Sociálně demografická analýza Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností. Pavel Bareš Věra Jeřábková Ladislav Průša Tomáš Soukup

Sociálně demografická analýza Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností

Pavel Bareš Věra Jeřábková Ladislav Průša Tomáš Soukup

VÚPSV, v.v.i., Praha 2009

Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU, České Budějovice)

Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 398. publikaci Vyšlo v roce 2009, 1. vydání, náklad 220 výtisků, počet stran 103 Tisk: VÚPSV, v.v.i. ISBN

978-80-7416-037-0 http://www.vupsv.cz

Abstrakt Publikace byla zpracována v rámci veřejné zakázky na vypracování sociodemografické analýzy města Roudnice n. L. jako obce s rozšířenou působností vypsané městem Roudnice nad Labem. Jejím obsahem je demografická projekce obyvatelstva na tomto území, zhodnocení vybavenosti regionu vybranými sociálními službami a vyhodnocení poskytování příspěvku na péči a jeho využívání. Dále se zpráva věnuje výsledkům průzkumu, který mapoval potřeby pěti cílových skupin ve vztahu k sociálním službám. Jeho cílem bylo zjistit informovanost o službách a hodnocení významu této problematiky pro vlastní osobu či blízké osoby, rozsah využívání služeb a spokojenosti se službami, respektive zmapování důvodů nespokojenosti u služeb, které se dotazovaného týkají nebo mohou výrazněji týkat. Pro účely orientačního srovnání byly sledovány také všeobecné preference občanů v sociální oblasti (tj. jejich postoje i ke službám, které pro respondenta či jemu blízké osoby významné nejsou). Klíčová slova: sociodemografická analýza, osoby se zdravotním postižením, pečující osoby, příspěvek na péči, rodiče s dětmi, senioři, sociální služby

Abstract The survey was commissioned by the city and district of Roudnice nad Labem. The aim of the survey was to compile information which would then be used to provide an indepth socio-demographic analysis of both the town itself and surrounding municipalities included in the Roudnice administrative district. The final report includes regional information on the socio-demographic projection of the future number of inhabitants, the availability of selected social services and the awareness of and subsequent exploitation of the care allowance. Subsequently, the results of the study were used to map social services needs among five selected target groups. The survey aimed at eliciting information on respondents’ awareness of social services, perceptions of their importance according to respondents, the level of utilization of social services (both real consumption and interest in doing so) and satisfaction, or reasons for dissatisfaction, with the services utilized. The report describes attitudes towards other services provided in the region as well. Key words: care allowance, carers, families with children, handicapped people, seniors, social services, socio-demographic analysis

Obsah Úvod ............................................................................................................. 7 1. Zpracování demografické projekce obyvatelstva v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností ................. 8 1.1 Východiska projekce.............................................................................. 8 1.2 Použitá metoda zpracování projekce ........................................................ 8 1.3 Výsledky projekce ................................................................................. 8 2. Sociální služby poskytované v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností .............................................. 10 2.1 Poskytované sociální služby.................................................................. 10 2.2 Vybavenost města Roudnice nad Labem a jejího spádového území jako obce s rozšířenou působností vybranými sociálními službami ..................... 11 2.3 Příspěvek na péči a jeho využívání pro sociální služby .............................. 13 3. Výsledky průzkumu mezi obyvateli regionu ............................................. 15 3.1 Cíle a zadání průzkumu........................................................................ 15 3.2 Základní údaje o vzorku....................................................................... 18 3.3 Společná zjištění pro všechny skupiny.................................................... 19 3.4 Senioři a osoby pečující o seniory.......................................................... 23 3.5 Osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se zdravotním postižením ......................................................................................... 26 3.6 Využívání sociálních služeb u seniorů a osob se zdravotním postižením a přiznané příspěvky na péči ................................................................ 29 3.7 Rodiny s malými dětmi (0-5 let)............................................................ 30 3.8 Rodiny se staršími dětmi (6-14 let) ....................................................... 31 3.9 Rodiny s mladistvým nebo společně žijící s mladým dospělým (15-26 let) ... 32 3.10 Shrnutí výsledků a jejich využití při určování priorit pro oblasti sociálních služeb, služeb pro rodiny s dětmi a volnočasových aktivit ......................... 35 4. Závěry a doporučení ................................................................................ 38 Literatura .................................................................................................... 41 Přílohy

Úvod

Úvod Plánování sociálních služeb má v Roudnici nad Labem dlouholetou tradici. První sociálně demografická analýza a prognóza sociálních služeb v Podřipském regionu byla zpracována na přelomu let 1997-1998,1 do procesu komunitního plánování se město Roudnice nad Labem zapojilo již v r. 2004, poslední komunitní plán rozvoje sociálních služeb byl zpracován na období let 2007-2008. Cílem zpracování předkládané sociálně demografické analýzy je: -

vyhodnotit aktuální demografické trendy v Roudnici nad Labem v jejím spádovém území jako obce s rozšířenou působnosti,

-

vyhodnotit využívání příspěvku na péči k zabezpečení sociálních služeb,

-

realizovat sociologický průzkum mezi obyvateli celého regionu zaměřený na oblast sociálních služeb - bylo provedeno kolem 500 řízených rozhovorů s obyvateli v regionu, pozornost byla zaměřena na zjišťování -

specifických potřeb občanů města a regionu ve vztahu k sociálním službám,

-

které služby v regionu chybí,

-

které služby nejsou dostatečně využívány,

-

jaká je cenová a dopravní dostupnost stávajících služeb sociální péče a služeb sociální prevence v regionu,

-

dostupnost informací občanů o poskytovatelích služeb sociální péče a služeb sociální prevence v regionu,

-

spokojenosti uživatelů s nabídkou volnočasových aktivit pro děti a mládež.

Na tomto základě jsou následně koncipovány doporučení pro další rozvoj sociálních služeb v Roudnici nad Labem i v celém spádovém regionu.

1

viz: Sociálně demografická analýza a prognóza Podřipského regionu, SOCIOKLUB, Praha 1998

7

1. Zpracování demografické projekce obyvatelstva v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností

1. Zpracování demografické projekce obyvatelstva v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností 1.1 Východiska projekce Při zpracování demografické projekce obyvatelstva ve spádovém regionu Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností byla jako výchozí data použita: -

data ČSÚ o věkovém složení obyvatelstva ve spádovém regionu Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností v pětiletých věkových intervalech v členění na muže a ženy k 31.12.2007,

-

data ČSÚ o věkovém složení obyvatelstva v Roudnici nad Labem podle jednotek věku v členění na muže a ženy k 31.12.2007,

-

úmrtnostní tabulky obyvatelstva zpracované ČSÚ pro Ústecký kraj podle jednotek věku v členění na muže a ženy pro léta 2006-2007,

-

projekce obyvatelstva ČR do r. 2050 zpracovaná ČSÚ v r. 2003 a projekce obyvatelstva ČR do r. 2065 zpracovaná ČSÚ v r. 2009.

1.2 Použitá metoda zpracování projekce Pro zpracování demografické projekce v Roudnici nad Labem a jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností byla využita standardní metoda zpracování - komponentní metoda bez migrace s tím, že při prognózování počtu živě narozených dětí v letech 2008-2025 byl jako východisko zvolen podíl dětí žijících podle pohlaví ve věkové skupině 0 let k 31.12.2007 v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém území jako obce s rozšířenou působností na celkové počtu dětí žijících podle pohlaví v této věkové skupině ke stejnému datu na území ČR. Tento relativně jednoduchý postup byl zvolen proto, že standardně používané metody prognózování počtu živě narozených dětí vykazují již krátce po zpracování relativně velké odchylky v porovnání se skutečností,2 a proto je nezbytné úrovni porodnosti věnovat trvale pozornost, a to především ve vazbě na potřebu služeb pro rodiny s nejmenšími děti (jesle, mateřské školy).

1.3 Výsledky projekce Podle zpracované projekce obyvatelstva do r. 2025 lze předpokládat, že počet obyvatel v Roudnici nad Labem a jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností klesne v porovnání s r. 2007 o 1 963 osob (o 6,2 %) z 31 753 na 29 790 osob, přičemž ale dojde k významným změnám ve věkové struktuře:

2

8

Např. střední varianta projekce obyvatelstva zpracovaná ČSÚ v r. 2003 předpovídala, že v r. 2007 se v ČR narodí celkem 97 444 dětí, ve skutečnosti se však narodilo 114 410 dětí, tj. o 17,4 % více, než předpokládala projekce ve své střední variantě a o cca 12 tis. dětí více, než předpokládala vysoká varianta této projekce (= 102 896 dětí).

1. Zpracování demografické projekce obyvatelstva v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností

-

počet osob ve věkové skupině 0-14 let klesne o 63 osob (o 1,4 %) z 4 611 na 4 548 osob (s výše uvedeným rizikem), jejich podíl na celkovém počtu obyvatel v tomto regionu přitom vzroste ze 14,5 % v r. 2007 na 15,3 % v r. 2025,

-

počet osob ve věkové skupině 15-64 let klesne o 3 194 osob (o 14,3 %) z 22 268 na 19 074 osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel v tomto období klesne ze 70,1% na 64,0 %,

-

počet osob starších 65 let vzroste o 1 294 osob (o 26,6 %) z 4 874 na 6 168 osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel vzroste z 15,4 % na 20,7 %.

V samotné Roudnici nad Labem ve stejném období lze přepokládat, že počet obyvatel klesne o 325 osob (o 2,5 %) z 13 246 osob v r. 2007 na 12 921 osob v r. 2025, přičemž: -

počet osob ve věkové skupině 0-14 let vzroste o 573 osob (o 32 %) z 1 793 na 2 366 osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel ve městě vzroste z 13,5 % v r. 2007 na 18,3 % v r. 2025,

-

počet osob ve věkové skupině 15-64 let klesne o 1 436 osob (o 15,6 %) z 9 175 na 7 739 osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel v tomto období klesne z 69,3 % na 59,9 %,

-

počet osob starších 65 let vzroste o 537 osob (o 23,6 %) z 2 278 na 2 815 osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel vzroste ze 17,2 % na 21,8 %.

Podrobnější údaje jsou zřejmé z grafů v příloze č. 1.

9

2. Sociální služby poskytované v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností

2. Sociální služby poskytované v Roudnici nad Labem a v jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností 2.1 Poskytované sociální služby Podle registru poskytovatelů sociálních služeb je v současné době celkem poskytováno celkem 17 služeb, jejich seznam je uveden v příloze č. 2. Těžiště těchto služeb je položeno na služby sociální péče, jsou však zde zastoupeny i služby sociální prevence a poradenství. Pozitivně je nutno hodnotit skutečnost, že zřizovateli sociálních služeb jsou v převážné většině nestátní neziskové organizace (občanská sdružení humanitární organizace církví). Tuto skutečnost je nutno vyzdvihnout především v té souvislosti, že stávající systém financování sociálních služeb nedává poskytovatelům sociálních služeb dlouhodobě ani krátkodobě jistotu stability finančních toků, což zcela jednoznačně vede ke stagnaci celého systému sociálních služeb. Je zřejmé, že rozvoj tak významného segmentu veřejných služeb, jako jsou sociální služby, není možno postavit na principu poskytování dotací ze státního rozpočtu (není na ně totiž právní nárok) a na "cenové regulaci" úhrad uživatelů za poskytované úkony pečovatelské služby a za pobyt a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb. Připočteme-li k tomu zneužívání postavení některých aktérů v celém tomto systému,3 je zřejmé, že je nutno výrazně ocenit dlouhodobou snahu města Roudnice nad Labem a dalších poskytovatelů z řad obcí a nestátních neziskových organizací participovat v této oblasti a podílet se na řešení problémů občanů v obtížné sociální situaci. Pozitivně je rovněž nutno hodnotit řadu dalších skutečností, které doprovázejí poskytování sociálních služeb v Podřipském regionu. V první řadě se jedná o dlouhodobou snahu města o propojení poskytování sociálních a zdravotních služeb na místní úrovni. Tato skutečnost se nejvýrazněji promítnula v okamžiku, kdy byl uveden do provozu nový domov seniorů a kdy došlo k tomu, že tento domov si všechny služby nakupoval u Podřipské nemocnice s poliklinikou, která zaměstnávala všechny pracovníky s výjimkou ředitele a ekonomky. Bohužel po administrativním zákroku ze strany ministerstva financí bylo nutno od tohoto modelu odstoupit, což vedlo k okamžitému nárůstu nákladů v relaci na jedno lůžko v domově pro seniory o cca 2 000 Kč měsíčně. Ocenit je rovněž nutno skutečnost, že Podřipská nemocnice s poliklinikou je registrována jako poskytovatel sociálních služeb, v současné době je největším poskytovatelem pečovatelské služby v celém regionu. Pozitivně je rovněž nutno hodnotit skutečnost, že většina poskytovatelů pečovatelské služby poskytuje tuto službu nepřetržitě, což přispívá k oddálení potřeby celodenní péče v pobytovém zařízení. Tento trend, který je zcela v souladu se soudobými aktuálními trendy rozvoje sociálních služeb v evropských zemích, je zatím 3

10

Např. krajské úřady v rámci dotačního řízení prioritně usilují o dosažení maximální výše podílu státní dotace na krytí celkových nákladů zařízení, jichž jsou zřizovateli, na úkor zařízení, jejichž zřizovateli jsou města, obce a nestátní neziskové organizace (viz L. Průša - Rezidenční péče č. 1/2007), zdravotní pojišťovny kryjí náklady skutečně poskytované ošetřovatelské a rehabilitační péče z cca 10 % (viz L. Průša a kol. - Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních, VÚPSV, v.v.i. Praha 2009).


v naší zemi uplatňován ve velmi omezeném rozsahu a - je poněkud s podivem - že není příznivě přijímán ani v rámci doposud provedených inspekcí sociálních služeb.

2.2 Vybavenost města Roudnice nad Labem a jejího spádového území jako obce s rozšířenou působností vybranými sociálními službami Při koncipování jednotlivých sociálních aktivit, jejich racionálního provozování a při hodnocení vybavenosti jednotlivých regionů a měst sociálními službami je nutno mít na zřeteli několik základních premis: -

celá baterie sociálních služeb tak, jak jsou definovány v zákoně o sociálních službách, by měla být k dispozici v zásadě na území každého kraje,4

-

při rozhodování o vybavenosti jednotlivých měst a jejich spádových území je nutno mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů ovlivňujících rozhodovací procesy je velikost města a jeho spádového území,

-

v rámci reformy veřejné správy byly sociální služby převedeny do samosprávné působnosti jednotlivých krajů a měst, přičemž především jednotlivé obce s rozšířenou nebo s přenesenou působností nic nemotivuje k tomu, aby pro občany žijící v jejich spádových územích usilovaly o rozvoj potřebných a žádaných sociálních služeb,5 proto by jednotlivé kraje měly zajistit, aby dostupnost jednotlivých sociálních služeb nebyla neopodstatněně determinována regionálními specifiky jeho jednotlivých mikroregionů.

Pro hodnocení vybavenosti jednotlivých regionů sociálními službami lze jako orientační charakteristiky použít tzv. kvantitativní standardy vybavenosti, které byly ve 2. polovině 90. let minulého století koncipovány na bývalém federálním ministerstvu práce a sociálních věcí jako tzv. normativy vybavenosti. Přestože nikdy nebyly uvedeny do života především z důvodu obavy z dlouhodobého předurčení investiční výstavby ze strany tehdejších rozhodujících politických orgánů, všechny doposud provedené analýzy6 ukázaly, že tyto charakteristiky byly koncipovány objektivně, vyjadřují reálně potřebu definovaných typů služeb a představují nástroj, který umožňuje mj. porovnat vybavenost jednotlivých regionů sociálními službami. Vzhledem k tomu, že tyto - v dnešním pojetí - kvantitativní standardy vybavenosti byly koncipovány především pro služby sociální péče, bude i v dalším textu stěžejní pozornost věnována hodnocení vybavenosti města Roudnice nad Labem a jeho spádového území jako obce s rozšířenou působností především tomuto typu služeb.

4

Spojení "v zásadě" je použito zcela vědomě, neboť i mezi jednotlivými kraji existují značné ekonomické, sociální a demografické rozdíly - viz L. Průša - Reforma veřejné správy a její dopad na systémy sociální ochrany obyvatelstva, Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 6/2003.

5

Tato skutečnost má potom za následek, že s rostoucí vzdáleností od jednotlivých center mj. klesá dostupnost veřejných služeb a roste nebezpečí sociálního vyloučení - podrobněji viz: J. Musil - Regionální a místní formy sociálního vyloučení a jak jim čelit - problém vnitřních periférií v České republice, in: T. Sirovátka - Sociální vyloučení a sociální politika, Masarykova univerzita, Brno 2006.

6

viz např. L. Průša - Ekonomie sociálních služeb, ASPI, Praha 2007

11


Z tohoto pohledu lze konstatovat, že: -

počet míst v domovech pro seniory v relaci na 1 000 osob starších 65 let je v Roudnici nad Labem cca 2x vyšší, než je průměrná celostátní hodnota a v relaci na 1 000 osob starších 80 let je o cca 40 % vyšší než tato hodnota na celostátní úrovni,

-

počet míst v domovech pro seniory v relaci na 1 000 osob starších 65 let je v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území jako obce s rozšířenou působností o cca 90 % vyšší, než je průměrná celostátní hodnota a v relaci na 1 000 osob starších 80 let je cca o 40 % vyšší než tato hodnota na celostátní úrovni,

-

počet příjemců pečovatelské služby v relaci na 1 000 osob starších 65 let je v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území jako obce s rozšířenou působností cca poloviční, než je průměrná celostátní hodnota tohoto ukazatele.

Podrobnější údaje jsou zřejmé z tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Porovnání vybavenosti Roudnice nad Labem a jejího spádového území jako obce s rozšířenou působností službami sociální péče (data r. 2008) s průměrnými celostátními hodnotami (data r. 2007)

41 618

Roudnice nad Labem a její spádové území jako ORP 190

95 520

150

110

27,5

39,0

52,7

119,4

141,5

166,0

63,1

30,8

48,3

ČR počet míst v domovech pro seniory počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba vybavenost místy v domovech pro seniory v relaci na 1 000 osob starších 65 let vybavenost místy v domovech pro seniory v relaci na 1 000 osob starších 80 let počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba v relaci na 1000 osob starších 65 let

Roudnice nad Labem 120

Pramen: vlastní propočty

O tom, že z hlediska porovnání vybavenosti celého regionu i samotného města místy v domovech pro seniory je situace příznivější, než jsou celorepublikové údaje, svědčí mj. údaje o struktuře uživatelů služeb v domově pro seniory v Roudnici nad Labem podle místa, odkud do domova pro seniory přišli. Z celkového počtu 126 klientů7 přišlo (podle údajů z počátku června 2009) do tohoto zařízení: -

z Roudnice nad Labem 28 klientů, tj. 22,2 % z celkového počtu,

-

ze spádového území Roudnice nad Labem jako obce z rozšířenou působností 26 klientů, tj. 20,6 % z celkového počtu,

-

z Prahy 39 klientů, tj. 31,0 % z celkového počtu,

-

z ostatních měst a obcí 33 klientů, tj. 26,2 % z celkového počtu.

7

12

Domov pro seniory v Roudnici nad Labem má registraci i jako domov se zvláštním režimem


Dalším prvkem, který dokumentuje tuto situaci, je struktura klientů domova pro seniory v Roudnici nad Labem podle míry závislosti. Z celkového počtu 126 klientů počátkem června 2009: -

37 z nich nemělo přiznán příspěvek na péči (tj. 29,4 %),

-

27 z nich mělo přiznán příspěvek na péči v I. stupni závislosti (tj. 21,4 %),

-

28 z nich mělo přiznán příspěvek na péči v II. stupni závislosti (tj. 22,2 %),

-

21 z nich mělo přiznán příspěvek na péči ve III. stupni závislosti (tj. 16,7 %),

-

13 z nich mělo přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni závislosti (tj. 10,3 %).

Tyto údaje ukazují, že v tomto zařízení je 29,4 % klientů bez jakéhokoli příspěvku na péči, což je v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 zákona o sociálních službách (v domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu zdravotního postižení a věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby).8

2.3 Příspěvek na péči a jeho využívání pro sociální služby V březnu 2009 pobíralo příspěvek na péči v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území jako obce s rozšířenou působností celkem 757 osob, přičemž: -

122 z nich využívalo služeb některého pobytového zařízení,

-

55 z nich využívalo terénní služby,

-

580 z nich poskytovala služby blízká osoba.

Struktura příjemců je zřejmá z tabulky č. 2. Tabulka č. 2 Struktura příjemců příspěvku na péči v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území jako obce s rozšířenou působnosti v březnu 2009 stupeň příspěvku celkem

forma péče pobytová zařízení

terénní služby

celkem

blízká osoba

122

55

580

757

I.

35

25

227

287

II.

39

16

198

253

III.

29

7

109

145

IV.

19

7

46

72

Pramen: interní data Městského úřadu v Roudnici nad Labem

Strukturu příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku příjemce, pohlaví a míře závislosti ukazuje tabulka č. 3.

8

V září 2008 bylo v ČR v pobytových zařízeních celkem cca 34 % klientů bez přiznaného příspěvku na péči - viz: L. Průša - Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory, VÚPSV, v.v.i. Praha 2008.

