Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola Mills, s.r.o.Čelákovice
Sociální poradenství poskytované uživatelům azylového domu Sociální práce
Vedoucí práce: Bc. Jana Hostáková, DiS. Vypracovala:
Renata Trnková
Čelákovice, 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval/a samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval/a. Jsem si vědom/a, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. ---------------------------------------
V Čelákovicích, 10. 5. 2013
Renata Trnková 2
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své absolvenské práce Bc. Janě Hostákové, DiS. za ochotu, trpělovost, odborné vedení a cenné rady. Zároveň bych poděkovala uživatelům Azylového domu Mělník, za ochotu při spolupráci na získávání dat potřebných k vypracování praktické části práce. 3
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................... 6 1
2
CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE .............................................................................................. 8 1.1
HLAVNÍ CÍL:......................................................................................................................... 8
1.2
DÍLČÍ CÍLE: .......................................................................................................................... 8
TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 9 2.1
2.1.1
Pojem sociální poradenství .................................................................................. 10
2.1.2
Etické zásady v poradenství ................................................................................. 11
2.2
Zahájení poradenského procesu .......................................................................... 13
2.2.2
Průběh poradenského procesu ............................................................................ 14
2.2.3
Ukončení poradenského procesu ......................................................................... 14
PORADENSTVÍ POSKYTOVANÉ DALŠÍMI INSTITUCEMI .................................................................. 15
2.3.1
Státní správa ........................................................................................................ 15
2.3.2
Zdravotnictví ........................................................................................................ 16
2.3.3
Jiná poradenská činnost....................................................................................... 16
2.3.4
Centra léčebné rehabilitace ................................................................................. 18
2.3.5
Církevní zařízení ................................................................................................... 18
2.4
4
VYMEZENÍ PORADENSKÉHO PROCESU ..................................................................................... 12
2.2.1
2.3
3
SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ ......................................................................................................... 9
AZYLOVÝ DŮM JAKO SOCIÁLNÍ SLUŽBA .................................................................................... 18
2.4.1
Seznámení s činností azylového domu ................................................................. 20
2.4.2
Poskytovaná péče v rámci azylového domu ........................................................ 21
2.4.3
Specifika problémů a potřeb jednotlivců ............................................................. 21
2.4.4
Specifika problémů a potřeb rodin s dětmi .......................................................... 24
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 26 3.1
CÍL A PŘEDMĚT ANALÝZY ...................................................................................................... 26
3.2
METODY A TECHNIKY .......................................................................................................... 26
3.2.1
Polostrukturovaný rozhovor ................................................................................ 27
3.2.2
Kazuistika ............................................................................................................. 28
3.3
SBĚR DAT A ANALÝZA .......................................................................................................... 28
3.4
ANALÝZA POTŘEB ............................................................................................................... 28
3.4.1
Charakteristika výzkumného vzorku respondentů ............................................... 29
3.4.2
Potřeby klientů ..................................................................................................... 33
3.4.3
Problémy klientů .................................................................................................. 34
DISKUSE ........................................................................................................................ 38
4
5
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 41
BIBLIOGRAFIE ......................................................................................................................... 44 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 45
5
Úvod Absolvenskou práci na téma „Sociální poradenství poskytované uživatelům azylového domu“ jsem si vybrala proto, že pracuji jako klíčová pracovnice v Azylovém domě v Mělníku a při své každodenní práci se setkávám s osobami, které se musejí potýkat s řešením své nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je poskytováno všem osobám v nepříznivé sociální situaci za účelem předání důležitých informací, které přispívají ke stabilizaci či odstranění jejich problémů. Cílem práce je popsat problémy a potřeby osob, kteří užívají sociální služby a chtějí aktivně pracovat na změně své situace a minimalizovat dopady sociálního vyloučení na svůj další život. Teoretická část přibližuje celkovou problematiku sociálního poradenství, legislativní ukotvení, popis poradenského procesu včetně dovedností a etických zásad pracovníka
poskytujícího
sociální
poradenství.
Závěr
teoretické
části
se
zabývá poskytováním sociální služby Azylový dům Mělník a popisem specifických problémů a potřeb uživatelů z řad jednotlivců a rodin s dětmi. Hlavní cíl výzkumného šetření je zaměřen na získání informací přímo od samotných uživatelů služeb, je doplněn kazuistikou klienta a popisuje další možnosti zlepšení práce v poradenském procesu v zařízení. Dílčí cíle porovnávají skupiny jednotlivců a rodin s dětmi, seznamují se zjištěnými informacemi, které uvedli uživatelé během rozhovorů probíhajících ve vlastním výzkumu. V závěru se zmiňuji o náplni práce klíčového pracovníka Azylového domu v Mělníku, který pracuje s uživateli a poskytuje sociální poradenství. Vyhledat pomoc nebo podporu může každý z nás. Záleží pouze na uživatelích, zda poskytnuté informace využijí k řešení své nepříznivé sociální situace, neboť cíle klientů by měly vycházet z podstaty dobrovolnosti, reálnosti a možnosti volby řešení. Doba setrvání člověka v nepříznivé sociální situaci by měla být co nejkratší. Výzkumná metoda použitá v této práci je z hlediska sociologického metodou kvalitativní, vypracované analýzy vycházejí z odpovědí respondentů, které byly získány prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru.
6
Práce je přínosná především pro samotné uživatele sociálních služeb. V rámci sociálního poradenství je s uživateli azylového domu plánován průběh poskytování sociální služby. Ti jsou následně schopni definovat své individuální potřeby a problémy, díky kterým se dostali do nepříznivé sociální situace, kterou nedokázali řešit vlastními silami. Při procesu vytváření individuálních plánů ve spolupráci s klíčovým pracovníkem si uživatelé osvojují takové dovednosti, na základě kterých jsou schopni hájit své osobní zájmy. Absolvenská práce má upozornit na problémy, které vznikají v souvislosti s poskytováním sociální služby osobám v nepříznivé sociální situaci. Sociální poradenství je nástrojem pro řešení obtížných životních situací osob bez domova, nikoliv pro jejich udržování v bezpečné sociální síti.
7
1 Cíl absolventské práce Cílem práce je zmapovat potřeby a problémy osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a tuto situaci nedokáží řešit vlastními silami, ani za pomoci rodiny či nejbližších. Zhodnotit možnosti řešení a popsat další kroky vedoucí k odstranění nebo zmírnění nepříznivé sociální situace osob užívajících služeb azylového domu.
1.1 Hlavní cíl: Cílem práce je popsat poskytování sociálního poradenství osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci.
1.2 Dílčí cíle: 1. Porovnat rozdíly potřeb a problémy jednotlivců s potřebami a problémy rodin s dětmi. 2. Na základě zjištěných informací přímo od uživatelů služeb zhodnotit, jak jsou potřeby a problémy těchto osob uspokojovány. 3. Zmapovat možnosti pomoci od azylového zařízení při řešení nepříznivé sociální situace jednotlivců a rodin s dětmi.
8
2 Teoretická část Každodenní činnost sociálního pracovníka se skládá i z poradenské činnosti. Při této činnosti je hlavním cílem hledat možnosti řešení obtížných životních situací prostřednictvím sociálních služeb, sociálních dávek a s pomocí jiných institucí. V posledním desetiletí dochází v oblasti poradenství k rozsáhlému rozvoji a především s účinností nového zákona o sociálních službách došlo ke změně a definování nových druhů služeb. Sociální poradenství je chápáno jako jedna ze sociálních služeb. [MICHALÍK, 2009] Klíčoví pracovníci zařízení sociální péče poskytují poradenství v rámci práce s uživatelem služeb formou individuálního plánování, kterým zjišťují potřeby uživatele, přínos poskytovaných služeb, plánují kroky změn v sociálních situacích na základě systematických postupů individuálně pro jednotlivé uživatele. Určuje se konkrétní intervence do sociální situace uživatelů, dochází ke komunikaci s institucemi a úřady poskytujícími následné služby či péči a vše se řídí standardy sociálních služeb.
2.1 Sociální poradenství Sociální poradenství mají povinnost poskytovat v rámci své náplně práce pracovníci úřadů práce, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Základní sociální poradenství je poskytováno zdarma a je zároveň vymezeno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Uživatelé se mohou v nepříznivé sociální situaci ocitat z důvodu nedostatečných příjmů, ztráty zaměstnání, ztráty bydlení, snížení soběstačnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. V rámci sociálního poradenství jsou nabízeny rady, předávány informace, dochází k posilování kompetencí uživatelů, ale může jít i z pohledu jiného člověka o jednoduché úkony, např. pomoc při vyplnění formuláře, podání žádosti, doprovod na úřad, zprostředkování služeb.
9
2.1.1 Pojem sociální poradenství Sociální poradenství má specifické postavení v celém systému sociálních služeb. Jedná se o komplex služeb, které mají uživatele aktivovat k řešení nepříznivé sociální situace. Jde především o poskytnutí informací, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby i psychoterapii. Cílem je nabídnout možnosti řešení a pomoc jednotlivci či rodině řešit životní situace nebo problém vlastními silami. Poskytnout komplexní informace, podpořit aktivní zájem uživatele s osobní iniciativou. Poradenství je základní službou v pomáhajících profesích všude tam, kde se snažíme podpořit člověka v aktivním zacházení s jeho nepříznivou situací a v řešení nastalých nesnází. [NOVOSAD, 2009, s. 99]
Formy sociálního poradenství Sociální poradenství dle § 37 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zahrnuje:
a) základní sociální poradenství b) odborné sociální poradenství
Základní sociální poradenství je souhrn informací o nárocích, službách a dalších možnostech směřujících k řešení či zmírnění tíživých situací v životě člověka. Důležitá je návaznost na další odborné instituce poskytující specifické služby a pomoc, dostupnost všem potřebným a co nejblíže k místu pobytu nebo pracoviště osoby žádající radu a pomoc. Veškeré informace musí být podány srozumitelným způsobem. Odborné sociální poradenství je poskytováno dle potřeb jednotlivých sociálních skupin (zdravotně postižení, rodiny, senioři, oběti trestných činů). Jedná se o používání typických speciálních odborných postupů k řešení obtížné situace člověka. Není nutně svázáno s konkrétní institucí a jedinou odborností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.
