezi hlavní přednosti Facebooku patří sdílení příspěvku na takzvanou zeď (anglicky wall), zde můžete napsat nějaký text, nebo můžete přidat fotku a sdílet tento 18

tzv. status na vašem profilu a základní stránce Facebooku. Při tohoto statusu máte čtyři možnosti nastavit viditelnost příspěvku pro určitou skupinu uživatelů. Veřejný- příspěvek je dostupný všem lidem registrovaným na Facebooku. Přátelé- příspěvek mohou vidět všichni vaši přátelé na síti. Jenom já- příspěvek se zobrazí pouze vám. Vlastní nastavení- zde můžete vybrat přátele, kteří váš příspěvek mohou vidět. 2.2.6 Přátelé Další důležitou funkcí je utváření přátelství s ostatními registrovanými na síti. Na Facebooku existují dvě možnosti vyhledání, buď hledáte přátele samostatně přes vyhledávací pole na Facebooku a nebo si vás do přátel přidávají ostatní lidé. Oba způsoby uzavírání přátelství jsou spojeny s odesláním žádosti o přátelství. Tato žádost slouží jako bezpečnostní prvek, který ochraňuje osobní profily uživatelů na síti. Průměrný počet přátel u uživatelů sítě je přibližně 130. Pokud vezmeme v úvahu, že každý člověk se v reálním životě přátelí maximálně se 40 lidmi, můžeme předpokládat, že život většiny lidí na Facebooku je velmi zkreslený a některým lidem může nahrazovat sociální soužití s ostatními lidmi. 2.2.7 Chat a zprávy Podle mého názoru je jedna z nejužitečnějších funkcí komunikace s ostatními přes zprávy, nebo chat. Tato služba vám nahrazuje většinu komunikačních programů, jako ICQ, Miranda, Skype, atd. Pomocí chatu a zpráv můžete komunikovat s jedním člověkem, nebo více lidmi současně, zasílat si přes chat a zprávy soubory, fotky, apod. Tento způsob komunikace je v této době velmi oblíbený, především pro komunikaci skupiny lidí se společnými zájmy, nebo koníčky (škola, zaměstnání, zájmové kroužky, atd.). Tato součást Facebooku je jednou z největších důvodů založení si účtu, protože v dnešní době je skupinová komunikace (např. domlouvání na schůzky) někdy nahrazena komunikací přes zprávy a chat na Facebooku.

19

2.2.8 Ostatní aplikace Mezi další důležité funkce patří události, což jsou uživateli vytvořené pozvánky na různé akce. Vytvořit událost a pozvat na ni svoje přátele může každý registrovaný uživatel. Při vytváření události můžete nastavit, jestli má být událost veřejně přístupná, nebo jenom pro pozvané hosty. Dalším krokem je vyplnění názvu události a popisu, případně je možné doplnit adresu konání a upřesnit čas. Potom stačí odeslat pozvánku lidem, které na akci chcete pozvat. Mezi další aplikace patří šťouchnutí, které slouží k odeslání virtuálního šťouchnutí. Je to možnost jak upozornit na svoji osobu na síti a slouží převážně k navazování kontaktu s ostatními uživateli. Na Facebooku můžete hrát také online hry s ostatními uživateli, tato možnost je lákadlem pro děti k registraci na síti, protože registrace je velmi jednoduchá a mohou si srovnávat výsledky s ostatními hráči. Nejoblíbenější hry na sociální sítí Facebook: -

Candy Crush Saga – 100 milionů hráčů

-

Farm Heroes Saga – 50 milionů hráčů

-

Throne Rush – 1 milion hráčů

2.2.9 Facebook statistiky V tabulce č. 1 jsou uvedena některá statistická data, která byla zveřejněna 1. 1. 2014 na webových stránkách statisticbrain.com. Tab. 1: Tabulka znázorňující některé statistiky týkající se společnosti Facebook.com Statistiky: Celkový počet uživatelů Nárůst uživatelů v roce 2012 až 2013 Celkový počet minut strávených na Facebooku za jeden měsíc Počet uživatelů, kteří svůj profil kontrolují po probuzení Průměrný počet přátel jednoho uživatele na Facebooku Průměrný počet stránek, které sleduje jeden uživatel sítě Průměrný počet falešných profilů na sítí Počet světových jazyků, do kterých je Facebook přeložen 20

1 310 000 000 22 % 640 000 000 48 % 130 80 81 000 000 70

Každých 20 minut na Facebooku: Počet sdílených odkazů Počet zaslaných žádostí o přátelství Počet zaslaných zpráv Statistické údaje společnosti Facebook Celkový počet zaměstnanců Celkové příjmy za rok 2012 Celkové příjmy za rok 2013 (Zdroj: http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/)

21

1 000 000 2 000 000 3 000 000 4619 5 090 000 000 $ 6 150 000 000 $

3. Bezpečnost na internetu Každý z nás si pod pojmem „bezpečnost na internetu“ může představit různá preventivní a bezpečnostní opatření, podle kterých se bude řídit při pohybu na internetu. Tato opatření nemusí být zaměřena pouze na sociální sítě, ale především na různá internetová fóra, seznamky, chaty, diskuze, atd. Položme si základní otázku „Proč by mělo být používání internetu nějakým způsobem nebezpečné?“. Odpověď na tuto otázku je poměrně složitá, protože pokud uživatel internetu dbá na základní bezpečnostní pravidla pohybu na sítí, tak mu doopravdy moc velké nebezpečí nehrozí. Pokud se zaměříme na mladší věkovou kategorii uživatelů, jako jsou děti, tak se poněkud zvyšuje riziko. Děti nemají tolik zkušeností a často o sobě zveřejňují mnoho informací, které se potom dají zneužít proti nim. V další části této práce se proto budu věnovat internetové kriminalitě, prevenčním programům a zásadám bezpečného používání internetu.

3.1 Nebezpečí internetové komunikace Rizika spojená s používáním internetové sítě se zvyšují na webových stránkách, kde dochází k masové komunikaci mezi lidmi. Jsou to převážně sociální sítě, chaty, atd., ale tato komunikace může probíhat i přes maily a messengery. Největším kladem internetové komunikace je to, že si můžete vyměňovat informace a sdílet svoje fotografie zcela zdarma a velmi rychlým způsobem. Negativem mohou být falešné emailové adresy, jména a profily na internetové síti, pomocí kterých se někteří uživatelé můžou vydávat za někoho, kým reálně nejsou. Těmto lidem se podle Eckertové říká útočníci neboli predátoři. Tito predátoři jsou lidé používající internetové sítě k obskurnímu jednání, jako může být například vydírání, šikana, zneužívání, atd. Nejvíce těchto útočníků se nachází právě na chatu a sociálních sítích. Nevyskytují se zde náhodou, ale většinou se umí velmi dobře pohybovat a mají velmi dobré schopnosti vcítit se, přesvědčovat a získat důvěru ostatních

uživatelů.