13


Tabulka č. 3 Struktura příjemců příspěvku na péči v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území v závislosti na věku příjemce, pohlaví a míře závislosti v březnu 2009 I. stupeň

věk

muži

II. stupeň

ženy

muži

III. stupeň

ženy

muži

IV. stupeň

ženy

muži

ženy

do 3 let

0,14

0,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3 - 18

0,14

0,03

0,11

0,12

0,28

0,17

0,14

0,06

19 - 50

0,07

0,08

0,09

0,09

0,12

0,11

0,04

0,01

51 - 55

0,06

0,40

0,12

0,40

0,00

0,06

0,06

0,06

56 - 60

0,23

0,45

0,23

0,17

0,12

0,00

0,06

0,11

61 - 65

0,45

0,40

0,52

0,54

0,15

0,13

0,07

0,00

66 - 70

0,85

1,38

0,97

0,89

0,24

0,30

0,12

0,10

71 - 75

0,72

1,93

0,58

1,18

0,72

0,64

0,29

0,54

76 - 80

2,51

3,02

2,09

2,48

1,25

0,86

0,84

0,54

81 - 85

4,44

9,19

6,83

5,76

2,05

4,67

1,02

1,40

86 - 90 90 +

9,43

17,67

7,55

16,54

3,77

6,77

0,94

2,63

22,73

15,91

4,55

23,86

4,55

11,36

4,55

17,05

Pramen: interní data Městského úřadu v Roudnici nad Labem, vlastní propočty

Graficky jsou tyto charakteristiky znázorněny v příloze č. 6 a č. 7. Porovnáme-li tyto údaje s celostátními charakteristikami,9 zjistíme, že: -

struktura příjemců příspěvku na péči podle formy poskytované péče je v zásadě shodná,

-

rozdíly mezi strukturou příjemců příspěvku na péči v závislosti na pohlaví, věku a míře závislosti jsou zpravidla minimální a mohou být ovlivněny např. individuálním posuzováním sociální a zdravotní situace žadatelů o dávku ze strany sociálních pracovníků a zejména lékařů posudkové služby sociálního zabezpečení (podrobněji viz příloha č. 8).

9

14

viz L. Průša - Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory, VÚPSV, v.v.i. Praha 2008

3. Výsledky průzkumu mezi obyvateli regionu

3. Výsledky průzkumu mezi obyvateli regionu 3.1 Cíle a zadání průzkumu Cílem průzkumu, který byl zpracován jako součást sociodemografické analýzy, bylo zmapovat potřeby občanů regionu ve vztahu k sociálním službám a k možnostem trávení volného času. Analýza se zaměřila na tyto tematické okruhy: -

informovanost o službách a hodnocení významu této problematiky pro vlastní osobu či blízké osoby,

-

využívání služeb, spokojenost se službami a důvody nespokojenosti u služeb, které se dotazovaného týkají nebo mohou výrazněji týkat,

-

všeobecné preference občanů v sociální oblasti (tj. i ke službám, které pro respondenta či jemu blízké osoby významné nejsou)

Při zjišťování údajů o uvedených oblastech je klíčovou otázkou volba vhodného okruhu osob, od nichž budou tyto informace získány. Ta totiž zásadním způsobem určí charakter získaných odpovědí. Je přitom zřejmé, že při řešení této otázky nejde „pouze“ o výběr co možná nejvhodnější skupiny dotazovaných před započetím sociologického šetření, potřebné je také zpětně reflektovat zvolená kritéria výběru, respektive jejich možný vliv na povahu získaných dat při interpretaci. V zásadě můžeme uvedené informace získávat od: -

občanů, tj. od osob, které „pouze“ vyjadřují vlastní preference a primárně nebyly vybírány proto, že by ke službě měly nějaký vztah,

-

potenciálních uživatelů služeb, tj. osob, jichž se služba již v určitém ohledu týká, ale nemusejí ji nutně využívat a

-

uživatelů služeb.

V posledním případě má navíc zpravidla určující význam způsob, jak byli uživatelé služeb vyhledáni - zda byli primárně vyhledáváni občané nebo klienti zařízení poskytujících určité služby. Ve druhém případě je pak nutné také reflektovat otázku, o jaký typ zařízení se jednalo, neboť na tom přirozeně závisí okruh potřeb dotazovaných osob. Minimálně je zde třeba reflektovat, zda se jedná o služby poskytované v terénu, ambulantně nebo o pobytová zařízení. V případě mapování potřeb uživatelů a potenciálních uživatelů se často používá označení „cílové skupiny“. Toto označení se ustálilo především v souvislosti s metodou komunitního plánování (respektive od přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách střednědobým plánováním rozvoje sociálních služeb). Velice často je proto tematizováno v souvislosti s oblastí sociálních služeb, nicméně jeho použití je širší a je široce uplatňováno, byť v poněkud odlišném smyslu, i v komerční sféře, marketingu apod. Pro vymezení cílových skupin relevantních pro oblast sociálních služeb, respektive volnočasových aktivit neexistují žádná obecně daná kritéria a cílové skupiny tak jsou v praxi nahlíženy odlišně a vymezovány různými způsoby (srov. např. Bareš, 2008). Tato skutečnost souvisí mimo jiné s tím, že komunitní plánování je chápáno nikoliv jako administrativní, ale jako participativní proces a mělo by reflektovat místní situaci a potřeby.

15


Tyto okolnosti byly zohledněny i při vymezení okruhu zkoumaných osob pro účely výzkumného šetření. Pro účely šetření se jako optimální jevilo dotazovaní mezi občany, které by bylo možné zároveň chápat jako potenciální uživatele sociálních služeb, respektive zájemce o využívání volnočasových aktivit. Takto určená skupina dotázaných může na straně jedné pojmout i uživatele sociálních služeb, na straně druhé jsou dotazovaní primárně vyhledáváni jako občané (nikoliv jako klienti zařízení). Možnost kontaktování klientů prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb ale vyloučena nebyla. Rozlišeny byly tři hlavní cílové skupiny, na něž by se mělo výzkumné šetření soustředit - senioři, osoby se zdravotním znevýhodněním či zdravotním postižením a rodiny s dětmi. Jedná se o cílové skupiny nejčastěji tematizované při komunitním plánování, respektive tvorbě střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Jako senioři byli v rámci šetření chápány osoby ve věku 65 let a starší. Pro skupinu osob se zdravotním znevýhodněním nebo zdravotním postižením (dále jen „osoby se ZP“) bylo určujícím znakem subjektivní vnímání vlastního dlouhodobého zdravotního stavu, respektive skutečnost, zda dotazovaný sám sebe či osobu ve své péči chápe jako osobu se zdravotním znevýhodněním nebo osobu se zdravotním postižením. Šetření se neomezovalo pouze na osoby, které samy byly seniory nebo osobami se ZP, za relevantní byly považovány rovněž informace od osob, které o seniory či osoby se ZP pečují. Dotazovány tak byly i pečující osoby. Pozornost se však v případě obou podskupin soustředila na samotné reprezentanty cílové skupiny a tazatelé byli instruováni tak, aby vyhledávali primárně seniory, respektive osoby se ZP, nikoliv osoby, jež o ně pečují. V dalším vyhodnocování byly společně analyzovány odpovědi dotázaných seniorů a dotázaných osob pečujících o seniory (cílová skupina „senioři a osoby pečující o seniory“) a odpovědi osob se ZP a osob o ně pečujících z řad dotázaných („osoby se ZP a osoby o ně pečující“). Jako rodiny s dětmi byly chápány rodiče dětí do 18 let a rodiče mladých dospělých (tj. osob ve věku 19-26 let), pokud žili nadále ve společné domácnosti. Rozlišeny přitom byly tři skupiny rodin s dětmi: „rodiče malých dětí“ (tj. rodiče dětí ve věku 0-5 let), „rodiče starších dětí“ (6-14 let) a „rodiče mladistvých nebo rodiče žijící společně s mladým/i dospělým/i“ (15-26 let). Pro odlišení první podskupiny byl důležitý specifický okruh sledovaných služeb, u dalších dvou podskupin bylo k rozlišení přistoupeno s ohledem na snahu zachytit případné rozdíly související s možnými změnami preferencí souvisejících s věkem dětí, respektive dospívajících a mladých dospělých. Jako forma zjišťování požadovaných informací byl zvolen strukturovaný rozhovor s proškoleným tazatelem podle připraveného dotazníkového formuláře. Dotazník se skládal z obecné části, v níž byly otázky kladeny všem dotazovaným (informovanost o službách, celkové preference pro oblast sociálních služeb a volného času, sociodemografické charakteristiky dotazovaných apod.), a specifických částí určených jednotlivým cílovým skupinám (vybrané sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v případě seniorů, osob se ZP a pečujících osob, vybrané služby pro rodiny s malými dětmi, vybrané možnosti trávení volného času a sociální služby, jež mohou využívat rodiny s dětmi, děti a mladiství). Preference pro oblast sociálních služeb a volnočasových aktivit sledované v obecné části bylo třeba chápat spíše jako názory občanů regionu, neboť se dotazovaný vyjadřoval i ke službám, s nimiž patrně ani on sám ani nikdo z jeho okolí nemusel mít žádnou zkušenost. U odpovědí na tyto otázky tak bylo možné očekávat jisté zkreslení působené malou informovaností či absencí osobní zkušenosti. Umožňovaly

16


však alespoň orientační porovnání různých typů služeb nad rámec vymezených cílových skupin. Naproti tomu, odpovědi na specifické otázky, vybrané podle toho, ke které cílové skupině dotazovaný patřil, umožňovaly pokrýt spektrum názorů od uživatelů, potenciálních uživatelů a občanů, pro něž tyto služby mohou být relevantní (to ale přímo neimplikuje, že se konkrétního respondenta přímo týkají). Na základě odpovědí nebylo možné určit, zda respondent reprezentuje tu či onu skupinu či jak budou tyto skupiny osob ve vzorku zastoupeny. „Filtrování“ otázek na základě charakteristik respondentů však zabránilo zkreslení výsledků, k němuž by patrně došlo v případě, kdyby se k těmto otázkám vyjadřovaly také osoby reprezentující cílové skupiny, u nichž lze naopak předpokládat, že se jich tyto otázky netýkají nebo týkají jen minimálně. Každý respondent mohl reprezentovat více sledovaných cílových skupin zároveň. V takovém případě bylo s respondentem vyplněno více specifických částí. S výjimkou hodnocení spokojenosti se sociálními službami pro seniory a pro osoby se ZP, kdy byly v jednotlivých sekcích hodnoceny čtyři totožné typy sociálních služeb, ke kterým se vyjadřovali senioři, osoby se ZP i pečující osoby, se v takovém případě respondent vyjadřoval pokaždé k celé části. V případě hodnocení vlastní spokojenosti se sociálními službami pro seniory a osoby se ZP byly výsledky zjištěné v jedné sekci totožné i pro další respondentem zodpovězené sekce. Formulář dotazníku je uveden v příloze č. 28. Celkově bylo se zadavatelem dohodnuto vyhotovení 500 dotazníků, z nichž 250 mělo být provedeno v Roudnici nad Labem (v centru města, na sídlišti Bezděkov a na sídlišti Hracholusky) a 250 v osmi vybraných obcích správního obvodu Roudnice jako ORP. Tyto obce byly vybrány s ohledem na počet obyvatel (obce s nejméně 500 obyvateli) a geografickou polohu vzhledem k centru správního obvodu.10 Počet dotazovaných rámcově odrážel počet osob v obci, respektive proporční rozložení obyvatel v jednotlivých lokalitách města Roudnice nad Labem. Požadované zastoupení jednotlivých zvolených cílových skupin ukazuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4 Struktura příjemců příspěvku na péči v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území v závislosti na věku příjemce, pohlaví a míře závislosti v březnu 2009 senioři a osoby pečující o seniory

200-250 osob (50 případně se ZP)

osoby se ZP a osoby o ně pečující

50-100 osob (50 případně seniorů)

rodiny s dětmi do 6 let rodiny s dětmi od 6 do 15 let

200 osob

rodiny s dětmi od 15 do 27 let Pramen: šetření mezi obyvateli regionu

10

Vybrány byly obce Bechlín (s částmi obce Bechlín a Předonín), Budyně nad Ohří (části obce Břežany nad Ohří, Budyně nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Nížebohy, Písty, Roudníček, Vrbka), Horní Beřkovice, Chodouny (Chodouny, Lounky), Krabčice (Krabčice, Rovné, Vesce), Mšené-lázně (Brníkov, Ječovice, Mšené-lázně, Podbradec, Ředhošť, Vrbice), Straškov-Vodochody (Straškov, Vodochody) a Vědomice.

17


3.2 Základní údaje o vzorku Z celkem 500 provedených rozhovorů se jich 224 (45 %) uskutečnilo ve městě Roudnice n. L. a 276 (55 %) v dalších vybraných obcích správního obvodu města Roudnice n.L. jako obce s rozšířenou působností (dále též „ORP“). Mezi dotázanými bylo 165 (33 %) mužů a 335 (67 %) žen. Cílovou skupinu seniorů a osob pečujících o seniory reprezentovalo 238 dotázaných (48 %), rodiny s dětmi 250 dotázaných (50 %) a osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se ZP 86 dotázaných (17 %). Věkovou strukturu dotázaných zachycuje graf v příloze č. 9. Tabulka č. 5 Počty dotazovaných podle cílových skupin dotazované osoby senioři a osoby pečující o seniory

celkem

v % všech dotazníků 238

48 %

86

17 %

rodiny s dětmi

250

50 %

z toho:

0-5 let

105

21 %

6-14 let

130

26 %

68

14 %

143

29 %

osoby se ZP a osoby pečující o osoby se ZP

15-26 let pečující osoby Pramen: šetření mezi obyvateli regionu

Při interpretaci dat je potřebné reflektovat některé významné charakteristiky zkoumaného vzorku, z nichž některé souvisejí již se samotným způsobem výběru vzorku (viz kapitola 3.1) a na některé poukázaly různé informativní otázky zařazené do dotazníku. První, a naprosto klíčovou okolností byl způsob vyhledání dotazovaných osob. Výzkum byl založen na vyhledávání vybraných cílových skupin osob. Rozhodnutí o tom, které cílové skupiny budou sledovány, samozřejmě vedlo k tomu, že více pozornosti bylo věnováno těm aspektům, které se týkaly právě těchto cílových skupin. Podstatné přitom bylo, že osoby reprezentující vybrané cílové skupiny byly primárně osloveny jako občané, nikoliv jako uživatelé sociálních služeb. Senioři a osoby se ZP byli vyhledáni téměř výhradně v domácnostech. Tato skutečnost přirozeně do značné míry určila rozsah a charakter zdravotního znevýhodnění (zdravotního postižení) dotazovaných, od něhož se do jisté míry odvíjejí také potřeby dotazovaných ve vztahu k sociálním službám. I přes specifické zaměření výzkumu bylo zjištěno relativně pozitivní hodnocení vlastního zdravotního stavu (viz příloha č. 10) Tato skutečnost byla rovněž určující pro potřeby dotazovaných ve vztahu k sociálním službám a také ve vztahu k příspěvku na péči v tom smyslu, zda byl dotazovanému nebo osobě v jeho/její péči příspěvek na péči přiznán, a pokud ano, jaká je jeho výše. Výskyt problémových či rizikových jevů v rodině dotazovaného byl pouze minimální (viz příloha č. 11). Z tohoto důvodu se respondentů jen okrajově mohly dotýkat jiné služby než služby sociální péče a služby pro rodiny s dětmi. Tato skutečnost mohla mít určitý vliv na postoje respondentů k jiným typům služeb. Další zjištění však neprokázala, že by dotazovaní výrazným způsobem preferovali služby

18


sociální péče a služby pro rodiny s dětmi oproti jiným typům služeb (např. službám zasahujícím oblast sociální prevence apod.) Hodnocení ekonomické situace rodiny odpovídalo normálnímu statistickému rozložení (viz příloha č. 12) a ekonomickou situaci tak nebylo možno chápat jako faktor, který by se výrazněji promítal do odpovědí respondentů. Profesi blízkou tematickému zaměření průzkumu11 mělo jen minimum respondentů. Jen u několika respondentů tak mohla jejich informovanost o službách souviset s jejich profesí. Díky vyššímu zastoupení žen ve vzorku bylo možné předpokládat možnost genderového zatížení postojových preferencí, okruhu informací, které respondent ve svém okolí sleduje, apod.

3.3 Společná zjištění pro všechny skupiny Informace o sociálních službách v okolí bydliště považovalo za důležité pro sebe nebo pro osoby ve svém okolí 95 % respondentů. Přibližně polovina z tohoto počtu je považovala za určitě důležité. Graf č. 1 Důležitost informací o soc. službách v okolí bydliště pro respondenty či osoby v jejich okolí spíše ne 5%

určitě ano 48%

spíše ano 47%

Pramen: šetření mezi obyvateli regionu

Tři pětiny respondentů byly o sociálních službách informovány jen velmi málo (47 %) nebo vůbec (15 %). Ze zbylých necelých dvou pětin respondentů hodnotících svoji informovanost jako dobrou ji převážná část hodnotila jako „poměrně dobrou“. Jak již bylo zmíněno, pouze minimum respondentů uvedlo profesi v oblasti sociální péče, zdravotnictví nebo výchovy a péče o děti. Lepší informovanost osob, které takovouto odpověď uvedly, tedy nemohla být způsobena zahrnutím většího počtu osob zabývajících se problematikou profesně.

11

V oblasti sociálních služeb a péče se profesně neangažoval žádný respondent, ve zdravotnické profesi 15 respondentů a v oblasti výchovy dětí a péče o ně 5 respondentů.

19


Graf č. 2 Hodnocení vlastní informovanosti o sociálních službách

vůbec 15%

velmi dobře 2%

poměrně dobře 36%

jen málo 47%


Nejčastěji uváděným zdrojem informací (pro 47 % respondentů) v případě obtížné sociální situace byl městský, respektive obecní úřad, případně byla uváděna dále nespecifikovaná odpověď „úřad“ či „úřady“ (tyto varianty odpovědi byly při vyhodnocení chápány jako označení pro městský či obecní úřad, neboť bylo možné předpokládat, že většina respondentů volících tuto odpověď takto označuje městský úřad, obecní úřad nebo některý jejich odbor). Přibližně šestina respondentů pak blíže specifikovala, že by pomoc hledala na sociálním odboru městského či obecního úřadu, případně že by se obrátila na pracovníka tohoto odboru. Pětina respondentů by pomoc vyhledala u některého z rodinných příslušníků, známých či přátel. Sedmina respondentů by využila různých médií (především internetu, ale také vývěsek, radničního tisku apod.). Za nezanedbatelné zdroje informací v takové situaci bylo možné považovat také poskytovatele sociálních služeb, respektive zaměstnance těchto organizací a zdravotnická zařízení, respektive lékaře. Tabulka č. 6 Zdroje informací v případě potřeby vyhledání pomoci v obtížné sociální situaci odpověď

% dotázaných

obecní, městský úřad bez další specifikace - "úřad", "úřady"

47 %

rodina (rodiče, děti), známí, přátelé

21 %

sociální odbor, "sociálka", pracovník/ce odboru

15 %

média (internet, vývěsky, tisk, zpravodajství)

14 %

poskytovatelé sociálních služeb a jejich zaměstnanci

7%

lékař, zdravotnické zařízení

5%

různé veřejné instituce (policie, ombudsman, úřad práce, pošta)

2%

infocentrum, infolinka

2%

neurčité místo - "příslušný úřad", "podle toho, o co by šlo"

0%

bez odpovědi, odpověď "nevím"

9%


20


Pokud jde o otázku poskytování pomoci a podpory vybraným skupinám osob, byli dotázaní respondenti naladěni velmi pozitivně. U devíti ze třinácti vybraných skupin osob ji za velmi či spíše potřebnou považovalo devět z deseti dotázaných. Velmi výrazná, avšak již poněkud nižší (čtyři pětiny dotázaných), byla ochota podporovat občany ocitající se v krizové situaci a děti a mladistvé vyrůstající v rizikovém sociálním prostředí. Téměř tři čtvrtiny respondentů za spíše nebo velmi potřebné považovaly služby určené dětem a mladistvým ohroženým drogovou závislostí. Nejnižší ochota, avšak nadále poměrně vysoká (tři pětiny respondentů), podpora specializovaným službám, byla zaznamenána u osob závislých na drogách a léčených z drogové závislosti. Podle očekávání z odpovědí respondentů vyplynuly jejich lišící se „sympatie“ k různým cílovým skupinám, nicméně rozdíly nelze považovat za příliš dramatické a celkově lze konstatovat velmi vysokou ochotu k podpoře specializovaných služeb určených různým cílovým skupinám. Toto zjištění lze považovat za poněkud překvapivé, obzvláště v kontextu zjištěného nízkého výskytu různých problémových, rizikových či sociálně patologických jevů v rodinách dotazovaných (a s ním souvisejícího předpokladu, že dotazovaní patrně nebyli výrazněji osobně motivováni specializované služby podporovat) a normálního statistického rozložení odpovědí respondentů, v nichž hodnotili vlastní ekonomickou situaci (a tedy předpokladu, že finanční situace nepředstavuje faktor, který by nějak výrazněji stimuloval či snižoval ochotu respondentů k podpoře sociálních služeb). Do zjištěného pozitivního hodnocení se naproti tomu patrně promítlo celkové zaměření výzkumu (kdy sociální otázky byly ústředním tématem) a patrně i okruh osob, které byly při šetření vyhledány. Nikoliv nevýznamnou roli mohla sehrát také samotná formulace otázky, kdy přesvědčení o „potřebnosti služby“ mohlo mít celou řadu různých motivací - obecné přesvědčení o tom, že služba pro příslušnou skupinu osob je potřebná, pocit že služba v místě bydliště dotazovaného chybí i postoj k příslušné cílové skupině. Toto vysvětlení však samozřejmě nelze absolutizovat, taktéž neochota k podpoře dané skupiny mohla mít různé motivace (kromě výše uvedených se mohlo jednat také o ekonomické důvody, respektive preference přesahující sociální oblast).

