Sociální práce optikou studentů studujících sociální obory

Sociální práce optikou studentů studujících sociální obory ... Abstrakt Článek  reflektuje  rozmanitost  pojetí  sociální  práce  a  prezentuje  výsledky  sondy, která byla realizovaná u výběrového souborů studentů a studentek sociálních oborů na  Jihočeské  univerzitě  v  Českých  Budějovicích.  Cílem  článku  je  vyvolat  diskuzi nad tím,  jaká je  představa a úloha sociální práce, a dále kým má být sociální práce definována. Užším  cílem  pak  je identifikovat  pojetí  sociální  práce  optikou  studentů a  studentek  sociálních  oborů. Participující  měli nakreslit, jak  vnímají sociální  práci. Sebrané  obrázky   byly  kategorizovány  a  interpretovány.  Bylo  tak  vytvořeno  8 kategorií:  Podaná  (pomocná)  ruka,  Vztahy,  Poskytnutí  „konkrétní“  sociální  služby, „Přerod“  uživatele  od  nešťastného  ke  šťastnému,  Pomoc,  mosty,  Cesta,  Jiné. Výstupem  je  identifikace  převládajícího  modelu  sociální  práce  zaměřeného výhradně  na  práci  s  uživatelem,  kde  absentuje  pojetí  sociální  práce  ve  vztahu  k širší  společnosti.  Zároveň   je  dominantním  pojetím  metoda  sociální  práce  s jednotlivcem, která na obrázcích převládá.

Klíčová slova: sociální práce – studující – pojetí sociální práce – sociální služba – uživatel Key words: Social Work – Students ­ Concept of Social Work – Social Services ­ Client Úvod V literatuře se setkáváme  s  velmi rozmanitým  pojetím sociální práce a vymezením jejích  cílů,  které  se  zároveň  často  v  průběhu  etablování  tohoto  oboru  měnilo. Navrátil  (2001:10)  k  tomuto  uvádí,  že  cíle  sociální  práce  lze  vymezit  a)  pozitivně (sociální práce je  to, co dělají sociální pracovníci), b) negativně – zde cituje Hanvey a  Philpot  (1996:1), že sociální  práce  je  to,  co  jiní – zdravotní  sestry,  lékaři,  policie atd.  nedělají,  za  c)  výčtem  činností  (dle  Thompson,  2000),  které  jsou  v  sociální práci běžné. V  současné  době  je  dominantním  pozitivní  vymezení  sociální  práce  v  různých konceptech,  např. koncept sociálního fungování (Bartlettová, 1970), který pracuje s interakcí,  probíhající  mezi  požadavky  prostředí  a  lidmi.  Jedná  se  tedy,  dle Norlin, Chess  (1997),  o  systém  vzájemného  působení  a  ovlivňování  se  mezi  člověkem

