Projekty pro mládež výzkumnou optikou Národní zpráva z šetření výzkumu RAY za období let 2010 až 2013
Projekty pro mládež výzkumnou optikou Národní zpráva z šetření výzkumu RAY za období let 2010 až 2013
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně autorka/autor. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem.
4 6 7 10 12 15
1. Metodologické shrnutí
16
2. Charakteristika datových setů
18
3. Základní údaje o účastnících a projektových vedoucích
20
Země původu a občanská identita Genderové rozložení Věk a velikost sídla Vzdělání a ekonomická aktivita Mladí lidé s omezenými příležitostmi Účast na projektech Základní údaje o pořadatelích Základní údaje o projektech
20 21 22 22 26 28 28 30
4. Implementace projektů
32
32 33 33 34 35
Zapojení aktérů do projektů Financování projektů Administrativa projektů Certifikát Youthpass Strukturovaný dialog s mládeží
5. Příprava a hodnocení projektů
36
37 37 38 38
Úspěšnost projektových žádostí Proces tvorby projektu Jazykové nároky projektů Spokojenost účastníků s projekty
6. Dopady projektů na účastníky a projektové vedoucí Dopady projektů související s prioritami MvA Další dopady projektů na účastníky Hodnotové preference Osobnostní rozvoj Vzdělávací a profesní dráhy Dopady na pořádající subjekty a prostředí Rozvoj dovedností spojených s prací s mládeží Rozvoj klíčových kompetencí Rozvoj znalostí Závěrem Literatura
42 42 48 49 49 50 52 59 60 72 74 75
Obsah
Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Shrnutí a doporučení Executive Summary and Recommendations Úvodem
Seznam použitých zkratek
Akce 1.1 Výměny mládeže („Výměna mládeže je projekt, který spojuje skupiny mladých lidí ze dvou nebo více zemí a poskytuje jim příležitost diskutovat a konfrontovat různá témata, zatímco se učí o svých zemích a kulturách. Výměna mládeže je založena na nadnárodním partnerství mezi dvěma nebo více organizacemi z různých zemí.“ [Evropská komise 2013: 26]) Akce 1.2 Iniciativy mládeže („Iniciativa mládeže je projekt iniciovaný, zřízený a provedený samotnými mladými lidmi. Mladým lidem dává šanci vyzkoušet si nápady pomocí iniciativ, které jim dávají příležitost být přímo a aktivně zapojeni do plánování a provádění projektů.“ [Evropská komise 2013: 36]) Akce 1.3 Projekty participativní demokracie („Projekt participativní demokracie je realizován evropským partnerstvím, které umožňuje – na evropské úrovni – spojovat myšlenky, zkušenosti a metodologie z projektů či aktivit na místní, regionální, národní nebo evropské úrovni za účelem zlepšit participaci mladých lidí.“ [Evropská komise 2013: 45]) 4
Akce 2
Evropská dobrovolná služba („Evropská dobrovolná služba umožňuje mladým lidem vykonávat dobrovolnou službu po dobu až 12 měsíců v jiné zemi, než ze které pocházejí.“ [Evropská komise 2013: 53])
Akce 3.1 Spolupráce se sousedními partnerskými zeměmi Evropské unie („Výměna mládeže se sousedními partnerskými zeměmi je projektem, který spojuje skupiny mladých lidí ze dvou nebo více zemí a poskytuje jim příležitost debatovat a konfrontovat různá témata, zatímco se učí o svých zemích a kulturách.„ [Evropská komise 2013: 75]) Akce 4.3 Vzdělávání a vytváření sítí mezi pracovníky s mládeží („Projekt vzdělávání a vytváření sítí může být dvojího typu: - projekt podporující výměny, spolupráci a školení v oblasti práce s mládeží. - projekt vedoucí k rozvoji dalších projektů v rámci programu Mládež v akci.“ [Evropská komise 2013: 100]) Akce 5.1 Setkání mladých lidí a činitelů zodpovědných za mládežnickou politiku („Tato dílčí akce podporuje uskutečňování strukturovaného dialogu mezi mladými lidmi/ mládežnickými organizacemi a osobami s rozhodovací pravomocí/odborníky v oblasti mládeže na místní, regionální, celostátní či mezinárodní úrovni.“ [Evropská komise 2013: 111])
ČNA
Česká národní agentura (subjekt, který zprostředkoval implementaci programu Mládež v akci 2007-2013)
ČR
Česká republika
DZS
Dům zahraniční spolupráce (česká národní agentura pro program Erasmus+)
EDS
Evropská dobrovolná služba (anglicky European Voluntary Service [EVS])
EU
Evropská unie (anglicky European Union)
ICT
Informační a komunikační technologie (anglicky Information and Communication Technologies)
MvA
Mládež v akci (evropský program podporující v letech 2007-2013 mobilitní a neformálně-vzdělávací aktivity mladých lidí; anglicky Youth in Action [YiA])
PAX
Účastníci projektů (anglicky Participants)
PL
Projektoví vedoucí (anglicky Project Leaders)
RAY
Mezinárodní výzkumná síť zaměřená na výzkum mládeže (anglicky Research-Based Analysis and Monitoring of the Erasmus+: Youth in Action Programme)
TCP
Aktivity zaměřené na rozvoj dovedností a sítí v oblasti práce s mládeží (anglicky Training and Cooperation Plan; v současném programu Erasmus+ můžeme najít podobné aktivity pod názvem Training and Cooperation Activities [TCA])
YPFO
Mladí lidé s omezenými příležitostmi (anglicky Young People with Fewer Opportunities)
YW
Práce s mládeží (anglicky Youth Work)
5
Seznam tabulek
6
Tabulka 1:
Velikost datových setů.
18
Tabulka 2:
Velikost datových setů pro české projekty.
19
Tabulka 3:
Hodnocení projektů z pohledu prvoúčastníků a opakovaných účastníků, souhrnná procentuální data pozitivních odpovědí za celé sledované období.
41
Tabulka 4:
Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Díky účasti v projektu je pro mne nyní …“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
48
Tabulka 5:
Typ realizovaného projektu v závislosti na typu pořádaného subjektu, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
54
Tabulka 6:
Počet projektových žádostí nutných pro zisk financování v závislosti na typu pořádaného subjektu, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
55
Tabulka 7:
Přehled kompetencí a odpovídajících položek, přímé dotazování, projektoví vedoucí.
60
Tabulka 8:
Přehled kompetencí a odpovídajících položek, nepřímé dotazování, účastníci a projektoví vedoucí.
61
Seznam grafů
Graf 1:
bčanská identita projektových vedoucích českých projektů, souhrnná O procentuální data za celé sledované období.
21
Graf 2:
Genderové rozložení účastníků v závislosti na genderu projektových vedoucích, souhrnná procentuální data za celé sledované období.
22
Graf 3:
enderové rozložení účastníků aktivit podle genderu projektových vedoucích, G pouze čeští projektoví vedoucí, souhrnná procentuální data za celé sledované období.
23
Graf 4:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaká byla hlavní témata Vašeho P projektu?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
43
Graf 5:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaká byla hlavní témata Vašeho P projektu?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí: srovnání projektových vedoucích v národních a v mezinárodních projektech.
43
Graf 6:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během P projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
44
Graf 7:
Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaká byla hlavní témata Vašeho projektu?“ (projektoví vedoucí: PL) a na otázku „O kterých tématech jste se dozvěděli během projektu něco nového?“ (účastníci projektů: PAX), souhrnná procentuální data za celé sledované období.
45
Graf 8:
Naplňování cílů a priorit MvA, procentuální zastoupení odpovědí „plně odpovídá této prioritě“ na otázku „Nakolik projekt odrážel následující cíle a priority programu MvA?“ za celé sledované období, projektoví vedoucí.
46
Graf 9:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Po skončení projektu jsem si P všiml/a, že:“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
50
Graf 10:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Měla na Vás účast v projektu P i další dopady?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
51
Graf 11:
Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaký dopad měl projekt na účastníky? Odpovězte prosím na základě vlastního pozorování nebo informací získaných z doslechu.“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
51
7
Seznam grafů
8
Graf 12:
Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Měla na Vás účast v projektu i další dopady?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
52
Graf 13:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Vaše organizace/skupina je:“, P souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
53
Graf 14:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Na co se Vaše organizace/skupina P zaměřuje?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
53
Graf 15:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měl projekt na Vaši P organizaci?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
56
Graf 16:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měla účast v projektu P na Vaši práci v oblasti mládeže?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci.
57
Graf 17:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měl projekt P na komunitu, ve které byl realizován?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
58
Graf 18:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měla účast v projektu P na Vaši práci v oblasti mládeže?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci.
59
Graf 19:
římé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná P hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích.
62
Graf 20:
římé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé P sledované období, odpovědi projektových vedoucích.
63
Graf 21:
epřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé N sledované období, odpovědi projektových vedoucích.
64
Graf 22:
epřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé N sledované období, odpovědi účastníků projektů.
64
Graf 23:
římé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná P hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích: srovnání projektových vedoucích v národních a mezinárodních projektech.
66
Seznam grafů Graf 24:
epřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé N sledované období, odpovědi účastníků projektů: srovnání účastníků podle typů projektů.
67
Graf 25:
římé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná P hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích: srovnání projektových vedoucích v různých typech projektů.
68
Graf 26:
epřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé N sledované období, odpovědi účastníků projektů: časová řada.
69
Graf 27:
epřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé N sledované období, odpovědi účastníků projektů.
70
Graf 28:
římé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná P hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích: srovnání projektových vedoucích podle jejich role v projektu.
71
Graf 29:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během P projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
72
Graf 30:
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během P projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
73
rocentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během P projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
73
Graf 31:
9
Shrnutí a doporučení
Výzkumná zpráva prezentuje výsledky kvantitativního šetření mezi účastníky a vedoucími projektů, které byly podpořeny grantem programu Mládež v akci v letech 2010 až 2013. Zpráva ukazuje, že velká část projektových vedoucích vykazovala proevropské cítění, byli vysoce vzděláni, ve většině případů v roli dobrovolníka, a také měli stále častěji zodpovědnost jak za organizační, tak i za pedagogický aspekt realizovaných projektů. Ačkoliv tedy můžeme mluvit v případě projektových vedoucích o aktivních, vzdělaných a otevřených mladých lidech, program Mládež v akci nehodnotili jako administrativně jednoduchý a měli k němu v tomto ohledu mnoho výhrad. Projekty zaměřené na rozvoj pracovníků s mládeží (tedy potenciálních projektových vedoucích) akcentovaly ve sledovaném období ovšem více oblast pedagogickou, než oblast administrativně-organizační: informace o finančních zdrojích, zajišťování kvality projektů, nebo síťování (networking; navazování kontaktů), nebyly silnou stránkou takových aktivit. Doporučujeme zohlednit specifika organizační a administrativní zátěže také v oblasti grantových výzev zaměřených na aktivity rozvíjející pracovníky s mládeží. Tyto výzvy by měly reflektovat rozvoj pracovníků s mládeží v oblasti celkového projektového managementu, mimo jiné také s přihlédnutím k již zmíněnému trendu zvyšujícího se počtu projektových vedoucích, kteří zastávali jak pedagogickou, tak i organizační roli. 10
Ve zkoumaných projektech existovala jasná převaha žen v roli účastníků. Zpráva také poukazuje na souvislost, která existovala mezi genderem projektových vedoucích a zastoupením mužů a žen mezi účastníky projektů. Projektové vedoucí-ženy se častěji vyskytovaly v projektech, které zahrnovaly výrazně více ženských než mužských účastníků. Projektoví vedoucímuži naopak figurovali v projektech, které akcentovaly více mužské účastníky. Proto doporučujeme z hlediska genderového vyvážení realizovaných projektů zohledňovat při posuzování projektových žádostí také složení realizačního týmu: vyrovnané genderové rozložení účastníků budou mít velmi pravděpodobně takové projektové týmy, které samy obsahují zhruba stejný počet žen jako mužů.
Největších dopadů měly projekty na samotné projektové vedoucí v oblastech sociálních a občanských kompetencí, cizího jazyka, iniciativy, a schopnosti učit se. Nejméně rozvinutými byly potom matematická a vědecká kompetence, digitální kompetence, komunikace v mateřském jazyce, a mediální gramotnost.
jako velmi efektivní právě v oblasti rozvoje digitální kompetence, mediální gramotnosti a komunikace v mateřském jazyce. Celkově potom můžeme říci, že největší rozvoj v oblasti kompetencí vykazovali účastníci Evropské dobrovolné služby, a to ve srovnání se všemi ostatními aktivitami podporovanými v rámci programu Mládež v akci.
Projekty byly pro své účastníky velmi pozitivními zkušenostmi: spokojenost účastníků s absolvovanými aktivitami byla ve sledovaném období značná. Účastníci zkoumaných projektů se ukazují být poměrně zkušenými cestovateli s pouhými 3 % respondentů, kteří nikdy nebyli před absolvováním projektu v zahraničí. I přesto byly aktivity v rámci programu Mládež v akci pro své účastníky stále jazykově náročnějšími. I přes zvyšující se asistenci projektových vedoucích v oblasti porozumění cizímu jazyku vidíme lehce rostoucí počet účastníků, kteří považovali cizí jazyk za bariéru v účasti na projektu. Pokud by tento trend přetrvával i v současnosti, doporučujeme zařadit do projektových aktivit také intenzivní jazykové kurzy, jelikož zvláště pro mladé lidi s omezenými příležitostmi může být tato bariéra bez další pomoci zdánlivě nepřekonatelnou.
Projekty ve sledovaném období vykazovaly zvyšující se počet pořádajících subjektů zaměřujících se na neformální vzdělávání a organizovanou práci s mládeží, což svědčí o rozvoji oblasti práce s mládeží jako takové. Důležitým poznatkem je, že projekty podpořené při prvním podání projektové žádosti a ty, které byly podpořeny až po jejím přepracování, byly kvalitativně srovnatelné. Možnost přepracovat projekt a podat jej znovu tedy otevíral dveře rozvoji pořádajících subjektů, které byli schopni projekt opakovaně podat v dobré kvalitě. Realizované projekty také přispívaly k síťování v oblasti práce s mládeží, když jsme viděli zhruba 40 % projektových vedoucích vypovědět, že v minulosti nespolupracovali s partnery realizovaného projektu.
Ve sledovaném období vidíme zvyšující se podíl účastníků, kteří doporučili účast někomu ve svém okolí, a proto není překvapivé, že mezi nejefektivnější informační kanály patřily vrstevnické a pracovní sítě. Další analýzy také naznačují, že velmi aktivními šiřiteli informací o projektech realizovaných v rámci programu Mládež v akci byli zejména opakovaní účastníci, kteří již absolvovali více než jeden podobný projekt. S ohledem na rozvoj účastníků poukazuje zpráva na největší rozvoj v případě cizích jazyků, sociálních a občanských kompetencí, iniciativnosti a kulturního povědomí. Srovnáním rozvoje projektových vedoucích a účastníků jsme odhalili dvě subjektivně nejvíce rozvíjené kompetence: cizí jazyk a iniciativu. Ačkoliv další klíčové kompetence se na předních příčkách subjektivních žebříčků střídají, můžeme obecně říci, že docházelo k subjektivně razantnímu rozvoji zejména v oblasti měkkých dovedností (soft skills), jako jsou schopnost se učit nebo sociální a občanské dovednosti, ale také například v oblasti kulturního povědomí. Kromě měkkých dovedností a cizích jazyků vidíme velký posun účastníků v oblastech sociální a politické aktivity. Zpráva poukazuje také na shodu u čtyř nejníže hodnocených kompetencí, kterými jsou: digitální kompetence, mediální gramotnost, matematická a vědecká kompetence a komunikace v mateřském jazyce. Chceme-li v budoucnu podpořit rozvoj těchto nejníže hodnocených kompetencí, doporučujeme akcentovat národní projekty (tedy projekty bez mezinárodních partnerů), které naše analýzy identifikovaly
Zajímavá situace nastávala v případě certifikátu Youthpass. Zatímco valná většina projektových vedoucích uváděla, že účastníkům byly poskytnuty jak informace, tak i samotný certifikát, výpovědi samotných účastníků to nepotvrzovaly. Tuto oblast doporučujeme v budoucnu sledovat, jelikož může docházet k mylnému dojmu nebo dokonce k úmyslné mystifikaci ze strany projektových vedoucích týkající se jejich vlastních metod práce s certifikátem. 11
Executive Summary and Recommendations Research report presents findings of a quantitative research conducted among participants and project leaders of projects which were funded based on the decision of a Czech National Agency for the Youth in Action programme and which were funded by YiA in the period of 2010-2013.
12
Report shows that a large part of project leaders exhibited pro-European sentiments, they were highly educated, they were in most cases volunteers, and they were increasingly often responsible for both the educational and the organizational aspect of project implementation. Even though we can define the project leaders as active, well-educated, and open-minded young people, they did not consider the Youth in Action programme to be administratively simple, on the contrary, they were rather critical in this respect. However, projects focusing on the capacity development of the youth workers (and therefore also potential project leaders) accentuated in the observed period more the area of education than the area of administration and organization: information on financial resources, project quality assurance, or networking, was not the strong suit of these activities. We recommend taking the specificities of the organizational and administrative burdens into account also in the area of grant calls focusing on the area of youth workers´ capacity development activities. Such calls should reflect the capacity development of the youth workers in the area of general project management, responding among others also to the aforementioned trend of increasing numbers of project leaders with both educational and organizational roles in the projects. In the analysed projects, a clear majority of women occurred. The report also points out a connection between the gender of the project leaders and representation of men and women among the participants of the projects. Female project leaders more often occurred in projects in which there was a vast majority of female participants. Male project leaders, on the other hand, played a role in projects in which male participants were more accentuated. Therefore we recommend balancing the gender representation of participants by considering the gender representation of the project team
when assessing the project applications: gender-balanced project participants will very likely occur in projects in which project teams themselves consist of roughly the same number of men and women. Project experience exhibited the largest impacts on the project leaders themselves in the areas of social and civic competences, foreign languages, initiative, and the learning to learn competence. The least developed areas, on the other hand, were the mathematical and scientific competence, digital competence, communication in the mother tongue, and media literacy. Projects were highly positive experiences to their participants: the level of satisfaction of the participants with the activities they took part in was substantial in the observed period. Participants of the analysed projects prove to be rather experienced travellers with only 3% of the respondents claiming they never went abroad before they took part in the project. In spite of these experiences, the activities within the Youth in Action programme were increasingly demanding with respect to the foreign language skills of the participants. Even though the project leaders also increasingly assisted the participants in language understanding, we can see a slightly rising percentage of participants who deemed foreign language to be a barrier in taking part in the project. In case this trend persists nowadays, we recommend incorporating intensive language courses into the project activities, since especially young people with fewer opportunities can perceive this barrier as unbridgeable without further assistance. In the observed period, increasing number of participants who recommended participation in such projects to someone else can be seen, and therefore it is not surprising that peer networks and professional networks were among the most efficient information channels in the Youth in Action programme in the Czech Republic. Further analyses also suggest that especially the participants who took part in more than one of the Youth in Action projects were among the most active information spreading respondents.
With regard to the development of the participants, the report underlines the largest developments in the case of foreign languages, social and civic competences, initiative, and cultural awareness. Comparing the development of the project leaders and the participants, we have detected two of the subjectively most developed competences for both groups: foreign languages and initiative. Even though the other key competences alternate at the top positions in the subjective rankings, we can generally state that there was a conspicuous development namely in the area of soft skills, such as learning to learn, or social and civic competences, but also in the area of cultural awareness. Apart from the soft skills and foreign languages, we can see a pronounced development of the participants in the areas of social and political activity. The report also points out the consistency in the four least rated competences: digital competence, media literacy, mathematical and scientific competence, and mother tongue communication. In order to increase the development of these least rated competences, we recommend supporting national projects (i.e. projects in which there are no international partners), which were identified in our analyses as being very effective in developing the digital competence, media literacy, and mother tongue communication. All in all, we can say that the most pronounced development in the area of competences, in comparison to all other activities supported within the Youth in Action programme, exhibited the participants of the European Voluntary Service. In the observed period, the projects showed a rise in the number of organizing subjects focusing on the areas of nonformal learning and organized youth work which suggests developments in the area of youth work as such. Another
important finding indicates that the projects supported after the first project application was submitted and the ones which were supported after the project application was rejected, revised, and submitted again, are qualitatively comparable. The alternative to revise the rejected project applications and submit them again at a later date therefore obviously offered a learning opportunity to the organizing subjects who were then able to submit quality projects. Implemented projects also contributed to networking in the area of youth work as we saw about 40% of the project leaders stating that they never cooperated with the project partners in the past. An interesting situation occurred in the case of the Youthpass certificate. While the vast majority of the project leaders stated that the participants were provided with both information on the certificates and certificates themselves, the participant responses did not support these claims. We recommend monitoring this area closely in the future as there might be a misinterpretation or even a deliberate misinformation in play on the part of project leaders concerning their work with the Youthpass certificate.
13
Úvodem Mezinárodní šetření RAY (Research-based Analysis and Monitoring of the Erasmus+: Youth in Action Programme) je iniciativou stejnojmenné mezinárodní výzkumné sítě, která vznikla za účelem zkoumání dopadů evropského programu Mládež v akci1 v roce 2008. V současné době tato iniciativa pokračuje ve své činnosti pod záštitou navazujícího evropského programu Erasmus+2 se zaměřením na aktivity věnované mládeži. V roce 2016 má tato výzkumná síť zastoupení ve 29 evropských zemích a její agenda se rozrostla z oblasti zkoumání obecných vlivů mládežnických projektů na jejich účastníky a projektové vedoucí také do specifických oblastí, jakými jsou například aktivní občanství3 nebo rozvoj projektových vedoucích v práci s mládeží. Česká republika4 je součástí této výzkumné iniciativy již od jejího vzniku a podílela se tak na vývoji a implementaci výzkumu založeného na extenzivním dotazníkovém šetření zaměřeném na dopady mládežnických projektů financovaných prostřednictvím programu Mládež v akci v nejširším slova smyslu. Výzkum se skládal ze série dotazníkových šetření zaměřujících se na účastníky a projektové vedoucí angažované ve výše zmíněných projektech, a zaměřující se na jejich rozvoj v nejrůznějších oblastech. Šetření byla periodicky opakována za účelem průběžného mapování trendů v oblasti rozvoje účastníků a projektových vedoucích a poskytují tak datovou základnu pro analýzu těchto vlivů od roku 2009 až do konce programu Mládež v akci v roce 2013. Tato zpráva poskytuje souhrnné informace o výsledcích analýzy dat z let 2010–2013, a to jak pro účastníky, tak i pro projektové vedoucí. V první části zprávy nastiňujeme detailněji metodologii již zmíněného dotazníkového šetření, abychom v dalších kapitolách prezentovali stěžejní poznatky z našich statistických analýz.
1 Programové období 2007-2013. 2 Programové období 2014-2020. 3 Aktivní občanství lze definovat v souladu s Hoskinsem et al (2006: 10) jako „účast na občanské společnosti, komunitním a politickém životě, která je charakteristická vzájemným respektem a absencí násilí a také v souladu s lidskými právy a demokracií“. 4 Nejprve v zastoupení národní agenturou pro program Mládež v akci (Česká národní agentura Mládež) do roku 2013 a posléze v zastoupení národní agenturou pro program Erasmus+ (Dům zahraniční spolupráce).
15
1
Metodologické shrnutí Základem šetření RAY je původní dotazník, vyvinutý mezi lety 2008 a 2009 výzkumnou sítí RAY. Tento dotazník se objevil ve dvou modifikacích: pro účastníky a pro projektové vedoucí. V obou případech byl dotazník distribuován online. Dotazník samotný ve verzi pro účastníky obsahoval, vyjma položek zaměřených na demografické charakteristiky respondentů, položky zaměřené na praktické aspekty účasti na projektu (například finanční náročnost apod.), tedy položky
16
hodnotící celkové hodnocení projektů účastníky, a položky zaměřené na rozvoj účastníků (například za pomoci klíčových kompetencí definovaných v Evropském referenčním rámci5). Verze pro projektové vedoucí obsahovala navíc ještě položky zjišťující názory projektových vedoucí na rozvoj a učení účastníků daných projektů, položky zaměřené na dopady projektu na pořádající organizaci, na komunitu v místě konání projektu a také položky zaměřené na podrobnosti přípravy a implementace projektu.
5 Jedná se o soubor klíčových kompetencí nutných pro aktivní zapojení občanů Evropské unie do společnosti. Více lze dohledat na stránkách EUR-Lex (2011), nebo v publikacích Evropské komise (2007).
METODOLOGICKÉ SHRNUTÍ
Dotazník byl rozesílán dvakrát ročně (každých šest měsíců) účastníkům a projektovým vedoucím v období tří až šesti měsíců po skončení projektové aktivity. Tento časový odstup byl dodržován s ohledem na eliminaci případných silných emocí, které se mohly vyskytovat bezprostředně po ukončení projektů, ale také s ohledem na snadnou vybavitelnost projektové zkušenosti z paměti po uplynutí určité doby. Cílovou skupinu tedy představovali účastníci a projektoví vedoucí aktivit financovaných v rámci programu Mládež v akci, kteří již aktivitou prošli a měli dostatečný čas pro vlastní reflexi. Celkem tedy byla za pomoci dvou šetření pokryta celá kohorta6 daného roku a opakovaným procesem jsme sesbírali kontinuální data za roky 2010 až 2013 s periodou sběru dat šest měsíců. Výjimku tvoří rok 2012, kdy se výzkumná síť RAY rozhodla pro specializované šetření zaměřené na učení účastníků v neformálně-vzdělávacích projektech7 a také na šetření zaměřené na rozvoj kompetencí účastníků těchto projektů uplatnitelných na trhu práce8. Proto byla v roce 2012 sbírána data pouze za skupinu projektových vedoucích, zatímco data pro skupinu účastníků nejsou dostupná.