21


Graf č. 3 Hodnocení potřebnosti poskytování podpory či pomoci vybraným skupinám osob 0%

20%

40%

60%

80%

100%

osoby se zdravotním postižením týrané či zanedbávané děti senioři osoby pečující o osobu blízkou oběti trestných činů děti a mladiství ocitající se v krizové situaci obtížně zaměstnatelné osoby rodiče s děti v obtížné sociální situaci osoby bez přístřeší nebo ohrožené ztrátou bydlení občané ocitající se v krizové situaci děti a mladiství vyrůstající v rizikovém sociálním prostředí děti a mladiství ohrožení drogovou závislostí osoby závislé na drogách a léčené z drogové závislosti

velmi potřebné

spíše potřebné

spíše postradatelné

zcela nepotřebné


Podobně jako u předchozí otázky, také v případě hodnocení potřebnosti poskytování podpory ve vybraných situacích bylo u respondentů zaznamenáno poměrně pozitivní naladění. Podle devíti z deseti dotázaných byla velmi či spíše potřebná podpora či pomoc v případě ztráty zaměstnání, respektive při hledání nového pracovního místa. Více než čtyři pětiny respondentů za potřebnou považovali podporu či pomoc v případě ztráty střechy nad hlavou. V dalších třech obtížných sociálních situacích byla podpora či pomoc považována za potřebnou třemi čtvrtinami respondentů. V případě problémů s alkoholem či drogami a problémů v partnerských vztazích se jednalo o více než polovinu dotázaných. Služby nabízející podporu či pomoc v obtížných situacích byly hodnoceny převážně jako potřebné, nicméně potřebnost byla v souvislosti s obtížnými situacemi respondenty viděna jako nižší, než tomu bylo v případě hodnocení potřebnosti podpory či pomoci určené vybraným cílovým skupinám. Souvislost mezi oběma otázkami je poměrně zřetelně patrná, nicméně lze zaznamenat i určité rozdíly. Ty lze částečně vysvětlit tím, že v prvním případě se do hodnocení mohla promítnout větší citlivost k situaci a potřebám cílových skupin, respektive že v prvním případě mohla být situace viděna spíše jako dlouhodobá, zatímco v případě druhém jsou některé vybrané situace asociovány spíše s nenadálou změnou situace nebo jsou více specifické (a jejich výskyt tak může být chápán jako méně častý).

22


Graf č. 4 Hodnocení potřebnosti poskytování podpory či pomoci ve vybraných situacích 0%

20%

40%

60%

80%

100%

ztráta zaměstnání (hledání nového prac. místa) ztráta střechy nad hlavou nedostatek peněz na placení nájemného výchovné problémy u dětí zkušenost s diskriminací problémy s alkoholem či drogami problémy v partnerských vztazích

velmi potřebné

spíše potřebné

spíše postradatelné

zcela nepotřebné


3.4 Senioři a osoby pečující o seniory Z 238 dotázaných osob v této kategorii bylo 71 % seniorů (z toho 13 % bylo zároveň osobami se ZP), 46 % osob žilo ve společné domácnosti se seniorem nebo o něho pečovalo (z nich 3 % uvedla, že zároveň žijí s osobu se ZP nebo o ni pečují) a 17 % respondentů splňovalo obě charakteristiky zároveň. Ve skupině seniorů a osob pečujících o seniory bylo 37 % mužů a 63 % žen, ve městě Roudnice n. L. žilo 49 % dotázaných z této skupiny, v dalších obcích regionu 51 %. Dvě třetiny dotázaných seniorů představovaly osoby ve věku 65-70 let, druhou nejpočetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 71-75 let (18 %). V podskupině seniorů v péči dotazovaných byla tato věková kategorie zastoupena nejčastěji (50 %), druhou nejpočetnější věkovou kategorií byli senioři ve věku 76-80 let (29 %). V obou podskupinách tak lze pozorovat zřetelné vychýlení ve prospěch mladších věkových kategorií, starší podskupinou se (v souladu s očekáváním12) ukázala být podskupina seniorů v péči dotazovaných. Obě tyto skutečnosti mají zjevné implikace pro další předkládaná zjištění týkající se pobírání příspěvku na péči a využívání sociálních služeb.

12

Péče o seniora je u osob pečujících o seniory podmínkou pro zařazení do dotazování. Tuto podmínku splní z oslovených osob spíše respondenti se starším seniorem, neboť ten bude spíše péči potřebovat. Naopak, u dotázaných seniorů není podmínkou péče jiné osoby, a okolnost, která věk u druhé skupiny zvyšuje, zde není podmínkou pro zařazení respondenta do šetření.

23


Graf č. 5 a 6 Věková struktura dotázaných seniorů a seniorů v péči dotázaných Dotazovaní senioři

76-80 10%

Senioři v péči dotazovaných

81-85 4%

86-90 7% 81-85 14% 71-75 50%

71-75 18%

65-70 68%

76-80 29%


Příspěvek na péči (dále též „PNP“) pobírala pouze pětina dotázaných seniorů a přibližně polovina seniorů v péči dotazovaných. Příjemci příspěvku na péči v obou podskupinách pobírali nejčastěji příspěvek na péči v prvním nebo druhém stupni. Mezi dotazovanými z podskupiny seniorů bylo 61 % příjemců PNP v prvním stupni a v 32 % příjemců PNP ve stupni druhém. V podskupině seniorů v péči dotazovaných osob činil počet příjemců v prvním i ve druhém stupni přibližně dvě pětiny osob pobírajících PNP. Nepříliš vysoké zastoupení osob pobírajících PNP, respektive převahu osob, které pobírají PNP v prvním či druhém stupni, lze do značné míry přičítat skutečnosti, že respondenti byli vyhledáváni jako občané a převážně v domácnostech, nikoliv jako klienti zařízeni a přes poskytovatele sociálních služeb. Významná je také souvislost s poměrně příznivým hodnocením vlastního zdravotního stavu a výrazným zastoupením nižších věkových kategorií seniorů. Vyšší počet příjemců PNP (stejně jako vyšší zastoupení osob pobírajících PNP ve vyšším stupni) u seniorů v péči dotazovaných oproti dotázaným seniorům výrazně souvisí s výše uvedenými rozdíly ve věkové struktuře mezi oběma podskupinami.

24


Graf č. 7 a 8 Výše příspěvku na péči u dotázaných seniorů a seniorů v péči dotázaných Dotazovaní senioři 78%

nepobírá

pobírá

Senioři v péč i dotazovanýc h 20%

56%

bez odpovědi

žádný senior PNP nepobírá

11 000,Kč 3% 8 000,Kč 11%

8 000,Kč 7%

4 000,Kč 32% 2 000,Kč 61%

44%

příjemcem PNP 1 osoba

výši PNP neznám 5% 2 000,Kč 39%

4 000,Kč 42%


Zatímco senioři hodnotili, zda vybrané sociální služby13 sami využívají nebo by měli zájem využívat, pečující osoby uváděly, zda využívají nebo mají zájem využívat odlehčovací služby a u ostatních služeb odpovídaly, zda službu využívá, respektive má zájem využívat senior v jejich péči. V obou podskupinách byla největším počtem respondentů využívána pečovatelská služba (dotázaní senioři 17 %, senioři v péči dotazovaných 22 %). Dotázaní senioři měli nejvyšší zájem o využívání domovů pro osoby se zdravotním postižením (36 % v tomto případě je však potřebné vzít v potaz nízký počet seniorů se zdravotním postižením; v absolutních číslech zájem o využívání služby vyjádřilo 8 z 22 respondentů seniorů se zdravotním postižením, kteří se k otázce vyjádřili). Značný zájem o využívání služby byl u seniorů zaznamenán dále u domovů pro seniory (28 %), pečovatelské služby (28 %) a center denních služeb (25 %). U pečujících osob byl nejvyšší zájem zaznamenán u domovů pro osoby se zdravotním postižením (43 %; v absolutních hodnotách ale pouze 3 ze 7 respondentů, kteří se k otázce vyjádřili), odlehčovacích služeb (38 %), pečovatelské služby (35 %), center denních služeb (31 %) a domovů pro seniory (30 %).

13

U seniorů, kteří nebyli zároveň osobu se ZP, se jednalo o pečovatelskou službu, osobní asistenci, denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb a domovy pro seniory. Senioři se zdravotním postižením odpovídali také na otázky týkající se domovů pro osoby se zdravotním postižením. Stejný okruh sociálních služeb byl hodnocen i pečujícími osobami, taktéž v závislosti na tom, zda je senior v péči dotazovaného zároveň osobou se zdravotním postižením. Pečující osoby se navíc vyjadřovaly k odlehčovacím službám.

25


Senioři vyjadřovali nejvyšší spokojenost s osobní asistencí (vážený průměr 7,34 na škále od 1 do 10, kde 1 znamenalo nejnižší spokojenost a 10 nejvyšší) a pečovatelskou službou (7,24). Nejnižší spokojenost byla zjištěna u domovů pro seniory (5,42) a domovů pro osoby se zdravotním postižením (5,55). Pečující osoby byly oproti seniorům s vybranými sociálními službami méně spokojené, také tato podskupina přitom byla nejvíce spokojena s pečovatelskou službou (7,11) a osobní asistencí (7,05) a nejméně s domovy pro osoby se zdravotním postižením (3,88) a domovy pro seniory (5,01). Celkově tedy u seniorů a pečujících osob byla patrná mírná až střední spokojenost se čtyřmi vybranými sociálními službami, zatímco u dvou bylo zaznamenáno neutrální hodnocení u seniorů, respektive nespokojenost u pečujících osob. Při nízké spokojenosti se sociální službou mohli respondenti zaškrtnout až čtyři nabídnuté důvody nespokojenosti. Jednalo se o nedostatečnou kapacitu, nevyhovující kvalitu, vysokou cenu a špatnou dopravní dostupnost. Jako hlavní důvody senioři i pečující osoby u všech sledovaných typů sociálních služeb uváděli špatnou dopravní dostupnost a nedostatečnou kapacitu. U domovů pro seniory byla důležitým důvodem nespokojenosti také vysoká cena existujících služeb.

3.5 Osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se zdravotním postižením Z 86 dotázaných osob v této kategorii bylo 62 % osob se ZP (z toho 41 % bylo zároveň seniory), 42 % osob žilo ve společné domácnosti s osobou se ZP nebo o ni pečovalo (z toho 10 % respondentů uvedlo, že zároveň žije se seniorem nebo o něho pečuje) a 4 % respondentů splňovala obě charakteristiky zároveň. Ve skupině osob se ZP a osob pečujících o osoby se ZP bylo 31 % mužů a 69 % žen, ve městě Roudnice n. L. žilo 42 % dotázaných z této skupiny, v dalších obcích regionu 58 %. Téměř polovina osob se ZP byla ve věku od 27 do 65 let, druhou polovinu tvořily osoby v seniorském věku. Osoby se ZP mladší 18 let přímo dotazovány nebyly. Dvě pětiny osob se ZP v péči dotazovaných tvořili respondenti ve věku 27-64 let. Osob se ZP v péči dotázaných ve věku od 65 let věku, stejně jako osob se ZP v péči dotázaných mladších 15 let byla necelá třetina. Věková skupina do 18 let byla sledována pouze v podskupině pečujících osob, neboť děti a mladiství se ZP samostatně osloveni nebyli. Důvodem byla potřeba získání odpovědí od osob orientujících se v dostatečné míře ve sledované problematice. Tu u dětí a mladistvých na rozdíl od pečujících osob nelze předpokládat. Pokud porovnáme pouze podíl osob v produktivním věku a osob v seniorském věku v obou podskupinách, je v zastoupení odpovídajících věkových kategoriích srovnatelné. Celkově věkově mladší podskupinou je nicméně v důsledku zastoupení dětí podskupina pečujících osob o osoby se ZP. Tyto charakteristiky obou podskupin je potřeba vést v patrnosti také u zjištění týkajících se pobírání příspěvku na péči a využívání sociálních služeb.

26


Graf č. 9 a 10 Věková struktura dotázaných osob se ZP a osob se ZP v péči dotázaných Dotazované osoby se ZP

nad 80 let 1%

27-34 5%

65-80 51%

Osoby se ZP v péči dotazovaných

nad 80 let 2%

35-49 11%

0-5 7% 6-14 21%

65-80 27%

50-64 32% 27-64 43%


Příspěvek na péči (dále též „PNP“) pobíraly čtyři pětiny dotázaných osob se ZP a téměř všechny osoby se ZP v péči dotázaných. Příjemci příspěvku na péči v obou podskupinách pobírali nejčastěji příspěvek na péči v prvním nebo druhém stupni (v případě druhé podskupiny zahrnující i osoby mladší 18 let se u části respondentů jednalo o zvýšenou míru příspěvku na příslušném stupni). Zastoupení příjemců příspěvku na péči v prvním stupni bylo v obou skupinách srovnatelné (u osob se ZP v péči dotázaných byl do srovnání zahrnut součet procentních zastoupení příjemců standardní i zvýšené částky odpovídající příslušnému stupni), více příjemců příspěvku ve druhém stupni bylo zaznamenáno u osob v péči dotazovaných. Žádná z dotazovaných osob se ZP neuvedla, že by pobírala příspěvek ve čtvrtém stupni. Pětina respondentů z této podskupiny výši příspěvku na péči neuvedla a ve dvou případech (5 %) byl zaznamenán chybný údaj (příspěvek ve výši 5 000,- Kč v případě osob starších 18 let). U osob se ZP (respektive dotázaných osob se ZP a osob se ZP v péči dotazovaných) byly oproti skupině seniorů (dotázaných seniorů a seniorů v péči dotazovaných) zaznamenány vyšší počty příjemců příspěvku na péči. Tato skutečnost vyplývá z toho, že u osob se ZP je zdravotní komplikace (a na něj často navázaná obtížná sociální situace jedince) přímo „definičním znakem“, zatímco u seniorů je definičním znakem věk, který zdravotní znevýhodnění a sociální handicap přímo neimplikuje. Tuto skutečnost odrážejí i zjištěné rozdíly v subjektivním hodnocení vlastního zdravotního stavu mezi těmito skupinami. Převahu osob, které pobírají PNP v prvním či druhém stupni, lze do značné míry přičítat skutečnosti, že respondenti byli vyhledáváni jako občané a převážně v domácnostech, nikoliv jako klienti zařízeni a přes poskytovatele sociálních služeb.

27


Graf č. 10 a 11 Výše příspěvku na péči u dotázaných osob se ZP a osob se ZP v péči dotázaných Dotazované osoby se ZP

96%

78%

21%

nepobírá

pobírá

žádná osoba PNP nepobírá

bez odpovědi

9 000,Kč 1%

chybějící / chybný údaj 26%

8 000,Kč 7%

Osoby se ZP v péč i dotazovanýc h

2 000,Kč 34%

8 000,Kč 12%

11 000,Kč 8%

2 000,Kč 20%

3 000,Kč 14%

5 000,Kč 8% 4 000,Kč 33%

příjemcem PNP 1 osoba

4 000,Kč 37%


Zatímco osoby se ZP hodnotily, zda vybrané sociální služby14 samy využívají nebo by měli zájem využívat, pečující osoby uváděly, zda využívají nebo mají zájem využívat odlehčovací služby, a u ostatních služeb odpovídaly, zda službu využívá, respektive má zájem využívat osoba se ZP v jejich péči. Dotazované osoby se ZP nejvíce využívaly pečovatelskou službu (53 %) a osobní asistenci (30 %). Osoby se ZP v péči dotazovaných nejvíce využívaly center denních služeb (29 %). Dotázané osoby se ZP měly nejvyšší zájem o využívání osobní asistence (37 %) a domovů pro seniory (35 % - v tomto případě je však potřebné vzít v potaz nízký počet seniorů se zdravotním postižením; v absolutních číslech zájem o využívání služby vyjádřilo 6 ze 17 respondentů-seniorů se zdravotním postižením, kteří se k otázce vyjádřili). U pečujících osob byl nejvyšší zájem zaznamenán u odlehčovacích služeb (48 %), pečovatelské služby (31 %) a denních a týdenních stacionářů (29 %).

14

28

U osob se ZP, které nebyly v seniorském věku, se jednalo o pečovatelskou službu, osobní asistenci, denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Osoby se zdravotním postižením od 65 let věku odpovídaly také na otázky týkající se domovů pro seniory. Stejný okruh sociálních služeb byl hodnocen i pečujícími osobami, taktéž v závislosti na tom, zda je osoba v péči dotazovaného zároveň starší 64 let. Pečující osoby se navíc vyjadřovaly k odlehčovacím službám.


Osoby se ZP vyjadřovaly nejvyšší spokojenost s pečovatelskou službou (vážený průměr 7,67 na škále od 1 do 10, kde 1 znamenalo nejnižší spokojenost a 10 nejvyšší) a osobní asistencí (7,32). Nejnižší spokojenost byla zjištěna u domovů pro seniory (4,68) a domovů pro osoby se zdravotním postižením (5,03). Hodnocení u pečujících osob bylo obdobné jako u seniorů, také tato podskupina byla vysoce spokojena s pečovatelskou službou (7,69) a osobní asistencí (7,07). Respondenti z této podskupiny byli oproti seniorům výrazněji spokojeni s centry denních služeb (7,22). Nejméně spokojeni byli s domovy pro osoby se zdravotním postižením (4,00) a domovy pro seniory (4,09). Celkově tedy u osob se ZP a pečujících osob byla patrná spokojenost se třemi vybranými sociálními službami, neutrální hodnocení u jedné služby a nespokojenost u dvou sociálních služeb. Při nízké spokojenosti se sociální službou mohli respondenti zaškrtnout až čtyři nabídnuté důvody nespokojenosti. Jednalo se o nedostatečnou kapacitu, nevyhovující kvalitu, vysokou cenu a špatnou dopravní dostupnost. Jako hlavní důvody osoby se ZP i pečující osoby u všech sledovaných typů sociálních služeb uváděly špatnou dopravní dostupnost a nedostatečnou kapacitu.

3.6 Využívání sociálních služeb u seniorů a osob se zdravotním postižením a přiznané příspěvky na péči K otázce využívání služeb a zároveň k otázce týkající se pobírání příspěvku na péči se vyjádřil pouze malý počet respondentů. Zjištěné údaje tak neposkytují dostatek údajů ke zhodnocení role příspěvku při využívání sociálních služeb, alespoň orientační představu o vztahu mezi těmito proměnnými naznačuje tabulka č. 7. Z respondentů vyjadřujících se k oběma otázkám jich pouze někteří využívali sociální služby a byli zároveň příjemci příspěvku na péči. K otázce, zda příspěvek na péči postačuje na úhradu sociálních služeb, se tak vyjádřilo pouze minimum respondentů. Tabulka č. 7 Příspěvek na péči a využívání sociálních služeb (celkové počty osob) skupina respondentů

pobírá PNP

nepobírá PNP

využívá soc. služby

využívá soc. služby

ano senioři

ne

ano

celkem zodpovězeno (obě odpovědi zároveň)

ne

24

4

17

0

45

osoby se ZP

31

0

4

0

35

osoby pečující o seniory

32

7

7

0

46

pečující o osoby se ZP

16

0

2

0

18


29


Tabulka č. 8 Adekvátnost výše příspěvku na péči vzhledem k využívaným službám (celkové počty osob) skupina respondentů

výše PNP na uhrazení služby (služeb) postačuje

celkem

nepostačuje

senioři

18

6

24

osoby se ZP

24

5

29

osoby pečující o seniory

16

8

24

9

7

16

pečující o osoby se ZP Pramen: šetření mezi obyvateli regionu

3.7 Rodiny s malými dětmi (0-5 let) Ze 105 dotázaných osob s dětmi do 6 let bylo 16 % dotázaných rodiči dětí ve věku 0-2 roky a 88 % dotázaných rodiči ve věku 3-5 let. Dominantní zastoupení rodičů dětí od tří do šesti let v této skupině se promítalo do celkových zjištění, kdy zjištění od této skupiny snadno „neutralizovala“ či převážila odpovědi respondentů z druhé skupiny. U druhé podskupiny je na druhou stranu potřebné vést v patrnosti nízký počet respondentů a s tím související vyšší náchylnost ke zkreslení výsledků odpovědí několika málo respondentů. V dalším textu proto bylo přihlédnuto i k rozdílům mezi oběma podskupinami (podrobnosti viz příloha č. 26). Pětina respondentů (20 %) z řad rodičů s malými dětmi byla zároveň rodiči starších dětí (6-14 let) a 2 % zároveň rodiči mladistvého nebo dotazovaní rodiče žili společně mladým dospělým (15-26 let). Šestinu respondentů (16 %) z této skupiny tvořili muži a 84 % ženy. Podíl osob žijících ve městě Roudnice n. L. a v dalších obcích byl srovnatelný (47 % v Roudnici n. L., 53 % v dalších obcích regionu). Respondenti nejvíce využívali ordinace dětského lékaře (98 %) a hřiště pro malé děti (92 %). V prvním případě nebyl mezi rodiči dětí s dětmi do tří let a rodiči s dětmi od tří do šesti let výraznější rozdíl, dětská hřiště výrazně více využívali rodiče dětí od tří do šesti let (96 % oproti 69 % v případě rodičů do tří let). Rodiči dětí ve věku 3-5 let byly hojně využívány také mateřské školy (73 % respondentů z této podskupiny při přepočtení údaje na celou cílovou skupinu 63 %). Naproti tomu nikdo z dotázaných nevyužíval jeselské péče, neboť ta nebyla v regionu dostupná. Linky pro rodiče s dětmi a poradenské služby byly využity jen ojediněle. Nejvýraznější zájem o využívání byl zaznamenán u mateřských center (27 %) a jeslí (20 %), nezanedbatelný byl také zájem o využívání mateřských škol (16 %) a telefonických linek a poradenských služeb (15 %). V prvních třech případech vyjadřovali značný zájem především rodiče dětí do tří let (zájem využívat tyto služby vyjádřilo ve vztahu k první uvedené službě 54 %, ke druhé 77 % a ke třetí 38 % respondentů z této podskupiny), v posledním případě zájem o využití služby vyjadřovali rodiče dětí od tří do šesti let (18 %), a naopak reprezentanti druhé podskupiny zájem o tuto službu neprojevovali. Ti také projevili zájem o využívání dětských hřišť (23 %). Respondenti byli nejvíce spokojeni s ordinacemi dětského lékaře (vážený průměr 8,75 na škále od 1 do 10, kde 1 znamenalo nejnižší spokojenost a 10 nejvyšší; mezi podskupinami nebyl prakticky žádný rozdíl), dětskými hřišti (8,05; poněkud vyšší spokojenost vyjádřili rodiče dětí do tří let) a mateřskými školami (7,94; poněkud příznivěji hodnocena rodiči dětí ve věku 3-5 let). Naopak, značně kriticky byly hodnoceny jesle (3,57; mezi oběma podskupinami byl jen minimální rozdíl). Hodnocení spokojenosti se mezi podskupinami nejvíce lišilo u telefonických linek a poradenských

30


služeb (rodiče dětí do tří let 8,73; rodiče dětí od tří do šesti let 6,25) a u mateřských center (podskupina rodičů nejmenších dětí 5,15; rodiče dětí ve věku 3-5 let 6,56). Z nabídnutých důvodů nízké spokojenosti se službou (nedostatečná kapacita, nevyhovující kvalita, vysoká cena a špatná dopravní dostupnost) byla jako nejčastější důvod u všech sledovaných služeb uváděna nedostatečná kapacita. U mateřských center a jeslí byla dalším významným důvodem špatná dopravní dostupnost, u dětských hřišť a mateřských center respondenti jako důvod nespokojenosti uvedli spíše nevyhovující kvalitu.