10
2.1.2 Etické zásady v poradenství V případě etických zásad v sociální práci je dobré si uvědomit, že hodnoty a morální kontexty nejsou jednoznačně definovány. Diskuze o etických otázkách pomáhá v práci sociálního pracovníka rozhodnout v případě morálně nejasných situací. Etické zásady sociální práce jsou obsaženy v Etickém kodexu sociálních pracovníků ČR, který vydala Společnost sociálních pracovníků v roce 1995. Účelem je regulovat profesní chování, chránit klienty před zneužitím moci a zanedbáním péče, zároveň je kritériem pro hodnocení praxe, podklad k vyřizování stížností a udržuje identitu profese.
Kodex obsahuje tyto základní zásady:
nezávislost - motivace klienta
respektování lidských práv – odstranění diskriminace
spoluúčast klienta – zplnomocnění klienta
informovanost klienta – rizika, následky, jednotlivé kroky řešení
mlčenlivost
osobní odpovědnost – rozhodnutí ze strany pracovníka
odpor proti násilí
Přestože kodex lze chápat jako návod pro práci v sociální oblasti, je nutné využívat dle možností i vlastní úsudek a rozhodování. Pro klienta by měl pracovník hledat nejvhodnější pomoc a řešení nepříznivé sociální situace, bez ohledu na ekonomický tlak společnosti či organizace. Další rozšíření etického kodexu může mít organizace ukotvené v rámci vlastních vnitřních pravidel. Morálná odpovednost‘ poradcu voči klientovi spočívá v tom, že klient by mal byt‘ informovaný o všetkých relevantních podmienkach spolupráce s poradcom eště pred samotným začiatkom poradenskej práce. Poradca by mal urobit‘ všetko preto, aby klient nebol poškodený. Mal by rešpektovat‘ právo klienta na vlastné rozhodnutie. [GABURA, 1995, s. 100]
11
2.2 Vymezení poradenského procesu Prostřednictvím komunikace dochází k přenášení norem a hodnot skupiny, formulování požadavků a naplňování potřeb. Teoretické dovednosti pracovníka zahrnují znalost psychologie, teorie osobnosti, schopnost komunikace, odborné vzdělání, získání důvěry. Empatie je schopnost vcítění se do pocitů a uvažování uživatele. Znamená to být v každém okamžiku citlivý vůči změnám odehrávajících se v druhé osobě. Vyšší stupeň empatie je schopností sociálního pracovníka jasně chápat, přestože je uživatel plně nechápe sám. Naslouchání je schopnost přijímat a porozumět signálům, které jsou k druhé osobě vysílány s cílem porozumět. Aktivní naslouchání vytváří uživateli jakousi psychologickou ozvěnu, která parafrázuje uživatelovi výroky. Pomáhá ujasnit myšlenky a city sdělované. Při používání aktivního naslouchání se zvyšuje šance získání a předání maxima informací, vytvářejí se dobré vztahy s komunikačními partnery. Samotný proces se skládá z povzbuzování, projevením zájmu o sdělované. Kladením otevřených otázek je možné získat více upřesňujících informací, získat jiný pohled na věc. Parafrázováním si ověřujeme, zda správně chápeme a interpretujeme. Na konci rozhovoru je důležité shrnutí faktů a myšlenek, ocenění přístupu a snahy řešit problém. Způsoby, které pomáhají rozvíjet komunikaci, dávají klientovi možnost zažít pocit, že jeho vyprávění je bráno vážně a že není podceňován ani on, ani jeho trápení. [ÚLEHLA, 1999, s. 55] Asertivní chování je schopnost vzájemně se respektovat, být schopen prosadit svůj nesouhlas, vyjadřovat své názory, pocity, potřeby, nebát se požádat o pomoc. Jednání není agresivní ani pasivní, nevyžaduje omluvu za naše rozhodnutí, není manipulativní a je pronesené klidnou formou bez emocí. Toto chování je dobré se učit, v zájmu klienta i ke své osobě. Asertivita souvisí s komunikací a zdravým sebevědomím. Diskrétnost je uživateli zaručena profesionalitou pracovníka a zachováním mlčenlivosti dle § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Případné uvolnění informací je nutné s uživatelem dopředu prodiskutovat, pokud se jedná o odpovědnost sociálního pracovníka k sobě a k organizaci. 12
Komunikační dovednosti zdokonaluje pracovník po celou profesní kariéru, zlepšuje se samovzděláváním a snaží se čerpat ze zkušeností získaných ve své profesi. Prioritou je schopnost rozumět uživateli i v případě používání výrazových prostředků uživateli vlastních, tzn. slangové pojmy, skryté mezi řádky, vnímání neverbálních projevů komunikace.
2.2.1 Zahájení poradenského procesu Základním nástrojem pomáhajících profesí je rozhovor. Fáze dialogu jsou příprava, otevření, dojednávání, průběh, ukončení a opětovná příprava. První kontakt mezi sociálním pracovníkem a uživatelem sociálního poradenství předurčuje, jak se bude odvíjet následná intervence a její výsledky. Důležitými faktory jsou vzájemná sympatie, vzhled, řeč, kultura projevu, způsob jednání atd. Důležité pro změnu nepříznivé sociální situace je pečlivé naslouchání, schopnost kontrolovat své emoce, vyjadřovat se jazykem uživateli srozumitelným, pokládat otevřené, jasné a cílené otázky, uvědomit si, které problémy a v jakém pořadí se budou řešit. Důležitost problémů a pořadí řešení si určuje uživatel sám. Navázání kontaktu s klientem je nezbytným předpokladem smysluplnosti naší práce. Tento kontakt vyžaduje vztah založený na důvěře, rovnoprávnosti, porozumění, vzájemném respektování a možnosti volby ze strany klienta. [NOVOSAD, 2000]
Při naslouchání druhým osobám se můžeme dopustit následujících chyb:
koncentrace na jednu věc
nadřazenost
skákání do řeči
nezájem, netečnost
diskvalifikace pozitivního
Při komunikaci jsou kladeny velké nároky na poradce-sociálního pracovníka. V sociální práci s kteroukoliv kategorií potenciálních uživatelů se používají tyto komunikační dovednosti:
Shromažďování a třídění informací o klientovi a jeho prostředí
Studium a doplnění údajů o situaci klienta 13
Působení na klienta s cílem lépe uspět ve společnosti
Zhodnocení výsledků činnosti z pohledu společnosti i klienta
2.2.2 Průběh poradenského procesu Poradenský proces je založen na dobrovolnosti, klient-uživatel přichází sám o své vůli, specifikuje svůj problém a chce najít řešení svého nepříznivého stavu nebo sociální situace. Velký úspěch spolupráce je obsažen ve vybudování důvěry k poradci a schopnosti obou zúčastněných stran jednat asertivně, tj. říci NE. Být vstřícný vyžaduje dvě věci: obyčejnou slušnost a potěšení z vlastní práce. Být si vědom svého služebného postavení znamená velmi prostě vědomí a respektování toho, že pracovník a agentura jsou zde kvůli klientovi a pro něho. Nikoliv naopak. Klient si přichází pro služby nebo ho někdo poslal, aby se mu služby dostalo. [ÚLEHLA, 1999, s. 46]
Služba poskytuje tyto základní činnosti:
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
sociálně terapeutické činnosti – oblast rodiny, partnerských vztahů, pěstounské péče, ochranné výchovy, závislosti
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
V poradenském
procesu
dochází
k prolínání
činností
diagnostických,
informačních, zprostředkovatelských, terapeutických, organizačně preventivních, analytických i poradenských.
2.2.3 Ukončení poradenského procesu Při poradenském procesu je třeba řešit, kdy ukončit samotný proces. Optimální ukončení je na základě počáteční dohody při dojednávání zakázky, bez pocitu úzkosti z ukončení kontaktu, tj. při splnění stanoveného cíle. Přesto by mělo dojít k pozvolnému ukončení na základě shrnutí, co se společně podařilo či nepodařilo. 14
Konec nebývá potíží, pracují-li klient i pracovník od počátku na tom, aby nastal tak rychle, jak je jen možné. [ÚLEHLA, 1999, s. 98] Závažným důvodem pro ukončení vztahu je závislost klienta na sociálním pracovníkovi nebo na zařízení, osoba se stává nekompetentní pro řešení vlastního problému nebo uživatel služby dosáhl bodu, kdy již nelze pokračovat nebo očekávat zlepšení při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Další alternativou je, že zařízení nemůže poskytnout další odborné služby a bylo by lépe kontaktovat jiné služby nebo zařízení aplikující vhodnější zásady.
2.3 Poradenství poskytované dalšími institucemi V životě člověka je třeba řešit situace komplexně, v návaznosti na jednotlivé kroky spolupracovat i s jinými sociálními zařízeními či institucemi. Je potřeba pracovat v rámci celé rodiny, s lidmi rozdílného věku a potřeb. Jedná se o poradenská zařízení z oblasti školství, zdravotnictví, svépomocných sdružení, církevních zařízení a dalších.
2.3.1 Státní správa Instituce státní správy poskytují poradenství v rámci náplně činnosti svých kompetencí, kde garantem je stát, Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednotlivé správní orgány, které jsou zřizovateli subjektů sociálních služeb. Institucemi oslovovanými ze strany uživatelů jsou nejčastěji tyto úřady státní správy:
Úřad práce - podpora v nezaměstnanosti, státní sociální podpora, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením
Česká či okresní správa sociálního zabezpečí – důchody, nemocenské dávky, lékařská posudková služba, dávky v mateřství a těhotenství
Krajský úřad – zřizovatel sociálních služeb, metodika
Obecní úřad obce s rozšířenou působností – sociálně právní ochrana dětí, kurátor pro mládež
Pověřený obecní úřad – terénní sociální práce
Neziskové organizace – nestátní iniciativy sociálních služeb 15
2.3.2 Zdravotnictví Sociální pracovníci pracující ve zdravotnických zařízeních se zaměřují především na
pacientův
život
z hlediska
odstranění
rizikových
faktorů
souvisejících
se zdravotně - sociální rehabilitací i jako prevence následků nepříznivé sociální situace spojených se zdravotním stavem a omezením. Spolupráce sociální pracovník - pacient je důležitým spojníkem s lékařem, který hledí na pacienta především z profesního pohledu, tj. zdraví-nemoc. Nesrozumitelnost odborných lékařských výrazů, stres před očekávaným zdravotním výkonem, neschopnost plánovat následné zapojení do pracovního a společenského života. Sociální pracovník je zároveň prostředníkem pacienta s okolním prostředím, rodinou a dalšími sociálními či následnými zdravotnickými zařízeními. Nejčastější oblasti poradenstvím řešených situací ve zdravotnických zařízeních:
pomoc v oblasti následné péče
vhodnost bydlení
vyřízení sociálních dávek či důchodů
možnosti pracovního uplatnění
kontakty na ústavní zařízení, domovy seniorů
následná rehabilitační a terapeutická zařízení
V oblasti zdravotnictví působí poradny pro léčbu specifických somatických nemocí, např. diabetologická, nefrologická, alergologická nebo poradny, které jsou při gynekologicko-porodnických klinikách a odděleních, poradny pro lidi závislé.
