UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PRÁCE
Barbora Nováková
SOCIÁLNÍ FIRMA A JEJÍ VÝZNAM V OBLASTI SOCIÁLNÍ INTEGRACE OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
THE IMPORTANCE OF SOCIAL FIRM IN SOCIAL INTEGRATION OF PERSONS WITH MENTAL DISEASES
Obor:
Sociální politika a sociální práce
Forma studia:
denní
Akademický rok:
2010/2011
Vedoucí diplomové práce:
PhDr. Jaroslava Šťastná
Oponent diplomové práce:
PhDr. Pavla Kodymová
Datum obhájení: Výsledek obhajoby:
PODĚKOVÁNÍ,
patří mé rodině, která mi byla oporou po celou dobu mého
studia,
dále
všem
lidem,
kteří
byli
ochotni
zúčastnit se výzkumu publikovaného v této práci, a také mé vedoucí práce paní PhDr. Jaroslavě Šťastné, za cenné připomínky a vedení.
PROHLAŠUJI,
že tuto předloženou diplomovou práci jsem vypracovala zcela samostatně a cituji v ní veškeré prameny, které jsem použila.
V Pardubicích, dne 10.8.2011
Podpis:
Abstrakt
Práce se zabývá otázkou, jaký má sociální firma vliv na sociální integraci osob s duševním onemocněním. Je rozdělena na
teoretickou
část,
a praktickou část. různých
autorů
stručné
profily
zkoumaných
organizací
V teoretické části jsou nabídnuty definice
přibližující
danou
problematiku
sociální
integrace, sociální firmy a osob s duševním onemocněním. Jsou zde
také
uveřejněny
teorie,
které
byly
následně
ověřovány
v empirické části práce. Stručné profily organizací zahrnují dvě sociální firmy a jednu chráněnou dílnu. V empirické části byl
proveden
kvalitativní
výzkum,
zaměřený
na
zodpovězení
výzkumných otázek. Ty směřovaly k naplnění cíle práce. Hlavní metodou Práce
byly
v tomto
dochází
případě
k poznatkům,
polostrukturované z nichž
některé
rozhovory. potvrzují
teoretické předpoklady o integračním významu sociální firmy. Avšak některé teoretické poznatky o významu sociální integrace, výsledky empirického výzkumu jednoznačně nepotvrdily.
Klíčová slova
Sociální integrace Sociální ekonomika Sociální firma Osoba s duševním onemocněním
Abstract
The dissertation look into the question what social firm has a impact on the social integration of people with mental diseases. It is divided into theoretical part, profiles of surveyed
organizations
and
practical
part.
In
theoretical
parts are offered definitions of the various authors about social integration, social firms, persons with mental illness. Definition of approaching the issue. There are also published theories, which were subsequently verified in the empirical work.
Brief
firms
and
profiles one
of
sheltered
organizations workshop.
In
includes empirical
two
social
part
was
a qualitative research aimed at answering research questions. They were directed to full the objectives of the work. The main method in this case were semi-structured interviews. Work leads
to
knowledge,
some
of
which
support
the
theoretical
ssumptions about the importance of social integration firm. However, some theoretical knowledge about the importance of social
integration,
were
not
empirical research.
Key words
Social integration Social Economy Social firm A person with mental diseases
confirmed
by
the
results
of
Obsah
Úvod a cíl diplomové práce ......................................................................................9 I.
Teoretická část ..................................................................................................11
1.
Sociální integrace ...........................................................................................11
2.
Sociální ekonomika ...........................................................................................15
2.1. Definice sociální ekonomiky..................................................................15 2.2. Vývoj sociální ekonomiky v českých podmínkách ......................19 Sociální firma jako druh sociálního podniku ...............................22
3.
3.1. Definice sociální firmy ...........................................................................22 3.2. Organizace sdružující sociální firmy ............................................23 3.3. Vymezení pojmu sociální firma a chráněná pracovní.............24 dílna ...................................................................................................................................24 3.4. Kritéria sociální firmy, dle organizace Social ....................26 firms UK ............................................................................................................................26 3.4.1. Podnikání.....................................................................................................26 3.4.2. Zaměstnání ..................................................................................................27 3.4.3. Poslání..........................................................................................................28 4.
Lidé s duševním onemocněním......................................................................30
4.1. Charakteristika duševní nemoci ..........................................................30 4.2. Sociální vyloučení a zaměstnávání osob s duševním onemocněním v sociální firmě ............................................................................32 II.
Stručná studie zkoumaných sociálních firem a chráněných
dílen ......................................................................................................................................35 5.
Sociální firmy organizace Fokus Praha, o.s. a chráněné
dílny Výměník ...................................................................................................................35 5.1. Sociální firma Jůnův statek..................................................................36 5.2. Zahrada..................................................................................................................38 5.3. Chráněné dílny Výměník..............................................................................40 III.
Empirický výzkum ............................................................................................42 6
6.
Empirický výzkum - kvalitativní ............................................................42
6.1. Téma a cíl ..........................................................................................................43 6.2. Výzkumný problém a klíčové koncepty ..............................................44 6.3. Výzkumné otázky ..............................................................................................45 6.4. Zvolené metody.................................................................................................46 6.4.1. Použité metody sběru dat.................................................................46 7.
Průběh výzkumu.....................................................................................................52
7.1. Obtíže výzkumu.................................................................................................53 7.2. Vyhodnocení rozhovorů ................................................................................54 7.2.1. Skupina respondentů: Zaměstnanci se znevýhodněním.....55 7.2.2. Skupina respondentů: Výkonní ředitelé Fokus o.s., manažerka chráněných dílen Výměník, Úřednice státní správy.62 7.2.3. Respondent: Starosta obce Sedlec..............................................69 7.3. Shrnutí..................................................................................................................72 Závěr ......................................................................................................................................76 Seznam použité literatury ......................................................................................79 Tištěné zdroje..............................................................................................................79 Internetové zdroje ....................................................................................................81 Seznam příloh ...................................................................................................................84 Příloha č. 1 ............................................................................................................................................ 85 Příloha č. 2......................................................................................................................90 Příloha č. 3......................................................................................................................91
7
Seznam zkratek
V textu diplomové práce byly použity následující zkratky: SF - sociální firma ÚP – úřad práce CHD – chráněná pracovní dílna
8
Úvod a cíl diplomové práce
Cílem práce je zjistit, jaký význam zaujímá sociální firma v oblasti Práce
sociální
k tomuto
integrace
cíli
osob
směřuje
s duševním
onemocněním.
prostřednictvím
teoretické
i praktické části a seznamuje čtenáře se stručnými profily sociálních
firem
empirického
a
výzkumu.
chráněných
dílen,
Poznatky
zkoumaných
z teoretického
v rámci
bádání
jsou
ověřovány v kvalitativním výzkumu. Teoretická sociální
firmě
s duševním
část
se
jako
subjektu
onemocněním.
věnuje
tématu sociální
Sociální
sociální
integrace,
ekonomiky
integrace
je
a
osobám popsána
v možných rovinách, jak ji lze chápat, jsou nabídnuty definice. V práci je čtenář dále seznámen s úvodem do sociální ekonomiky a popisem sociální firmy, jako jejího subjektu. Je nabídnuta charakteristika
sociální
firmy
a
britská
kritéria
pro
hodnocení. Je popsán rozdíl mezi sociální firmou a chráněnou dílnou. V práci je také kapitola věnovaná osobám s duševním onemocněním,
která
mimo
jiné
seznamuje
se
zaměstnáváním
a možným sociálním vyloučením těchto osob. Druhá část práce je zaměřená na stručnou studii zkoumaných organizací. Věnuje se popisu dvou sociálních firem a jedněch chráněných dílen, které byly vybrány jako vhodné pro empirický výzkum. Kvalitativním
výzkumem
bylo
v práci
usilováno
o prozkoumání a porozumění tomu, jak je sociální integrace osob s duševním onemocněním ovlivněna zaměstnáním v sociální firmě.
Zároveň
chtěla
autorka
práce,
výzkumem
přispět
k rozšíření znalostí o dané problematice odborné veřejnosti a studentů sociální práce.
9
Téma
SF
nabývá
v dnešní
S rozvojem
společnosti,
zvyšováním
životní
znevýhodněním
ekonomickou
úrovně
uplatnit
době
stoupá
se v běžném
stále
větší
význam.
prosperitou
a
i
člověka
potřeba
životě.
Je
celkovým se
přirozenou
touhou člověka začlenit se do běžné populace, rozvíjet svou osobnost, najít svou roli a uplatnění ve společnosti, budovat mezilidské vztahy. Lidé si prostřednictvím zaměstnání postupně vytvářejí
zdravé
sebevědomí,
posilují
soběstačnost.
vyznačují
zvýšenou
uvědomují
Lidé
potřebou
si
s duševním
podpory,
pomoci
vlastní
hodnotu,
onemocněním a
tolerance
se na
pracovišti. Častá je rovněž vysoká nemocnost. Z těchto důvodů byly vybrány osoby s duševním onemocněním, jako cílová skupina pro výzkum v diplomové práci.
10
I. Teoretická část
1. Sociální integrace
Sociální integrace je podle Matouška „Snaha o začleňování sociálně včetně
nebo
zdravotně
pracovního
znevýhodněných
začlenění.
Je
to
lidí
do
široce
společnosti,
uznávaný
ideál
novodobé sociální práce – opak sociálního vylučování, s nímž se hendikepovaní setkávali a dosud často setkávají. Novosad rozlišuje asimilační a adaptační směr. Asimilační znamená, že hendikepovaná
menšina
nehendikepované Názor
by
většině
zdůrazňující
a
se v
adaptaci
měla
snažit
maximální
míře
považuje
za
s
přizpůsobit ní
splynout.
společný
problém
majority i minority, mezi hendikepovanými a nehendikepovanými má vzniknout partnerský vztah, který se stává pro obě strany významnou hodnotou.“(Matoušek, 2003, s. 86) Mareš
rozlišuje
integrací. jimiž
Sociální
sociální
specifických distribuce
mezi
integraci
aktéři
životních či
do
kontextech
šancí…“
integrací
charakterizuje
vstupují
sociálních
„kompatibilitu
sociální
A
a
systémovou
jako
vzájemných
„způsoby
vztahů
akceptují
systémovou
nekompatibilitu
a
pravidla
integraci
vzájemných
ve
vazeb
jako částí
systému“ (Mareš, 2006, s. 10) Autor
dále
sociální
a
hovoří
o
systémové
inkluzivní integrace.
strategii „V
otevřené
jako
kombinaci
společnosti
to
tedy není jen přizpůsobení se normám a hodnotám majority, ale i vzájemná interakce a přizpůsobování se hodnotám a normám jednotlivých kolektivit, které v dané společnosti koexistují.
11
Od
inkluzivních
sociální
kohezi
mechanismů společnosti
se a
také
očekává,
maximální
že
participaci
zajistí jejich
členů v demokratických procesech.“(Mareš, 2006, s. 12)
Rozlišuje také čtyři základní dimenze: •
Politická a občanská inkluze
Souvisí s institutem občanství, právo participace a kooperace s marginalizovanou skupinou při různých handicapech. •
Občanství
Souvisí a
se
zaopatřením
povinnostem
v daném
ze
strany
státě.
sociálního
Občanství
státu,
právům
úzce
souvisí
také
s podílem na trhu práce, v občanské společnosti a s podílem na státu
řízení naplněna
–
volby.
z hlediska
motivace,
Důležitým
politického
kompetence
a
bodem, a
aby
byla
inkluze
občanského
jsou
zdroje,
příležitosti,
přístup
k ovlivňování
společenského dění a vlastního života. Je nutné mít přístup k informacím. •
Ekonomická inkluze
Taktéž je v součinnosti s trhem práce a ekonomickou aktivitou, zaměstnání umožňuje následný podíl na produkci a spotřebě ve státě. •
3.
Omezená
Sociální inkluze diskriminace
ve
společnosti,
podíl
na
společenském
dění, participace na sociálním životě, dostatek příležitostí a informací. Příležitost uplatnit se ve společnosti, dostatek kvalitních sociálních sítí. •
Kulturní inkluze
Začlenění
do
společnosti
bez
omezení
daného
kulturními
dispozicemi, ruší vyčlenění související s rozdílným kulturním založením.
12
Mareš dále hovoří o inkluzivních opatřeních, které podporují osoby
s handicapem.
a
zároveň
a
autonomně
Odstraňují
umožňují
podílet
rozhodovat
ve
zábrany
se
na
věci
v sociálním
životě
vlastního
ve
prostoru
společnosti
života.
Sociální
inkluzí se zabývá rovněž Evropská unie, která pomocí koncepce sociální inkluze řeší problém sociální exkluze. Z jednání v Nice v roce 2000 vyplívají čtyři hlavní body řešení vzniku sociálního vyloučení: •
Usnadnění
přístupu
k placené
práci,
zdrojům,
právům,
zbožím a službám •
Prevence rizika sociální exkluze
•
Pomoc nejvíce ohroženým (zvláštní zřetel je kladen také na tělesně a duševně handicapované osoby)
•
Mobilizace všech relevantních institucí a orgánů (Mareš, 2006)
Trh
práce
je
nástroj
ovlivňující
inklusivní
procesy.
Placená práce je integrující prvek společnosti, pracující jsou plnoprávnými členy společnosti, a přináší pracujícím řadu práv. (Mareš, 2006) Neúčast na trhu práce může být provázena vyloučením z dané společnosti. přestane
se
ztrácí
Člověk podílet
na
obvyklý
politických
životního
aktivitách,
standard, je
vyloučen
z určitých sociálních vztahů a aktivit. (Mareš, 2006) Sociální integraci ovlivňuje zejména sociální ochrana. Dalšími důležitými body jsou přístup ke vzdělání, dostupnost služeb (zdravotní, sociální, doprava) a přizpůsobené bydlení. (Mareš, 2006) Mareš,
2006
dále
zatížený
hodnotami
současně
cílem,
popisuje a o
sociální
utopiemi. který
je
společenskou hodnotu.
13
Má
inkluzi
normativní usilováno,
jako
pojem,
charakter, má
je
konkrétní
Znamená dát lidem šanci, aby uplatnili svá práva a splnili resp. mohli splnit své povinnosti a na druhé straně je to samotný výkon těchto práv: aktivní občanství. Sociální exkluzi lze chápat nejen jako nedostatek zdrojů chudých, ale také jako problém nedostatečné integrace chudých do
společnosti
a
problém
nízké
participace.(Mareš, 2006)
14
sociální
a
politické
2. Sociální ekonomika
2.1. Definice sociální ekonomiky
Sociální ekonomiku lze definovat následovně: „Sociální ekonomika má významnou úlohu v místních podmínkách, neboť bezprostředně reaguje na konkrétní problémy a na potřeby občanů
a
vychází
z dobrovolné
kolektivní
iniciativy.“ (Dohnalová, 2009, s. 7) Má za úkol řešit problémy sociálního snahu
státu,
zajistit
solidarity.
Se
zmírňovat
právo
na
sociální
důsledky
ekonomické
zaměstnání.
ekonomikou
Stojí
úzce
na
souvisí
krize,
má
principech tzv.
třetí
sektor, kdy se hovoří o organizacích a podnicích, které svou činností propojují ekonomické a sociální záměry. V rámci svého fungování potřebují ekonomický a legislativní rámec vytvořený státem.(Dohnalová, 2009) Co se týče postavení třetího sektoru, náleží
mu
místo
mezi
státem,
trhem
a
domácnostmi.
Šťastná
hovoří o pojmu sociální ekonomie. Říká, že termín je užíván v západní Evropě již od 80.let minulého století a objasňuje ho tímto způsobem: „Hlavním účelem sociální ekonomie je integrace znevýhodněných skupin lidí do společnosti a zároveň rozvoj místních služeb a
ekonomiky.
Je
uznáván
její
přínos
při
vytváření
nových
pracovních míst, pro zvyšování kvality života v místě, neboť flexibilním způsobem rozvíjí služby sociálně-zdravotní, služby pro
závislé
členy
domácností,
služby
v
oblasti
obchodu
a vybrané výrobní činnosti, po kterých je poptávka.“ (Šťastná, 2006)
15
Bohužel
v ČR
zatím
není
síť
sociálních
firem
natolik
široká, aby pokryla poptávku po těchto specifických pracovních místech, takže mnoho lidí se znevýhodněním zůstává ve svých domácnostech
a
nedobrovolně
se
stávají
pasivními
příjemci
sociální
ekonomiku
k veřejnému
sektoru,
sociálních dávek a invalidních důchodů. „Charta jako
sociální
skupinu
ekonomiky
organizací,
které
definuje nepatří
jsou demokratické a mají zvláštní režim přerozdělování zisků pro účely svého dalšího rozvoje a zlepšování služeb pro své členy a pro společnost.“ (Dohnalová, 2009, s. 13) Hlavní hodnoty subjektů sociální ekonomiky (tamtéž) •
Demokratický princip jako základní prvek řízení
•
Princip svobodného zapojení členů
•
Princip
jeden
-
člověk
jeden
hlas
jako
pravidlo
při
rozhodování •
Princip svobodného zapojení členů v organizaci
•
Vzdělávání a informovanost je prostředkem pro posilování vztahů mezi členy
•
Právo na rozvoj každého subjektu
•
Právo pozitivního přebytku – přebytek ku prospěchu společného zájmu členů nebo organizace
Sociální podnik je regionálně zaměřený především na rozvoj místních aktivit a možností – vytváří pracovní místa v místní komunitě.(Dohnalová, 2009) Defourny řadí sociální podnik do subjektů sociální ekonomiky, kdy
je
na
hranici
mezi
sociální
ekonomikou
a
neziskovým
sektorem. Síť vědeckých institucí pro studium vývoje sociální ekonomiky
v Evropě
(EMES)
sociálních
podniků,
která
a
sociálních
kritériích.
stanovila je
pracovní
postavena
Definice
rozděluje
na
definici
ekonomických
charakteristiky
sociálních podniků, které jsou na jedné straně více ekonomické, a
na
straně
druhé
charakteristiky,
sociální.(Šloufová, 2009) 16
které
jsou
především
Ekonomické hledisko obsahuje tyto body: •
Ekonomická činnost
Jeden z hlavních důvodů jejich existence. Nemají jako hlavní cíl
přerozdělování
finančních
toků
ani
dobročinné
aktivity.
Jejich trvalou aktivitou je výroba zboží, nebo nabízejí různé služby. •
Autonomie
Sociální
podnik
zakládá
více
osob,
jsou
řízeny
plány.