(uživatelem)  a  společností.  Sociální  práce  by  tedy   měla  reflektovat  jak  přání  a potřeby  uživatele,  tak i přání a potřeby společnosti a vytvářet prostor pro vzájemné, oboustranné  pochopení  (jedná  se  tedy  o  jakýsi  pomyslný  most  mezi  člověkem  a společností). Cílem našeho  článku však  není popisovat  různá pojetí sociální práce, ale poukázat na  to,  jak  sociální  práci  chápou  potencionální  odborníci  v  této  oblasti,  tedy současní  studenti  a  studentky  oborů  zaměřených  na  sociální  práci  na  Jihočeské univerzitě  v  Českých  Budějovicích,  Zdravotně  sociální  a  Teologické  fakulty.  Rádi bychom  vyvolali  diskuzi  nad tím, jaká je představa a úloha sociální práce a zároveň i  nad  tím,  kým  má  být  sociální  práce  definována,  neboť  dle  Howe  (1986)  je definována  především  managery,  kteří  však  nemají  přímou  zkušenost  se  sociální prací.  Tyto  úvahy  považujeme  za  významné,  protože  se  podílejí  na  konstrukci prestiže oboru sociální práce. Metodika Výběrový soubor naší sondy představovali studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,  Zdravotně  sociální  a  Teologické fakulty,  studující  obory zaměřené na sociální  práci  (Sociální  a  charitativní  činnost,  Etika  v  sociální  práci, Rehabilitační­psychosociální péče  o  postižené děti,  dospělé a seniory – prezenční a  kombinované  studium).  Studenti  byli  osloveni  v  rámci  výuky,  celkový  počet participujících byl 97 studentů a studentek. Zadání  znělo:   „Graficky   znázorněte,  jak  vnímáte  sociální  práci  –  co  je  pro  Vás sociální  práce“.  Studie  byla  anonymní.  Od  kresby  jsme  očekávali  určitou  míru projekce  participantů,  jinými  slovy,  že  budou  znázorňovat  opravdu  vlastní  pojetí sociální  práce,  které  by  nemuselo  být  vyjádřeno  slovní  formou  –  např.  v  případě použití techniky rozhovorů. Z hlediska  provedení byla  participantům  ponechána  volnost,  a  to jak  časová,  tak i vlastního  provedení.  Míra  návratnosti  nebyla  100  %,  několik  studentů a  studentek odmítlo  obrázek  odevzdat.  Nesbírali  jsme  žádné  další  informace,  jako  např.  věk, gender,  denní  či  kombinovaná  forma  studia,  fakulta,  atd.  Tedy  obrázky  podle těchto ukazatelů ani netřídíme. Získané obrázky  jsme v první  fázi  rozdělili  do  kategorií,  podle  dominujícího motivu. Získali  jsme  tak  8  kategorií,  které  jsme  dle  dominujícího  motivu  i  pojmenovali  a které zároveň  tvoří strukturu třídění  výsledků – viz níže. Kategorizaci motivů ulehčila skutečnost,  že  participanti  u  nejednoznačných obrázků uváděli  textový  popis  (nad rámec  zadání),  kde  vysvětlovali,  co  obrázek  měl  zachytit.  Většina  obrázků  však byla jednoznačná, protože se opakovaly jednoznačné symboly (podaná ruka, most, cesta, srdce aj.).

Výsledky Jak  již  bylo  uvedeno  v  metodice,  výsledky  jsme  pro  větší  přehlednost rozdělili  do několika  kategorií,   podle  dominujících  motivů.  U  každé  kategorie  se  věnujeme kvalitativní  i  kvantitativní  stránce.  Kategorie  jsou  seřazeny  podle  četností,  od nejčastěji  po   nejméně  často  zastoupené.  Kategorie  doplňujeme   o  ilustrativní obrázky. 1) Podaná (pomocná) ruka Tato  kategorie  byla  zastoupena v počtu  30–ti obrázků.  Objevoval  se  zde  a)  motiv samostatné  ruky  (jednou  byla ruka studenta  i obkreslená), b)  dvě ruce,  kde  jedna symbolizovala  uživatele  a  jedna  sociální/ho  pracovníka/ici.  Podaná  ruka  může symbolizovat  dojednaný  kontrakt,  dále  (do)provázení  uživatele,  „vytáhnutí“  (viz obrázek  1)  z  problematické  situace,  nebo  pouze  nabídku  tohoto.  Zajímavé  je, že ruka  sociální/ho  pracovníka/ice  byla  v  několika  případech  kreslena  jako  větší, oproti ruce uživatele. Otázkou je, zda disproporce vyjadřuje dominanci, či nikoliv. Na  polovině  obrázků  se  ruce  dotýkaly,  na  druhé  polovině  byla  ruka  pouze napřažená  k  pomoci.  Zcela  výjimečně  (2  obrázky)  se  ruce   drží  ve  stisku (partnerství).  V  ostatních  případech  se  spíše  jen  dotýkají  konečky  prstů.  Zde  se nabízí otázky, zda se jedná o vyjádření distance, či ponechání volnosti? Obrázek 1