2.3.3 Jiná poradenská činnost Nejčastěji se rodiče s dětmi, a to i z funkčních rodin, obracejí na pracovníky pedagogicko-psychologických poraden (PPP), které jsou zaměřeny na výchovu a školní vzdělávání dětí a mládeže. Vyšetření v této poradně může vycházet od rodičů, pediatra, pedagoga ze vzdělávacího zařízení (učitel MŠ, učitel ZŠ), od samotného mladistvého staršího 15 let nebo potřeba vytvoření zprávy posudkové komise 16
při posuzování zdravotního stavu postiženého. Na základě vyšetření je stanovena následná spolupráce jednotlivých stran, postupy a přístupy pro odstranění vyloučení dětí a mladistvých z kolektivu a výchovného procesu jako takového. PPP řeší řadu problematik vzájemně souvisejících, například:
vyšetření školní zralosti pro odklad školní docházky
poruchy vývoje osobnosti
poruchy komunikace
posouzení zařazení do speciálních škol
poruchy chování
integrace dětí a mládeže do vzdělávání postižených
diagnostika specifických poruch učení
řešení školního neprospěchu
poradenství pro volbu povolání
V oblasti školství poskytují poradenskou činnost nejčastěji školní psycholog, výchovný poradce a pro vysokoškolské studenty poskytují poradenství specifické vysokoškolské poradny.
Specifickým typem poradenské činnosti je poradenství telefonické, tj. poradenství poskytované formou telefonické služby. Nejznámější jsou Linky důvěry, které řeší krizové situace v oblasti manželského soužití, rodinného života, sebevražedné pokusy, útěky aj. Telefonický kontakt je zpravidla krátkodobý, rozhodování nemá být činěno pod tlakem, podávané informace mají být kvalifikované a směřující osobu v krizi na speciální poradenská zařízení s možností osobního kontaktu.
Provozovatelem linek bývají sdružení a nadace:
Bílý kruh bezpečí
Linka bezpečí
Liga proti rakovině
Drop In
17
2.3.4 Centra léčebné rehabilitace Centra jsou v jednotlivých regionech často součástí rehabilitačních oddělení poliklinik, nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Úkolem těchto léčebných center je za pomoci odborníků z oblasti lékařů, psychologů, ergoterapeutů, rehabilitačních pracovníků a sociálních pracovníků vrátit člověka se zdravotním handicapem do běžného života s co nejmenším omezením. Uživatelé se seznamují s pomůckami usnadňujícími pracovní a životní uplatnění ve společnosti, v rodině a na pracovišti. Individuální přístup je základem úspěchu zmírnění zdravotního omezení.
2.3.5 Církevní zařízení Poradenství z oblasti církevní je založeno na charitativní činnosti. Sociální pracovníci nemusí být věřícími, ale musí vyznávat hodnoty, které jsou v souladu s duchovním posláním dané církve, dodržovat zákony i etický kodex. Z pohledu sociálního poradenství se jedná o rovnocenného partnera státních i nestátních institucí a záleží jen na uživateli jaká forma poskytovaného poradenství je mu bližší. Církevní zařízení věnující se činnosti s osobami sociálně handicapovanými mají dlouhou tradici. Historicky je doloženo, že první zařízení poskytující pomoc chudým a nemocným zajišťovala církev formou sirotčinců, starobinců, špitálů, útulků pro chorobomyslné a jinak handicapované osoby, budovaných poblíž kostelů nebo v klášterech. Po zrušení institutu domovského práva přechází tato povinnost o nepřizpůsobivé z obcí na stát. Současná pomoc církevních zařízení se zaměřuje na veškeré vyloučené skupiny bez ohledu na jejich vyznání (bezdomovci, opuštěné děti, matky samoživitelky, osoby závislé, staří lidé a nevyléčitelně nemocní).
2.4 Azylový dům jako sociální služba Azylové domy patří mezi služby sociální prevence. Cílem sociální prevence je napomáhat osobám zabránit sociálnímu vyloučení, které jsou ohroženy krizovou situací, jejich způsob života vede ke konfliktu se společností, žijí v sociálně 18
znevýhodněném prostředí a jsou ohroženy na právech či trestnou činností jiných fyzických osob. Napomáhat osobám překonat nepříznivé sociální situace a zároveň chránit společnost před vlivem nežádoucích jevů. Sociální služby jsou zřizovány obcemi, kraji, Ministerstvem práce a sociálních věcí, ziskovými i neziskovým subjekty, fyzickými a právnickými osobami. Zřizovatel služby může být zároveň poskytovatelem sociální služby. Dle § 57, zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Mezi základní činnosti, které tato služba poskytuje, je poskytování stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování a pomoc při uplatňování oprávněných práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Jde o službu pobytovou a zpravidla je poskytována po dobu 1 roku nebo jinak dle vnitřních pravidel poskytovatele. Užívání služby azylového domu je poskytováno za úplatu přímo uživatelem nebo úhrada formou sociální dávky vyplácené úřady práce ve výši stanovené smlouvou. Maximální částka je upravena prováděcím právním předpisem, vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 505/2006 Sb. Každý registrovaný poskytovatel sociálních služeb si může požádat z dotačních programů, které vypisuje MPSV ČR, o finanční prostředky. Registr poskytovatelů sociálních služeb je dostupný i na internetu, stránkách ministerstva. Jedná se o databázi všech poskytovatelů s jejich identifikačními údaji, popisem realizace poskytované služby i finanční rozvahou.
Uživateli azylových domů zpravidla jsou tyto cílové skupiny:
Oběti domácího násilí
Oběti trestné činnosti
Osoby bez přístřeší
Osoby opouštějící zařízení ústavní nebo ochranné výchovy
Osoby v krizi
Osoby ohrožené závislostí na návykových a jiných psychotropních látkách
Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 19
Osoby se zdravotním postižením
Senioři s nedostatečnými příjmy
2.4.1 Seznámení s činností azylového domu Azylový dům v Mělníku, kde pracuji na pozici klíčové pracovnice, poskytuje pobytové služby sociální prevence. Skládá se z oddělení pro osoby bez přístřeší s celodenní formou pobytu, jednoho pokoje vyčleněného jako krizová pomoc s kapacitou čtyř lůžek, oddělení pro rodiny s dětmi a noclehárny pro ženy i muže. Ubytování v rámci jednoho pokoje je přizpůsobeno i pro dvě osoby se sníženou pohyblivostí, uživatelé mají k dispozici bezbariérový pokoj s vlastním sociálním zařízením. Azylový dům má zaregistrován také terénní program, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve věku 12 až 26 let a službu sociální rehabilitace Domov pro matky s dětmi. Zřizovatelem sociální služby je Město Mělník, nám. Míru 1, Mělník a provoz je zajištěn nepřetržitou službou pracovníků v sociálních službách, sociálním pracovníkem, klíčovým pracovníkem a ekonomkou. Záměrem služby je zajištění podpory a pomoci těm, kteří chtějí pracovat na změně své sociální situace.
Služba azylového domu není poskytována těmto osobám:
Osoby ohrožující zdraví a bezpečí ostatních uživatelů (infekční onemocnění, duševní poruchy)
Osoby se sníženou soběstačností a situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby
Osoby jsou důvodně podezřelé, že se dopustily násilí v zařízení sociálních služeb
Osoby
s nedostatečnou
finanční
hotovostí
k
úhradě
nákladů
poskytovaných služeb
Osoby mají u poskytovatele dluh z předchozího užívání sociální služby a v době nového zahájení poskytování služby neuhradily alespoň jeho polovinu 20
2.4.2 Poskytovaná péče v rámci azylového domu Cílem služby je poskytnutí bezpečného místa pro ubytování, stravování a hygienu. Zároveň poskytuje poradenství a terapeutickou pomoc, vedoucí ke stabilizaci uživatele a posílení i nácvik dovedností vedoucích k řešení nepříznivé životní situace klienta a jeho rodinných příslušníků. Cílovou skupinu uživatelů tvoří rodiny s nezaopatřenými dětmi a osoby starší 18 let u jednotlivců. Noclehárna poskytuje služby pro ženy i muže. Dle § 63 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. V rámci
terapeutické
pomoci
pracují
na
základě
dohody
s uživateli
ergoterapeutka, arteterapeutka, muzikoterapeutka, terapeutka domácích aktivit, canisterapeutka, speciální pedagožka. Dohoda se sjednává dobrovolně, dle potřeb jednotlivých uživatelů. Změna sociální situace probíhá za pomoci a vedení všech pracovníků azylového domu. Po zajištění základních potřeb osoby, což jsou bydlení, zajištění stravy a hygieny, začíná s každým jednotlivcem pracovat na základě dobrovolnosti uživatele klíčový pracovník. Jednotlivá setkání jsou zaměřena na zjištění příčin nastalé nepříznivé sociální situace, nastavení kroků při stabilizaci a zmírňování dopadů na uživatele. Setkání uživatele s pracovníkem se zaznamenávají do individuálního plánu. Stanovené cíle se mohou průběžně měnit či doplňovat dle probíhající stabilizace sociální situace uživatele, dle jeho schopností. Průběh změny je promítán v individuálním plánování s uživatelem, aby dojednané cíle vedly k sociálnímu začlenění konkrétního člověka. Klient by měl být dostatečně motivován, povzbuzován slovně i terapeuticky, mělo by se mu dostávat dostatek poradenské pomoci ze strany sociálního pracovníka.