Nepodléhají řízení veřejných institucí ani jiných organizací. Mohou svou činnost rozšířit nebo ukončit na základě vlastního rozhodnutí. • Svým
Ekonomická rizika fungováním
s činností
přijímají
podniku.
Jsou
ekonomická
závislé
na
rizika
schopnosti
související zaměstnanců
a členů získat finanční zdroje. • Mohou
Podíl placené práce. kombinovat
peněžní
a
nepeněžní
zdroje,
placenou
a dobrovolnou práci, ale aktivity vyžadují alespoň minimální podíl placené práce. •
Přerozdělování zisku je omezené.
Mohou finance přerozdělovat, ale pouze v omezené míře mezi své podílníky.
Sociální hledisko obsahuje tyto body: •
Činnost prospěšná pro společnost
Provozují specifickou
činnost skupinu
prospěšnou
pro
lidí.
Zároveň
společnost podporují
nebo
pro
sociální
zodpovědnost na regionální úrovni. •
Jsou zakládány skupinami občanů
Mají předem daný záměr či potřebu. Tento záměr musí zůstat zachován. •
Rozhodovací
pravomoc
není
vlastnictví kapitálu.
17
přidělována
v závislosti
na
Je
založen
na
demokracii,
kdy
jeden
disponuje
člen
jedním
hlasem. •
Do
činnosti
podniku
jsou
zapojeni
všichni
klienty
či
zúčastnění
aktéři. Důležitá
je
spolupráce
rozhodování
jsou
mezi
zapojeni
všichni
zákazníky.
zúčastnění.
Do
Rozvíjí
demokratické principy prostřednictvím ekonomických aktivit.
Dle
Nyssense
je
nutné
obě
hlediska
je
nutné
propojit
a chápat tak sociální podnik komplexně. Není vhodné řadit ho výlučně buď do jedné, nebo do druhé skupiny. Ideální sociální podnik by byl ten, který by měl všechny vlastnosti určené jak v sociální,
tak
v ekonomickém
hledisku.
Je
vhodné,
aby
byl
sociální podnik financován z více zdrojů, měl širší spektrum partnerů a zároveň naplňoval více cílů. Častá právní norma sociálního podniku je družstvo nebo spolek. Některé státy už ale přijaly pro sociální podnik novou právní normu. (Šloufová, 2009) Podle Davistera a Defournyho sociální podniky usilují zejména o pracovní integraci různě znevýhodněných osob, kteří mají problém uplatnit se na volném pracovním trhu. Zaměřují se na
znovuzačleňování
ekonomické v rámci
subjekty.
vlastního
otevřeném
rekvalifikace
na
pracovní
Hlavním
cílem
sociálního
pracovním
prostřednictvím
těchto
osob
Této
produktivní pracovníků.
sociálních
je
podniku
trhu.
trh,
pracovní či
nebo
–
podniků
na
je
dosaženo
prostřednictvím
(Šloufová,2009) je
autonomní
integrace
v rámci
integrace
aktivity
podniků
jsou
„Hlavním
pomoci
cílem
znevýhodněným
nezaměstnaným lidem, kterým hrozí dlouhodobé vyloučení z trhu práce. Sociální podniky zaměřené na znovuzačleňování osob na pracovní trh integrují tyto lidi prostřednictvím práce zpět do společnosti.“ (Šloufová, s. 23, Erbanová „...který
charakterizuje
spojuje
dva
2009) sociální
cíle:
podnikat
znevýhodněné na běžném pracovním trhu.
18
firmu a
jako
zaměstnávat
podnik lidi
Jedná
se
schopný
o
ekonomicky
uspět
na
udržitelný
běžném
podnikatelský
trhu,
má
subjekt,
zpracovaný
vlastní
podnikatelský plán. Cílem by měla být samozřejmě ekonomická soběstačnost o
firmy.
naplňování
Zároveň
svých
sociální
sociálních
cílů,
firma tedy
usiluje
zaměstnávat
znevýhodněné osoby...“ (Erbanová, 2006)
2.2. Vývoj sociální ekonomiky v českých podmínkách
Sociální ekonomika má v Čechách dlouhou historii, jejíž počátky a
lze
pozorovat
svépomocných
aktivit.
Od
od
spolků
a
st.
jsou
19
vzniku
různých
vykonáváním v
dobrovolnických
veřejně známy
Čechách
prospěšných
dobrovolnické,
svépomocné a veřejně prospěšné aktivity. Na konci 19 st. se spojují
teoretické
myšlenky
solidarity
s
jejich
praktickou
realizací. Významnou osobností z hlediska konceptu družstev je František Ladislav Chleborada, v 60.letech 19 st. V
malých
a
městech
obcích
se
začala
praktikovat
finanční
výpomoc podnikatelů a živnostníků. Na přelomu 19. a 20. st. a
po
1
Družstva
sv.
válce
všech
dochází
možných
k
vývoji
oblastí
se
po
družstevní válce
svépomoci.
stávají
běžnou
součástí podnikání. (Dohnalová, 2009) V období první republiky dochází k rozmachu družstevnictví, roste
i
počet
spolků.
Známé
jsou
studentské,
sportovní
a zájmové spolky. Po roce 1935 vznikají také spolky podpůrné a
humanitární.
majetkem,
se
Některé
kterým
se
z
těchto snažily
spolků co
disponovali
nejúčelněji
značným
hospodařit.
Finanční výnosy vkládaly opět do své hlavní činnosti. Spolky získávaly své finanční prostředky ze sbírek, darů, loterií. Měly i své bohaté donátory.
19
Mezi
další
solidarity
významné
patřil
i
osobnosti,
Karel
Engliš.
propagující
myšlenku
Hovořil
mravních
o
a právních normách, o dobru konaném mezi lidmi. (Dohnalová, 2009) Po roce 1948 vlivem vládnoucí komunistické strany, dochází ke znárodňování a likvidaci spolků, jenž nenaplňovaly myšlenky budovatelství postoje.
a
jejich
Zákonem
transformovat
na
č.
neprosazovali
členové 68/1951
Sb.
společenské
se
organizace
socialistické
mohly
ze
působící
spolků v
zájmu
výstavby socialistického zřízení státu. Po roce 1948 dochází i k zániku družstevnictví. Fungující družstva byla zrušena buď úplně
nebo
byla
zestátněna
a
přetvořena
na
družstva
odpovídající socialistickému myšlení. (Dohnalová, 2009)
Podmínky pro sociální ekonomiku v ČR po roce 1989 Po
roce
sociálních
1989
vznikají
podniků,
v
nadační
nové
Československu
fondy,
občanské
a
typy
církevní
organizace a družstva, podobně jako v ostatních zemích střední a
východní
Evropy.
Poskytují
služby
pro
širokou
veřejnost
a začínají vyplňovat mezeru v dosavadním sociálním systému. Postupem času začaly vznikat zákony týkající se tzv. třetího sektoru a snažily se o nápravu škod, které vnesl do občanských společností komunismus. Nové koncepty sociální ekonomiky a sociálního podnikání zaváděné
v
ČR
vycházejí
ze
zahraničních
zkušeností
a
to
zejména z Evropské unie. ČR byla první z postkomunistických zemí, v níž se konala Mezinárodní konference o šíření sociální ekonomiky a to v roce 2002. Výsledkem byla schválená deklarace na
podporu
vytvoření
vhodného
společenského
rámce
v
ČR
a v dalších zemích střední a východní Evropy. Podstatou byla myšlenka,
že
Evropa
musí
vytvořit
model
celosvětové
změny,
založené na hlubokém respektování člověka, svobodě podnikání a solidaritě mezi generacemi. Subjekty sociální ekonomiky mají svoji legitimitu, místo a roli na Východě i Západě.
20
Je zapotřebí umožnit jejich rozvoj v evropské struktuře, které mají co nabídnout.(Dohnalová, 2009) Konference přinesla následující principy sociální ekonomiky: •
Subjekty sociální ekonomiky jsou v dané lokalitě známy
Navazují
vztahy
s
místními
organizacemi,
podílí
se
na
regionálním rozvoji. •
Subjekty sociální ekonomiky upřednostňují začleňování.
Podporují integraci svých členů a zaměstnanců a nejsou nijak diskriminováni.
Staví
na
vzájemné
solidaritě
a
podporují
vzdělávání členů a zaměstnanců. •
Mezigenerační solidarita
Je to základní subjekt sociální ekonomiky, kombinuje sociální ochranu založenou na zhodnocení rizik a zdrojů. • Vznik
Sociální zodpovědnosti a hodnoty Evropské unie a
činnost
subjektů
sociální
ekonomiky
se
přibližuje
myšlence sociální zodpovědnosti a hodnotám EU. Ty se zakládají na
sociální
zodpovědnosti
a
trvalém
růstu.
solidarita, aktivní účast a rozvoj osobnosti. (Dohnalová, 2009)
21
Základem
je
3. Sociální firma jako druh sociálního podniku
3.1. Definice sociální firmy
Sociální firma patří mezi subjekty sociální ekonomiky. Je definována řadou autorů. Dle Dohnalové je sociální podnik typ občanského sdružení, právnická
osoba
společnost, znevýhodněné ekonomickou
–
účelové
nadace
nadační
či
osoby,
zřízená
nebo
který
Hlavní
činnost.
církví, fond,
obecně který
vykonává
činností
prospěšná zaměstnává
doplňkově
nemůže
být
také
podnikání
a tvorba zisku. Sociální podnik rovněž může poskytovat služby lidem. Důležitá je nová forma sociální a ekonomické koordinace a odpovědnost za trvale udržitelný rozvoj. Je třeba zvýšit zaměstnanost podpořit
sociální
společnosti, posílit
sociálně
ekonomiky,
inkluzi
zvýšit
spolupráci
a
zdravotně minoritních
prevenci místních
podporovat
znevýhodněných skupin
sociálně úřadů
rozvoj
do
majoritní
negativních
a
subjektů
regionů
osob,
jevů,
sociální
prostřednictvím
uspokojování místních potřeb. (Dohnalová, 2009) SF usiluje i o naplňování svých sociálních cílů, tedy zaměstnávat znevýhodněné osoby – např. duševně nemocné osoby, ohrožené sociálním vyloučením. (Erbanová, 2006) Organizace Fokus Praha o.s., definuje sociální firmu jako „konkurenceschopný
podnikatelský
subjekt
působící
na
běžném
trhu, jehož účelem je vytvářet pracovní příležitosti pro osoby výrazně znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu.“ (http://socialnifirmy.cz)
22
Organizace CEFEC definuje SF jako „jeden z typů sociálního podniku,
jehož
udržitelnou
specifickým
pracovní
sociálním
pozici
pro
zdravotně postižené, nebo jinak
cílem
osoby,
je
které
vytvořit jsou
buď
vážně znevýhodněné na trhu
práce. Jedná se o podniky, které produkují zboží či služby orientované
na
trh,
při
zachování
sociálního
poslání.
SF existují po celé Evropě. Liší se však fází vývoje, úrovní intervence
a
také
svým
právním
(http://www.socialfirmseurope.org)
(Volný
postavením.
překlad
autorky
práce)
3.2. Organizace sdružující sociální firmy
Organizace CEFEC (European Confederation of Social Firms and
Co-operatives)
„sdružuje
nestátní
neziskové
organizace
z téměř dvaceti evropských zemí včetně České republiky. Klade si za cíl podpořit lidi s postižením nebo s problémy v oblasti duševního zdraví, tak aby mohli dosáhnout vhodného zaměstnání a plnohodnotného místa ve společnosti.“ (http://www.socialniekonomika.cz) Na webových stránkách organizace CEFEC, je možné se dočíst bližší informace o sdružení. CEFEC je evropská síť sdružující sociální které
firmy,
mají
za
sociální cíl
družstva
vytvořit
a
neziskové
placenou
práci
organizace,
pro
zdravotně
postižené a znevýhodněné osoby. Tato síť sociálních firem je jediná v Evropě. Podporuje model sociální firmy a sociálních družstev podporuje
na
evropské,
vznik
národní
pracovních
míst
a
regionální
pro
osoby
se
úrovni.
CEFEC
znevýhodněním
a jejich cílem je usnadnit zahájení a provoz sociální firmy a sociálních družstev.
23
Ty
pak
nabídnou
v podpůrném
udržitelnou
pracovním
placenou
prostředí.
pracovní
Shromažďuje
údaje
pozici a
důkazy
o vlivu sociální firmy. Usnadňuje vytváření kontaktů, sdílení osvědčených postupů, dovedností a znalostí mezi členy a také napomáhá
v oblasti
Podporuje
výzkum
vzájemných
v oblasti
obchodních
modelů
sociální
příležitostí.
firmy
v
různých
zemích EU. Z ČR je členem k červnu roku 2011 pouze Fokus o.s. (http://www.socialfirmseurope.org/)
(Volný
překlad
autorky
práce.)
3.3. Vymezení pojmu sociální firma a chráněná pracovní dílna
Dle
CEFEC:
(obchoduje
se
společenské osob
se
„Sociální
zbožím
poslání.
či
firma
službami),
Vytvořena
znevýhodněním
je
(osoby
orientovaná aby
byla
za
si
mohla
účelem
zdravotně
na
trh,
zachovat
zaměstnávání
postižené
či
osoby
s jiným znevýhodněním na trhu práce). Více než 50% příjmu by měla
mít
SF
znevýhodněním počtu
z vlastního
je
stanoven
zaměstnanců.
odpovídající
práci,
obchodování.
minimální
hranicí
Každý
pracovník
kterou
vykonává
Počet 30%
obdrží bez
osob
se
z celkového tržní
ohledu
na
plat svou
pracovní výkonnost. Pracovní příležitosti by měly být stejné jak pro zaměstnance se znevýhodněním, tak pro zaměstnance bez znevýhodnění.
Všichni
zaměstnanci
mají
stejná
zaměstnanecká
práva a povinnosti.“ (http://www.socialfirmseurope.org) práce)
24
(Volný
překlad
autorka
Chráněnou
pracovní
dílnu
definuje
Zákon
č.435/2004
Sb.
o zaměstnanosti takto: „Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele,
vymezené
na
základě
dohody
s
Úřadem
práce
a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60
%
těchto
zaměstnanců.
Chráněná
pracovní
dílna
musí
být
provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na
vytvoření
chráněné
zaměstnavateli
pracovní
příspěvek.“
dílny
(§76
poskytuje
Chráněné
Úřad
práce
pracovní
místo,
mají
výhody
chráněná pracovní dílna) Je
zřejmé,
že
obě
formy
zaměstnávání
své
a hlavně cílovou skupinu osob, pro které jsou určeny. CHD je více
podpůrná,
zaměstnává,
není
se
u
ní
tolik
vyznačují
důležitý
větší
zisk.
potřebou
Lidé,
které
podpory,
úlev
a systému pomoci na pracovišti. Je zde menší procento zdravých zaměstnanců. SF by měla mít vyšší podíl osob bez znevýhodnění, kteří budou oporou svým znevýhodněným kolegům a míra podpory by měla být nižší než v CHD. Pro některé lidi se také může stát
odrazovým
můstek
k přechodu
na
volný
pracovní
trh.
Nicméně právě lidé s duševním onemocněním mají svou situaci sníženou v důsledku nemoci, která může mít kolísavý charakter. Často
mívají
období
v němž
se
cítí
dobře,
ale
pak
také
přichází doba, kdy se cítí špatně, nevěří si a mají nízké sebevědomí. překážkou
Tyto
pro
stavy,
umístění
na
kterými volném
procházejí, trhu
práce
a
mohou
být
někdy
jsou
natolik limitující, že brání člověku v zaměstnání úplně. SF vytváří
prostředí
bezpečné,
a posilující.
25
ale
zároveň
motivující
3.4. Kritéria sociální firmy, dle organizace Social firms UK
Social firms UK je národní organizace, založená na podporu SF
ve
Velké
znevýhodněných
Británii. na
trhu
Usiluje
práce.
o
Jejich
zaměstnávání motto
je:
osob
„Každý
má
možnost být zaměstnán.“ (http://www.socialfirms.co.uk) (Volný překlad autorka práce) SF jsou firmy, které kombinují tržní orientaci
a
společenské
poslání.
Jsou
stanovena
kritéria,
která by měla firma naplňovat, aby mohla být uznána za SF. Kritéria vychází ze třech základních hodnot, kterými se SF řídí: podnikání, zaměstnanost a poslání.
3.4.1.
•
Podnikání
Firma
musí
mít
odpovídající
právní
status.
Nesmí
být
zřízena za primárním účelem zisku (s výjimkou platů pro pracovníky
družstva).
Akcionáři
nesmí
mít
nepřiměřené
zisky. Důkazem je Ustanovení SF. •
SF obchodují, ale zároveň vytváří podporu. Podnikatelské činnosti SF jsou velice různorodé. Důkaz: podnikatelský či marketingový plán.
•
Firma
má
manažerskou
strukturu,
která
podporuje
obchodování jako svůj primární cíl. Důkaz: organizační struktura, náplň práce. •
Firma má ustanovení nebo písemné zásady, které odráží principy zaměstnávání znevýhodněných osob. Důkaz: Zásady vedení, platné pro všechny. Ustanovení SF.
26
•
Obrat
firmy
z
prodeje
zboží
služeb
či
musí
činit
minimálně 50%. Důkaz: účty. •
Dobrovolné kritérium: Firma je samostatná, což znamená, že
rozhodování
a
firmy
řízení
je
v
rukou
jejich
zaměstnanců, můžou mít vlastní radu. Důkaz: Ustanovení SF.
3.4.2.
•
Zaměstnání
Firemní
politika
příležitostmi
a
a
postupy
respektují
jsou
v
souladu
zdraví
a
s
rovnými
bezpečnost
na
pracovišti. Důkaz: Firemní politika na ochranu zdraví, bezpečnosti a rovných příležitostí. •
Zaměstnanci mají
pracovní smlouvu a plat odpovídající
tržní mzdě. Plat nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda. Důkaz: Pracovní smlouvy, výše mzdy. •
Pracovní sílu tvoří 25% a více, vysoce znevýhodněných zaměstnanců na trhu práce. Důkaz: Profily zaměstnanců.
•
Všichni zaměstnanci mají možnost rozvoje buď v SF, nebo při jiné alternativní práci. Důkaz: Profily zaměstnanců, výstupní rozhovory se zaměstnanci, supervize a ocenění.
•
Pracovní
smlouvy
jsou
vyhotoveny
na
základě
rovného
přístupu. Respektují potřeby a možnosti zaměstnanců se znevýhodněním
i
bez
znevýhodnění.
v
souladu
Důkaz:
Pracovní
smlouvy. •
Firma
funguje
s
platnou,
pracovně
právní
legislativou. Důkaz: Firemní politika, pracovní postupy, praxe a reklama.