2) Vztahy Do  této  kategorie  jsme zařadili  21 obrázků. Vztahové pojetí kategorie je vyjádřeno „panáčky“,  kde  někteří  symbolizují  uživatele  a  jiné  sociální/ho  pracovníka/ici.  Tito jsou  propojeni  šipkami,  vedoucími  oběma  směry  –  k  i  od   sociální/ho pracovníka/ice  a uživatele/ky, což může symbolizovat dialog, či vzájemné interakce (obrázek 2). Dále  zde  bylo  zastoupeno  pojetí  sociální  práce  jako  multidisciplinárního týmu,  kdy sociální pracovník/ice zprostředkovával/a vztah (kontakt) mezi uživatelem a ostatními členy týmu – zdravotní sestra aj. (viz obrázek 3) Ve  znázornění  se  již  neobjevuje  disproporce  mezi  sociální/m pracovníkem/icí  a  uživatelem/kou,  jsou  si  rovni  velikostí  i  grafickým  provedením. Tato  kategorie  se  oproti  té  předchozí  liší  tím,  že  vždy  se  jedná  jen  o  jednoho sociálního  pracovníka  a  vícero  uživatelů  (v  předchozí  kategorii  absentoval  větší počet  uživatelů/elek  a  sociálních  pracovníků/ic).  Čistě hypoteticky by se  v  případě většího  počtu  panáčků  na  obrázcích  mohlo  jednat  o  snahu  vyjádřit  širší  sociální vztahy  uživatele/ky,  avšak  domníváme  se,  že  studenti  spíše  znázorňovali  větší počet  uživatelů/ek  na  sociální/ho  pracovníka/ice,  jak  jsou  s  touto  situací konfrontováni v praxi. Obrázek 2

Obrázek 3

3) Poskytnutí „konkrétní“ sociální služby Celkem  13  obrázků  jsme  zahrnuli  do  kategorie,  nazvané  „Poskytnutí  konkrétní sociální  služby“.  Jednalo  se  o  taková  vyjádření,  kdy  a)  sociální  pracovník/ice  byl nakreslen  v  přirozeném  prostředí  uživatele/ky  –  domácnost,  ulice,  případně  b)  v místě,  kde  je  služba  poskytována  –  poradna,  úřad  práce,  K­centrum.  Při  dalším výzkumu  by  bylo  vhodné  zaměřit  se  na  to,  zda  tyto  organizace  mají  souvislost  s konkrétní  zkušeností  studentů,  např.  v  rámci  praxe,  či  u  studentů  kombinované formy studia se jedná o jejich zaměstnání aj. Na  obrázcích  se  často  objevovaly  rozhovory;  sociální   pracovník/ice  byl/a

zobrazován/a v rozhovoru s uživatelem/kou, které/mu poskytuje službu. Obrázek 4

4) „Přerod“ uživatele od nešťastného ke šťastnému Deset  obrázků  zachycuje  uživatele  před  intervencí  a  po  intervenci.  Jedná  se   o různé  typy  znázornění  za  použití symbolů, např.:  smutné  sluníčko x veselé sluníčko (obrázek  5),  smějící  se  x  plačící  „panáček“  (obrázek  6).  Někdy  je  i  šipkou naznačena  změna  před  a  po  intervenci.  Jinými  slovy  sociální  práce  je  zde prezentovaná jako nástroj změny, vedoucí ke šťastnému konci. Obrázek 5

Obrázek 6 5) Pomoc Motiv  pomoci byl  zachycen na šesti obrázcích.  Do této  kategorie jsme je zařadili z toho  důvodu,  že  se  zde  (v  bublině,  nad  obrázkem,  atd.)  objevuje  konkrétně  slovo „pomoc“  a  další  tvary  tohoto  slova  („pomohu  Ti“  aj.).  Tyto  obrázky  obsahovaly nejvíce textů  ze  všech  kategorií. Ke  slovu „pomoc“  bylo dále  připisována „rada“, či „kontrola“.  Tato  kombinace  slov:  pomoc,  rada,  kontrola  nám  přijde  zajímavá, bohužel pro ni nemáme žádné bližší vysvětlení.

Obrázek 7

6) Mosty Šestou kategorii jsme označili názvem „Mosty“, podle grafického znázornění mostů přes  řeku,  či  propast.  Jednalo  se  celkem o 6  obrázků, kdy na jedné straně  břehu (či  propasti)  stál  uživatel,  na  druhé  společnost  a  sociální  pracovník/ice  byl vyobrazen na mostě. Tato kresba se nejvíce ze všech podobá konceptu sociálního fungování, kdy sociální pracovník představuje jakési přemostění mezi společností a uživateli. Do  této  kategorie  lze  také  zařadit  prolínání  množin  (1  obrázek),  které  v  podstatě znázorňují totéž, co jsme popsali výše. Obrázek 8