1
Výzkumným vzorkem byli čeští i zahraniční účastníci a projektoví vedoucí všech projektů financovaných z programu MvA a schválen Českou národní agenturou Mládež (dále jen ČNA) a zároveň čeští účastníci a projektoví vedoucí všech projektů financovaných z programu MvA a schválenými národními agenturami těch států, které byly členy výzkumné sítě RAY v daném časovém období9. Celkem se tedy jednalo o šetření téměř celé základní populace bez záměrné tvorby výzkumného vzorku. Návratnost dotazníků byla v případě České republiky vždy poměrně vysoko, tj. okolo 30 %.
6 Kohortou rozumíme soubor všech účastníků a vedoucích projektů, kteří se zúčastnili aktivit v rámci programu MvA v daném kalendářním roce. 7 Toto šetření je analyzováno ve vlastní výzkumné zprávě. 8 Výzkumná zpráva zpracovaná v anglickém jazyce estonským výzkumným partnerem Marti Taru je dostupná na webových stránkách výzkumné sítě RAY. 9 Výjimku tvořily projekty, které byly evaluovány Evropskou komisí. Takové projekty nebyly z důvodu přetěžování respondentů do výzkumného šetření zařazeny.
17
2
Charakteristika datových setů Postupným slučováním datových setů10 obsahujících data za patřičné roky jsme dostali dva datové sety obsahující data za celé zkoumané období, tedy roky 2009 až 2013, přičemž jeden z těchto datových setů obsahoval odpovědi účastníků projektů a druhý projektových vedoucích. Počty respondentů v jednotlivých letech přehledně shrnuje tabulka 1 níže.
Tabulka 1: Velikost datových setů. 2010
2011
2012
2013
Celkem
N
137
498
-
146
192
973
%
14 %
51 %
-
15 %
20 %
100 %
N
57
152
126
49
109
493
dat. Vzhledem k relativně
%
12 %
30 %
26 %
10 %
22 %
100 %
ních respondentů nebylo
18 Účastníci projektů
Pozn.: Chybějící data pro
2009
skupinu účastníků za rok 2011 jsou způsobena již zmíněnými specializovanými šetřeními, k nimž v roce 2012 proběhl sběr
Projektoví vedoucí
nízkému počtu potenciálmožné realizovat další
Zdroj: vlastní data.
výzkum simultánně, aniž bychom ohrozili kvalitu sesbíraných dat.
10 Datovým setem rozumíme analytický soubor obsahující odpovědi respondentů zaznamenané v daném dotazníkovém šetření. Jejich slučování se neobešlo bez jisté redukce v získaných datech. Některé specifické otázky, které byly položeny pouze v určitých letech, nejsou v této zprávě analyzovány.
CHARAKTERISTIKA DATOVÝCH SETŮ
2
Tabulka 2: Velikost datových setů pro české projekty.
Účastníci projektů
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
N
-
387
-
83
117
587
%
-
66 %
-
14 %
20 %
100 %
Pozn.: V roce 2009 nebyla zaznamenána informace zohledňující faktor agentury, jenž rozhoduje o finanční podpoře, a proto není pro tento rok analýza možná. Chybějící data pro skupinu účastníků za rok 2011 jsou způsobena již zmíně-
Projektoví vedoucí
N
-
111
108
31
76
326
nými specializovanými šetřeními, k nimž
%
-
34 %
33 %
10 %
23 %
100 %
k relativně nízkému počtu potenciálních
v roce 2012 proběhl sběr dat. Vzhledem respondentů nebylo možné realizovat
Zdroj: vlastní data.
další výzkum simultánně, aniž bychom ohrozili kvalitu sesbíraných dat.
Z těchto datových zdrojů bylo nutné odstranit respondenty, jejichž financování z programu MvA nebylo schváleno ČNA. Jak již bylo zmíněno, výzkumný vzorek pracoval se základní populací všech projektů, jejichž finanční podpora byla schválena ČNA, ale také s účastníky a projektovými vedoucími projektů, jejichž finanční podpora byla schválena národními agenturami členských zemí výzkumné sítě RAY, a kteří zároveň pocházeli z České republiky. V této zprávě jsme se rozhodli analyzovat pouze ty odpovědi, které pocházely od respondentů, o jejichž finanční podpoře rozhodla ČNA, jelikož takové odpovědi nám ukáží dopady projektů, které prošly hodnocením kvality ČNA11. Přestože nebudeme úplně metodologicky přesní, budeme v dalším textu pro tyto projekty používat označení „české projekty“ a jejich účastníky a projektové vedoucí potom rozlišovat podle země původu deklarované samotnými respondenty. České projekty tak obsahují jak české, tak i zahraniční respondenty.
Pokud bychom přistoupili k analýze celého vzorku, tedy smíšeného souboru projektů, o jejichž finanční podpoře rozhodla ČNA a také další národní agentury, výsledky by vypovídaly o obecných dopadech programu MvA na účastníky a projektové vedoucí. Takovou analýzu máme k dispozici díky kolegům z Rakouska12, kteří analyzovali data za všechny členské země RAY v souhrnné analýze. Analýza českých projektů nám dovoluje prozkoumat český kontext a česká specifika projektů MvA, což je také hlavním cílem této výzkumné zprávy. Tento metodologický krok s sebou ovšem nese omezení počtu analyzovaných jednotek, jak ukazuje tabulka 2 výše. I přes popisovanou redukci máme stále k dispozici dostatečný počet jednotek pro analýzu, nicméně ztrácíme možnost analýzy pro rok 2009, ve kterém nebyl atribut agentury, rozhodující o finanční podpoře, zaznamenáván. Takto zkonstruovaný vzorek vstupuje do následných analýz, a pokud není řečeno jinak, vyjadřuje se tato zpráva vždy jen o českých projektech programu MvA, tedy projektech, o jejichž finanční podpoře rozhodla ČNA.
11 Pokud bychom analyzovali celý vzorek tak, jak byl v průběhu let sesbírán, vypovídali bychom o značně heterogenní skupině českých a zahraničních respondentů, kterým chybí jednotící znak, jelikož byli finančně podpořeni různými evropskými agenturami, a jejich projekty tedy pocházely z nejrůznějších kulturně, sociálně i ekonomicky definovaných pozic. Takto heterogenní skupina by nevypovídala ani o zahraničních respondentech, ani o českých respondentech, ale o náhodném shluku mladých lidí procházejícím projekty MvA. Omezením analýz na respondenty, o jejichž finanční podpoře rozhodla ČNA, dáváme analyzovaným odpovědím jednotný jmenovatel: finanční podpora určená ČNA, tedy „české projekty“. V rámci těchto projektů již můžeme analyzovat české i zahraniční respondenty a vztahovat je k určitému společnému základu, tedy faktu, že všechny byly vybrány ČNA jako kvalitní a proveditelné mládežnické aktivity. 12 Dostupné na webových stránkách výzkumné sítě RAY.
19
3
Základní údaje o účastnících a projektových vedoucích Tato kapitola poskytuje vhled do základních charakteristik účastníků projektů a projektových vedoucích v závislosti na námi získaných datech. Jednotlivé ukazatele jsou vždy uváděny pro obě skupiny.
3.1 Země původu a občanská identita
20
Zhruba 50 % účastníků bylo ve všech sledovaných letech z České republiky, stejně jako nadpoloviční většina projektových vedoucích (asi 55 %). V případě účastníků vidíme v průběhu let lehce stoupající počty respondentů z České republiky (od 48 % v roce 2010 až po 53 % v roce 2013), projektoví vedoucí nevykazují v tomto ohledu žádný setrvalý trend. Tento ukazatel značí, že projekty podpořené ČNA měly jednoznačně mezinárodní přesah a umožňovaly kontakty nejrůznějších kultur jak mezi účastníky těchto aktivit, tak i mezi projektovými vedoucími. Projektoví vedoucí byli také požádáni, aby označili sami sebe v sérii výroků, vážících se na občanskou identitu jedince. Cílem bylo zjistit, do jaké míry jednotliví aktéři projektů podpořených finančně programem MvA, vykazují občanské cítění na národní a na evropské úrovni. Projektoví vedoucí nejčastěji označují sama sebe jako občana Evropy a zároveň občana svého státu, druhou nejčastější kategorií jsou potom ti projektoví vedoucí, kteří odpověděli, že se cítí být pouze občany svého státu, a třetí nejčastější odpovědí byla volba „jsem Evropanem žijícím ve svém státě“
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH A PROJEKTOVÝCH VEDOUCÍCH
3
Graf 1: Občanská identita projektových vedoucích českých projektů, souhrnná procentuální data za celé sledované období.
54+19+1512z 11,5
15,4
53,7
19,3
Občan Evropy a občan svého státu Občan svého státu Evropan žijící ve svém státě Jiné odpovědi
Zdroj: vlastní data.
(graf 1 výše). Mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími vidíme pouze malé rozdíly, a stejně tak vidíme i poměrně setrvalý stav při analýze časových řad, kde jediné větší výkyvy zaznamenáváme u možnosti „jsem Evropanem žijícím ve svém státě“. U této odpovědi vidíme mezi jednotlivými lety poměrně velké rozdíly, které v nejextrémnějším případě jsou od 30 % v roce 2012 až po 7 % v roce 2013. Naopak k možnosti „jsem zároveň evropským občanem a občanem své země“ se stabilně hlásí ve všech sledovaných letech zhruba 50 % respondentů. Jak vidíme, aspekt evropanství je nesporně u projektových vedoucích přítomen, je tedy pravděpodobné, že projektoví vedoucí v tomto smyslu také působí na účastníky svých projektů.
3.2 Genderové rozložení České projekty přitahovaly více ženy účastnice než muže účastníky, celkem se ukazuje zhruba 65 % žen na 35 % mužů a tyto hodnoty jsou v zásadě stejné v průběhu celého sledovaného období. Zároveň vidíme podobné hodnoty i ve srovnání mezi českými a zahraničními účastníky českých projektů. Velmi podobně je na tom i skupina projektových vedoucích,
kdy vidíme průměrně 63 % žen a 37 % mužů, a tyto hodnoty jsou opět více či méně stabilní v průběhu celého sledovaného období. Tato data jsou částečně potvrzena výpověďmi projektových vedoucích, kteří ve více než 50 % případů uvedli, že projektů se zúčastnilo více žen, než mužů, zatímco genderově vyvážené projekty uvedla pouze asi třetina projektových vedoucích a projekty, které měly více mužských účastníků, jsou ve zhruba 16% menšině. Budeme-li předpokládat, že genderové rozložení projektových vedoucích odpovídá realitě, vyvstává otázka, do jaké míry má právě toto genderově nevyvážené složení projektových vedoucích vliv na genderově nevyvážené složení účastníků pořádaných aktivit. Jinými slovy, pokud jsou opravdu mezi projektovými vedoucími výrazně více zastoupeny ženy, je možné, že tato disproporce vede k výrazně vyššímu zastoupení ženských účastnic. Naše data tuto domněnku potvrzují: v obecné rovině vidíme genderově nevyrovnané projekty, jak bylo již zmíněno výše, pokud se ovšem podíváme na projekty, o kterých referují ženské projektové vedoucí a mužští projektoví vedoucí, odděleně, zjistíme, že dochází k výrazným změnám právě v závislosti na genderu projektových vedoucích. V případě projektů vedených ženami je v 65 % z nich více žen než mužů, zatímco pouze v 8 % případů se jednalo o projekty,
21
Graf 2: Genderové rozložení účastníků v závislosti na genderu projektových vedoucích, souhrnná procentuální data za celé sledované období.
100 %
Projektové vedoucí: ženy Projektoví vedoucí: muži
80 % 65 60 %
40 %
40 27
29 32
20 % 8 Zdroj: vlastní data.
0%
Více ženských účastnic
22
Stejně ženských a mužských účastníků
Více mužských účastníků
kde převládali mužští účastníci. Naopak u mužských projektových vedoucích vidíme výrazně genderově vyrovnanější projekty, ve kterých sice stále převládají ženské účastnice (40 % případů), ale genderově vyrovnané projekty jsou pravděpodobnější, než je tomu v obecné rovině či v případě ženských projektových vedoucích (32 %) a zároveň vidíme výrazný nárůst mužských účastníků (29 %; graf 2 výše). Data tedy naznačují, že projekty vedené ženami přitahují výrazně více také ženské účastnice, zatímco projekty, vedené muži, jsou genderově obecně vyrovnanější.lasti měkkých dovedností (soft skills), jako jsou schopnost se učit, nebo sociální a občanské dovednosti, ale také například v oblasti kulturního povědomí. Kromě měkkých dovedností a cizích jazyků vidíme velký posun účastníků v oblastech sociální a politické aktivity. Zpráva poukazuje také na shodu u čtyř nejníže hodnocených kompetencí, kterými jsou: digitální kompetence, mediální gramotnost, matematická a vědecká kompetence, a komunikace v mateřském jazyce. Chceme-li v budoucnu podpořit rozvoj těchto nejníže hodnocených kompetencí, doporučujeme akcentovat národní projekty (tedy projekty bez mezinárodních partnerů), které naše analýzy identifikovaly jako
velmi efektivní právě v oblasti rozvoje digitální kompetence, mediální gramotnosti, a komunikace v mateřském jazyce. Celkově potom můžeme říci, že největší rozvoj v oblasti kompetencí vykazovali účastníci Evropské dobrovolné služby a to ve srovnání se všemi ostatními aktivitami podporovanými v rámci programu Mládež v akci. Projekty ve sledovaném období vykazovaly zvyšující se počet pořádajících subjektů zaměřujících se na neformální vzdělávání a organizovanou práci s mládeží, což svědčí o rozvoji oblasti práce s mládeží jako takové. Důležitým poznatkem je, že projekty podpořené při prvním podání projektové žádosti a ty, které byly podpořeny až po jejím přepracování, byly kvalitativně srovnatelné. Možnost přepracovat projekt a podat jej znovu tedy otevíral dveře rozvoji pořádajících subjektů, které byli schopni projekt opakovaně podat v dobré kvalitě. Realizované projekty také přispívaly k síťování v oblasti práce s mládeží, když jsme viděli zhruba 40 % projektových vedoucích vypovědět, že v minulosti nespolupracovali s partnery realizovaného projektu.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH A PROJEKTOVÝCH VEDOUCÍCH
3
Graf 3: Genderové rozložení účastníků aktivit podle genderu projektových vedoucích, pouze čeští projektoví vedoucí, souhrnná procentuální data za celé sledované období.
100 %
Projektové vedoucí: ženy Projektoví vedoucí: muži
80 %
60 %
58,4
56,5
40 %
20 %
30,4
25
16,7 13 Zdroj: vlastní data.
0%
Více ženských účastnic
Stejně ženských a mužských účastníků
Více mužských účastníků
Zajímavá situace nastávala v případě certifikátu Youthpass. Zatímco valná většina projektových vedoucích uváděla, že účastníkům byly poskytnuty jak informace, tak i samotný certifikát, výpovědi samotných účastníků to nepotvrzovaly. Tuto oblast doporučujeme v budoucnu sledovat, jelikož může docházet k mylnému dojmu nebo dokonce k úmyslné mystifikaci ze strany projektových vedoucích týkající se jejich vlastních metod práce s certifikátem. Ještě výraznějších rozdílů vidíme při pohledu na české a zahraniční projektové vedoucí, jak ukazuje graf 3 výše. V případě českých ženských vedoucích platí již výše zmíněná disproporce zvýhodňující ženské účastnice projektů. V případě českých mužských vedoucích ovšem vidíme téměř totožnou disproporci zvýhodňující mužské účastníky projektů! Celou situaci dokreslují zahraniční projektoví vedoucí, kteří v případě žen i mužů upřednostňují ženské účastnice (77 % projektů vedených zahraničními ženami a 56 % projektů vedených zahraničními muži má více ženských než mužských účastníků). Vidíme tedy, že vyšší zastoupení žen ve vedení projektů jde ruku v ruce s vyšším zastoupením ženských účastnic. V přípa-
dě českých projektových vedoucích by bylo dobré v budoucnu dbát na spolupráci projektových týmů, složených rovným dílem z mužů a žen, aby tak docházelo k vyrovnávání výše zmíněných tendencí upřednostňovat či přitahovat výrazně více buď ženské, nebo mužské účastníky. Tímto způsobem bychom v budoucnu mohli dosáhnout genderově vyrovnanějších projektů.
23
24
3.3 Věk a velikost sídla
3.4 Vzdělání a ekonomická aktivita
Věk účastníků je ve sledovaných letech relativně stabilní a pohybuje se v průměru okolo 22 let a to jak v případě účastníků pocházejících z ČR, tak i v případě účastníků pocházejících ze zahraničí (zahraniční účastníci jsou v průměru pouze o rok starší, než účastníci z Česka). Vzhledem k tomu, že program MvA měl za cílovou skupinu mladé lidi ve věku 15-30 let, můžeme konstatovat, že průměrný věk účastníků přesně koresponduje s požadovaným průměrným věkem cílové skupiny. U projektových vedoucích je průměrný věk vyšší, zhruba okolo 30 let, a nenacházíme žádné výrazné výkyvy v průběhu sledovaného období, nicméně věk nejstarších projektových vedoucích klesá z 63 let v roce 2010 na 54 let v roce 2013. Ve srovnání s kolegy ze zahraničí jsou čeští projektoví vedoucí zlehka mladší (průměrný věk 31 let u českých a 33 let u zahraničních projektových vedoucích). Věk projektových vedoucích koresponduje s obecnou situací v oblasti práce s mládeží v České republice, kdy se postupně z účastníků mládežnických aktivit rekrutují projektoví vedoucí a ti, mnohdy dobrovolně ve svém vlastním volném čase, organizují aktivity pro mladší generace. Vzhledem k nepříliš atraktivní výši platového ohodnocení, případně dobrovolnické povaze těchto činností, mladí projektoví vedoucí mnohdy s přibývajícím věkem z této oblasti odcházejí a jejich místo opět nahrazují mladší generace. Relativně nízký věk projektových vedoucích je také zřejmě dán tím, že projekty v rámci programu MvA s sebou nesly jednak specifickou administrativu a organizační element, a jednak mnohdy také požadavky na jazykové dovednosti, přičemž lze předpokládat, že právě mladší spektrum pracovníků s mládeží tyto nezbytné dovednosti ovládá.
Vzdělání účastníků projektů MvA je poměrně vysoké, ve všech sledovaných letech vidíme zhruba polovinu respondentů s univerzitním vzděláním a zhruba 30 % respondentů s ukončenou střední školou. V tomto ohledu je poměrně velký rozdíl mezi českými a zahraničními účastníky. Zatímco čeští účastníci měli ve 40 % případů středoškolské a zhruba v 36 % případů vysokoškolské vzdělání, v případě zahraničních účastníků vidíme asi 30 % středoškoláků a téměř 58 % (sic!) vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí. Další velký rozdíl mezi českými a zahraničními účastníky byl v ukončeném základním vzdělání, které u českých respondentů nacházíme asi ve 20 % případů, zatímco u zahraničních respondentů je tomu tak jen asi u 10 % účastníků. Jak vidíme, poměrně vysoké vzdělání účastníků českých projektů je výrazně zapříčiněno vysokým vzděláním účastníků ze zahraničí. I přesto vidíme i u českých účastníků vzdělanostní základ, který je ve srovnání s celkovou českou populací nadprůměrný zejména v počtu univerzitních absolventů.
Účastníci českých projektů MvA pocházeli ze tří čtvrtin z měst (73 % respondentů ze sídel větších než 15 000 obyvatel), a tento trend je stabilní a viditelný ve všech sledovaných letech. Naopak z izolovaných oblastí (farmy, izolované domy), pocházelo stabilně pouze asi jedno procento účastníků. Obecné srovnání českých a zahraničních účastníků ukazuje menší rozdíly v počtech respondentů, kteří pocházeli z měst nad 15 000 obyvatel (asi 69 % v případě českých a 77 % v případě zahraničních účastníků) a těch, kteří naopak pocházeli z menších sídel (asi 30 % českých účastníků pocházelo ze sídel menších než 15 000 obyvatel, ve srovnání s asi 20 % zahraničních účastníků) a z izolovaných sídel (v případě českých účastníků vidíme méně než 1 % respondentů z izolovaných sídel, zatímco v případě zahraničních respondentů vidíme v této skupině více než 2% zastoupení). Výraznější rozdíly ovšem nenacházíme.
Vzdělanostní kapitál rodin účastníků je taktéž poměrně vysoko s téměř polovinou otců a matek účastníků dosahujících univerzitního vzdělání. Trendem je v tomto případě pouze lehké snižování nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů účastníků, tedy lehký nárůst účastníků z méně vzdělaných rodin. Čeští účastníci vykazují lehce nižší vzdělanostní zázemí rodiny, než je tomu v případě jejich zahraničních protějšků, a to jak u matek, tak u otců. Projektoví vedoucí byli v 75 % případů absolventy vysoké školy a zhruba ve 20 % případů absolventy středních škol. Při rozkladu na české a zahraniční projektové vedoucí vidíme opět poměrně výrazný rozdíl u univerzitních absolventů, kterých je u českých projektových vedoucích asi 69 %, zatímco u zahraničních je to 85 % respondentů. Vzdělanostně byly tedy české projekty výrazně posilovány projektovými vedoucími ze zahraničí, i přesto musíme opět konstatovat, že je vzdělanostní profil českých projektových vedoucích výrazně nadprůměrný ve srovnání s obecnou situací v ČR13.
13 Připomeňme, že v ČR má v současnosti vysokoškolské vzdělání asi 18 % populace starší 15 let. (ČSÚ 2014, https://www.czso.cz/documents/10180/20552571/25012814q402.pdf/186d6560-893d-4998-a576-4404fc051e6f?version=1.1)
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH A PROJEKTOVÝCH VEDOUCÍCH
V době konání projektu bylo nejvíce účastníků stále ve vzdělávacím procesu (více než polovina), zhruba 14 % respondentů bylo dobrovolníky, a okolo 12 % jich bylo zaměstnáno na plný úvazek. Analýza časových řad ukazuje, že docházelo v průběhu let ke stále většímu angažování účastníků, kteří byli ve vzdělávání (z 52 % v roce 2010 až po 57 % v roce 2013), ke zvyšování počtu zástupců také docházelo u skupiny podnikatelů (ze 4 % v roce 2010 až po 7 % v roce 2013) a nezaměstnaných (6 % v roce 2010 a 10 % v roce 2013), naopak ovšem docházelo ke snižování počtu účastníků, kteří byli zaměstnáni na plný úvazek (z 13 % v roce 2010 až po 9 % v roce 2013). Obecně vidíme u českých účastníků výrazně více studentů (62 % ve srovnání se 46 % zahraničních účastníků), a více podnikatelů (6 % českých a 3 % zahraničních účastníků). Čeští účastníci naopak poměrně výrazně zaostávají za svými zahraničními protějšky v oblasti zapojení dobrovolníků (11 % českých a 17 % zahraničních účastníků) a nezaměstnaných (5 % českých ve srovnání s 10 % zahraničních účastníků). V oblasti vzdělávání vidíme nejvíce účastníků na půdě univerzit (asi 38 %) a středních škol (asi 25 %). Tento ukazatel nevykazuje v průběhu sledovaného období žádné zřetelné trendy. Výraznější rozdíly přitom vidíme mezi českými a zahraničními účastníky jak v případě univerzitních studentů (asi 35 % českých respondentů byla v době konání projektu na vysoké škole ve srovnání se 42 % zahraničních účastníků), tak i v případě
3
středoškoláků (asi 32 % českých respondentů studovalo v době konání projektu na střední škole, ve srovnání s 18 % zahraničních účastníků). Vidíme tedy, že celkově bylo v českých projektech zastoupeno výrazně více českých středoškolských studentů, a o něco méně českých univerzitních studentů, než tomu bylo v případě jejich zahraničních protějšků. V ostatních typech studia nevidíme výraznější rozdíly. V případě projektových vedoucích vidíme zhruba 43 % respondentů, kteří uvedli, že byli v době konání projektu ve vzdělávání. Čeští projektoví vedoucí byli v tomto ohledu aktivnější, s průměrnými 45 % respondentů ve vzdělávání, ve srovnání se 40 % respondentů zahraničních. Zároveň analýza časových řad ukazuje poměrně zajímavý vývoj, kdy zpočátku docházelo ke snižování počtu projektových vedoucích ve vzdělávání ze 43 % v roce 2010 až na 36 % v roce 2012, a následnému opětovnému zvýšení až na 49 % v roce 2013. Tuto fluktuaci vidíme jak v případě českých, tak i v případě zahraničních projektových vedoucích, výsledný stav v roce 2013 ovšem ukazuje výrazné rozdíly: zatímco v případě zahraničních účastníků uvádí 40 % setrvávání ve vzdělávání, v případě českých účastníků je tomu tak u takřka 60 % respondentů. Vidíme zde tedy v případě českých projektových vedoucích potvrzení již zmíněného procesu proměny účastníků mládežnických projektů v jejich organizátory v kombinaci s poměrně vysokým vzdělanostním potenciálem českých projektových vedoucích.
25
3.5 Mladí lidé s omezenými příležitostmi Dotazníkové šetření sledovalo také několik atributů spojovaných se skupinou mladých lidí označovaných jako „mladí lidé s omezenými příležitostmi“14. Mezi sledované charakteristiky patřily následující: příslušnost k minoritě; zhodnocení vlastních životních příležitostí ve srovnání s majoritou; identifikace míry obtíží v přístupu ke vzdělávání, pracovnímu uplatnění, aktivní participaci, nebo mobilitě; identifikace překážek, které snižují možnost přístupu jedince k výše uvedeným aktivitám; mateřský jazyk. Všechny tyto indikátory dohromady tvoří základ pro identifikaci mladých lidí s omezenými příležitostmi v analyzovaném vzorku. Mezi účastníky projektů bylo asi 12 % respondentů, kteří sami sebe označili za příslušníka etnické, náboženské, nebo jazykové minority. Tento počet fluktuoval od 12 % v roce 2010 přes 14 % v roce 2012 až po 10 % v roce 2013. V tomto ohledu jsou čeští a zahraniční účastníci srovnatelní, a ani analýza trendů nevykazuje žádné výraznější změny. Podíváme-li se na konkrétní menšiny, ke kterým se účastníci hlásili, byly to nejčastěji etnické nebo kulturní minority a také skupiny, které vždy žily na území daného státu (v obou případech asi 4 % respondentů), v závěsu se objevovaly náboženské a jazykové menšiny (v obou případech asi 3 % respondentů). Nejméně bylo respondentů z rodin imigrantů (první i další generace přistěhovalců označilo asi 1 % respondentů).