27
•
SF
používá
podílet
takové
na
procesy,
rozvoji
zaměstnance,
aby
se
organizace.
hodnocení
zaměstnanci
Důkaz:
postupů,
mohli
Příručka
hodnocení
pro
pracovníků
v zapojení do systému. •
SF
je
oceňována
jako
dobrý
zaměstnavatel
svými
zaměstnanci a dalšími zúčastněnými stranami. Důkaz: SF je
zaměstnanci
a
ostatními
zúčastněnými
stranami
podporována. •
Dobrovolné
kritérium:
Firma
je
oceňována
externími
hodnotiteli kvality jako dobrý zaměstnavatel. Důkaz:
Získání
externího
příslušného
hodnotitele
ocenění,
kvality,
akreditace
získaní
od
ocenění
pro
dobrého zaměstnavatele. •
Dobrovolné
kritérium:
zaměstnáni
na
všech
Lidé
se
úrovních
znevýhodněním firmy,
s
jsou
přiměřeným
uspořádáním povinně. Důkaz: Pracovní profily.
Poslání
3.4.3.
•
Podpora potenciálu v zaměstnancích a jejich schopností v práci pro firmu tak, aby byla jejich prioritou. Důkaz: Supervize, zaměstnanci oceňují firmu.
•
Dobrovolníci mají smlouvy se SF, což odráží dobrou praxi dobrovolnictví.
Důkaz:
Dobrovolnické
smlouvy,
profily
dobrovolníků. •
SF dodržuje závazek udržování důvěrnosti a mlčenlivosti. Důkaz: Písemné ujednání zaměstnanců.
•
Stážisté, praktikanti a dobrovolníci mají různé programy v
SF.
Mají
za
ně
odpovědnost
zaměstnanci,
a oceňují, když dosáhnout některé z kompetencí. 28
vedou
je
Trénink
je
časově
omezený.
Důkaz:
Školící
smlouvy,
průběh zaškolování, dobrovolnické smlouvy. •
Firma
dbá
na
sociálních
odborné
vzdělávání
dovedností.
zaměstnanců
Důkaz:
a
Školení,
rozvoj
metodika,
hodnocení zaměstnanců, výstupní rozhovory se zaměstnanci. •
Organizační a
struktura
firmy
obchodních
činění
umožňuje
rozhodnutí
dle
účast
na
potřeby.
trhu Důkaz:
Manažerský výbor, výstupní hodnotící zprávy. •
Jsou
stanoveny
zvládat aby
pracovní
stres
přístupy, stres.
zvládali.
jakými
Zaměstnanci
Důkaz:
Firemní
mohou
zaměstnanci
jsou
podporováni,
politika
zvládání
stresu, stanovený systém a postup. •
Přiměřené potřebám
úpravy
v
zaměstnanců.
pracovním Důkaz:
prostředí
Akční
plán
odpovídající s
podpůrnými
uskutečňuje
sociální
prostředky, supervize. •
Dobrovolné
kritériu:
účetnictví
nebo
Zpráva
sociálního
ze
Firma
nechává
konat
auditu
sociální nebo
audit.
předloží
Důkaz:
sociální
účetnictví.
(http://www.socialfirms.co.uk) (Volný překlad autorka práce)
29
4. Lidé s duševním onemocněním
4.1. Charakteristika duševní nemoci
Nemoci duše provází lidstvo už od samotného vzniku lidské civilizace. S jejím vývojem úzce souvisí to, jak na duševní lidská
onemocnění
společnost
pohlížela.
V průběhu
věků
se
rovněž měnil způsob léčby těchto nemocí. Lidé si vysvětlovali vznik
duševních
nemocí
různě.
Co
se
týče
např.
středověké
Evropy, často se původ nemoci hledal v nadpřirozenu a tak se léčba uskutečňovala prostřednictvím zaříkávání, modliteb nebo vyháněním ďábla. Jak zmiňuje Pavlovský, od 15. st. se objevuje názor
od
pokrokových
s tělesnou
lékařů,
podstatou,
tedy,
že
že
duševní
původ
je
nemoc
souvisí
v mozku
člověka.
Postavení duševně nemocných nebylo příliš dobré. Často byli drženi
v temných
obveselení Později, ústavy
sklepech,
veřejnosti v průběhu
pro
předváděni
18
duševně
připoutáni
st.,
nemocné
v klecích
Filip a
Pinel
součástí
nebo
řetězy jako
divá
v Paříži terapie
pro zvěř.
zřizoval byla
také
jednoduchá práce na poli. (Malá, Pavlovský, 2010) „Současný které
se
pojem
týkají
diagnostické
je
počtu
rozvahy
operacionálního příznaky
nemoci
popisu
možné
se
řídí
diagnostickými
a
závažnosti
symptomů.
je
vyšetření
příznaků
psychopatologických
shrnout
do
vodítky,
Předpokladem ve
jevů.
psychopatologických
smyslu Některé
syndromů,
které jsou specifickou kombinací jednotlivých znaků.“ (Rahn, 2000, s.14) Malá hovoří o stigmatizaci duševně nemocných, související s postavením těchto osob ve společnosti. Lidé vnímají osoby s duševním onemocněním negativně.
30
Mají z nich strach, nevědí jak se k nim chovat, neví, co si o
nich
mají
myslet,
psychiatrického
mají
pacienta
strach je
z jejich
spojeno
reakcí.
„Stigma
silnou
emocí,
se
posilovanou společností a kulturou. Významným způsobem se na utváření ale
těchto
také
postojů
informace
k duševním
z doslechu,
poruchám
podílejí
média,
literatury,
ustálené
obraty
v řeči a znehodnocující poznámky v běžné mluvě.“ (Malá, Pavlovský, 2010, s. 9) O stigmatizaci osob s duševním onemocněním mluví taktéž Rose,
která
specifikuje
vypracovala jako
souhru
na
tří
toto
hlavních
téma
studii.
problémů:
Stigma
vyhýbání
se
chování - diskriminace, nedostatek znalostí, negativní postoj. To,
že
lidem
chybí
znalosti,
uvádí
na
příkladu
z Druhého
národního průzkumu postojů veřejnosti Tak co, co si myslíš?, který byl uskutečněn ve Skotsku v roce 2007. Dotaz se týkal dětí a toho, co by dělali, pokud by měli problém s duševním zdravím, nebo co by doporučili kamarádovi s duševními obtížemi. Pouze 1% dětí zmínilo školní poradenství, 1% odkázalo na linku důvěry, 4% doporučilo mluvit s kamarády, 10% uvedlo, že by se obrátili na lékaře, ale více než 35% dětí si nebylo jistých, kde by měli hledat pomoc. Dále uvádí, že jako nejlepší metoda na
minimalizaci
stigmatizace
je
sociální
kontakt
s osobou
s duševním onemocněním. Rose zjistila, že zdroj problémů je v nedostatečné informovanosti lidí ohledně duševních nemocí. Kdyby byli lidé lépe informováni, zmírnilo by se jejich silné negativní
pojetí
osob
s duševním
onemocněním.
Nízká
míra
informovanosti ohledně těchto nemocí přispívá také k tomu, že mladí lidé pozdě vyhledávají odbornou pomoc. (Rose et al, 2007) Dle WHO se psychická onemocnění „vyskytují v produktivním věku, vedou
k dlouhodobým
hospitalizacím,
pracovním
a sociálnímu selhávání... Psychiatrická porucha
neschopnostem jedince má
negativní psychologický i ekonomický dopad na pacienta, jeho rodinu, děti, příbuzné i celou společnost.“ (Malá, Pavlovský, 2010, s. 10)
31
4.2. Sociální vyloučení a zaměstnávání osob s duševním onemocněním v sociální firmě
Osoby zvlášť
s duševním
ohrožené
onemocněním
sociálním
patří
vyloučením.
mezi Často
skupiny jsou
osob
opatření
přijatá proti sociálnímu vyloučení u těchto osob zahrnuta do široké skupiny určené osobám se zdravotním postižením. Sociální vyloučení může být vnímáno z různých úhlů pohledu. Jedná
se
zejména
o
proces,
ve
kterém
jsou
jednotlivci
i skupiny zbavovány přístupu k základním zdrojům, jež jsou klíčové pro jejich zapojení do společnosti. Sociální vyloučení ovlivňuje více faktorů. (Muszsková, 2010) Tato autorka dále vidí jako cíl sociálního začleňování využít nástroje sociální politiky tak, aby ohroženým osobám pomohly získat rovné šance k důstojnému životu. Pocit odpovědnosti za sebe a za svůj život může člověk posílit i právě svou účastí na trhu práce. Je-li však nějakým způsobem omezen či znevýhodněn, tyto možnosti se mu zužují. Mnohdy
mu
nezbývá
nic
jiného,
než
být
odkázán
na
systém
sociálních dávek. Pobírání invalidního důchodu už samo o sobě dotyčného
určitým
způsobem
stigmatizuje,
pasuje
ho
do
role
nemocného člověka. Je-li navíc odkázán na další formu finanční podpory z důvodu absence zaměstnání a celkově nízkého příjmu, stává se nezřídka osobou sociálně vyloučenou. Překážky, které brání lidem s duševním onemocněním zapojit se do běžné společnosti, jsou příznaky, kterými se projevuje jejich nemoc. Psychózy, jako závažné duševní onemocnění (patří sem
kupř.
chování, schopni
schizofrenie,
prožívání, ovlivňovat
maniodepresivní
myšlení svoje
a
vnímání
vnitřní
psychóza) člověka,
stavy.
Projevy
strach, nedůvěra, poruchy myšlení, sebeuvědomování.
32
ovlivňují
lidé jsou
nejsou např.
Trpí
poruchami
spánku,
změněným
způsobem
vnímání,
ztrátou
osobních hranic. Člověk se uzavírá do sebe a tím se izoluje od běžného světa. Obtíže
(Vitáková, 2005)
při
podporovaném
zaměstnávání
těchto
osob
jsou
různé. Mezi problémy, které se často vyskytují, lze zařadit zkreslené představy o svých schopnostech, nereálné požadavky, nebo naopak příliš nízká sebedůvěra a devalvace sebe sama. Příliš
důvěrně
navázaný
vztah
s pracovním
konzultantem.
Rozvolňování vztahu může být někdy bolestné a mít za následek zhoršení zdravotního stavu. Dovednosti nutné k výkonu povolání se
často
ztrácí
při
zhoršení
zdravotního
stavu.
Schopnost
využívat získaných dovedností i při špatném zdravotním stavu je nutná spolupráce s psychiatrem. Lidé s duševním onemocněním jsou
méně
úspěšní
v udržení
si
zaměstnání
z důvodu
časté
pracovní neschopnosti. Je nezbytné, aby se naučili mít reálný pohled
na
zdravotního zaměstnaní
svou
nemoc
stavu. je
a
Velkou
hrozba
snažili
se
překážkou
odebrání
předcházet
ke
vstupu
invalidního
zhoršení
do
stálého
důchodu,
který
nemocného zabezpečuje v případě prudkého zhoršení zdravotního stavu, vedoucího ke ztrátě zaměstnání. (Vitáková, 2005) Tento
problém
přiznala
i
Radka
Chudomská
v interview
provedeném v rámci kvalitativního výzkumu. „…narážíme na zákon, kdy by měl člověk dostat smlouvu na dobu určitou pouze dvakrát za sebou, a pak by měl mít smlouvu na dobu neurčitou. Ale pak narážíme na problém, když dáme smlouvu na dobu neurčitou, tak mohou ztratit nárok na důchod, protože v tom rozhodnutí mají, že nejsou schopni soustavné výdělečné činnosti. Když dostanou smlouvu na dobu neurčitou, tak je to jako rovnítko, že jsou schopni
soustavné
výdělečné
činnosti.
Trošku
jako
narážíme.
Není vhodné, aby člověk po dvou letech, kdy se tu zapracuje, šel zase dál někam jinam, na dva roky na jiné pracoviště.“ SF jako jeden z typů sociálního podniku si pomalu nachází své místo a prostor v tržním a zároveň sociálním prostředí ČR.
33
Usilují
o
uplatnění
osob
se
znevýhodněním
na
trhu
práce
a zároveň jim poskytují podporu ve chvílích, kdy nároky na ně kladené nebývají lehce zvládnutelné. Přestože je SF stupínek k běžnému
zaměstnání,
osoby,
které
kroky
podporují
zdravých
by
lidí
Zkušenost
nabízí
v běžné své a
čerpají
nezbytnou
firmě
zatím
zaměstnance
zároveň
nemohly
a
firmy
k sociální ze
pomoc
uspět.
k přiblížení
pomáhají
stávající
podporu
pro
Těmito
se
životu
integraci.
zahraničí,
kdy
se
inspirují např. britským modelem. Lidé se znevýhodněním nejsou odkázáni pouze na příjmu z invalidního důchodu a nejsou nuceni pracovat za stávajících podmínek jen v CHD, nebo setrvávat doma. SF osoby s duševním onemocněním vhodně integruje. Lidé se
zaměstnáním
důležité. určitým
Samo
přibližují označení
způsobem
běžnému
„člověk
stigmatizující,
životu,
s duševním ale
což
je
velice
onemocněním“
pomocí
zaměstní
je a
kontaktu se společností se alespoň trochu daří toto stigma probourávat. Osoby s duševním nemocněním jsou jednou ze skupin, nejvíce
ohroženou
na
trhu
práce.
Skupina
je
národního akčního plánu sociálního začleňování.
34
zahrnuta
i
do
II. Stručná studie zkoumaných sociálních firem a chráněných dílen
5. Sociální firmy organizace Fokus Praha, o.s. a chráněné dílny Výměník
Při občanském sdružení Fokus Praha fungují dvě sociální firmy:
Jůnův
statek,
specializující
se
na
pohostinství
a pronájem školících místností a Zahrada, firma provádějící jednoduché
zahradnické
práce.
Obě
dvě
firmy
se
v rámci
mateřské organizace Fokus Praha o.s. zaměřují na zaměstnávání osob s duševním onemocněním. CHD
Výměník
jsou
součástí
občanského
sdružení
Péče
o duševní zdraví. Sdružení se zaměřuje na cílovou skupinu osob s duševním
onemocněním.
Usiluje
o
propojení
sociální
a pracovní rehabilitace, při vykonávání hospodářské činnosti. Proto jsou CHD zřizovány jako samostatná organizační jednotka s právní subjektivitou. (http://www.pdz.cz/uploaded/vymenik-letak-A4.pdf)
35
5.1. Sociální firma Jůnův statek
Objekt Jůnova statku získal Fokus, o. s. od paní Grohové, vnučky pana Jůna, v roce 1995. Pan Jůn byl člověk se sociálním cítěním,
podílející
se
na
charitě
a
paní
Grohová
chtěla
navázat na dědovu tradici. Věnovala proto dům, který získala v rámci
restituce,
usedlost
neziskové
organizaci.
nutnou
rekonstrukci
vyžadovala
technického
stavu.
Objekt
v minulosti
Původně
zemědělská
z důvodu
sloužil
špatného
jako
Státní
statek a výzkumný ústav pěstitelský. Fokus Praha o.s., mělo zájem, udělat školící středisko a ověřit vznik sociální firmy v českých
podmínkách.
To
se
podařilo
díky
projektu
PHARE,
který rekonstrukci financoval 34 miliony z celkových nákladů 38,5
milionu
KČ.
mezinárodního
SF
se
projektu
vytvářela
od
Rehabilitation
roku
and
1998
v
Education
rámci Centre.
Projekt byl financovován z prostředků Evropské komise programu Phare-Lien. Rekonstrukce budovy probíhala v několika etapách od roku 1999 do roku 2008. V budově
vznikla
restaurace
rozdělená
na
kuřáckou
a nekuřáckou část, internetová kavárna, prostory vhodné pro školení, nachází
jsou
zde
prádelna,
pokoje prodejna
k ubytování.
V objektu
se
drobných
rukodělných
dále
výrobků
a kuchyňských polotovarů, truhlářská dílna. Pořádají se zde různé gastronomické akce. Zpočátku bylo na Jůnově statku zaměstnáno zhruba 11 osob se znevýhodněním, nyní Jůnův statek zaměstnává více než 50 osob se znevýhodněním, což je z celkového počtu 62 zaměstnanců více
než
90%
zastoupení.
Nejvíce
jsou
zaměstnány
osoby
s duševním onemocněním, kterých je zde 38. Jůnův statek úzce spolupracuje
s obcí
Sedlec,
kde
statek
stojí.
Management
sociální firmy jezdí na pracovní cesty do zahraničí, kde si vyměňují zkušenosti s fungovaní místních sociálních firem. Mezi
cílové
země
patřila
např.
Španělsko. 36
Francie,
Velká
Británie,
V Itálii se zástupci firmy zúčastnili konference sociálních firem
CEFEC.
Dle
zkušeností
vedoucího
Jůnova
statku
pana
Nováka, jsou sociální firmy ve Francii a Anglii daleko méně tržní
než
české
z největší
sociální
firmy
podílí
státní
statek
svůj
části
donátorů.
Jůnův 52%,
činnosti
z Úřadu
práce
a
na
finančním
podpora provoz
a
udržení
finanční
financuje
dostává
provozní
se
pomoc
z vlastní dotace
na
zaměstnávání znevýhodněných osob dle §78, zákona č. 435/2004 Sb.,
o
zaměstnanosti.
Dle
odstavce
1
uvedeného
zákona
se
hovoří, že „zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným práce,
úřadem
v
jehož
právnickou
práce
pro
obvodu
osobou,
poskytování
má
nebo
sídlo v
příspěvku
je
zaměstnavatel,
jehož
obvodu
úřad
který
má
je
bydliště
zaměstnavatel, který je fyzickou osobou“. Sociální firma Jůnův statek má vyrovnaný rozpočet a nedostává se do ztrát. Pracovní doba zaměstnanců je podobně jako v sociální firmě Zahrada mají
zhruba
dle
5
hodin
denně.
Nováka
ředitele
Zaměstnanci
pracovní
se
omezení
-
znevýhodněním mají
sníženou
pracovní výkonnost, je zde vyšší míra nemocnosti, často trpí neschopností
dlouhodobě
a
soustavně
pracovat.
Je
zde
větší
potřeba vykonávat nad pracovníky s omezením kontrolu. Výběr
zaměstnanců
probíhá
na
bázi
výběru.
Dosažené
vzdělání není klíčová podmínka k získání zaměstnání v sociální firmě.