7) Cesta Čtyři studenti/ky  nakreslili uživatele na cestě,  nebo v systému cest a křižovatek. Je zde  znázorněn   pohyb  a  jeho  směr.  Kromě  uživatelů  jsou  na  těchto  cestách znázorněni  i  sociální  pracovníci/e.  Obrázky  rovněž  obsahují  textové  popisky situace. K  zamyšlení  je,  jak  byl   sociální  pracovník/ice  chápána,  zda  jako průvodce/průvodkyně  uživatele/ky  životem,  nebo  problémem.  Systém  cest  mohl znázorňovat  i vícero problémů, či multidimenzionální  charakter problémů, stejně tak ovšem  mohl  znázorňovat  způsoby  řešení  situace,  kdy  je  možno  využít  vícero přístupů v sociální práci s uživatelem. Obrázek 9 8) Jiné Do kategorie s názvem „Jiné“ jsme zařadili takové obrázky, které se nám nepodařilo z hlediska obsahu identifikovat, případně ty, které nezapadaly ani do jednoho z výše uvedených konceptů. Diskuze a závěr Nad  rámec  vytvořených  kategorií  motivů  bychom  rádi  upozornili  na  další  prvky, které  se  v  obrázcích  vyskytovaly  a  které  považujeme  za  zajímavé  (mohou  mít

význam  v  další  interpretaci).  Jednalo  se  o  infantilismy  (symboly  srdce,  balónky, mašle  ve  vlasech  sociálních  pracovnic,  atd.),  prvky  mesiášského  syndromu (sociální pracovník obklopený lidmi, kreslenými pod svou náručí). Všechny obrázky, kde bylo  znázorněno více  postav, obsahovaly genderově heterogenně zastoupené postavičky.  Někteří  participanti  znázorňovali  i  etnicitu  uživatelů  ­ vybarvovali tváře některých uživatelů tmavou barvou. Sociální  pracovník/ce  se  na  všech  obrázcích  usmívá,   je  pozitivně  naladěný, intervence  je  vždy  úspěšná (uživatelé  jsou  viditelně  spokojení a šťastní) což  může poukazovat na určitou idealizaci sociální práce. Jsme  si  vědomi  toho,  že  rozbory  a  kategorizace  obrázků  jsou  založeny  na subjektivních  interpretacích  autorů,  což  může  představovat určité  zkreslení.  Dalším zkreslením  může  být  redukce  pojetí  sociální  práce  na  to,  co  dokázali  studující graficky  zobrazit  (to  také  může  být  důvodem,  proč  si  v  některých  případech pomáhali texty). Pojetí  sociální  práce  očima  studujících  je  různorodé.  Přesto  však  na  základě výstupů  naší  sondy  můžeme  vyslovit domněnku,  že  převládá  model sociální  práce zaměřený  výhradně  na  práci  s  uživatelem  a  absentuje  pojetí  sociální  práce  ve vztahu  k  širší  společnosti   (jak  ji  znázorňuje  pouze  několik  málo  studujících  v kategorii  Mosty).  Zároveň  je  dominantním  pojetím  metoda  sociální  práce  s jednotlivcem, která na obrázcích převládá. Navrátil  (1998:46)  uvádí,  že  role  sociálního  pracovníka  je  konstruována profesními očekáváními.  Tzn., že  studenti  mají určitou představu o tom, jakou práci by  chtěli  vykonávat  a  tato  představa  se  podílí  na  tom,  jak  si  sociální  práci představují. Je možné,  že  v obrázcích, zobrazujících konkrétní sociální službu, je tak promítnuta praktická zkušenost studentů s výkonem této služby. Praktický  přesah  naší  sondy  shledáváme  v  možnostech  její  reflexe  při výuce,  v  rámci  které  je  možné  vyvolat  diskuzi  se  studenty  o  roli  sociální  práce  a jejím pojetí. Na  tuto  sondu  plánujeme  navázat  dalším  rozsáhlejším  výzkumem, zaměřeným na  představy o sociální práci u cílové skupiny  studujících i praktikujících sociálních pracovníků.