Potom

se

útočník

snaží

získat

nějaké

informace

a materiály týkající se „napadené“ osoby. Pokud mu je dotyčný člověk poskytne, může následně dojít k vydírání nebo zneužívání těchto materiálů proti zneužité osobě. [8] 22

Vydírání napadené osoby může mít velký vliv na psychiku jedince, který nemusí psychický nátlak vydržet a jednání těchto jedinců může mít katastrofální následky. [9] 3.1.1 Pojem šikana Šikana je pojem definovaný jako psychické a fyzické napadání, omezování nebo týrání osoby, která se nedokáže nebo nedovede tomuto jednání bránit. Říčan a Janošová charakterizují šikanu jako napadání a týrání vrstevníku ve škole, ve sportovních a zájmových oddílech, v zaměstnání mezi spolupracovníky a týrání ve vězeňském prostředí. [10] Šikana se nemusí vyskytovat pouze mezi žáky základních, středních a vysokých škol, ale původcem šikanování může být i učitel vůči žákovi. Jsou známé i případy, kdy byla šikanována učitelka žáky základní školy. Pokud si například někdo natočí video na mobilní telefon šikanu druhé osoby a rozšíří toto video na internet se záměrem ublížit dotyčné osobě, jde v tomto případě o šikanu. Podle Říčana a Janošové je možno rozdělit šikanu na dva typy. Prvním typem je přímá šikana, která je prováděna hrubým násilím za účelem způsobit napadenému bolest bodáním, pálením, bitím, atd., nebo poškodit dotyčnou osobu ponižujícími útoky, jako je svlékání, odcizování věcí, posmívání, navádí k hrubému jednání vůči třetí osobě, atd. [10] Druhým typem šikany je nepřímá šikana, která je založena na ignoraci jedince větší skupinou vrstevníku. Jde o formu šikany, kdy je jedinec vyloučen ze skupiny a ostatní členové s ním nekomunikují a nezapojují ho do činností prováděných celou skupinou. Tento typ šikany se častěji objevuje u dívek a většinou má více negativní vliv na psychiku šikanovaného jedince, než šikana přímého typu. [10] 3.1.2 Pojem kyberšikana „Jde o šikanu, která probíhá v prostředí virtuálním, prostřednictvím moderních komunikačních technologií a může se prolínat s tradiční šikanou v reálném světě.“ [8]

23

Kyberšikana, neboli cyberbullying je na portálu e-bezpeci.cz popsána jako druh šikany, ke které jsou využívány informační a komunikační technologie, jako jsou mobily a internet. Oproti klasickému modelu šikany, kdy útočník šikanuje zcela záměrně, tak u kyberšikany to někdy může začít jenom pouhým žertem, který se může vymknout kontrole. Dr. Michal Kolář se věnuje tématu šikany a podle jeho názoru jde převážně o záměrné ubližování druhé osobě. Podle Veroniky Krejčí z e-bezpeci.cz obvykle dochází v České republice k případům kyberšikany bez úmyslu. Jeden z nejznámějších případů kyberšikany ze světa je video s názvem Star Wars Kid ve kterém se stal obětí Kanaďan Ghyslain Raza. Ghyslain byl obrovským fanouškem ságy Star Wars a na jeho věk byl poněkud korpulentní. Ve škole se nacházelo malé nahrávací studio, kde se Ghyslain jednoho dne natočil s násadou od koštěte, jak předvádí pohyby, které se ve filmu Star Wars vyskytují. Bohužel jeho výkon na videu byl poněkud humorný a neprofesionální. Video se dostalo na internet, protože Ghyslain zapomněl nahrávku v kameře a našli ji jeho spolužáci, kteří toto video umístili na internet. Video se během krátké doby rozšířilo natolik, že mělo za jeden den milion zhlédnutí. Na internetu se stále rozšiřovaly i jeho upravené verze, které vytvářeli nejen profesionální grafici, ale i amatéři. Ghyslainova osoba byla také zneužita v seriálech South Park a American Dad. Ty měli za následek ještě větší propagaci videí na internetu. Ghyslain se nakonec psychicky zhroutil a skončil v psychiatrické léčebné, protože na internetu viděl, jak se mu všichni pod videi vysmívají a hodnotí jeho osobu, i když ho vůbec neznají osobně. V dnešní době je Ghyslain vystudovaný právník a zabývá se podobnými případy kyberšikany. [13]

Obr. 4: Ghyslain Raza v originálním videu

Obr. 5: Ghyslain Raza v roce 2013 24

3.1.3 Pojem happy slapping Tento pojem není moc známý, ale v literatuře je definován jako natáčení psychického nebo sexuálního napadení. Napadený při natáčení tohoto videa vůbec netuší, že ho někdo natáčí na video a ani, že bude nějakým způsobem napaden. Tento způsob natáčení pochází z Anglie, kdy se rozšířil mezi místní mládeží. Happy slapping videa se často liší ve způsobu napadení (překvapení) a míře brutality, kterou je útok proveden. Na internetu můžeme nalézt videa, na kterých je vidět sedící pár na lavičce v parku a útočník se připlíží zezadu a jednomu z dvojice nasadí papírovou čepici a rychle uteče z místa činu. Tato videa jsou spíše humorná, ale na internetu se vyskytují i videa s velmi agresivními útoky. Najdou se například videa, kdy někdo zapálí vlasy nic netušící oběti nebo v parku útočník zezadu přiběhne k nic netušící oběti a udeří ji pěstí do spánkové oblasti na hlavě a uteče. V tomto případě jde už o trestný čin napadení a při rozšiřování tohoto videa může dojít k psychické újmě oběti. [8]

3.1.4 Pojem kybergrooming Kybergrooming je forma chování označující přesvědčovaní dětí a mladistvých k osobní schůzce a následnému zneužití oběti. Nemusí se přímo jednat o pedofily, ale především o jedince s určitým typem deviantního chování. Tito predátoři, neboli kybergroomeři se nejvíce vyskytují na seznamkách, chatech a sociálních sítích pod falešnými profily. Profily těchto kybergroomerů jsou obvykle velmi „atraktivně“ vyplněny, protože celkový vzhled a osobní informace, které o sobě útočník zveřejní, mají pozitivní vliv na navázání kontaktu s dítětem, které jim snadno uvěří. [8] Proces seznamování kybergroomera s obětí probíhá obvykle v pěti fázích. V první fázi se útočník snaží vzbudit v oběti důvěru, prezentuje se jako chápající přítel, kterému může oběť věřit. V druhé fázi dochází k podplácení oběti a obdarovávání různými dárky a drobnostmi. Třetí fáze je přelomová, protože kybergroomer už většinou zná hodně osobních informací o dítěti, které chce nějakým způsobem zneužít a v ojedinělých případech může dojít k setkání oběti a útočníka. Ve čtvrté fázi kybergroomer přesvědčuje oběť k osobnímu setkání ve formě schůzky, výletu, pozvání do kina, nebo v nejhorším případě pozvání do domu kybergroomera. V páté fázi obvykle dochází ke zneužití oběti, nebo sexuálnímu obtěžování. [12] 25

Nejznámější kybergroomer v České republice je Pavel Hovorka, který se na internetových sítích zaměřoval na chlapce z nižších sociálních skupin. Ze začátku se s chlapci komunikoval přes počítač, potom pomocí telefonu a až se více seznámili, tak mu chlapci posílali jejich nahé fotografie. Hovorka je začal vydírat, že tyto fotografie použije proti nim a začal je sexuálně obtěžovat a naváděl je ke vzájemnému pohlavnímu styku. Jednou dokonce na internetu vypsal dětskou soutěž, kde se mohly děti zapsat, vyhrál jeden chlapec, kterého znásilnil ve vrátnici, kde Hovorka pracoval. Náš nejznámější kybergroomer byl dopaden, usvědčen a odsouzen na 8 let vězení. [14]