V organizaci
poskytující vhodného
působí
poradenství.
zaměstnání.
Dále
sociální
S těmi zde
pracovníci,
probíhají figurují
pracovníci
pohovory
pracovní
a
výběr
asistenti,
jenž se podílejí na přípravě zaměstnanců do pracovního poměru. Pomáhají se zaučením do provozu, vyřízením nutných formalit. Zaměstnanci se znevýhodněním jsou vedeni k práci v týmu, vzájemné solidaritě a zároveň jsou připraveni zastoupit svého kolegu
v případě
jeho
nepřítomnosti,
v době
nemoci.
Nejsou
vázáni pouze na jedno pracovní místo, jednu pracovní pozici.
37
Zdraví
zaměstnanci,
k výkonu
povolání.
obtížných
situací
absolvují Dále
jsou
v rozsahu
psychiatrické seznámeni
2-3
dnů.
se
minimum
způsoby
Kurzy
a
nutné
zvládání
školení
jsou
zaměřeny na cílovou skupinu osob s duševním onemocněním. Fokus Praha o.s. disponuje tréninkovým a výcvikovým střediskem, kde školí
své
zaměstnance.
z polostrukturovaného
(Informace
rozhovoru
byly
s manažerem
čerpány
firmy
Jiřím
Fokus
Praha,
Novákem a z informačního materiálu SF)
5.2. Zahrada
Sociální
firma
Zahrada
je
součástí
o.s.
stejně jako Jůnův statek. Vznikla transformací z CHD v roce 2007.
Zahrada
zahradnictví,
se jako
specializuje jsou
úpravy
na
podnikání
trávníků,
v oblasti
zahrad,
veřejných
prostranství, živých plotů, poskytuje pravidelné i jednorázové zahradnické služby, úklidy a dále také výsadbu květin a keřů. Zaměstnanci
se
znevýhodněním
pracují
na
pozici
pomocný
zahradník. Dohled nad prací jejich zaměstnanců vykonávají tři zdraví zaměstnanci sociální firmy. Firmu řídí manažerka Petra Jiráňová, která rovněž pro firmu sjednává zakázky. Dle jejich slov
jeden
až
dva
zaměstnanci
zvládají
samostatnou
práci
a mohou chodit pracovat do městských zahrad v Tróji. Požadavky
na
uvažování,
dále
rozhodnutí
o
v Zahradě
zaměstnance
musí
přinést
invalidním
zápočtový
důchodu,
osobní
jsou list,
samostatné vysvědčení,
doklady.
Vzdělání
o přijetí do zaměstnání nerozhoduje. Výhodou jsou pracovní zkušenosti uchazeče, schopnost pracovat samostatně, dozvídají
pracovní
většinou
na
návyky.
Uchazeči
internetu,
neziskovou organizaci. 38
od
se
o
lékaře
či
zaměstnání přes
jinou
Po přijetí do zaměstnání dostanou noví zaměstnanci smlouvu na 6 měsíců. Pokud se osvědčí, smlouva se prodlouží o dalších 6 měsíců. Pokud se zaměstnanec firmě osvědčí, získá smlouvu na dobu neurčitou. Nejdéle pracující zaměstnanec Zahrady pracuje ve firmě 7 let. Další dvě osoby pak pracují ve firmě 4 roky a 3 roky. V současné době je v Zahradě 12 zaměstnanců. Práci je
rozdělována
výkonu není
a
manažerkou
samostatnosti
zahradní
a
její
zástupkyní
zaměstnance.
sezona,
mají
Přes
dle
zimní
zaměstnanci
pracovního období,
náhradní
kdy
program.
Obvykle se jedná o jednoduché manuální práce. Pracovní doba začíná v 8.30 hod. Platové
ohodnocení
se
odvíjí
od
doby
praxe.
Obvyklá
pracovní doba je 4 nebo 6 hodin denně. Zaměstnanec s úvazkem na 4 hodiny denně a bez praxe, pobírá obvykle plat okolo 3000 Kč.
Kapacita
zaměstnanců
je
firmy
je
mezi
20
15 –
zaměstnanců. 40
rokem
Přibližný
života,
tedy
věk osoby
v produktivním věku. Ve firmě je i vzhledem k povaze práce zaměstnáno více mužů. Manažerka společnost
firmy
postoj
Jiráňová,
k sociální
hovoří
firmě.
o
Dle
tom,
jaký
jejího
zaujímá
názoru
lidé
netuší, co to sociální firma je. Uvádí, že si často myslí, že zaměstnávají
bezdomovce
Zaměstnanci
ve
firmě
mají
psychózy,
schizofrenie,
nebo zejména
sociálně duševní
deprese.
slabé.
onemocnění
Jiráňová
uvádí,
jako že
zaměstnanci mívají i kombinace těchto nemocí. Zahrada
jakožto
sociální
firma
splňuje
standard
o psychosociální podpoře znevýhodněných zaměstnanců. Pracovní podporu
poskytují
s podnikáním poskytují
profesionální
v sociální
pracovní
firmě.
asistenti,
kteří
koučové
se
Psychosociální do
firmy
zkušeností podporu
docházejí
dle
potřeby, zejména při zapracování znevýhodněných zaměstnanců, nebo
v
případě
problémů
na
pracovišti.
Zaměstnanci
mají
možnost využívat zdravotní a sociální služby o.s. Fokus Praha.
39
(Informace
byly
z polostrukturovaného
čerpány
rozhovoru
s manažerkou firmy Petrou Jiráňovou a z informačního materiálu SF)
5.3. Chráněné dílny Výměník
CHD
Výměník
se
skládají
z šicí
dílny
a
kavárny.
Oba
subjekty zaměstnávají osoby s duševním onemocněním. Celkem je zde 21 pracovníků se zdravotním znevýhodněním a 4 zaměstnanci bez omezení. Projekt kavárny s šicí dílnou vznikl v roce 2001. V roce 2005 se kavárna osamostatnila v souvislosti se zákonem o
zaměstnanosti
a
vznikem
CHD
a
stala
se
samostatnou
organizační jednotkou, podobně jako šicí dílna. Finanční ohodnocení pracovníků je různé, v závislosti na pozici,
kterou
pozicích pracovním
zastávají
vychází úvazku.
plat Na
z
a
pracovním
7 000
odborné
Kč
pozici,
úvazku.
hrubé jako
Na
mzdy, jsou
pomocných při
plném
kuchaři
či
švadleny je základní hrubá mzda 8 000 Kč při plném úvazku. Ohodnocení vychází z příspěvku ÚP, který je do maximální výše 8 000 Kč. Na plný pracovní poměr pracují pouze dvě pracovnice s
částečným
důchodem,
ostatní
zaměstnanci
mají
snížený
pracovní poměr na 6, 4 nebo 3 hod. V obou provozovnách se pracuje ve směnném provozu. Šicí dílna je otevřená v pracovní dny od 9-17hod, kavárna od 9-21hod. Nejčastější typ onemocnění je
schizofrenie
a
poruchy
osobnosti.
Někteří
lidé
mají
onemocnění kombinované. Průměrná délka zaměstnání v CHD je 4 5 let. Financování
CHD
vychází
z vlastního
zisku,
dotací
ÚP
a další zdrojů. V současné době je kavárna ztrátová a musí být dofinancována, ale šicí dílna je naopak zisková. Kavárně se nedaří z důvodu umístění v odloučené lokalitě od centra města. 40
Také
studenti,
nechodí,
kteří
protože
jim
zde
chodili
byla
na
teplá
v blízkosti
jídla,
univerzity
sem
již
postavená
menza. Obě CHD musí šetřit a vedení se snaží o nalezení jiného zdroje financování. Uvažují také o restrukturalizaci kavárny, např. přechodem na studené občerstvení. Zaměstnanci
se
znevýhodněním
se
do
pracovního
poměru
dostanou většinou přes sociální služby o.s. Péče o duševní zdraví, ale je možné je přijmout, i kdyby uživateli sociálních služeb nebyli. (Informace byly čerpány z polostrukturovaného rozhovoru
s manažerkou
firmy
informačního materiálu Výměníku.)
41
Radkou
Chudomskou
a
z
III.
Empirický výzkum
6. Empirický výzkum - kvalitativní
„Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem
a
provádějícího
výzkumu.
účastníkem kvalitativní
výzkum
Záměrem
je
za
výzkumníka
pomocí
celé
řady
postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu.“ (Švaříček, Šeďová, 2007, s. 17) Kvalitativní
výzkum
byl
zacílen
na
zodpovězení
otázky,
jaký vliv má zaměstnání v SF, pro osoby s duševním onemocněním, vzhledem k sociální integraci. Výzkum byl úzce specifikován na SF do
zaměstnávající osoby s duševním onemocněním. Později byly výzkumu
pouze
na
zařazeny
okruh
osob
i
CHD
bez
Výměník.
Výzkum
znevýhodnění
a
se
jeho
nesoustředil vnímání
dané
problematiky, ale také na pocity a zkušenost zaměstnanců se znevýhodněním technika
v SF.
V kvalitativním
polostrukturovaných
výzkumu
rozhovorů,
byla
jejichž
použita struktura
vycházela z teoretické části - sběru a analýzy dokumentů.
42
6.1. Téma a cíl
Výzkum
byl
proveden
na
téma
Vliv
zaměstnání
osob
s duševním onemocněním v sociální firmě ve vztahu k sociální integraci. Cílem výzkumu je prozkoumat a porozumět, jak je sociální
integrace
zaměstnáním
v
osob
s
sociální
duševním firmě.
onemocněním
Výzkum
ovlivněna
svými
výsledky
a zjištěními usiluje o rozšíření znalostí odborné veřejnosti a
studentů
a
jejímu
sociální vlivu
onemocněním. firmy
a
práce,
na
Chce
sociální
přispět
pozitivnímu
týkající
sociálních
integraci
k šíření
významu
se
dobré
v oblasti
osob
firem
s duševním
myšlenky
sociální
zaměstnávání
osob
se
respondentů
–
znevýhodněním na trhu práce. Do
výzkumu
zaměstnanci
byly
zahrnuty
s duševním
3
skupiny
onemocněním,
vedoucí
pracovníci
bez
znevýhodnění a úředníci (1 úředník státní správy a starosta obce
Sedlec).
rodinné
Původně
příslušníky
plán
výzkumu
zaměstnanců
předpokládal
s duševním
oslovit
onemocněním
a udělat s nimi rozhovory, ale bohužel se toto nepodařilo. Důvodem
bylo
sociálních
firem,
zaměstnanců dotazníky nechtějí
odmítnutí
se a
s
respondentů,
strany
vysvětlením,
znevýhodněním
požadavky
těchto
ze
na
aktivit byly
polostrukturovaného
jsou
výzkumné účastnit.
osloveny rozhovoru.
vedoucích
pracovníků
rodinní
příslušníci
že
zahlcování
často
šetření, Výše
zmíněné
za Všechny
takže
účelem rozhovory
3
různými se
již
skupiny provedení
byly
poté
autorkou vyhodnoceny. Viz. dále v textu. Je zřejmé, že pro řádné osvětlení problematiky by byly rozhovory
s rodinnými
k nastalé
nečekané
Terezy
Vrbové:
příslušníky
situaci
Sociální
budu
vhodné. vycházet
podnikání
a
Nicméně
z diplomové
jeho
začleňování znevýhodněných skupin na trh práce.
43
vzhledem
potenciál
práce při
Na základě výzkumu uveřejněného v dané práci, jsem stanovila předpoklad,
že
dopady
zaměstnání
na
rodinné
příslušníky
člověka se znevýhodněním budou víceméně pozitivní a negativní reakce
nebudou
dominantní.
Výsledky
výzkumu
jsou
popsány
v Příloze č. 1 Podpůrná studie český a zahraniční výzkum.
6.2. Výzkumný problém a klíčové koncepty
Jako a
hlavní
prostudovat,
výzkumný jaký
problém
Vliv
má
bylo
stanoveno
zaměstnávání
osob
prozkoumat s
duševním
onemocněním v sociální firmě na sociální integraci těchto osob. Hlavní koncepty, které byly ve výzkumu použity jsou: •
Sociální integrace
•
Sociální firma
•
Zaměstnání
•
Osoba s duševním onemocněním
Tyto klíčové koncepty a jejich podrobná definice je důkladně popsána
v teoretické
části
práce.
K seznámení
s definicemi
a popisu jednotlivých konceptů byly použity relevantní zdroje. Autorka
práce
se
snaží
o
zjištění
názorů
na
sociální
integraci od různých lidí, kteří se v oblasti sociálních firem pohybují
a
mají
respondentů zkušeností osob,
nelze
s nimi
jsou a
úzce
praxe. výzkum
co
Výpovědi
dočinění.
subjektivní
Vzhledem
a
k omezenému
generalizovat
které v sociálních firmách pracují.
44
na
jednotlivých
vycházejí vzorku
širokou
z jejich oslovených
populaci
osob,
6.3. Výzkumné otázky
„Výzkumné otázky tvoří jádro každého výzkumného projektu. Plní dvě základní funkce: pomáhají zaostřit výzkum tak, aby poskytl výsledky v souladu se stanovenými cíli, a ukazují také cestu,
jak
výzkum
vést.
Představují
další
zúžení
a konkretizování výzkumného problému. V souladu s cirkulární povahou
kvalitativního
výzkumu
prověřujeme
svoji
výzkumnou
otázku znovu při vstupu do terénu, v průběhu sběru dat i při samotné analýze.“ (Švaříček, Šeďová, 2007, s. 69) Výzkumné otázky pro tuto práci jsem stanovila následující: •
Jakým způsobem lidé s duševním onemocněním subjektivně vnímají
přínos
ekonomické,
práce
sociální,
v
sociální psychické,
firmě?
Po
stránce
občansko-politické
a kulturní? •
V čem spatřuje vybraná skupina (vedoucí pracovníci SF (CHD) a úředníci, přínos SF (CHD) z hlediska sociální integrace
osob
s
duševním
onemocněním
v rovině
ekonomické – příjmy, ekonomická soběstačnost? V rovině sociální – trávení volného času, přátelství, kontakt se zákazníky, posun z hlediska sebevědomí, citových projevů, získané
dovednosti
a
znalosti?
V rovině
politicko/občanské – podíl na veřejném dění, participace v politickém systému? V rovině kulturní – začlenění do společnosti
vzhledem
k danému
specifických překážek?
45
onemocnění,
překonání
6.4. Zvolené metody
6.4.1.
Použité metody sběru dat
Výběr vzorku: Předem daná struktura výběru Kritéria
pro
výběr
jsou
předem
známá
a
nezávislá
na
výsledcích výzkumu. Výběr jednotlivých zkoumaných případů se orientuje
na
jejich
rovnoměrné
zastoupení
ve
výběrové
struktuře. V určitých případech, pokud je počet objektů malý, je možné učinit totální výběr. (Hendl, 2005)
Jako vhodné respondenty k zodpovězení polostrukturovaného rozhovoru
jsem
určila
osoby,
které
splňovaly
následující
kritéria: •
Zaměstnanci
se
znevýhodněním
(psychickým
onemocněním)
pracující v SF. •
Vedoucí pracovníci SF (zaměřené na cílovou skupinu osob s duševním onemocněním) bez znevýhodnění.
•
Úředník státní správy, který se orientuje v oblasti SF a budou ochoten zodpovědět dané otázky. Úředník místní samosprávy – pro účel výzkumu starosta obce Sedlec, kde sídlí SF Jůnův statek.
Proces teoretického vzorkování Vzhledem k postupnému rozkrývání daného tématu, objevování nových souvislostí, informací a poznatků, nebyl stanoven na začátku práce konkrétní počet SF ani osob, se kterými bude proveden polostrukturovaný rozhovor.
46
Konečný počet respondentů byl ovlivněn ochotou jednotlivých SF a jejich pracovníků k poskytnutí času a prostoru k uskutečnění kvalitativního
šetření.
Počet
respondentů
z řad
úředníků
státní správy byl rovněž ovlivněn jejich dostupností - jak časovou, tak místní. Došlo ředitele
také
k rozšíření
organizace
Fokus
skupiny
o.s.
respondentů
Skupina
dvou
o
výkonné
ředitelů
byla
vybrána proto, aby výzkum obsahoval také pohled členů, kteří pomáhali
založit
první
SF
v ČR.
Dále
pak
byla
oslovena
manažerka chráněných dílen Výměník. Důvodem byly obtíže získat dostatek cílovou
informací skupinu
od
osob
osob
pracujících
s duševním
v SF
zaměřené
onemocněním.
Proto
na byla
zvolena náhradní varianta. Vyhledání chráněné dílny se znaky sociální
firmy
onemocněním.
a
zaměřenou
na
zaměstnávání
osob
s duševním
V ní pak udělat interview s vedoucím pracovníkem.
Polostrukturovaný rozhovor Technika
polostrukturovaného
rozhovoru
byla
stanovena
z důvodu autorčina přání, důkladně prozkoumat výzkumný problém a snahy o co nejlepší zodpovězení výzkumných otázek. Rozhovor umožnil získat detailnější pohled účastníků na konkrétní téma. Forma polostrukturovaného rozhovoru pomohla držet se struktury odpovídající povaze a tématu práce a zároveň poskytla prostor odklonit
se
v případě
potřeby
od
konkrétní
otázky,
či
rozvinout více zajímavé téma. Typy otázek byly formulovány jako otevřené, aby účastníci mohli
co
nejvíce
hovořit
a
projevit
své
názory,
myšlenky
a postoje. Rozhovor byl standardně uspořádán na otázky úvodní, hlavní a závěrečné. Pomocí úvodních otázek došlo k seznámení výzkumníka
a
respondenta,
zjištění
informovaného
souhlasu
s poskytnutím rozhovoru pro studijní účely, nahrání rozhovoru na diktafon a následné zpracování poskytnutých informací do písemné podoby. Dále došlo k úvodu do tématu. Účastníci
z řad
zaměstnanců
se
o zachování anonymity. 47
znevýhodněním
byli
ujištěni
Závěrečné otázky souvisely s možností doplnit informace, zjištění strany
a
vyjasnění
respondenta
ukončení
rozhovoru
nesrovnalostí vůči
a
zodpovězení
výzkumníkovi,
bylo
poděkování
otázek
nedílnou
za
umožnění
ze
součástí interview.
Několik respondentů bylo ochotno v případě potřeby poskytnout další informace emailovou cestou. Hlavní respondenta
otázky k
byly
cílové
sestaveny
skupině.
na
Otázky
základě pro
příslušnosti
všechny
skupiny
vycházeli z konceptu sociální integrace a jejímu dělení do 4 kategorií (ekonomická, sociální, kulturní, politicko-občanská). Pouze otázky
skupina
respondentů
kladeny
tak,
aby
zaměstnanci byla
se
znevýhodněním
zjištěna
míra
měli
sociálního
vyloučení.