26
Podobně nacházíme mezi účastníky také asi 15 % respondentů, kteří odpověděli, že mají méně životních příležitostí, než majorita. Analýza časových řad ukazuje v tomto případě relativně neměnnou situaci, a stejně tak nenacházíme výraznějších rozdílů ani v případě účastníků pocházejících z České republiky, a účastníků pocházejících ze zahraničí. Zhruba čtvrtina účastníků uvedla, že pociťuje překážky v přístupu k zaměstnání, asi pětina jich uvedla, že pociťuje překážky v přístupu k mobilitě a aktivní participaci ve společnosti, a asi 15 % jich uvádělo překážky v přístupu ke vzdělávání. Nevidíme žádné zásadní změny s ohledem na původ účastníků, čeští účastníci odpovídali velmi podobně, jako účastníci pocházející z jiných zemí15. Mezi konkrétní překážky, které respondenti zmiňovali, potom patřil zejména nedostatek finančních zdrojů (asi 20 %), ostatní překážky, jako například zdravotní problémy, nebo členství v minoritě, byly zastoupeny pouze v jednotkách procent. Zároveň jasně vidíme metodologický nedostatek této položky, když téměř 15 % respondentů označilo odpověď jiné. V budoucnu by tato položka měla být výrazně přehodnocena s ohledem na to, aby přinášela co
největší informační užitek. Analýzy českých a zahraničních účastníků neodhalily v tomto ohledu žádné výraznější rozdíly. Posledním sledovaným ukazatelem byly mateřské jazyky. Pouze 8 % účastníků vypovědělo, že jazyk, kterým převážně hovoří v rodině, není oficiálním jazykem země, ve které žijí, ale celých 31 % účastníků uvedlo, že se v jejich rodině hovoří také jazyky, které nejsou oficiálními jazyky země, ve které respondenti žijí. Analýza časových řad neukazuje na žádné výraznější trendy v této oblasti a stejně tak jsou tyto hodnoty srovnatelné pro české i zahraniční účastníky. Tyto informace můžeme do jisté míry ověřit pomocí výpovědí projektových vedoucích, z nichž 40 % uvedlo, že se projektů účastnili mladí lidé s omezenými příležitostmi. Podívámeli se na časové řady, zjistíme, že v roce 2012 sdělilo 70 % projektových vedoucích, že se realizovaných projektů účastnili také mladí lidé s omezenými příležitostmi, zatímco v ostatních letech vidíme hodnoty oscilující okolo 20 %. Ačkoliv nedokážeme tuto odchylku interpretovat, shoduje se tato anomálie také s odpověďmi samotných účastníků, kteří také v roce 2012, oproti ostatním letům, vykazovali vyšší hodnoty jednotlivých výše zmíněných indikátorů, ukazujících na mladé lidi s omezenými příležitostmi. Tato data jsou převážně (ale nikoliv výhradně) dílem českých projektových vedoucích: 64 % českých projektových vedoucích uvedlo v roce 2012 účast mladých lidí s omezenými příležitostmi na projektech, ve srovnání se 46 % zahraničních projektových vedoucích. Podle projektových vedoucích se jednalo nejčastěji o mladé lidi s ekonomickými (asi 18 %) a sociálními (asi 17 %) překážkami a opět vidíme rapidní nárůst ve všech sledovaných kategoriích v roce 2012: v tomto roce jsou všechny naměřené hodnoty ve srovnání s ostatními roky několikanásobné. Stejně tak čeští projektoví vedoucí uváděli ve všech sledovaných kategoriích vyšší hodnoty, než vedoucí ze zahraničí.
14 Z anglického termínu „Young People with Fewer Opportunities“ (YPFO). Jedná se o skupinu mladých, kteří čelí překážkám v každodenním životě na základě svého původu. 15 V obou případech vidíme fluktuaci v časových řadách v roce 2012, kdy jak v případě analýzy životních příležitostí, tak i v případě analýzy překážek k přístupu k veřejným statkům vidíme poměrně velký nárůst respondentů, kteří se řadili do ohrožené skupiny. Vzhledem k téměř neměnným ročním prioritám je možné, že se v tomto roce do výběrového vzorku dostalo několik větších projektů, které byly cíleny právě na mladé lidi s omezenými příležitostmi. Stejnou situaci vidíme také u položky, která vypovídala o konkrétních překážkách a stejně hodnotí situaci i projektoví vedoucí – v roce 2012 uvedli až neuvěřitelných 70 % účastníků s omezenými příležitostmi.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH A PROJEKTOVÝCH VEDOUCÍCH
3
Projektoví vedoucí byli také tázáni, zda v projektech figurovaly osoby pracující s lidmi s omezenými příležitostmi. V tomto případě 67 % projektových vedoucích uvedlo, že tomu tak bylo. Tato odpověď je relativně konzistentní mezi českými i zahraničními projektovými vedoucími a také v jednotlivých letech, můžeme tedy konstatovat, že se na projektech podílela poměrně velká část osob, která se také věnovala přímo práci s mladými lidmi s omezenými příležitostmi. 15 % projektových vedoucích se označilo jako příslušníka kulturní, etnické, náboženské, nebo jazykové minority. Ve sledovaném období dochází nejprve k nárůstu počtu projektových vedoucích, kteří se označují jako příslušníci minorit (asi 20 %), aby došlo v posledním roce programu k rapidnímu úbytku těchto respondentů (na asi 11 %). Obecně řečeno jsme zaznamenali více českých než zahraničních projektových vedoucích, kteří se označují za příslušníky minorit (18 % českých a 13 % zahraničních) a tento trend vidíme i ve všech sledovaných letech. Nejvíce projektových vedoucích se přihlásilo k členství v náboženské menšině (asi 5 %), následované etnickou či kulturní menšinou (asi 4 %) a jazykovou menšinou (asi 3 %). Ve srovnání českých a zahraničních projektových vedoucích vidíme vyšší zastoupení českých projektových vedoucích u skupiny náboženské minority (asi 6 % oproti 4 %), v ostatních skupinách je zastoupení relativně srovnatelné. V případě časových řad nevidíme žádné výrazné trendy. Podrobnější analýza mladých lidí s omezenými příležitostmi v kontextu mládežnických projektů financovaných v rámci programu Mládež v akci a schválených ČNA mezi lety 2010 a 2013 není obsažena v tomto reportu, protože je jí věnována zvláštní zpráva. Informace o dopadech těchto projektů na mladé lidi s omezenými příležitostmi v mezinárodním kontextu jsou také dostupná v textu publikovaném SALTO-YOUTH Inclusion Resource Centre ve spolupráci s výzkumnou sítí RAY v roce 201516.
16 Geudens, Hagleitner, Labadie, Stevens 2015a, 2015b
27
3.6 Účast na projektech Důležitými ukazateli jsou také počty předchozích výjezdů našich respondentů, a to jak v kontextu mládežnických projektů, tak i v rámci cestování za prací či vzděláváním. Dopady projektů se mohou lišit pro účastníka, který se opakovaně zapojuje do mládežnických projektů a který zároveň často cestuje za prací či vzděláváním do zahraničí a pro účastníka, u kterého mládežnický projekt byl jeho první mezinárodní zkušeností.
28
Poměrně velká část účastníků se již někdy zúčastnila podobného projektu (asi 47 %) a můžeme konstatovat, že tato situace byla ve sledovaném období více či méně stabilní. Srovnání ukazuje, že čeští účastníci měli předchozích projektových zkušeností méně, než jejich zahraniční protějšky (asi 41 % českých účastníků ve srovnání s 52 % zahraničních). Respondenti, kteří se již podobných projektů účastnili, měli za sebou průměrně 3 podobné projekty, což je hodnota více či méně konstantní v celém sledovaném období. Čeští účastníci mají průměrně o něco méně projektových zkušeností, než jejich zahraniční protějšky (zhruba 3 projekty na jednoho českého a 4 projekty na jednoho zahraničního účastníka). Respondenti zároveň uvedli, že se v asi 27 % případů jednalo o projekty financované EU, v 15 % případů o projekty financované z jiných zdrojů, a v 8 % případů neměli tuto informaci k dispozici. Analýza časových řad ukazuje, že v případě projektů financovaných EU dochází k viditelnému nárůstu: z 25 % v roce 2010 až po 33 % v roce 2013. O tento nárůst ovšem mohou do značné míry zahraniční účastníci, jejichž účast na projektech financovaných EU se zvedá z 28 % v roce 2010 až k 44 % v roce 2013, zatímco u českých respondentů vidíme v tomto případě spíše stagnaci mezi 20 a 30 %. Otázkou zůstává, do jaké míry se opravdu jednalo o nárůst účasti na projektech financovaných EU a do jaké míry se jednalo o nárůst povědomí o EU jakožto zdroji financování absolvovaných projektů. Celkové statistiky programu MvA v českém prostředí (ČNA 2016) ukazují, že mezi námi sledovanými lety 2010 a 2013 došlo k nárůstu počtu žádostí podpořených ČNA zhruba o 50 %, ze 182 podpořených žádostí v roce 2010 až na 272 podpořených žádostí v roce 2013. Tato data tedy nevyvracejí možnost, že nárůst odpovědí týkajících se předchozích projektových zkušeností, mohou být dána faktickým nárůstem účasti na projektech, financovaných EU. Na druhou stranu ani možnost, že se jedná o zvyšování v oblasti povědomí o finanční podpoře absolvovaných projektů, nemůžeme zavrhnout. Analýza položek týkajících se povědomí o původu finančních prostředků sice neukazuje vzrůstající trend, který by podporoval domněnku, že také
v tomto případě se jedná spíše o nárůst povědomí o původu finanční podpory, než o reálný nárůst počtu absolvovaných projektů, její metodologická nedokonalost ovšem nedovoluje tuto možnost zcela vyloučit17. Průměrně byli účastníci v zahraničí před projektem, na který byli tázáni, 13krát, což je hodnota, která během sledovaných let lehce roste18. Překvapivě se ovšem na tomto výsledku podílí čeští účastníci, kteří byli v zahraničí v průměru 14krát, ve srovnání se zahraničními účastníky, kteří hlásí v průměru 12 zahraničních výjezdů. Tento trend, tedy průměrně více zahraničních výjezdů českých účastníků, vidíme ve všech sledovaných letech. Nejčastějším důvodem pro cestu do zahraničí je cesta na dovolenou (75 %), nicméně tento důvod je častějším pro české (81 %, než pro zahraniční účastníky (72 %). V závěsu jsou školní cesty do zahraničí (49 %), které jsou opět častější u českých (52 %), než u zahraničních účastníků (46 %), a třetím nejčastějším důvodem cesty do zahraničí byly výměny mládeže (37 %), ve kterých naopak čeští respondenti zaostávali (33 %) ve srovnání se svými zahraničními protějšky (41 %). Ostatní důvody zahraničního výjezdu dosahují výrazně nižších procentuálních hodnot, za zmínku ovšem ještě stojí cesty do zahraničí s partnerem, které jsou výrazně častější pro české, než pro zahraniční respondenty (20 % ve srovnání s 8 %), a semestrální studium v zahraničí, kde naopak čeští respondenti ztrácejí (4 % ve srovnání s 9 %). Oba tyto ukazatele svědčí o tom, že účastníci projektů nejsou nezkušenými cestovateli, naopak, jedná se o mladé lidi, kteří mají zkušenosti se zahraničními výjezdy a v téměř polovině případů také s podobnými projekty.
3.7 Základní údaje o pořadatelích V rámci realizovaných šetření byly také sbírány údaje o pořádajících subjektech. Mezi tyto subjekty patří samotní projektoví vedoucí, u kterých byl zjišťován způsob zapojení do projektu, role projektových vedoucích v projektu, a časová dotace spolupráce na projektu. Dále byly mezi tyto subjekty zařazeny samotné pořádající organizace, u kterých byl zjišťován typ organizace a její zaměření.
17 Více informací lze nalézt v kapitole 4.2 níže. 18 Pro úplnost dodejme, že účastníků, kteří byli v zahraničí poprvé až díky absolvovanému projektu, nebyla za celé sledované období ani 3 %.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH A PROJEKTOVÝCH VEDOUCÍCH
Projektoví vedoucí byli ve většině případů angažováni v projektu na bázi dobrovolnické spolupráce19 (asi 58 %), druhou největší skupinu potom tvořili projektoví vedoucí, kteří byli zaměstnáni na plný úvazek přímo v pořádající organizaci (tedy měli pracovní smlouvu, která se neomezovala na dobu trvání projektu; 24 %), a třetí nejpočetnější skupinu potom tvořili projektoví vedoucí, kteří byli zaměstnání na částečný úvazek v pořádající organizaci (opět tedy jejich smlouva nebyla omezena pouze na dobu trvání projektu). Nejméně využívané formy zapojení do projektů byly plné či částečné úvazky pouze po dobu trvání projektů, ty tvořily pouze asi 6 % všech odpovědí. Analýza časových řad ukazuje, že zatímco v případě dobrovolnictví vidíme stabilně zhruba 60 % respondentů, projektoví vedoucí, kteří byli zaměstnáni na plný úvazek, ubývají (z 32 % v roce 2012 na 21 % v roce 2013) ve prospěch projektových vedoucích, zaměstnaných na částečný pracovní úvazek (ze 7 % v roce 2012 na 15 % v roce 2013). Výrazné rozdíly potom vidíme také mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími. Zatímco čeští projektoví vedoucí jsou zastoupeni zhruba v polovině případů jako dobrovolníci a v druhé polovině případů jako zaměstnanci na plný nebo částečný úvazek, v případě zahraničních projektových vedoucích vidíme převážnou většinu v pozici dobrovolnické (asi 77 %) a pouze velmi malou část v pozici zaměstnanecké (asi 19 %). Toto rozložení mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími je poměrně stabilní i v průběhu sledovaných let, s výjimkou výše zmíněného trendu opouštění plných úvazků a nárůstu úvazků částečných: zajímavé je, že tento trend vidíme opět velmi výrazně právě u českých projektových vedoucích. Zatímco tedy v zahraničí je mnohem častější dobrovolná účast projektového vedoucího, a tato situace má zajisté spojení s pozicí vnímáním dobrovolnictví jako takového u nás a v zahraničí, u nás jsou projektoví vedoucí často zaměstnáni, ovšem stále častěji pouze na částečný úvazek. Většina projektových vedoucích byla zapojena do projektu jak organizačně, tak i pedagogicky (asi 53 %), asi třetina respondentů potom měla pouze organizační roli (asi 33 %) a pouze asi 13 % projektových vedoucích mělo pouze pedagogickou funkci. Analýza časových řad ukazuje, že tak tomu nebylo vždy: mezi lety 2011 a 2013 došlo ke zvýšení počtu projektových vedoucích, kteří měli jak pedagogickou, tak i organizační úlohu, a to ze 41 % na více než 60 %, a naopak ke snížení počtu projektových vedoucích, kteří měli primárně pouze organizační úlohu, a to ze 41 % na méně než 30 %. Zároveň ovšem vidíme také snížení počtu projektových vedoucích, kteří mají pouze pedagogickou roli, a to z 18 % na 10 %. Tyto změny jsou velmi výrazně vidět v případě českých projektových vedoucích, u kterých v posledním roce naprosto vymizeli
3
projektoví vedoucí s pouze pedagogickou funkcí, a vidíme zhruba třetinu organizačně orientovaných projektových vedoucích a asi 70 % projektových vedoucích, kteří vykonávali jak organizační, tak i pedagogickou funkci. V případě zahraničních projektových vedoucích nedošlo k tak rapidnímu poklesu těch, kteří mají pouze pedagogickou funkci, ačkoliv také vidíme nárůst počtu projektových vedoucích, kteří na sebe berou jak organizační, tak i pedagogickou funkci. Dále nás zajímalo, po jakou dobu byli námi oslovení projektoví vedoucí v projektu zapojeni. Téměř 80 % projektových vedoucích bylo do projektů zapojeno po celou dobu jeho trvání nebo po většinu času a dalších asi 9 % jich uvedlo, že byli zapojeni více než polovinu času. V tomto ukazateli čeští projektoví vedoucí jasně předčili projektové vedoucí z cizích zemí: zatímco téměř 90 % českých projektových vedoucích bylo do projektu zapojeno po celou dobu jeho trvání nebo alespoň většinu času, v případě zahraničních projektových vedoucích to bylo zhruba 70 %. Tento trend je viditelný i při analýze časových řad. Obecně lze také říci, že v průběhu sledovaného období narostl počet projektových vedoucích, kteří jsou do projektu zapojeni po celý čas trvání nebo po většinu času. Informace od projektových vedoucích týkající se pořádající organizace ukazují, že ve většině případů ve sledovaném období byly projekty podpořené programem MvA pořádány neziskovým sektorem (asi 66 % projektových vedoucích zvolilo tuto možnost), a v necelých 17 % případů se potom jednalo o veřejnou organizaci a v dalších necelých 17 % případů se jednalo o neformální skupinu mladých lidí. Tyto rozdíly byly ještě hlubší mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími, když v případě českých projektových vedoucích vidíme asi 70 % neziskových organizací a asi 19 % neformálních uskupení mladých lidí, zatímco v případě zahraničních projektových vedoucích bylo neziskových organizací asi 63 % a veřejných organizací asi 23 %. V jednotlivých letech nevidíme výraznější trendy, s výjimkou útlumu v případě
19 V případě této položky došlo v průběhu sledovaného období k její proměně, proto jsou zde analyzovány pouze roky 2012 a 2013, které byly kompatibilní a poskytovaly širší paletu odpovědí. Zatímco v původní položce měli respondenti pouze možnosti projektového angažmá jako „dobrovolník; zaměstnaný na plný úvazek; nebo zaměstnaný na částečný úvazek“, byla tato položka později změněna tak, aby odrážela reálnou situaci v projektovém managementu: „dobrovolník; zaměstnaný na plný úvazek po dobu trvání projektu; zaměstnaný na plný úvazek i před a po projektu; zaměstnaný na částečný úvazek po dobu trvání projektu; zaměstnaný na částečný úvazek i před a po projektu“.
29
neformálních skupin mládeže (z 21 % v roce 2011 až po 12 % v roce 2013). Ve více než polovině případů se potom jednalo o respondenty pocházející přímo z organizací, které obdržely finanční podporu (asi 55 %).
30
Zaměření pořádajících organizací je nejsilnější v oblastech organizované práce s mladými lidmi (asi 30 %), neformálního vzdělávání (asi 21 %) a kulturních aktivit (20 %). Analýza časových řad zároveň ukazuje, že první dvě zmiňovaná zaměření ve sledovaném období značně posílila (organizovaná práce s mládeží ze 17 % v roce 2011 až na 43 % v roce 2013; a neformální vzdělávání z 12 % v roce 2011 až na 36 % v roce 2013), zatímco kulturní aktivity můžeme označit za stálici v oblasti zaměření pořádajících organizací (stabilně okolo 20 %). U ostatních oblastí nevidíme ve sledovaném období větší změny. Ve srovnání se zahraničními projektovými vedoucími vidíme u českých projektových vedoucích nižší podíl organizací se zaměřením právě na organizovanou práci s mládeží (27 % ve srovnání s 34 % zahraničních) a organizací, které se zaměřují na výměny mládeže (8 % českých ve srovnání s 15 % zahraničních), naopak vynikáme nad zahraničními kolegy v oblasti kulturních aktivit (28 % ve srovnání s 11 % zahraničních), a v oblasti neformálního vzdělávání (26 % ve srovnání se 17 % zahraničních). Ve všech těchto oblastech vykazujeme podobné výsledky také po celé sledované období. Celkově lze tedy říci, že zatímco v oblasti kulturně zaměřených organizačních subjektů máme dlouhodobě dobrou základnu pořádajících organizací, v oblasti organizované práce s mládeží a neformálního vzdělávání došlo ve sledovaném období k nárůstu počtu pořádajících subjektů, což značí rozvoj těchto oblastí v kontextu mezinárodních projektů zaměřených na mladé lidi v České republice.
3.8 Základní údaje o projektech Velmi důležité je rozložení respondentů ve vzorku s ohledem na jednotlivé typy aktivit, které bylo možné v rámci MvA implementovat, důležitou informací je také místo konání projektů a počet partnerských zemí. Také tyto informace byly v rámci našeho dotazníkového šetření zjišťovány. Respondenti byli dotázáni, jakého projektu se zúčastnili. V 60 % případů se účastníci podíleli na klasických mládežnických projektech (bývalé akce 1.1, 1.2 a 3.1), v 15 % šlo o Evropskou dobrovolnou službu (akce 2) a v 15 % o projekt pro pracovníky s mládeží (akce 4.3 nebo 3.1), a asi 10 % respondentů nebyla schopna na tuto otázku odpovědět.
Zhruba stejné odpovědi dostáváme i v případě projektových vedoucích, nicméně jejich odpovědi jsou přesnější – pouze asi 2 % jich nebyla na tuto otázku schopna odpovědět a vidíme nárůst v případě Evropské dobrovolné služby na 23 %. V ostatních ohledech byly odpovědi srovnatelné. Zároveň máme k dispozici také objektivní míry účasti v jednotlivých akcích20, které nabízejí hrubé srovnání poskytnutých subjektivních odpovědí a také detailnější pohled do struktury realizovaných projektů. V případě srovnání vidíme, že subjektivní a objektivní indikátory jsou do značné míry podobné, proto můžeme konstatovat, že účastníci a projektoví vedoucí vědí přibližně, jakých aktivit v rámci MvA se zúčastnili. V případě detailnější analýzy struktury realizovaných projektů podle jednotlivých akcí vidíme, že zdaleka největší počet respondentů máme z projektů 1.1 (asi 46 %), zhruba desítky procent jich potom absolvovalo projekty pod akcemi 2 (14 %), 1.2 (11 %), a 3.1 (10 %). Trendem bylo v případě účastníků větší a větší zastoupení akce 2, tedy dobrovolnictví, a to ze 7 % v roce 2010 až po 35 % v roce 2013. Projektoví vedoucí byli taktéž ponejvíce zastoupeni v rámci akce 1.1 (asi 33 %), následovala akce 2 (22 %), a akce 4.3 (15 %). Výrazněji zastoupené byly v případě projektových vedoucích již pouze akce 1.2 (asi 13 %) a 3.1 (11 %), zbylé akce jsou zastoupeny pouze respondenty pouze v jednotkách procent. U projektových vedoucích nevidíme ve sledovaných letech žádné výrazné trendy. Projektoví vedoucí měli možnost podělit se i o další informace, týkající se proběhnuvších projektů a díky tomu víme, že valná většina projektů financovaných ČNA se odehrála na českém území – od téměř 70 % v roce 2010 až po více než 90 % v dalších letech. Zároveň ovšem od projektových vedoucích víme, že téměř 90 % projektů mělo mezinárodní přesah (tj. do projektu se zapojila minimálně jedna partnerská země). V tomto ohledu ovšem vidíme ve sledovaném období také slabý trend směrem k navyšování počtu národních projektů, tj. takových projektů, které neměly žádného mezinárodního partnera (z asi 9 % v roce 2011 až po více než 13 % v roce 2013). Průměrně se do projektů podle informací od projektových vedoucích zapojilo asi 5 zemí. Čeští projektoví vedoucí uváděli ve srovnání se svými zahraničními kolegy nižší počty účastnických zemí (v průměru zhruba 4 partnerské země podle
20 Anonymizovaná data o respondentech založená na projektové dokumentaci.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH A PROJEKTOVÝCH VEDOUCÍCH
3
českých a zhruba 6 partnerských zemí podle zahraničních projektových vedoucích). Analýza časových řad v tomto případě ukazuje setrvalý stav pro zahraniční projektové vedoucí (po celé sledované období vidíme zhruba 6 partnerských zemí na jeden projekt), ale klesající počty partnerských zemí v případě českých projektových vedoucích (zaznamenáváme pokles z původních 5 partnerských zemí v roce 2011 na 3 partnerské země v roce 2013). Čeští projektoví vedoucí tak snižovali počty partnerů v realizovaných projektech.
unie, se kterými spolupracovalo 55 % českých, ale celých 79 % zahraničních projektových vedoucích. Tato odchylka může být přičtena tomu, že v našem vzorku jsou pouze projekty podpořené bývalou ČNA Mládež a z toho důvodu zahraniční lektoři také uváděli jako spolupracující skupinu zemí tu, jíž je Česká republika členem.
V roce 2011 byly také zjišťovány země, které na zkoumaných projektech participovaly. Nejintenzivnější spolupráci vidíme v rámci tzv. nových členských zemí Evropské unie21 (asi 68 % respondentů uvedlo spolupráci v rámci projektu s některou z těchto zemí), následovanou v těsném závěsu starými členskými zeměmi EU22 (asi 54 % respondentů uvedlo spolupráci na projektu s některou z těchto zemí). V malé míře docházelo ke spolupráci také s kandidátskými zeměmi EU23, zeměmi východní Evropy a Kavkazu24, zeměmi středomořského regionu25, nebo zeměmi jihovýchodní Evropy26; kvantitativně ovšem byla spolupráce s těmito zeměmi zanedbatelná. Zajímavé je, že spolupráce neprobíhala v rámci zemí Evropského hospodářského prostoru27. Ve srovnání českých a zahraničních projektových vedoucích nevidíme výraznějších rozdílů u jiných partnerských zemí, než u nových členských zemí Evropské
21 Tzv. nové členské státy jsou země, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004 dále, v případě dotazníků, distribuovaných mezi lety 2010 až 2014 se tedy konkrétně jednalo o tyto země: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko. 22 V tomto případě se jedná o členské státy Evropské unie před rokem 2004, konkrétně se tedy jednalo o tyto země: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. 23 Jednalo se o tyto země: Chorvatsko, Makedonie, Turecko. 24 Jednalo se o tyto země: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldávie, Ruská federace, Ukrajina. 25 Jednalo se o tyto země: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordán, Libanon, Maroko, Palestinská území Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, Sýrie, Tunisko. 26 Jednalo se o tyto země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Srbsko. 27 Jednalo se o tyto země: Island, Lichtenštejnsko, Norsko.