3.8 Rodiny se staršími dětmi (6-14 let) Ze 130 dotázaných osob v této kategorii bylo 17 % osob zároveň rodiči malých dětí (0-5 let) a 23 % zároveň rodiči mladistvého nebo společně žili s mladým dospělým (15-26 let). Čtvrtinu dotázaných tvořili muži (26 %) a 74 % ženy, 42 % z nich žilo v Roudnici a 58 % v dalších obcích regionu. Respondenti z této, stejně jako z následující cílové skupiny se ve specifické části dotazníku vyjadřovali k devíti vybraným možnostem trávení volného času. Jejich přehled zahrnující jejich zkrácené označení dále v textu i charakteristiku uvedenou v dotazníku zachycuje tabulka č. 9. Tabulka č. 9 Přehled hodnocených možností trávení volného času a aktivit zaměřených na předcházení či řešení rizikových situací, sociálně patologických jevů apod. zkrácené označení sportovní vyžití parky, možnosti rekreace apod. zájmové kroužky

označení možnosti v dotazníku

nízkoprahové kluby

sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) nízkoprahový klub

tel. linky, poradny pedagogické, psycholog. a výchovné poradenství

telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy

oddíly mládeže akce a programy kulturní aktivity


Nejvíce byly využívány možnosti sportovního vyžití (97 %), parky, možnosti rekreace apod. (86 %) a zájmové kroužky (78 % respondentů z této skupiny). Přibližně dvě až tři pětiny dětí respondentů se účastnily různých akcí a programů (59 %) nebo kulturních aktivit (56 %) nebo se zapojovaly do činnosti oddílů mládeže (40 %). Služby nízkoprahových klubů, telefonických linek či poraden a zařízení poskytujících pedagogické či výchovné poradenství využívalo jen minimum dětí dotázaných. Tato zjištění nejsou nikterak překvapivá, neboť v případě tří nejhojněji uvedených možností trávení volného času se jedná o velmi rozšířené možnosti, jejich „konzumace“ nemusí klást na dítě výraznější nároky, nemusí být pravidelná a dotyčný se sám může rozhodnout, kolik těmto aktivitám věnuje času, zda pro něho budou

31


příležitostnou rekreací nebo soustavnějším a pravidelným úsilím. Jsou také velmi variabilní jak pokud jde o obsah, formy či organizovanost. I přes možnost existence určitých bariér (finanční prostředky, geografická dostupnost) patrně jsou pro mnoho dětí nejsnáze přístupné. Další skupina aktivit pak zahrnuje na straně jedné oddíly mládeže a podobné aktivity, které mohou vyžadovat výraznější motivaci jedince a klást na něj výraznější nároky. Na straně druhé byly často, nikoliv však již tak výraznou většinou respondentů, využívány možnosti trávení volného času, které jsou s ohledem na svoji povahu spíše příležitostné, nevyznačují se pravidelností či soustavnějším zaujetím a velice často jsou vnímány spíše jako doplněk či určité oživení jiných volnočasových aktivit (akce a programy, kulturní aktivity). Nejméně byly podle očekávání využívány specializované služby, které se zaměřovaly na poměrně specifickou klientelu, situace či řešení specifického okruhu problémů. U této poslední skupiny hodnocených možností je potřebné zdůraznit, že jejich smysl nespočívá v jejich „masovém využívání“, ale naopak jsou určeny spíše k „indikovanému“ využití v případě potřeby. Jejich nízké využívání v podstatě „obecnou populací“ nelze rozhodně interpretovat jako důvod pro omezení jejich činnosti. Pro rozhodnutí týkající se těchto otázek jsou relevantní především výstupy jejich činnosti týkající se oblasti, v níž působí. Nejvyšší zájem o využívání byl zaznamenán u kulturních aktivit (36 %), oddílů pro mládež (28 %), akcí a programů (21 %) a pedagogicko-psychologického, respektive výchovného poradenství (20 %). Nejvíce byly děti dotazovaných podle jejich výpovědi spokojené s možnostmi sportovního vyžití (vážený průměr 8,21 na škále od 1 do 10, kde 1 znamenalo nejnižší spokojenost a 10 nejvyšší), parky, možnosti rekreace apod. (7,73), zájmovými kroužky (7,68), linkami a poradnami (7,53) a různými akcemi a programy (7,52). Spíše neutrální hodnocení bylo zaznamenáno u kulturních aktivit (5,74) a nízkoprahových klubů (5,05). Celkově tedy bylo možné konstatovat poměrně vysokou spokojenost s existující nabídkou. Z nabídnutých důvodů nízké spokojenosti se službou (nedostatečná kapacita, nevyhovující kvalita, vysoká cena a špatná dopravní dostupnost) se jako celkově nejvýznamnější ukazovala špatná dopravní dostupnost. Dále byla nespokojenost přičítána omezené kapacitě (výrazně patrné u kulturních aktivit). Následovala nedostatečná kvalita, jež byla nejčastěji zaznamenána u kulturních aktivit, možností sportovního vyžití a parků či rekreačních prostor.

3.9 Rodiny s mladistvým nebo společně žijící s mladým dospělým (15-26 let) Ze 105 dotázaných osob v této kategorii 56 % respondentů bylo rodiči dětí ve věku 15-18 let, 49 % žilo ve společné domácnosti s mladým dospělým ve věku 19-26 let. Více než dvě pětiny respondentů z této skupiny (44 %) byly zároveň rodiči starších dětí (6-14 let) a 3 % z nich zároveň vychovávaly děti do šesti let. Muži tvořili 16 % dotazovaných v této skupině ženy 84 %, v Roudnici n. L. žilo 47 % a v dalších obcích regionu 53 % respondentů z této skupiny. Respondenti ve specifické části dotazníku hodnotili totožný okruh možností trávení volného času, respektive specifických forem podpory jako skupina rodičů se staršími dětmi (viz tabulka č. 9). Tento přístup měl umožnit zachycení případných rozdílných preferencí u rodičů s různě starými dětmi. Ačkoli byl hodnocen totožný

32


okruh služeb, u otázek v obou specifických částech byl zdůrazněn jejich příslušný kontext, tj. skutečnost, že mají být hodnoceny služby týkající se starších dětí, respektive mladistvých a mladých dospělých. Na druhou stranu především u respondentů, kteří vyplňovali obě tyto části zároveň, bylo možné předpokládat, že se do jejich hodnocení promítne, že se vyjadřují k totožným typům služeb. Jednak proto, že opětovné dotázání na stejně označenou službu může zastínit změněný kontext otázky, respondent nemusí vědět o rozdílech mezi obdobnými službami určenými různým cílovým skupinám nebo pro něho může být zopakování stejné odpovědi pohodlnější. Srovnáme-li tedy zjištění získaná ve skupině rodin se staršími dětmi a se zjištěními od rodin s mladistvým a rodin žijících s mladým dospělým, zjistíme v jejich odpovědí výrazné podobnosti (patrně do značné míry zapříčiněné výrazným podílem respondentů z této skupiny, kteří byli zároveň rodiči starších dětí). Využívání a zájem využívat se u obdobných služeb až na výjimky výrazněji neliší. Nejvíce byly využívány možnosti sportovního vyžití (93 %), parky a možnosti rekreace apod. (85 %). Zřetelný pokles využívání byl zaznamenán u zájmových kroužků (54 % oproti 78 % respondentů z předchozí skupiny). Přibližně dvě pětiny dětí respondentů se účastnily kulturních aktivit (45 %) nebo různých akcí a programů (39 %). Do činnosti oddílů mládeže se zapojovala pouze pětina respondentů z této skupiny (19 %). Také u této služby byl patrný pokles využívání, ve srovnání s předchozí, dětmi ve věku 6-14 let. Služby nízkoprahových klubů, telefonických linek či poraden a zařízení poskytujících pedagogické či výchovné poradenství využívalo jen minimum dětí dotázaných. U všech hojněji využívaných služeb byly patrné nejnižší počty osob, které je využívaly, u nejstarší podskupiny, tj. u osob ve věku 19-26 let. Tento trend byl obzvláště patrný u obou služeb, kde již ve srovnání se dětmi ve věku 6-14 let došlo ke zřetelnému poklesu ve využívání (oddíly mládeže, zájmové aktivity). V rodinách s mladistvým nebo žijících společně s mladým dospělým oproti rodinám se staršími dětmi mírně klesal i zájem o využívání služeb. I v tomto případě však byly počty respondentů uvádějících tuto odpověď u jednotlivých služeb srovnatelné. Totéž se týkalo také hodnocení spokojenosti s jednotlivými službami. Tato zjištění ilustrují grafy č. 12 a č. 13.

33


Graf č. 12 Porovnání využívání a zájmu o využívání služeb u mladistvých a mladých dospělých a u starších dětí Rodiny s mladistvým či mladým dosp. 0%

20%

40%

60%

Rodiny se staršími dětmi

80%

100%

0%

sportovní vyžití

20%

40%

60%

80% 100%

parky apod. zájmové kroužky oddíly pro mládež akce a programy kulturní aktivity nízkoprah. kluby linky, poradny pedag., vých. por.


Graf č. 13 Porovnání spokojenosti se službami u mladistvých a mladých dospělých a u starších dětí Rodiny s mladistvým či mladým dospělým 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

8,10

1

2

3

4

5

6

7

8

sportovní vyžití

9 8,21

7,16

parky apod.

7,73

7,21

zájmové kroužky

7,68

6,93

oddíly pro mládež

6,82

akce a programy

5,08

kulturní aktivity

5,18

nízkoprah. kluby 7,05 6,73


34

Rodiny se staršími dětmi

linky, poradny pedag., vých. por.

6,93 7,52 5,74 5,05 7,53 7,08

10


U podskupiny rodin s mladistvým byla oproti rodinám žijícím společně s mladým dospělým zjištěna u většiny služeb poněkud větší spokojenost, výjimkami byly pouze možnosti sportovního vyžití a nízkoprahový klub. Podrobnosti viz příloha č. 27. Z nabídnutých důvodů nízké spokojenosti se službou (nedostatečná kapacita, nevyhovující kvalita, vysoká cena a špatná dopravní dostupnost) byla nejčastěji uvedena omezená kapacita a nízká kvalita. V případě programů kulturních institucí a nízkoprahového klubu byla významným důvodem nespokojenosti špatná dopravní dostupnost.

3.10 Shrnutí výsledků a jejich využití při určování priorit pro oblasti sociálních služeb, služeb pro rodiny s dětmi a volnočasových aktivit Provedené dotazníkové šetření umožnilo přiblížit potřeby občanů ve vztahu k sociálním službám, službám pro rodiny s dětmi a volnočasovým aktivitám. Jedná se přirozeně pouze o jeden ze zdrojů informací potřebných pro identifikaci a kvalifikované posouzení potřeb a stanovení priorit v této oblasti. Tyto informace je tak potřebné konfrontovat s poznatky o dalších významných aspektech týkajících se sledované problematiky. Kromě poznatků uvedených v dalších kapitolách této studie15 mohou být k tomuto účelu využity informace ze strategických materiálů a pracovních podkladů města Roudnice n. L. a obcí nacházejících se na území jeho správního obvodu jako obce s rozšířenou působností, informace od poskytovatelů, uživatelů a další relevantní podněty. Je přitom potřebné reflektovat také kontext provedeného sociologického průzkumu. Kromě skutečností uvedených v kapitolách 3.1 a 3.2 je při interpretaci potřebné věnovat pozornost těmto skutečnostem: -

-

15

Informace byly získány prostřednictvím dotazovaní založeného na dotazníkové metodě mezi občany regionu, respektive potenciálními uživateli či uživateli sledovaných služeb o

odpovědi respondentů byly podmíněny individuální zkušeností, postoji a respondentům dostupnými informacemi (jedná se tak o kvalitativně odlišnou informaci než informace získané od expertů, z praxe apod.),

o

při dotazování nebylo možné jít do větší hloubky - to souviselo i s poměrně širokým okruhem témat, jež si šetření kladlo za cíl zjistit.

Vzhledem ke zvolenému rozsahu šetření (500 osob) o

byli do šetření zařazeni pouze občané z vybraných lokalit - výběr lokalit byl po dohodě se zadavatelem navržen tak, aby vzorek reprezentoval občany různých oblasti regionu - tím je zajištěna určitá reprezentativita, nicméně rozhodně ne plná (výzkum kombinuje náhodný a záměrný výběr),

o

byl velmi nízký počet respondentů, kteří se vyjádřili k některým sledovaným otázkám, což bylo limitující především při vyhodnocení kombinací více otázek a v méně početných cílových skupinách (osoby se ZP, rodiče dětí ve věku 15-26 let) či podskupinách (rodiče dětí do tří let).

Analýza demografických trendů, vybavenosti regionu sociálními službami a struktury příspěvků na péči poskytovaných obyvatelům regionu.

35


-

Nejedná se o výzkum zaměřený primárně na občany, výběr respondentů kombinoval prvky náhodného a záměrného výběru. Výhodou tohoto přístupu je, že informace je získána od různých cílových skupin, především o tématech, která se týkají jich samotných.

-

Dotazováni byli především potenciální uživatelé, pouze někteří z dotázaných byli uživateli služeb, navíc se jednalo o specifickou skupinu uživatelů žijících v domácím prostředí.

-

Některé charakteristiky dotázaných respondentů mohly být určující pro charakter dalších odpovědí (více viz kapitola 3.2).

I přes uvedená omezení poskytují získaná data poměrně obsáhlý materiál, který může být využit při posuzování potřeb a stanovování priorit v rámci oblasti sociálních služeb, služeb pro rodiny s dětmi a volnočasových aktivit. Uvažovat lze tyto hlavní praktické implikace opírající se o indikátory sledované v rámci průzkumu: a) rozvoj služeb, jež mají dotázaní zájem využívat, b) rozvoj služeb, u nichž jsou spatřovány nedostatky (ať už jde o služby, jež jsou využívány, nebo je pouze vyjádřen zájem je využívat)16 a c) zajištění udržitelnosti u služeb, které jsou nejvíce vyžívány. Otázku, jaké typy služeb jsou nejvíce využívány či preferovány (tj. existuje nejvyšší zájem je využívat), nelze zcela jednoduše zodpovědět, neboť preference občanů ve vztahu k existujícím i požadovaným typům služeb se zákonitě odlišují podle toho, ke které cílové skupině lze dotyčnou osobu přiřadit. Při snaze o souhrnné shrnutí výsledků ovšem tuto skutečnost nelze plně zohlednit a u následujících tvrzení sumarizujících zjištěné údaje o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a hodnocení nedostatků je proto potřebné počítat s poměrně velkým stupněm zobecnění. Jedním z projevů takového zobecnění může být i skutečnost, že u určitého typu služeb mohla vysoké preference či využívání uvést „pouze“ určitá cílová skupina nebo její určitá podskupina. Nicméně služby viděné jako potřebné pouze určitými skupinami osob rozhodně nelze opomíjet a v souhrnném seznamu „preferovaných služeb“ tak mohou být ve výsledku téměř veškeré sledované služby (jak tomu bylo v případě zájmu o využívání služeb, k nimž se vyjadřovali senioři, osoby se ZP a pečující osoby). Ad a) Rozvoj služeb, jež mají dotázaní zájem využívat Ze sedmi sledovaných typů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byl nejvýraznější zájem o využívání služby zaznamenám u pečovatelské služby, odlehčovacích služeb, domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením, dále osobní asistence a center denních služeb. Ze služeb překračujících rámec zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byl nejvyšší zájem službu využívat zaznamenán u mateřských center, jeslí, mateřských škol, telefonických linek a poradenských služeb pro rodiče malých dětí, oddílů pro mládež, akcí či programů pro mládež a programů kulturních institucí

16

36

Ve smyslu podpory rozvoje typů služeb, které z určitých důvodů nesplňovaly očekávání dotázaných, nikoliv ve smyslu tolerance či dokonce podpory praxe, které nedostatky a nespokojenost dotázaných zapříčinily.


Ad b) Rozvoj služeb, které jsou využívány a jsou u nich spatřovány nedostatky Z nabídnutých důvodů při nízké spokojenosti se službou (nedostatečná kapacita, nevyhovující kvalita, vysoká cena a špatná dopravní dostupnost) se jako celkově nejvýznačnější nespokojenost ukazovala špatná dopravní dostupnost. Druhou významnou příčinou nespokojenosti byla omezená kapacita služby. Tyto důvody se objevily u všech sledovaných sociálních služeb hodnocených cílovou skupinou seniorů a osob pečujících o seniory i cílovou skupinou osob se ZP a osob o ně pečujících. Senioři a osoby pečující o seniory často k důvodům nespokojenosti s domovy pro seniory přiřadili také vysokou cenu existujících služeb. U služeb pro rodiny s malými dětmi byla jako nejčastější důvod u všech sledovaných služeb uváděna nedostatečná kapacita. U mateřských center a jeslí byla dalším významným důvodem špatná dopravní dostupnost, respektive v případě jeslí neexistence této služby v regionu,17 u dětských hřišť a mateřských center respondenti jako důvod nespokojenosti uvedli spíše nevyhovující kvalitu. Nespokojenost se službami pro starší děti byla nejčastěji způsobena špatnou dopravní dostupností. Často byla uváděna také omezená kapacita (výrazně patrné u kulturních aktivit). Následovala nedostatečná kvalita, jež byla nejčastěji zaznamenána u kulturních aktivit, možností sportovního vyžití a parků či rekreačních prostor. Rodiče mladistvých a rodiče žijící s mladým dospělým nejčastěji jako důvod nespokojenosti uváděli omezenou kapacitu a nízkou kvalitu. V případě programů kulturních institucí a nízkoprahového klubu byla významným důvodem nespokojenosti špatná dopravní dostupnost. Ad c) Zajistit udržitelnost služeb, které jsou nejvíce vyžívány, tj. zejména Ze sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byly nejvíce využívanými službami pečovatelská služba, osobní asistence a centra denních služeb. Mimo rámec zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byly nejvíce využívány ordinace dětského lékaře, hřiště pro malé děti, mateřské školy, mateřská centra, možnosti sportovního vyžití, parky a rekreační prostory, zájmové kroužky, oddíly pro mládež, akce a programy pro mládež a programy kulturních institucí.

17

Možnost „neexistence služby“ nebyla v dotazníku sledována, nicméně vyplynula z reflexe zkušeností tazatelů s vedením rozhovorů a vyhodnocení jejich poznatků, které získali přímo z rozhovoru.