•
Tabulka č. 1, Zaměstnanci se znevýhodněním
Kategorie
Téma
Příklady strukturovaných otázek
Zaujetí pro práci
Baví vás práce, kterou tady vykonáváte?
Úvodní otázky Práce v SF a okolí
Když se s lidmi bavíte, říkáte jim, že
respondenta
Materiálně –
pracujete v sociální firmě?
Význam příjmu a finanční
Jsou pro vás peníze, které si zde
ohodnocení
vyděláte nezbytné k tomu, abyste se zabezpečil?
ekonomická oblast
Závislost dalších osob na
Je na vašem příjmu závislá nějaká
příjmu
další osoba nebo osoby?
48
Organizace práce, setrvání na
Vnímáte, že by vám zde něco chybělo
pracovní pozici
– co se týče vztahu zaměstnavatele k vám jako zaměstnanci?
Práce ve firmě Práce v jiné firmě
Pracoval jste někdy v běžné firmě?
Využívání doprovodných
Využíváte služeb pracovního
služeb v SF
asistenta, sociálního pracovníka nebo někoho jiného?
Sociální úroveň Vztahy s kolegy
Cítíte se dobře mezi svými kolegy?
Duševní rozpoložení
Myslíte si, že docházení do
v zaměstnání a doma
zaměstnání ovlivňuje vaše duševní rozpoložení, náladu?
Psychická úroveň
Potřeby
Přínos zaměstnání, pohled do
Jaké jsou vaše pocity, když uvažujete
budoucnosti
o budoucnosti?
Míra spokojenosti a silné
Jak hodnotíte vaši situaci?
stránky Osobní význam zaměstnání
Má pro vás vědomí toho, že jste zaměstnán, nějaký osobní význam?
49
•
Tabulka
č.
2,
Úředník
státní
správy,
manažerka
chráněných dílen Výměník, výkonní ředitelé Fokus o.s.
Kategorie
Příklady strukturovaných
Téma
otázek
Podíl zaměstnávání osob
Je významný podíl SF
s invalidním důchodem v SF
v zaměstnávání osob s invalidním důchodem?
Sociální
Efekt integrace do společnosti
Jak moc je SF efektivní pro osoby s duševním onemocněním z hlediska integrace do společnosti?
Limity SF
V čem vidíte limity sociální firmy?
Hlavní přínos SF pro osoby
Jaký je hlavní přínos sociální
s duševním onemocněním
firmy pro osoby s duševním onemocněním?
Ekonomická Náklady na zaměstnávání,
Nezdá se vám způsob
finanční odměna
zaměstnávání osob v SF nákladný?
Oblast úspor
Jak stát podporuje sociální firmy?
Podpora státu
Dalo by se na něčem ušetřit?
Význam existence SF pro město,
Je existence sociální firmy pro
možnosti zaměstnanců v oblasti
město nějak významná?
Oblast politická a občanská
veřejného dění
Oblast kulturní
Zaměstnávání osob s duševním
Myslíte si, že je možné, aby osoby
onemocněním na volném trhu
s duševním onemocněním byli
práce
běžně začleňovány na volný pracovní trh?
50
•
Tabulka č. 3, Starosta obce Sedlec, v níž sídlí SF Jůnův statek.
Kategorie
Téma
Příklady strukturovaných otázek
Spolupráce obce a SF
Jak vnímáte existenci sociální firmy ve vaší obci z hlediska starosty?
Ekonomická Profit obce z hlediska existence
Jaký má ekonomický dopad
SF
existence sociální firmy pro obec?
Přínos zaměstnání v SF pro
V čem je pro ně přínosné
osoby s duševním onemocněním
zaměstnání na Jůnově statku pro
Oblast sociální,
osoby s duševním onemocněním?
politická a občanská
Hodnocení SF a jejich
Jsou v obci lidé, kteří přítomnost
zaměstnanců občany
firmy hodnotí negativně?
Další možnosti spolupráce
V čem vidíte další možnosti spolupráce mezi obcí a SF?
Kulturní
51
7. Průběh výzkumu
Výzkum do diplomové práce započal v lednu r.2011, jeho ukončení bylo na začátku srpna t.r. Jako první byly vyhledány vhodné
SF
a
vytvořen
výběr
osob,
které
budou
osloveny
se
žádostí o interview. Po zjištění potřebných informací byly osloveny SF Zahrada a Jůnův statek, patřící pod Fokus Praha, o.s., později pak byla požádána o účast na výzkumu také vedoucí chráněných dílen Výměník
paní
uskutečněny
Bc.
se
Radka
starostou
Chudomská. obce
Dále
Sedlec
byly
panem
rozhovory
Ing.
Zdeňkem
Veselým,(v obci sídlí SF Jůnův statek), s paní Mgr. Taťánou Plecháčkovou
–
projektovou
manažerkou
pro
aktivitu
sociální
ekonomiky z MPSV (odbor Služeb v oblasti sociální integrace), s
pro
ředitelkou
oblast
rozvojových
projektů
paní
Ing.
Markétou Würtherlovou, s ředitelem regionu Sever - Západ panem Mgr. Jaroslavem Kellerem z organizace Fokus. V SF
Zahrada
se
uskutečnilo
setkání
s manažerkou
firmy
paní Petrou Jiráňovou. Účelem setkání bylo zjistit podrobnější informace o SF a jejím chodu. Získané poznatky jsou popsány v kapitole a
5.Sociální
chráněné
rozhovory
volného
se
organizace
dílny
k polostrukturovanému z nedostatku
firmy
3
Výměník.
rozhovoru, času.
Ve
pí
se
Praha,
Bohužel Jiráňová
firmě
zaměstnanci
Fokus
byly
o.s.
nedošlo se
omluvila
uskutečněny
znevýhodněním.
také
Z důvodu
anonymity však nebudou zveřejněny jejich identifikační údaje, vyhodnocení rozhovorů je popsáno v práci dále. Na Jůnově statku byl uskutečněn náslech o vzniku, chodu a principech dané SF s vedoucím panem Jiřím Novákem. Poznatky z náslechu
jsou
zaznamenány
v
kapitole
5.Sociální
organizace Fokus Praha, o.s. a chráněné dílny Výměník.
52
firmy
Rozhovory byly dále vedeny s manažerkou chráněných dílen paní Radkou Chudomskou. Uskutečněný rozhovor byl veden typem na úředníka státní správy. Původním
záměrem
výzkumu
k zodpovězení
pro
rodinné
znevýhodněním,
ale
bohužel
bylo
vytvořit
příslušníky došlo
dotazníky
zaměstnanců
k odmítnutí
ze
se
strany
vedoucích pracovníků SF z důvodu častých požadavků vyplňovat dotazníky
pro
rodiny
s příbuznými
v SF.
Snahou
byl
zjistit
pohled rodinných příslušníků na práci v SF u jejich blízkých. Rozhovory byly vedeny na základě předchozí přípravy, kdy měly danou jasnou strukturu otázek a seznam témat. Účastníci byli o rozhovory a účast na výzkumu požádáni předem a to buď telefonicky,
nebo
emailovou
poštou.
Zaměstnanci
se
znevýhodněním byli osloveni svou nadřízenou a to s nabídkou poskytnout
rozhovor
ke
studijním
účelům.
Všechny
rozhovory
byly zaznamenány na nahrávací zařízení a následně přepisovány. K nahrávání rozhovorů poskytli účastníci informovaný souhlas. Po přepsání uskutečněných rozhovorů byly vyhledány fakta pro příslušné, předem zadané kategorie. Ke každé kategorii byly zařazeny
výzkumné
Výsledky
výzkumu
otázky jsou
a
odpovědi
popsány
různých
v kapitole
7.2
respondentů. Vyhodnocení
rozhovorů.
7.1. Obtíže výzkumu
Jako největší obtíž při uskutečnění výzkumu se ukázalo najít dostatek vhodných SF.
Nejenže je SF v ČR málo, ale
problém byl také vyhledat SF se zaměřením na osoby s duševním onemocněním. Dalším úskalím bylo najít časovou kapacitu pro uskutečnění náslechů o SF a chráněných dílnách. 53
Problematické bylo rovněž najít časovou shodu na uskutečnění rozhovorů mezi osobami majících co dočinění se SF a autorkou práce. Velkým
problémem
bylo
rovněž
nahrávání
rozhovorů.
Zde
v jednom případě selhala technika a rozhovor s Ing. Markétou Würtherlovou zařízení
a
Mgr.
Jaroslavem
nezaznamenal.
Autorka
Kellerem tuto
se
na
skutečnost
nahrávací naneštěstí
zjistila pozdě, až při rozhodnutí přepsat rozhovor. Z důvodu časové tísně zapsala odpovědi tak, jak si je z uskutečněného rozhovoru zapamatovala a z průběžných poznámek. V jednom případě, u Bc. Radky Chudomské došlo k záměně rozhovoru, který se měl ve skutečnosti odehrát. Autorka práce zaměnila
typ
rozhovoru
pro
manažera
SF
s rozhovorem
pro
úředníka státní správy. Polostrukturovaný rozhovor, který měl být
veden
s
panem
Jiřím
Novákem
se
bohužel
neuskutečnil
z časových důvodů autorky práce.
7.2. Vyhodnocení rozhovorů
Výzkum je vyhodnocen na základě informací, získaných od jednotlivých respondentů, dle předem určených oblastí. V každé oblasti bude nabídnut individuální pohled každého respondenta v závislosti rozhovoru
na
výzkumných
zaměstnance
se
otázkách.
znevýhodněním
Ukázka je
z přepisu
v Příloze
č.
2.
Kompletní přepisy rozhovorů jsou k dispozici na individuální vyžádání
u
autorky
práce.
Rozhovory
se
zaměstnanci
znevýhodněním budou poskytnuty pouze s jejich souhlasem.
54
se
7.2.1.
Skupina respondentů: Zaměstnanci se znevýhodněním
V rámci této skupiny byly provedeny rozhovory se třemi respondenty
ze
SF
Zahrada.
Vzhledem
k
ochraně
osobních
a citlivých údajů nebudou zveřejněny informace, které by mohly vést k jejich identifikaci. Rozhovory byly provedeny s lidmi ve věkovém průměru 30 let, vzdělání středoškolské (ukončené i
neukončené),
v
oblasti
rodinný
pomocných
stav prací
svobodný.
Respondenti
zahradnických.
pracují
Průměrná
délka
zaměstnání na osobu je 5,5 let. Do zaměstnání se dostali buď přímo přes Fokus o.s., jinou neziskovou organizaci nebo svého lékaře.
Všechny
odpovědi
respondentů
jsou
uvedeny
v mužském
rodě a jsou označeni vždy jako R: 1, R: 2, R: 3. Na konci každého tématu je uvedená pro ukázku jedna z odpovědí.
KATEGORIE: Úvodní otázky
Téma: Zaujetí pro práci Dva respondenty práce víceméně baví, jednoho baví pouze smysl práce.
R: 1 Baví na práci pouze to, že v ní spatřuje nějaký smysl. R: 2 Uvádí, že ho práce baví. Nedokáže se vyjádřit, zda ho více baví letní či zimní práce, na obou spatřuje své výhody i nevýhody. R: 3 Baví nejvíce zimní práce, kdy kupř. stříhá provázek nebo vyrábí cedulky.
Př.: „…stříhám provázek vždycky, děláme ty cedulky, a to mě jako vyloženě hrozně baví a vůbec se mi nechtělo ani potom do práce. Já bych nejradši stříhal provázek celý rok.“
55
Téma: Práce v SF a okolí respondenta Osoby neuvádějí svému okolí, že pracují v SF.
R: 1 Lidem neříká, že pracuje v SF. R: 2 Lidem neříká, že pracuje v SF, ale řekne, že pracuje ve firmě, která patří pod Fokus, o.s. Uvádí, že lidé mají ponětí, o
co
se
jedná,
pokud
řekne
SF
či
podporované
zaměstnávání
a neptají se. R: 3 Zpravidla neuvádí, že pracuje v SF, protože by se styděl. Lidem říká, že je zahradník. Tuto informaci ví pouze rodina, ale co je to SF, se prý neptali.
Př.: „…v žádném případě…říkám že jsem zahradník…že bych se za to styděl… Akorát kdybych se s ním dal třeba do hovoru, tak pak bych mu třeba řekl…“
KATEGORIE: Materiálně – ekonomická oblast
Téma: Význam příjmu a finanční ohodnocení Příjem
je
pro
všechny
osoby
významný,
protože
pokrývá
určité výdaje. S finančním ohodnocením jsou víceméně spokojení.
R: 1 Pro něj se stal příjem významný po zdražování. Příjem by uvítal vyšší, ale ve srovnání s chráněnými dílnami je spokojen a nestěžuje si. R: a
2
Příjem
příspěvku
je na
také nájem.
významný, Vzhledem
je
užit
k
počtu
pro
osobní
hodin,
potřeby
které
denně
odpracuje, uvádí, že je příjem docela dobrý. R: 3 Příjem je víceméně významný. Platí nájem a zbytek užije pro osobní potřebu. Ve srovnání s chráněnou dílnou si polepšil.
Př.: „…doma platím za nájem a zbytek je pro mě na osobní potřebu…“
56
Téma: Závislost dalších osob na příjmu Na příjmu dvou respondentů není nikdo závislý, na příjmu jednoho respondenta jsou závislé další dvě osoby.
R: 1 Na příjmu nikdo další závislý není, pouze přispívá na provoz
domácnosti.
Netroufá
si
založit
vzhledem
k
příjmu
rodinu. R: 2 Nikdo není na příjmu závislý. R:
3
Na
příjmu
jsou
závislé
další
dvě
osoby,
žijící
ve
společné domácnosti.
Př.: „…žijeme tam všichni společně a stěží vyjdeme teda…“
KATEGORIE: Práce ve firmě
Téma: Organizace práce, setrvání na pracovní pozici Dva respondenti jsou v práci spokojení, jeden by uvítal určité změny. Pracovní úkoly jsou pro ně srozumitelné. Všichni zde chtějí do budoucna setrvat.
R: 1 Co se týče organizace v práci, nic mu nechybí, chválí vedoucí.
Úkoly
jsou
pro
něj
srozumitelné.
V
SF
chce
zatím
setrvat, neplánuje odchod, i když ho práce nebaví. R: 2 Je spokojený, nic mu nechybí, co se týče organizace. Se vztahy
na
pracovišti
je
spokojený.
Chválí
vedoucí.
Úkoly,
které dostává, jsou pro něj jasné. Chce zde setrvat dlouho, je zde spokojený. R: 3 Vadí mu příprava nářadí na práci. Byl by raději, kdyby už bylo nářadí přichystané na zakázce, kterou mají vykonat, pak by se na práci těšil. Jinak mu práce nevadí. Úkoly mu jsou jasné. Chce zde zůstat po dobu, kdy bude mít invaliditu.
Př.: „…rozdají ráno práci a my se podle toho zařídíme… nám aji řeknou, co si máme vzít…“ 57
Téma: Práce v jiné firmě S prací v SF mají pozitivní zkušenosti, změnu neplánují. Mají představu, kde by pracovali, pokud by to nebylo v SF.
R: 1 Zkušenost má pouze s prací ve Fokusu z důvodu brzkého onemocnění. Kdyby nepracoval zde, práci by hledal v oboru, ve kterém se vyučil. R: 2 Zkušenost má z různých firem i mimo oblast sociálních podniků. Co se týče porovnání dosavadních zaměstnání, nejvíce výhod našel zde v SF. Neví, kde by jinde pracoval, nejspíš v oblasti úklidu nebo jako obsluha v kavárně. R: 3 Pracovní zkušenost má pouze z Fokusu z chráněných dílen. V porovnání s prací teď a chráněnými dílnami, je to pro něj lepší, protože jsou zde schopní lidé, není na nich tolik vidět nemoc. Rád by zůstal v oboru zahradnictví, nic jiného neumí.
Př.: „…Kdybych to porovnal třeba ještě s tou chráněnou dílnou, tak tam byli různí lidi, kteří byli tak jako pomalejší…“
KATEGORIE: Sociální úroveň
Téma: Využívání doprovodných služeb v SF O
doprovodné
psychosociální
služby
nemají
respondenti
příliš zájem.
R: 1 Využil jednou službu sociální pracovnice, z důvodu pomoci s vyhledáním jiného zaměstnání. R: 2 Nevyužil doprovodných služeb, protože je nepotřeboval. Vystačil si s pomocí vedoucí. R:
3
Nepotřeboval
je.
Navštěvuje
jen
svého
lékaře,
receptu na léky.
Př.: „…že bych chtěl výhledově sehnat něco v oboru…“
58
kvůli
Téma: Vztahy s kolegy Všichni uvedli, že vztahy na pracovišti mají dobré. Někdy jsou
ovlivněny
povahou
nemoci,
nebo
osobnostním
založením
respondenta. Jeden respondent nemá na pracovišti nikoho, komu by důvěřoval, dva respondenti ano.
R: 1 Má s většinou spolupracovníků dobré vztahy. Cítí se mezi nimi dobře. Osoba, které nejvíce důvěřuje, a která mu pomáhá je vedoucí. R: 2 Vztahy na pracovišti má dobré, ale někdy jsou ovlivněny projevy nemoci. Uvádí, že se na něj nikdo nezlobí. Mezi kolegy se cítí určitě dobře. Myslí si, že tu nemá osobu, které může důvěřovat, a která by mu pomáhala. Uvádí, že nepotřebuje pomoc. Říká, že je možné jít si popovídat o problémech s terapeutkou. R: 3 Myslí si, že vztahy s kolegy má dobré. Mezi kolegy se cítí spíše dobře, ale je to ovlivněno tím, jak na něj kolegové reagují. Když reagují na jeho chování neadekvátně, stáhne se do
sebe.
Osoba,
které
důvěřuje
a
která
mu
pomáhá
je
jeho
spolupracovník a zároveň kamarád. S ostatními kolegy netráví volný čas. Uvádí, že problémy nemá, takže je s kolegy ani s vedoucí nemusí řešit.
Př.: „…šéfová, vždycky se nabídla, že kdybychom měli nějaký problém, takže to s ní můžeme nějakým způsobem řešit…“
KATEGORIE: Psychická úroveň
Téma: Duševní rozpoložení v zaměstnání a doma Dva respondenti se v práci cítí spíše dobře, jeden spíše špatně.