2.4.3 Specifika problémů a potřeb jednotlivců Uživatelé služby se do zařízení dostávají většinou z důvodu ztráty bydlení způsobené platební neschopností zapříčiněnou ztrátou zaměstnání, předlužeností nebo rozpadem rodiny. Výše zmíněné situace není schopen každý jednotlivec vyřešit vlastními silami či za pomoci nejbližších a zde nastupuje pomoc sociální prevence. 21
Sociální jevy, zapříčiňující sociální vyloučení určitých skupin občanů, se mění společně s měnící se společností. Dochází k omezování možností přístupu ke zdrojům potřebných pro participaci na sociálním, ekonomickém i politickém životě společnosti.
Sociálním jevem klientů vyhledávajících azylové domy je především problém bezdomovectví. Tento fenomén se nejvíce začal projevovat po roce 1989, kdy příčinou byla amnestie vězňů, zahraniční migrace, zrušení možnosti bydlet na podnikových ubytovnách a v podnikových bytech, dekriminalizace trestného činu příživnictví. Bezdomovci se stávají častěji muži, ale i mezi ženami není tento sociální jev výjimkou. Stává se tak často po rozpadu manželství nebo partnerského svazku, z důvodu předluženosti a neschopnosti hradit výdaje spjaté s bydlením, z důvodu rodinných konfliktů zapříčiněných drogovou či alkoholovou závislostí, patologickým hráčstvím, odchodem mladých lidí z dětského domova, pěstounské péče nebo propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody. U mladších lidí se stává bezdomovectví neschopností podřídit se rodičovským autoritám, nechutí přijímat společenské normy. Výjimku tvoří tzv. squatteři, kteří tuto formu bydlení volí jako styl života i jako určitou revoltu mladých lidí. Nezaměstnanost sebou nese problémy se snižováním společenského uplatnění, schopností hradit obvyklé výdaje spojené s bydlením, úhradou stanoveného výživného na nezletilé děti v případě rozvodu manželství, úhradou hypoték, půjček a jiných závazků. Postupně se osoby dostávají do stále větších finančních problémů, které vyvrcholí existenčními problémy, započetím kriminální činnosti, zvýšenou konzumací návykových látek, zhoršením zdravotního stavu až totální degradací osobnosti. Nezaměstnanost se v současné době pohybuje na průměrné hranici 8%. Míra nezaměstnanosti je zavádějící, protože se jedná o osoby skutečně evidované úřadem práce, které si požádaly o podporu, nebo se nechali jen zaevidovat mezi uchazeče o zaměstnání. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly, nejhorší situace je v příhraničních krajích na severní Moravě a na severu Čech. Dlouhodobá nezaměstnanost je chápána jako ekonomicky a sociálně nežádoucí jev. Postižené osoby tímto jevem jsou následně postiženi chudobou a nízký životní
22
standard je později kompenzován dávkami v hmotné nouzi. Tento příjem kryje pouze základní potřeby rodiny a často rodinu uvádí do větších dluhů. Alkoholismus je závislost na alkoholu v takové míře, kdy se stává škodlivé jedinci, společnosti či oběma. Postupně dochází k destrukci jedince po stránce psychické a fyzické, osoba není schopna plnit běžné povinnosti k rodině, společnosti, sobě
samému.
Velmi
silně
ovlivňuje
životní
dráhu
a
možnost
zapojení
do společenského fungování jedince. Závislost je handicap, který vyžaduje především léčení, pomoc a trvalou péči. Bohužel negativním se ukazuje snižování věkové hranice osob závislých na alkoholu. Prostituce není fenoménem velkých měst, průmyslově vyspělých oblastí, ale především se jeví prostředkem pro řešení nepříznivé ekonomické situace. Prostituce se dělí na ženskou, homosexuální, dětskou a transsexuální. Prostituci se věnují obtížně zaměstnatelné a většinou nekvalifikované ženy a dívky, osoby ze sociálně slabých skupin, rozvrácených rodin, děti vracející se z dětských domovů či ochranné léčby, psychicky a sociálně nevyspělí jedinci. Kriminalita se zvýšila podobně jako nezaměstnanost po roce 1989 se změnou politického zřízení. Velký problém posledních let je kriminalita mládeže a dětí, neboť rodina přestává plnit ochrannou funkci z důvodu nedostatku času ze strany rodičů. U dospělých jedinců převažuje kriminalita majetková, koncentrovaná do měst s rozvinutým průmyslem, vyšší koncentrací osob, která zaručují anonymitu a více příležitostí k páchání trestné činnosti. Klienti-uživatelé sociálních služeb mají zkušenost s vězením, po návratu nenacházejí vhodné pracovní uplatnění, neboť mají záznam v rejstříku trestů a nemají se často kam vrátit. Původní rodina se jim rozpadla nebo po dobu výkonu trestu odnětí svobody přišli o vlastní bydlení. Sociální izolace může být chápana ve smyslu kontaktování podobně postižených osob sociálním vyloučením a zároveň neúčastí na společenském dění z důvodu neschopnosti vynakládat finanční prostředky na aktivity spojené s volným časem. Dochází k omezování kontaktů s původním okruhem známých, přidružují se depresivní stavy, projevy dalších zdravotních problémů. Stres je řešen zvýšenou konzumací návykových látek (kouření, alkohol, léky, drogy), která je přitěžujícím faktorem při hledání nového vhodného zaměstnání a uplatnění na trhu práce. 23
2.4.4 Specifika problémů a potřeb rodin s dětmi Platební neschopnost a zadlužování se dnes týká celých rodin. S platebními problémy dochází k rozvratům v rodinách, v sociálních vazbách až k úplnému rozpadu rodiny. Problém není specifický jen pro rodiny, ale zde vidíme větší dopad v souvislosti s větší skupinou osob. Rodiče jsou často nuceni pracovat nelegálně, při legálním zaměstnaneckém poměru jim hrozí exekuce platu. Nelze požádat o oddlužení, tzv. osobní bankrot, úprava je v insolventním zákoně č. 182/2006 Sb. Princip spočívá v sečtení všech dluhů a rozdělení na zajištěné a nezajištěné. Zajištěné dluhy musí být plně uspokojeny a nezajištěné do výše 30%. Návrh se podává ke krajskému soudu dle místa bydliště dlužníka. Oddlužení se provede buď prodejem majetku dlužníka (zpeněžení majetkové podstaty) nebo plněním splátkového kalendáře (u splátkového kalendáře alespoň 30% nezajištěných dluhů, pokud není povoleno věřitelem jinak). S rychlým zadlužováním českých rodin se rozvíjí dluhové poradenství. Pro řešení situace je nutná spolupráce s věřiteli, stanovení strategie, schopnost plnit splácení dle splátkového kalendáře a nevytvářet nové dluhy. Neúplná rodina (může být i jen po dočasnou dobu, kdy otec-partner je ve výkonu trestu odnětí svobody) má své specifické problémy. Matky s dětmi nemají možnost pracovat z důvodu péče o děti. Je málo pracovních příležitostí na zkrácený úvazek nebo s pevnou pracovní dobou v čase, kdy děti navštěvují školní nebo předškolní zařízení. Další problém v takové rodině je chybějící část finančních prostředků, které vydělává muž. V neposlední řadě neúplná rodina pociťuje absenci chybějících alimentů. Vícepočetná rodina má omezené možnosti při hledání vhodného bydlení. Obavy v novém bydlišti plynou především ze zvýšeného hluku, nepřizpůsobivých obyvatel a odlišné etnické národnosti. Ze strany rodiny je nemožné hradit podnájemní bydlení nebo dokonce ubytování na ubytovnách, kde se hradí částka za lůžko. U vícepočetné rodiny se tato měsíční částka může vyšplhat k 15 tisícům korun. Většinou se matka v rodině stará o nejmladší dítě a celková péče o rodinu jako takovou ji neposkytuje možnost pracovat a pomoci finančně přispívat do rodinného rozpočtu. Závislost na sociálních dávkách je způsobena dlouhodobou nezaměstnaností dospělých osob v rodině. V případě matky je příčinou více porodů dětí a neschopnost 24
nastoupit do zaměstnání. Často se jedná o matky s nedokončeným odborným vzděláním a následné uplatnění na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace nebo praxe je obtížné. Důležité je motivovat osoby v nepříznivé sociální situaci, snažit se začlenit na trhu práce a získávat finance jinou cestou než výplatou dávek pomoci v hmotné nouzi. Dlouhodobé setrvání v řadách nezaměstnaných se stává ze strany potenciálních zaměstnavatelů handicapem. Domácí násilí je patologický jev odehrávající se za zdmi domácností, bez svědků a většinou dlouhodobého charakteru. Domácí násilí je vedeno proti dětem, rodičům, od muže k ženě, ale není ani výjimkou od ženy k muži. Stupňované násilí může skončit trvalým fyzickým zraněním způsobených agresorem, ale bohužel i smrtí. Celosvětové výzkumy registrují především násilí páchaných od rodičů na dětech a mužů na ženách. Násilí se odehrává v opakujícím se kruhu, kdy fáze lásky střídá fázi naděje změny agresora k lepšímu a završuje psychický a fyzický nátlak na oběť. Nejčastější formy násilí používané agresorem:
Fyzické násilí
Sexuální násilí
Psychické násilí
Ekonomické násilí
Sociální násilí
Nízká úroveň vzdělání je příčinou sociálního vyloučení celých rodin. Samotní rodiče jsou nezaměstnaní z důvodu, že nemají potřebnou kvalifikaci nebo mají problémy se záznamem v rejstříku trestu a následnou možností pracovat na lépe finančně ohodnocených pracovních pozicích. Rodiče nedostatečně motivují své děti k pečlivé přípravě do školy, netrvají na pravidelné školní docházce a celkově mají jiný vztah ke vzdělání než je ve společnosti obvyklé. V rodinách se nedostává patřičných stimulů, není dostatečně motivující prostředí, finanční prostředky na podporování zájmů, mimoškolních aktivit a postupně dochází k vyčleňování. Není problém setkat se s rodinami, kde je již třetí generace nezaměstnaných a sociální vyčlenění je bráno jako standard pro danou lokalitu, skupinu či rodinu.