37

4. Závěry a doporučení

4. Závěry a doporučení Z porovnání vybavenosti Roudnice nad Labem a jejího okolí jako obce s rozšířenou působností s celorepublikovými charakteristikami vyplývá, že v oblasti služeb sociální péče by prioritní pozornost měla být věnována dalšímu rozvoji terénních sociálních služeb pro staré a zdravotně postižené občany, neboť vybavenost v tomto regionu dosahuje pouze přibližně polovičních hodnot. V návaznosti na tuto skutečnost se doporučuje věnovat pozornost rozvoji ambulantních sociálních služeb, především centra denní péče, denní a týdenní stacionáře a s nimi úzce souvisejícímu rozvoji odlehčovacích služeb, které by umožnily osobám pečujícím v domácím prostředí o osoby se sníženou soběstačností nezbytný odpočinek. Potřeba rozvoje těchto služeb je o to naléhavější, že počet osob starších 65 let se bude v Roudnici nad Labem i v celé spádové oblasti v období prakticky až do r. 2022 neustále zvyšovat. Vybavenost místy v domovech pro seniory je v tomto regionu v porovnání s celorepublikovými charakteristikami na velmi dobré úrovni. Struktura klientů v Domově pro seniory v Roudnici nad Labem přitom ukazuje, že více než 60 % klientů přišlo do tohoto zařízení z obce mimo Roudnici nad Labem a její spádový region jako obce s rozšířenou působností, 50 % klientů přitom nemělo přiznán žádný příspěvek na péči nebo pouze v I. stupni. Vzhledem k tomu, že počet obyvatel starších 80 let, kteří jsou stěžejními uživateli služeb v těchto zařízeních, se nebude v následujících letech jako v Roudnici nad Labem, tak i celém spádovém regionu dramaticky zvyšovat, jeví se stávající kapacity - i v souvislosti s navrhovaným rozvojem terénních i ambulantních sociálních služeb - jako dostačující. Z hlediska rozvoje služeb sociální prevence se doporučuje položit důraz především na zajištění služeb rané péče, telefonické krizové pomoci, kontaktního centra a domům na půl cesty. Opomenout nelze ani otázky sociálního poradenství, v tomto smyslu se doporučuje rozšiřovat obecné povědomí o existenci všech sociálních služeb, k tomu se doporučuje využít všechny dostupné informační prostředky (internet, regionální televize, brožury, regionální tisk). Nedílnou součástí poradenských a informačních aktivit by měla být osvěta jako nástroj prevence negativních důsledků stárnutí. Nestabilizovaný zdravotní stav, nadváha, nevhodné bydlení, neexistence úspor na stáří, neurovnané sociální vztahy všechno jsou aspekty, které výrazným způsobem ovlivňují kvalitu života ve stáří. Z provedeného výzkumného šetření přitom vyplývá, že: -

36 % dotázaných seniorů by mělo zájem využívat služeb pro osoby se zdravotním postižením,18

-

43 % dotázaných pečujících o seniory by mělo zájem o využívání služeb v domově pro zdravotně postižené, 38 % z nich by mělo zájem o využívání odlehčovacích služeb, 35 % z nich o pečovatelskou službu,

-

37 % dotázaných osob se zdravotním postižením by mělo zájem o využívání osobní asistence,

-

48 % dotázaných pečujících o osoby se zdravotním postižením by mělo zájem o využívání odlehčovacích služeb,

18

38

na zřeteli je nutno míst skutečnost, že řada dotazovaných nerozlišovala všechny typy sociálních služeb v souladu s jejich charakteristikami podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách


Překvapivý je vysoký nezájem o využívání služeb ve stacionářích a služeb osobní asistence, a to jak ze strany seniorů a osob se zdravotním postižením, tak i ze strany dotazovaných osob pečujících o tyto skupiny osob. Z hlediska služeb pro rodiny s malými dětmi byla zaznamenána největší poptávka po možnosti využívání mateřského centra (27 % dotázaných), jeslí (20 %) a mateřských škol (16 %), největší spokojenost přitom byla vyslovena s ordinací dětského lékaře (průměr 8,75 bodů na 10 bodové škále), možností využívat dětská hřiště (8,05 bodů) a mateřské školy (7,94 bodů). U rodin se staršími dětmi (6-14 let) byla zaznamenána největší poptávka po kulturních aktivitách (36 % dotázaných) a sportovních oddílech pro mládež (28 %), největší spokojenost byla přitom vyslovena s možností sportovního vyžití (8,21 bodů). Rodiny s mladistvým nebo mladým dospělým (15-26 let) nejvíce postrádaly sportovní oddíly pro mládež (30 %) a kulturní aktivity (28 %), největší spokojenost byla přitom opět vyslovena s možností sportovního vyžití (8,10 bodu). 95 % dotázaných potvrdilo důležitost informací o nabídce sociálních služeb, dvě třetiny mají málo, popř. vůbec žádné informace o této nabídce. Necelá polovina dotázaných by potřebné informace o sociálních službách hledala na městském, popř. jiném úřadě. Z hlediska hodnocení potřebnosti pomoci definovaným sociálním skupinám byla největší pozornost směrována péči o osoby se zdravotním postižením (více než 70 % odpovědí hodnoceno jako velmi potřebné), týraným a zanedbávaným dětem (60 %) a seniorům (57 %), jako nejméně potřebná byla hodnocena pomoc osobám závislým na drogách a léčených z drogové závislosti (23 % odpovědí hodnoceno jako zcela nepotřebné) a dětem a mladistvím ohrožených drogovou závislostí (18 %). Z hlediska hodnocení potřebnosti pomoci v definovaných sociálních situacích byla jako velmi potřebná označena pomoc při hledání nového pracovního místa (45 %) a při ztrátě střechy nad hlavou (42 %), jako zcela nepotřebná byla hodnocena pomoc při řešení problémů s alkoholem a s drogami a problémů v partnerských vztazích (25 %). Zjištěné skutečnosti mohou být významnou oporou při vyhodnocení potřeb a stanovení priorit v těchto oblastech. Nicméně vyhodnocení priorit se nemůže opírat pouze o tyto poznatky a správné vyhodnocení priorit předpokládá také reflexi kontextu zjištěných poznatků a využití informací z jiných zdrojů. Zároveň se při něm nelze omezovat pouze na cílové skupiny, které byly zahrnuty do šetření. Šetření mohlo do větší hloubky analyzovat pouze situaci několika vybraných cílových skupin. Do dotazníku byla zahrnuta témata, která se vybraných skupin osob dotýkala více a jiné osoby by sledované jevy mohly považovat za méně významné. Výsledky tedy mohou být oporou při rozhodování týkajícím se těchto cílových skupin a pro ně relevantních služeb. Nedostatek informací týkajících se jiných cílových skupin ale neznamená, že jiné cílové skupiny, respektive jim určené služby jsou méně hodné podpory. Při rozhodování o prioritách se nelze omezovat ani pouze na okruh služeb, který byl zahrnut do šetření. Šetření nemohlo pojmout všechny typy a formy poskytování služeb. Skutečnost, že nebyly analyzovány, ale rozhodně neznamená, že nejsou potřebné. Zároveň je potřebné přihlédnout k tomu, že důvody nespokojenosti respondentů tak, jak byly v průzkumu zkoumány, byly vymezeny pouze velmi všeobecně. Znalost důvodů nespokojenosti občanů je přitom taktéž významným indikátorem pro

39


plánování rozvoje sociálních služeb. Pro jejich detailnější posouzení by tak bylo vhodné zmapovaní jejich širších souvislostí, reflexe širšího okruhu možných problémů a různých přístupů k jejich uchopení. V rámci šetření nebylo možné provést takovouto detailnější analýzu důvodů nespokojenosti u všech sledovaných služeb ani uvažovat širší spektrum důvodů nespokojenosti. Teprve při dostatečném porozumění důvodům nespokojenosti se službami však může být úsilí o jejich zkvalitnění úspěšné. Na základě těchto výsledků se doporučuje výše uvedená doporučení rozšířit: -

o posouzení možnosti zřízení domova pro osoby se zdravotním postižením,

-

o posouzení možnosti zlepšování dopravní obslužnosti tak, aby se mj. zlepšila dostupnost sociálních služeb a aby se zlepšila pomoc osobám při hledání nového zaměstnání.

40

Literatura

Literatura Bareš P. Cílové skupiny v krajských střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb zpracovaných v období 2006-2007, Praha: VÚPSV, v.v.i. 2008 Průša L. Ekonomie sociálních služeb, Praha: ASPI, 2007 Průša L. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory, Praha. VÚPSV, v.v.i. 2008 Komunitní plán sociálních služeb města Roudnice nad Labem a regionu Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností na období let 2007-2008, www.roudnicenl.cz Priority rozvoje sociálních služeb (předkládáno ve smyslu § 96 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), www.mpsv.cz Sociálně demografická analýza a prognóza podřipského regionu, Praha: SOCIOKLUB, 1998

41

Přílohy

45

počet obyvatel

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

Vývoj věkové struktury v Roudnici nad Labem v letech 2007 - 2025

0 až 14

15 až 64

65 a více

Příloha č. 1.1

46

počet obyvatel

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

Vývoj věkové struktury osob starších 65 let v Roudnici nad Labem v letech 2007-2025

65 až 69

70 až 74

75 až 79

80 až 84

85 až 89

90 až 94

95 a více

Příloha č. 1.2

47

počet obyvatel

0

100

200

300

400

500

600

700

800

rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

Vývoj věkové struktury osob starších 80 let v Roudnici nad Labem v letech 2007 - 2025

80 až 84

85 až 89

90 až 94

95 a více

Příloha č. 1.3

48

počet obyvatel

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

0 až 14

15 až 64

65 a více

Vývoj věkové struktury ORP Roudnice nad Labem v letech 2007 - 2025

Příloha č. 1.4

49

počet obyvatel

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

65 až 69

70 až 74

75 až 79

80 až 84

85 až 89

90 až 94

95 a více

Vývoj věkové struktury osob starších 65 let v ORP Roudnice nad Labem v letech 2007 - 2025

Příloha č. 1.5

50

počet obyvatel

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

80 až 84

85 až 89

90 až 94

95 a více

Vývoj věkové struktury osob starších 80 let v ORP Roudnice nad Labem v letech 2007 - 2025

Příloha č. 1.6

Příloha č. 2 Přehled sociálních služeb poskytovaných v Roudnici nad Labem a jejím spádovém regionu jako obce s rozšířenou působností podle registru poskytovatelů sociálních služeb19 služby sociální péče pečovatelská služba

poskytovatel: Podřipská nemocnice s poliklinikou kapacita: 120 osob poskytovatel: Farní charita Roudnice nad Labem kapacita: 8 osob poskytovatel: Opora, o.s., Roudnice nad Labem kapacita: 8 osob poskytovatel: obec Straškov – Vodochody kapacita: 14 osob

domovy pro seniory

poskytovatel: město Roudnice nad Labem kapacita: 120 míst poskytovatel: Diakonie ČCE, Krabčice kapacita: 70 míst

domovy se zvláštním režimem

poskytovatel: město Roudnice nad Labem kapacita: 12 míst poskytovatel: Diakonie ČCE, Krabčice kapacita: 33 míst

chráněné bydlení

poskytovatel: obec Račiněves kapacita: 5 míst

osobní asistence

poskytovatel: Perspektivista, o.s., Roudnice n. L. kapacita: 15 osob

denní stacionáře

poskytovatel: Podřipská nemocnice s poliklinikou kapacita: 10 míst

odlehčovací služby

poskytovatel: Opora, o.s., Roudnice nad Labem kapacita: 2 místa

služby sociální prevence azylové domy

poskytovatel: Farní charita Roudnice nad Labem kapacita: 32 míst (2 zařízení)

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytovatel: Farní charita Roudnice nad Labem kapacita: 35 míst

19

viz: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1243604797891_2

51

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením poskytovatel: Opora, o.s., Roudnice nad Labem kapacita: 65 osob poskytovatel: Perspektivista, o.s., Roudnice n. L. kapacita: 15 osob terénní programy

poskytovatel: Naděje, o.s., Roudnice nad Labem kapacita: 70 osob

sociální poradenství odborné sociální poradenství

poskytovatel: Opora, o.s., Roudnice nad Labem kapacita: 10 osob denně

Příloha č. 3

Struktura klientů Domova pro seniory v Roudnici nad Labem podle místa, odkud do domova přišli

Roudnice n. L. 22,2%

jiná města a obce 26,2%

spádové obce 20,6% Praha 31,0%

52

Příloha č. 4

Struktura klientů Domova pro seniory v Roudnici nad Labem podle míry závislosti

IV. stupeň 10,3% III. stupeň 16,7%

II. stupeň 22,2%

žádný příspěvek na péči 29,4%

I. stupeň 21,4%

Příloha č. 5

Struktura příjemců příspěvku na péči podle typu formy poskytované péče

pobytová zařízení 16,1% terénní služby 7,3%

blízká osoba 76,6%

53

Příloha č. 6

Podíl mužů pobírajících příspěvek na péči na celkovém počtu mužů v dané věkové skupině 25,00 I. stupeň II. stupeň III. stupeň

20,00

IV. stupeň

podíl

15,00

10,00

5,00

0,00 do 3 let

54

3 - 18

19 - 50

51 - 55

56 - 60

61 - 65 66 - 70 věk

71 - 75

76 - 80

81 - 85

86 - 90

90 +

Příloha č. 7

Podíl žen pobírajících příspěvek na péči na celkovém počtu žen v dané věkové skupině 25,00

I. stupeň II. stupeň III. stupeň

20,00

IV. stupeň

podíl

15,00

10,00

5,00

0,00 do 3 let

3 - 18

19 - 50

51 - 55

56 - 60

61 - 65 66 - 70 věk

71 - 75

76 - 80

81 - 85

86 - 90

90 +

55

Příloha č. 8

Rozdíly mezi výší podílu příjemců příspěvku na péči v Roudnici nad Labem (březen 2009) a celostátními charakteristikami (září 2008) v závislosti na pohlaví, věku a míře závislosti věk

I. stupeň muži

II. stupeň

ženy

muži

do 3 let

0,05

0,08

0,00

III. stupeň

ženy

muži

IV. stupeň

ženy

muži

ženy

0,00

0,00

-0,01

0,00

0,00

3 - 18

-0,09

-0,13

-0,06

0,02

-0,32

-0,28

-0,15

-0,14

19 - 50

-0,12

-0,08

-0,22

-0,15

-0,01

0,01

-0,06

-0,07

51 - 55

-0,35

0,03

-0,31

0,04

-0,16

-0,08

-0,03

-0,01

56 - 60

-0,35

-0,12

-0,38

-0,29

-0,11

-0,17

-0,03

0,01

61 - 65

-0,54

-0,55

-0,42

-0,18

-0,19

-0,13

-0,09

-0,13

66 - 70

-0,56

-0,30

-0,33

-0,19

-0,32

-0,10

-0,17

-0,11

71 - 75

-1,17

-1,23

-1,18

-0,69

-0,06

-0,05

-0,15

0,14

76 - 80

-1,06

-4,22

-1,02

-1,73

-0,16

-0,74

0,00

-0,40

81 - 85

-4,19

-7,04

0,43

-4,07

-0,77

1,03

-0,49

-0,93

86 - 90

-12,78

-15,81

-8,37

-7,48

-3,01

-3,15

-2,94

-4,37

0,96

-9,57

-17,97

-3,63

-5,87

-3,87

-1,76

3,67

90 +

Pramen: interní data Městského úřadu v Roudnici nad Labem vlastní propočty Průša L. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory, Praha: VÚPSV, v.v.i. 2008

56

Příloha č. 9

Zastoupení respondentů podle věku a pohlaví 80 70 60 50 muž žena

40 30 20 10 0

Příloha č. 10

Subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu respondentů

celý soubor

senioři a osoby pečující o seniory


42%

20%

13%

38%

18%

25%

19%

10%

20%

30%

bez potíží částečný vliv na životní situaci / lehké ZP

10%

13%

16%

34%

71%

rodiny s dětmi

0%

16%

29%

23%

40%

50%

60%

70%

80%

7%

90%

100%

pouze drobnější zdravotní potíže výrazný vliv na životní situaci / střední ZP

závažné zdravotní komplikace / těžké ZP

57

Příloha č. 11

Výskyt problémových či rizikových jevů v rodině dotazovaného dlouhodobá nezaměstnanost

7%

méně závažný kriminální čin namířený proti Vaší osobě/členovi rodiny (krádež)

5%

problémy související s užíváním alkoholu

4%

výchovné problémy dětí a dospívajících (alkohol, drogy, jiné)

4%

závislost na herních automatech

3%

nemožnost pravidelně platit nájemné či služby spojené s bydlením

2%

extrémní chudoba (nejsou peníze na jídlo,na šaty)

1%

ztráta střechy nad hlavou velmi vážné problémy ve vztazích mezi členy rodiny (agresivní verbální výpady, fyzické napadení, šikanování, vydírání apod.) užívání drog

1%

potíže se zákonem někoho z členů rodiny, spáchání deliktu či trestného činu

0%

1% 0%

Příloha č. 12

Hodnocení ekonomické situace rodiny

28%

celý soubor

senioři a osoby pečující o seniory


20%

0% velmi dobrá

58

spíše dobrá

27%

52%

16%

rodiny s dětmi

24%

45%

40%

41%

40%

10%

20%

42%

30%

40%

50%

60%

není špatná, ale nijak zvlášť dobrá

14%

70%

80%

spíše špatná

90%

100%

velmi špatná

Příloha č. 13

Využívání služeb, zájem o jejich využívání a spokojenost I MĚSTO ROUDNICE N.L. A VYBRANÉ OBCE VE SPRÁV. OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SENIOŘI spokojenost podle využívání (váž. průměr na stupnici 1-10; 1= min, 10= max.)

typ služby

využívání a zájem využívat NZ

V

pečovatelská služba

17%

28%

54%

8,20

6,49

7,27

7,24

osobní asistence

5%

11%

84%

9,12

6,39

7,19

7,34

týdenní nebo denní stacionář

1%

3%

96%

6,07

9,00

6,54

6,54

centra denních služeb

4%

25%

71%

7,91

6,33

6,31

6,43

domov pro seniory

1%

28%

71%

7,00

5,87

5,10

5,42

domov pro osoby se zdravotním postižením

0%

36%

64%

4,01

6,80

5,55

V

NVZ

NVZ

NZ

celkem

PEČUJÍCÍ O SENIORY

typ služby

využívání a zájem využívat V

spokojenost podle využívání (váž. průměr na stupnici 1-10; 1= min, 10= max.) V NVZ NZ celkem

NVZ

NZ

22%

35%

43%

8,89

6,52

6,72

7,11

osobní asistence

4%

16%

81%

9,14

7,05

6,75

7,05


3%

15%

83%

8,57

4,96

6,84

6,54


8%

30%

62%

7,15

6,82

6,39

6,64

domov pro seniory

1%

30%

69%

4,59

5,34

5,01

0%

43%

57%

4,00

3,81

3,88

12%

38%

51%


domov pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

typ služby



NVZ

NZ


53%

25%

22%

8,91

4,49

8,21

7,67

osobní asistence

30%

37%

33%

9,04

5,28

6,29

7,32

0%

4%

96%

1,00

5,84

5,69

15%

20%

65%

5,55

6,09

6,41

domov pro seniory

0%

35%

65%

4,80

4,35

4,68


2%

28%

70%

3,64

5,87

5,03

týdenní nebo denní stacionář centra denních služeb

8,75

Legenda:

V = využívá NVZ = nevyužívá, ale má zájem využívat NZ = nevyužívá a nemá zájem

59

PEČUJÍCÍ O OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

typ služby


NVZ

NZ



22%

31%

47%

9,57

6,18

7,83

7,69

osobní asistence

20%

23%

57%

9,40

4,28

7,25

7,07

3%

29%

69%

10,00

2,83

5,89

5,32

8,89

6,30


29%

23%

49%

domov pro seniory

0%

20%

80%


0%

19%

81%


3%

48%

48%

3,48

6,03

7,22

4,00

4,00

4,36

4,09

RODINY S MALÝMI DĚTMI VE (0-5 LET)

typ služby


hřiště pro malé děti

NVZ

NZ

3,53

10,00

8,05

3,26

3,63

3,57

8,51

5,95

7,63

7,94

54%

8,18

5,60

5,96

6,40

84%

8,00

3,21

7,55

6,82

1%

8,72

10,00

10,00

8,75

92%

7%

1%

0%

20%

80%

mateřské školy

63%

16%

20%

mateřská centra

19%

27%

1%

15%

98%

1%

jesle

telefonická linka / poradenské služby ordinace dětského lékaře


8,29

RODINY SE STARŠÍMI DĚTMI (6-14 LET)

typ služby


sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru, např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) nízkoprahový klub telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy Legenda:


60

NVZ

NZ

spokojenost podle využívání (váž. průměr na stupnici 1-10; 1= min, 10= max.)