Literatura NAVRÁTIL, P. Sociální práce jako sociální konstrukce. Sociologický časopis, 1998, č.1, s.37­50. HOWE, D. Social Workers and their Practice in Welfare Bureaucracies. Aldershot­Vermont: Gower, 1986, s.158­164. NAVRÁTIL, P. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, 2001. BARTLETT, H. The Common Base of Social Work Practice. Silver Spring, MD: National Association of Social Workers, 1970. NORLIN, J., M., CHESS, W., A. Human Behavior and the Social Environment. Needham Heights, MA: A Pearson Education Company, 1997.

Social work through the lens of students studying social sciences  ... Abstract  The  article  reflects  diversity  of  concepts  of  social  work  and  presents  the  results  of  the  probe which  was  implemented   on   a  sample  of  students  of social programs at the University of South Bohemia  in  Ceske  Budejovice. This  article  aims  to  provoke  debate  over  what  is  the  concept and  the  role  of  social  work,  and  by  whom  the  social  work  is  to  be  defined. Then,  narrower aim  is  to  identify  the  concept  of   social  work  through  the  lens  of  students  studying  social sciences. The  participating ones had to draw their perception of social work. Collected images were  categorized  and  interpreted. Eight  categories  was  created:  Given  hand,  Relationships, Providing  "concrete"  social  services,  "Rebirth"  from  the  unhappy  man  to  happy  one,  Help, Bridges,  Road,  Other. The  output  is  to  identify  the  dominant  model  of  social  work  focused exclusively  on  working  with  the  user,  where  the  concept  of  social  work  absents  in  relation  to wider  society. The  method  of  social  work  with  an  individual  is  also  the  dominant  conception which prevails in the figures.  Keywords: social work – students – concept of social work – social service – client Introduction  In  literature  we  encounter  a  very  different  conception  of  social  work  and  defining  its objectives,  which  was  also  often   changing  in  the  development  of  this field. Navrátil (2001:10) claims  that  the  objectives  of   social  work  can  be  delimited  in  a)  positive  way  (social  work  is what  social  workers  do),  b)  negative  way  ­  here  Hanvey  and  Philpot  (1996:1)  quote,  that social  work  is what  others  –  nurses,  doctors,  police,  etc.  don‘t  do,  c)  a  list  of  activities (according to Thompson, 2000), which are common in the scope of social work. Currently,  the  dominant  is  the  positive  definition  of  social  work  in  a  variety  of  concepts,  such as  the  concept  of  social  functioning  (Bartlett,  1970),  which  works  with  the  interaction  taking place  between  the  demands  of  the  environment  and  humans. It  is,  therefore,  according  to Norlin,  Chess  (1997),  a  system  of  interaction  between  man  (user)  and  society. Social  work should  therefore  reflect  both  the  wishes  and  needs  of  users  and  the  wishes  and  needs  of society; create a space for mutual understanding (i.e. this is a kind of imaginary bridge between man and society).  The  aim of this article is not to describe different concepts of social work, but to point  out how social  work  professionals  (current  students  focused  on  the  fields  of  social  work  at  the University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Health and Social and Theological Faculty) understand  the  potential  of  this  particular  area. We  would  like  to  provoke  a  discussion  about what  is  the  concept  and  role  of  social  work  and  also  about  by whom the social work is to be defined,  because  according  to  Howe  (1986)  is  defined  by  the  managers,   who  do  not   have  a direct  experience  with  social  work. These  thoughts  we  consider  as  significant  because  they involve in constructing the social work field status. 