31
4
Implementace projektů V této sekci se zaměříme na jednotlivé organizační aspekty implementace projektů MvA, jako jsou způsoby zapojení účastníků a projektových vedoucích, financování, procedury související s žádostí o grant, Youthpass nebo aktivity strukturovaného dialogu...
32
4.1 Zapojení aktérů do projektů Účastníci českých projektů se o projektových aktivitách dozvěděli nejčastěji od mládežnických organizací (48 %), nebo přátel (41 %). Další informační kanály, jako například škola, ČNA, nebo média, nebyly zastoupeny ve větší míře. Jediným trendem v této oblasti byl narůstající počet účastníků, kteří se o projektech dozvěděli právě od přátel či známých (od 36 % v roce 2010 až po 52 % v roce 2013). Tento trend značí dobré šíření informací o programu MvA v rámci vrstevnických skupin.
Podobně tázáni byli také projektoví vedoucí, kteří se o programu MvA nejčastěji dozvídali od mládežnických organizací (26 %), přátel a známých (20 %), ČNA (19 %) a kolegů (16 %). Mezi trendy ve sledovaných letech v tomto případě patří zvyšování důležitosti všech informačních zdrojů s výjimkou ČNA (jejíž informační dopad se během let snižuje) a online informace Evropské komise (která má minimální informační dopad po celé sledované období). Zdá se, že jakmile se informace dostanou k cílové skupině, mají tendenci se samovolně šířit napříč oblastí práce s mládeží bez dalšího výrazného přičinění oficiálních informačních struktur.
IMPLEMENTACE PROJEKTŮ
4
4.2 Financování projektů
4.3 Administrativa projektů
S účastí na projektech se také mohou pojit finanční výdaje, proto nás zajímalo, jak tyto finanční náklady samotní účastníci projektů vnímají. Více než polovina účastníků (55 %) se vyjádřila tak, že finanční zátěž spojená s projektem nebylo těžké pokrýt, třetina (asi 35 procent) jich nemusela hradit žádné poplatky ve spojení s projektem, a pro zhruba 10 % účastníků byla finanční zátěž spojená s projektem problematická. Analýza časových řad ukazuje, že podíl účastníků, pro které nebyla finanční stránka projektu obtížnou, se rok od roku zvyšuje (z 52 % v roce 2010 až po 64 % v roce 2013), zároveň ovšem dochází ke snižování podílu účastníků, kteří nemuseli platit nic (z 38 % v roce 2010 až na 26 % v roce 2013). Mezi českými a zahraničními účastníky nevidíme v tomto ohledu výraznější rozdíly. Ačkoliv tedy narůstala v průběhu let finanční spoluúčast participantů na projektech, nejednalo se o takové částky, které by účastníky výrazněji zatěžovaly. Tato informace ovšem musí být nahlížena také s ohledem na profil našich respondentů, z nichž většina nepochází ze znevýhodněného prostředí, spíše naopak.
Velmi specifickou oblastí, ke které měli možnost vyjádřit se pouze projektoví vedoucí, byla oblast administrativy projektů, počínaje administrativou projektové žádosti, přes administrativu spojenou se samotnou implementací projektu, až po závěrečný reporting národní autoritě.
Povědomí o finanční podpoře ze strany EU bylo v projektech MvA velmi vysoké, pouhá 3 % účastníků o tom nevěděla28. Čeští a zahraniční účastníci v tomto ohledu „skórovali“ téměř shodně. V průběhu sledovaných let docházelo ke zvyšování povědomí o financování projektů ze strany EU a v posledním roce programu se dostávají odpovědi respondentů až téměř na 100 % účastníků, kteří věděli, že jejich projekt byl podpořen EU. Povědomí o samotném programu Mládež v akci bylo o něco nižší, dosahovalo mezi účastníky asi 93 %, přičemž v tomto ohledu nevidíme výraznější rozdíl mezi českými a zahraničními účastníky. V průběhu sledovaných let docházelo ke zvyšování podílu účastníků, kteří věděli o programu MvA až na asi 97 %.29
28 Zde je ovšem nutno kriticky poznamenat, že způsob tázání byl v tomto případě poměrně nešťastný: „Projekt, na který se Vás nyní ptáme, byl finančně podpořen Evropskou unií. Věděl/a jste to?“. 29 Také v tomto případě ovšem musíme vzít kriticky v úvahu způsob tázání: „Finanční prostředky EU byly poskytnuty v rámci programu MLÁDEŽ V AKCI. Věděl/a jste to?“.
Projektoví vedoucí byli tázáni na sérii otázek, týkající se administrativy projektu. Obecně řečeno nejméně problémů měli projektoví vedoucí v oblasti informovanosti. Na škále od „naprosto nesouhlasím“ (označené jako 1) po „naprosto souhlasím“ (označené jako 4) vidíme nejvyšší průměrné hodnoty právě u položek, týkajících se dostupnosti informací týkajících se projektových žádostí (průměrné hodnoty vyšší než 3). Pozitivně projektoví vedoucí hodnotili také samotný grantový systém (opět průměrné hodnoty vyšší než 3). Administrativní proces jako takový již projektoví vedoucí hodnotí méně pozitivně a to jak v oblasti podávání žádostí, tak i v oblasti administrativy během projektu a reportingu po ukončení projektu (průměrné hodnoty okolo 2,5). Analýza procentuálního zastoupení jednotlivých odpovědí ukazuje, že zatímco u položek týkajících se informovanosti a celkového hodnocení grantového systému vidíme okolo 10 % negativních odpovědí (odpovědi „naprosto nesouhlasím“ a „spíše nesouhlasím“), u procesu podávání žádostí, administrativního managementu, a reportingu, vidíme zhruba třetinové podíly negativních odpovědí. Tomu odpovídá také celkové zhodnocení administrativní náročnosti programu MvA ve srovnání s jinými grantovými schématy, kde opět asi třetina respondentů podává negativní odpovědi. Ačkoliv tedy informovanost a grantový systém byly pro projektové vedoucí nastaveny přívětivě, administrativa projektů nebyla pro projektové vedoucí jednoduchá. Analýza časových řad ukazuje, že s postupem času byla stále lepší informovanost o programu MvA30, a projektoví vedoucí také viděli proces reportingu jako stále jednodušší 31, zatímco proces žádosti o grant se v očích projektových vedoucích naopak stával stále složitějším32.
30 Ze 16 % negativních odpovědí v roce 2011 až na necelých 5 % negativních odpovědí v roce 2013. 31 Z 32 % negativních odpovědí v roce 2011 až na 25 % v roce 2013. 32 Z 29 % negativních odpovědí v roce 2011 až po 45 % negativních odpovědí v roce 2013.
33
Rozdíly vidíme také mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími. Čeští projektoví vedoucí vnímali informovanost o programu MvA pozitivněji, než jejich zahraniční kolegové33, naopak proces podávání žádostí byl českými projektovými vedoucími hodnocen jako těžší, než v případě jejich zahraničních protějšků34, a podobný rozdíl vidíme i v případě administrativního managementu projektu jako takového35 a reportingu36. Největším rozdílem mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími je potom celkové zhodnocení administrativní náročnosti programu MvA ve srovnání s jinými grantovými schématy, kdy všichni zahraniční projektoví vedoucí odpověděli na kladné části škály (0 % negativních odpovědí), zatímco třetina (sic!) českých projektových vedoucích odpověděla negativně (asi 33 % negativních odpovědí). Vidíme tedy velmi rozličné pohledy českých a zahraničních projektových vedoucích na otázku administrativní náročnosti programu MvA. Zatímco zahraniční projektoví vedoucí jej viděli v některých aspektech negativně, ale celkově udávali rozhodně pozitivní hodnocení, v případě českých respondentů vidíme poměrně zásadní výhrady v rámci jednotlivých aspektů (administrativa žádosti, administrativa projektu, reporting), které zřejmě také ovlivnily celkové vnímání administrativní náročnosti programu MvA jako takového.
a že tyto informace byly srozumitelné41. Ani v případě informovanosti, ani v případě srozumitelnosti podávaných informací nevidíme ve sledovaném období žádné trendy, srovnání českých a zahraničních projektových vedoucích ukazuje menší rozdíly ve prospěch zahraničních projektových vedoucích42. V zahraničí tedy informace o certifikátu Youthpass byly o něco srozumitelnější a lépe dostupné, celkově ovšem vidíme poměrně dobrou informovanost jak v případě českých, tak i v případě zahraničních projektových vedoucích po celé sledované období. Poměrně zajímavé odpovědi vidíme v případě výpovědí projektových vedoucích o zapojení certifikátu Youthpass do samotného projektu. Téměř všichni respondenti se shodují na tom, že účastníci byli detailně informováni o certifikátu Youthpass43. Zapojení certifikátu Youthpass do projektových metod (reflexe, monitoring atd.) ovšem hlásí pouze asi 85 % projektových vedoucích. Přání dostat certifikát Youthpass vyjádřili účastníci podle 91 % projektových vedoucích, a 93 % projektových vedoucích odpovědělo, že jejich účastníci certifikát Youthpass také dostali. V případě analýzy časových řad a rozdílů mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími vidíme dlouhodobě pozitivnější odpovědi českých projektových vedoucích na otázku ohledně informovanosti účastníků, naopak ovšem vidíme také náskok zahraničních projektových vedoucích před
4.4 Certifikát Youthpass 34
Projektoví vedoucí a účastníci byli také tázáni na certifikát Youthpass37. 70 % projektových vedoucích uvedlo, že byl v rámci projektu certifikát Youthpass použit, přičemž zahraniční projektoví vedoucí používali certifikát Youthpass více, než ti čeští38. Použití certifikátu Youthpass ve sledovaném období stoupalo, když počet respondentů, kteří uvedli, že byl certifikát v projektu použit, narůstá z asi 53 % v roce 2011 na asi 84 % v roce 2013. Tento nárůst vidíme stejným tempem jak v případě českých, tak i v případě zahraničních projektových vedoucích, rozdíl v četnosti použití je dán pouze počátečním stavem, kdy v případě českých projektových vedoucích certifikát Youthpass v roce 2011 použilo 43 % respondentů, zatímco tento certifikát ve stejném roce použilo 68 % jejich zahraničních kolegů. Zajímavé je, že čeští projektoví vedoucí tento nedostatek velmi rychle dohnali a v dalších letech již vykazují velmi podobné hodnoty, jako jejich zahraniční kolegové39. Použití certifikátu Youthpass se zřejmě v české praxi poměrně rychle ustavilo jako standard. Valná většina projektových vedoucích také odpověděla, že obdrželi všechny nezbytné informace o certifikátu Youthpass40
33 8 % negativních odpovědí českých projektových vedoucích ve srovnání s 22 % negativních odpovědí u zahraničních respondentů. 34 25 % negativních odpovědí u zahraničních respondentů, ale téměř 39 % negativních odpovědí u respondentů českých. 35 Opět 25 % negativních hodnocení ze strany zahraničních projektových vedoucích, ale celých 42 % ze strany českých respondentů. 36 Zhruba 13 % negativních odpovědí v případě zahraničních respondentů, ve srovnání se 30 % negativních odpovědí českých projektových vedoucích. 37 Certifikát Youthpass je nástrojem uznávání výsledků neformálního vzdělávání za pomoci tvorby portfolia kompetencí, které si účastníci projektových aktivit osvojili. Mimo jiné by měl tento nástroj také sloužit jako příležitost k reflexi a tím i podpořit další učební procesy u účastníků neformálně vzdělávacích aktivit. (Bergstein, Pernits, Gonzáles 2016) 38 Asi 65 % českých respondentů ve srovnání se zhruba 77 % zahraničních. 39 Asi 75 % v roce 2012 a přes 80 % v roce 2013. 40 Vidíme pouze asi 9 % negativních odpovědí. 41 V tomto případě vidíme pouze asi 10 % negativních odpovědí. 42 Asi 13 % českých ve srovnání s asi 4 % zahraničních projektových vedoucích označilo negativní odpovědi v případě informovanosti a zhruba 16 % českých ve srovnání s asi 2 % zahraničních projektových vedoucích odpovědělo negativně v případě srozumitelnosti informací. 43 Pouhá asi 4 % negativních odpovědí.
IMPLEMENTACE PROJEKTŮ
českými v oblasti zapojení certifikátu do projektových aktivit. Zatímco zahraniční projektoví vedoucí zahrnovali certifikát Youthpass do projektových aktivit již od roku 2011, čeští projektoví vedoucí v tomto ohledu prodělali poměrně razantní změnu: z asi 43 % negativních odpovědí v roce 2011 až po asi 11 % negativních odpovědí v roce 2013. Zajímavý vývoj vidíme také v oblasti poptávky účastníků, kde čeští projektoví vedoucí hlásí vzrůstající nezájem o certifikát Youthpass44. Tento trend je také konzistentní se zlehka se zmenšujícím počtem účastníků, kteří podle českých projektových vedoucích obdrželi certifikát Youthpass v jednotlivých letech: zatímco v roce 2011 se 100 % projektových vedoucích vyjádřilo v tomto ohledu pozitivně, v roce 2013 již máme pozitivních odpovědí „pouze“ 89 %. Zajímavé také je, že ani jeden z těchto trendů v případě zahraničních projektových vedoucích nevidíme. Jak vidíme, tyto odpovědi naznačují jak pozitivní, tak i negativní stránky používání certifikátu Youthpass v projektovém období 2010-2013. Na jedné straně vidíme poměrně masivní rozšíření tohoto nástroje, na straně druhé data naznačují možnost problematického zakomponování certifikátu v rámci samotného programu projektu (pouze instrumentálně, bez přidané hodnoty reflexe samotných účastníků), a v některých případech také jeho paušální vydávání všem účastníkům bez ohledu na to, zda o něj mají či nemají zájem, nebo také samotné snižování zájmu ze strany účastníků jako takových. Zajímavé jsou v tomto kontextu samozřejmě také výpovědi účastníků samotných. Ti pouze v asi 62 % případů odpověděli, že byli informováni o certifikátu Youthpass, a v pouhých asi 45 % případů vypověděli, že Youthpass opravdu vlastní. V obou případech čeští účastníci ztrácejí na své zahraniční protějšky zhruba 8 procentních bodů45. Ačkoliv v obou případech docházelo ve sledovaném období k pozitivním trendům46, je tento nárůst výrazně spojen právě se změnami ve skupině zahraničních účastníků, než ve skupině účastníků českých. Ve výše uvedených datech vidíme několik zarážejících informací. Jednak poměrně výrazný nesoulad výpovědí projektových vedoucích a účastníků ohledně informovanosti o certifikátu Youthpass a jeho vydávání. Zatímco téměř všichni projektoví vedoucí tvrdí, že detailně informovali své účastníky o certifikátu Youthpass, pouze asi dvě třetiny účastníků to potvrzují. Zatímco více než 90 % projektových vedoucích uvedlo, že účastníci jejich projektu obdrželi certifikát Youthpass, procento účastníků, kteří tuto informaci potvrzují je méně než poloviční. V budoucnu by této problematice zajisté měla být věnována pozornost, protože uvedená data naznačují dvě
4
možné negativní interpretace: buďto mají projektoví vedoucí v této oblasti velmi zkreslené představy (postoj účastníků je v tuto chvíli třeba brát jako ten relevantnější – i přestože mohli být projektovými vedoucími informováni, nebo jim certifikát Youthpass mohl být vydán, nejsou dopady na účastníky relevantní v případě, že oni sami si je neuvědomují), nebo informace zkreslují právě projektoví vedoucí (ať již je tento proces nevědomý, nebo nikoliv).
4.5 Strukturovaný dialog s mládeží Jednou z aktivit, podporovaných mimo jiné také prostřednictvím bývalého programu MvA, byly také projekty v rámci tzv. strukturovaného dialogu s mládeží47. Zhruba pětina účastníků projektů MvA o tomto institutu někdy slyšela a asi desetina se někdy zúčastnila některé z aktivit strukturovaného dialogu. Čeští účastníci lehce zaostávali za svými zahraničními protějšky jak v informovanosti, tak i v zapojení do aktivit strukturovaného dialogu. Jak v případě informovanosti, tak i v případě účasti na aktivitách strukturovaného dialogu vidíme jak u českých, tak i u zahraničních účastníků silnou odchylku v roce 2012, kdy byla informovanost i účast na těchto aktivitách ve srovnání s jinými lety vyšší48. Obecně se nedá říci, že by byl strukturovaný dialog mezi našimi respondenty rozšířenou aktivitou a to ani na informační, ani na účastnické úrovni. Musíme ovšem podotknout, že nemáme data z celkové české (potažmo zahraniční) populace mladých lidí, a proto nemůžeme soudit, zda je informovanost nebo účast na aktivitách strukturovaného dialogu v obecné populaci vyšší, nebo zda účast na projektech MvA napomáhala šíření informací a podněcování k účasti na aktivitách strukturovaného dialogu.
44 Z asi 7 % negativních odpovědí v roce 2011 až po asi 15 % negativních odpovědí v roce 2013. 45 Dostáváme se tedy na hodnoty 58 % (informovanost o certifikátu) a 41 % (jeho vlastnictví) ve srovnání s 66 % a 49 % u zahraničních účastníků. 46 Informovanost se zvedla z asi 55 % v roce 2010 až na asi 74 % v roce 2013 a vlastnictví ze zhruba 40 % v roce 2010 až na zhruba 56 % v roce 2013. 47 Strukturovaný dialog je iniciativou Evropské komise, která má poskytovat mladým lidem možnost vstupovat do diskuzí s politickými představiteli a posílit tak jejich zapojení do politických procesů. (Evropská komise 2015) Tato iniciativa byla zakomponována také do programu MvA a bylo tak možné finančně podpořit projekty, které odpovídaly výše zmíněné definici. (Evropská komise 2013) 48 K této odchylce mohl napomoci fakt, že v rámci MvA byl financován velký projekt strukturovaného dialogu mládeže „Kecejme do toho“ (finančně podpořen v rámci akce 1.3) a také samotný termín „strukturovaný dialog s mládeží“ tím vešel ve větší povědomí.
35
5
Příprava a hodnocení projektů Dalším stěžejním aspektem, který byl v rámci opakovaného dotazníkového šetření zjišťován, byly okolnosti přípravy a implementace
36
samotných projektů, a to zejména s důrazem na úspěšnost projektových žádostí, proces přípravy projektů a proces jejich realizace.
P Ř Í P R AVA A H O D N O C E N Í P R O J E K T Ů
5.1 Úspěšnost projektových žádostí Zhruba tři čtvrtiny projektových vedoucích se angažovalo v projektech, které uspěly v grantové soutěži napoprvé, zbylá čtvrtina potom v projektech, které uspěly až po opakovaně podané projektové žádosti49, přičemž vidíme výrazný rozdíl mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími. V případě českých vidíme asi 30 % těch, kteří projektovou žádost podávali opakovaně, zatímco v případě zahraničních respondentů je tomu tak pouze u 17 % projektových vedoucích. Projekty, které obdržely financování ihned, a projekty, které v grantové soutěži uspěly až v případě opakované žádosti, jsou srovnatelné ve všech ohledech: v hodnocení projektu jako takového (kapitola 5.2 níže), ale také v hodnocení dopadů projektů na účastníky a projektové vedoucí (kapitola 6 níže). Vzhledem k tomuto zjištění doporučujeme i nadále ponechat možnost podat přepracovaný projekt znovu otevřenou, jelikož se jedná o projekty, které byly v době přidělení finanční podpory kvalitativně srovnatelné s těmi, které obdrží finanční podporu již po prvním podání žádosti.
5.2 Proces tvorby projektu Projektoví vedoucí se také vyjadřovali k procesu přípravy projektů50. Zhruba 70 % projektových vedoucích uvedlo, že pořádající organizace již v minulosti spolupracovala s jedním nebo více partnery současného projektu (tzn. projektu, na který byli tázáni). Více než 60 % projektových vedoucích dokonce uvedlo, že s jedním nebo více partnery současného projektu spolupracovali v minulosti na projektu podpořeném některým z programů Evropské unie. Tyto údaje naznačují, že je pravděpodobnější účast na společných projektech v případě subjektů51, které již mají za sebou zkušenosti se vzájemnou spoluprací v minulosti, nicméně poměrně velká část projektů také zřejmě hledala partnery přímo pro daný projekt. Tato skutečnost znamená, že program Mládež v akci aktivně přispíval k síťování v oblasti práce s mládeží a dobrovolnictví. Více než 95 % dotázaných projektových vedoucích se domnívá, že projekt byl dobře připraven. Zhruba 60 % projektových vedoucích uvedlo, že byl projekt připraven na jednom nebo více setkáních, které zahrnovalo také projektové partnery. Z této skupiny se více než 70 % projektových vedoucích osobně zúčastnilo těchto přípravných setkání a asi 68 % jich uvedlo, že při přípravě projektu byly použity také meetingy v digitální podobě (například pomocí online telefonického zprostředkovatele Skype). Z těchto údajů vidíme jednak
5
velkou důvěru samotných projektových vedoucích v realizované projekty, a jednak poměrně velkou část respondentů, kteří tvořili projekt na základě osobních nebo virtuálních setkání, přičemž tento postup je obecně považován za vhodnější, než příprava pouze jedním z pořádajících subjektů. Výhody tohoto postupu jsou jak na straně pořádajících subjektů (sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v přípravné fázi), tak i na straně účastníků samotných aktivit (projekty mají šanci odrážet zkušenosti více různých subjektů a vést tedy k větší rozmanitosti v rámci programové roviny). V tomto případě nevidíme větších rozdílů mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími, lehký rozdíl je vidět pouze v případě přípravných setkání s dalšími projektovými partnery, kdy kladně odpovědělo 50 % českých a 65 % zahraničních respondentů. V zahraničí byl tedy tento postup o něco častější než v Česku. Analýza časových řad potom ukazuje, že dochází k nárůstu digitálních setkání mezi pořádajícími partnery52. Tento vývoj lze zřejmě vysvětlit obecným šířením ICT v populaci a také popularizací některých digitálních nástrojů, jako je například Skype. V ostatních případech nevidíme v časových řadách výraznější trendy. Projektoví vedoucí také měli možnost vyjádřit své názory na jednotlivé aspekty přípravy projektů, a to prostřednictvím série výroků, které respondenti označili na čtyřbodové škále od „vůbec ne“ až po „zcela jistě ano“. Ačkoliv si asi třetina dotázaných projektových vedoucích nemyslí, že by projekt byl připraven za vyrovnané spolupráce s ostatními partnery53, a asi čtvrtina si jich nemyslí, že by byla vzájemná setkání zásadní pro přípravu projektů54, téměř všichni dotázaní projektoví vedoucí považují kooperaci mezi partnery během
49 Tato data byla zjišťována pouze v roce 2011, není tedy možná analýza časových řad a veškerá zjištění se vztahují pouze k tomuto časovému výseku. Zároveň víme, že celkově v roce 2011 byla úspěšnost podpořených žádostí za všechny akce souhrnně zhruba 43 % (ČNA 2016), naše data tedy ukazují, že z těchto 43 % zhruba tři čtvrtiny projektů uspělo napoprvé, zatímco čtvrtina po opakované žádosti. 50 Jednalo se o baterii položek, ze kterých respondenti vybírali takové, které byly pro ně samotné relevantní, a nechávali neoznačené ty, které pro ně neplatily. Součet procent tak v tomto případě není 100 % pro všechny uváděné položky, protože každá měla potenciál dosáhnout od 0 do 100 % označení. 51 Připomeňme, že projekty MvA nebyly výlučně určeny organizacím, ale byly také otevřeny například neformálním uskupením mladých lidí. 52 Z 59 % v roce 2011 až po 73 % v roce 2013. 53 Jedná se o sumu všech odpovědi na negativní části škály. 54 Jedná se o sumu všech odpovědi na negativní části škály.
37
přípravy projektu a během jeho implementace za dobře provedenou55. Téměř všichni dotázaní projektoví vedoucí si také myslí, že vztahy mezi členy projektového týmu byly charakterizovány vzájemným respektem a dobrou spoluprací56. Analýza časových řad neukazuje žádné výraznější trendy, ovšem vidíme poměrně zásadní rozdíl mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími v případě otázky na vyrovnanou spolupráci mezi partnery při přípravě projektu: zatímco v případě českých projektových vedoucích odpovědělo negativně celých 45 % respondentů57, u zahraničních projektových vedoucích se takto vyjádřilo pouze asi 21 % respondentů. Přestože tedy vidíme, zvláště v případě českých projektových vedoucích, prostor pro zlepšování v oblasti vyrovnanosti spolupráce partnerů při přípravě projektů, samotná příprava a společná implementace projektů zřejmě probíhaly na dobré úrovni.
