Sociální podnikání – uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha,
[email protected], tel. 603 916 302
Sociální ekonomika Alternativa vůči veřejnému sektoru a trhu Kombinace tržních i netržních zdrojů Funkce: řešení problémů sociálního státu (Welfare State) Zmírňování důsledků ekonomické krize (sociální exkluze)
Východisko: dobrovolná a kolektivní aktivita SE v místních podmínkách reaguje na konkrétní problémy a potřeby občanů Odlišnost od třetího sektoru zahrnutím družstev a sociálních podniků
Sociální podnik Vychází ze soukromých aktivit obecného zájmu Základní principy fungování Spo: Spoluúčast Demokratické řízení Zájmy místního společenství
Rozpracované principy: Aktivity organizované dle podnikatelského projektu Důvod existence ≠ maximalizace zisku Orientace na uspokojení ekonomických a sociálních cílů
Schopnost přinášet inovativní řešení (Iron Ladies) Předcházet sociální exkluzi a nezaměstnanosti
Co sociální podnik je a není? Je jednou z forem subjektů sociální ekonomiky (vedle nadací, spolků, obecně prospěšných společností, družstev) Nejde o „klasického“ aktéra třetího sektoru (normativně, tedy s opominutím formy subjektu) Nejde o společensky odpovědný podnik (Corporate Social Responsibility)!: Koncepce: podniky začleňují sociální otázky a otázky životního prostředí do svých aktivit (zvl. ve vztahu k zaměstnancům, spotřebitelům, investorům ad., včetně kolektivního vyjednávání).
Co sociální podnik je a není? Subjekt B
Subjekt A Organizace rozdává potraviny chudým Jde o potraviny, které nakoupila z finančních darů dobrovolníků
Poskytuje zdarma jídlo chudým lidem
Organizace zpracovává zbytky zeleniny obchodních řetězců, které byly určeny k likvidaci Poskytuje zdarma jídlo chudým lidem
Vymezení sociálního podniku (Defourny 2001)
Ekonomické charakteristiky
Trvalé aktivity
Ekonomická činnost jako jako důvod existence (vyrábět produkty a poskytovat služby, ne jen přerozdělovat)
Autonomie Vlastní plán; neřízeny veřejnými institucemi (možnost financování veřejnými fondy)
Přijetí ekonomických rizik udržitelnost Spo díky úsilí zaměstnanců a dobrovolných členů
Min podíl placené práce Možnost kombinace (ne)placené práce a (ne)peněžních zdrojů
Omezené přerozdělování zisku (v některých konceptech přerozdělování přípustné, např. družstva)
Sociální charakteristiky Prospěšnost Realizace aktivit prospěšných společenství, společnosti, specifické skupině lidí Podpora sociální odpovědnosti na místní úrovni
Kolektivní rozměr Sdílená potřeba/záměr (i přes úzké vedení podniku)
Demokratické rozhodování Jeden člen = jeden hlas (členství, klientství?)
Spolupráce, vzájemnost Spolupráce s klienty, zákazníky, reprezentanty veřejné správy (př. Semitam ve vztahu k resocializaci lidí)
Potence k rozvoji sociálního podnikání v ČR je omezována překážkami: nedostatečným legislativní rámec závislost neziskových organizací na podpoře státu nedůvěra jako reakce na negativní zkušenost z minulosti nedůvěra k solidárnímu jednání obecně priorita racionality projektování akcent vlád na autonomii a silný potenciál trhu (dle Borzaga, Defourny 2004).
… avšak situace se proměňuje … •
propojování aktivit tří sektorů: trhu, státu a občanského sektoru
(př. Tessea, Agentura pro sociální začleňování) •
Snaha o institucionalizaci: sada indikátorů pro integrační sociální podnik (MPSV)
•
Podpora sociálního podnikání na lokální úrovni v současném plánovacím období
České sociální podniky Metodicky jen orientační zaměření, otázka identifikace sociálního podniku dle adresáře sociálních podniků v databázi České sociální podnikání: Více než 200 sociálních podniků Oblast podnikání: nejvíce zastoupené zahradnictví, úklidové práce, prodej, potravinářská výroba
Cílové skupiny: nejvíce zastoupené zdravotně postižení, dlouhodobě nezaměstnaní Formy: nejčastěji společnost s ručením omezenýma akciová společnost Regionální zastoupení: Středočeský, Ústecký a Jihomoravský
V oblasti zemědělství identifikováno 20 farem s charakteristikami Spo (projekt IGA ČZU)
Sociální podnikání v zemědělství – zkušenosti a předpoklady Social farming, Itálie 80./90. léta tři základní typy sociálních farem (Fazzi, 2011) : Reakce na neřešené potřeby veřejné politiky Schopnost vytvořit sociální konsensus pro zajištění sociální potřebnosti 1.
Terapeutická a rehabilitační venkovská družstva
2.
Venkovská pracovně integrační družstva
3.
Venkovská družstva pro rozvoj lokalit
Užitečné odkazy: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_we b.pdf http://www.ceses.cuni.cz/CESES-1-version1-090921_fin.pdf