25
3 Praktická část V praktické části absolventské práce byla zpracována data zjištěná z informací, které poskytli uživatelé Azylového domu v Mělníku. V tomto zařízení pracuji na pozici klíčové pracovnice, individuálně plánuji s uživateli a snažím se podat ucelené informace vedoucí ke zmírnění nebo odstranění problémů zmiňovaných osob. Jednotliví uživatelé odpovídali na otázky polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli z řad jednotlivců, a to mužů i žen. Dále byly zastoupeny rodiny jak úplné, tak i neúplné, tj. matky pečující o děti bez partnera. Sociální poradenství je poskytováno všem osobám, které chtějí změnit svou nepříznivou sociální situaci. Za pomoci pracovníků zařízení jsou předávány informace o možnosti řešení jejich situace, nárocích a službách. Problémy jsou řešeny individuálně, na základě zakázky vycházející z potřeb uživatelů. Pro doplnění této kapitoly je pro lepší pochopení problematiky sociálního poradenství zpracována kazuistika s příklady, jak je možné některé problémy uživatelů řešit a využít v praxi při plánování kroků na začleňování uživatelů do společnosti.
3.1 Cíl a předmět analýzy Analýza
potřeb
a
problémů
jednotlivců
a
rodin
byla
zpracována
pro absolventkou práci na téma „Sociální poradenství poskytované uživatelům azylového domu“. Poradenství je součástí individuální práce klíčových pracovníků s uživateli, kteří užívají sociální službu v rámci Azylového domu v Mělníku a chtějí pracovat na změně své nepříznivé sociální situace. Cílem práce bylo na základě získaných informací přímo od uživatelů, upozornit na problémy týkající se těchto osob a nastínit možnosti zmírnění nepříznivé sociální situace a hledat řešení nejčastějších potřeb uživatelů.
3.2 Metody a techniky Ze sociologického hlediska byl pro analýzu potřeb a problémů použit výzkum kvalitativní a to přímo technika polostrukturovaného rozhovoru. Jedná se o techniku 26
časově náročnou a je závislá na verbálním kontaktu s respondentem. Oproti dotazníku tato metoda nezaručuje anonymitu respondenta, ale z důvodu již nastavené vzájemné důvěry mezi uživatelem a sociálním pracovník neměla negativní vliv na poskytnuté informace ze strany tazatele.
3.2.1 Polostrukturovaný rozhovor Vlastní rozhovory probíhaly v období ledna a února 2013 a celkem bylo provedeno 18 rozhovorů s jednotlivci a rodinami. Při použití této techniky je třeba správně formulovat otázky. Měly by být srozumitelné a jednoznačné, neměly by respondenta zatěžovat náročností a vystavovat ho nepříjemným situacím. Konec rozhovoru byl zakončen identifikačními otázkami. Rozhovor s návodem jsem tzv. předtestovala za pomoci kolegyně. Úkolem bylo zjistit, zda položené otázky jsou srozumitelné nebo je třeba otázky formulovat jiným způsobem. K žádným větším úpravám jsem nemusela přistupovat, šlo pouze o konkrétnější formulaci, aby otázky byly jednoznačné. Sběr dat byl zaznamenán písemně do poznámek, protože někteří respondenti měli obavy z digitálního záznamu. Žádný z oslovených respondentů neodmítl zúčastnit se polostrukturovaného rozhovoru, proto úspěšnost dokončených rozhovorů byla stoprocentní. Délka jednoho rozhovoru včetně pořízeného záznamu odpovědí se pohybovala v průměru 30 – 45 minut. Data získaná od respondentů byla shrnuta, zpracována do grafů a analyzována dle skupin jednotlivců a rodin. Návod k rozhovoru je součástí příloh absolventské práce. Výsledná data nejsou zobecnitelná na všechny uživatele sociálních služeb podobného typu, ale mají vypovídající hodnotu pro daný region a zařízení může čerpat ze zjištěných dat, zda jim sociální poradenství pomáhá začlenit se do běžného života.
27
3.2.2 Kazuistika Kazuistika - případová studie. Popis jednotlivých případů, např. vznik, průběh a vyléčení duševní choroby či odstranění povahové vlastnosti apod. Stejně jako jedince se může týkat i skupiny lidí či instituce. Slouží jako pomoc a srovnání pro podobné případy, často se sestavuje prostřednictvím rekonstrukce životopisu sledované osoby. [HARTL, HARTLOVÁ, 2000, s. 253] V použité kazuistice (příloha č. 5) bylo změněno jméno uživatele a bylo pamatováno na zachování anonymity, o které byl respondent před rozhovorem upozorněn. Nejsou uvedena rodná čísla, adresy a jiné identifikační údaje. Za pomoci kazuistiky a pravidelného setkávání nad tvorbou a vyhodnocování individuálního plánu uživatele, který tvoří součást práce s uživatelem vycházející ze standardů poskytovatele sociální služby, dochází k nastavení kroků vedoucích ke změně nepříznivé sociální situace.
3.3 Sběr dat a analýza Práce byla zaměřena na uživatele Azylového domu v Mělníku, proto data byla získána od uživatelů, kteří v daném období užívali služby daného zařízení, a bylo jim poskytováno sociální poradenství v rámci individuální práce s uživatelem, vedoucí ke změně sociální situace k lepšímu. Osoby se zapojily do šetření na základě dobrovolnosti. Byly jim předány informace o důvodu získávání dat, která budou sloužit jako podklad pro zlepšení práce sociálních pracovníků v zařízení s dalšími potenciálními i stávajícími uživateli. Náhodně vybrané přepisy polostrukturovaných rozhovorů jednotlivce a rodiny tvoří přílohu č. 3 a přílohu č. 4 absolventské práce.
3.4 Analýza potřeb Každý člověk má individuální potřeby, proto i každý individuálně reaguje na jejich neuspokojování. Dlouhodobé neuspokojení potřeb vede ke frustraci jedince. V pomáhajících profesích se často využívá Maslowova pyramida potřeb. Jedná 28
se o lidské potřeby definované americkým psychologem Abrahamem Haroldem Maslowem v roce 1943. Dle jeho dělení má člověk pět základních potřeb, seřazených od nejnižších potřeb po potřeby nejvyšší.
Fyziologické potřeby – obživa, hygienické podmínky
Potřeba jistoty a bezpečí – eliminace neznámého, nového, nebezpečného
Potřeba sounáležitosti – někam patřit, spolupráce s ostatními
Potřeba uznání – ocenění vlastní činnosti, sebeúcta a sebehodnocení
Potřeba seberealizace – nejvyšší potřeba člověka, vědomí svého JÁ
3.4.1 Charakteristika výzkumného vzorku respondentů V rámci průzkumu převažovali u jednotlivců muži. Z celkového počtu tvořili 80 % a ženy byly zastoupeny 20 %. Skupina mužů se většinou stala uživateli sociální služby z důvodu rozpadu manželství, ztráty rodiny nebo návratu z výkonu trestu odnětí svobody, a tím neměli možnost návratu do původního místa pobytu či konkrétní rodiny. Pokud bychom rozdělili kategorii rodin s dětmi, zde jsou zastoupeny rodiny neúplné 38 % a rodiny s partnery či manželé byly zastoupeny 62 %. Přestože převažují rodiny s mužským elementem, není toto zárukou finančního zajištění členů rodiny a schopnosti bydlet v nájemním nebo podnájemním bytě. Vysoká nezaměstnanost a zadluženost osob s sebou nese rizika spojená se sociálním vyloučením. Uváděné počty odpovídají složení klientů užívajících služeb azylového domu v období prováděného výzkumu, tj. leden a únor 2013.
29
Graf č. 1
Charakteristika respondentů rodina
žena
jednotlivec
2
muž
8 5
úplná neúplná
3
Zdroj: Vlastní šetření
Věková hranice dotazovaných byla nejčastěji u sledovaného vzorku respondentů v rozmezí 36 - 50 let a druhé silně zastoupené věkové rozmezí tvořily osoby ve věku 18 – 25 let. Ze získaných údajů je patrné, že nejvíce problémů spojených se sociálním vyloučením mají osoby nízkého věku, které chtějí začít vlastní život po odchodu z rodiny nebo míst kde trávily dětství. Nemají dostatek finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s bydlením jakékoliv formy. Při hledání zaměstnání nemají dostatečnou praxi nebo alarmujícím zjištěním je i absence odborného vzdělání vůbec. První skupina nejpočetněji zastoupená ve výzkumu byla tvořena osobami odcházejícími z rodiny po rozvodu či rozpadu partnerského svazku, jednalo se především o muže.
30
Graf č. 2
Věkové složení rodina 61 a více
jednotlivec
1
51-60
1 3
36-50 26-35
2
1
18-25
5
3
1
Zdroj: Vlastní šetření
Otázka: Které skupiny jsou podle Vás nejvíce ohroženy nepříznivou sociální situací? Graf č. 3
Ohrožené skupiny osob rodina
jednotlivec
jiné osoby
3 2
nekvalifikovaní postižení senioři matky s dětmi
3
1 1 2 2 2
4
Zdroj: Vlastní šetření
Na položenou otázku velmi často dotazovaní odpovídali dle vlastního statusu. Ve skupině označené jiné osoby byly zmiňované osoby se záznamem v rejstříku trestů. 31
Zda takto uvedené skupiny osob vypovídají o demografické charakteristice nelze hodnotit. Globálně lze shrnout, že v nepříznivé sociální situaci vedoucí až k sociálnímu vyloučení se nejčastěji objevují osoby nekvalifikované, osoby s nízkými příjmy, osoby diskriminované z jakýchkoliv důvodů (věk, péče o jinou osobu) a osoby handicapované. Aby nedocházelo k prohlubování nepříznivých vlivů, je v rámci poskytování služeb azylového domu nabízena pomoc při řešení a zpětném začlenění do původního místa pobytu. Důležitá je spolupráce uživatele a klíčového pracovníka s dalšími institucemi, úřady, zdravotnickými zařízeními a charitativními organizacemi.
Otázka: Máte pocit, že Vaše nejvyšší ukončené vdělání ovlivňuje naplňování Vašich potřeb? Graf č. 4
Nejvyšší dosažené vzdělání rodina
škola s maturitou
jednotlivec
2 2
škola bez maturity
4 6
základní škola
4
Zdroj: Vlastní šetření
Další
otázka
se
zaměřila
na
nejvyšší
dosažené
vzdělání
uživatelů.