5.3 Jazykové nároky projektů
38
Účastníci byli tázáni také na jazykové nároky, které na ně projekty kladly. Téměř 38 % jich uvedlo, že všichni účastníci používali během projektu jeden jazyk, asi 18 % jich uvedlo, že mohli plně participovat na projektu za použití svého mateřského jazyka, oproti tomu asi 70 % uvedlo, že během projektu použilo také jiný jazyk, než svou mateřštinu. Pouhých 6 % účastníků mělo problémy se zapojením do projektu právě z jazykových důvodů, a celé třetině účastníků pomohl s porozuměním projektový tým, pokud to bylo potřeba. Z pohledu českých a zahraničních účastníků nevidíme ve sledovaném období větších rozdílů s výjimkou přesvědčení, že byl všemi účastníky používán jeden společný jazyk. Toto přesvědčení je výrazně více zastoupeno u zahraničních účastníků (asi 49 %), než u účastníků českých (asi 17 %). Z pohledu časových řad vidíme tři trendy. Jeden z nich ukazuje na mírně se zvyšující procento těch účastníků, pro které byla jazyková bariéra problémem v účasti na projektu (z asi 4 % v roce 2010 až na 12 % v roce 2013). Druhý je potom relativně výrazně zvyšující se role projektového týmu jakožto jazykového pomocníka (ze 24 % v roce 2010 až na 47 % v roce 2013). A třetí značí zvyšující se jazykové nároky projektů MvA, když v roce 2010 vypovědělo
asi 66 % respondentů, že museli použít také jiný jazyk než svou mateřštinu, zatímco v roce 2013 to již bylo celých 80 % účastníků. Všechny tři zmíněné trendy vidíme jak v případě českých, tak i v případě zahraničních projektových účastníků. Projekty MvA byly tedy (stále více) jazykově náročnými aktivitami. Projektoví vedoucí se ke zvyšující se jazykové náročnosti staví zvyšujícím se angažmá v roli jazykového zprostředkovatele, nicméně i přesto lehce roste procento účastníků, pro které je jazyková stránka projektu bariérou.
5.4 Spokojenost účastníků s projekty Obecná spokojenost účastníků projektů s projektovou zkušeností byla měřena pomocí sady pozitivních výroků zaměřených na míru jejich integrace do projektu, ochotu zúčastnit se podobného projektu v budoucnu popřípadě doporučit takovou účast dál a explicitní spokojenost s projektem58. Respondenti byli žádáni, aby uvedené výroky oznámkovali od 1 (vůbec nesouhlasím) až po 4 (absolutně souhlasím). Na základě výše zmíněné baterie o osmi položkách můžeme tvrdit, že spokojenost účastníků s projekty MvA byla ve sledovaném období značná. U všech položek byla nejvíce zastoupenou odpovědí vždy ta nejpozitivnější, přičemž na negativní sekci škály59 vidíme od 2 % do 18 % respondentů, zbytek odpovědí vždy spadá do pozitivní části škály60.
55 Asi 93 % a asi 95 % respondentů. Jedná se o sumu všech odpovědi na pozitivní části škály.
58 Konkrétně se jednalo o tyto položky: „Nyní po skončení projektu mohu říci, že: … účast v podobném projektu bych doporučil/a jiným lidem. … bych doporučil/a jiným lidem, aby si takový projekt vytvořili sami. … na přípravě a realizaci projektu jsem se mohl/a podílet svými názory a nápady. … jsem se cítil/a dobře začleněna do projektu. … mám v plánu zúčastnit se podobného projektu v příštích letech. … celkově pro mě byla účast v projektu obohacující zkušeností. … účast v podobném projektu jsem již doporučil/a jiným lidem. … tento projekt celkově naplnil má očekávání.“
56 99 % respondentů. Jedná se o sumu všech odpovědi na pozitivní části škály.
59 Tedy možnosti „vůbec nesouhlasím“ a „nesouhlasím“.
57 Jedná se o sumu všech odpovědi na negativní části škály.
60 Tedy mezi možnosti „souhlasím“ a „absolutně souhlasím“.
P Ř Í P R AVA A H O D N O C E N Í P R O J E K T Ů
5
39
Nejpozitivnějších odpovědí dostáváme v případě položek „účast na podobném projektu bych doporučil/a i dalším lidem“ (86 % respondentů absolutně souhlasilo) a „celkově se jednalo o obohacující zkušenost“ (83 % účastníků absolutně souhlasilo). Nejmenší entuziasmus vidíme u položky „byl jsem schopen přispět svými názory k přípravě a implementaci projektu“ (42 % respondentů absolutně souhlasilo) a „doporučil bych dalším lidem uspořádat podobný projekt“ (asi 53 % účastníků absolutně souhlasilo). Zatímco tedy účast jako taková je respondenty vysoce ceněna, pouze menší část respondentů oceňuje aktivní roli tvůrce projektu.
Mezi českými a zahraničními účastníky vidíme pouze menší rozdíly, zejména v míře souhlasu (zahraniční účastníci mají tendenci více souhlasit, čeští naopak v některých případech více preferují možnost „spíše souhlasím“). V případě analýzy časových trendů vidíme pouze jeden výraznější výkyv, a to v případě položky „již jsem účast na podobném projektu někomu doporučil/a“, kde vidíme nárůst absolutního souhlasu z asi 56 % v roce 2010 až na asi 72 % v roce 2013. V ostatních případech byla míra souhlasu po celé sledované období více či méně stabilní. Tento trend jde ruku v ruce s jedním z nejefektivnějších informačních kanálů popsaných výše: vrstevnickými skupinami. Spokojení účastníci mají stále větší tendenci sdílet své zážitky s lidmi okolo sebe.
40
Zajímavé je v tomto kontextu srovnání skupiny prvoúčastníků, tedy těch, u nichž se jednalo o první účast na takovémto projektu, a skupiny opakovaných účastníků, tj. takových respondentů, kteří již absolvovali alespoň jeden podobný projekt v minulosti. Podíváme-li se na jejich reakce hodnotící obecně spokojenost s absolvovaným projektem, může nám to napovědět, z jakého důvodu se mladí lidé do projektů angažují opakovaně. Z předchozích analýz víme61, že podíl prvoúčastníků a opakovaných účastníků je ve všech letech poměrně stabilně zhruba jedna k jedné. Srovnáním jejich odpovědí zjišťujeme, že obě skupiny hodnotí projekty podobně pozitivně, liší se pouze důraz, který kladou na jednotlivé aspekty spokojenosti (tabulka 3 vpravo). Zatímco prvoúčastníci jsou pozitivnější v oblastech, jako je integrace do projektu, nebo osobní spokojenost s projektem, opakovaní účastníci mají v tomto hodnocení blíže k oblastem, jako je doporučení účasti dalším osobám a také vlastní opakovaná účast. Ačkoliv jsou rozdíly v řádech jednotek procent, a je nutné tedy tyto výsledky číst opatrně, dávají v kontextu opakované účasti na projektech smysl: zatímco noví účastníci jsou nejvíce nadšeni v oblastech vlastní spokojenosti s projektem, opakovaní účastníci již mají blíže k tomu, aby sami opět hledali podobné příležitosti v budoucnu, popřípadě aby podněcovali své okolí k jejich hledání. Tyto výsledky naznačují, že opakovaní účastníci budou podobné projekty vyhledávat také v budoucnu a také budou aktivními v oblasti dalšího šíření informací o takových projektech.
61 Více v kapitole 3.5 výše.
P Ř Í P R AVA A H O D N O C E N Í P R O J E K T Ů
5
Tabulka 3: Hodnocení projektů z pohledu prvoúčastníků a opakovaných účastníků, souhrnná procentuální data pozitivních odpovědí za celé sledované období.
Položka
Opakovaní účastníci (pozitivní odpovědi)
Prvoúčastníci (pozitivní odpovědi)
… účast v podobném projektu bych doporučil/a jiným lidem.
99 %
98 %
… bych doporučil/a jiným lidem, aby si takový projekt vytvořili sami.
93 %
90 %
… na přípravě a realizaci projektu jsem se mohl/a podílet svými názory a nápady.
81 %
84 %
… jsem se cítil/a dobře začleněna do projektu.
93 %
94 %
… mám v plánu zúčastnit se podobného projektu v příštích letech.
91 %
85 %
… celkově pro mě byla účast v projektu obohacující zkušeností.
96 %
99 %
… účast v podobném projektu jsem již doporučil/a jiným lidem.
89 %
87 %
… tento projekt celkově naplnil má očekávání.“
93 %
94 %
41
Zdroj: vlastní data. Pozn.: Uvádíme součet odpovědí na pozitivní části škály, tedy možností „souhlasím“ a „absolutně souhlasím“. Tučně jsou potom vyznačena ta procenta, která jsou u dané položky vyšší.
6
Dopady projektů na účastníky a projektové vedoucí Důležitou součástí projektů MvA byla jejich neformálně vzdělávací část, kterou se naše průzkumy snažily popsat z perspektivy výstupů: dopady na chování, změny v oblasti postojů, nárůst vědomostí a rozvoj kompetencí. Ačkoliv jsou tyto dopady nasnadě u skupiny účastníků, zaměřili jsme se také na skupinu projektových vedoucích, případně i jejich organizací a prostředí, ve kterém se projekty konaly.
42
6.1 Dopady projektů související s prioritami MvA Program MvA přišel s celou řadou prioritních oblastí, které měly být v rámci realizovaných projektů pokryty. Tyto priority se zčásti měnily (např. tzv. roční priority) a zčásti zůstávaly neměnné po celou dobu trvání programu. Právě tyto stálé priority byly zkoumány také v rámci našich průzkumů, a jednalo se o následující oblasti: aktivní účast mladých lidí; evropské občanství; kulturní rozmanitost; a začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi (Evropská komise 2013: 7-8). Nejprve byli projektoví vedoucí tázáni, na jaká témata se jejich projekty hlavně zaměřovaly. Výrazně nejvíce projektových vedoucích uvedlo, že se jednalo o evropské povědomí, umění a kulturu, a vzdělávání pomocí sportu a outdoorových aktivit
(graf 4 vpravo). Mezi další zmiňovaná témata patřila také životní prostředí a sociální inkluze. Jak vidíme, již v tomto obecném přehledu zaznamenáváme tři ze stálých priorit MvA: evropské občanství a kulturní rozmanitost, v menší míře potom také inkluzi. Odděleně také analyzujeme témata, kterými se zabývají národní a mezinárodní projekty. Národní projekty se od těch mezinárodních liší jejich důrazem na propojení s lokálním děním, prostřednictvím témat „umění a kultura“ a „rozvoj města či vesnice“62 a také menším důrazem na „evropské povědomí“ (graf 5 vpravo). Ostatní témata se do velké míry shodují v národních i mezinárodních projektech.
62 Rozdíly u obou zmíněných témat jsou signifikantní na hladině významnosti menší, než 0,05 a tyto výsledky tak lze pozorovat u všech projektových vedoucích ve sledovaném období.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Graf 4: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaká byla hlavní témata Vašeho projektu?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí. Zdroj: Vlastní data. Pozn.: Respondenti měli
100 %
možnost označit jakékoliv z výše uvedených témat.
80 %
Z toho důvodu procentuální součet neodpovídá 100 %.
60 %
á
lní uá ex
:s ce
é ov
vn ro
en
ov er nd
0,5
Di
sk
Sp
rim
ina
0,5
m
os
t
y šin
p M
ica
Ge
ěs oj
m
An
or
Ro
zv
nd
ice
či
ve
sn
ina
ta
isk tid
ika lit Po
Ha
ce
ví ra
e m
rim
Zd
lád
ika un
ia éd
ta
M
ou
ež
ce
e luz m a
ciá So
Živ
ko
lní
pr ní ot
ro oo td
ink
tře os
tiv ak vé
ía ěn
dí
ity
ra
í
ltu
m
ku
do vě po Um
ké ps ro Ev
0,9
log
0,9
Ro
4,7
dia
5,1
0%
ce
7,9
ký
8,4
ta
8,8
ns
11,2
že
12,6
bo
14,9
ien
14,9
iná
21,9
or
24,7
20 %
ez
27
M
40 %
Graf 5: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaká byla hlavní témata Vašeho projektu?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí: srovnání projektových vedoucích v národních a v mezinárodních projektech. Zdroj: Vlastní data. 100 %
Pozn.: Respondenti měli možnost označit jakékoliv z výše uvedených témat. Z toho důvodu procentuální
80 %
součet neodpovídá 100 %. Národní projekty jsou takové, u kterých projektoví vedoucí neindikovali
60 %
přítomnost zahraničního partnera; mezinárodní projekty jsou takové,
40 %
u kterých projektoví vedoucí uvedli alespoň jednoho zahraničního partnera.
20 %
ra ví Di s k zv r i m oj ina m ce ěs ta či ve sn ice Ha nd ica p M Di Ge en sk nd šin rim er y ina ov á ce ro :s vn ex os uá t lní M or ez ien iná ta bo ce že ns ký dia lo g Ro m ov é
m a tik
Ro
Po li
Zd
e ež lád
ika un
a ia éd
M
ta or Sp Všichni projektoví vedoucí
ce
e luz ko m
lní ciá So
Živ
ot
ní
pr
os
ink
tře
dí
ivi ty ak t
ou
td
oo
ro
vé
ía ěn Um
Ev
ro
ps
ké
po
vě
ku
do
ltu
m
ra
í
0%
Národní projekty: projektoví vedoucí
Mezinárodní projekty: projektoví vedoucí
43
v oblasti těchto témat účastníkům. Výjimku tvoří témata inkluze a mládežnická politika, ale také genderová rovnost, diskriminace na základě sexuální orientace, mezináboženský dialog, nebo Romové: tato témata naopak výrazněji nekorespondují. Je možné, že tato témata jsou samotnými projektovými vedoucími do projektu zakomponována implicitně (projekty jsou stavěny tak, aby podporovaly inkluzi mladých lidí s omezenými příležitostmi, a aby reflektovaly současnou situaci v oblasti politiky mládeže), a proto je sami projektoví vedoucí nezmiňují, ačkoliv svou implicitní přítomností v projektech poskytují účastníkům příležitosti k učení. Dalším možným vysvětlením je povaha těchto témat: jedná se o oblasti, které jsou ve formálním vzdělávání a ve veřejném diskurzu poměrně málo frekventovaná a proto i relativně malá pozornost, kterou těmto tématům projekty věnují, může vyústit v subjektivně výrazně pociťovaný nárůst vědomostí.
Účastníci projektů pak byli tázáni na oblasti, o kterých se dozvěděli v průběhu projektu něco nového. Jak ukazuje graf 6 níže, účastníci projektů se nejčastěji něco naučili o tématech evropských, uměno-kulturních, a inkluzivních. Pouze velmi malá část respondentů (asi 2 %) uvedla, že se během projektu nedozvěděla nic nového. S ohledem na priority programu MvA je zajímavý graf 7 vpravo, který ukazuje nově nabité znalosti účastníků projektů v závislosti na četnosti výskytu jednotlivých témat v projektech, jak uvedli projektoví vedoucí. Vidíme, že přední příčky tohoto pomyslného žebříčku se překrývají, tj. účastníci se opravdu dozvěděli nejvíce o tématech, která sami projektoví vedoucí považují ve svých projektech za převládající. Také ve zbývajících tématech vidíme převažující shodu míry zastoupení témat v projektech a míry vědomostního přínosu
Graf 6: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100 % 80 % 60 % 40 % 20 %
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: Respondenti měli možnost označit jakékoliv z výše uvedených témat. Z toho důvodu procentuální součet neodpovídá 100 %. Rozdíly mezi českými a zahraničními účastníky nevykazovaly výraznějších výkyvů.
ina rim
ac e rie
ío áln xu
se
m
ce :
jse a
ěd
ěl/ Di sk
nt
vé
os
no
vn
er nd
se
ov
á
nic
ro
nd Ge zv
ho
t
p ica
rit
Ha
ino M
Ne
do
iná
bo
že
ns
y
log
ví
dia
ce
ra
ký
Zd
Ro m
ina rim
ov é M ez
a ia éd
Di sk
un ko m
/v ta ěs
m M
oj
ika
nic es
tře os zv
ce
e
dí
é Jin
pr ní Živ
ot Ro
ity
ika td ou
Sp
or
ta
ak tiv
lit
vé
po
nic ká ež lád m a ež
M lád
ro
In
ía ěn
oo
klu ze
ra ltu ku
Ev
ro
pa
0%
Um
44
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
byly podle respondentů projekty v souladu s následujícími prioritami: kulturní diverzita63; aktivní participace mladých lidí na společenském a politickém životě64; a podpora evropského občanství65 (graf 8 na následující straně). Analýza časových řad ani srovnání českých a zahraničních respondentů neukazuje žádné výraznější odchylky.
Projektoví vedoucí byli tázáni, do jaké míry byly jejich projekty ve shodě se stálými prioritami programu MvA. Respondenti byli žádáni, aby označili míru souladu s danými prioritami na čtyřbodové škále s krajními hodnotami „žádná/velmi malá shoda“ a „do velké míry/plně ve shodě s danou prioritou“. Ačkoliv byla obecná míra souhlasu vysoká (mezi 55 % a 90 % odpovědí se pohybovalo na pozitivní části škály) nejvíce
Graf 7: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaká byla hlavní témata Vašeho projektu?“ (projektoví vedoucí: PL) a na otázku „O kterých tématech jste se dozvěděli během projektu něco nového?“ (účastníci projektů: PAX), souhrnná procentuální data za celé sledované období. Zdroj: Vlastní data. 100 %
Pozn.: Respondenti měli možnost označit jakékoliv z výše uvedených
80 %
témat. Z toho důvodu procentuální součet neodpovídá 100 %.
60 %
40 % 20 %
O kterých tématech jste se dozvěděli během projektu něco nového? (PAX)
63 Položky: „Posilování vzájemného porozumění mezi mladými lidmi z různých zemí“, pozitivní odpovědi v 91 % případů. „Podpora respektu mladých lidí ke kulturní rozmanitosti, podpora interkulturního učení a boj proti rasismu a xenofobii.“, pozitivní odpovědi v 88 % případů. „Rozvoj solidarity a podpora tolerance mezi mladými lidmi, zejména s cílem posílit společenskou soudržnost v Evropské unii.“, pozitivní odpovědi v 85 % případů. 64 Položka: „Podpora aktivního občanství mladých lidí, zejména jejich zapojení do veřejného života a do demokratické společnosti.“, pozitivní odpovědi v 76 % případů. 65 Položka: „Podpora evropského občanství, zejména posilování povědomí mezi mladými lidmi, že jsou občany Evropy a že se mohou aktivně zapojovat do evropských záležitostí.“, pozitivní odpovědi v 72 % případů.
é ov m
log ký
ns že bo
Jaká byla hlavní témata projektu? (PL)
Ro
dia
ta ien iná ez
M
ina
ce
:s
ex
nd
uá
er
lní
ov
á
or
ro
en
vn
šin
os
ce
t
y
p M
Ge Di sk rim
ica nd
sn ve či
ta ěs m
oj zv
Ha
ina
ice
ce
ví
e ež
ra
rim isk
tid An Ro
Po
lit
ika
m
lád
ika un
Zd
ce
e luz m ko
M éd
ia
a
ciá So
pr ní ot
lní
os
ink
tře
dí
ity tiv ak
td ou
ta Sp
or
Živ
oo
ro
vé
ía ěn Um
Ev
ro
ps
ké
po
vě
ku
do
ltu
m
ra
í
0%
45
tendenci vykazovat ve srovnání s českými větší posun, a to téměř ve všech sledovaných oblastech a také téměř ve všech sledovaných letech. V průběhu sledovaného období vidíme u všech účastníků nárůst dopadů v oblastech participace (z 29 % pozitivních odpovědí v roce 2010 na 36 % pozitivních odpovědí v roce 2013) a zájmu o evropské záležitosti (ze 42 % pozitivních odpovědí v roce 2010 až na asi 53 % pozitivních odpovědí v roce 2013).
Dopady v těchto oblastech byly měřeny pomocí několika baterií. V prvním případě se jednalo o baterii otázek zaměřenou na změnu postojů a chování: účastníci měli vypovědět, zda určitou činnost či určitý postoj nyní po skončení projektu vykonávají nebo zastávají více, méně, nebo stejně jako před projektem. Jednalo se tedy o tříbodovou škálu se střední hodnotou. Sesbíraná data ukazují, že zhruba polovina až dvě třetiny účastníků nevidí v těchto oblastech po absolvování projektů žádný posun, a zhruba třetina až polovina respondentů má nyní k těmto tématům blíže. Za celé sledované období vidíme největší posun v oblasti zájmu o evropské záležitosti (asi 47 % účastníků se po skončení projektů více zajímá o evropské problémy). Lze říci, že zahraniční účastníci mají
Graf 8: Naplňování cílů a priorit MvA, procentuální zastoupení odpovědí „plně odpovídá této prioritě“ na otázku „Nakolik projekt odrážel následující cíle a priority programu MvA?“ za celé sledované období, projektoví vedoucí. Procentuální zastoupení odpovědí 100 % 75 % 50 % 25 %
46
Pozn.: Znění jednotlivých položek, viz poznámky pod čarou 58-60. Uváděny jsou vždy součty procentuálních hodnot na pozitivní části škály.
ze klu
ež lád sm ce jp rá
In
í
í ež Ro zv o
vp e ác pr olu
Ro
zv oj
sp
Ro
Zdroj: Vlastní data.
lád sm rá
ci
ké ps ro Ev
tiv ní Ak
ob
ob
ča
ča
ns
ns
tv
tv
í
í
ce an ler to ya rit
js oli da zv o
ra js Bo
M
ult iku
ltu
sis m em
rn íp
a
or o
xe
zu
no
m
fo b
ěn
ií
í
0%
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
Součástí dotazování byl také soubor výroků týkající se praktických dopadů projektů na účastníky v oblastech priorit programu MvA s možností (ne)souhlasu na čtyřbodové škále s krajními hodnotami „vůbec ne“ a „rozhodně ano“. Mezi čtvrtinou a polovinou účastníků projektů vypovědělo, že pro ně jsou pravdivé následující situace: poznali cizince, se kterými jsou stále v kontaktu66; jsou nyní vnímavější k evropské multikulturalitě67; jsou si nyní vědomi evropských hodnot68; cítí se být více Evropany, než tomu bylo před projektem69; získali kontakty na cizince, kteří jim mohou pomoci v zapojení do společenských nebo politických záležitostí70. Všechny tyto změny se pojí s výše zmíněnými stálými prioritami MvA, z výsledků tedy vyplývá, že program (dle subjektivního hodnocení samotných účastníků) průběžně do jisté míry splňoval vlastní stanovené priority a to jak v oblasti rozvoje vědomostí účastníků, tak i v oblasti praktických dopadů, jakými je například interkulturní síťování, nebo zájem o veřejné záležitosti.
66 Asi 50 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 67 44 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 68 Asi 40 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 69 Asi 31 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 70 Asi 31 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“.
6
Tyto výsledky potvrzují také projektoví vedoucí, kteří na dotaz, zda si povšimli u účastníků nějakých dopadů71, odpovídají, že zaznamenali zvýšenou vnímavost účastníků vůči evropské multikulturalitě72, dále také zvýšený zájem o společenská a politická témata73, nárůst pocitu „evropanství“ u účastníků74, a zvyšující se zájem účastníků o evropská témata75. Z pohledu časových řad vidíme poměrně výrazný pozitivní nárůst v oblastech evropanství76 a zájmu o společenský a politický život77. Společenská a politická aktivita je tedy shodně projektovými vedoucími i samotnými účastníky označována za oblast, ve které docházelo ve sledovaných letech k relativně velkému posunu: projekty MvA byly schopny stále efektivněji pracovat právě s tématem společenské a politické aktivizace mladých lidí (účastníků). Zároveň musíme konstatovat, že zahraniční projektoví vedoucí jsou ve svých odpovědích pozitivnější, než projektoví vedoucí čeští, a to jak ve všech výše zmíněných tématech, tak i ve všech sledovaných letech. Samotní projektoví vedoucí byli také tázáni, do jaké míry byli oni sami ovlivněni implementovaným projektem v souladu se stálými prioritami MvA: na čtyřbodové škále s krajními body „vůbec nesouhlasím“ a „rozhodně souhlasím“ měli možnost vyjádřit se k sérii výroků. Nejsilnějších výsledků dosahuje oblast kulturní diverzity78 a evropského občanství 79, a to jak u českých, tak i u zahraničních projektových vedoucích po celé sledované období. Tyto výsledky ukazují, že projekty mají pozitivní dopady také na projektové vedoucí, a to ve shodě s proklamovanými prioritami programu MvA.
71 Odpovědět mohli projektoví vedoucí za pomoci čtyřbodové škály: „rozhodně nesouhlasím“, „nesouhlasím“, „souhlasím“, a „rozhodně souhlasím“. 72 Asi 54 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 73 38 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 74 Asi 33 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 75 Asi 29 % respondentů uvedlo odpověď „rozhodně ano“. 76 Z asi 26 % odpovědí „rozhodně ano“ v roce 2011 až na asi 38 % odpovědí „rozhodně ano“ v roce 2013. 77 Z asi 30 % odpovědí „rozhodně ano“ v roce 2011 až na asi 46 % odpovědí „rozhodně ano“ v roce 2013. 78 Položka: „Jsem nyní vnímavější vůči evropské multikulturalitě.“, pozitivní odpovědi v 88 % případů. 79 Položky: „Více mne nyní zajímají evropské záležitosti.“, pozitivní odpovědi v 77 % případů. „Cítím se nyní více jako Evropan/ka.“, pozitivní odpovědi v 75 % případů.
47
6.2 Další dopady projektů na účastníky Mezi další dopady, měřené v rámci průzkumů RAY, můžeme uvést oblast hodnotových preferencí, oblast osobnostního rozvoje, a oblast vzdělávacích a profesních drah, dopady na pořadatele a prostředí, rozvoj dovedností spojených s prací s mládeží, rozvoj klíčových kompetencí, a rozvoj znalostí. Analýza dopadů na hodnotové preference zkoumá, jakým způsobem projekty podpořené programem MvA ovlivňují smýšlení mladých lidí o světě okolo sebe na úrovni hodnot: zda tyto projekty zasahují do hodnotových žebříčků svých účastníků. Osobnostní rozvoj respondentů byl zkoumán zejména s ohledem na oblast tzv. měkkých dovedností (soft skills), které mohou být v rámci mládežnických projektů roz-
víjeny a které jsou dnes ceněnou komoditou. Zkoumání vzdělávacích a profesních drah našich respondentů ukáže, jakým způsobem ovlivňují projekty budoucí vzdělanostní a pracovní aspirace svých účastníků. Mládežnické projekty mají potenciálně vliv také na pořádající subjekt a na prostředí, ve kterém byly realizovány, proto je i tato oblast podrobena analýze. Projektoví vedoucí získávají s každou další projektovou aktivitou nové zkušenosti také v oblasti vlastní práce s mládeží, proto i dopady v tomto ohledu byly podrobeny zkoumání. Klíčové kompetence mají potenciál být rozvíjeny jak u účastníků, tak u projektových vedoucích, v obou případech tak zkoumáme rozsah těchto změn. A v neposlední řadě se zaměřujeme také na rozvoj v oblasti znalostí, kdy předpokládáme, že také vědomosti účastníků procházejí během projektů změnami.