Všichni
se
do
práce
po
pauze
trochu
těší.
Dva
respondenti se spíše lépe cítí doma než v práci, jeden se nejlépe cítí, když je sám. Dva mají z práce pozitivní emoce, jeden negativní vlivem reakcí kolegů.
59
R: 1 Vidí jako povinnost překonat se a dorazit do zaměstnání. Doma se cítí podle toho, zda si dovolenou sám vybral, nebo je nařízená. Záleží na způsobu trávení dovolené. Po dovolené či nemocenské se do práce těší. R: 2 Někdy v něm práce vyvolá povzbuzení a dobrou náladu, ale když se mu do práce nechce, je otrávený. Lépe se cítí doma, než v práci. Občas je to ale naopak. Po dovolené či nemocenské se do práce někdy trochu těší a má dobrý pocit. R: 3 Když je sám, cítí se dobře, v zaměstnání se pak cítí špatně, když na něj nepřiměřeně reagují kolegové. Někdy se necítí dobře, už když se na pracoviště blíží. Nejlépe se cítí sám,
je
svobodnější.
konfliktům,
občas
Když
dojde
psychicky nemocný.
k
je
s
rodinou,
útoku,
kdy
někdy
mu
dochází
předhodí,
že
ke je
Nicméně u rodiny ví, co může čekat. Přes
zimu se do práce po víkendu trochu těší, přes léto spíše ne.
Př.: „…když už do tý práce jdu, tak se mi jde dobře a nemám žádný problémy a mám i dobrý pocit…“
Téma: Přínos zaměstnání, pohled do budoucnosti Jeden respondent u sebe nepociťuje žádnou změnu. Druhý respondent hodnotí zaměstnání jako pozitivní přínos do života. Třetí respondent shledává na práci věci, které se mu nelíbí. Svou budoucnost vidí buď neutrálně anebo pozitivně.
R: 1 Necítí změnu od doby, kdy nepracoval, nebyl doma dlouho. Svou budoucnost vidí pozitivně. R: 2 Hodnotí u sebe pozitivní změnu. Dostal se do normálního života,
nemyslí
Budoucnost
nevidí
pouze nijak
na
to,
jak
významně,
by
povede
se
bavil
běžný
v
klubu.
život.
Nemá
obavy. Nemyslí si, že dojde ke změnám. Pozitivní změnu by ale uvítal.
60
R: 3 Nelíbí se mu, pokud jede na zakázku, a někdo z vedoucích před
nimi
zákazníkovi
řekne,
že
jsou
psychicky
nemocní
z chráněné dílny. Zdá se mu částečně normální, pokud se to zákazník dozví v soukromí. Budoucnost moc neřeší, nemá to cenu, stejně se vše změní.
Př.: „…Je to lepší, člověk už nemyslí jenom na klub, na to jak by se bavil,…“
KATEGORIE: Potřeby
Téma: Míra spokojenosti a silné stránky Dvě osoby jsou v práci spokojené. Jedna se nedokáže přesně vyjádřit. Dvě se cítí dobře a svou situaci vidí jako vcelku pozitivní. Jedna osoba není v pracovním ani osobním životě spokojená. Dvě osoby nemají potřebu nic měnit, jedna osoba by změny uvítala.
R: 1 V zaměstnání je vcelku spokojen. Svou osobní situaci vidí tak, že není až zas tak špatná. Není nic, co by chtěl změnit. Silnou stránku vidí v tom, že na něm není tolik vidět jeho nemoc a že se o sebe zvládne postarat. R: 2 Určitě je v práci spokojen. V současnosti se má dobře a kladně hodnotí i své rodiče. Není nic, co by chtěl změnit. Silné stránky jsou to, že se snaží a že je samostatnější. R: 3 Nedokáže odpovědět, zda je v práci spokojen. Svou situaci hodnotí jako přežívání. V rodině se necítí vždy úplně dobře, stejně jako v práci. Aby se cítil lépe, pomohla by mu změna práce. Rád by byl mezi zdravými lidmi, být mezi nemocnými ho potápí.
Kvůli
invaliditě
zatím
změnu
neplánuje.
Chtěl
by
pracovat na osobnostní změně, aby se zmírnili jeho problémy na pracovišti mezi kolegy.
61
Př.: „…Spíš by mě to mohlo zvednout nahoru, být jenom mezi zdravýma…“
Téma: Osobní význam zaměstnání Pro
dva
respondenty
význam
zaměstnání
má,
dokáží
říci
pozitiva. Jeden respondent význam neřeší, bere zaměstnání jako normální.
R: 1 Připadá si rovnocenně, vydělává peníze, pozná blíže Prahu. R: 2 Osobní význam pro něj zaměstnání má. Význam vidí normální, jako ve financích, aktivitě a náplni dne, matka není naštvaná, že nic nedělá. R: 3 Význam už neřeší, zaměstnání chápe jako normu.
Př.: „…si člověk připadá rovnocenně, skoro jako se zdravejma lidma… že chodí do práce, vydělává nějakou kačku…“
7.2.2.
Skupina respondentů: Výkonní ředitelé Fokus o.s.,
manažerka chráněných dílen Výměník, Úřednice státní správy
V této skupině byl rozhovor uskutečněn se čtyřmi lidmi. Nicméně ředitelé z Fokusu o.s. odpovídali na rozhovor současně, vzájemně se doplňovali. Bohužel, jak je uvedeno v kapitole 7.1 Obtíže
výzkumu,
selhal
v
době
ukládání
nahrávky
diktafon
a rozhovor se nezaznamenal. Odpovědi jsou použité tak, jak si je autorka práce zapamatovala a z průběžných poznámek. Tam, kde
si
nemohla
odpověď
vybavit,
nebude
odpověď
uvedena.
Manažerka CHD odpovídá tak, že tam, kde je použito v rozhovoru termínu SF, odpověď se vztahuje zároveň k termínu CHD.
62
Úřednice z
státní
důvodu
správy
toho,
že
na
se
některé necítila
z
dotazů
neodpověděla
kompetentní
odpovídat.
Respondenti jsou označeni postupně jako ŘE. - ředitelé, MA. – manažerka CHD, ÚŘ.- úřednice státní správy. Na konci každého tématu je uveden příklad z rozhovoru. Financování SF i CHD je takřka
stejné.
Všichni
se
shodli
na
těchto
zdrojích
financování: Registrace jako chráněná dílna, řídí se zákonem o zaměstnanosti, z čehož vyplívají příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dále pak vlastní zisk a jiné zdroje.
Není
povinnost
zvláštní
financování
úřednice
státní
z
globálních
firmy
správy
grantů
státu
EU,
přispívat
na
strany
státu
ze
rozvádí viz
provoz.
Jinak
není.
Pouze
problematiku
Příloha
3
č.
financování
Podpůrná
studie
financování.
KATEGORIE: Sociální oblast
Téma: Podíl zaměstnávání osob s invalidním důchodem v SF Všichni
uvádějí,
že
podíl
osob
s
invalidním
důchodem
významný je.
ŘE.
Dle
této
skupiny
zaměstnávají
SF
především
osoby
s invalidním důchodem, které tvoří většinu zaměstnanců. MA. Uvádí, že je to velké procento. Je potřeba lidi dobře spočítat vzhledem k nižším úvazkům. ÚŘ.
Odpovídá,
že
podíl
zaměstnanců
s
invalidním
důchodem
významný je.
Př.: “Je potřeba kalkulovat, protože ti lidi se zdravotním postižením mají nižší pracovní úvazky.“
63
Téma:
Efekt
integrace
do
společnosti,
význam
SF
v
podpoře
integrace Všichni
respondenti
vidí
klady
zaměstnání
v
SF
pro
integraci.
ŘE. s
Uvádějí, lidmi,
že
osoby
navazovat
se
znevýhodněním
vztahy,
se
mohou
setkávat
disponovat
vlastním
platem,
pracovní
realizace,
získání
realizovat se. MA.
Efekt
financí
spatřuje
jako
v
možnosti
prostředku
začlenění.
Formu
podpory
vidí
jako
významnou, z důvodu cíle získat zaměstnání. Nicméně uvádí, že přímo na začleňování se soustředí spíše sociální služby. V CHD nabízejí bezpečné prostředí k realizaci v pracovní oblasti. Považuje
za
nutné
zdůraznit,
že
osobní
integraci
ve
formě
doprovodů neprovádějí. ÚŘ. Vidí efekt v tom, že firma se účastní tržních aktivit, je v kontaktu s danou komunitou. Zaměstnanci tudíž mohou snáze přijít
do
kontaktu
s
běžnou
společností.
Forma
podpory
je
určitě významná. Nedochází k izolaci, jsou aktivní, získají návyky a dovednosti.
Př.: „Pokud jsou zaměstnanci té firmy v přímém kontaktu se zákazníky,… je to určitě víc významný prvek pro integraci…“
Kategorie: Ekonomická oblast
Téma: Limity SF Každý z respondentů spatřuje limity v něčem jiném a chápe je jinak.
ŘE. Limity spatřují spíše v technické oblasti práce – nemocné osoby nemohou dělat žádné výškové práce, náročné vyřezávání větví, práce se stroji apod.
64
MA.
Nemyslí
si,
vzhledem
k
vykonat.
Pouze
že
tomu,
že
z
by
zaměstnanci
dostávají
byli
plat.
ekonomického
nějak
Zakázky
hlediska
limitováni,
také
zvládnou
že
finanční
vidí,
ohodnocení zaměstnanců není příliš vysoké. ÚŘ. Limity vidí v SF, které se transformovaly z neziskového sektoru. V některých případech tyto SF nepřiměřeně podporují a opečovávají zaměstnance, je jim ulevováno a ve firmě jsou spíše na zkoušku. Je tam vztah poskytovatel služby a klient, namísto
zaměstnanec
sociální
službu.
Je
a
zaměstnavatel.
potřeba
klást
na
Snaží
se
zaměstnance
suplovat nároky
a
zvyšovat kvalifikaci, jinak se stane neefektivním.
Př.: „Je potřeba ho motivovat, zvyšovat kvalifikaci, učit ho něčemu novému, aby mu práce něco dávala.“
Téma: Hlavní přínos SF pro osoby s duševním onemocněním Respondenti
zmiňují
podobné
přínosy,
ale
každý
výdělek
v
zmiňuje
jako nejdůležitější něco jiného.
ŘE. Konkrétní odpověď není zaznamenána. MA.
V
ekonomické
oblasti
se
jedná
o
bezpečném
prostředí, kde mají možnost oddechu. ÚŘ. Hlavní přínos vidí v kontaktu s běžnou populací. Dále pak zodpovědnost za svěřený úkol, nácvik pracovních. dovedností, posílení sebedůvěry, sebevědomí, člověk se cítí být potřebný. Tyto prvky mohou mít i léčebný charakter.
Př.: „Je důležité zmínit to bezpečné prostředí, které se tady snažíme pro ně vytvářet.“
65
Téma: Náklady na zaměstnávání, finanční odměna Jednomu
z
respondentů
se
způsob
zaměstnávání
nákladný
nezdá, dvěma respondentům ano. Jeden respondent si myslí, že finanční
ohodnocení
by
mohlo
být
vyšší,
od
jednoho
není
odpověď známa a jeden si myslí, že by mělo být přiměřené.
Nezdá
ŘE.
se
jim
nákladný,
pokud
dostávají
příspěvek
na
zaměstnávání ze strany státu. Počítá se s tím, že dotyčný na sebe a
nemusí
práce,
vydělat.
kterou
financování
Vychází
osoba
daného
to
se
tak,
že
státní
znevýhodněním
pracovního
místa.
příspěvek
vykoná,
Odpověď
pokryjí
týkající
se
přiměřenosti finanční odměny není známa. MA. Co se týče provozu kavárny, je hodně náročná. Nejdražší na ní jsou zaměstnanci bez znevýhodnění. Financování místa pro osobu
se
znevýhodněním
zisková,
nepracuje
tolik
tam
náročné
nikdo
bez
není.
Šicí
omezení.
K
dílna
je
finančnímu
ohodnocení se manažerka zmiňuje v tématu Limity SF. ÚŘ. Finanční nákladnost hodnotí individuálně, v závislosti na typu
provozu
náklady z
na
důvodu
ve
firmě
zaměstnání
dalších
a
typu
osob
nákladů
duševní se
na
nemoci.
Přiznává,
znevýhodněním
asistenci,
systém
jsou
že
vyšší,
vzdělávání,
osobnostní rozvoj zaměstnance. Finanční ohodnocení by mělo být přiměřené pracovní pozici, době a místu práce. Neví, nakolik je finanční přínos pro zaměstnance se znevýhodněním významný. SF podpořené z globálních grantů mají mzdy nastaveny reálně. Přiznává,
že
někteří
postižením
zneužívají
zaměstnavatelé státních
osob
příspěvků
na
se
zdravotním
zaměstnání,
ale
myslí si, že se to netýká přímo SF.
Př.:
„…aby
zvládal
běžný
pracovní
pracovat…“
66
chod,
musí
se
s
ním
Téma: Oblast úspor Šetření v tomto typu podniku je náročné a zvlášť, pokud by se šetření mělo týkat zaměstnanců.
ŘE. Odpověď není známa. MA. Ušetřit na změně provozu, obsahu projektu a na zdravých zaměstnancích, což je ale problematické, protože jsou potřeba. Najít jiný zdroj financování a nespoléhat pouze na dotace. ÚŘ. Šetřit se dá pouze na vybavení a prostorách. Na lidech se šetřit nedá, tam je investice nejdůležitější. Pokud se nebude do lidí investovat, odejdou a podnik bude zatížen. Motivace a setrvání zaměstnanců na pozici je nutností. Musí se tam cítit dobře.
Př.:„…Je potřeba aby tady byli zdraví lidé a zvlášť ta kavárna je hodně náročný provoz…“
KATEGORIE: Občanská a politická oblast
Téma: Podpora státu Podpora SF není nijak odlišená od podpory chráněných dílen, nebo zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením.
ŘE. Nepodporuje je. Mají podmínky jako chráněné dílny nebo zaměstnavatelé zaměstnávající zdravotně znevýhodněné. MA.
Z
ekonomického
hlediska
je
veřejný
rozpočet,
zákon
o zaměstnanosti, dotování přes MPSV. V konzultační podpoře si není jistá, zda něco takového je. ÚŘ. Odpovídá v Příloze č. 3 Podpůrná studie financování.
Př.: „…konzultační podporu…se přiznám, si nejsem úplně jistá, ale snad ano.“
67
Téma:
Význam
existence
SF
pro
město,
možnosti
zaměstnanců
známa.
Spolupráce
v oblasti veřejného dění Odpověď
jednoho
respondenta
není
s městem a význam existence je vyjádřen u dvou respondentů. Dále
jeden
odpověděl,
že
zaměstnanci
nemají
o
ovlivňování
veřejného dění zájem. Druzí respondenti odpověděli, že jejich možnosti jsou stejné jako běžných občanů.
ŘE. Je navázána spolupráce s Prahou 8 – Troja, mají domluvené zakázky,
jedná
se
o
dlouhodobou
spolupráci.
Možnosti
zaměstnanců jsou stejné, jako ostatních občanů. MA. Existence by měla být významná, dělají prospěšnou věc. Mají jedinou kavárnu pro osoby s duševním onemocněním ve městě. Zaměstnanci osloveni
k
se
veřejných
jednání
při
aktivit
neúčastní,
komunitním
přestože
plánování.
Nikdo
byli se
zaměstnanců nemá zájem veřejné dění ovlivňovat. ÚŘ. Odpověď není známa.
Př.: „…byli osloveni, ale nikdo do toho jakoby nevstoupil, a my sami to neorganizujeme…“
KATEGORIE: Oblast kulturní
Téma: Zaměstnávání osob s duševním onemocněním na volném trhu práce První předpokladu onemocněním.
respondenti
uvádějí,
přizpůsobení Druhý
místa
respondent
že
to
pro hodnotí
možné osobu
je, s
ale
za
duševním
individuálně,
v
závislosti na diagnóze. Třetí respondent si je jistý, že to lze.
ŘE. Ano, ale je třeba jim přizpůsobit pracovní místo, kvůli specifickým nárokům vyplívající z jejich nemoci.
68
MA.
Je
to
individuální
v
závislosti
na
diagnóze,
nelze
to
zobecňovat. Jsou lidé, kteří na volném trhu uspěli, ale také lidé, kteří úplně selhali. ÚŘ. Určitě ano.
Př.: „Je potřeba si uvědomit o koho jde, o jakou osobu. To takhle všeobecně určitě nejde říct.“
7.2.3.
Respondent: Starosta obce Sedlec
KATEGORIE: Ekonomická
Téma: Spolupráce obce a SF Je vhodné, když se na společných projektech vyskytne firma se sociálním programem, protože jsou podporované. Co se týče žádosti o dotaci, je vhodné, aby se na ni SF objevila. To se týká
např.
přístupové
komunikace
od
autobusové
zastávky
k Jůnově statku. Cesta slouží jak zaměstnancům SF, tak občanům. Je
to
zdárný
příklad
první
společné
aktivity.
Dále
co
se
podařilo, bylo odkoupení pozemků v centru obce, které patřily Fokusu. společné
S
Fokusem
uzavřela
projekty.
Dohromady
dohodu, teď
řeší
o
účelu formu
pozemků úprav,
pro
stavby
apod., aby to vyhovovalo oběma stranám. Obec také pomáhala vybavit byty pro chráněné bydlení v Jůnově statku. Co se týče kulturních a společenských aktivit obou subjektů, vzájemně se domlouvají, aby se termíny nekryly. Obec akce pořádá někdy na volném prostranství, někdy uvnitř SF. Je zde provázanost mezi SF a obcí, starosta vítá její účast v obci. Na další společné projekty se teprve obec připravuje. Starosta by určitě doporučil ostatním obcím podpořit vznik SF na jejich území. 69
Př.: „To nejdůležitější pro nás, tak to byla na počátku dohoda, protože ty pozemky, vlastnil právě Fokus.“
Téma: Profit obce z hlediska existence SF Starosta a
nebude.
Je
zdůrazňuje, spokojen
že s
obec
úrovní,
nijak na
profitovat
které
je
nechce
rozvinutá
spolupráce teď, chce v ní nadále pokračovat, prohlubovat ji. To se týká zejména společenských a kulturních akcí, které by možná i rádi propojili. Nemyslí si, že by se v obci zvýšil turistický ruch. Spíše si myslí, že profituje SF a to z důvodu provozu restaurace a ubytování.