Přestože 11,1 % dotazovaných dosáhlo vzdělání středoškolské s maturitou, mají značné problémy s uplatněním na trhu práce. Tito uživatelů mají záznam v rejstříku trestů a nemohou vykonávat práce s hmotnou odpovědností, nemají řidičský průkaz vůbec nebo jim byl z důvodu dopravních přestupků odebrán. Více než polovina respondentů
32
dosáhla základního vzdělání 55,6 %, a 33,3 % tvoří absolventi učňovských škol nebo středních škol bez maturity. Sociální poradenství se v této oblasti zaměřuje na možnosti získání rekvalifikací na úřadech práce, možnosti výmazu z rejstříku trestů po splnění doby od výkonu trestu stanovené zákonem. Problém rekvalifikací z pohledu respondentů je nutnost příslibu zaměstnání v konkrétní firmě a počáteční hotovost nezaměstnaného uživatele, protože podpora při rekvalifikaci je poskytována nejdříve 14 dní po zahájení kurzů formou zálohy.
3.4.2 Potřeby klientů Základní potřeby klientů v zařízení jsou uspokojovány na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tj. poskytnutí bezpečného místa pro ubytování, stravování a hygienu. Další potřeby se liší dle toho, zda se jedná o jednotlivce či rodinu. Rozdíl je vidět i u rodiny matky samoživitelky a rodiny úplné. Podle doby trvání potřeby dále dělíme na jednorázové, krátkodobé a dlouhodobé. Na základě tohoto dělení zvolí klíčový pracovník, jakým způsobem poskytne sociální pomoc.
Otázka: Jaké potřeby potřebujete uspokojit? Graf č. 5
Potřeby respondentů rodina
3
finance ochrana
jednotlivec
2 1 3
bydlení osobní potřeby
5 1 3
Zdroj: Vlastní šetření 33
Z odpovědí dotazovaných byla nejčastěji zmiňována potřeba bydlení. V době probíhajícího dotazování jsou uživatelem azylového bydlení z důvodu, že o vlastní bydlení přišli. Nejčastějším důvodem byla neschopnost hrazení nákladů na bydlení. Velmi těžko řeší následné bydlení osoby také z důvodu, že vlastníci nemovitostí požadují kauce za pronájmy, neumožňují trvalé bydliště nájemníkům, které tímto nesplňují podmínky pro přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení.
3.4.3 Problémy klientů
Otázka: Jaký problém byl důvodem vyhledání služeb azylového domu? Graf č. 6
Důvod vyhledání služby AD rodina jiné domácí násilí
1 1
zdravotní stav ztráta bydlení
2 5
1 2
nezaměstnanost zadluženost
jednotlivec
1
3 3
finance
4
5
Zdroj: Vlastní šetření
Za největší problém byl označen nedostatek financí. Ten je způsoben u matek samoživitelek neplacením výživného ze strany otců a nutností péče o děti. Přestože matky pobírají rodičovský příspěvek, nemají vlivem neplaceného výživného otcem dítěte dostatek finančních prostředků. Většinou při výplatě snížené částky rodičovského příspěvku jsou zároveň osobami pobírajícími dávky pomoci v hmotné nouzi. Možnost přivýdělku za současného pobírání rodičovského příspěvku není pro většinu matek možné, protože nezletilé děti nemá kdo hlídat. Pokud se nejedná 34
o trvale hlášené osoby v Mělníku, nelze získat místo v předškolním zařízení. V neposlední řadě je potřeba se zmínit, že v předškolních zařízeních je omezený počet umístěných dětí i před nástupem do školy. Na soukromá zařízení či chůvu nemají matky finanční prostředky. Více než polovina dotazovaných uvedla dvě i více problematické oblasti. Z podrobnějšího rozhovoru vyplynulo, že na jeden zpočátku zvládnutelný problém se neschopností či neochotou řešit včas nepříznivou sociální situaci nabalují problémy další.
Otázka: Ocitáte se v podobné situaci opakovaně? Graf č. 7
Opakování nepříznivé situace ne
ano
4 rodina 4
4 jednotlivec 6
Zdroj: Vlastní šetření
Z grafu je patrné, že 55,6 % osob se ocitá opakovaně v nepříznivé sociální situaci. Není většího rozdílu mezi jednotlivci a rodinami s dětmi. Hlavní problém uživatelé uvádějí dluhovou past, neschopnost naspořit finanční prostředky na placení kaucí na podnájemní bydlení a ztráta zaměstnání. Přestože v médiích je problematika zadluženosti prezentována dle mého mínění dostatečně, nezodpovědnost a nízká míra finanční gramotnosti uživatelů je příčinou vzniku nových půjček. Z důvodu nesplácení půjček ze strany uživatelů dochází k následným exekucím platů, důchodů i majetku.
35
Sociální pracovník pomáhá uživatelům kontaktovat firmy a společnosti, u kterých je veden vzniklý dluh, popřípadě pomůže se sjednáním splátkového kalendáře již vymáhané částky.
Otázka: Kam se obracíte o pomoc nejčastěji a proč? Graf č. 8
Hledání pomoci rodina jiné
1
sociální pracovník
4
2
lékař
2 2 2
rodina úřady a instituce
jednotlivec
1
4
Zdroj: Vlastní šetření
Z výsledků analýzy odpovědí dotazovaných vyplývá, že nejčastěji se uživatelé o pomoc obracejí na osoby, kterým důvěřují. Zde je nutné, a v pozici klíčového pracovníka především, mít dostatečný odborný rozhled, neboť při kontaktu s uživatelem dochází k řešení nejenom problémů spojených s bydlením, pracovních možností, finančních záležitostí, ale i velmi osobních a lidsky citlivých témat. Často je pozorována potřeba ze strany uživatele s klíčovým pracovníkem si popovídat. V případě věcí spojených se sociálními dávkami a jinými nároky směřují respondenti dotazy a žádost o pomoc na příslušné úřady a instituce. Pokud se jedná o věci spojené se zdravotním stavem, oslovují lékaře. Pouze 22 % respondentů se obrací o pomoc k rodině. Důvodem dosažení takto nízkého procenta je, že uživatelé přicházejí z dětských domovů či jiných sociálních služeb, vyrůstají v nefunkční rodině nebo vlastní rodina řeší obdobné problémy, se kterými si také jako uživatel neví rady.
36
Otázka: Máte dostatek pomoci a informací k řešení Vaší nepříznivé situace? Graf č. 9
Dostupnost informací a pomoci rodina
nevím
ne
jednotlivec
1 1 1 7
ano
8
Zdroj: Vlastní šetření
Z celkového počtu sledovaných uživatelů odpovědělo 83 % ano, že má dostatek pomoci a informací vedoucích k řešení nepříznivé sociální situace, 11 % oproti první skupině nemá informace a necelých 6 % odpovědělo neutrálně. Bohužel ne všechny informace, které jsou uživatelům poskytnuty na úřadech a institucemi, se kterými se dostávají při řešení své nepříznivé sociální situace do kontaktu, bývají kompletní a vedou k odstranění problémů a uspokojení potřeb. Z pohledu sociálního pracovníka je velmi důležité pracovat s uživateli na kompletní změně stávající situace, přihlížet k individuálním potřebám a přáním.