Tabulka 4: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Díky účasti v projektu je pro mne nyní …“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
48
Hodnota je pro mne po projektu méně důležitou % / (N)
Hodnota se nezměnila % / (N)
Hodnota je pro mne po projektu důležitější % / (N)
Právní stát
1,4 / (7)
86,2 / (443)
12,5 / (64)
Respekt k lidskému životu
0,2 / (1)
62,5 / (324)
37,3 / (193)
Lidská práva
0,6 / (3)
65,2 / (337)
34,2 / (177)
Svoboda jednotlivce
0,4 / (2)
55,9 / (289)
43,7 / (226)
Demokracie
1,2 / (6)
65,4 / (338)
33,5 / (173)
Mír
0,6 / (3)
63,1 / (327)
36,3 / (188)
Rovnost
1,7 / (9)
59,2 / (307)
39,1 / (203)
Solidarita
0,8 / (4)
50,4 / (260)
48,8 / (252)
Tolerance
1 / (5)
44,9 / (232)
54,2 / (280)
Náboženství
7,4 / (38)
75,9 / (390)
16,7 / (86)
Seberealizace, sebenaplnění
1 / (5)
48,3 / (250)
50,8 / (263)
Respekt k jiným kulturám
0,4 / (2)
42,3 / (220)
57,3 / (298)
Zdroj: Vlastní data.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
6.2.2 Osobnostní rozvoj
6.2.1 Hodnotové preference Účastníci projektů byli požádáni, aby označili, zda vybrané hodnoty jsou pro ně nyní v návaznosti na absolvovaný projekt méně důležité, stejně důležité, nebo důležitější, než před projektem. Jak ukazuje tabulka 4 vlevo, hodnotami, které respondenti označovali jako nejvíce pozitivně ovlivněné absolvovaným projektem, jsou respekt k jiným kulturám, tolerance, seberealizace a sebenaplnění, solidarita, a svoboda. Jedinou hodnotou, která se pro některé účastníky díky projektům stala méně důležitou, je potom náboženství. Zahraniční účastníci byli ve srovnání s českými obecně více entuziastickými, s naměřenými hodnotami téměř ve všech případech zhruba o deset procentních bodů vyššími, než tomu bylo u českých respondentů. Analýza časových řad ukazuje pozitivní trend v případě hodnoty respekt k lidskému životu80, a sebenaplnění 81. Lehce negativní trend potom vidíme v případě hodnoty demokracie 82. Zajímavým vývojem také prochází hodnota náboženství, u které vidíme lehce negativní tendenci83: lehce zvyšující se počty účastníků, kteří uváděli náboženství jako méně důležitou hodnotu, než tomu bylo před projektem. Pozitivní rozvoj tedy vidíme v oblasti kulturní diverzity (hodnoty: respekt k jiným kulturám, tolerance, svoboda), inkluze (hodnota: solidarita), a aktivní účasti mladých lidí (hodnoty: seberealizace, sebenaplnění). Všechny tyto oblasti byly stálými prioritami programu MvA ve sledovaném období, vidíme tedy jejich plnění nejen z pohledu získaných vědomostí (kapitola 6.1), ale také s ohledem na hodnoty, které projekty podporovaly.
V případě tzv. měkkých dovedností byli účastníci požádáni, aby označili takové výroky, které jsou podle nich vzhledem k jejich projektové zkušenosti relevantní. Jak ukazuje graf 9 nanásleující straně, výrazně (více než 30 %) zastoupenými jsou schopnost zvládat nové situace, zvýšení vlastního sebevědomí a také větší poznání sama sebe. Asi 9 % respondentů uvedlo, že na ně projekt neměl žádné dopady. Z hlediska časových řad se ukazuje být zajímavý trend v případě výroku projekt na mne neměl žádné dopady, ten zaznamenává sestupnou tendenci84, účastníci tedy stále méně uváděli, že je projektová zkušenost nijak neobohatila. Zároveň vidíme také dva trendy u všech ostatních měkkých dovedností: u některých z nich stabilitu, tedy neměnnost naměřených hodnot v průběhu sledovaného období; a u jiných o vzrůstající tendenci, tedy nárůst pozitivních odpovědí v průběhu sledovaného období. Jednalo se právě o nejvíce zastoupené dovednosti, tedy o zvládání nových situací, nárůst vědomostí o sobě sama, a nárůst sebevědomí. Tato data naznačují vzrůstající kvalitu projektů, které účastníkům zprostředkovávaly stále větší množství měkkých dovedností, a to zejména ve třech zmíněných oblastech: v oblasti zvládání nových situací, sebevědomí, a vědomí o sobě sama. Čeští respondenti měli v tomto ohledu opět u některých položek nižší hodnocení, než respondenti zahraniční. Tento trend ovšem v tomto případě, na rozdíl od některých předchozích témat, nenacházíme u všech položek.
80 Z 35 % pozitivních odpovědí v roce 2010 až na 43 % pozitivních odpovědí v roce 2013. 81 Z asi 49 % pozitivních odpovědí v roce 2010 až po asi 55 % pozitivních odpovědí v roce 2013. 82 Z asi 35 % pozitivních odpovědí v roce 2010 až na asi 30 % pozitivních odpovědí v roce 2013. 83 Z asi 7 % negativních odpovědí v roce 2010 až po asi 9 % negativních odpovědí v roce 2013. 84 Z asi 11 % v roce 2010 na asi 3 % v roce 2013.
49
Graf 9: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Po skončení projektu jsem si všiml/a, že:“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100 % Zdroj: Vlastní data.
80 %
Pozn.: Respondenti
60 %
měli možnost označit jakékoliv z výše uvedených
40 %
témat. Z toho důvodu procentuální součet
20 %
neodpovídá 100 %.
dy . pa do
on
dn
é
sk Ne
vid
ím
žá
ám vn se pe
Lé
Lé
pe
vy
se
ro
vc
Lé
iťu
áv
ji
pe
do
se
os
vy
ta
jad
tn
flik
ích
ty.
.
ji. řu
ějš čn sta bě so m
sá e Ví
m
víc
Jse
/s m
se m Jse
í.
. bě so a am
vě be
vé no ám lád zv pe Lé
o
do
sit
m
ua
ějš
ce
í.
.
0%
6.2.3 Vzdělávací a profesní dráhy
50
Účastníci měli možnost podělit se také o dopady, které na ně projekty měly v oblastech vzdělávání a práce. Jak ukazuje graf 10 vpravo, největších dopadů dosahují projekty v oblasti podněcování k rozvoji vlastních cizojazyčných dovedností, ale také v zapojení se do vzdělávání obecně, nebo v pracovních či vzdělávacích angažmá v zahraničí. Analýza časových řad, ani srovnání českých a zahraničních účastníků nevykazují v tomto případě žádné výrazné trendy.
Podobná sada otázek byla předložena také projektovým vedoucím (graf 11 vpravo), kteří měli možnost vypovědět, jaké dopady podle nich projekty měly na své účastníky v těchto oblastech. Ve srovnání s účastníky projektů odpovídali projektoví vedoucí výrazně více entuziasticky, nicméně shodují se s nimi v prvních dvou nejakcentovanějších dopadech, kterými jsou plánované zapojení se do vzdělávání a také angažmá v zahraničí (studijní či pracovní) .
Zároveň ovšem vidíme, že tyto impulzy mnohdy jsou spíše abstraktního charakteru, jelikož téměř 40 % účastníků nemělo ve vzdělávacích a kariérních cílech jasněji, než před projektem. Ačkoliv se tedy projektové prostředí ukazuje jako podnětné v obecné rovině (účastníci jasně sdělují, že mají chuť učit se), ne vždy jsou podnětné také v oblasti konkrétního vzdělávacího nebo profesního cíle. Tento aspekt můžeme zřejmě připsat různorodosti projektů v kombinaci s různorodostí účastníků: není možné v rámci jednotlivých projektů pokrýt všechna témata, která mohou být pro účastníky potenciálně zajímavá, a proto si účastníci častěji z projektů odnášejí obecnou chuť učit se, než konkrétní vzdělávací či profesní plán.
Další analýzy ukazují, že došlo v průběhu sledovaného období ke změně názorů projektových vedoucích směrem k pozitivnějšímu hodnocení budoucího zapojení se účastníků do vzdělávání 85. Zároveň vidíme také rozdílné hodnocení českých a zahraničních projektových vedoucích u položky plánují se angažovat v zahraničí: zahraniční projektoví vedoucí jsou v tomto ohledu pozitivnější, než čeští, nicméně výrazný rozdíl vidíme pouze v míře souhlasu 86.
85 Jednalo se o posun z převažujícího názoru „do určité míry ano“ k převažujícímu názoru „rozhodně ano“. 86 Zatímco čeští vedoucí mají tendenci „spíše souhlasit“, zahraniční se přiklánějí k variantě „rozhodně souhlasím“.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Graf 10: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Měla na Vás účast v projektu i další dopady?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100 %
Zdroj: Vlastní data.
80 % 60 % Vůbec ne
40 %
Spíše ne 20 %
Dourčité míry ano Rozhodně ano
. ze rá ac láv dě vz ji ně
jas ám M
M
oje
M
ša
ám
nc
e
jas
na
ně
ji
za
ve
m
vk
ěs
ar
tn
iér
án
níc
ív
h
íd
cíl
zro
ec
stl
h.
y.
. ičí an hr za tv va ga an se
Plá
Plá
nu
nu
ji
ji
Plá
se
nu
ji
za
si
po
žo
jit
zle
pš
do
it
vz
ciz
dě
íj
láv
az
án
yk
í.
.
0%
Vůbec ne
Spíše ne
Dourčité míry ano
Rozhodně ano
Graf 11: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaký dopad měl projekt na účastníky? Odpovězte prosím na základě vlastního pozorování nebo informací získaných z doslechu.“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí. 100 %
51 Zdroj: Vlastní data.
80 % 60 % Vůbec ne
40 %
Spíše ne 20 %
Dourčité míry ano Rozhodně ano
Vě
ří,
že
M
ají
jej ich
jas
za
ně
m
ji
ěs
ve
tn
at
vz
dě
eln
os
láv
tv
ac í
zro
dr
stl
áz e
a.
.
h. ec cíl ích rn ar ié vk ji ně jas ají M
Plá
Plá
nu
nu
jí
jí s
e
se
an
za
ga
po
žo
jit
va
do
tv
vz
za
dě
hr
láv
an
án
ičí .
í.
0%
Vůbec ne
Spíše ne
Dourčité míry ano
Rozhodně ano
hodnocením ze strany projektových vedoucích, nicméně jedná se převážně o změnu v síle souhlasu s výroky87, než o změnu poměru mezi pozitivní a negativní částí škály. Všeobecně potom můžeme také konstatovat, že čeští projektoví vedoucí byli k těmto výrokům pozitivnější, než jejich zahraniční kolegové a kolegyně, zvláště patrný je tento rozdíl u položek Moje šance na zaměstnání vzrostly a Plánuji se zapojit do vzdělávání. Celkově se ovšem opět jednalo spíše o rozdíly v rozložení odpovědí na pozitivní části škály, než o rozložení pozitivních a negativních odpovědí.
Jak ukazuje graf 12 níže, také projektoví vedoucí měli možnost podělit se o dopady, které na ně samotné měly projekty v oblastech zaměstnání a vzdělávání. Největších dopadů vidíme opět v oblastech zapojování se do vzdělávání a studijního či pracovního angažmá v zahraničí. Poněkud paradoxně účast projektových vedoucích na projektech neznamenala pro třetinu z nich rostoucí šanci na zaměstnání. Analýza časových řad ukazuje, že téměř u všech položek dochází v průběhu sledovaného období ke stále pozitivnějším
Graf 12: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Měla na Vás účast v projektu i další dopady?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
100 % Zdroj: Vlastní data. 80 % 60 % Vůbec ne
40 %
Spíše ne 20 %
Dourčité míry ano Rozhodně ano
stl zro ív án
ac
nc ša oje M
M
M
ám
ám
jas
e
ně
na
ji
za
ve
m
vz
ěs
dě
tn
láv
níc iér ar vk ji ně jas
se ji nu Plá
y.
. ze íd
cíl h
hr za tv va žo ga an
za se ji nu Plá
rá
ec
ičí an
án láv dě vz do jit po
52
h.
.
í.
0%
Vůbec ne
Spíše ne
Dourčité míry ano
Rozhodně ano
6.2.4 Dopady na pořádající subjekty a prostředí Projektoví vedoucí měli možnost vyjádřit se k tomu, jakým způsobem byly ovlivněny pořádající subjekty. Nejprve máme možnost prozkoumat vlastnosti samotných pořádajících subjektů: jaká uskupení projekty pořádala a na co se tato uskupení zaměřovala. Vzápětí se věnujeme také dopadům projektové zkušenosti na tyto aktéry a to jak z pozice projektových vedoucích, tak i (pokud je to relevantní) z pozice účastníků. Poslední zkoumanou oblastí jsou potom dopady projektů na prostředí, ve kterém se tyto projekty odehrály.
Z odpovědí projektových vedoucích vyplývá, že v převážné většině případů se v období 2010-2013 mezi pořádajícími subjekty jednalo o nevládní či neziskové organizace, zhruba 17 % potom připadalo na orgány místní či krajské samosprávy a na neformální skupiny mladých lidí (graf 13 vpravo).
87 Z možnosti „do určité míry ano“ na možnost „rozhodně ano“.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
Tento poměr je velmi podobný jak pro české, tak i pro zahraniční projektové vedoucí. Jedinou skupinou, u které se tyto dvě skupiny výrazněji odlišují, je místní či krajská samospráva, která v případě zahraničních projektových vedoucích tvoří asi 23 %, zatímco v případě českých pouhých asi 12 % odpovědí. Analýza časových řad ukazuje, že jediným výraznějším trendem bylo postupné oslabování zástupců neformálních skupin, kde vidíme trvalý pokles z asi 21 % v roce 2011 až na 12 % v roce 2013.
Graf 13: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Vaše organizace/skupina je:“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
��� 16,9 %
Orgán místní či krajské samosprávy
16,9 %
6
Nezisková či nevládní organizace Neformální skupina mladých lidí
Další zajímavou informací, kterou mohli projektoví vedoucí sdílet, bylo zaměření pořádajícího subjektu. Hlavním zaměřením pořádajících subjektů, jak ukazuje graf 14 níže, je práce s mládeží (organizovaná, ale i otevřená), a dále hlavně neformální vzdělávání a kulturní aktivity. Analýza časových řad ukazuje na poměrně výrazný trend v oblasti neformálního vzdělávání, které stoupá v četnosti ze 12 % v roce 2011 až na asi 36 % v roce 2013. V případě českých a zahraničních projektových vedoucích vidíme větší rozdíly pouze v zaměření na kulturní aktivity88, neformální vzdělávání 89, a organizovanou práci s mládeží 90. Vidíme tedy silnější zaměření na kulturní aktivity a neformální vzdělávání v případě českých pořádajících subjektů, a silnější zaměření na organizovanou práci s mládeží v případě zahraničních projektových vedoucích.
Zdroj: Vlastní data.
66,3 %
Pozn.: N=178.
Graf 14: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Na co se Vaše organizace/skupina zaměřuje?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100 % 80 %
53
60 % 40 % 20 %
é
y
lad
žb žb
yp
ro
m
slu
ác So
ciá
lní
pr
So
Slu
lní ciá e/ so
-p cio
íč tv ns
oli
ii
tic ká
nf or
pr
m
ác
ac
e
e
e ež lád ym ra de
dr é Jin
ěn Po
uh
ác pr ná vře te O
Vý m
e
yv
zd
sm
ělá
lád
vá
ež
ní
í
ity kt iv ía rn ltu
Ku
áln m fo r Ne
O
rg
an
izo
va
ná
pr
ác
e
ív
zd
sm
ělá
lád
vá
ež
ní
í
0%
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: Respondenti měli možnost označit jakékoliv z výše uvedených zaměření. Z toho důvodu procentuální součet neodpovídá 100 %.
88 Asi 28 % českých ve srovnání s asi 11 % zahraničních projektových vedoucích. 89 Asi 26 % českých ve srovnání s asi 17 % zahraničních projektových vedoucích. 90 Asi 26 % českých ve srovnání s asi 34 % zahraničních projektových vedoucích.
Tabulka 5 níže potom ukazuje, jaké typy projektů pořádaly jednotlivé subjekty. Výrazným trendem je angažmá neformálních skupin v projektech pod akcí 1 a 3.1, tento trend je pochopitelný vzhledem k tzv. iniciativám mládeže, které právě pod touto programovou komponentou umožňovaly právě mladým lidem přijít s jejich vlastním projektem a zrealizovat jej. Zároveň vidíme, že se neformální skupiny mladých lidí téměř nepodílely na žádných jiných projektových aktivitách. Zajímavý je také rozdíl mezi aktivitami samospráv a neziskových organizací. Zatímco oba tyto subjekty poměrně výrazně využívaly projekty s mladými lidmi (akce 1 a 3.1), neziskové organizace se výrazněji angažovaly v případě Evropské dobrovolné služby a v případě projektů pro pracovníky s mládeží.
Zvláště projekty pro pracovníky s mládeží jsou u neziskových organizací zastoupeny výrazně více, než u všech dalších subjektů. Naše data nám také umožňují detailnější pohled na jednotlivé subjekty s ohledem na jejich úspěšnost při podávání projektů. Jak ukazuje tabulka 6 vpravo, nejúspěšnějšími byli žadatelé z řad samospráv, kteří měli výrazně vyšší procento projektů, které obdržely financování ihned při prvním podání projektové žádosti. Jak u neziskových organizací, tak i u neformálních skupin mladých lidí vidíme třetinu projektů, které obdržely financování až po opakovaně podané žádosti.
Tabulka 5: Typ realizovaného projektu v závislosti na typu pořádaného subjektu, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí.
54
Orgán místní či krajské samosprávy % / (N)
Nezisková či nevládní organizace % / (N)
Neformální skupina mladých lidí % / (N)
Celkem % / (N)
Projekty s mladými lidmi, jako jsou výměny mládeže, nebo mládežnické iniciativy (akce 1 nebo 3.1)
62,1 % (18)
48,3 % (56)
93,1 % (27)
58 % (101)
Evropská dobrovolná služba
24,1 % (7)
29,3 % (34)
3,4 % (1)
24,1 % (42)
Projekty s pracovníky s mládeží, jako jsou tréninkové nebo síťovací projekty (akce 4.3 nebo 3.1)
13,8 % (4)
22,4 % (26)
3,4 % (1)
17,8 % (31)
Celkem
100 % (29)
100 % (116)
100 % (29)
100 % (174)
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: Znění otázek: „Projekt, na který jsem dotazován/a, byl podpořen jako:“ a „Vaše organizace/skupina je:“
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Tabulka 6: Počet projektových žádostí nutných pro zisk financování v závislosti na typu pořádaného subjektu, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí. Orgán místní či krajské samosprávy % / (N)
Nezisková či nevládní organizace % / (N)
Neformální skupina mladých lidí % / (N)
Celkem % / (N)
Projekt získal financování na základě první podané žádosti
83,3 % (5)
69,8 % (30)
70,0 % (7)
71,2 % (42)
Projekt získal financování až na základě opakovaně podané žádosti
16,7 % (1)
30,2 % (13)
30,0 % (3)
28,8 % (17)
Celkem
100 % (6)
100 % (43)
100 % (10)
100 % (59)
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: Znění otázek: „Byla projektová žádost podána již dříve, aniž by obdržela financování?“ a „Vaše organizace/skupina je:“. Jedná se o data pouze za rok 2011, v jiných letech nebyla tato proměnná zjišťována.
55
vedoucích asi v 8 % případů93. Čeští projektoví vedoucí jsou tedy k dopadům na své organizace skeptičtější, než jejich zahraniční kolegové. Analýza časových řad neukazuje žádné výraznější trendy.
Podíváme-li se na dopady na pořádající subjekty, graf 15 níže ukazuje, že nejvíce cítili projektoví vedoucí změny v oblasti síťování v mezinárodním prostředí, a s tím také přicházející oceňování kulturní rozmanitosti, a v neposlední řadě také vyšší zapojování mladých lidí do samotné pořádající organizace. Další analýza předvídatelně ukazuje, že aspekty spojené s mezinárodním prostředím jsou výrazně více rozvíjeny projekty, kterých se účastní více než jedna země91, zatímco naopak projekty, které jsou realizovány čistě na národní úrovni, rozvíjejí více aspekt lokální spolupráce92. Podobné výsledky vykazují také analýzy porovnávající české a zahraniční projektové vedoucí, důvod je zřejmý: zahraniční projektoví vedoucí jsou sami o sobě poměrně dobrou indikací mezinárodního projektu. Jediným aspektem, kde čeští a zahraniční projektoví vedoucí vykazují většího rozdílu, je absence dopadů na organizace: zatímco celkem takto vypovědělo asi 5 % respondentů, v případě zahraničních projektových vedoucích je tomu tak pouze asi ve 2 % případů a v případě českých projektových
Stejnou sadu otázek dostali k zodpovězení také účastníci projektů, jelikož některé projektové aktivity jsou zaměřeny na pracovníky s mládeží, trenéry, a další osoby, které zkušenosti z projektu uplatní v mládežnickém sektoru94. Jak ukazuje graf 16 vpravo, ve shodě s projektovými vedoucími vidíme jako nejpozitivněji hodnocenou oblast mezinárodního síťování a kulturní rozmanitosti, mezi třemi nejpozitivněji hodnocenými oblastmi ovšem nacházíme také manažerské schopnosti. Velmi zajímavým faktem také zůstává, že v případě účastníků se inkluze mladých lidí s omezenými příležitostmi umisťuje jako čtvrtá nejpozitivněji hodnocená položka, zatímco u projektových vedoucích tato položka skončila na posledním místě.
Graf 15: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měl projekt na Vaši organizaci?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí. 100 %
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: YPFO je
80 %
anglickou zkratkou slov „Young People with
60 %
Fewer Opportunities“,
40 %
česky tedy mladých lidí s omezenými
20 %
příležitostmi.
Vůbec ne
tší Vě Dourčité míry ano
FO
stí
YP
ito
luz
e
lež Le
pš
íi
nk
zá ch ký ps ro ev o íd
jen
Le Spíše ne
.
.
. kt ů pr ích dn ro iná
ez m ce
pš
za po
ís
Ví
po
lup
Zle
rá
pš
ce
en
sm
ím
íst n
an a
ím
ge
ia
m
oje
en
kt é
tu
ry.
.
i. niz or ív lid
ýc h po
tší Vě
Vě
tší
dp
oc
or
a
en
m
ěn
ko
nt
ík
lad
ult
ak tů
ur
ní
vc
ro
izí c
h
zm
ga
an
ze
m
ito
ac
sti
ích
.
.
0%
Ví ce
56
Vůbec ne Spíše ne Dourčité míry ano Rozhodně ano
Rozhodně ano
91 V případě rozvoje kontaktů v jiných zemích vidíme asi 47 % kladných odpovědí v případě národních projektů a asi 94 % kladných odpovědí v případě mezinárodních projektů. Více mezinárodních projektů potom mají pořádající subjekty, jejichž projekt zahrnoval přeshraniční spolupráci, v asi 84 % případů, zatímco projekty bez přeshraničního přesahu mají takový dopad pouze asi v 33 % případů.
93 Tato analýza se týká pouze roku 2011, v ostatních letech nebyla tato položka použita.
92 95 % kladných odpovědí v případě národních projektů ve srovnání s asi 81 % kladných odpovědí projektů mezinárodních.
94 95 % kladných odpovědí v případě národních projektů ve srovnání s asi 81 % kladných odpovědí projektů mezinárodních.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Graf 16: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měla účast v projektu na Vaši práci v oblasti mládeže?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci. 100 %
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: YPFO je
80 %
anglickou zkratkou slov „Young People with
60 %
Fewer Opportunities“, 40 %
česky tedy mladých lidí s omezenými
20 %
příležitostmi. Tato sada otázek byla určena pouze
kt
ér
oje
kt
pr
ia
ích
ním
dn
íst
iná
ro
sm
pracovníky s mládeží (akce 4.3, 3.1 a TCP).
m ce Ví
po ís
absolvovali projekty pro
Vůbec ne
Le
pš
pro respondenty, kteří
ez
ce lup
rá
ev o íd jen po tší
za
ů.
y.
. stí ký ps ro
h ýc lad m a or dp po
Spíše ne
Vě
tší Vě
ito zá ch
ív lid
íi pš Le
ík ěn en oc tší Vě
lež
niz ga or
luz nk
ro ní ur ult
ac
FO YP e
an zm
ag an ím en pš Zle
Ví
i.
.
. ito
en em
m ze ch izí vc tů ak nt ce
ko
sti
tu
ích
.
.