Obr. 6: Kybergroomer Pavel Hovorka

3.1.5 Pojem kyberstalking Na začátek si musíme vysvětlit klasický význam stalking. Stalking je dlouhodobé pronásledování nějaké osoby útočníkem, kdy dochází převážně k fyzickému sledování oběti, zasílání dopisů, balíků, dárku, posílání mailů, volání na mobil, nebo kontaktování rodinných příslušníků oběti. Tyto útoky silně narušují soukromí a psychiku oběti. V případě stalkingu se útočníci nazývají stalkeři a bývají to psychicky nemocní lidé, kteří se obvykle zaměří na veřejně známé osobnosti. Ze začátku bývají projevy stalkera „přívětivé“ a postupem času se obvykle mění ve vyhrožování. Pokud stalker využívá k pronásledování oběti počítač, internet, maily a sociální sítě, tak se jedná o kyberstalking. [8] Jeden z tragických případů stalkingu a kyberstalkingu je pronásledování Michaely Maličké stalkerem Petrem Hanušem. Michaela pracovala na letišti, kam jednou přišel žádat o práci odbavovače Petr Hanuš. Zde si také poprvé Michaely všimnul a začal se jí svěřovat, že je velmi osamocený, že nikoho nemá, atd. Hanuš si ve své hlavě vytvořil představu, že Michaela je do něj zamilovaná, protože s ním 26

soucítila a bylo jí ho líto. Potom mu Michaela řekla, že mu klidně bude pomáhat po pracovní stránce, aby se lépe začlenil do kolektivu, ale že ho nemiluje. V tuto chvíli vše začalo a Hanuš rok a půl zasílal výhružné smsky Michaele, ta si musela pravidelně měnit sim karty, utajovat rozpis služeb, přespávat u kamarádky a vše jenom proto, aby s ním nepřišla do kontaktu. Hanuš byl tak posedlý, že se ji snažil sledovat 24 hodin v týdnu, sledoval ji naprosto všude, sprostě na ni pokřikoval a pronásledoval ji. Jednou když Michaela vezla nějaké věci ke své kamarádce a nosila je do bytu, vrátila se k autu a měla přední sklo u auta zašpiněné od stolice. Hanuš jí zasílal smsky ve stylu „vidím tě“, „už seš doma?“, „jsem venku a čekám na tebe“, „zbývá ti X dní života“, atd. Hanuš se dokonce objevil nejmenované televizi, kde se prezentoval jako chudák, kterému Michaela ubližuje. První fyzické napadení proběhlo, když Michaela odjížděla autem z podzemního parkoviště. Hanuš po ní hodil velký kámen. Michaela se obrátila na policii, ale bohužel jí bylo sděleno, že se s tímto případem nedá nic dělat. Jednoho večera, když se vracela z noční procházky s kamarádkou to došlo tak daleko, že Hanuš ubil Michaelu velkou větví před jejím domem. Petr Hanuš byl odsouzen k 14 letům odnětí svobody. [15]

Obr. 7: Stalker Petr Hanuš

3.1.6 Pojem sexting Sexting je podle Kopeckého z E-bezpečí poměrně nový pojem, znamenající šíření fotografií, nebo videí s erotickou tématikou pomocí mobilů, sociálních sítí, apod. Potom obvykle dochází ke zneužití těchto materiálů proti osobě, která na těchto fotografií, či videích figuruje. Například když si nějaký pár během jejich vztahu pořídí erotické fotografie svého protějšku a potom se rozejdou, tak v některých případech může jeden z tohoto páru tyto fotografie zneužít proti tomu druhému za účelem pomsty, nebo zesměšnění. Tyto materiály se potom velmi rychle šíří po internetových sítích. 27

Sexting přispívá velkou mírou k rozšiřování dětské pornografie, která je po celém světě zakázána. [16] Jeden z mnoha případů pochází z Floridy, kde Phillip Alperta chodil s dívkou, která mu poslala svoje intimní fotografie. Postupem času jejich zamilovanost vyprchala a rozešli se. Phillip na tuto událost reagoval tím, že rozeslal intimní fotky bývalé přítelkyně jejím rodičům a blízkým kamarádům. Tímto činem se dopustil šíření dětské pornografie a byl odsouzen na 5 let podmíněně, navíc bude do 43 let registrován v registru sexuálních deviantů (viz. Obr. 8). V této době je zařazen v registru společně s největšími sexuálními násilníky a devianty. [16]

Obr. 8: Profil Phillipa Michaela Alperta v registru sexuálních deviantů

3.2 Programy prevence a ochrany dětí na internetu Na internetu můžeme nalézt mnoho projektů, které se věnují prevenci a ochraně dětí na internetu. Většina těchto stránek nabízí různé informace a informační brožury, které můžou využívat učitelé, žáci, nebo rodiče. Obvykle jsou na těchto stránkách dostupné poradny, na kterých odpovídají zkušení a vzdělaní poradci v oblasti bezpečnosti a prevence. Většina projektů poskytuje informace zcela zdarma a navíc některé projekty v rámci jejich služeb proškolují žáky na základních školách

28

a podobných institucích. Tyto prevenční programy obvykle úzce spolupracují s Policií České republiky a různými internetovými weby, jako je Google, Seznam, atd.

3.2.1 Projekt E-bezpečí Tento projekt vznikl v roce 2008 pod záštitou

Pedagogické

fakulty

v Olomouci.

V dnešní době projekt funguje jako preventivní program, který poskytuje informace spojené s internetovou prevencí a bezpečností. Poradci nejvíce školí žáky na základních a středních školách. Vytvářejí brožury a pomocné materiály, které jsou volně ke stažení na webových stránkách e-bezpeci.cz. Mezi nejnovější preventivní program vytvořený týmem E-bezpečí, Google a GEG ČR je preventivní program Web Rangers, který je určen pro žáky mezi 13 až 15 lety. Hlavní myšlenkou tohoto programu bylo proškolení žáku v této věkové kategorii, kteří měli za úkol vytvořit vlastní malé projekty k proškolování vrstevníků. Součástí projektu E-bezpečí je vědecký a výzkumný program E-Synergie, který se zaměřuje na vědeckou činnost spojenou s internetovou kriminalitou a prevencí. [17]

3.2.2 Projekt Safer internet.cz Jde o nevládní sdružení, které vzniklo v roce 2006. Oficiální název tohoto programu je Národní centrum bezpečnějšího internetu (NCBI). Hlavní myšlenkou projektu je výzkumná a preventivní činnost při používání moderních informačních prostředků a snaha snížit rizika spojená s používáním moderních médií na minimum. K tomuto účelu byla vytvořena webová stránka saferinternet.cz, mající za úkol informovat širokou veřejnost o rizicích internetu a jak se těmto rizikům vyhnout. Součástí projektu je Horká linka, což je kontaktní centrum, na které můžeme zaslat hlášení o nelegálním a nevhodném obsahu na internetu. [18]

29

3.2.3 Projekt Seznam se bezpečně! Tento

projekt

vznikl

z důvodu

stále

vyšší

internetové kriminality na portálu Seznam.cz. Součástí těchto

stránek

jsou

sociální

sítě

(např.