37
4 Diskuse Domnívám se, že nedostatek financí u osob samostatně žijících, v této práci označovaných jako jednotlivci, je způsoben nedostatečnou kvalifikací zmiňovaných osob a záznamem v rejstříku trestů. Jedinou možností tak zůstává tzv. práce načerno, bez pracovní smlouvy, tím i bez zdravotního a sociálního pojištění. O zneužívání systému pomoci v hmotné nouzi a evidenci nezaměstnaných na úřadech práce není nutné více hovořit. Zaměstnávání jednotlivců bez pracovní smlouvy má za následek další problém v budoucnosti, tj. přiznání starobního důchodu až ve věku dosažení důchodového věku a možnosti o starobní důchod požádat. Z toho vyplývá, že nelze požádat o důchod předčasný. Přiznaný důchod je velmi nízký, ve výši státem stanovené částky, protože jsou započítávány pouze roky sociálně pojištěné, popřípadě doby náhradní, tj. vojenská služba u mužů, péče o dítě u žen, evidenci na úřadu práce a péče o osobu blízkou dle stanovených pravidel u obou pohlaví. Dílčí cíl 1 byl zaměřen na porovnání potřeb a problémů jednotlivců a rodin s dětmi. Tato analýza je zpracována především v grafu č. 5 a č. 6. Na základě zkušeností a zjištěných informací je patrné, že větší rodiny mají také omezené možnosti v hledání následného bydlení. Obavy budoucích nájemců plynou ze zvýšeného pohybu osob v domě a zvýšeného hluku. Jiné sociální služby umožňují z větší části pouze ubytování pro matky s dětmi v rámci Domovů pro matky s dětmi. Dochází často k rozdělení rodiny, kdy otec musí žít odděleně. Přímo město Mělník nemá v současné době vhodné sociální bydlení a forma bydlení v rámci komerčních ubytoven až na výjimky neumožňuje bydlení rodinám s dětmi. V případě jednotlivců je možnost bydlení uspokojována lépe a to zmiňovanými komerčními ubytovnami. Myslím si, že by bylo žádoucí více zaměřit pozornost na vytváření sociálního bydlení, neboť z demografického hlediska bude větší potřeba vhodného bydlení pro starší osoby s nízkými příjmy, pro matky s dětmi a jiné osoby ohrožené nepříznivou sociální situací. Je dobré zmínit nutnost spolupráce státních i nestátních institucí, zajistit dostupnost sociální péče a pomoci v domácím prostředí a především návrat k původní funkci rodiny. 38
Při zhodnocení dílčího cíle 2, který se zabýval tím, zda jsou potřeby a problémy uživatelů dostatečně uspokojovány, jsem se zabývala především druhy poskytované pomoci, která je zřejmá z grafu č. 8. Dostupnost informací a pomoc hodnotí respondeti převážně kladně. Z rozhovorů vyplynulo, že uživatelé považují za důležité navázat kontakt a spolupráci se svým klíčovým pracovník. Pro Azylový dům v Mělníku jsou tato zjištění přínosem, neboť potvrzují profesionální přístup všech pracovníků zařízení. Přesto je nutné nadále zvyšovat vzdělávání a doplňovat odborné znalosti z problematických oblastí, které ovlivňující delší setrvání uživatelů služeb v nepříznivé sociální situaci. V nejbližší době bych navrhovala zprostředkovat uživatelům vhodný kurz věnovaný finanční gramotnosti s cílem získat dovednosti a znalosti snižující další rizika spojená se zadlužováním. Dílčí cíl 3 měl zmapovat možnosti řešení nepříznivé sociální situace uživatelů ze strany azylového domu. V současné době azylový dům zajišťuje nejenom přístřeší pro osoby bez bydlení vyplývající ze zákona. K dispozici je i krizový pokoj pro osoby čelící domácímu násilí, uživatelé mohou získat potravinovou pomoc, která je zajišťována za pomoci Potravinové banky ČR. V prostorách azylového domu provozuje sociální šatník Český červený kříž, kde si mohou uživatelé i ostatní osoby za symbolický poplatek pořídit vhodné oblečení a obuv. Na zařízení pracuje speciální pedagog s dětmi vyžadujícími pomoc při přípravě do školy a před vstupem do školního procesu jako takového. S dospělými i dětmi pracují další pracovníci v rámci jednotlivých terapií, které zajišťují arteterapii, ergoterapii, canisterapii, muzikoterapii, terapii domácích aktivit. V rámci sociálního poradenství klíčový pracovník doprovází osoby na jednání s úřady, pomáhají se zajištěním míst dětí uživatelů v mateřských školách, základních školách i školách speciálních a praktických. Pomoc spočívá i při získávání dávek státní sociální podpory, dávek hmotné nouze, důchodů a příspěvků na péči, pokud takové dávky potřebují a mají na ně zákonný nárok. V oblasti lékařské péče se jedná o pomoc najít vhodné praktické, odborné a dětské lékaře, objednání na vyšetření specializovaných pracovišť, doprovod na vyšetření. Úzký kontakt je navázán i s kontaktním pracovištěm úřadu práce, zde se nejčastěji řeší mimo standardní
39
evidence uchazečů o zaměstnání i jednání při získávání rekvalifikací a pracovních míst na veřejně prospěšných pracích. Součástí azylového domu je nízkoprahové zařízení pro děti a mladistvé ve věku 12 až 26 let, které dle možností a potřeb využívají i děti našich uživatelů. Z odpovědí uživatelů v rámci polostrukturovaného rozhovoru vyplynula následující opatření:
zajištění následného (prostupného) bydlení pro rodiny s dětmi v rámci bytové politiky města Mělník
rozšíření kapacity v mateřských školách
zajištění spolupráce s úřadem práce při součinnosti v oblasti úhrad za ubytování
zajištění pracovních míst na veřejně prospěšných pracích
vzdělávací program zaměřený na finanční gramotnost
40
5 Závěr Základní sociální poradenství je součástí všech druhů sociálních služeb, proto je poskytováno i uživatelům azylového domu. Služba je poskytována bezúplatně osobám bez domova, obětem domácího násilí, osobám z jiného sociokulturního prostředí, rodinám a mladým dospělým. Hlavním cílem mé práce bylo popsat poskytování sociálního poradenství u osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Na základě provedených analýz je zřejmé, že sociální poradenství je efektivní nástroj k řešení nepříznivé sociální situace osob. Je však podstatné, aby tyto osoby chtěly na změně aktivně pracovat. Bohužel dlouhodobé setrvávání v nepříznivé sociální situaci komplikuje jejich začlenění do běžného života. Sociální pracovník pomáhá uživateli zprostředkovat kontakt s jinými poskytovateli sociálních služeb, pomáhá při obstarávání osobních záležitostí, pokouší se navázat kontakt s rodinou, příbuznými a známými, snahou je také probudit v uživateli všeobecný zájem o dění a motivovat ho ke změně sociální situace. Pomoc při prosazování práv a zájmů, aktivizační činnosti, výchovné a vzdělávací aktivity převažují v sociální práci klíčového pracovníka azylového domu. Velkým problémem a potřebou uživatelů je následné bydlení pro rodiny a jednotlivce. Sociální bydlení nebo koncept bydlení pro osoby s nízkými příjmy není v Mělníku ani v blízkém okolí vyřešen. Zároveň město nevlastní ani neprovozuje žádnou ubytovnu, kde by bylo možné mít větší přehled o platbách za ubytování a informace o celkovém pohybu osob. Přesto mohu konstatovat, že v rámci poskytování ubytování na komerčních ubytovnách nedochází k předraženému nájemnému jako v některých městech s vyšším počtem sociálně ohrožených obyvatel. Další kroky práce na azylovém zařízení a jiných službách sociální prevence by měly směřovat k užší spolupráci s jednotlivými stranami hledajícími vhodné možnosti následného a cenově dostupného bydlení pro osoby nacházející se v nepříznivé sociální situaci. Bez pomoci státních i nestátních organizací nebude dle mého možné snižovat dopady na rodiny a jednotlivce spojené se sociálním ohrožením. Velmi chybí následné bydlení i pro osoby bez přiznaných starobních a invalidních důchodů. V období jejich života, kdy již tyto osoby nejsou schopny žít obvyklým způsobem z důvodu věku či nepříznivého zdravotního stavu jsou nuceni stát 41
se bezdomovci. Jedná se o osoby bez domova trávící čas potulkou na ulicích měst a obcí, bez rodinného zázemí a osob závislých na péči poskytované jinou osobou nebo institucí. Pokud nesplňují zákonem stanovených podmínek k užívání služeb sociálních zařízení nebo zdravotní stav nevyžaduje hospitalizaci ve zdravotnickém či obdobném zařízení, jsou odkázáni na nedůstojné podmínky dožití. V historii sociální práce bylo obcemi na tyto osoby pamatováno zřizováním starobinců a chudobinců, které byly z velké míry provozovány církvemi nebo dobročinými organizacemi. V současné době vyrůstají nově budovaná centra či domovy pro seniory, ale z finančních důvodu nejsou dostupná pro skupiny osob, kterým se věnuji v absolvenské práci. Jistým řešením se v budoucnu ukazuje možnost zajištění tzv. prostupného bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na koncepci tohoto typu bydlení, které bude tvořit možnost užívat nájemní nebo podnájemní formu bydlení pro osoby ze sociálně znevýhodněného prostředí. Hlavní myšlenka je založena na prostupnosti bydlení oběma směry, částečné zásluhovosti, garanci státu, pojištění bytů majitelů zajišťující návratnost prostředků v případě neplacení nájemného nebo tzv. vybydlení objektu. Jednotliví uživatelé by dle začleňování a schopností užívali třístupňové bydlení (azylový dům, tréninkové bydlení, byt). Města a obce by měly přehled o nájemnících, nabízely by občanům vhodné a dostupné bydlení, nedocházelo by ke zvyšování počtu sociálně vyloučených lokalit, které s sebou nesou další rizika. Je třeba zmínit, že ne všechny osoby, které ztratí práci, rodinu, mají dluhy, chatrné zdraví nebo zdravotní omezení se musejí ocitnout na sociálním dně. Nutné je pojmenovat důvody ocitnutí se v nepříznivé sociální situaci, chtít situaci řešit a mít dostatek informací a potřebné nástroje poskytující pomoc těmto osobám.
42
Pезюме Социальное консультирование предоставляемое пользователям приюта. Выпускная работа посвящена социальному консультированию, которое является неотъемлемой частью системы социального обслуживания. Каждoмy человекy, который должен peшaть свoи негативныe социальныe обстоятельствa,
нaдo иметь возможность получить
помощь на
основе
социального консультирования. Потому что я работаю в приюте в качестве социального работника, я часто встречаю людей, которые не могут решaть свои проблемы сами по себе, но даже не могy попросить о помощи. Иногда это потому, что они не знают, куда обратиться за помощью. Люди стыдятся, или имеют плохoй опыт в прошлом. Цель состоит в том, чтобы описать проблемы людей, оказавшихся в трудной социальной ситуации и в настоящее время живyт в приюте и им оказывaются социальные услуги. Следующая цель заключается в определении потребности тех лиц, которые удовлетворены. В практической части диссертация описывает и оценивает потребности клиентoв отдельных лиц и семей с детьми. Она также включает в себя возможность решения сложной социальной ситуации клиентов обеих групп. Оценка основана на результатах исследования. Работа также содержит пример клиентa. Преимуществом является то, что данные получены от лиц, которые пользуются услугами приюта или в прошлом пользовалиcь.
Клучевые cлова: Социальное
консультирование,
неблагоприятная
социальная
социальный работник, клиент, приют, социальное обслуживание.
43
ситуация,
Bibliografie Monografie GABURA, J., PRUŽINOVÁ, J. Poradenský proces, 1.vyd. Praha: SLON, 1995. 147 s. ISBN 80-85850-10-9. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník, 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace, 2.vyd. Praha: Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4. MICHALÍK, J. Poradenství uživatelům sociálních služeb, 4. Doplněné a upravené vydání, Praha: NRZP ČR, 2009. 64 s. ISBN 978-80-87181-01-0. NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství, 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 160 s. ISBN 80-7178-197-5. NOVOSAD, L. Poradenství, 1. Vyd. Praha: Portál, 2009. 272 s. ISBN 978-80-7367-509-7. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat, 2.vyd. Praha: Slon, 1999. 128 s. ISBN 80-85850-69-9
Seznam použitých právních předpisů Česko. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006, o sociálních službách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 37, s. 1257-1289. Česko. Zákon č. 2 ze dne 16. prosince 1992, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1993, částka 1, s. 17-23. Česko. Vyhláška č. 505 ze dne 14. března 2006, o sociálních službách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 164, s. 7021-7048.