Př.: „My prostě z existence tý firmy na území obce nic nemáme, ani nechceme, ani neočekáváme.“
KATEGORIE: Oblast sociální, politická a občanská
Téma:Přínos zaměstnání v SF pro osoby s duševním onemocněním O přínosu zaměstnání je hluboce přesvědčen. Vidí v tom šanci lidí vrátit se do normálního života. Tito lidé potřebují, aby se o ně někdo postaral vzhledem k nemoci, kterou mají. Jsou ohrožení bezdomovectvím, sebevraždou.
Př.: „Kdyby se o toho člověka nikdo nepostaral, tak skončí bůhví kde.“
Téma: Hodnocení SF a jejich zaměstnanců občany Lidé nehodnotí přítomnost firmy v obci negativně, ani její zaměstnance, které mohou běžně potkat. Nemusí ani poznat, že se jedná o člověka s duševním onemocněním.
70
Starosta se nesetkal s tím, že by občané měli z těchto lidí strach nebo obavy. Náhled občanů na firmu od počátku vzniku do dneška vidí starosta tak, že lidé jsou liknaví a zprvu se nezajímají o to, co se v obci chystá, jaký je zájem. Zajímají se až tehdy, když se mezi nimi nějaká informace rozšíří. Pak se
chodí
ptát.
Starosta
v
době
vzniku
SF
v
zastupitelstvu
nebyl, ale předpokládá, že situace proběhla stejně. Starostou je
již
3
volební
období.
Nikdy
nezaznamenal
jakýkoliv
negativní postoj. Někteří občané Sedlce dokonce našli v SF zaměstnání.
Ostatní
zaměstnanci
do
SF
dojíždějí
z
Prahy
a
okolních obcí.
Př.: „Žijeme tady v naprosté symbióze.“
KATEGORIE: Kulturní
Téma: Další možnosti spolupráce
Starosta ani do budoucna nepočítá s tím, že by obec ze SF nějak profitovala.
Spolupráci
vidí
ve
vzájemné
pomoci
a v oblasti kultury. Co se týče jiné pomoci než v kulturních aktivitách,
obec
bohužel
není
finančně
natolik
silná,
aby
mohla SF finančně vypomoci. Starosta by rád, pokud se finanční situace zlepší, pomáhal SF i po této stránce, v závislosti na domluvě s ředitelkou zařízení nebo vedoucím SF. Starosta za sebe hovoří, že by byl rád, aby do budoucna byly udržovány dobré
vztahy
a
spolupráce.
Říká,
že
s
Fokusem
nikdy
neměl
žádné problémy.
Př.:
„Pokavaď tady budu já tak to tak bude, pokud tady bude
někdo jiný, tak nemůžu za to hovořit. Ale domnívám se, že ze strany
Fokusu
nikdy
nebyl
ten
měnili.“
71
podnět,
abychom
svůj
postoj
7.3. Shrnutí
Výzkum usiluje o zjištění, jaký význam má SF v oblasti sociální integrace pro osoby s duševním onemocněním. Snaží se o
vypátrání
významu
zaměstnání
v jednotlivých
rovinách
sociální integrace dle Mareše. (Sociální, ekonomická, kulturní a politicko-občanská) Významy SF v oblasti sociální integrace byli
zjišťovány
v teoretické výzkumu,
při
na
základě práce.
části užití
analýzy
dokumentů
Ověřovány
kvalitativní
pak
metody
a
byly
literatury
v empirickém
polostrukturovaných
rozhovorů. Práce
poskytuje
důkazy
ve
formě
výstupů
z rozhovorů.
Ve
výzkumu byly zodpovězeny dle možností autorky všechny výzkumné otázky, které byly položeny. Zodpovězení výzkumných otázek: •
Jakým
způsobem
vnímají
lidé
přínos
s
práce
duševním v
onemocněním
sociální
firmě?
subjektivně Po
stránce
ekonomické, sociální, psychické, občanské a kulturní? V odpovědích přivýdělek,
se
aktivita
často během
objevují dne,
výroky
typu
smysluplné
–
finanční
trávení
času,
příjemný kolektiv zaměstnanců. Příjem je víceméně pro osobní potřebu a podílení se na provozu domácnosti. Všichni chtějí v SF setrvat a neplánují v brzké době odchod, mají s prací zde pozitivní zkušenosti. Psychosociální služby spíše nevyužívají. Vztahy s kolegy jsou spíše dobré, stejně jako s vedoucí. Jeden z respondentů
se
v práci
necítí
příliš
dobře,
dva
jsou
spokojení. Změnu od doby než nastoupili do SF pociťují dva respondenti. Pocit být zaměstnán má význam pro dva respondenty. Jeden
respondent
se
cítí
rovnocenně.
Respondenti
kladně
hodnotí větší samostatnost a schopnost postarat se o sebe.
72
•
V čem spatřuje vybraná skupina (vedoucí pracovníci SF, úředník
státní
správy)
přínos
SF
z
hlediska
sociální
integrace osob s duševním onemocněním v rovině ekonomické – příjmy, ekonomická soběstačnost? V rovině kontakt
sociální se
–
trávení
zákazníky,
volného
posun
z
přátelství,
času,
hlediska
sebevědomí,
citových projevů, získané dovednosti a znalosti? V rovině politicko/občanské – podíl na veřejném dění, participace v politickém
systému?
společnosti
vzhledem
V rovině
kulturní
k danému
–
začlenění
onemocnění,
do
překonání
specifických překážek? Všechny skupiny považují SF za důležitou při zaměstnávání osob s invalidním důchodem. Vidí SF jako efektivní v oblasti integrace
osob
s duševním
onemocněním.
jsou
Často
zmiňovány
oblasti jako kontakt s běžnou společností, získání dovedností, návyků, mají vlastní plat. Každá skupina charakterizuje limity SF v jiné oblasti. Stejně tak
se
odlišují
názory
na
hlavní
přínos
SF
pro
osoby
s duševním onemocněním. Rozdílné jsou také názory na finanční náročnost zaměstnávání osob se znevýhodněním. Shodují se, že oblast
šetření
financování ovlivňovat občané.
v podniku spíše
malou.
veřejné
dění,
mají
Víceméně
připouští
byli
Sedlec
existenci
vidí obcí
náročná.
vidí
onemocněním
mezi
je
a
SF
je
SF
Zaměstnanci
možnosti
možnost,
začleňováni
na
v obci
navázaná
Pomoc
aby
volný jako
dobře.
stejné
nemají jako
lidé
trh.
státu
ve
zájem ostatní
s duševním
Starosta
obce
pozitivní,
spolupráce
Spolupráce
je
hlavně
v oblasti kultury. Obě strany si vycházejí vstříc ve svých požadavcích a plánují účast na společných projektech. Starosta se nesetkal s odmítavým postojem občanů vůči firmě, ani nemá zprávy o tom, že by někdo z občanů hodnotil zaměstnance SF negativně. z existence
Ekonomický SF
v obci
prospěch nevidí
ani a
ani
jiný
profit
nechce
a
starosta neočekává.
Starosta vnímá vliv zaměstnání v SF na sociální integraci osob s duševním onemocněním, jako velice prospěšný. 73
Do
budoucna
by
obec
ráda
finančně
přispěla
na
provoz
SF,
jestliže to finanční situace dovolí.
Hodnocení
významu
SF
dle
jednotlivých
rovin
sociální
integrace, podle všech skupin respondentů. Rovina ekonomická: Z rozhovorů s duševním
vyplívá,
onemocněním
že
význam
panuje
SF
v oblasti
pro
integraci
ekonomické.
osob
Všichni
respondenti se shodují na prospěšnosti výdělku, ale i na tom, že by mohl být o něco vyšší. Plat je užíván jako příspěvek na provoz domácnosti a k osobní potřebě. Jeden ze zaměstnanců se znevýhodněním uvádí, že na jeho příjmu jsou závislé další dvě osoby,
takže
znevýhodněním jejich
plat mají
ekonomické
je
pro
k platu příjmy
něj i
nezbytný.
invalidní
nejsou
Zaměstnanci
důchod,
vysoké.
ale
Získají
se
přesto
peníze
za
práci v bezpečném prostředí. Rovina sociální: Další
pozitivum
zaměstnání
je
v získání
návyků
a dovedností prospěšných v zaměstnání, ale i v běžném životě. Svůj význam má i náplň a aktivita během dne. Dalším významem jsou sociální interakce a navazování vztahů na pracovišti. U některých osob práce pozitivně ovlivňuje duševní rozpoložení a zároveň je baví. Pro dva respondenty má zaměstnání osobní význam, kdy pociťují např. pocit rovnocennosti. SF přispívá k posílení
sebedůvěry,
sebevědomí
a
pomáhá
se
člověku
s duševním onemocněním realizovat. Rovina politicko – občanská: Lidé s duševním onemocněním se začleňují do společnosti, jsou
v kontaktu
s běžnou
společností
a
tudíž
nedochází
k izolaci. Jejich možnosti v oblasti občanské participace jsou stejné jako možnosti ostatních občanů. Jeden respondent uvedl, že jejich zaměstnanci nemají zájem se na veřejném dění podílet, což se projevilo při komunitním plánování.
74
Rovina kulturní: Jeden ze zaměstnanců se znevýhodněním hovořil o tom, že média negativně ovlivňují mínění občanů o osobách s duševním onemocněním. Uvedl rovněž, že si lidé myslí, že je mentálně postižený a takhle s ním poté jednají. Negativně
vnímá,
zaměstnanci „jinak,
pokud
mají
divně,
vedoucí
duševní je
zmíní
onemocnění.
zmatený,
neví
před
zákazníkem,
Zákazník
co
si
má
se
pak
že
chová
myslet“.
Také
z rozhovorů vyplynulo, že zaměstnanci neuvádí svému okolí, že pracují v SF. Důvodem je např. i stud. Vědí to jen jejich nejbližší. Nesvěřují se, že trpí duševním onemocněním. Výzkum nepotvrdil, že by zaměstnanci SF vnímali významné změny svého okolí, vůči své osobě poté, co vstoupili do zaměstnání.
Z empirického integrace
je
výzkumu
rovina
vychází,
že
politicko-občanská
v oblasti a
sociální
kulturní
poněkud
v pozadí, oproti rovině sociální a ekonomické. Resp. empirický výzkum,
význam
SF
v těchto
dvou
rovinách
nepotvrdil.
Prostřednictvím kvalitativního výzkumu nebylo zjištěno, že by zaměstnání
v SF
onemocněním podnítilo
o
podnítilo organizaci
zájem
o
zájem svého
účast
na
zaměstnanců kulturního
politických
s duševním
života,
nebo
občanských
či
aktivitách. Zaměstnanci se znevýhodněním neplánují odchod z firmy na volný
trh,
omezení
jeden
pracovní
z argumentů schopnosti
je a
i
nemoc,
tedy
ze
které
invalidita.
vyplívá
Mají
se
SF
pozitivní zkušenost. Zde se názor odlišuje od úředníka státní správy,
který
říká,
že
je
to
možné
určitě.
Další
drobnou
odlišností je to, že nikdo ze zaměstnanců se znevýhodněním nezmínil jako plus, práci v bezpečném a chráněném prostředí a
získání
návyků
a
dovedností.
Navazování
vztahů
není
pro
zaměstnance se znevýhodněním prioritou. Tou je spíše výdělek a
náplň
pracovišti
dne,
určitý
kamaráda.
řád.
Jen
jeden
z respondentů
Z rozhovorů nevyplynulo,
jsou pracovníci školeni a dále vzděláváni. 75
jakým
má
na
způsobem
Financování SF a CHD, o němž se respondenti často zmiňují, je popsáno
v Příloze
č.
3.
Příloha
obsahuje
i
informace
o financování,o kterém respondenti nehovořili.
Vzhledem ke specifické skupině okruhu dotazovaných osob, kdy daný vzorek je příliš malý na zobecnění získaných závěrů, jsou
výsledky
spíše
ovlivněny
subjektivitou
oslovených
respondentů. Rizika objektivity jsou také v případě špatného pochopení otázek výzkumníka, či špatná interpretace odpovědi respondenta výzkumníkem.
76
Závěr
Celá práce je orientována na zodpovězení otázky, jakým způsobem
sociální
s duševním jednou
firma
působí
onemocněním.
z nejvíce
na
Osoby
ohrožených
sociální
s duševním
skupin
na
integraci
osob
onemocněním
jsou
trhu
práce.
Vzhledem
k povaze nemoci se mnohdy setkávají s nepochopením, předsudky ze i
strany účastí
zdravých na
trhu
lidí.
práce.
Tomu Ale
se
snaží
zaměstnání
vzdorovat
pro
ně
právě
stále
není
jednoduché získat a také si jej udržet. Potřebují zvýšenou míru podpory, ochrany na pracovišti, přiměřenou pracovní zátěž a úlevu. Tyto prvky v běžném pracovním poměru chybí a ne každý se
dokáže
přizpůsobit
natolik,
aby
na
volném
trhu
uspěl.
Vhodnou alternativou k běžnému zaměstnání je práce v SF. Ty nabízí
osobám
s duševním
onemocněním
všestrannou
pomoc
v oblasti sociální integrace. Práce
se
ve
své
teoretické
zabývala
části
poznatky
o sociální integraci českých autorů. Jako hlavní je použito Marešovy teorie o dělení sociální integrace na rovinu sociální, ekonomickou, kulturní a politicko-občanskou. Význam v oblasti sociální
integrace
v SF
potvrzují
i
výzkumy
zahraničních
autorů, které jsou k dispozici v Příloze č.1. Podpůrná studie český
a
zahraniční
výzkum.
Autorka
práce
vycházela
z teoretických poznatků, které ověřovala v empirickém výzkumu. Výzkum v této práci se soustředil pouze na sociální integraci osob
s duševním
onemocněním
v SF
a
jedné
CHD.
Pomocí
kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že nejvíce je naplňována integrace a
v
politicko
nepotvrdil.
rovině
sociální
občanská Zjištěný
je
a
ekonomické.
upozaděná,
význam
byl
výzkum
zejména
v
Oblast ji
kulturní
jednoznačně
oblasti
kontaktu
s běžnou společností, navazování vztahů, někdy přátelství.
77
Učení
se
podpora
novým
dovednostem,
sebevědomí
a
upevňování
seberealizace.
pracovních
Lidé
se
návyků,
učí
se
svým
onemocněním žít, chodit do práce, plnit pracovní povinnosti, nebát se odpovědnosti za svěřený úkol. Jsou více samostatní a dokáží si mnoho osobních záležitostí obstarat sami. Ke svému důchodu mají také plat, závislí na typu pracovní pozice, délce úvazku a finanční situaci firmy. Plat jim pomáhá podílet se na financování provozu domácnosti a také jej užívají pro osobní potřebu. Ve
výzkumu
nebyly
popsány
všechny
SF
v ČR,
s
cílovou
skupinou osob s duševním onemocněním, takže výsledky výzkumu jsou pouze orientační a spíše ovlivněné subjektivním pohledem jednotlivých
účastníků
výzkumu.
Ke
zkreslení
mohlo
dojít
i následným vyhodnocením autorky práce. Bohužel v ČR zatím není dostatek SF, s potřebným počtem pracovních
míst.
Práce
nezodpovídá
otázku
možného
budoucího
financování, nepokládá otázku, kolik těchto lidí odchází ze SF do CHD, či naopak na volný pracovní trh. Otázkou také zůstává, kdy a jakým způsobem se vyvine model české sociální firmy, standardy,
které
bude
muset
naplňovat
a
právní
zakotvení.
Během výzkumu se autorka nesetkala se stížností nebo podnětem na potřebu nové právní úpravy nebo ukotvením v zákoně. V této práci
nejsou
zastávat.
popsány
Zůstává
možné
otázka,
právní zda
vhodná, při vzrůstajícím počtu SF.
78
formy,
stávající
které
mohou
legislativa
SF bude
Seznam použité literatury
Tištěné zdroje
DOHNALOVÁ, Marie a kol. Sociální ekonomika - vybrané otázky. Praha : VÚPSV, 2009. ISBN 978-80-7416-052-3.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80 – 7367 – 040 – 2.
MALÁ, Eva., PAVLOVLOVSKÝ, Pavel. Psychiatrie učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese. 2., vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN: 978-80-7367-7.
MAREŠ, Petr., RÁKOCZYOVÁ, Miroslava., SIROVÁTKA, Tomáš a kol. Sociální vyloučení a sociální začleňování v České republice jako veřejně politická agenda, Praha: CESES FSV UK, 2006. ISSN: 1801-1640.
MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Praha : Portál, 2003. ISBN: 80-7178-549-0.
MUSZKOVÁ, K. Všetky naše opatrenia smerujú k riešeniu sociálnej inklúzie. Sociální práce, Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 9-10. ISSN: 1213-6204.
RAHN, Ewald. Psychiatrie : učebnice pro studium a praxi. Praha : Grada, 2000. ISBN 80-7169-964-0.
79
ŠLOUFOVÁ, Romana. Vymezení sociální ekonomiky v zahraničí. In DOHNALOVÁ, Marie a kol. Sociální ekonomika - vybrané otázky. Praha : VÚPSV, 2009, s. 19-29. ISBN 978-80-7416-052-3.
ŠVAŘÍČEK, Roman., ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0.
VITÁKOVÁ, Petra. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. Praha: Rytmus, 2005. ISBN 80-903598-0-9.
VRBOVÁ, Tereza. Sociální podnikání a jeho potenciál při začleňování znevýhodněných skupin na trh práce. Dopady zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním v sociální firmě Modrý domeček na jejich rodiny. Praha, 2011. 86 s. Diplomová práce (Mgr). Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra sociální práce. Dostupný z www: .
Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 143, s. 8270 – 8316 [cit.10.6.2011]. Dostupný z www: .
80
Internetové zdroje
Definition (Definice) [online]. Social Firms Europe CEFEC, 2011 [cit. 4.5.2011]. Dostupný z www: .
ERBANOVÁ, Radka. Co je sociální firma? Vhodný model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. 2006 [cit. 15.6.2011] Dostupné z www:
ekonomika.cz/cs/odborne-informace/88-co-je-socialnifirma.html>.
Jůnův statek [online]. Fokus Praha, o.s., 2006 [cit.1.8.2011]. Dostupný z www: .
Péče o duševní zdraví, středisko Výměník [online]. Péče o duševní zdraví, 2011 [cit. 11.7.2011]. Dostupný z www: .
ROSE, Diana et al. 250 labels used to stigmatise people with mental illness. London: King's College, 2007 [cit. 25.1.2011] Dostupný z www: .