lide.cz,

spoluzaci.cz), na kterých se začali stále více vyskytovat falešné profily uživatelů, kteří šířili zakázaný obsah. Tyto problémy přiměly produktového manažera, aby se začal o problematiku více zajímat a v roce 2009 vyšla první část filmu Seznam se bezpečně! v roce 2012 vyšel druhý díl stejnojmenného filmu. O 2 roky později byl zveřejněn nový projekt nazvaný Nahá celebrita. Před zveřejněním tohoto projektu vypustili do médií údajné intimní video Bena Cristovaa. Video se velmi rychle rozšířilo do většiny bulvárních novin. Po týdnu projekt Nahá celebrita vyprodukoval nesestříhané video Bena, kde vyjde najevo, že všechno bylo předem vymyšleno a Ben zde upozorňuje na nebezpečí posílání intimních videí a fotografií druhým lidem. [19] 3.2.4 Kam se obrátit? Pokud se člověk stane svědkem nebo obětí virtuální kriminality může se samozřejmě obrátit na Policii České republiky, která velmi úzce spolupracuje s výše uvedenými projekty prevence internetového nebezpečí. V případě nějakých nejasností se můžeme obrátit na poradny, jako jsou: Internet hotline - oznamte.inthernethotline.cz Linka bezpečí - linkabezpeci.cz Linka důvěry dětského krizového centra - linkaduverydkc.cz Bílý kruh bezpečí - bkb.cz Poradna E-Bezpečí - napisnam.cz

30

3.3 Prevenční opatření Důležitá bezpečnostní opatření při používání sociálních sítí by měl dodržovat každý uživatel. Především by měli bezpečnostní pravidla dodržovat děti a dospívající, protože jsou obvykle nedostatečně obezřetní a jsou příliš důvěřivý.

3.3.1 Nezakazovat, kontrolovat, pozorovat V dnešní době děti a dospívající mohou internet používat bez omezení, jak v domovech, tak v některých případech na mobilních telefonech. Z tohoto důvodu bychom měli žáky, děti a dospívající poučovat o výhodách a nevýhodách těchto technologií. Neměli bychom jim zakazovat používání internetu, hraní her, atd., ale kontrolovat stránky, které navštěvují, jaké hrají hry a hlavně jak dlouhou dobu počítač používají. Důležitým faktorem při kontrolování těchto aktivit je získání důvěry mezi dítětem a rodiči, nebo žákem a učitelem. Podle Eckertové můžeme pozorovat fyzické a psychické projevy u dětí, které jsou v ohrožení: [8] -

Dítě trpí stavy úzkosti, nemůže spát a přitom se cítí velmi unaveně.

-

Dítě reaguje příliš nepřirozeně v obyčejných situacích a může se projevovat agresivní chování.

-

Dítě se snaží mazat historii na internetu, mazání sms, kontaktů, mailů, atd.

-

Dítě zabraňuje přístupu k počítači rodičům a ostatním příslušníkům rodiny.

3.3.2 Co zveřejnit a co ne? Obecně platí, že základním pravidlem pro bezpečné používání internetových médií je bezpečné heslo, které by se mělo skládat nejméně z 8 znaků a mělo by obsahovat velká a malá písmena a číslice. V případě sociálních sítí je důležité nastavit si osobní účet, abychom zveřejnili pouze informace, které se nedají nějakým způsobem zneužít.

31

Uživatelé sociálních sítí by neměli zveřejňovat: -

Adresa bydliště a zaměstnání

-

Číslo mobilního telefonu a mailovou adresu

-

Datum narození

-

Fotografie a videa (zveřejňovat pouze v případě zveřejnění jenom lidem ze seznamu přátel)

-

Statusy, které obsahují informace o aktuální pozici uživatele (např. odjezd na dovolenou)

3.3.3 Desatero bezpečného internetu Pro bezpečné používání internetu existuje tzv. základní desatero bezpečného internetu. Toto desatero obsahuje deset základních pravidel, podle kterých by se měl každý uživatel řídit. 1. Nedávej nikomu adresu ani telefon. Nevíš, kdo se skrývá za monitorem na druhé straně. 2. Neposílej nikomu, koho neznáš, svou fotografii a už vůbec ne intimní. 3. Udržuj hesla k e-mailu i jinam v tajnosti, nesděluj je ani blízkému kamarádovi. 4. Nikdy neodpovídej na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy. 5. Nedomlouvej si schůzku na internetu, aniž bys o tom řekl někomu jinému. 6. Pokud narazíš na obrázek, video nebo e-mail, který tě šokuje, opusť webovou stránku. 7. Svěř se dospělému, pokud tě stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí. 8. Nedej šanci virům. Neotvírej přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy. 9. Nevěř každé informaci, kterou na internetu získáš. 10. Když se s někým nechceš bavit, nebav se. [20]

32

II. Praktická část

33

4. Praktická část Tato část bakalářské práce je rozdělena na dvě části. První část je výzkumná, kde se věnuji vyhodnocení dotazníků zaměřených na žáky druhého stupně základních škol a jejich informovanosti o bezpečnosti internetu. Druhá část práce je částí zaměřenou na vytvoření informační brožury pro žáky základních škol.

4.1 Stanovení cílů dotazníkového průzkumu Cíle k výzkumu jsem volil podle osobních zájmů o dané téma. Hlavní vliv na tvorbu cílů bylo vytvoření vlastního dotazníkového výzkumu a následné zjištění kvality informovanosti žáků na základních školách. Cíle: 1. Zjištění rozdílů v uvažování o bezpečnosti internetu u rozdílných věkových kategorií v rámci základní školy. 2. Zjištění, zda jsou žáci na základních školách informovaní o nebezpečí na internetu. 3. Zjištění znalostí základních pojmů v oblasti kyberšikany. 4. Zjištění procenta žáků, kteří jsou uživateli sociálních sítí.

4.2 Výzkumná metoda K získání informací týkajících se bezpečnosti na internetu u žáků základních škol jsem použil klasickou formu dotazníku. Dotazník jsem nazval Sociální sítě a bezpečnost, dotazník obsahoval 24 uzavřených otázek a u některých byla navíc možnost napsat doplňující odpověď. Na konci dotazníku byl prostor pro připomínky a dotazy na téma bezpečnosti. Celý dotazník byl koncipován převážně na sociální síť Facebook. V případě, že někdo Facebook nevyužíval, mohl odpovídat na posledních 9 otázek zaměřených na znalost pojmů z oblasti kyberšikany. „Dotazník obsahuje výzkumné otázky, na které respondenti odpovídají a jejich odpovědi slouží k vytvoření a zhodnocení výzkumných dat v projektu.“ [21] 34

4.3 Dotazníkový průzkum a cílová skupina Dotazníkový průzkum jsem prováděl na Základní škole ve Velké Bíteši, kde jsem byl také studentem. Po předchozí domluvě s panem ředitelem Strašákem proběhl v týdnu od 28. března 2014 do 7. dubna 2014 dotazníkový průzkum ve čtyřech ročnících druhého stupně základní školy. Dotazníky byly rozdány vždy v jednom ročníku z druhého stupně (6. ročník, 7. ročník, 8. ročník, 9. ročník), z tohoto důvodu si můžeme odvodit přibližný věk respondentů mezi 11 až 15 lety. Výzkum v této věkové kategorii jsem zvolil z důvodu získání rozdílů v odpovědích u mladších žáků a žáků ukončujících základní školu, a kteří budou přecházet na střední školy. Dotazníky byly žákům rozdávány učitelským sborem na začátku školní hodiny. Tuto metodu jsem preferoval z důvodu větší důvěry žáků v učitele a větší otevřenosti u odpovídání. Náklady na zhotovení této práce bylo vytvoření a vytisknutí 130 dvoustránkových dotazníků ve formátu A4, které jsem rozdělil po třiceti kusech do čtyř obálek, které dostali učitelé k výzkumu.