44
Přílohy Příloha č. 1: Seznam grafů Příloha č. 2: Návod k rozhovoru Příloha č. 3: Písemný přepis rozhovoru jednotlivce Příloha č. 4: Písemný přepis rozhovoru rodiny Příloha č. 5: Kazuistika
45
Příloha č. 1 Seznam grafů
Graf č. 1 – Charakteristika respondentů, str. 30 Graf č. 2 – Věkové složení, str. 31 Graf č. 3 – Ohrožené skupiny osob, str. 31 Graf č. 4 – Nejvyšší dosažené vzdělání, str. 32 Graf č. 5 - Potřeby respondentů, str. 33 Graf č. 6 – Důvod vyhledání služby AD, str. 34 Graf č. 7 – Opakování nepříznivé situace, str. 35 Graf č. 8 – Hledání pomoci, str. 36 Graf č. 9 – Dostupnost informací a pomoc, str. 37
Příloha č. 2 Návod k rozhovoru
1) Jaký problém byl důvodem vyhledání služeb azylového domu? 2) A) Jaké potřeby potřebujete uspokojit? B) Kam se obracíte o pomoc a proč? C) Máte dostatek pomoci a informací k řešení Vaší nepříznivé situace? 3)
A) Máte pocit, že Vaše nejvyšší ukončené vzdělání ovlivňuje naplňování Vašich potřeb? B) Ocitáte se v podobné situaci opakovaně? C) Které skupiny osob jsou podle Vás nejvíce ohroženy nepříznivou sociální situací?
4) A) Službu azylového domu užíváte jako rodina nebo jednotlivec? B) Kolik je Vám let a jakého jste pohlaví?
Příloha č. 3 Písemný přepis rozhovoru jednotlivce (náhodný výběr)
TO1 – Jaký problém byl důvodem vyhledání služeb azylového domu? Po rozchodu s partnerkou jsem neměl kde bydlet a na podnájemní bydlení jsem neměl dostatek peněz, protože jsem zrovna nezaměstnaný. Domů k matce jsem se vrátit nemohla ani bych nechtěl být na obtíž. TO2 A – Jaké potřeby potřebujete uspokojit? Chtěl bych sehnat bydlení, ale je mi jasné, že pokud nebudu mít práci tak si nemůžu nic dovolit. Tady mi to zatím platí sociálka a práci snad brzo seženu. Musím, tady nechci být dlouho. TO2 B – Kam se obracíte o pomoc a proč? Zatím jsem si vždy pomohl sám, ale nyní vím, že pokud si nebudu s něčím vědět rady, tak klidně mohu dojít pro radu ke své sociální pracovnici. TO2 C – Máte dostatek pomoci a informací k řešení Vaší nepříznivé situace? Jak už jsem říkal, zatím jsem větší problémy neměl. Když jsem hledal bydlení tak jsem kouknul na internet a našel jsem tam adresu na azylák. Na úřadu práce mi moc neporadili, měl jsem pocit, že je víc zajímají papíry co chtěli abych vyplnil. TO3 A – Máte pocit, že Vaše nejvyšší ukončené vzdělání ovlivňuje naplňování Vašich potřeb? Je jasné, že čím je vyšší vzdělání, tak mohu lépe najít práci. Já mám střední školu a snad dlouho bez práce nebudu, musím počkat na lepší počasí a víc firem začne nabírat zaměstnance. Kdyby poslední firma neskončila, tak bych tam dělal dodneška. TO3 B – Ocitáte se v podobné situaci opakovaně? Ne, to je poprvé a doufám, že naposled. TO3 C – Které osoby jsou podle Vás nejvíce ohroženy nepříznivou sociální situací? Myslím že mámy s dětmi, osoby před důchodem a lidi se zdravotním postižením. TO4 A – Službu AD užíváte jako rodina nebo jednotlivec? Zatím jsem sám, takže jako jednotlivec. TO4 B - Kolik je Vám let a jakého jste pohlaví? Jsem muž a je mi 22 let.
Příloha č. 4 Písemný přepis rozhovoru rodiny (náhodný výběr)
TO1 – Jaký problém byl důvodem vyhledání služeb azylového domu? Skončil nám podnájem a nepodařilo se nám sehnat jiné bydlení. Nejdříve jsme bydleli u tchýně, ale se dvěmi dětmi to tam bylo malé a tak jsme se museli odstěhovat. Na azylový dům jsem nejdřív šla bydlet s holkama, a když se uvolnil pokoj nastěhoval se i manžel. TO2 A – Jaké potřeby potřebujete uspokojit? Musíme mít vlastní bydlení, protože jsem těhotná a zde nelze bydlet dlouhodobě. Manžel chodí na brigády a chceme si našetřit na kauci. Je to drahé a peněz se nám moc spořit nedaří, protože hodně peněz dám za plínky a jídlo. TO2 B – Kam se obracíte o pomoc a proč? Nejdřív nám pomáhala tchýně. Informace o co kde požádat zase dostávám většinou tady na azylu. Hodně si pomáháme okolo dětí s jinými maminkami, co tu bydlí. A proč? Protože máme stejné problémy a starosti. TO2 C – Máte dostatek pomoci a informací k řešení Vaší nepříznivé situace? Nejdříve jsem hodně věcí nevěděla, ani jsem si o pomoc neuměla říkat. Tady je to jiné, máme komunity a tam každý může říct co ho trápí a pracovnice se vždy snaží najít řešení. Hrozně mi to pomáhá, protože moc času s dětmi nemám a nemusím nikam chodit. TO3 A – Máte pocit, že Vaše nejvyšší ukončené vzdělání ovlivňuje naplňování Vašich potřeb? Zatím jsem doma s dětmi, ale chtěla jsem si dodělat školu, abych lépe našla práci a mohla pomoci vydělávat peníze. Zase na to bude manžel sám, protože jsem nyní těhotná. TO3 B – Ocitáte se v podobné situaci opakovaně? Bohužel jsme již jednou o bydlení přišli a dokonce jsem musela dát děti do Klokánku. To už nechci dopustit. To je snad pro mámu nejhorší, ale teď se nám to určitě podaří. TO3 C – Které osoby jsou podle Vás nejvíce ohroženy nepříznivou sociální situací? Podle našich zkušeností jsou to mámy s dětmi a určitě nekvalifikovaní. Proto jsem si
taky chtěla dodělat školu, abych měla více šancí až děti vyrostou a já budu moci chodit do práce. TO4 A – Službu AD užíváte jako rodina nebo jednotlivec? Bydlíme tady společně s manželem a dvěmi dcerami. TO4 B - Kolik je Vám let a jakého jste pohlaví? Je mi 29 let a manželovi 27 let.
Příloha č. 5 Kazuistika Pan Jiří se narodil jako třetí dítě v roce 1951. V současné době žije všech pět sourozenců, ale s žádným z nich se nestýká. Rodiče se rozvedli v jeho čtrnácti letech. Dětství prožil jako každý kluk z města. Hrával si s kamarády a sourozenci v ulicích, neměl výchovné problémy. Školní prospěch neměl nejlepší, proto pokračoval na učňovské škole, kterou nedokončil. Začal pracovat v dělnických profesích a na stavbách, ale po sametové revoluci kdy nebylo povinností pracovat, začaly první problémy. Nebyl odsouzen k trestu odnětí svobody, ale měl drobné problémy s alkoholem. Tyto se postupně vystupňovaly a ve svých 40 ti letech byl alkohol jeho jediným smyslem života. Nikdy nenastoupil protialkoholní léčení. V jeho životě se občas objevují ženy, ale s žádnou vztah netrval dlouho, neuzavřel manželství a ani se nestal otcem. Poslední bydliště sdílel se svým bratrem v bytě na sídlišti, který získali po smrti matky. Pro problémy s dluhy na nájemném byli nuceni byt opustit. Dále žili každý sám, většinou po firemních ubytovnách, kde zrovna byli zaměstnáni. Po roce 1989 se stává nezaměstnaným a pracuje příležitostně bez pracovních smluv a tím bez sociálního a zdravotního pojištění. V době kdy nemá práci je evidován na úřadu práce, pobírá dávky sociální potřebnosti a později dávky pomoci v hmotné nouzi. Se zvyšujícím se věkem a životem, který pan Jiří vede, se zhoršuje jeho zdravotní stav. Z ubytovny kde bydlel, je odvezen k ošetření do nemocnice. Není schopen chůze, pomočuje se a ubytovatel mu ukončuje smlouvu pro dlouhodobé problémy s alkoholem. Bohužel v nemocnici dostává jen základní ošetření a jel poslán domů. Neměl se kam vrátit a za pomoci sociální pracovnice se dostává do azylového domu, byl mu přiznán příspěvek na péči ve druhém stupni. Má možnost užívat služby azylového domu za předpokladu, že nebude pít alkohol a nebude narušovat soužití. Bohužel svou závislost na alkoholu nedokáže zvládnout a léčení odmítá. Aby se nestal bezdomovcem, je mu umožněn pobyt na zařízení pro bezdomovce v Praze s příslibem možnosti vrátit se zpět, pokud přestane konzumovat alkohol.
To se panu Jiřímu podaří a stává se opět uživatelem služby, kde je dodnes. Postupně se zlepšoval i jeho zdravotní stav a příspěvek na péči byl snížen. Využívá terénních sociálních
služeb,
dovážku
obědů.
Pobyt
má
hrazen
dávkou
doplatek
na bydlení a pobírá příspěvek na živobytí. Jeho další výdaje tvoří měsíční paušál za telefon. Nemá žádné kamarády, pobyt venku realizuje v rámci dvora azylového domu. Na delší procházky nechodí, pohybuje se za pomoci francouzských holí. Přestože měl nabídku využívat doprovodu dobrovolníka, nemá zájem a žije více samotářsky. Nemá problémy se sociálním soužitím v zařízení sociálních služeb – azylový dům a dle svých možností pracuje za pomoci klíčové pracovnice na změně své situace. Plně si uvědomuje, že není schopen bydlet sám a na zařízení již překročil obvyklou dobu poskytování sociální služby. V rámci individuálního plánu si stanovil cíl - získat místo v centru seniorů v místě trvalého bydliště. Řešení sociální situace: 1) Podání žádosti do centra seniorů 2) Vyšetření praktického a odborných lékařů 3) Podání žádosti o zvýšení příspěvku na péči a dávky na mobilitu Na základě zkušenosti vyvstává otázka, jak budou v budoucnosti řešeny osoby s podobným problémem, tj. osoby bez nároku na výplatu starobního důchodu a rodiny, která by za sociální služby doplácela. Nejedná se o jednoduchý proces, protože osob s podobným životním příběhem bude přibývat a zařízení sociálních služeb s touto cílovou skupinou je nedostatek.
Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola Mills, s.r.o.Čelákovice
Absolvenská práce
2013
Renata Trnková