Methodology  The  sample  file   was  represented  by  the  students  of  University  of  South  Bohemia  in  Ceske Budejovice,  Health   and  Social  and  Theological  faculty,  studying  disciplines  which  focus  on social  work  (Social  and  charitable  activities,  Ethics  in  social  work,  Rehabilitation, Psycho­social  care   for  disabled  children,  adults  and  seniors  ­  full­time  or  combined study program). Students  were  asked  in  the  scope  of  a  school  lesson,  the  total  number  of participating students was 97. The  primal  assignment  was   to "graphically depict how you perceive social work  ­ what is your social  work." The  study  was  anonymous. From  the  drawings  we  expected  a  degree  of projection  from  the   participants,  in  other  words,  that  they  would  really  represent  their   own conception  of  social  work,  which  may  not  be  expressed  in  verbal  form  –  for  example  when using the technique of interviews. In  terms  of  execution,  total  freedom  was  left  to  the  participants,  in  both  time  and  variability way. The  rate   of  return  was  not  at  100%,  several  students  refused  to  return the drawing. We did  not  collect  any additional information such  as age, gender, daily or part­time  study, faculty, etc. Thus, the images are not sort on these indicators.  The  images  are  initially   divided  into  categories  according  to  dominant  theme. We  got  the  8 categories,  which  we  named  after  the  dominant  theme,  and  which  also  forms  the  structure  of the  sorting  results  (see  below). Categorization  of  motives  was  eased  by  the  fact  that participants  cited  text  descriptions  when  drawing  some  unambiguous  pictures. Most  images, however,  was  not  equivocal,  because  we  discerned  strongly  repeated  symbols  (given  hand, bridge, road, heart, etc.).  Results  As  already  mentioned  in  the  methodology,  the  results  were  for  greater  clarity  divided  into several  categories  according  to  dominant  themes. For  each  category  we  deal  with  both qualitative  and  quantitative  terms. Categories  are  sorted  by  frequency,  from  most  to  least frequently represented. Categories are supplemented by illustrative images.  1) Given hand  This  category  was  represented  in  the  number  of  30  images. We  have  discovered  here  a) separate  hands  motive  (one  hand  was  a  student’s  hand  traced),  b)  two  hands,  which symbolize  a  user  and  a  social  worker  helping  him. Given  hand  may  symbolize  a  negotiated contract,  as  well  as  (to)  guide  a  user  and  "pull"  (see  Figure  1)  of  the problematic situation, or just  offer  that  kind  of  help. Interestingly,  the hand of social worker was, in a few cases, drawn larger  than  the  user's  hand. The  question  is  whether  the  disparity  reflects  the  dominance  or not.  In  the  half  of  the  images  were  the  hands  touching  each  other,  in  the  second   half  the hand  was  only  outstretched  to  help.  Exceptionally  (2  pictures)  hands  are  holding  each  other (partnership). In  other  cases,  only  fingertips  are rather touching. There  is a question  whether is that an expression of dissociation or leaving freedom? Figure 1 

2) Relationships To  this  category we  have registered 21  images. Relational concept category is  expressed by "figurines", who symbolize either users or other social workers.  These  are connected by  arrows, leading in  both  directions –  from social  worker and  from the user, which may symbolize the dialogue and interactions (see Figure 2). Furthermore,  the  concept of  social  work was  there  imagined  as  a multidisciplinary  team;  the social worker mediated a relationship  (contact) between  the  user and other team members – a nurse, etc. (see Figure 3). In  the representation,   there’s  no  longer gap between social  worker and user, they  are equal in  size  and graphic design. This category, compared to the previous  one, pictures always only one social worker  and multiple users  (in  the previous category larger number of users and social workers was absenting).  Hypothetically,  in the case  of  multiple figurines in  the  pictures  it might be  a  desire to express broader social relations  of  the  user, but we  believe that  students rather typified  the larger number  of   users on  one  social  worker as  they  are confronted with  this  situation in practice. Figure 2

Figure 3

3) Providing a "concrete" social service Total  of  13  images  we  have  included  in  a  category  called  "Providing  a  “concrete”  social service". It  was  such  a  statement  when  a)  the  social  worker   was  drawn  in  a  natural environment  of  the  user  –  at  home,  street,  or  b)  in  the  place  where  the  service  is  provided  – clinic,  office  work,  the  K­center. Upon  further  research  it   would   be  appropriate  to  focus  on whether  these  organizations  are  associated  with  specific  experience  of students, such as work experience, or the students of combined study it is their job, etc.  The  pictures  often  featured  interviews,  social  worker  was  displayed  interviewing  the user, to whom he provides the service.   Figure 4

4) “Rebirth” from unhappy to happy Ten images  were capturing  the  user  before intervention  or  after intervention. These  are various types  of  representation,  using symbols, such  as: the  sad sun  X  happy sun (see  Figure 5), laughing  X crying  "figurine" (see  Figure 6). Sometimes an arrow also implies changes before  and after intervention. In  other   words, social  work is presented here as an instrument of change, leading to a happy end. Figure 5 Figure 6 5) Help  Theme  of  help  was  captured  in  six  images. In  this  category  we  included those because here it