4.4 Stanovení hypotéz  Hypotéza 1: Většina žáků na základní škole bude mít vytvořený účet na některé sociální síti.  Hypotéza 2: Žáci si nebudou uvědomovat nebezpečí zveřejňování osobních údajů na internetu a sociálních sítí.  Hypotéza 3: Žáci se nebudou orientovat v pojmech zaměřených na internetovou kriminalitu.

35

4.5 Zpracované výsledky v grafické podobě  Otázka 1, graf 1: Jsem:

Z grafu č. 1 vyplívá, že dotazníky vyplňovalo 52 % chlapců (44) a 48 % dívek (40). Celkem se zůčastnilo 84 žáků základní školy.  Otázka 2, graf 2: Ročník:

V grafu č. 2 je vidět počet zastoupení žáků rozdělených podle ročníků základní školy. Nejvíce respondentů bylo z 6. ročníku (24 žáků, tj. 28 %). Potom následovali žáci z 9. ročníku (21 žáků, tj. 25 %), 7. ročníku (20 žáků, tj. 24 %) a 8. ročníku (19 žáků, tj. 23 %). 36

 Otázka 3, graf 3: Jsi uživatelem/kou některé z těchto sociálních sítí?

Při otázce č. 3 byla možnost označit více odpovědí. Žáci obvykle označovali možnost Facebook (tj. 49 %) společně s ostatními sociálními sítěmi. Nejvíce využívanou sociální sítí byl Facebook, který využívalo 72 z 84 žáků (tj. 86 %) a pouhých 8 žáků (tj. 5 %) nepoužívalo ani jednu sociální síť.  Otázka 4, graf 4: Jak dlouho jsi registrován/a na Facebooku?

Otázka číslo 4 až 15 byla určena pouze pro žáky, kteří v otázce č. 3 odpověděli možnost Facebook. Z grafu č. 4 je vidět, že 36 % žáků je na Facebooku registrováno déle, než 3 roky a dalších 32 % žáků je registrováno přibližně 2-3 roky.

37

 Otázka 5, graf 5: Kolik času denně trávíš na Facebooku?

Z výzkumu

vyplívalo,

že

47

%

žáků

používá

Facebook

přibližně

do 1 hodiny denně. Tato odpověď se obvykle vyskytovala u žáků 6. ročníku. Pro žáky 9. ročníku byla typická odpověď 3 a více hodin (tj. 29 %).  Otázka 6, graf 6: Mají tvoji rodiče přehled o tvém chování na Facebooku?

Odpovědi na tuto otázku byly velmi rozdílné. Rodiče u žáků 6. ročníku obvykle měli přehled o chování jejich dětí na sociální síti (tj. 53 %). Čím starší ročník na tuto otázku odpovídal, tím častější byla odpověď Ne (tj. 47 %).

38

 Otázka 7, graf 7: Bylo by pro tebe těžké zrušit účet na Facebooku?

Pro 53 % žáků by nebylo těžké zrušit si účet na sociální sítí Facebook a pro 47 % žáků by to problém byl.  Otázka 8, graf 8: Kolik máš přátel na Facebooku?

Ze 72 respondentů, kteří mají Facebook odpovědělo 28 respondentů (tj. 39 %), že mají více jak 200 přátel. Naopak pouhých 6 respondentů (tj. 8 %) odpovědělo, že mají přibližně do 50 přátel.

39

 Otázka 9, graf 9: Jsou všichni tvoji přátelé na Facebooku opravdoví a blízcí přátelé?

Na tuto otázku odpovědělo 61 % žáků, kteří si myslí, že všichni jejich přátelé jsou opravdovími a blízkými kamarády. 39 % žáků odpovědělo, že všichni jejich přátelé na Facebooku nejsou reálnými kamarády.  Otázka 10, graf 10: Seznámil/a jsi se někdy s někým koho jsi předtím neznal/a přes sociální síť?

Většina žáků s cizými lidmi kontakt přes Facebook nenavazuje (tj. 58 %), ale 30 ze 72 žáků (tj. 42 %) se již s nějakým neznámým uživatelem seznámilo.

40

 Otázka 11, graf 11: Co si myslíš, že je největší přednost na Facebooku? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí)

Nejčastěji Facebook využívají žáci kvůli komunikaci přes chat (tj. 32 %). Další tři odpovědi byly vzájemně procentuelně srovnatelné. V této otázce byla možnost přidat vlastní odpověď a v 95 % žáci zdůrazňovali důležitost Facebooku při plnění jejich školních povinností.  Otázka 12, graf 12: Co vidíš jako největší negativum Facebooku? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí)

Jako největší negativum byla označena návykovost Facebooku (tj. 32 %). Nejméně respondentům vadila ztráta soukromí (tj. 17 %). V této odpovědi byla zase možnost volné odpovědi a obvykle zde byla odpověď „Nic.“.

41

 Otázka 13, graf 13: Víš, od kolika let je povoleno se registrovat na Facebook?

Na celkovém výsledku tohoto grafu mají největší podíl žáci 6. ročníku, protože většina žáků věděla na tuto otázku správnou odpověď. Podle grafu je vidět, že 40 žáků (tj. 55 %) odpovědělo správně z celkového počtu 72 žáků.  Otázka 14, graf 14: Kolik statusů týdně zveřejníš na svůj profil?

65 % žáků zveřejňuje na svůj Facebook profil 0 až 1 status týdně a 17 % žáků zveřejňuje 1 až 2 statusy týdně.

42

 Otázka 15, graf 15: Jaké informace o sobě nejčastěji zveřejňuješ? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí)

Nejvíce využívanou službou je podle žáků zveřejňování fotografií (tj. 52 %), dále nejvíce zveřejňují statusy a videa. Na otázky v další části už odpovídali i respondenti, kteří neměli účet na sociální sítí Facebook.  Otázka 16, graf 16: Máš někde na internetu zveřejněnou svoji fotku a nějaké osobní údaje o své osobě?

Více jak polovina žáků (tj. 54 %) odpověděla, že mají na internetu zveřejněny některé osobní údaje, či svoji fotografii.

43

 Otázka 17, graf 17: Myslíš si, že zveřejňování fotek a osobních údajů na sociálních sítích je bezpečné?

Z grafu můžeme vidět, že 58 % žáků si myslí, že zveřejňování fotografií a osobních údajů na sociálních sítích je nebezpečné a pro 24 % žáků není bezpečnost podstatná.  Otázka 18, graf 18: Zažil/a jsi někdy nějakou negativní zkušenost na sociální sítí?