V

97%

0%

3%

8,14

86%

4%

10%

7,93

78%

11%

11%

40%

28%

59%

NVZ

NZ

celkem

10,00

8,21

2,60

8,22

7,73

8,01

6,09

7,02

7,68

32%

7,60

6,34

6,52

6,93

21%

20%

7,87

6,33

7,79

7,52

56%

36%

8%

6,72

4,15

4,56

5,74

2%

7%

92%

8,50

2,78

5,09

5,05

0%

8%

92%

9,67

7,34

7,53

3%

20%

77%

6,91

7,04

7,08

8,41

RODINY S MLADISTVÝM NEBO ŽIJÍCÍ SPOLEČNĚ S MLADÝM DOSPĚLÝM (15-26 LET)

typ služby


sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) nízkoprahový klub telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy

NVZ

NZ


93%

1%

6%

8,05

10,00

8,38

8,10

85%

3%

12%

7,38

2,85

6,43

7,16

54%

9%

37%

7,58

5,47

7,05

7,21

19%

30%

51%

7,75

6,70

6,73

6,93

39%

20%

41%

7,04

6,07

7,00

6,82

45%

28%

27%

5,62

4,75

4,35

5,08

0%

8%

92%

5,75

5,08

5,18

0%

7%

93%

7,05

7,05

6%

12%

82%

6,77

6,73

6,00

7,00

Legenda:


61

Příloha č. 14

Využívání služeb, zájem o jejich využívání a spokojenost II MĚSTO ROUDNICE N.L. SENIOŘI

typ služby

využívání a zájem využívat NVZ

NZ

V

21%

21%

58%

7,55

6,66

6,78

6,96

4%

13%

83%

8,34

5,24

5,94

6,19

V

pečovatelská služba osobní asistence týdenní nebo denní stacionář


NVZ

NZ

celkem

3%

7%

90%

6,07

9,00

5,80

5,87

10%

39%

51%

7,91

6,72

6,24

6,74

domov pro seniory

1%

36%

63%

7,00

4,58

4,59

4,64


0%

56%

44%

3,22

3,17

3,20



typ služby



NVZ

NZ

21%

37%

42%

8,85

6,25

6,08

6,85

osobní asistence

5%

18%

77%

8,76

6,45

5,55

6,38


5%

21%

73%

8,57

4,12

5,91

5,66


9%

33%

58%

6,48

6,41

6,01

6,24

domov pro seniory

0%

41%

59%

4,31

3,77

4,08


0%

60%

40%

4,00

2,00

3,17


4%

38%

59%


OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

typ služby

využívání a zájem využívat


V

NVZ

NZ

V


55%

14%

32%

8,57

5,00

8,37

8,03

osobní asistence

36%

36%

27%

8,64

6,27

6,00

7,58

0%

9%

91%

1,00

4,09

3,78

23%

32%

45%

5,66

5,35

6,37

domov pro seniory

0%

67%

33%

4,80

4,35

4,68


0%

33%

67%

2,76

3,86

3,40


Legenda:


62

8,40

NVZ

NZ

celkem


V

NVZ

NZ



6%

31%

63%

10,00

6,92

7,43

7,42

osobní asistence

0%

20%

80%

10,00

6,30

6,63

6,73


0%

20%

80%

10,00

4,00

6,24

5,99

8,52

7,00

typ služby


využívání a zájem využívat

13%

19%

69%

domov pro seniory

0%

25%

75%


0%

25%

75%


0%

60%

40%

4,00

7,25

7,41

4,00

4,00

4,57

4,38


typ služby



NVZ

NZ

92%

8%

0%

0%

20%

80%

mateřské školy

63%

24%

12%

mateřská centra

33%

22%

2%

18%

100%

0%

jesle

telefonická linka / poradenské služby ordinace dětského lékaře


8,02

4,33

7,70

2,52

2,76

2,72

8,13

6,05

8,03

7,62

45%

8,31

6,92

7,15

7,52

80%

8,00

6,00

6,72

6,70

0%

8,16

8,16


typ služby


sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo apod.) nízkoprahový klub telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy

NVZ

NZ


V

100%

0%

0%

7,74

98%

0%

2%

7,34

92%

2%

6%

7,48

50%

28%

22%

75%

13%

62%

NVZ

NZ

celkem 7,74

7,00

7,33

7,00

6,00

7,39

7,43

6,90

6,64

7,12

11%

7,06

6,72

7,49

7,06

34%

4%

6,19

4,19

4,75

5,46

4%

6%

91%

8,50

3,90

5,77

5,80

0%

19%

81%

9,67

7,32

7,72

4%

26%

70%

7,48

7,05

7,19

7,41

Legenda:


63


typ služby


sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo apod.) nízkoprahový klub telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy Legenda:


64

NVZ

NZ


97%

0%

3%

7,66

8,00

7,67

87%

3%

11%

7,13

2,00

7,57

7,01

69%

8%

23%

7,33

5,50

6,66

7,06

26%

26%

49%

7,27

6,33

6,42

6,61

53%

18%

29%

6,83

5,64

7,25

6,73

62%

31%

8%

5,42

4,68

4,96

5,15

0%

14%

86%

5,75

5,04

5,21

0%

11%

89%

7,11

7,11

8%

13%

79%

6,89

6,82

6,00

7,00

Příloha č. 15

Využívání služeb, zájem o jejich využívání a spokojenost III VYBRANÉ OBCE VE SPRÁV. OBVODU ROUDNICE N.L. JAKO OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SENIOŘI

typ služby



NVZ

NZ

15%

34%

51%

8,92

6,42

osobní asistence

6%

9%

84%

9,53

7,00


0%

0%

100%


0%

14%

86%

domov pro seniory

1%

21%


0%

23%


7,88

7,47

7,68

7,82

6,84

6,84

5,50

6,33

6,17

78%

7,57

5,47

6,14

77%

5,00

8,25

7,17


typ služby



NVZ

NZ

23%

33%

44%

9,00

6,88

7,50

7,48

osobní asistence

2%

13%

85%

10,00

8,00

7,25

7,44


0%

6%

94%

7,50

7,44

7,44


6%

27%

67%

7,43

6,73

7,10

domov pro seniory

2%

17%

81%

6,67

6,29


0%

0%

100%

5,00

5,00

21%

38%

42%



8,00

5,33


typ služby



NVZ

NZ

V

NVZ

NZ

celkem


52%

33%

15%

9,24

4,33

8,00

7,39

osobní asistence

25%

38%

38%

9,36

4,33

6,33

7,18


0%

0%

100%

6,57

6,57


9%

12%

79%

5,00

6,29

6,44

domov pro seniory

0%

0%

100%


3%

24%

72%

4,20

6,89

5,93

10,00

Legenda:


65


typ služby


NVZ

NZ



35%

30%

35%

9,50

5,33

10,00

8,00

osobní asistence

35%

25%

40%

9,33

3,00

9,00

7,43

5%

35%

60%

10,00

2,33

5,33

4,71

9,00

5,00

1,00

7,00

3,00

4,20

3,86


42%

26%

32%

domov pro seniory

0%

0%

100%


0%

15%

85%


6%

39%

56%


typ služby



NVZ

NZ

93%

5%

2%

0%

20%

80%

64%

9%

27%

mateřská centra

7%

31%

62%

telefonická linka / poradenské služby

0%

13%

87%

96%

2%

2%

jesle mateřské školy

ordinace dětského lékaře


8,53

1,00

10,00

8,38

4,13

4,61

4,54

8,85

5,67

7,46

8,23

7,67

4,56

5,00

5,14

1,62

7,98

6,88

10,00

10,00

9,28

9,25


typ služby


sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo apod.) nízkoprahový klub telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy Legenda:


66

NVZ

NZ


V

94%

0%

6%

8,48

77%

7%

16%

8,51

67%

19%

14%

32%

29%

46%

NVZ

NZ

celkem

10,00

8,57

2,60

8,38

8,04

8,59

6,00

7,29

7,90

39%

7,83

5,81

6,47

6,77

28%

26%

8,87

6,18

7,91

7,89

51%

37%

12%

7,21

4,11

4,50

5,99

0%

7%

93%

1,00

4,54

4,40

0%

0%

100%

7,36

7,36

2%

15%

83%

7,03

6,98

10,00

4,88


typ služby



NVZ

NZ


86%

4%

11%

8,65

10,00

8,50

8,70

86%

0%

14%

7,74

6,00

5,33

7,37

32%

11%

57%

8,50

5,44

7,30

7,44

11%

36%

54%

9,50

7,28

7,17

7,48

21%

21%

57%

7,76

6,59

6,75

6,97

20%

24%

56%

6,50

4,93

4,18

4,94

0%

0%

100%

5,13

5,13

0%

0%

100 %

6,79

6,79

4%

11%

86%

6,54

6,54

Legenda:


67

68 21 23 59



domov pro seniory

43

domov pro seniory

NVZ = nevyužívá, ale má zájem využívat

Legenda:

3

14



16

9

14

počet


osobní asistence


typ služby


7

15

osobní asistence


17

počet


typ služby

SENIOŘI

3

43

2

6

2

4

kapacita

0

1

0

0

0

1

kvalita

0

21

0

1

3

3

cena

5

13

18

15

8

10

dostupnost

5

22

9

0

3

7

počet

83%

58%

26%

0%

12%

15%

v%

2

18

1

0

1

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

9

0

0

1

0

cena

100%

68%

28%

36%

25%

22%

v%

3

35

8

10

3

6

kapacita

0

1

2

0

2

0

kvalita

celkem

1

16

2

3

0

2

cena

1

7

5

6

3

5

dostupnost

1

23

7

8

1

6

počet

100%

77%

24%

47%

5%

18%

v%

1

19

4

6

1

4

kapacita

0

0

1

0

0

0

kvalita

1

9

2

1

0

0

cena

0

4

3

2

0

2

dostupnost

ve skupině NVZ (potenciální zájemci o službu)

3

3

7

0

1

6

dostupnost


osoby uvádějící nízkou spokojenost (hodnocení 1-5 z 10) a důvody nespokojenosti

70%

60%

28%

31%

23%

18%

v%

celkem


MĚSTO ROUDNICE N.L. A VYBRANÉ OBCE VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Počty a zastoupení osob uvádějících nízkou spokojenost se službou a důvody nespokojenosti

Příloha č. 16

69

18

14 26 13

mateřské školy

mateřská centra



Legenda:

3

50

jesle


12

počet


typ služby


13

1

domov pro seniory


3


10

5

osobní asistence


2

počet


typ služby



6

11


domov pro seniory

12

6

osobní asistence


6

počet


typ služby


7

4

2

4

2

1

1

0

1

1

0

0

kvalita

celkem kapacita

0

2

1

1

1

0

cena

13

1

9

10

4

5

dostupnost

9

3

4

1

3

6

90%

75%

36%

50%

14%

43%

v %

2

3

2

0

1

1

kapacita

0

0

1

0

0

0

kvalita

0

2

1

0

1

0

cena

8

1

1

4

3

0

1

0

0

1

1

0

kvalita

celkem kapacita

2

1

0

1

0

0

cena

5

0

2

6

3

3

dostupnost

4

0

1

5

3

2

80%

0%

17%

63%

33%

18%

v %

2

0

0

2

1

0

kapacita

0

0

0

1

0

0

kvalita

1

0

0

1

0

0

cena

3%

35%

33%

14%

74%

12%

v %

1

11

5

11

22

6

1

2

5

2

0

9

kvalita

celkem kapacita

0

0

0

2

4

0

cena

1

0

16

1

29

0

dostupnost

0

5

11

6

12

3

0%

38%

34%

35%

52%

50%

v %

0

4

1

6

5

3

kapacita

0

1

1

1

0

2

kvalita

0

0

0

1

2

0

cena

0

0

9

0

6

0

dostupnost

ve skupině NVZ (potenciální zájemci o službu) počet

2

0

1

2

2

2

dostupnost



87%

100%

19%

63%

29%

10%

v %

6

0

3

1

2

5

dostupnost



60%

75%

33%

46%

19%

16%

v %


70


Legenda:


typ služby


7 3 6 5

8 4 8

14% 9% 22% 13% 47% 45% 14% 27%

16 10 23 14 50 24 5 20

34

2

1

3

2

8

0

0

1

8

8

kvalita

celkem kapacita

6%

v%

7

počet

0

0

1

3

0

2

4

0

0

cena

10

1

20

28

9

14

3

1

0

dostupnost

5

0

2

25

7

10

6

6

0

počet

23%

0%

29%

64%

32%

30%

40%

100%

v%

1

0

1

18

2

3

2

3

0

kapacita

0

0

0

4

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

1

2

0

1

1

0

0

cena

4

0

2

14

5

5

3

1

0

dostupnost



71


Legenda:


typ služby 5% 16% 18% 23% 13% 58% 53% 9% 21%

10 10 13 7 33 16 2 8

v%

3

počet

2

2 2

0

2

5

21 7

0

2

7 3

3

8

4

kvalita

5

4

2

kapacita

celkem

0

0

1

0

0

1

2

0

0

cena

4

0

7

12

3

3

2

2

0

dostupnost

1

0

2

13

3

6

3

1

0

počet

17%

0%

50%

81%

25%

33%

60%

50%

0%

v%

1

0

1

11

2

4

2

1

0

kapacita

1

0

1

1

0

0

1

1

0

kvalita

0

0

0

0

0

1

0

0

0

cena

0

0

0

4

1

1

0

0

0

dostupnost




72

6



Legenda:


domov pro seniory

centra denních služeb 3

32

9

12

osobní asistence


8 4


typ služby



počet

8


4

38

8

osobní asistence

domov pro seniory

6

počet


typ služby

SENIOŘI

3

33

2

6

2

4

kapacita

0

0

0

0

0

1

kvalita

0

18

0

1

3

3

cena

2

1

2

3

2

0

dostupnost

3

17

3

0

2

0

počet

75%

71%

13%

0%

25%

0%

v%

2

16

1

0

1

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

8

0

0

1

0

cena

100%

78%

32%

46%

24%

19%

v%

3

26

7

9

2

5

0

0

1

0

2

0

kvalita

celkem kapacita

1

12

2

2

0

2

cena

1

4

1

2

0

0

dostupnost

1

19

4

8

1

3

100%

79%

21%

57%

10%

17%

v%

1

16

3

6

1

3

kapacita

0

0

0

0

0

0

kvalita

1

7

2

1

0

0

cena

0

3

1

2

0

0

dostupnost


1

0

1

0

0

0

dostupnost



100%

72%

15%

32%

36%

13%

v%

celkem


MĚSTO ROUDNICE N.L.


Příloha č. 17

73

7 4 5 9



domov pro seniory


1 1 7


domov pro seniory


5 4 2




Legenda:

7

mateřská centra

33

6

mateřské školy

jesle


typ služby počet

5



0 3

osobní asistence

počet


typ služby


1 2

osobní asistence

počet


typ služby


5

4

2

4

2

1

0

0

1

1

0

0

kvalita

celkem kapacita

0

2

1

1

1

0

cena

7

0

2

5

0

0

dostupnost

4

3

3

1

1

1

80%

75%

38%

50%

13%

100%

v%

2

3

2

0

1

1

kapacita

0

0

1

0

0

0

kvalita

0

2

1

0

1

0

cena

6

1

1

3

3

0

1

0

0

1

1

0

kvalita

celkem kapacita

1

1

0

0

0

0

cena

1

0

0

3

1

1

dostupnost

2

0

0

2

1

0

67%

0%

0%

67%

25%

0%

v%

2

0

0

1

1

0

kapacita

0

0

0

1

0

0

kvalita

1

0

0

0

0

0

cena

4%

31%

11%

13%

87%

11%

v%

1

3

3

6

18

4

1

1

2

0

0

5

kvalita

celkem kapacita

0

0

0

1

4

0

cena

0

0

0

0

15

0

dostupnost

0

1

1

5

7

2

14%

7%

38%

64%

50%

v%

0

1

0

5

4

2

kapacita

0

0

1

0

0

2

kvalita

0

0

0

0

2

0

cena

0

0

0

0

3

0

dostupnost


0

0

0

1

0

0

dostupnost



88%

100%

10%

56%

30%

0%

v%

2

0

2

1

0

0

dostupnost



64%

71%

24%

58%

13%

5%

v%


74


Legenda:

sportovní hřiště, sportovní areály parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci (v městském prostoru, např. cyklostezky) zájmové aktivity, kroužky kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) nízkoprahový klub telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy

typ služby


6% 11% 4% 8% 9% 52% 18% 0% 17%

6 2 4 5 28 5 0 6

v%

3

počet

2 0 0

0 4

7

22 4

0

0

2 4

0

5

4 0

3

kvalita

2

kapacita

celkem

0

0

0

3

0

0

2

0

0

cena

1

0

3

12

1

2

0

0

0

dostupnost

1

0

1

15

1

1

0

0

0

počet

9%

0%

33%

94%

17%

7%

0%

v%

0

0

1

13

1

0

0

0

0

kapacita

0

0

0

3

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

2

0

0

0

0

0

cena

1

0

1

6

0

1

0

0

0

dostupnost



75


Legenda:


typ služby 5% 14% 14% 19% 8% 57% 45% 6% 12%

5 5 7 3 21 9 1 3

v%

2

počet

2

1

6

18

3

5

1

0

2

4

0

1

2

5

4 3

2

kvalita

2

kapacita

celkem

0

0

1

0

0

1

1

0

0

cena

0

0

1

3

0

0

0

0

0

dostupnost

1

0

2

9

2

3

1

1

0

počet

25%

0%

50%

90%

29%

33%

50%

100%

v%

1

0

1

9

2

2

0

1

0

kapacita

1

0

1

1

0

0

1

1

0

kvalita

0

0

0

0

0

1

0

0

0

cena

0

0

0

1

0

0

0

0

0

dostupnost




76

21

domov pro seniory

4 5




Legenda:


0

11

5

osobní asistence

domov pro seniory

6

počet


typ služby


3

17



13

7

11

počet


osobní asistence


typ služby

SENIOŘI

0

10

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

kvalita

celkem kapacita

0

3

0

0

0

0

cena

3

12

16

12

6

10

dostupnost

2

5

6

0

1

7

100%

36%

55%

0%

6%

21%

v%

0

2

0

0

0

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

1

0

0

0

0

cena

50%

23%

21%

26%

27%

v%

0

9

1

1

1

1

kapacita

0

1

1

0

0

0

kvalita

celkem

0

4

0

1

0

0

cena

0

3

4

4

3

5

dostupnost

0

4

3

0

0

3

počet

67%

30%

0%

0%

19%

v%

0

3

1

0

0

1

kapacita

0

0

1

0

0

0

kvalita

0

2

0

0

0

0

cena

0

1

2

0

0

2

dostupnost


2

3

6

0

1

6

dostupnost



50%

47%

40%

30%

17%

24%

v%


VYBRANÉ OBCE VE SPRÁVNÍM OBVODU MĚSTA ROUDNICE N.L. JAKO OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ


Příloha č. 18

77

4 5 7 1 9



domov pro seniory


5 2 0 6



domov pro seniory


1



Legenda:

9


7 21

mateřská centra

17

6

mateřské školy

jesle


typ služby počet

2


2

osobní asistence

počet


typ služby


5

osobní asistence

počet


typ služby


2

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

kvalita

celkem kapacita

0

0

0

0

0

0

cena

6

1

7

5

4

5

dostupnost

5

0

1

0

2

5

100%

33%

14%

38%

v%

0

0

0

0

0

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

0

0

0

cena

2

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

celkem kapacita

1

0

0

1

0

0

cena

4

0

2

3

2

2

dostupnost

2

0

1

3

2

2

100%

25%

60%

40%

33%

v%

0

0

0

1

0

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

1

0

0

cena

2%

38%

60%

15%

57%

13%

v%

0

8

2

5

4

2

0

1

3

2

0

4

kvalita

celkem kapacita

0

0

0

1

0

0

cena

1

0

16

1

14

0

dostupnost

0

4

10

1

5

1

0%

67%

56%

25%

42%

50%

v%

0

3

1

1

1

1

kapacita

0

1

0

1

0

0

kvalita

0

0

0

1

0

0

cena

0

0

9

0

3

0

dostupnost


2

0

1

1

2

2

dostupnost



86%

33%

71%

29%

25%

v%

4

0

1

0

2

5

dostupnost



56%

100%

44%

36%

25%

28%

v%


78


Legenda:


typ služby


7% 17% 14% 35% 16% 42% 76% 26% 37%

10 8 19 9 22 19 5 14

v%

4

počet

4

4

4

12

1

3

0

1

0

0

4 1

1

3

3 3

5

kvalita

0

kapacita

celkem

0

0

1

0

0

2

2

0

0

cena

9

1

17

16

8

12

3

1

0

dostupnost

4

0

1

10

6

9

6

6

0

počet

36%

25%

43%

38%

47%

43%

100%

v%

1

0

0

5

1

3

2

3

0

kapacita

0

0

0

1

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

1

0

0

1

1

0

0

cena

3

0

1

8

5

4

3

1

0

dostupnost



79


Legenda:


typ služby 4% 21% 25% 32% 21% 60% 70% 17% 42%

5 5 6 4 12 7 1 5

v%

1

počet

0 0 1

1 0

1

3 1

0

1

2 0

1

3

2

kvalita

2

0

0

kapacita

celkem

0

0

0

0

0

0

1

0

0

cena

4

0

6

9

3

3

2

2

0

dostupnost

0

0

0

4

1

3

2

0

0

počet

0%

67%

20%

33%

67%

0%

0%

v%

0

0

0

2

0

2

2

0

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

cena

0

0

0

3

1

1

0

0

0

dostupnost




80

celý soubor

obce ve správ. obvodu města Roudnice n.L. město Roudnice n.L.

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

56%

36%

0%

0%

23%

28%

36%

21%

25%

39%

14%

3%

7%

0%

11%

13%

9%

28%

21%

34%

NVZ

0%

1%

1%

1%

4%

10%

0%

1%

3%

0%

5%

4%

6%

17%

21%

15%

V

64%

44%

77%

71%

63%

78%

71%

51%

86%

96%

90%

100%

84%

83%

84%

54%

58%

51%

NZ

7,00

7,00

7,91

7,91

6,07

6,07

9,12

8,34

9,53

8,20

7,55

8,92

V

4,01

3,22

5,00

5,87

4,58

7,57

6,33

6,72

5,50

9,00

9,00

6,39

5,24

7,00

6,49

6,66

6,42

NVZ

6,80

3,17

8,25

5,10

4,59

5,47

6,31

6,24

6,33

6,54

5,80

6,84

7,19

5,94

7,68

7,27

6,78

7,88

NZ

4 7

3,20 5,55

3

59

38

21

23

6

17

21

8

13

15

8

7

17

6

11

počet

7,17

5,42

4,64

6,14

6,43

6,74

6,17

6,54

5,87

6,84

7,34

6,19

7,82

7,24

6,96

7,47

celk.

spokojenost podle využívání (váž. průměr na stupnici 1-10; 1=min., 10=max.)