SMIT, Aukje., GENABEEK, Joost van., KLERKX, Mike. European experiences with social economy. TNO: Hoofddorp, 2008 [cit. 13.7.2011] Dostupný z www:
.
81
Social Firms (Sociální firmy) [online]. Social Firms Europe CEFEC, 2011 [cit. 5.5.2011]. Dostupný z www: .
Sociální firma – český model [online]. Fokus Praha, o.s., 2006 [cit.10.3.2011]. Dostupný z www: .
Sociální podniky loňského roku podle CEFEC [online]. Nová ekonomika, o.p.s., 2009 [cit.3.6.2011]. Dostupný z www: .
ŠŤASTNÁ, Jaroslava. Je sociální ekonomie budoucností NNO?. 2006 [cit. 16.4.2011]. Dostupný z www: .
Values-Based Checklist For Social Firms (Hodnotící kritéria sociálních firem) [online]. Social Firms UK, 2009 [cit.25.7.2011].
Dostupný z www:
.
WARNER, Richard., MANDIBERG, James. An Update on Affirmative Businesses or Social Firms for People With Mental Illness. Psychiatric services. ps.psychiatryonline.org, 2006 [cit. 3.8.2011] Dostupný z www: .
82
What is a Social Firm (Co je sociální firma) [online]. Social Firms UK, 2011 [cit.21.5.2011]. Dostupný z www: . Zahrada [online]. Fokus Praha, o.s., 2006 [cit.1.8.2011]. Dostupný z www: .
83
Seznam příloh
Příloha č. 1:
Podpůrná studie český a zahraniční výzkum
Příloha č. 2:
Ukázka
přepisu
rozhovoru
(osoba se znevýhodněním) Příloha č. 3:
Podpůrná studie financování
84
s respondentem
XY
Příloha č. 1
Podpůrná studie český a zahraniční výzkum
•
Tereza Vrbová: Sociální podnikání a jeho potenciál při začleňování znevýhodněných skupin na trh práce. Diplomová práce, jejíž součástí je kvalitativní výzkum.
Cílem bylo: „zjistit, jaké dopady má zaměstnání člena rodiny se
zdravotním
znevýhodněním
v
sociální
firmě
Modrý
domeček
v Řevnicích na život jeho rodiny.“ (Vrbová, 2011, s. 43) Výsledky práce hovoří zejména o pozitivech. Ty převažují v oblasti pomoci
posílení
rodinných
člověka
se
soběstačnosti,
příslušníků,
zvýšení
zlepšení
znevýhodněním,
nezávislosti
změn
zlepšení
v rodinné
zdravotního
na roli
stavu
zaměstnaného člověka. Negativní stránku zaměstnání v sociální firmě spatřují rodinní příslušníci v určitých rizicích, které zaměstnání může přinést. Neutrální postoj (tedy neuvidí změny) zaujímají
rodinní
příslušníci
v oblasti
svého
trávení
času,
v trávení společných rodinných aktivit. Rodinní příslušníci nevnímají jako zásadní ekonomický přínos zaměstnání, na rodinný rozpočet. Vrbová, Sociální podnikání a jeho potenciál při začleňování znevýhodněných skupin na trh práce) Jako výzkumu
příklad Terezy
komunikace, a
dobré
uvádím
Vrbové:
překonání
nálady,
větší
vybrané Změna
strachu
výstupy
role
v rodině
z lidí,
zodpovědnost
z kvalitativního
na
nárůst základě
-
zlepšení
spokojenosti pravidelné
činnosti. Dále se pak projevila větší nezávislost na rodinných příslušnících spočívající v pokrocích v oblasti domácích prací, péče o zevnějšek, samostatné dojíždění.
85
V oblasti protože a
ekonomického
výdělek
funguje
rodinní
jako
Riziko
ve
rodiny firmě
výlučný
zaměstnání
příslušníci
znevýhodněním,
do
v sociální
člověka
víceméně
znevýhodněním.
přínosu
vytvoření
není
příjem
v sociální
strachu
ze
není
významná,
nijak
pro
osobu
firmě
se
spatřují
zneužití
komunity
vysoký
osoby
vyloučené
se
z běžné
společnosti, obava z chování zaměstnanců bez znevýhodnění vůči osobám se znevýhodněním. (Vrbová, 2011) •
Aukje
Smit,
Joost
van
Genabeek,
Mike
Klerkx.
Evropské
zkušenosti se sociální ekonomikou. TNO: Hoofddorp, 2008. Pracovní integrace v sociálních podnicích V Nizozemsku byl v roce 2008 publikován výzkum na téma pracovní integrace v sociálních podnicích. Politika nizozemské vlády usiluje o pravidelné zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu
práce.
Jeden
zaměstnáváním Nicméně
v
osob
ze se
soukromém
100
státních
znevýhodněním sektoru
je
a
podniků
se
pracovní
integrací.
situace
horší,
zabývá
protože
zaměstnávání těchto osob není pro zaměstnavatele atraktivní. Stále je málo pracovních míst. V této době holandská vláda znovu zvažuje úpravu právní legislativy týkající se chráněných pracovních
míst
a
příjmů
mladých
lidí
se
zdravotním
znevýhodněním. Přístupy
sociální
ekonomiky
mohou
nabídnout
zajímavé
možnosti vytváření pracovních míst v podnicích zaměřených na znevýhodněné skupiny. Nicméně oblast pracovní integrace formou sociálních podniků je v Nizozemí nepříliš známou. Za
této
sociálních státech.
situace
podniků
Výzkumu
s
se
TNO
analyzoval
zkušenosti
pracovní
integrací
zúčastnily
podniky
v z
pěti
soukromých evropských
Německa,
Belgie,
Velké Británie, Švédska a Itálie. Reintegrační družstevní firmy - hlavní výzkumné otázky byly: Jaké
jsou
zkušenosti
SP
s
pracovní
integrací
ve
zmíněných
státech? Jaká je role vlády a co se od těchto států může Nizozemí naučit? 86
Studie
je
soudržnosti,
součástí
výzkumného
který
financován
je
programu
TNO
nizozemským
sociální
ministerstvem
sociálních věcí a zaměstnanosti.
Výsledky Prostřednictvím výzkumu bylo zjištěno, že většina firem má za
cíl
nabízet
pracovní
své
místo.
zaměstnává Současné
jak
cílové
Dále
bylo
ekonomicky
skupin
vyrovnanou.
pravděpodobnost,
že
Vlády
pěti
ve
všech
osoby
obou a
tyto
šanci
skupiny
plat
běžné
budou
firem
integraci stát
také
dále
stále
pracovníky.
společnosti
úspěšný
podporují
a
většina
podporuje
komerčně
zemích
že
tak
skupin
zvyšuje Být
přiměřený
zjištěno,
znevýhodněné
zaměstnávání
znevýhodněných
skupině
se
zvětšuje
zaměstnávány.
vytváření
sociálních
podniků, i když různými prostředky. Vládní opatření lze rozdělit na pět druhů: •
Finanční
náhrada
za
nižší
produktivitu
a
další
dodatečné náklady •
Oblast podpory, investičních fondy a poradenství
•
Zviditelnění sektoru a zlepšení image sektoru
•
Speciální právní úprava a uznání
•
Zákonná kvóta pro zaměstnávání znevýhodněných skupin
Všechny ekonomiky.
mají
země
Dotace
na
podobné
chráněná
zájmy
v
pracovní
oblasti
místa
sociální
byla
omezená,
a bylo podporováno zaměstnávání v běžných firmách, přestože u SP
byla
prokázána
neuspokojivá
v
znevýhodněním
na
reintegrační
oblasti trhu
funkce.
řešení
práce.
Tato
účasti Proto
politika
osob
začala
byla
s
výrazným
být
sociální
ekonomika jednotlivých států inovována. Začalo se s podporou chráněných pracovních míst a finanční podporou chráněných míst v
běžných
firmách.
V
Nizozemsku
podniky podobné chráněným dílnám.
87
jsou
soukromé
integrační
Nyní se hledá nejvíce účinná politika v oblasti sociální ekonomiky.
Je
třeba
podporovat
pravidelné
zaměstnání
znevýhodněných skupin v soukromých podnicích a zároveň upravit zvláštní
opatření,
zaměstnávali.
pro
Nutné
pracoviště
podmínky
a
podniky,
vztahující
se
k
aby
je
speciálnímu
pracovnímu místu pro znevýhodněné osoby však mohou odrazovat běžné
firmy
k
najímání
pracovníků
(http://www.socialfirmseurope.org)
se
(Volný
znevýhodněním. překlad
autorky
práce)
•
Richard
Warner,
M.B.,
D.P.M.,
James
Mandiberg,
Ph.D.
Pozitiva sociální firmy pro osoby s duševním onemocněním. Výzkum začíná seznámením s problematikou sociálních firem, historií
vzniku.
„Tyto
podniky
jsou
vytvořeny
s
dvojím
posláním. Zaměstnávat lidi se zdravotním postižením a zároveň poskytovat výrobek nebo službu. Model byl vyvinut pro lidi s psychiatrickým zdravotním postižením v severní Itálii v roce roku 1970. Vlivem úspěchu v Itálii došlo k rozvoji sociálních podniků i jinde v Evropě a Austrálie. Nezávislý
evropský
do ostatních
vliv
států
pomohl
světa
k šíření
jako
je
vzniku
SF
Kanada,Spojené
také státy,
Japonsko. Družstva vznikla pro hospitalizované pacienty.Systém byl vyvinut v roce 1973 během deinstitucionalizace nemocnice San Giovanni v Terstu Výdělečně
činná
firma
v severovýchodní Itálii. působila
v oblasti
čištění
veřejných
budov a v roce 1985 byl počet pracovníků 130. Tento úspěšný model
zaměstnávání
rozšířil
po
celé
osob
s duševním
Itálii.
Podniky
zaměření na služby
onemocněním pak
jsou
se
různého
postupně typu
a
i výrobky.Velký počet
sociálních firem je kromě Itálie také v Německu. Dále jsou popsány jednotlivé typy sociálních podniků, družstev či firem v různých státech.
88
V některých částech severní Itálie se sociální podniky staly důležitou součástí místního hospodářství. Jinde, včetně dalších oblastí Itálie, je počet zaměstnaných osob
v
sociálních
uplatňovaná
firmách
politika
zanedbatelný.
podpory
SF
pomocí
V Itálii úpravy
je
státem
legislativy.
Obdobnou podporu SF nabízejí i jiné státy. Autoři zmiňují, že pro
SF
je
žádoucí,
s chybějící zaujmout
pokud
nabídkou
určitou
odhalí
služeb
obchodní
mezeru zboží.
či
strategii,
ty
na
trhu
Firmy jsou
a
přijde
musí
často
opět
různé.
Faktorem, který pomohl urychlit vznik modelu sociální firmy pro osoby s duševním onemocněním v Evropě, byl až do nedávné doby nedostatek přiměřené rehabilitační alternativy. Autoři
došli
k závěru,
že
SF
nabízejí
větší
výhody
než
podporované zaměstnávání. Studie ukazují, že víra zaměstnanců v sociální poslání organizace, podporuje
organizační
zvyšuje
schopnosti.
zapojení do práce a
Sociální
podniky
mohou
vybudovat cit pro práci v kolektivu zaměstnanců vyznačující se věrností, připomínající oddanost sociálnímu hnutí. Tento jev je
větší,
stejně
jako
když
sociální
družstvo,
firmy
který
přijaly
zvyšuje
organizační
solidaritu
a
formu,
vzájemnou
podporu.“ (http://www.socialfirmseurope.org) práce)
89
(Volný
překlad
autorka
Příloha č. 2
Ukázka přepisu rozhovoru s respondentem XY (osoba se znevýhodněním)
Materiálně-ekonomická oblast •
Jsou
pro
vás
peníze,
které
si
zde
vyděláte
nezbytné
k tomu, abyste se zabezpečil? „Noo teďkom po zdražení asi už jo…, jak se pořád zdražuje. Dříve jsem asi s tim důchodem, jako jen tak tak vyžil, ale teďkom si myslím, že už to má význam, ty peníze tady.“ •
Je na vašem příjmu závislá nějaká další osoba nebo osoby?
„Ne ne…, no jako i když důchod a tady ten příjem, jsou už celkem,
ne
nějaký
velký,
ale
relativně
slušný
peníze,
na
založení rodiny to opravdu není…(Musíte platit nájem?) No my bydlíme v rodiným domku, takže nájem nemusíme platit, ale jako musím přispívat na topení, elektřinu a tak dále.“
Práce ve firmě •
Vnímáte, že by vám zde něco chybělo – co se týče vztahu zaměstnavatele k vám jako zaměstnanci?
„Já myslím že šefová je naprosto výborná a v pohodě a snaží se nám ve všem vstříc, pokud to jde. A hlavně má tu práci fakt zorganizovanou no…(Co se týče organizace práce, vyhovuje vám to takhle) noo je to naprosto v pohodě.“ •
Jsou pro vás úkoly, které dostáváte, jasné?
„Joo to jo, jsou to pomocný práce, takže u toho nemusí člověk nemusí v tom hledat žádnou docentůru.“
90
Příloha č. 3
Podpůrná studie financování
O financování SF byl veden rozhovor s paní Mgr. Taťánou Plecháčkovou
–
Projektovou
manažerkou
pro
aktivitu
sociální
ekonomiky, MPSV – Služby v oblasti sociální integrace. Podpora
sociálních
z
vlastních
zisků
o
podnikatelskou
–
firem:
mají
provozních Z
činnost.
možnost
příjmů,
financování
pokud
provozních
se
příjmů
jedná
financují
provozní výdaje. Tato oblast financování však tvoří jen malý podíl. Většina firem není schopna zabezpečit bezproblémový chod bez dalších dotací. Další možností je financování skrze evropské fondy, které nabízí
a
administruje
MPSV.
Existují
dva
globální
granty,
zaměřující se na podporu vzniku nových podnikatelských aktivit, s
cílem
zaměstnávat
znevýhodněné
osoby.
Podmínkou
je
také
naplňování dalších principů sociálního podnikání. Jsou proto vhodné pro SF. Forma podpory je investiční a neinvestiční. Investiční
zahrnuje
hmotného
majetku.
nákladů,
další
vybavení
podniků,
Neinvestiční
náklady
na
pak
pořízení např.
zaměstnance,
a
dlouhodobého
úhradu také
mzdových
náklady
na
marketing či publicitu. Žadatel může požádat o oba granty. Pomáhá
SF
zajistit
provozovnu,
zajistit
platy
zaměstnancům,
začít provoz, ale podpora je jednorázová. Nejedná se tudíž o systémové řešení dlouhodobého financování SF a úhradu jejich nákladů na provoz. Podpora z globálních grantů je možná až do výše 5mil KČ. Je důležité, aby SF našly díru na trhu, zjistily poptávku po výrobku či službě a tam pak zaměřily svou činnost.
91
Jsou
vyhlášené
kontinuální, standardní
výzvy
k
otevřené
žádost
o
podávání
až
do
dotace,
projektových
roku
2012.
předkládají
žádostí.
Žadatelé
Jsou
vyplňují
podnikatelský
plán.
v něm se musí objevit analýza trhu, dostupná konkurence, popis aktivit a výdajů. Firmy se účastní výběrového řízení a žádost se pak hodnotí externími hodnotiteli. Každá žádost prochází systémem komisí. Zpravidla je přijato 20-30% žádostí. Dotace je nevratná a firmy často žádají o maximum (tedy 5mil Kč), které úspěšné firmy většinou získají. Podporují se inovativní projekty, které přinášejí na trh něco nového, mají seriozní analýzu trhu, konkurenceschopnost a prokázaly udržitelnost. Ta je stanovena na 5 let. Firmy jsou kontrolovány ze strany MPSV po celou dobu udržitelnosti, každý rok. Kontroluje se majetek, i pracovní místa, které se zavázala firma udržet. Pokud firma tato pracovní místa neudrží, nebo dokonce zbankrotuje, činí sankce MPSV plnou výši dotace. Změny v majetku se sankčně řeší se žadatelem individuálně. Granty jsou určeny pro nově vznikající SF, ale do budoucna budou rozšířeny i pro stávající firmy, které chtějí rozšiřovat svoje služby, navyšovat personální a produkční aktivitu. Vždy bude podmínkou získání dotace navýšení personální kapacity pro zaměstnance
se
znevýhodněním,
aby
nedocházelo
k
účelovému
čerpání dotací. Nyní je podmínkou pro dotaci určen poměr pracovníků. Min 30%
zaměstnanců
se
znevýhodněním
znevýhodnění.
Připravuje
zaměstnanců
se
se
vůči
navýšení
znevýhodněním
zaměstnancům
procent
vůči
na
poměr
bez 40%
zaměstnancům
bez
znevýhodnění. Na základě hodnocení odborníků, byl ovšem poměr zdravých
osob
mezi
znevýhodněnými
stanoven
na
cca
5O/50%.
Kdyby se ještě více navýšil podíl znevýhodněných zaměstnanců, pro firmu by to byla velká zátěž a nebyly by schopny plnit zakázky v termínech. Financování podle Zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti: Zákon definuje osobu se zdravotním znevýhodněním následovně:
92
„Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která
má
zachovánu
schopnost
vykonávat
soustavné
zaměstnání
nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít
dosavadní
podstatně
omezeny
zdravotního
kvalifikaci z
důvodu
stavu.“( §67,
nebo
kvalifikaci
jejího
získat
dlouhodobě
Zaměstnávání
osob
jsou
nepříznivého
se
zdravotním
postižením) Zákon dále upravuje financování pracovního místa osob
se
znevýhodněním,
zaměstnávání poskytován
se
se
zaměstnanců
krajskou
„Zaměstnavateli
zdravotním se
§
78,
zdravotním
příslušnou
následovně: osob
osob
se
řídí
postižením. pobočkou
ÚP.
zaměstnávajícímu
postižením
poskytuje
Příspěvek
z
na
podporu
Příspěvek Zákon
více
celkového
příspěvek
na
podporu
je
hovoří
než
počtu
50
%
svých
zaměstnávání
těchto osob. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně
vynaložených
mzdových
nákladů
na
zaměstnance
v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením. Příspěvek
je
složen
z
pojistného
na
sociální
zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné
zdravotní
pojištění,
které
zaměstnavatel
za
sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.“ Je zřejmé, že tento příspěvek od ÚP je stěžejní pro chod SF. Otázkou zůstává, jak by SF mohly fungovat, kdyby jim tento příspěvek nebyl přiznán. Většina SF nemá natolik vysoký příjem z vlastní činnosti, aby svůj provoz mohla financovat sama.
93