Větsina z dotazovaných žáků (tj. 71 %) odpověděla, že se nesetkali s negativní zkušeností na sociálních sítích a 29 % žáků prožilo nějakou negativní zkušenost spojenou se sociálními sítěmi.

44

 Otázka 19, graf 19: Byl/a jsi někdy poučen/a o bezpečném užívání sociálních sítí a internetu?

Z celkového počtu 84 žáků bylo 65 žáků (tj. 77 %) poučeno o bezpečném a správném používání sociálních sítí a internetu. V této otázce mohli žáci odpovědět, kde byli proškoleni a nejčastější odpovědí byla „škola“, následně „rodina“ a „internet“.  Otázka 20, graf 20: Chtěl/a by ses o tomto tématu dozvědět více (sociální sítě a bezpečnost)?

Nějčastější odpovědí byla odpověď, že žáci nemají zájem o další informace týkající se sociálních sítí a bezpečnosti (58 žáků, tj. 69 %). 45

 Otázka 21, graf 21: Setkal/a jsi se někdy s pojmem Kyberšikana (cyberbullying)?

O pojmu kyberšikana slyšelo 62 % žáků a obvykle dokázali do volné odpovědi napsat co tento pojem znamená. Nejčastější odpověď byla „Je to šikana prováděná na internetu.“.  Otázka 22, graf 22: Setkal/a jsi se někdy s pojmem Kybergrooming?

O pojmu kybergrooming neslyšelo 92 % žáků a do volné odpovědi nedokázal ani jeden žák napsat co tento pojem znamená.

46

 Otázka 23, graf 23: Setkal/a jsi se někdy s pojmem Sexting?

Výsledek na tuto otázky byl procentuelně podobný jako odpověď na otázku číslo 22. Pod touto otázkou napsal pouze jeden žák odpověď „Je to rozesilání a šíření nahých fotek přes mobil.“.  Otázka 24, graf 24: Setkal/a jsi se někdy s pojmem Stalking nebo Kyberstalking?

Podle grafu číslo 24 se 87 % respondentů s pojmem Stalking nebo Kyberstalking nesetkalo. Pod otázkou odpověděli dva žáci a odpověď byla „Je to když někdo někoho pořád

sleduje.“

a

„Kyberstalking

je,

a otravuje ho.“.

47

když

někdo

někomu

pořád

píše

 Otázka 25: Prostor pro tvůj názor na dotazované téma. V této poslední otázce měli žáci prostor na jejich názor a obvykle odpověděli pouze dva žáci z každého ročníku a v některých případech se vyskytovaly odpovědi, které neměly s tématem nic společného. Zde jsou některé odpovědi: „Dotazník byl super.“ „Hlavní důvod, proč jsem na Facebooku je ten, že je to lehká komunikace mezi přáteli a domlouvám si přes něj důležité akce.“ „Bavilo mě to.“ „Furt se vyptáváte, co si myslíme o FB i když s tím nic neuděláte.“ „Dotazník se mi velmi líbil a ráda bych se dozvěděla více informací o tomto tématu.“ „Nikdy jsem nebyl proškolen o bezpečnosti internetu a zajímalo by mě to.“ „Toto téma mě naprosto nezajímá. Internet umí používat každý.“

48

4.6 Hypotézy a jejich srovnání s výsledky  Hypotéza 1: Většina žáků na základní škole bude mít vytvořený účet na některé sociální síti. Výsledky z dotazníkového šetření tuto hypotézu jednoznačně potvrzují, protože v otázce č. 3: Jsi uživatelem/kou některé z těchto sociálních sítí?, kde odpovědělo 86 % žáků, že používá některou ze sociálních sítí a pouhých 5 % žáků na žádné sociální síti nemělo účet. Podle očekávání měl největší zastoupení ze sociálních sítí Facebook.  Hypotéza 2: Žáci si nebudou uvědomovat nebezpečí zveřejňování osobních údajů na internetu a sociálních sítí. Tato hypotéza byla vyvrácena, protože podle otázky č. 17: Myslíš si, že zveřejňování fotek a osobních údajů na sociálních sítích je bezpečné?, kde odpovědělo 49 z 84 žáků (tj. 58 %) si uvědomuje nebezpečí na internetu. Dalších 35 žáků odpovídalo, že jim to je jedno, jestli je zveřejňování osobních dat bezpečné. Někteří žáci odpovídali, že nevidí nebezpečí ve zveřejňování osobních dat. Podle procentuálních výsledků je hypotéza vyvrácena, ale podle mého názoru by si děti měli více uvědomovat rizika spojená se zveřejňováním osobních údajů a fotografií na internetu.  Hypotéza 3: Žáci se nebudou orientovat v pojmech zaměřených na internetovou kriminalitu. Podle výsledků z dotazníků byla tato hypotéza potvrzena. Podle odpovědí v dotazníkových otázkách č. 21, 22, 23 a 24 nemají žáci přehled o pojmech týkajících se internetové kriminality. Navíc v otázce č. 20 většina žáků (tj. 69 %) odpovídala, že nemají zájem o další informace týkající se sociálních sítí a bezpečnosti.

49

4.7 Výsledky dotazníkového šetření Dotazníkové šetření v rámci bakalářské práce s názvem Sociální sítě a informovanost žáků ZŠ o rizicích jejich používání proběhlo na základní škole ve Velké Bíteši od 28. března 2014 do 7. dubna 2014. Tohoto dotazníkového výzkumu se zúčastnili žáci druhého stupně základní školy. Dotazníky vyplňovali žáci z 6. ročníků, 7. ročníku, 8. ročníku a 9. ročníku, dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 žáků, z toho bylo 40 dívek a 44 chlapců. Ze získaných výsledků vyplívá, jak jsou žáci druhého stupně základních škol informovaní o bezpečnosti na internetu a znalosti základních pojmů. Podle výsledků z dotazníků můžeme usoudit, že žáci druhého stupně základních škol jsou registrovaní na sociálních sítích a pouze zlomek jedinců tyto služby nevyužívá. Více jak polovina respondentů věděla, že od 13 let je povolena registrace na sociální síť Facebook, ale žáci jsou na těchto sítích obvykle registrovaní déle než 3 roky. Z těchto údajů vyplívá, že někteří žáci byli na Facebooku registrovaní již před 10 rokem života. U mladších ročníků obvykle mají rodiče přehled o aktivitě svého potomka na internetu. Většina žáků má ve svém seznamu přátel více jak 200 uživatelů a přibližně dvě třetiny dotazovaných se domnívají, že všichni tito uživatelé jsou jejich blízkými přáteli. Žáci Facebook využívají převážně kvůli komunikaci s ostatními kamarády a často sdílejí fotografie a statusy. Více jak polovina dotazovaných si myslí, že zveřejňování osobních informací a fotografií je rizikové a pro méně než polovinu dotazovaných není bezpečnost důležitá. Podle dotazníků zažilo 26 z 84 žáků negativní zkušenost spojenou s internetovou komunikací. Zájem o získávání dalších informací byl velmi nízký, obvykle se žáci vyjadřovali negativně k možnosti dalšího vzdělání v oblasti bezpečnosti internetu a sociálních sítí. Při dotazování na znalost pojmů týkající se internetové kriminality nedokázala drtivá většina žáků správně odpovědět. Všechny odpovědi z dotazníkového šetření jsou zpracovány výše v grafické podobě a zvýrazněny odlišnými barvami.