70%

100%

50%

60%

72%

47%

28%

15%

40%

31%

32%

30%

23%

36%

17%

18%

13%

24%

%

3

3

0

43

33

10

2

2

0

6

6

0

2

2

0

4

4

0

kapacita

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

kvalita

celkem

0

0

0

21

18

3

0

0

0

1

1

0

3

3

0

3

3

0

cena

5

2

3

13

1

12

18

2

16

15

3

12

8

2

6

10

0

10

dostupnost

5

3

2

22

17

5

9

3

6

0

0

0

3

2

1

7

0

7

počet

83%

75%

100%

58%

71%

36%

26%

13%

55%

0%

0%

0%

12%

25%

6%

15%

0%

21%

%

2

2

0

18

16

2

1

1

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

9

8

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

cena

3

1

2

3

0

3

7

1

6

0

0

0

1

0

1

6

0

6

dostupnost



Legenda: V = využívám; NVZ = nevyužívám, ale využíval/a bych; NZ = nevyužívám a nemám zájem


domov pro seniory



osobní asistence


typ služby

využívání a zájem využívat (%)

Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi SENIOŘI

Příloha č. 19

81

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

18%

21%

33%

41%

60%

38%

38%

4%

12%

38%

21%

43%

0%

0%

0%

0%

30%

0%

1%

17%

2%

30%

9%

8%

27%

6%

15%

5%

3%

6%

0%

16%

5%

4%

13%

2%

35%

37%

21%

22%

33%

NVZ

23%

V

51%

59%

42%

57%

40%

100%

69%

59%

81%

62%

58%

67%

83%

73%

94%

81%

77%

85%

43%

42%

44%

NZ

7,15

6,48

8,00

8,57

8,57

9,14

8,76

10,00

8,89

8,85

9,00

V

4,00

4,00

4,59

4,31

5,33

6,82

6,41

7,43

4,96

4,12

7,50

7,05

6,45

8,00

6,52

6,25

6,88

NVZ

3,81

2,00

5,00

5,34

3,77

6,67

6,39

6,01

6,73

6,84

5,91

7,44

6,75

5,55

7,25

6,72

6,08

7,50

NZ

3,88

3,17

5,00

5,01

4,08

6,29

6,64

6,24

7,10

6,54

5,66

7,44

7,05

6,38

7,44

7,11

6,85

7,48

celk.


3

3

0

43

32

11

14

9

5

16

12

4

9

4

5

14

8

6

počet

100%

100%

68%

78%

50%

28%

32%

23%

36%

46%

21%

25%

24%

26%

22%

19%

27%

%

3

3

0

35

26

9

8

7

1

10

9

1

3

2

1

6

5

1

kapacita

0

0

0

1

0

1

2

1

1

0

0

0

2

2

0

0

0

0

kvalita

celkem

1

1

0

16

12

4

2

2

0

3

2

1

0

0

0

2

2

0

cena

1

1

0

7

4

3

5

1

4

6

2

4

3

0

3

5

0

5

dostupnost

1

1

0

23

19

4

7

4

3

8

8

0

1

1

0

6

3

3

počet

100%

100%

77%

79%

67%

24%

21%

30%

47%

57%

0%

5%

10%

0%

18%

17%

19%

%

1

1

0

19

16

3

4

3

1

6

6

0

1

1

0

4

3

1

kapacita

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

1

1

0

9

7

2

2

2

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

cena

0

0

0

4

3

1

3

1

2

2

2

0

0

0

0

2

0

2

dostupnost






domov pro seniory



osobní asistence


typ služby


Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi OSOBY PEČUJÍCÍ O SENIORY

Příloha č. 20

82

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

33%

28%

0%

2%

24%

35%

67%

0%

20%

32%

12%

4%

9%

0%

37%

36%

38%

25%

14%

33%

NVZ

3%

0%

0%

0%

15%

23%

9%

0%

0%

0%

30%

36%

25%

53%

55%

52%

V

70%

67%

72%

65%

33%

100%

65%

45%

79%

96%

91%

100%

33%

27%

38%

22%

32%

15%

NZ

8,75

8,40

10,00

9,04

8,64

9,36

8,91

8,57

9,24

V

3,64

2,76

4,20

4,80

4,80

5,55

5,66

5,00

1,00

1,00

5,28

6,27

4,33

4,49

5,00

4,33

NVZ

5,87

3,86

6,89

4,35

4,35

6,09

5,35

6,29

5,84

4,09

6,57

6,29

6,00

6,33

8,21

8,37

8,00

NZ

9 18

3,40 5,03

9

6

5

1

11

4

7

12

7

5

6

2

4

6

1

5

počet

5,93

4,68

4,68

6,41

6,37

6,44

5,69

3,78

6,57

7,32

7,58

7,18

7,67

8,03

7,39

celk.


60%

64%

56%

75%

71%

100%

33%

24%

44%

46%

58%

36%

19%

13%

25%

16%

5%

28%

%

7

5

2

4

4

0

2

2

0

4

4

0

2

2

0

1

1

0

kapacita

1

0

1

0

0

0

1

1

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

celkem

0

0

0

2

2

0

1

1

0

1

1

0

1

1

0

0

0

0

cena

13

7

6

1

0

1

9

2

7

10

5

5

4

0

4

5

0

5

dostupnost

9

4

5

3

3

0

4

3

1

1

1

0

3

1

2

6

1

5

počet

90%

80%

100%

75%

75%

36%

38%

33%

50%

50%

14%

13%

14%

43%

100%

38%

%

2

2

0

3

3

0

2

2

0

0

0

0

1

1

0

1

1

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

2

2

0

1

1

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

cena

6

2

4

0

0

0

3

2

1

1

1

0

2

0

2

5

0

5

dostupnost





domov pro seniory



osobní asistence


typ služby


Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Příloha č. 21

83

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

31%

20%

20%

25%

25%

60%

48%

0%

3%

39%

6%

19%

0%

0%

15%

0%

20%

0%

0%

0%

0%

23%

19%

13%

29%

26%

42%

29%

0%

3%

35%

5%

23%

0%

20%

25%

35%

31%

6%

22%

30%

NVZ

35%

V

48%

40%

56%

81%

75%

85%

80%

75%

100%

49%

69%

32%

69%

80%

60%

57%

80%

40%

47%

63%

35%

NZ

8,89

8,52

9,00

10,00

10,00

10,00

9,40

10,00

9,33

9,57

10,00

9,50

V

3,48

4,00

3,00

6,30

7,00

5,00

2,83

4,00

2,33

4,28

6,30

3,00

6,18

6,92

5,33

NVZ

4,36

4,57

4,20

4,00

4,00

6,03

7,25

1,00

5,89

6,24

5,33

7,25

6,63

9,00

7,83

7,43

10,00

NZ

4,09

4,38

3,86

4,00

4,00

7,22

7,41

7,00

5,32

5,99

4,71

7,07

6,73

7,43

7,69

7,42

8,00

celk.


13

7

6

1

1

0

3

1

2

10

5

5

5

3

2

2

0

2

počet

87%

88%

86%

100%

100%

19%

10%

33%

63%

56%

71%

29%

30%

29%

10%

0%

25%

%

8

6

2

1

1

0

1

1

0

4

3

1

3

3

0

0

0

0

kapacita

1

1

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

1

1

0

0

0

0

kvalita

celkem

2

1

1

1

1

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

cena

5

1

4

0

0

0

2

0

2

6

3

3

3

1

2

3

1

2

dostupnost

4

2

2

0

0

0

1

0

1

5

2

3

3

1

2

2

0

2

počet

80%

67%

100%

0%

0%

17%

0%

25%

63%

67%

60%

33%

25%

40%

18%

0%

33%

%

2

2

0

0

0

0

0

0

0

2

1

1

1

1

0

0

0

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

1

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

cena

2

0

2

0

0

0

1

0

1

2

1

1

2

0

2

2

0

2

dostupnost






domov pro seniory



osobní asistence


typ služby


Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi PEČUJÍCÍ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Příloha č. 22

84

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

1%

0%

1%

0%

100%

98%

2%

2%

84%

80%

87%

54%

45%

62%

20%

12%

27%

80%

80%

80%

1%

0%

2%

NZ

96%

15%

18%

2%

1%

13%

27%

22%

31%

16%

24%

9%

20%

20%

20%

7%

8%

5%

NVZ

0%

19%

33%

7%

63%

63%

64%

0%

0%

0%

92%

92%

93%

V

8,72

8,16

9,25

8,00

8,00

8,18

8,31

7,67

8,51

8,13

8,85

8,29

8,02

8,53

V

10,00

10,00

3,21

6,00

1,62

5,60

6,92

4,56

5,95

6,05

5,67

3,26

2,52

4,13

3,53

4,33

1,00

NVZ

10,00

10,00

7,55

6,72

7,98

5,96

7,15

5,00

7,63

8,03

7,46

3,63

2,76

4,61

10,00

10,00

NZ

8,75

8,16

9,28

3

2

1

13

4

6,70 6,82

9

26

5

21

14

7

7

50

33

17

12

6

6

počet

6,88

6,40

7,52

5,14

7,94

7,62

8,23

3,57

2,72

4,54

8,05

7,70

8,38

celk.


3%

4%

2%

35%

31%

38%

33%

11%

60%

14%

13%

15%

74%

87%

57%

12%

11%

13%

%

1

1

0

11

3

8

5

3

2

11

6

5

22

18

4

6

4

2

kapacita

1

1

0

2

1

1

5

2

3

2

0

2

0

0

0

9

5

4

kvalita

celkem

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

1

4

4

0

0

0

0

cena

1

0

1

0

0

0

16

0

16

1

0

1

29

15

14

0

0

0

dostupnost

0

0

0

5

1

4

11

1

10

6

5

1

12

7

5

3

2

1

počet

0%

0%

38%

14%

67%

34%

7%

56%

35%

38%

25%

52%

64%

42%

50%

50%

50%

%

0

0

0

4

1

3

1

0

1

6

5

1

5

4

1

3

2

1

kapacita

0

0

0

1

0

1

1

1

0

1

0

1

0

0

0

2

2

0

kvalita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

2

2

0

0

0

0

cena

0

0

0

0

0

0

9

0

9

0

0

0

6

3

3

0

0

0

dostupnost






mateřská centra

mateřské školy

jesle


typ služby


Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi RODINY S MALÝMI DĚTMI (0-5 LET)

Příloha č. 23

85

programy kulturních instit. pro děti a mládež (knihovna apod.)

programy a pořady pro děti a mládež pořádané obcí, školou apod.

kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží

zájmové aktivity, kroužky

parky nebo jiné otevřené prostory pro rekreaci

sport. hřiště, sport. areály

typ služby

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

2%

13%

36%

34%

62%

56%

37%

51%

21%

75%

59%

28%

46%

28%

28%

50%

40%

29%

32%

11%

92%

78%

19%

67%

4%

0%

98%

86%

7%

0%

0%

0%

NVZ

77%

97%

100%

94%

V

8%

4%

12%

20%

11%

26%

32%

22%

39%

11%

6%

14%

10%

2%

16%

3%

0%

6%

NZ


6,72

6,19

7,21

7,87

7,06

8,87

7,60

7,43

7,83

8,01

7,48

8,59

7,93

7,34

8,51

8,14

7,74

8,48

V

4,15

4,19

4,11

6,33

6,72

6,18

6,34

6,90

5,81

6,09

7,00

6,00

2,60

2,60

NVZ

4,56

4,75

4,50

7,79

7,49

7,91

6,52

6,64

6,47

7,02

6,00

7,29

8,22

7,00

8,38

10,00

10,00

NZ

5

50

28

5,46 5,74

22

5,99

14

7,06 7,52

9

23

4

19

10

2

8

7,89

6,93

7,12

6,77

7,68

7,39

7,90

16

6

7,33 7,73

10

7

3

4

počet

8,04

8,21

7,74

8,57

celk.


47%

52%

42%

13%

9%

16%

22%

8%

35%

9%

4%

14%

14%

11%

17%

6%

6%

7%

%

34

22

12

5

4

1

6

2

4

3

0

3

7

4

3

2

2

0

kapacita

8

7

1

0

0

0

0

0

0

1

0

1

8

5

3

8

3

5

kvalita

celkem

3

3

0

0

0

0

2

0

2

4

2

2

0

0

0

0

0

0

cena

28

12

16

9

1

8

14

2

12

3

0

3

1

0

1

0

0

0

dostupnost

25

15

10

7

1

6

10

1

9

6

0

6

6

0

6

0

0

0

počet

64%

94%

43%

32%

17%

38%

30%

7%

47%

40%

0%

43%

100%

100%

%

18

13

5

2

1

1

3

0

3

2

0

2

3

0

3

0

0

0

kapacita

4

3

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

2

2

0

0

0

0

1

0

1

1

0

1

0

0

0

0

0

0

cena

14

6

8

5

0

5

5

1

4

3

0

3

1

0

1

0

0

0

dostupnost



Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi RODINY SE STARŠÍMI DĚTMI (6-14 LET)

Příloha č. 24

86

celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

20%

26%

4%

3%

15%

2%

8%

19%

0%

0%

0%

7%

6%

7%

NVZ

0%

2%

4%

0%

V

77%

70%

83%

92%

81%

100%

92%

91%

93%

NZ

8,41

7,41

10,00

8,50

8,50

V

6,91

7,48

4,88

9,67

9,67

2,78

3,90

1,00

NVZ

7,04

7,05

7,03

7,34

7,32

7,36

5,09

5,77

4,54

NZ

7,08

7,19

6,98

7,53

7,72

7,36

5,05

5,80

4,40

celk.


20

6

14

5

0

5

24

5

19

počet

27%

17%

37%

14%

0%

26%

45%

18%

76%

%

8

4

4

4

0

4

8

4

4

kapacita

1

0

1

3

0

3

2

2

0

kvalita

celkem

0

0

0

0

0

0

1

0

1

cena

10

1

9

1

0

1

20

3

17

dostupnost

5

1

4

0

0

0

2

1

1

počet

23%

9%

36%

0%

0%

29%

33%

25%

%

1

0

1

0

0

0

1

1

0

kapacita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

0

0

0

1

0

1

cena

4

1

3

0

0

0

2

1

1

dostupnost




ped.-psych. poradna / zařízení řešící vých. problémy

tel. linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži

nízkoprahový klub

typ služby


pokračování

87

programy kulturních instit. pro děti a mládež (knihovna apod.)

programy a pořady pro děti a mládež pořádané obcí, školou apod.

kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží



sport. hřiště, sport. areály

typ služby

celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

18%

28%

31%

62%

45%

24%

20%

20%

53%

39%

21%

21%

30%

26%

26%

19%

36%

11%

9%

8%

69%

54%

11%

32%

3%

3%

87%

85%

0%

1%

0%

4%

NVZ

86%

93%

97%

86%

V

27%

8%

56%

41%

29%

57%

51%

49%

54%

37%

23%

57%

12%

11%

14%

6%

3%

11%

NZ


5,62

5,42

6,50

7,04

6,83

7,76

7,75

7,27

9,50

7,58

7,33

8,50

7,38

7,13

7,74

8,05

7,66

8,65

V

4,75

4,68

4,93

6,07

5,64

6,59

6,70

6,33

7,28

5,47

5,50

5,44

2,85

2,00

6,00

10,00

10,00

NVZ

4,35

4,96

4,18

7,00

7,25

6,75

6,73

6,42

7,17

7,05

6,66

7,30

6,43

7,57

5,33

8,38

8,00

8,50

NZ

5,08

5,15

4,94

6,82

6,73

6,97

6,93

6,61

7,48

33

21

12

7

3

4

13

7

6

10

5

7,06 7,21

5

10

5

5

3

2

1

počet

7,44

7,16

7,01

7,37

8,10

7,67

8,70

celk.


58%

57%

60%

13%

8%

21%

23%

19%

32%

18%

14%

25%

16%

14%

21%

5%

5%

4%

%

21

18

3

3

3

0

7

5

2

5

3

2

4

4

0

2

2

0

kapacita

5

4

1

0

0

0

2

1

1

3

2

1

8

5

3

4

2

2

kvalita

celkem

0

0

0

0

0

0

1

1

0

2

1

1

0

0

0

0

0

0

cena

12

3

9

3

0

3

3

0

3

2

0

2

2

0

2

0

0

0

dostupnost

13

9

4

3

2

1

6

3

3

3

1

2

1

1

0

0

0

0

počet

81%

90%

67%

25%

29%

20%

33%

33%

33%

60%

50%

67%

50%

100%

0%

0%

0%

%

11

9

2

2

2

0

4

2

2

2

0

2

1

1

0

0

0

0

kapacita

1

1

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

1

1

0

0

0

0

kvalita

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

cena

4

1

3

1

0

1

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

dostupnost



Souhrnné srovnání údajů o využívání služeb, zájmu o jejich využívání a spokojenosti s nimi RODINY S MLADISTVÝM NEBO ŽIJÍCÍ SPOLEČNĚ S MLADÝM DOSPĚLÝM (15-26 LET)

Příloha č. 25

88

celý soubor


celý soubor


celý soubor


region

12%

13%

8%

6%

11%

4%

7%

11%

0%

0%

0%

8%

14%

0%

NVZ

0%

0%

0%

0%

V

82%

79%

86%

93%

89%

100%

92%

86%

100%

NZ

6,00

6,00

V

7,00

7,00

5,75

5,75

NVZ

6,77

6,89

6,54

7,05

7,11

6,79

5,08

5,04

5,13

NZ

6,73

6,82

6,54

7,05

7,11

6,79

5,18

5,21

5,13

celk.


8

3

5

2

1

1

16

9

7

počet

21%

12%

42%

9%

6%

17%

53%

45%

70%

%

2

2

0

2

1

1

7

6

1

kapacita

2

1

1

0

0

0

2

2

0

kvalita

celkem

0

0

0

0

0

0

1

1

0

cena

4

0

4

0

0

0

7

1

6

dostupnost

1

1

0

0

0

0

2

2

0

počet

17%

25%

0%

0%

0%

50%

50%

%

1

1

0

0

0

0

1

1

0

kapacita

1

1

0

0

0

0

1

1

0

kvalita

0

0

0

0

0

0

0

0

0

cena

0

0

0

0

0

0

0

0

0

dostupnost




ped.-psych. poradna / zařízení řešící vých. problémy

tel. linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži

nízkoprahový klub

typ služby


pokračování

89



mateřská centra

mateřské školy

jesle


typ služby

99% 98%

0-5 let

92%

0-2 roky 3-5 let

0% 1%

0-5 let

8%

0-2 roky 3-5 let

20% 18%

0-5 let

8%

0-2 roky 3-5 let

71% 63%

0-5 let

0%

0-2 roky 3-5 let

0% 0%

0-5 let

0%

0-2 roky 3-5 let

92%

0-5 let

69% 96%

využívám

3-5 let

0-2 roky

věk dítěte

1%

0%

8%

15%

18%

0%

28%

24%

54%

16%

13%

38%

20%

12%

77%

7%

4%

23%

nevyužívám, ale využíval/a bych

1%

1%

0%

84%

82%

92%

54%

56%

38%

21%

15%

62%

80%

88%

23%

1%

0%

8%

nevyužívám a nemám zájem

8,75

8,75

8,75

6,82

6,25

8,73

6,40

6,56

5,15

7,94

7,99

7,49

3,57

3,58

3,47

8,05

8,00

spokojenost (váž. průměr na stupnici 1-10; 1= min, 10= max.) 8,34

SROVNÁNÍ ODPOVĚDÍ RODIN S MALÝMI DĚTMI PODLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ

Využívání služeb, zájem o jejich využívání a spokojenost IV

Příloha č. 26

90

pedagogicko-psychologická poradna / zařízení zaměřené na výchovné problémy

telefonická linka / zařízení pomáhající dětem a mládeži

nízkoprahový klub

kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák apod.) programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.)



sportovní hřiště, sportovní areály

typ služby 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26 15-18 19-26 15-26

věk dítěte 97% 88% 93% 88% 82% 85% 61% 47% 54% 26% 12% 19% 41% 38% 39% 48% 42% 45% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 9% 3% 6%

využívám 3% 0% 1% 6% 0% 3% 12% 6% 9% 26% 33% 30% 22% 18% 20% 29% 27% 28% 3% 13% 8% 13% 0% 7% 21% 3% 12%

nevyužívám, ale využíval/a bych 0% 12% 6% 6% 18% 12% 27% 47% 37% 47% 55% 51% 38% 44% 41% 23% 30% 27% 97% 87% 92% 87% 100% 93% 71% 94% 82%

nevyužívám a nemám zájem

spokojenost (váž. průměr na stupnici 1-10; 1= min., 10= max.) 7,89 8,32 8,10 7,47 6,88 7,16 7,44 6,98 7,21 7,40 6,47 6,93 6,80 6,72 6,82 5,53 4,65 5,08 4,99 5,32 5,18 7,45 6,54 7,05 7,01 6,43 6,73

SROVNÁNÍ ODPOVĚDÍ RODIN S MLADISTVÝM A RODIN ŽIJÍCÍCH SPOLEČNĚ S MLADÝM DOSPĚLÝM

Využívání služeb, zájem o jejich využívání a spokojenost V

Příloha č. 27

Příloha č. 28

Formulář dotazníku použitý při výzkumném šetření Vážená paní, vážený pane, chtěli bychom Vás požádat o spolupráci při dotazníkovém šetření mapujícím informace a potřeby občanů roudnického regionu ve vztahu k sociálním službám a možnostem trávení volného času. Výsledky tohoto průzkumu budou využity pro účely rozvoje sociálních služeb a možností trávení volného času v regionu. Účast na tomto průzkumu Vám zabere přibližně 30 minut. Prosíme Vás o spolupráci a vyplnění tohoto dotazníku. Výzkum je anonymní, nejsou zjišťovány žádné osobní identifikační údaje ani jiné skutečnosti, které by byly v rozporu se zákonem o ochraně osobních dat.

A. Otázky pro určení témat rozhovoru (zkoumané cílové skupiny) Zodpovězení některých otázek v našem průzkumu vyžaduje osobní zkušenost nebo ocitnutí se v určité situaci. Proto zjišťujeme nejprve to, jestli se Vás nebo členů Vaší domácnosti týkají vybrané situace. Na základě Vašich odpovědí na dvě následující otázky budou vybrány další otázky v tomto průzkumu. 1.