0%
Dourčité míry ano Vůbec ne
Spíše ne
Dourčité míry ano
Další oblastí, ke které měli projektoví vedoucí možnost se vyjádřit, byly dopady implementovaných projektů na prostředí, ve kterých byly tyto projekty realizovány. Jak ukazuje graf 17 nanásledující straně, nejvíce projektových vedoucích si myslí, že projekt byl celkově, ale i s ohledem na jeho mezinárodní dimenzi, obohacením místní komunity. Zároveň vidíme poměrně silnou víru v to, že ovlivněné komunity samy o sobě mají zájem o další podobné projekty a to i v tom smyslu, že jsou připraveny je v budoucnu podpořit. Pouhých asi 11 % projektových vedoucích uvedlo, že si nepovšimli žádných dopadů na místní komunitu. Srovnání mezinárodních a národních projektů přináší předvídatelné výsledky: zatímco národní projekty mají tendenci zdůrazňovat lokální a komunitní aspekty, mezinárodní projekty s sebou přinášení zájem o evropské záležitosti, nebo mezinárodní dimenzi obecně. Ačkoliv nevidíme výraznější odchylky v případě srovnání odpovědí českých a zahraničních projektových vedoucích, opět vidíme větší pesimismus na straně českých projektových vedoucích, když asi 14 % z nich uvedlo, že nezaznamenali žádné
Rozhodně ano
Rozhodně ano
výraznější dopady na komunitu, ve které se projekt odehrál, zatímco v případě zahraničních projektových vedoucích tomu tak bylo pouze u asi 9 % respondentů, a hodnota pro všechny dotázané dosahovala asi 11 %95 Jak v případě dopadů na pořádající subjekty, tak i v případě dopadů na komunitu lze také vyčíst oblasti, které ani v jednom případě projektoví vedoucí nevnímají jako výrazně vlivné: inkluze mladých lidí s omezenými příležitostmi a evropská dimenze projektů. V obou případech lze dosáhnout v budoucnu lepších výsledků prostřednictvím podpory projektů, které poskytují přesahy jak do oblasti komunity, ve které se projekt koná, tak i do běžného života organizace, která projekt implementuje.
95 Tato analýza se týká pouze roku 2011, v ostatních letech nebyla tato položka použita.
57
Graf 17: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měl projekt na komunitu, ve které byl realizován?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, projektoví vedoucí. 100 %
Zdroj: Vlastní data.
80 %
Pozn.: YPFO je anglickou zkratkou slov
60 %
„Young People with Fewer Opportunities“,
40 %
česky tedy mladých lidí s omezenými
20 %
příležitostmi. . YP FO e luz ink or tší Vě
pr ío
Vůbec ne Spíše ne
Po
vě
do
m
po
ob
dp
lém
u ko ps ro ev o jem Zá
a
ec
dim
h
en
m
zi
lad
pr
ýc h
lid
oje kt u
í.
.
un ity . ko ní íst ím jen
po za ní tiv Ak
íz uc
Bu
Bu
do
íp uc do
m
oje pr é bn do po o
m áje
ra po od
bo O
ní ně ce O
kt y.
. kt ů oje pr h ýc bn do
ce ha
dn ro iná m
ez
po
ní
íd
m
im
íst
en
ní
ze
ko
pr
m
oje kt u
un ity .
.
0%
Dourčité míry ano Rozhodně ano
Vůbec ne
58
Spíše ne
Dourčité míry ano
Rozhodně ano
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6.2.5 Rozvoj dovedností spojených s prací s mládeží
6
často ovšem již získávají širší informace, které by se týkaly právě finančních zdrojů, existujících sítí a partnerství, nebo oblasti zajišťování kvality projektů. Větší rozvoj účastníků v těchto oblastech je třeba v budoucnu podpořit, protože předchozí výsledky ukazují, že projektoví vedoucí čím dál častěji zastávají také roli administrátora projektu, jedná se tedy stále častěji o pracovníky, kteří potřebují kompletní penzum vědomostí a dovedností: od projektového managementu až k samotné práci s mládeží. Pro podporu rozvoje těchto oblastí doporučujeme upravit specifika grantových výzev, zaměřených na pracovníky s mládeží a sdílet tento cíl (rozvoj pracovníků s mládeží účastnících se projektů také v oblastech projektového managementu a obecného rozhledu v oblasti práce s mládeží) také se subjekty, které se dlouhodobě v implementaci projektů angažují, a komunikovat jej také prostřednictvím školení či seminářů pro žadatele o finanční podporu. Důraz na tento cíl je také třeba komunikovat směrem k posuzovatelům projektových žádostí, kteří posléze budou mít možnost k tomuto kritériu také přihlédnout.
Účastníci navíc také měli možnost poskytnout ještě další odpovědi k dopadům projektů na jejich vlastní práci s mládeží (jednalo se opět o účastníky projektů zaměřených na rozvoj pracovníků s mládeží 96). Jak vidíme z grafu 18 níže, nejpozitivněji jsou dopady projektů hodnoceny v oblastech rozvoje neformálního vzdělávání a mezinárodní dimenze práce s mládeží. Oblasti, které projekty v účastnících posílily nejméně, jsou schopnost získat financování, zapojení účastníků do sítí pro spolupráci v oblasti práce s mládeží, a zajištění kvality v práci s mládeží. Tyto výsledky jsou v souladu s obsahem absolvovaných projektů, ve kterých se práce s mládeží explicitně neobjevuje nejčastěji (viz kapitola 6.1, témata projektů). Účastníci takových projektů potom odjíždějí s posílenými schopnostmi, vážícími se k samotné trenérské praxi, méně
Graf 18: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „Jaké dopady měla účast v projektu na Vaši práci v oblasti mládeže?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci. 100 % 80 %
59
60 % 40 % 20 %
YW o
tz
íp
os
sít
pn
o
ho
íd Le p
ší
sc
jen po Za
pr ce an fin
ro
ísk at
sp
it
olu
kv
pr
ali
ác
tu
iv
vY
YW
W
YW jis t za st no op ch ís pš Le
ám M
ám
Dourčité míry ano Rozhodně ano
Ví
ce
db
no
na
vé
m
ko
ez
nt
iná
ro
ak ty
dn
vz
íd
ah
im
ělá zd ív áln m ef or
it n síl po ím
ra nič ní
vá
en
zi
ní
vY W
vY W
YW ít v už po ji
plá nu ky at zn po
vé No
Um
ali z
Spíše ne
e
re
Vůbec ne
Lé p
Ro
zu
uji
m
m
ím
ez
lép
iná
e
ro
ne
dn
fo r
ím
m
lád
áln í
ež
m
u
nic
vz
ký p
dě
ro
láv
jek
án
t
í
0%
Vůbec ne
Spíše ne
Dourčité míry ano
Rozhodně ano
Zdroj: Vlastní data. Pozn.: YW je anglickou zkratkou slov „Youth Work“, česky tedy „práce s mládeží“. Tato sada otázek byla určena pouze pro respondenty, kteří absolvovali projekty pro pracovníky s mládeží (akce 4.3, 3.1 a TCP).
96 Konkrétně na tyto otázky opět odpovídali pouze ti respondenti, kteří se účastnili projektů pro pracovníky s mládeží, tedy projektů pod akcí 4.3, 3.1, nebo v rámci aktivit TCP.
6.2.6 Rozvoj klíčových kompetencí Jednou z výrazných komponent zkoumaných projektů je také jejich vzdělávací přesah, jmenovitě potom využívání různých neformálně-vzdělávacích metod. S touto dimenzí implementovaných projektů se tak také pojí rozvoj účastníků a projektových vedoucích v oblastech klíčových kompetencí. Pro zkoumání kompetencí v rámci průzkumů RAY byly využity klíčové kompetence definované v doporučení Evropského parlamentu a Rady z roku 2006 o schopnostech pro celoživotní učení (EUR-Lex 2011, Evropská komise 2007). Tento dokument obsahuje následující klíčové kompetence: komunikace v mateřském jazyce; komunikace v cizích jazycích; matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií; schopnost práce s digitálními technologiemi; schopnost učit se; sociální a občanské schopnosti; smysl pro iniciativu a podnikavost; kulturní povědomí a vyjádření. K těmto kom-
petencím byla v rámci prováděných průzkumů ještě přiřazena mediální gramotnost, která je zmíněna Evropským parlamentem (2008) jako jedno z důležitých edukačních hledisek dnešní doby. Celkem byla tedy u účastníků a projektových vedoucích zkoumána subjektivní míra posunu v následujících oblastech: — komunikace v mateřském jazyce; — komunikace v cizích jazycích; — matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií; — schopnost práce s digitálními technologiemi; — schopnost učit se; — sociální a občanské schopnosti; — smysl pro iniciativu a podnikavost; — kulturní povědomí a vyjádření; — mediální gramotnost.
Tabulka 7: Přehled kompetencí a odpovídajících položek, přímé dotazování, projektoví vedoucí. KOMPETENCE
OTÁZKY A POLOŽKY V DOTAZNÍKU PRO PROJEKTOVÉ VEDOUCÍ Které klíčové kompetence mladých lidí (stanovené v Evropském referenčním rámci) byly účastí v projektu nejspíše rozvíjeny? Odpovězte prosím na základě vlastního pozorování a informací získaných od účastníků nebo osob z jejich okolí.
Komunikace v mateřském jazyce 60
Komunikace v cizích jazycích Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií Schopnost práce s digitálními technologiemi Schopnost učit se Sociální a občanské schopnosti
Které z následujících kompetencí se u Vás díky projektu rozvinuly?
Komunikace v mateřském jazyce Komunikace v cizím jazyce Matematické dovednosti Základní dovednosti v oblasti vědy a techniky Práce s digitálními technologiemi Schopnost učit se Interpersonální a sociální dovednosti Interkulturní dovednosti Občanské dovednosti
Smysl pro iniciativu a podnikavost
Smysl pro iniciativu Smysl pro podnikavost
Kulturní povědomí a vyjádření Mediální gramotnost Zdroj: Dotazník RAY pro projektové vedoucí, 2010-2013.
Kulturní povědomí a vyjádření (hudba, literatura, divadlo, výtvarné umění atd.) Mediální gramotnost
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
Kompetence byly měřeny dvojím způsobem – přímým a nepřímým dotazováním. V přímém dotazování byli projektoví vedoucí žádáni, aby sami sebe a účastníky projektů ohodnotili na čtyřbodové škále vzhledem k patřičným kompetencím. Tyto kompetence byly v tomto druhu dotazování použity ve své téměř původní podobě, pouze v některých případech rozložené na dílčí domény, jak ukazuje tabulka 7 vlevo.
6
Nepřímé dotazování bylo realizováno pomocí rozsáhlé baterie otázek: každá výše zmíněná kompetence byla pokryta dvěma až pěti indikátory, jak ukazuje tabulka 8 níže. Toto dotazování se již netýkalo pouze skupiny projektových vedoucích, ale bylo předkládáno také účastníkům projektů.
Tabulka 8: Přehled kompetencí a odpovídajících položek, nepřímé dotazování, účastníci a projektoví vedoucí. KOMPETENCE
INDIKÁTORY Účastníci Díky účasti v projektu jsem se naučil/a lépe …
Komunikace v mateřském jazyce
Projektoví vedoucí Které z následujících dovedností se u účastníků díky projektu rozvinuly? Účastníci se naučili lépe ...
… přesvědčivě vyjádřit svůj názor v diskusích. … rozumět obtížným textům a výrazům.
Komunikace v cizích jazycích
… komunikovat s lidmi, kteří mluví jiným jazykem. … se vyjadřovat srozumitelně v jiném jazyce.
Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií
… si plánovat výdaje a utrácet peníze v souladu se svým rozpočtem.
Schopnost práce s digitálními technologiemi
… používat nová média (počítač, internet) např. k hledání informací nebo ke komunikaci.
Schopnost učit se
… se učit a mít z učení větší radost.
… logicky myslet a vyvozovat závěry.
… zodpovědně používat počítač, internet a mobilní telefon.
… si plánovat učení a učit se samostatně. Sociální a občanské schopnosti
… spolupracovat v týmu. … vycházet s lidmi, kteří mají jiné kulturní zázemí. … vyjednávat o společném řešení v situaci, kdy existují různé názory na věc. … dosahovat věcí, které jsou ve veřejném zájmu. … vážně diskutovat o politických otázkách.
Smysl pro iniciativu a podnikavost
… rozpoznávat příležitost i pro svoji osobní nebo profesní budoucnost.
Kulturní povědomí a vyjádření
… se vyjadřovat kreativně nebo umělecky.
… rozvíjet dobré nápady a uvádět je do praxe.
… vnímat hodnotu různých způsobů uměleckého a kulturního vyjádření. Mediální gramotnost
… kriticky analyzovat média (tištěná, audiovizuální, elektronická). … samostatně vytvářet obsah do médií (tištěných, audiovizuálních, elektronických).
Zdroj: Dotazníky RAY pro projektové vedoucí a účastníky, 2010-2013.
61
Graf 19: Přímé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích. Všichni projektoví vedoucí
4
Čeští projektoví vedoucí Zahraniční projektoví vedoucí
3
2
1
Všichni projektoví vedoucí
62
Oba zmíněné typy dotazování byly v rámci analýz převedeny do součtových indexů, které ukazovaly souhrnné informace, poskytnuté respondenty ve vztahu k jednotlivým kompetencím. Tyto součtové indexy nabývaly hodnot 0 (nenastal žádný rozvoj v dané klíčové kompetenci) až 4 (klíčová kompetence byla rapidně rozvinuta). V dalším textu tedy již pracujeme se samotnými indexy. Nejprve se podíváme na hodnocení klíčových kompetencí projektovými vedoucími a účastníky během sledovaného období a poté se zaměříme na rozdíly v hodnocení rozvoje kompetencí u specifických skupin účastníků a projektových vedoucích. Nejprve byli projektoví vedoucí požádáni, aby ohodnotili svůj vlastní rozvoj v oblasti klíčových kompetencí. Jak ukazuje graf 19 výše, přímé dotazování na rozvoj kompetencí u projektových vedoucích naznačuje, že nejrozvinutějšími kompetencemi jsou sociální a občanské kompetence, cizí jazyk, iniciativa a schopnost učit se. Nejméně rozvinutými jsou potom matematická a vědecká kompetence, digitální kompetence, komunikace v mateřském jazyce a mediální gramotnost. Vidíme také rozdíly mezi českými a zahraničními projektovými vedoucími, a to zejména u dovednosti komunikace v mateřském jazyce a u digitální kompetence97. Lze tvrdit, že čeští projektoví vedoucí pociťovali rapidnější rozvoj v oblasti klíčových kompetencí, než jejich zahraniční protějš-
vě a ika at em
ík
M
at
áln git Di
vm ika
ce
da
e te pe om
ém sk eř at
ní iál ed M
Čeští projektoví vedoucí
nc
yc
ot am gr
vy ía om ěd ov
m
un
Zdroj: Vlastní data.
Ko
Ku
ltu
rn
íp
jaz
no
ře jád
čit íu ěn Um
e
st
ní
se
ní
ro lp ys Sm
Ko
m
un
ini
ika
cia
ce
tiv
u
vc
a
izí
po
m
dn
jaz
te pe m ko ké ns ča ob a lní ciá So
iká
yc
nc
e
e
0
Zahraniční projektoví vedoucí
ky. V případě projektových vedoucích nemáme k dispozici nepřímé měření klíčových kompetencí, proto nelze tato data podrobit žádnému dalšímu porovnávání. Projektoví vedoucí byli požádáni, aby, podobně jako ohodnotili sami sebe, ohodnotili také účastníky svých projektů, a to na základě přímého pozorování během projektu samotného. Výsledky shrnuje graf 20 vpravo, který ukazuje, že nejvíce se podle projektových vedoucích rozvíjeli účastníci v oblastech cizích jazyků, dovednosti učit se, sociálních a občanských dovedností, a iniciativy. Graf 20 nabízí také srovnání českých a zahraničních projektových vedoucích v oblasti přímého hodnocení rozvoje kompetencí účastníků. V tomto ohledu nevidíme mezi oběma skupinami větších rozdílů, jedinými výjimkami jsou cizí jazyky a digitální kompetence. Zatímco v případě cizích jazyků jsou pozitivnějšími zahraniční projektoví vedoucí, digitální kompetence hodnotí pozitivněji jejich čeští kolegové. 97 Rozdíly u obou těchto položek vycházejí v testu Mann-Whitney signifikantní na hladině významnosti 0,000, a tyto rozdíly tak můžeme očekávat u všech projektových vedoucích z daného období. Mann-Whitney test vychází signifikantní také v případě rozdílů u sociálních a občanských kompetencí, smyslu pro iniciativu a podnikání, nebo mediální gramotnosti, jak je ovšem patrné z grafu 19, meritorní (věcné) rozdíly již tak zajímavé nejsou. Všechny signifikantní poznatky naznačují vyšší pociťovaný rozvoj kompetencí ze strany českých projektových vedoucích, ve srovnání s jejich zahraničními kolegy.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Graf 20: Přímé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích. Všichni projektoví vedoucí
4
Čeští projektoví vedoucí Zahraniční projektoví vedoucí
3
2
1
da vě
yc
a
jaz at
ika
ce
M
vm
at
em
eř
at
sk
ika
ém
pe om ík áln git Di
ní iál ed M
Čeští projektoví vedoucí
e
e nc te
no ot am gr
vy ía om ěd ov íp
Zdroj: Vlastní data.
Ko
m
un
rn ltu Ku
lp ys Sm
Všichni projektoví vedoucí
st
ní jád
ře
iká dn po a u tiv cia
ini ro
ob a lní ciá So
ní
e nc m ko ké ns
ča
ika un m Ko
te pe
íu ěn Um
ce
vc
izí
m
jaz
čit
yc
se
e
0
Zahraniční projektoví vedoucí
63
ika ce
un vc
0
izí Sm m Ko ys jaz ml p yc un ro e ika in ce ici a v ctiv izí u So ma p ciá jazod lníKu yc ni a ltu e ká obrn ní čaí p ns ov ké ěd koom Sm m ía pe ys tevyj lp nc ád ro e ře ini ní cia tiv u a U po m Ku So dněn ltu ci ikáí u á rn ln níčit í pí a se ov o ědbč oman í saké vykom jád p ře et ní en ce M Umate ěnma í utik Ko čita a m un se vě ika da Mce at v emm a at te Ko ikařs m akém un vě j ika daaz ce yc e v mD atigit eř áln sk í émko jamz p ycete e nc M e ed M iál ed ní iá grlní am g otram no o sttno Di st git áln ík om pe te nc e
m
64
Ko
0
ce vc izí Sm m Ko ys jaz m lp yc un ro e ika in ce ici a v c tiv izí u a Sm m p ys K jaz od lp u yc nik ro ltu e á ini rní ní cia po tiv vě u do a m po í a Ku dn v ltu ikáyjá rn ní dře íp ní ov ěd om ía U vy mě So jád ní ciá ře uč lní ní it a se ob ča n Um sk So ěné k ciá í u om lní čit pe a se ten ob ce ča ns M ké at ko em m at Ko pe ik te a a m un nc v e ěd ika a c M e at v em m a at te Ko ika řs m a kém un vě j ika da az ce yc e v mD at igit eř áln sk í ém ko jazmp yc ete e nc Di e git M áln ed í k iál omní pegra te mo nc tn e o M st ed iál ní gr am ot no st
ika
un
m
Ko
Graf 21: Nepřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích.
4 4
3 3
2 2
1 1
0
Všichni projektoví vedoucí
Všichni projektoví vedoucí Čeští projektoví vedoucí
Čeští projektoví vedoucí
Všichni projektoví vedoucí Čeští projektoví vedoucí Zahraniční projektoví vedoucí Všichni projektoví vedoucí Čeští projektoví vedoucí Zahraniční projektoví vedoucí Zdroj: Vlastní data.
Zahraniční projektoví vedoucí
Zahraniční projektoví vedoucí
Graf 22: Nepřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi účastníků projektů.
4 4
3 3
2 2
1 1
0
Zdroj: Vlastní data.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Projektoví vedoucí byli také tázáni na rozvoj kompetencí účastníků nepřímým způsobem (graf 21 vlevo). V tomto případě dochází k lehkému posunu v oblasti nejvíce rozvíjených dovedností. Projektoví vedoucí pociťovali největší změny u těch dovedností, které se pojí s klíčovými kompetencemi: cizí jazyky, iniciativa, kulturní povědomí a umění se učit. Je tedy vidět určitá disproporce mezi tím, co uvádějí projektoví vedoucí jako svou vlastní dedukci, a tím, co vyvozujeme my na základě analýzy jejich detailnějších odpovědí. I přesto vidíme tři stěžejní kompetence hodnoceny na předních příčkách v obou případech: cizí jazyky, iniciativnost a umění učit se. Graf 21 také poskytuje možnost srovnání názorů českých a zahraničních projektových vedoucích. V tomto ohledu nevidíme u většiny kompetencí větších rozdílů, pouze v případě cizích jazyků, digitální kompetence, a sociálních a občanských kompetencí 98 dochází k lehkým nesrovnalostem. Zatímco v případě cizích jazyků a digitální kompetence pociťují vyšší nárůst čeští projektoví vedoucí, jejich zahraniční protějšky pociťují pozitivněji oblast sociálních a občanských kompetencí. Na základě nepřímého dotazování měli možnost sama sebe ohodnotit také samotní účastníci projektů, jak ukazuje graf 22 vlevo. Klíčovými kompetencemi, které sami účastníci pociťují jako nejvíce rozvinuté, jsou v tomto případě opět cizí jazyky, sociální a občanské kompetence, iniciativnost, a kulturní povědomí. Zatímco čeští účastníci pozitivněji pociťují rozvoj svých cizích jazyků99, zahraniční účastníci vidí výrazně pozitivněji svůj rozvoj v umění se učit, v matematické a vědecké kompetenci, a v komunikaci v mateřském jazyce100. Obecně lze tvrdit, že zahraniční účastníci hodnotí rozvoj svých kompetencí pozitivněji, než je tomu u účastníků českých101.
98 Rozdíly ve všech zmiňovaných kompetencích vycházejí v testu Mann-Whitney signifikantní na hladině významnosti nižší než 0,05 a můžeme je tedy očekávat u všech projektových vedoucích ve sledovaném období. 99 Mann-Whitney test signifikantní na hladině významnosti 0,05, uvedené rozdíly tak platí také pro všechny účastníky ve sledovaném období. 100 U všech uvedených kompetencí vidíme rozdíly signifikantní na hladině významnosti nižší než 0,05 v testu Mann-Whitney, uvedené rozdíly tak platí také pro všechny účastníky ve sledovaném období. 101 Platí, že všechny rozdíly patrné z grafu 22 s výjimkou digitální kompetence, kulturního povědomí, a mediální gramotnosti, ukazuje test Mann-Whitney jako signifikantní na hladině významnosti nižší než 0,05, a proto je nalezneme u všech účastníků ve sledovaném období.
65
Graf 23: Přímé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích: srovnání projektových vedoucích v národních a mezinárodních projektech. 4 4
Zdroj: Vlastní data.
3
Pozn.: Národní projekty jsou takové, u kterých
3
projektoví vedoucí
2
neindikovali přítomnost 2
zahraničního partnera; mezinárodní projekty
1
jsou takové, u kterých
1
projektoví vedoucí uvedli alespoň jednoho
0
zahraničního partnera.
So
ciá
Ko
m
un
ika ce vc lní izí Sam m oybs jaz lčap yc nros e kién ikcoi amt ivpue tae Ko npc mK oed unl nik tiuk ranc án íep í vo c věiz Sm dímo ys mja í za lp ycv ro eyj ini ád cia ře ní tiv u a po Udnm ikěá So nníí ciá uč lní it a se obU čma něsn Ku kíéu ltu kčiot rn mse íp pe ov te nc ěd e om Mí a atv eymj áad třiek Ko naí mM a un vě eikd da aiác lení v g Ko mra a mte m ořts un nkoé ika st m ce jaz vm yc atD e eiřg sikt éáml ní j akzo ymc epe Di te git nc áln e Mí k eod miá plne ítge rnac me ot M no at st em at ika a vě da
0
Všichni projektoví vedoucí
Čeští projektoví vedoucí
Všichni projektoví vedoucí
66
Čeští projektoví vedoucí
Shrňme si tedy základní poznatky o subjektivním rozvoji klíčových kompetencí projektových vedoucích a účastníků. Dvě z klíčových kompetencí nacházíme opakovaně na předních příčkách ve všech výše zmiňovaných typech měření: cizí jazyk a iniciativu. Tyto dovednosti tak můžeme považovat za subjektivně nejvíce rozvíjené díky účasti na projektech a to jak z pozice projektových vedoucích, tak i z pozice účastníků. Ačkoliv další klíčové kompetence se na předních příčkách výše zmíněných subjektivních žebříčků střídají, můžeme obecně říci, že dochází k subjektivně velkému rozvoji zejména v oblasti měkkých dovedností, jako jsou schopnost se učit, nebo sociální a občanské dovednosti, ale také kulturní povědomí. Zajímavé je, že ve všech výše zmíněných typech měření vidíme shodu u čtyř nejníže hodnocených kompetencí, jsou jimi: digitální kompetence, mediální gramotnost, matematická a vědecká kompetence, a komunikace v mateřském jazyce. Zatímco digitální, mediální, a vědeckou kompetenci můžeme přičíst na vrub malému zaměření projektů na mediální témata a témata související s vědou (viz kapitola 6.1), komunikace v mateřském jazyce je kompetencí, která zřejmě není výrazněji rozvíjena díky výraznému mezinárodnímu přesahu, který projekty MvA ve sledovaném období měly – připomeňme, že více než 90 % projektových vedoucích uvedlo, že jejich projekt spolupracoval se zahraničním partnerem (viz kapitola 3.8).
Zahraniční projektoví vedoucí Zahraniční projektoví vedoucí
Této skutečnosti také odpovídá celkově subjektivně nejvíce rozvíjená dovednost: cizí jazyky se umístily na první příčce ve všech výše uváděných typech měření. Zároveň provedené analýzy ukazují, že hodnocení sama sebe (tj. sebehodnocení účastníků a sebehodnocení projektových vedoucích) je vždy o něco zdrženlivější, než hodnocení třetích osob (tj. hodnocení účastníků projektovými vedoucími)102, z tohoto důvodu budeme v dalších analýzách používat pouze sebehodnotící měřící nástroje. V případě projektových vedoucích tak máme k dispozici jejich přímé sebehodnocení (tabulka 7 výše o přímém sebehodnocení), u účastníků projektů potom jejich nepřímé sebehodnocení (tabulka 8 výše o nepřímém sebehodnocení).