50

4.8 Diskuze V některých částech dotazníkového výzkumu byly výsledky pro mě překvapivé a v některých částech byly odpovědi podle mého očekávání. Celého dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 žáků z druhého stupně základní školy ve Velké Bíteši, ale pro větší přesnost výsledku bychom museli tyto dotazníky poskytnout i na dalších základních školách. Věkové kategorie respondentů byly schválně koncipovány tak, aby z dotazníku byly patrné rozdíly v odpovědích u žáků šestého až devátého ročníku. Mezi zajímavé zjištění patřil fakt, že většina žáků na základních školách je registrovaných na sociálních sítích a obvykle nepoužívají pouze jednu, ale více sociálních sítí současně. U žáků devátého ročníku se toto zjištění dalo očekávat, ale u žáků šestého ročníku bych tak velký počet na sociálních sítích nečekal. Dalším zjištěním bylo, že žáci byli seznámeni s pravidly registrace na Facebook, ale v dotazníku uváděli, že jsou na síti registrovaní déle než 3 roky, tím pádem se většina žáků pohybovala na sociálních sítích už před desátým rokem života, což je v takovéto věkové kategorii velmi rizikové. Většina respondentů má v přátelích 200 a více uživatelů, o kterých si myslí, že jsou reálnými přáteli, v reálném životě ale není možné, abychom se s takovým počtem lidí osobně setkávali a udržovali blízká přátelství. Pro polovinu respondentů není důležitá otázka bezpečnosti na internetu a neprojevují zájem o další vzdělávání v oblasti bezpečnosti internetu a bohužel skoro všichni žáci nemají žádný přehled o základních pojmech týkajících se tohoto tématu. Můj osobní názor je, že případy internetové kriminality jsou velmi zajímavé. Pokud někdy budu učit žáky o této problematice, tak se zaměřím na praktické ukázky, které mohou u žáků zvýšit zájem o toto téma.

51

4.9 Vytvoření informační brožury Z výsledků dotazníkového šetření na druhém stupni základní školy ve Velké Bíteši vyplívá, že žáci nemají přehled o základních pojmech, které se týkají kyberšikany. Z tohoto důvodu jsem jako součást bakalářské práce vytvořil informační skládací brožuru určenou pro žáky základních škol (viz. příloha č. 2). Obr. 9: Náhled informační brožury pro žáky základních škol (1. strana)

Tato brožura obsahuje základní a stručné informace o základních pojmech, které se týkají kyberšikany. Ke zvýšení zájmu žáků o toto téma jsem u každého pojmu uvedl jeden reálný příklad, aby si žák dokázal tento problém dokonaleji představit. Při uvádění těchto reálných případů jsem se snažil přizpůsobit text žákům tak, aby informace obsažené v brožuře nebyly příliš mnoho vulgární a drastické. V brožuře jsem také uvedl internetové stránky a telefonní čísla, na která se můžou žáci v případě nutnosti obrátit. Poslední část je věnována desateru bezpečného internetu, které jsem použil ze stránek internetového projektu Seznam se bezpečně.

52

Informační brožura je koncipována převážně pro žáky druhého stupně základních škol z důvodu nevhodnosti uváděných reálných případů kyberšikany, které by mohly mít negativní vliv na psychiku mladších žáků. Další cílovou skupinou jsou rodiče, kteří by si tuto brožuru měli přečíst z důvodu získání základních informací o problematice kyberšikany. Podle mého názoru by se tato brožura mohla využívat i na středních školách, protože žáci odcházející ze základních škol na střední školy nemají příliš mnoho informací o tomto tématu. Obr. 10: Náhled informační brožury pro žáky základních škol (2. strana)

Tuto brožuru budu zdarma poskytovat na webových stránkách a ve vytištěné formě ji budu prezentovat na základní škole ve Velké Bíteši.

53

Závěr V mé bakalářské práci s názvem „Sociální sítě a informovanost žáku ZŠ o rizicích jejich používání“ jsem se věnoval charakteristice adolescence z hlediska vývoje psychiky. Znalost vývojových pochodů u adolescentů má velký vliv na stanovení hypotéz a vytváření celkové charakteristiky dotazníku. V dalších částech práce jsem popisoval historii počítačů a základní funkce nejrozšířenější sociální sítě Facebook. Poslední téma teoretické části byla bezpečnost na internetu a sociálních sítích, kde jsem popsal základní pojmy, které s tímto tématem úzce souvisí. K těmto pojmům jsem vždy uváděl názorné příklady, sloužící k lepší orientaci v tomto tématu. Z výsledků praktické části jsem zjistil, že se žáci na základních školách při používání sociálních sítí příliš neorientují v problematice spojené s bezpečností používání internetu a u většiny není důležitá nějaká ochrana a dodržování preventivních opatření. Tomuto tématu by se na základních školách mělo věnovat více času, protože vliv moderních informačních technologií na celém světě stále roste a ochrana dětí je v dnešní době důležitá. V současnosti je na internetu velké množství prevenčních a ochranných programů, nabízejících mnoho důležitých a užitečných informací pro rodiče a děti. Tyto informace nejsou obvykle pro samotné děti zajímavé, a proto je důležité o těchto problémech informovat rodiče a učitele, aby správným způsobem dokázali s dětmi komunikovat a předávat jim jejich znalosti. Proto jsem vytvořil informační brožuru pro žáky základních škol, kterou jsem strukturoval podle výsledků dotazníkového šetření. Doufám, že v mé budoucí učitelské praxi budu mít možnost učit předmět výchova ke zdraví a rád bych se podílel na projektech, věnujících se bezpečnosti používání moderních informačních technologií. Vzhledem k tomu, že poslední roky je samotnými školami vyžadována práce dětí s počítačem (odevzdávání seminárních prací, úkolů, známky na internetu, atd.). Považuji za důležité, aby byly děti o správném používání těchto moderních informačních technologií zavčas seznámeny. Proto doufám, že tyto poznatky získané při vypracovávání této bakalářské práce budu moci aplikovat při mé budoucí učitelské praxi.

54

Resumé Bakalářská práce s názvem „Sociální sítě a informovanost žáků ZŠ o rizicích jejich používání“ je rozdělena na dvě části. Teoretická část se věnuje charakteristickým znakům adolescence z hlediska vývoje psychiky. Teoretická část se také zaměřuje na největší sociální sít Facebook a na bezpečnost moderních informačních technologií. Druhou částí bakalářské práce je praktická část. Tato část je zaměřena na žáky druhého stupně základních škol. Znalosti žáků v oblasti internetové bezpečnosti jsou získány dotazníkovým průzkumem. Výsledky jsou prezentovány v grafech. Součástí praktické části je vytvoření informační brožury pro žáky základních škol.

Summary Bachelor thesis entitled "Social networks and awareness of the risks of their usage among the pupils of elementary school" is divided into two parts. The theoretical part is devoted to the features of adolescence developmental psychology. The theoretical part is also focused to the largest social networks Facebook and especially to the safety of modern information technology. The second part of the bachelor thesis is the practical part. This part is aimed at pupils of primary school. Pupils’ knowledge about internet safety are collected by questionnaire survey. The results are presented into graphs. The practical part is about to create an information booklet for primary school pupils.