Uveďte, zda se Vás osobně týká některá z těchto charakteristik. 1. jsem ve věku 65 let nebo starší vyplnit část C 2. kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu se neobejdu bez péče další osoby vyplnit část E

2.

Žije společně s Vámi v domácnosti (osoby žijících ve společné domácnosti a se společnými financemi): Instrukce pro tazatele: Vyplňujte části dotazníku uvedené v odkazu u těch možností, u kterých respondent uvede kladnou odpověď. V případě více kladných odpovědí vyplňte všechny příslušné částí dotazníku (např. osoby od 65 let věku se zdravotním postižením apod.). 1. 2. 3. 4. 5.

3.

osoba starší 65 žije se mnou ve společné domácnosti vyplnit část D osoba/y, jejíž/jejichž zdravotní stav vyžaduje péči další osoby, osoba/y se zdravotním postižením vyplnit část F dítě/děti do 6 let vyplnit část G dítě/děti od 6 do 15 let věku vyplnit část H mladistvý/í nebo mladý/í dospělý/í (15-26 let) vyplnit část I

Staráte se Vy, nebo někdo z Vaší domácnosti, o osobu, jejíž zdravotní stav vyžaduje péči další osoby a která nežije s Vámi ve společné domácnosti? 1. ano, o osobu do 65 let věku vyplnit část F 2. ano, o osobu ve věku 65 a více let vyplnit část D 3. ne Není-li u předchozích otázek zaškrtnuta žádná varianta odpovědi, nepokračujte v rozhovoru a vyhledejte jiného respondenta! Pokračujte částí B dotazníku a dále dalšími částmi, které je třeba vyplnit

91

B. Informace a informovanost o sociálních službách 4.

Kde byste hledal/a informace v případě, že byste se ocitnul/a v tíživé životní situaci?

5.

Jak se cítíte být celkově informován/a o sociálních službách v okolí místa Vašeho bydliště? 1.

6.

velmi dobře

2.

poměrně dobře

3.

jen málo

4.

vůbec

Považujete informace o sociálních službách v okolí místa Vašeho bydliště za důležité pro Vás nebo pro osoby ve Vašem okolí? 1.

určitě ano

2.

spíše ano

3.

spíše ne

4.

určitě ne

pokračujte další vyplňovanou částí (podle odpovědí v otázkách 1, 2 a 3)

C. Otázky pro dotazované od 65 let věku a starší

1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (kluby pro seniory apod.) 5. domov pro seniory 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte

92

5. špatná dopravní dostupnost

typ sociální služby

4. vysoká cena

Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb regionu. v případě nespokojenosti s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody: 3. nevyhovující kvalita

8.

2. nedostatečná kapacita

Jste příjemcem tzv. příspěvku na péči? 1. ne 2. ano, ve výši: 2 000,- Kč 2a. 2b. 4 000,- Kč 2c. 8 000,- Kč 11 000,- Kč 2d.

1. hodnocení spokojenosti (1-10)

7.

9.

Uveďte prosím, jaké sociální služby využíváte. 1. využívám


2. nevyužívám, ale rád bych využil/a

3. nevyužívám a nemám zájem

1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (kluby pro seniory apod.) 5. domov pro seniory 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte V případě, že respondent v předchozí otázce u žádné služby neuvedl, že ji využívá, otázku 10 nevyplňujte! 10. Máte možnost hradit sociální služby, které využíváte z tzv. příspěvku na péči? V případě odpovědi „ne“ v otázce 7, zaškrtněte odpověď „ne, příspěvek mi nebyl přiznán“ bez dotazu. 1. ne, příspěvek mi nebyl přiznán ano, ale na uhrazení služby / služeb nepostačuje 2. 3. ano a jeho výše k uhrazení služby / služeb postačuje pokračujte další vyplňovanou částí nebo částí J

D. Otázky pro dotazované žijící ve společné domácnosti s osobami od 65 let věku nebo o ně pečující Informace pro tazatele: další otázky klaďte pouze ve vztahu k alternativě, jež se dotazovaného týká (stará se o osobu – kladná odpověď na otázku 3 / žije s ní v domácnosti – otázka 2) 11. Uveďte prosím kolik osob starších 65 let žije s Vámi ve společné domácnosti nebo se o ně staráte podle jednotlivých věkových kategorií. věková kategorie 1. 2. 3. 4. 5. 6.

počet osob starších 65 let

65 – 70 71 – 75 76 – 80 81 – 85 86 – 90 nad 90 let

12. Uveďte prosím kolik osob starších 65 let, s nimiž žijete ve společné domácnosti nebo se o ně staráte, je příjemcem tzv. příspěvku na péči? výše příspěvku počet osob starších 65 let pobírajících příspěvek 1. 2 000,- Kč 2. 4 000,- Kč 3. 8 000,- Kč 4. 11 000,- Kč 5. výši příspěvku neznám

93


4. vysoká cena

3. nevyhovující kvalita



13. Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb regionu. v případě nespokojenosti typ sociální služby s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody:

1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (kluby pro seniory apod.) 5. domov pro seniory 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte 14. Uveďte prosím, jaké sociální služby využívají osoby starší 65 let, s nimiž žijete ve společné domácnosti nebo se o ně staráte. typ sociální služby 2. nevyužívá, 3. nevyužívá a 1. ale určitě by nepotřebuje využívá využil/a je 1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (kluby pro seniory apod.) 5. domov pro seniory 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte

15. Využíváte Vy nebo jiný člen Vaší domácnosti starající se o osobu starší 65 let sociální službu „odlehčovací služby“ (poskytuje podporu rodinám, které pečují o osobu blízkou)? 1. využívám 2. nevyužívám, ale rád bych využil/a nevyužívám a nemám zájem 3. V případě, že respondent v předchozích dvou otázkách u žádné služby neuvedl, že ji využívá, otázku 16 nevyplňujte!

94

16. Má člen Vaší rodiny využívající sociální služby možnost hradit je z tzv. příspěvku na péči? V případě, že žádný člen rodiny starší 65 let nepobírá příspěvek na péči (otázka 12), zaškrtněte odpověď „ne, příspěvek nebyl přiznán“ bez dotazu. 1. ne, příspěvek mu/jí nebyl přiznán 2. ano, ale na uhrazení služby / služeb nepostačuje ano a jeho výše k uhrazení služby / služeb postačuje 3. 4. situace se liší u různých členů rodiny využívajících sociální služby pokračujte další vyplňovanou částí nebo částí J

E. Otázky pro dotazované se zhoršeným zdravotním stavem nebo se zdravotním postižením 17. Jste příjemcem tzv. příspěvku na péči? 1. ne 2. ano, ve výši: 2 000,- Kč 2a. 2b. 3 000,- Kč 2c. 4 000,- Kč 5 000,- Kč 2d. 2e. 8 000,- Kč 2f. 9 000,- Kč 2g. 11 000,- Kč


4. vysoká cena




18. Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb regionu. typ sociální služby v případě nespokojenosti s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody:

1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (terapeutické programy apod.) 5. domov pro osoby se zdravotním postižením 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte

95

19. Uveďte prosím, jaké sociální služby využíváte. typ sociální služby

1. využívám

2. nevyužívám, ale rád bych využil/a

3. nevyužívám a nemám zájem

1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (terapeutické programy apod.) 5. domov pro osoby se zdravotním postižením 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte V případě, že respondent v předchozí otázce u žádné služby neuvedl, že ji využívá, otázku 20 nevyplňujte! 20. Máte možnost hradit sociální služby, které využíváte z tzv. příspěvku na péči? V případě odpovědi „ne“ v otázce 17, zaškrtněte odpověď „ne, příspěvek mi nebyl přiznán“ bez dotazu. 1. ne, příspěvek mi nebyl přiznán ano, ale na uhrazení služby / služeb nepostačuje 2. 3. ano a jeho výše k uhrazení služby / služeb postačuje pokračujte další vyplňovanou částí nebo částí J

F Otázky pro dotazované žijící ve společné domácnosti osobami se zhoršeným zdravotním stavem nebo se zdravotním postižením a nebo o ně pečující (všech věkových skupin) Informace pro tazatele: další otázky klaďte pouze ve vztahu k alternativě, jež se dotazovaného týká (stará se o osobu – kladná odpověď na otázku 3 / žije s ní v domácnosti – otázka 2) 21. Uveďte prosím kolik zdravotně postižených osob žije s Vámi ve společné domácnosti nebo se o ně staráte podle jednotlivých věkových kategorií. věková kategorie 1. 2. 3. 4. 5. 6.

96

0-5 6 – 14 15 – 26 27 - 64 65 - 80 nad 80 let

počet osob se zdravotním postižením

22. Uveďte prosím kolik zdravotně postižených osob, s nimiž žijete ve společné domácnosti nebo se o ně staráte, je příjemcem tzv. příspěvku na péči? počet zdravotně postižených osob pobírajících výše příspěvku příspěvek 1. 2 000,- Kč 2. 3 000,- Kč 3. 4 000,- kč 4. 5 000,- kč 5. 8 000,- kč 6. 9 000,- Kč 7. 11 000,- Kč 8. výši příspěvku neznám


4. vysoká cena





23. Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb regionu. v případě nespokojenosti s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody:

1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (terapeutické programy apod.) 5. domov pro osoby se zdravotním postižením 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte 24. Uveďte prosím, jaké sociální služby využívají zdravotně postižené osoby, s nimiž žijete ve společné domácnosti nebo se o ně staráte. 2. nevyužívá, 3. nevyužívá typ sociální služby 1. využívá ale určitě by a nepotřevyužil/a buje je 1. pečovatelská služba 2. osobní asistence (např. doprovod v případě snížené pohyblivosti) 3. týdenní nebo denní stacionář (zařízení, v němž lze pobývat v průběhu dne, ale ne přenocovat) 4. centra denních služeb (terapeutické programy apod.) 5. domov pro osoby se zdravotním postižením 6. jiné, prosím uveďte 7. jiné, prosím uveďte

97

25. Využíváte Vy nebo jiný člen Vaší domácnosti starající se o zdravotně postiženou osobu sociální službu „odlehčovací služby“ (poskytuje podporu rodinám, které pečují o osobu blízkou)? 1. využívám 2. nevyužívám, ale rád bych využil/a 3. nevyužívám a nemám zájem V případě, že respondent v předchozích dvou otázkách u žádné služby neuvedl, že ji využívá, otázku 26 nevyplňujte! 26. Má člen Vaší rodiny využívající sociální služby možnost hradit je z tzv. příspěvku na péči? V případě, že žádný člen rodiny se zdravotním postižením nepobírá příspěvek na péči (otázka 22), zaškrtněte odpověď „1. ne, příspěvek nebyl přiznán“ bez dotazu. 1. ne, příspěvek mu/jí nebyl přiznán 2. ano, ale na uhrazení služby / služeb nepostačuje ano a jeho výše k uhrazení služby / služeb postačuje 3. 4. situace se liší u různých členů rodiny využívajících sociální služby pokračujte další vyplňovanou částí nebo částí J

G. Otázky pro rodiny s malými dětmi (0-5 let)

1. dětská hřiště pro velmi malé děti 2. jesle 3. mateřské školy 4. „mateřská centra“ – zařízení podporující rodiče malých dětí při péči a udržení/zlepšení jejich sociálních či pracovních dovedností po dobu rodičovské dovolené 5. telefonická linka nebo organizace poskytující poradenské služby rodičům malých dětí 6. ordinace dětského lékaře 7. jiné, prosím uveďte

98


4. vysoká cena





27. Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s nabídkou zařízení pomáhající rodičům malých dětí. v případě nespokojenosti s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody:

28. Uveďte prosím, jaká zařízení pomáhající rodičům malých dětí využíváte, respektive využívají Vaše děti. typ sociální služby 2. 3. nevyužívám, nevyužívám 1. využívám ale rád bych a nemám využil/a zájem 1. dětská hřiště pro velmi malé děti 2. jesle 3. mateřské školy 4. „mateřská centra“ – zařízení podporující rodiče malých dětí při péči a udržení/zlepšení jejich sociálních či pracovních dovedností po dobu rodičovské dovolené 5. telefonická linka nebo organizace poskytující poradenské služby rodičům malých dětí 6. ordinace dětského lékaře 7. jiné, prosím uveďte pokračujte další vyplňovanou částí nebo částí J

H Otázky pro rodiny se staršími dětmi (6-14 let)


1. hodnocení spokojenosti (1-10) 2. nedostatečná kapacita 3. nevyhovující kvalita 4. vysoká cena

29. Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s nabídkou možností trávení volného času pro starší děti. v případě nespokojenosti typ sociální služby s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody:

1. sportovní hřiště, sportovní areály 2. parky nebo jiné otevřené prostory pro odpočinek a rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) 3. zájmové aktivity, kroužky 4. kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) 5. programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) 6 programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) 7. „nízkoprahový klub“ – prostor pro setkávání mládeže, jehož účelem je předejít tomu, aby trávila volný čas neorganizovaně, případně poskytnout pomoc v případě problémů 8. telefonická linka nebo zařízení specializované na pomoc dětem a mládeži 9. pedagogicko-psychologická poradna, případně zařízení pomáhající dětem a mládeži v případě výchovných problémů (všeobecné i specializované) 10. jiné, prosím uveďte

99

30. Uveďte prosím, jaké možnosti trávení volného času pro starší děti Vaše děti využívají. typ sociální služby 3. nevyužívají 1. 2. nevyužívají, a nemají využívají ale využily by zájem 1. sportovní hřiště, sportovní areály 2. parky nebo jiné otevřené prostory pro odpočinek a rekreaci 3. zájmové aktivity, kroužky 4. kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží 5. programy a pořady pro děti a mládež 6. programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) 7. „nízkoprahový klub“ 8. telefonická linka nebo zařízení specializované na pomoc dětem a mládeži 9. pedagogicko-psychologická poradna, případně zařízení pomáhající dětem a mládeži v případě výchovných problémů (všeobecné i specializované) 10. jiné, prosím uveďte pokračujte další vyplňovanou částí nebo částí J

I. Otázky pro rodiny, v nichž žije ve společné domácnosti mladistvý nebo mladý dospělý (15-26 let)

1. sportovní hřiště, sportovní areály 2. parky nebo jiné otevřené prostory pro odpočinek a rekreaci (v městském prostoru např. cyklostezky) 3. zájmové aktivity, kroužky 4. kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží (oddíly Skautů, Junák, spolky, centra dětí a mládeže apod.) 5. programy a pořady pro děti a mládež (různé akce pořádané obcí, školou apod.) 6 programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) 7. „nízkoprahový klub“ – prostor pro setkávání mládeže, jehož účelem je předejít tomu, aby trávila volný čas neorganizovaně, případně poskytnout pomoc v případě problémů 8. telefonická linka nebo zařízení specializované na pomoc dětem a mládeži

100

dostupnost

5. špatná dopravní

4. vysoká cena

kvalita

vující

3. nevyho-




31. Zhodnoťte prosím na stupnici od jedné do deseti, kde 1 znamená naprosto nespokojen/a a 10 zcela spokojen/a, jak jste spokojen/a s možnostmi trávení volného času pro dospívající nebo mladé dospělé. v případě nespokojenosti s nabídkou (1-5) uveďte prosím hlavní důvody:

9. pedagogicko-psychologická poradna, případně zařízení pomáhající dětem a mládeži v případě výchovných problémů (všeobecné i specializované) 10. jiné, prosím uveďte 32. Uveďte prosím, jaké možnosti trávení volného času Vaše děti využívají. typ sociální služby 1. 2. nevyužívají, využívají ale využily by

3. nevyužívají a nemají zájem

1. sportovní hřiště, sportovní areály 2. parky nebo jiné otevřené prostory pro odpočinek a rekreaci 3. zájmové aktivity, kroužky 4. kluby a aktivity zaměřující se na práci s dětmi či mládeží 5. programy a pořady pro děti a mládež 6. programy kulturních institucí určené dětem a mládeži (knihovna, kino, divadlo, apod.) 7. „nízkoprahový klub“ 8. telefonická linka nebo zařízení specializované na pomoc dětem a mládeži 9. pedagogicko-psychologická poradna, případně zařízení pomáhající dětem a mládeži v případě výchovných problémů (všeobecné i specializované) 10. jiné, prosím uveďte

J Potřebnost sociální podpory a pomoci 33. Zažil/a jste Vy sám nebo někdo z členů Vaší rodiny v posledních 5 letech některý z těchto problémů? 1. výchovné problémy dětí a dospívajících (alkohol, drogy, jiné) problémy související s užíváním alkoholu 2. 3. užívání drog 4. závislost na herních automatech dlouhodobá nezaměstnanost 5. 6. nemožnost pravidelně platit nájemné či služby spojené s bydlením 7. extrémní chudoba (nejsou peníze na jídlo,na šaty) méně závažný kriminální čin namířený proti Vaší osobě/členovi rodiny (krádež) 8. 9. závažný kriminální čin namířený proti Vaší osobě/členovi rodiny (přepadení) 10. velmi vážné problémy ve vztazích mezi členy rodiny (agresivní verbální výpady, fyzické napadení, šikanování, vydírání apod.) 11. potíže se zákonem někoho z členů rodiny, spáchání deliktu či trestného činu ztráta střechy nad hlavou 12.

101

5. nedovedu posoudit

4. zcela nepotřebné

3. spíše postradatelné

2. spíše potřebné

1. velmi potřebné

34. Jak je podle Vás potřebné v okolí Vašeho bydliště poskytovat sociální podporu či pomoc těmto skupinám osob?

1. senioři 2. osoby se zdravotním postižením 3. osoby pečující o osobu blízkou 4. obtížně zaměstnatelné osoby (zdravotně handicapovaní, starší osoby, etnické menšiny, absolventi, osoby s nižším vzděláním) 5. občané ocitající se v krizové situaci (náhlá tíživá psychická či sociální situace) 6. děti a mladiství ocitající se v krizové situaci 7. rodiče s děti v obtížné sociální situaci 8. oběti trestných činů 9. týrané či zanedbávané děti 10. děti a mladiství vyrůstající v rizikovém sociálním prostředí 11. děti a mladiství ohrožení drogovou závislostí 12. osoby závislé na drogách a léčené z drogové závislosti 13. osoby bez přístřeší nebo ohrožené ztrátou bydlení (včetně např. dětí opouštějících dětské domovy, osob vracejících se z výkonu trestu odnětí svobody apod.)

1. problémů v partnerských vztazích 2. výchovných problémů u dětí 3. ztráty zaměstnání, respektive hledání nového pracovního místa 4. nedostatku peněz na zaplacení nájemného či služeb spojených s bydlením 5. diskriminace (podle pohlaví etnické příslušnosti, stáří, zdravotního stavu) 6. problémů s alkoholem či drogami 7. ztráty střechy nad hlavou

102

5. nedovedu posoudit

4. zcela nepotřebné

3. spíše postradatelné

2. spíše potřebné

1. velmi potřebné

35. Jak je podle Vás potřebné v okolí Vašeho bydliště poskytovat sociální podporu či pomoc v těchto situacích?

K. Sociodemografické údaje 36. Kolik Vám je let? ................. Vyplní pouze rodiče s dětmi (respondenti, s nimiž byla vyplněna část G, H nebo I) 37. Jaký je věk Vašeho dítěte nebo Vašich dětí? Zaškrtněte všechny platné možnosti: 1. 0-2 2. 3-5 6-14 3. 4. 15-18 5. 19-26

38. Jak byste charakterizoval/a svůj dlouhodobý zdravotní stav? 1. bez potíží 2. pouze drobnější zdravotní obtíže zdravotní komplikace, které částečně ovlivňují Vaši životní situaci (lehké zdravotní postižení) 3. 4. zdravotní komplikace výrazně ovlivňují Vaši životní situaci (středně těžké zdravotní postižení) 5. závažné zdravotní komplikace, často potřebuji pomoc další osoby (těžké zdravotní postižení)

39. Jak hodnotíte celkovou ekonomickou situaci Vaší domácnosti (osoby žijících ve společné domácnosti a se společnými financemi)? 1. velmi dobrá 2. spíše dobrá není ani špatná, ani nějak zvlášť dobrá 3. 4. spíše špatná 5. velmi špatná 40. Angažujete se profesně v některé z těchto oblastí? 1. organizace poskytující sociální služby, nebo instituce působící v oblasti sociální péče 2. péče o děti, výchova dětí zdravotní péče 3. jiné profesní zaměření než sociální a zdravotní služby, péče o děti nebo výchova dětí 4.

DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS A OCHOTU!

103

L. Údaje vyplňované tazatelem po úspěšně dokončeném rozhovoru Číslo dotazníku: .............. Rozhovor proveden v lokalitě: 1. Bechlín (Bechlín, Předonín) 2. Budyně nad Ohří (Břežany nad Ohří, Budyně nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Nížebohy, Písty, Roudníček, Vrbka) 3. Horní Beřkovice 4. Chodouny (Chodouny, Lounky) 5. Krabčice (Krabčice, Rovné, Vesce) 6. Mšené-lázně (Brníkov, Ječovice, Mšené-lázně, Podbradec, Ředhošť, Vrbice) 7. Roudnice nad Labem –Bezděkov 8. Roudnice nad Labem –Hracholusky 9. Roudnice nad Labem – centrum města 10. Straškov-Vodochody (Straškov, Vodochody) 11. Vědomice Rozhovor proveden s

104

1.

mužem

2.

ženou

Sociálně demografická analýza Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností. Pavel Bareš Věra Jeřábková Ladislav Průša Tomáš Soukup

Recommend Documents