(in  the bubble above the image, etc.) occurs specifically the word "help" and other forms of the word  ("help  you",  etc.). These  images  contain  most  texts  among  all  categories. The  word "help"  was  also  attributed  to  "advice"  or  "control". This  combination  of  words:  assistance, advice, control leave us interested, unfortunately for it, we have no better explanation.  Figure 7 

6) Bridges  Sixth  category  we  called  Bridges",  according to a graphic representation of bridges across the river  or  gulf. It  was  a  total   of  6  files,  on  the  one  side  of  the  bank  was  the  user,  on  the  other society  and  the  social  worker. This  pattern  most  of  all  resembles  the  concept  of   social functioning,  the  social  worker  is  a  sort  of  bridge  between the society and users. This category can  also  include  overlapping  sets  (1  image),  which  basically  represent  the  same  as  described above.  Figure 8  7) Path  Four  students  drew  a  user  on  the  road  or  in  the  roads  and  intersections  system. There  is  the movement  and  its  direction  illustrated. In  addition  the  representation  of  social  workers  is here included. Pictures also include text descriptions of the situation.  The  thought  is,  was  the  social  worker   representing  a  guide  or  a  problem? Roads system  could  represent  several  problems  or  a  multi­dimensional  nature  of  problems  as  well, but  it  could  illustrate  ways  to  solving  situations  where  it  is possible to use  multiple approaches in social work with the user.  Figure 9  8) Other  To  the  category  called  "Other"  we  added  those  images  that  we  could  not  identify  in  terms  of content or those that did not fit into either one of the above concepts.  Discussion and conclusion  Beyond  the  scope  of  established  categories  of  motives we would like to give a notice of other elements  that  were  occurring  in  the  images  and  that  we  consider   interesting  (or  they  may  be relevant  in  another  interpretation). There  were  infantilisms  (symbols  of  hearts,  balloons, ribbons  in  the  hair  of social  workers, etc.), elements of the messianic syndrome (social worker surrounded by people drawn under their arms). All images, where it was shown more than one character,  contained  gender  heterogeneously  represented  characters. Some  participants  also illustrate the ethnicity of users ­ some users face colored in dark color. 

Social  worker  smiles  on  all  images,   is  positively  tuned,  intervention  is  always  successful (apparently users are satisfied and happy), which can indicate an idealization of social work.  We  are  aware  of  that  the  analysis  and  categorization  of  images  are  based  on  subjective interpretations  of  authors,  which  may  represent  a  bias. Another  bias  can  be   reducing  of conception  of  social work to what students were able to graphically display (it may also be the reason why in some cases they helped themselves with explaining texts).  The  concept  of  social  work  through the eyes of students is very diverged. However, based on the  outcomes  of  our  investigation,  we  assumed  that  prevailing  model  of  social  work  focused exclusively  on  working  with  user  and  lacking  the  concept  of  social  work  in  relation  to  wider society  (as  it  shows  only  a  few  students  in  the  category  Bridges). It  is  also  the  dominant conception of the method of social work with an individual which prevails in the figures.  Navratil  (1998:46)  states  that  the  role  of  social  worker  is  designed  by  professional expectations. I.e.  that  students  have  some  idea  of  ​ what  work  they  would like to perform, and this  concept  they  are  contributing  to how to represent social work. It is possible that in images depicting a particular social service is  the practical experience of students reflected.  Practical  overlap  of  our  investigation  we  find  in  the  possibilities  of  its  reflection  in teaching,  within  which  it is possible to create a discussion with students  about the role of social work and its concepts.  We  plan  further  to  establish  more  extensive  research,  focusing  on  concepts  of  social work in the target group of students and practicing social workers.  Literature NAVRÁTIL, P. Sociální práce jako sociální konstrukce. Sociologický časopis, 1998, n.1, p.37­50. HOWE, D. Social Workers and their Practice in Welfare Bureaucracies. Aldershot­Vermont: Gower, 1986, p.158­164. NAVRÁTIL, P. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, 2001. BARTLETT, H. The Common Base of Social Work Practice. Silver Spring, MD: National Association of Social Workers, 1970. NORLIN, J., M., CHESS, W., A. Human Behavior and the Social Environment. Needham Heights, MA: A Pearson Education Company, 1997.