55

Použitá literatura a internetové zdroje: [1] VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 476 s. ISBN 80-246-0956-8. [2] ČÍŽKOVÁ, J., BINAROVÁ I. a kol., Přehled vývojové psychologie. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc: 2005, 173 s. ISBN 80-244-0629-2. [3] FÜRST, Maria. Psychologie: včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc: Votobia, 1997, 263 s. ISBN 80-719-8199-0. [4] NYGRÝN, Pavel. Historie počítačů: Od elektronky po internet [online]. 2011 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: . [5] BEDNÁŘ, Martin. Historie vzniku internetu [online]. 2007 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: . [6] KROL, Ed. Vše o internetu: Průvodce uživatele a Katalog zdrojů. Science: 1994. 487 s. ISBN 80-901475-4-2. [7] BORNOVÁ, Lucie. Úvod do sociálních sítí [online]. 2011 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: . [8] ECKERTOVÁ, Lenka a Daniel DOČEKAL. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. Computer Press, Brno: 2013, 224 s. ISBN 978-80-251-3804-5. [9] JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita. Praha: Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1561-2. [10] ŘÍČAN, Pavel a Pavlína JANOŠOVÁ. Jan na šikanu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 155 s. ISBN 978-80-247-2991-6 [11] KOVANIC, Jan. Nebojte se Internetu aneb Internetem i bez počítače. Praha: Computer press, 2000. 114 s. ISBN 80-7226-399-4. [12] E-bezpečí. Kybergrooming [online]. 13. 9. 2008 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: . [13] DLUHOŠOVÁ, Miroslava. Specifické znaky kyberšikany vs. klasická šikana [online].

6.

1.

2013

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

<

http://www.e-

bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/690-specificke-znaky-kybersikany>.

56

[14] E-Bezpečí. Případy kybergroomingu I. [online]. 14. 2. 2009 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: . [15] Česká televize. Stalking [online]. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [16] KOPECKÝ, Kamil. Co je sexting [online]. 23. 5. 2009 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: [17] KOPECKÝ, Kamil. Informace o projektu [online]. 2008 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: < http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu > [18] Safer internet. O nás [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: < http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html> [19] Seznam se bezpečně. O projektu [online]. 2009 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: < http://www.seznamsebezpecne.cz/o-projektu> [20] Seznam se bezpečně. Desatero bezpečného internetu [online]. 2009 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: [21] PUNCH, K. F. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-381-9

57

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Dotazník k bakalářské práci Dobrý den, jmenuji se Jan Liška a jsem studentem třetího ročníku Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tématem mé bakalářské práce je „Sociální sítě a informovanost žáků ZŠ o rizicích jejich používání“, kterou vypracovávám na katedře Výchovy ke zdraví. Pro potřeby této práce si Vám dovoluji předložit k vyplnění níže uvedený, anonymní dotazník. Dotazník čítá 24 otázek. Jeho cílem je zjištění znalostí o bezpečnosti a užívání sociálních sítí (Facebook) u žáků druhého stupně základní školy. Za jeho pravdivé a upřímné vyplnění Vám předem děkuji. Téma dotazníku: Sociální sítě a bezpečnost 1. Jsem: a) Žena b) Muž 2. Ročník: a) 6. ročník b) 7. ročník c) 8. ročník d) 9. ročník 3. Jsi uživatelem/kou některé z těchto sociálních sítí? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí) a) Facebook b) Libimseti c) Twitter d) Badoo e) MySpace f) Ostatní

58

Pokud mezi tvoje odpovědi patřila možnost a) Facebook tak pokračuj otázkou číslo 4. Pokud byla tvoje odpověď b) až g) tak pokračuj od otázky číslo 16.

4. Jak dlouho jsi registrován/a na Facebooku? a) Méně než rok b) 1 – 2 roky c) 2 – 3 roky d) 3 a více let 5. Kolik času denně trávíš na Facebooku? a) do 1 hod. b) 1 – 2 hod. c) 2 – 3 hod. d) 3 a více hod. 6. Mají tvoji rodiče přehled o tvém chování na Facebooku? a) ano b) ne 7. Bylo by pro tebe těžké zrušit účet na Facebooku? a) ano b) ne 8. Kolik máš přátel na Facebooku? a) 0 - 50 b) 50 - 100 c) 100 - 200 d) 200 a více 9. Jsou všichni tvoji přátelé na Facebooku opravdoví a blízcí přátelé? a) ano b) ne

59

10. Seznámil/a jsi se někdy s někým, koho jsi předtím neznal/a přes sociální síť? a) ano b) ne 11. Co si myslíš, že je největší přednost na Facebooku? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí) a) sdílení fotografií a videí b) mohu si číst, co dělají ostatní c) mohu ostatním sdělit své zážitky d) nemusím mít ICQ a můžu si psát přes chat e) jiný důvod: .................................................. 12. Co vidíš jako největší negativum Facebooku? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí) a) návykovost b) ztráta soukromí c) spamy (nevyžádané příspěvky na „zdi vašeho profilu“) d) nebezpečí označení na fotografii, která nemá být veřejná e) jiný důvod: .................................................... 13. Víš, od kolika let je povoleno se registrovat na Facebook? a) 11 let b) 12 let c) 13 let d) 14 let e) nevím 14. Kolik statusů týdně zveřejníš na svém profilu? a) 0 – 1 b) 1 – 2 c) 2 – 3 d) 3 a více

60

15. Jaké informace o sobě nejčastěji zveřejňuješ? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí) a) fotografie b) statusy na zdi c) videa 16. Máš někde na internetu zveřejněnou svoji fotku a osobní údaje o své osobě? a) ano b) ne 17. Myslíš si, že zveřejňování fotek a osobních údajů na sociálních sítích je bezpečné? a) ano b) ne c) je mi to jedno 18. Zažil/a jsi někdy na sociální síti nějakou negativní zkušenost? a) ano b) ne 19. Byl/a jsi někdy poučen/a o bezpečném užívání sociálních sítí a internetu? a) ano b) ne A kde jsi byl/a poučen/a o bezpečí na internetu (škola, kurz, internet, rodiče, atd.)?

______________________________________________________________________ 20. Chtěl/a by ses o tomto tématu dozvědět více (Sociální sítě a bezpečnost)? a) ano b) ne

61

21. Setkal/a jsi se někdy s pojmem kyberšikana (cyber-bullying)? a) ano b) ne Co si myslíš, že tento pojem znamená? (Pokud jsi označil/a odpověď a))

______________________________________________________________________

22. Setkal/a jsi se někdy s pojmem Kybergrooming? a) ano b) ne Co si myslíš, že tento pojem znamená? (Pokud jsi označil/a odpověď a))

23. Setkal/a jsi se někdy s pojmem Sexting? a) ano b) ne Co si myslíš, že tento pojem znamená? (Pokud jsi označil/a odpověď a))

24. Setkal/a jsi se někdy s pojmem Stalking nebo Kyberstalking? a) ano b) ne Co si myslíš, že tento pojem znamená? (Pokud jsi označil/a odpověď a))

Prostor pro tvůj názor na dotazované téma: ……………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………..... ……………………………………………………………………………………………. 62

Příloha č. 2: Brožura – Informační leták pro žáky základních škol o formách kyberšikany

63

64