102 V každém ze čtyř typů měření byly spočítány průměrné hodnoty za všechny zkoumané klíčové kompetence a následně průměrná hodnota za celý tento soubor; dostáváme tak přehled o tom, jak pozitivní bylo celkové hodnocení našich respondentů v jednotlivých typech měření. Průměrné hodnoty v případě sebehodnocení klíčových kompetencí jsou 2,45 u účastníků a 2,53 u projektových vedoucích, zatímco hodnocení projektových vedoucích směřované na účastníky nabývalo průměrných hodnot 2,87 v případě nepřímého hodnocení a 2,80 v případě přímého hodnocení klíčových kompetencí.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
Nejprve nás zajímalo, jakým způsobem je rozvoj kompetencí hodnocen u projektů národních a mezinárodních. K tomuto účelu můžeme použít pouze data vztahující se k projektovým vedoucím, jelikož u účastníků projektů není možné rozlišit národní a mezinárodní projekty. Graf 23 vlevo ukazuje, že projektoví vedoucí pociťují pozitivnější rozvoj téměř ve všech klíčových kompetencích u národních projektů. Výrazně lépe hodnocené klíčové kompetence v tomto případě zahrnují iniciativnost, komunikaci v mateřském jazyce, digitální kompetenci, mediální gramotnost, nebo kulturní povědomí103. Tyto kompetence mohou být spojeny s výraznými tématy národních projektů: uměním a kulturou, a také rozvojem města či vesnice (viz kapitola 6.1). Zdá se tedy, že zejména v případě kompetencí, které byly předchozí analýzou identifikovány jako nejméně podporované, můžeme jejich rozvoje dosáhnout vyšším zastoupením národních projektů.
6
Další zajímavé srovnání poskytuje rozvoj klíčových kompetencí u různých typů projektů. Jak ukazuje graf 24 níže, Evropská dobrovolná služba (dále jen EDS) je typem projektu, jehož účastníci se hodnotí s ohledem na rozvoj klíčových dovedností nejlépe, zatímco projekty pro mladé lidi a pro pracovníky s mládeží se drží okolo průměrných hodnot104. S ohledem na typ projektu tak můžeme tvrdit, že účastníci EDS se hodnotí ve srovnání s účastníky jiných typů aktivit výrazně pozitivněji téměř u všech klíčových kompetencí.
103 U všech uvedených kompetencí vidíme rozdíly signifikantní na hladině významnosti nižší než 0,05 v testu Mann-Whitney, uvedené rozdíly tak platí také pro všechny projektové vedoucí ve sledovaném období. 104 Kruskall Wallis test ukazuje signifikanci rozdílů na hladině významnosti nižší než 0,05, a to u všech klíčových kompetencí s výjimkou komunikace v mateřském jazyce a mediální gramotnosti; tyto rozdíly tak najdeme u všech účastníků projektů ve sledovaném období.
Graf 24: Nepřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi účastníků projektů: srovnání účastníků podle typů projektů. 4
67
4 3 3 2 2 1 1
m un ika ce m un vc i k izí So ac m ciá e jaz lní v c i yc So z a ím e ciá ob j lní ča az ns yc a ké e ob ko Sm čans m pe ys ké te l p ko nc Sm ro m e ini pet ys lp cia en ro tiv ce u ini a c po Ku iativ dn ltu u a iká rn p ní í p od Ku ov ni ltu ěd ká rn om ní íp ov ía ěd vy om jád ía ře ní vy jád ře n Um í ěn íu Um čit ěn se í M učit at s em e at Ko Ma ika m tem a un a vě i Ko ka tik da ce a m a un v m věd ika at a ce eř vm sk ém at eř jaz sk yc ém e M ja ed zy iál ce ní M gr ed am iál ní ot no gr am st Di o git tn áln ost Di ík git om áln pe ík te om nc e pe te nc e
0
Ko
Ko
0
Všichni účastníci Všichni účastníci
Projekt pro mladé lidi Projekt pro mladé lidi
Evropská dobrovolná služba Evropská dobrovolná služba
Projekt pro pracovníky s mládeží Projekt pro pracovníky s mládeží
Zdroj: Vlastní data.
Graf 25: Přímé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích: srovnání projektových vedoucích v různých typech projektů. 4 4 3 3 2 2 1 1 0
Zdroj: Vlastní data.
So
ciá
Ko
m
un
ika ce lní vc izí So a o m ciá b jaz lní čan yc a ské e ob k ča om ns p ké et K ko enc Smomu m e pe ys nik te l p ac nc ro e e v ini c cia izí Sm m t ys ivu ja lp a zyc r po e Kuo in dn ltu icia iká rn tiv ní íp u ov a p ěd o om dn í a iká vy ní jád ře ní Um ěn Ku íu ltu Um či rn ěnt se íp íu ov čit ěd se om í M a at vy em jád at ře Ko ika ní m M a un ed vě ika iá da ce lní v mgra Ko m m at o un eř tn ika sk os ém t ce vm jaz yc at e M eřsk ed é m iál ní jaz gr yc am e Di ot git no áln st Di í k git om áln pe í k ten om ce pe M te at nc em e at ika a vě da
0
Všichni účastníci Projekt pro mladé lidi Všichni účastníci Projekt pro mladé lidi
68
Evropská dobrovolná služba Evropská dobrovolná služba
Porovnání na základě typů projektových aktivit jsme provedli také pro projektové vedoucí (graf 25 výše). Projektoví vedoucí pociťují největší rozvoj v oblasti klíčových kompetencí v případě projektů s mladými lidmi (zejména v oblastech iniciativy, kulturního povědomí, a mediální gramotnosti), zatímco nejmenší pociťované dopady vidíme v oblasti projektů pro pracovníky s mládeží, kde se hodnocení projektových vedoucích pohybovala hluboko pod průměrem (zejména v oblasti mediální gramotnosti, komunikace v mateřském jazyce, a digitální kompetenci)105. Tato disproporce pociťovaných dopadů u účastníků a projektových vedoucích v závislosti na typu projektu může být způsobena různým zaměřením projektů. Zatímco projekty pro mladé lidi a projekty v rámci EDS cílí na široké spektrum kompetencí v mnoha různých sférách lidského života, a tím tedy přispívá také k rozvoji obecně definovaných klíčových
105 Ve všech zmíněných případech indikuje Kruskal Wallis test signifikanci rozdílů na hladině významnosti nižší než 0,05 a rozdíly tak můžeme vidět u všech projektových vedoucích ve sledovaném období.
Projekt pro pracovníky s mládeží Projekt pro pracovníky s mládeží
kompetencí, projekty pro pracovníky s mládeží jsou výrazně odlišné. Tyto projekty cílí na rozvoj vybraných dovedností, které se pojí právě s prací s mládeží. Ačkoliv se mnohé z těchto dovedností dotýkají či překrývají s klíčovými kompetencemi, je možné, že se v zásadě jedná o specifické dovednosti, které naše měřící nástroje nebyly schopny zachytit, protože byly cíleny na obecnější soubor kompetencí. Opakované absolvování projektů nemá na subjektivně pociťovaný rozvoj dovedností žádný výraznější vliv ani v případě účastníků, ani v případě projektových vedoucích. Zatímco v případě opakovaných účastníků nevidíme výraznější rozdíl ve srovnání s účastníky, kteří za sebou ještě žádný projekt neměli, a to ani u jedné klíčové kompetence; v případě projektových vedoucích vidíme výraznější rozdíl pouze v případě komunikace v mateřském jazyce, a to u kategorie projektových vedoucích, pro které byl absolvovaný projekt jejich projektem prvním. Rozvoj komunikace v mateřském jazyce u projektových vedoucích-nováčků může souviset se stále se zvyšující organizační rolí projektových vedoucích v námi sledovaných mládežnických projektech (kapitola 3.7), se kterou se pojí také nutnost extenzivně efektivně komunikovat.
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Graf 26: Nepřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi účastníků projektů: časová řada. 4 4 3 3 2 2 1 1 0
Celé období Celé období
e nc Di
git
áln
ík
om
pe
te
nc
e
te pe
om
áln
ík
no ot
git
am
ní
gr
Di
iál ed M
st
ot am
gr
ní iál
M
eř
sk
at
at vm
Zdroj: Vlastní data.
ika
ce
ed
eř
ém
sk
jaz
ém
yc
e
jaz
no
yc
st
e
da vm
ce Ko
m
un
m Ko
2012 2010
da
vě a ika at un
ika
M
íp rn ltu
Ku
Sm 2010
vě
a ika
at em at
M
at
em
čit
se
čit íu
Um
ěn
Um
ěn
ní
íu
ře ře jád
vy
ía
ov
rn
ltu
vy
ía om ěd
íp
ov
om
ěd
a u tiv
cia ini
Ku
ro lp
jád
ní iká dn
po
a u tiv
cia
ini ys
se
ní
ní iká dn po
nc te pe
ro
ké ns ča
lp
ob
Sm
a
So
ciá
lní
ys
a
e
te pe m m
ns
ko
ké
m ob
ča
izí vc lní
So
ciá
un m
ko
yc jaz
m izí vc ce
ika
ce
ika un m Ko
Ko
e
jaz
nc
yc
e
e
0
2013 2012
2013
Další oblastí, kterou jsme analyzovali, byl rozvoj kompetencí v rámci časové řady. V případě projektových vedoucích nevidíme žádné výrazné výkyvy, subjektivní sebehodnocení získaných kompetencí bylo během sledovaného období u této skupiny stabilní. Podobné výsledky nacházíme také u účastníků projektů, s jednou podstatnou výjimkou, kterou tvoří oblast rozvoje cizích jazyků106 (graf 26 výše). Rozvoj této dovednosti se během sledovaného období výrazně zvyšuje, což odpovídá poznatkům z kapitoly 5.3: MvA projekty byly jazykově stále náročnějšími, na což reagovali projektoví vedoucí narůstající pomocí s porozuměním cizím jazykům. Kombinace vzrůstající jazykové náročnosti a asistence projektových vedoucích v této oblasti mohla vést ke zvyšujícímu se subjektivnímu hodnocení rozvoje cizích jazyků u účastníků projektů.
106 V tomto případě indikuje Kruskal Wallis test signifikanci rozdílů na hladině významnosti nižší než 0,05 a rozdíl tak můžeme vidět u všech účastníků ve sledovaném období.
69
Další oblastí zájmu našich analýz byly případné rozdíly mezi projektovými vedoucími či účastníky pocházejícími z většinové společnosti a takovými, kteří pocházejí z minorit107. Srovnání těchto dvou skupin projektových vedoucích neprokázalo přítomnost rozdílů (graf 27 níže). Pociťovaný rozvoj klíčových kompetencí je stejný u projektových vedoucích z majority i z minorit. V případě srovnání účastníků z těchto dvou skupin vidíme vyšší pociťované hodnoty klíčových kompetencí u účastníků pocházejících z minorit. Tyto odlišnosti nicméně nejsou výrazné a pouze v případě sociálních a občanských kompetencí, umění učit se, komunikace v mateřském jazyce, a mediální gramotnosti vidíme rozdíly statisticky významné108. Ačkoliv tedy nebyli účastníci pocházející z minorit v projektech MvA výrazně zastoupeni (asi 12 % respondentů, viz kapitola 3.5), vidíme, že jsou to právě oni, kdo si odnáší z těchto projektů subjektivně výrazněji rozvinuté klíčové kompetence109.
107 Konkrétně se jednalo o minority etnické, náboženské či jazykové. 108 Tedy takové, které velmi pravděpodobně nejsou chybou vzorku, ale mohou být vztaženy na všechny účastníky projektů MvA ve sledovaném období. U všech uvedených kompetencí vidíme rozdíly signifikantní na hladině významnosti nižší než 0,05 v testu Mann-Whitney. 109 Tento poznatek je ve shodě se závěry studie Geudense, Hagleitnera, Labadie, a Stevense (2015a), kteří provedli podobné analýzy na větším výzkumném vzorku.
Graf 27: Nepřímé dotazování na rozvoj kompetencí účastníků, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi účastníků projektů. 4
3
Celé období Účastníci z minority
2
Účastníci z majority
1
Zdroj: Vlastní data.
Celé období
e nc te pe
ot
om
am Di
git
áln
ík
gr ní iál ed M
ce ika un m Ko Účastníci z majority
st no
yc jaz ém sk eř at
vm
M at
íp rn ltu Ku Účastníci z minority
e
da vě a ika at em
ěn Um
vy ía om ěd ov
íu
jád
čit
ře
se
ní
ní iká po a ivu iat
ini c ro ys Sm
ní ciá l So
lp
a
m
ob
un
ča
ika
ns
ce
ké
vc
ko m
izí m
pe
dn
te
jaz
nc
yc
e
e
0
Ko
70
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
Další analýzy také ukazují, že neexistují větší rozdíly mezi projekty, které byly finančně podpořeny na základě první a projekty, které byly finančně podpořeny na základě opakované žádosti. V tomto případě tedy vidíme, že opakovaně předkládané projekty mají žádoucí dopady a systém opakovaných žádostí tak poskytuje možnost realizace kvalitních projektů, které nebyly finančně podpořeny při prvním podání žádosti. Poměrně zajímavé výsledky poskytuje analýza pociťovaného rozvoje klíčových kompetencí projektových vedoucích v závislosti na jejich funkci v projektu. Připomeňme, že jsme v našich dotazníkových šetřeních zkoumali, zda měl v daném projektu respondent převážně pedagogickou, převážně organizační, nebo stejnou měrou obě výše zmíněné funkce (kapitola 3.7). Graf 28 níže ukazuje, že zejména skupina pro-
6
jektových vedoucích s převážně pedagogickou rolí vykazuje výrazně podprůměrně pociťované hodnoty rozvoje jednotlivých klíčových kompetencí, a to zejména v případě tří nejhůře hodnocených kompetencí: komunikace v mateřštině, digitální kompetenci, a matematické a vědecké kompetenci110. Při stávajícím trendu narůstajícího počtu projektových vedoucích působících jak v pedagogické, tak i v organizační funkci, a klesajícího počtu ostatních rolí (kapitola 3.7), můžeme v budoucnu čekat v případě podobného měření rozvoje kompetencí obecně pozitivnější hodnoty. Tyto hodnoty budou ovlivněny právě stále se snižujícím počtem projektových vedoucích s převážně pedagogickou funkcí. Příčiny rozdílů v hodnocení by bylo třeba dále zkoumat, námi provedené analýzy nenacházejí mezi skupinami projektových vedoucích s různými funkcemi žádných větších rozdílů.
Graf 28: Přímé dotazování na rozvoj kompetencí projektových vedoucích, průměrná hodnota za celé sledované období, odpovědi projektových vedoucích: srovnání projektových vedoucích podle jejich role v projektu.
4
3
3
2
2
1
1
0
0
71
So
Zdroj: Vlastní data.
So
ciá lní ciá a ob lní č a ansk ob ča é ko ns ké mpe ko ten Ko m m pe ce un te Ko ika nc ce m e un ika v ci Sm ce zím ys vc j l izí azyc Sm pro m e ys i n j az l p ici yc ro ati e ini vu cia a tiv pod u a niká po n dn í iká ní Um ěn Ku Um í uč ltu ěn it s r Ku ní p íu e ltu ov čit ě rn se í p dom ov ěd í a v om yj í a ádř vy ení jád M ed ře iál ní M ní ed gr Ko a i á m m lní o u gr tno Ko nika am st ce m ot un no ika v m st ce ate ř v m sk at ém eř sk jazy ém ce Di jaz git yc á e Di lní git ko áln mp í k ete om nc pe e te M nc at e em M at ika at em at a vě ika d a a vě da
4
Všichni projektoví vedoucí Všichni projektoví vedoucí
Převážně pedagogická role role Převážně pedagogická
110 U všech uvedených kompetencí vidíme rozdíly signifikantní na hladině významnosti nižší než 0,05 v testu Kruskal Wallis, uvedené rozdíly tak platí také pro všechny projektové vedoucí ve sledovaném období.
Převážně organizační role role Převážně organizační
Stejnou měrouměrou pedagogická i organizační role role Stejnou pedagogická i organizační
6.2.7 Rozvoj znalostí Výrazné rozdíly v oblasti rozvoje znalostí také vidíme u účastníků různých typů projektů. Projekty s mladými lidmi ve srovnání s ostatními výrazně více rozvíjejí oblast umění a kultury, zatímco EDS výrazně více posiluje u účastníků znalosti o Evropě, médiích, Romech a handicapech (viz graf 30 vpravo). Možnost „jiné“ byla nadměrně využívána účastníky projektů pro pracovníky s mládeží, což zřejmě vyvěrá ze specifického zaměření těchto projektů a s tím souvisejícími specifickými oblastmi znalostí, se kterými se účastníci těchto projektů setkají. Ze stejného důvodu u těchto projektů také vidíme vyšší zastoupení znalostí o mladých lidech a politice mládeže, než je tomu u ostatních typů projektů.
Ačkoliv jsme částečně rozvoj znalostí účastníků projektů rozebírali v kapitole 6.1, domníváme se, že podrobnější analýza tohoto aspektu umožní větší vhled do realizovaných projektů a větší inspiraci pro budoucí projekty. Jak ukazuje graf 29 níže, ve většině znalostních oblastí neexistují větší rozdíly mezi prvoúčastníky a opakovanými účastníky projektů, existují ovšem čtyři oblasti, které představují výjimku: umění a kultura, inkluze, zdraví a handicap. Ve všech těchto oblastech hodnotí prvoúčastníci nabyté znalosti znatelně výše, než je tomu u účastníků opakovaných. Zároveň také vidíme, že prvoúčastníci se poměrně výrazně lišili od opakovaných účastníků v hodnocení položky „nedozvěděl/a jsem se nic nového“: zatímco prvoúčastníci tuto volbu téměř nevyužívali, u opakovaných účastníků vidíme jednotky procent.
Graf 29: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100
Procentuální zastoupení odpovědí Prvoúčastníci
80
Opakovaní účastníci
60
72 40 20
důvodu procentuální součet neodpovídá 100 %. Rozdíly mezi českými a zahraničními
Opakovaní účastníci
ta ien
uá lní ex
ina
ce
ho no ce
:s
jse rim Di sk
or
vé
os
nic
ro m
se
á ěl/ a ěd zv
do Prvoúčastníci
Pozn.: Respondenti měli možnost označit jakékoliv z výše uvedených témat. Z toho účastníky nevykazovaly výraznějších výkyvů.
vn
ica ov er nd Ge Ne
Zdroj: Vlastní data. Procentuální zastoupení odpovědí
t
p
y
nd Ha
rit ino
ký d ns
M
ial
ra Zd
že bo iná M
ez
éd M
og
ví
é ov Ro m
ina ce
ika ce
ia
a
m oj zv
Ro
Di sk rim
un m
ěs
ko
ta
pr
/v e
os
sn
tře
ice
dí
é Jin ní ot Živ
ity ak tiv
ro oo td
ta or Sp
M
lád
ež
a
m
ou
lád
ež
Um
nic
ěn
ká
vé
In
po
lit
klu
ika
ze
a ur
ía
Ev
ku lt
ro
pa
0
D O PA D Y P R O J E K T Ů N A Ú Č A S T N Í K Y A P R O J E K T O V É V E D O U C Í
6
Graf 30: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100
Zdroj: Vlastní data.
Všichni účastníci
Pozn.: Respondenti měli možnost označit
Účastníci projektů s mladými lidmi 80
jakékoliv z výše uvedených témat. Z toho důvodu
Účastníci Evropské dobrovolné služby
procentuální součet neodpovídá 100 %. Rozdíly
Účastníci projektů pro pracovníky s mládeží
60
mezi českými a zahraničními účastníky nevykazovaly výraznějších výkyvů.
40 20
ta
ce
ho
ien or
lní uá
se
ex
m
ce
:s
jse a
ina
ěl/
rim
ěd
sk
zv
Di
do Ne Účastníci projektů s mladými lidmi
no nic
ro á
nd Ge
M
M Všichni účastníci
vé
os vn
ica nd
ov er
že bo iná ez
M
t
p
y rit ino
ns
Ha
ký
M
dia
ra Zd
sk Di
ko a ia
éd
oj zv Ro
log
ví
é ov m
ce
Ro
rim
un m
/v ta
m
ina
ika
nic es
tře os
ěs
ní ot Živ
ce
e
dí
é pr
ak vé ro
oo td
Sp
lád
or
ež
a
ta
m
ou
lád
Jin
tiv
ity
ika po
lit
klu ež
Um
nic
ěn
ká
ía
In
ku
Ev
ro
ltu
ze
ra
pa
0
Účastníci Evropské dobrovolné služby
Účastníci projektů pro pracovníky s mládeží
Graf 31: Procentuální zastoupení odpovědí na otázku „O kterých tématech jste se během projektu dozvěděli něco nového?“, souhrnná procentuální data za celé sledované období, účastníci projektů.
100 90 80
Všichni účastníci
Zdroj: Vlastní data.
Účastníci z minorit
Pozn.: Respondenti měli možnost
Účastníci z majority
označit jakékoliv z výše uvedených témat. Z toho důvodu procentuální
70
součet neodpovídá 100 %. Rozdíly mezi českými a zahraničními účastníky
60
nevykazovaly výraznějších výkyvů.
50 40 30 20 10
Účastníci z majority
e rie
ío
ce : ina
Di sk rim
ac nt
vé no se
xu
áln
nic m
jse a ěl/
ěd zv do Účastníci z minorit
ho
t os vn ro
er nd Ge
M ez
Ne Všichni účastníci
se
á ov
y rit
ica p nd Ha
ký d ns
M ino
ial
ra Zd
že bo iná
éd M
og
ví
é ov m Ro
un
rim sk Di
m ko
ia
a
ina
ika
ce
ce
nic e
ta /v
es
tře os
m oj
Ro
zv
Živ
ot
ěs
ní
pr
ak vé
dí
é Jin
tiv
ity
ika ro oo td
ta or Sp
M
lád
ež
a
m
ou
lád
ež
Um
ěn
nic ká
ía
In
po
lit
klu z
e
ra ltu ku
Ev
ro
pa
0
73
Závěrem Předkládaná zpráva detailně popisuje projekty realizované pro mladé lidi a mladými lidmi v letech 2010–2013. Všechny tyto projekty byly realizovány v rámci programu Mládež v akci a byly finančně podpořeny českou národní agenturou pro daný program. Vzhledem k návaznosti evropských programů pro mladé lidi, která vede k výrazné podobnosti aktivit podporovaných také pod současným programem Erasmus+, je možné tuto zprávu považovat za nástin toho, jak mohou vypadat aktivity organizované v tomto kontextu v současné době. Zpráva sama o sobě je dostatečně detailní i pro náročné čtenáře, i přesto upozorňujeme na shrnutí hlavních poznatků uvedené na samém začátku textu. Toto shrnutí obsahuje mimo jiné také doporučení, která se vztahují k nejdůležitějším zjištěním, a která mohou posloužit jako inspirace také v dalších podobných kontextech.
74
Literatura Bergstein, R., Pernits, K., Gonzáles, E. 2016. What is Youthpass? Online. Dostupné z https://www.youthpass.eu/cs/youthpass/about/ Dům zahraniční spolupráce, Celková statistika programu Mládež v akci (2007-2013). Online. Dostupné z http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/ke_stazeni/CELKOVA_STATISTIKA_ PROGRAMU_MLADEZ_V.pdf EUR-Lex. 2011. Klíčové schopnosti pro celoživotní učení. Online. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/ legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=URISERV:c11090&from=EN Evropská komise. 2015. Structured Dialogue. Online. Dostupné z http://ec.europa.eu/youth/policy/ implementation/dialogue_en.htm Evropská komise. 2013. Mládež v akci. Průvodce programem platný od 1. ledna 2013. Online. Dostupné z http://www.mladezvakci.cz/informace-o-programu/dokumenty/obecne-dokumenty/ Evropská komise. 2007. Klíčové schopnosti pro celoživotní učení. Evropský referenční rámec. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. Evropský parlament. 2008. Motion for a European Parliament Resolution. Online. Dostupné z http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=EN&reference=A6-0461/2008 Geudens, T., Hagleitner, W., Labadie, F., Stevens, F. 2015a. International youth projects benefit most those with fewer opportunities. SALTO-YOUTH Inclusion Resource Centre, RAY Research Network. Online. Dostupné z https://www.salto-youth.net/downloads/4-17-3230/ImpactOfMobilityOnYPFO.pdf Geudens, T., Hagleitner, W., Labadie, F., Stevens, F. 2015b. International inclusion effectively generate more inclusiveness. SALTO-YOUTH Inclusion Resource Centre, RAY Research Network. Online. Dostupné z https://www.salto-youth.net/downloads/4-17-3269/EffectsOfInclusionProjects.pdf Hoskins, B., et al. 2006. Measuring Active Citizenship in Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Online. Dostupné z https://ec.europa.eu/jrc/sites/jrcsh/ files/jrc-coin-measuring-active-citizenship-2006_en.pdf
Tato publikace je ke stažení v elektronické verzi na našem webu http://www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/studie/
75
Tiráž: Projekty pro mládež výzkumnou optikou. Národní zpráva z šetření výzkumu RAY za období let 2010 až 2013. Text a editace textu: Ondřej Bárta Korektura textu: Petra E. Votočková Ilustrace: Magda Andersová Grafická úprava: Ondřej Kunc - artLab Vydává: Dům zahraniční spolupráce, 2016 ISBN: 978-80-88153-18-4
Product footprint
Corporate footprint
CO 2
CO 2
NC-CFM-000XXX www.nepcon.net
NC-CFM-000XXX www.nepcon.net
Neutral
Reducing
CO2
NC-CFM-000XXX www.nepcon.net
Neutral
Product footprint
XXX kgCO2e
Footprint reduced by XX% to since 20XX
Measuring
CO2
NC-CFM-000XXX www.nepcon.net
Product footprint
XXX kgCO2e
Reducing
CO2
NC-CFM-000XXX www.nepcon.net
Corporate footprint
XXX tCO2e
Footprint reduced by XX% since 20XX
ISBN 978-80-88153-18-4
Corporate footprint
Measuring
CO2
NC-CFM-000XXX www.nepcon.net
9 788088 153184