Snažíme se o maximální propojení školy s realitou, takže například matematiku vyučujeme po posledních platových

Vážení čtenáři, blíží se 60. výročí ukončení druhé světové války. Okupace českých zemí zasáhla významným způsobem také naše školství a dramaticky ovlivnila osudy mnoha učitelů a jejich rodin.

18 –19

Proto jsme pro vás připravili malé ohlédnutí za úsekem dějin, který má ještě mnoho lidí ve svých vzpomínkách. Zároveň vám přinášíme zajímavá svědectví o současnosti, o úspěších, ale i problémech dnešních

škol a školských zařízení. Zařadili jsme i některé materiály MŠMT, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Věříme, že se vám speciální dvojčíslo bude líbit, a těšíme se 18. května na shledanou. REDAKCE

4. KVĚTNA 2005

XIII. ROČNÍK

30. dubna V předvečer 1. máje uctil předseda ČMKOS na Střeleckém ostrově Svátek práce položením květin u pamětní desky, kterou zde tehdejší federální odborová centrála ČSKOS umístila v květnu 1990 na symbolické místo konání prvního Svátku práce.

2. května Zahájení 10. ročníku celostátního kola dvoudenní soutěže první pomoci na Střední zdravotnické škole v Jaselské ulici v Brně. „Snažíme se o maximální propojení školy s realitou, takže například matematiku vyučujeme po posledních platových úpravách takhle!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK

MINULOST A DLOUHÁ PŘERUŠOVANÁ ČÁRA Připomenutí šedesátého výročí ukončení druhé světové války by bylo zcela nemyslitelné bez současného zamyšlení nad problémy a otázkami, které existují a které si klademe i dnes. V podstatě jde o náš vztah k historii a k tomu, co bývá mnohdy označováno za vyrovnání se s minulostí. Před šedesáti lety, na konci druhé světové války, hleděly, uprostřed květů a trosek, do budoucnosti s novou nadějí tři odlišné generace. Nejstarší z nich vyrostla a dospěla za války, které se až dodatečně začalo říkat první světová. Pochopila její absurdnost a byla přesvědčena, že šlo o válku poslední. Nyní, po šesti válečných letech, byla zbavena všech iluzí. Spolu s ní hleděla do budoucnosti generace vyrůstající v meziválečném období. A protože neprožila válku první, tu s ještě pouhými deseti miliony mrtvých, nevěřícně zírala zpět na oběti války druhé. Třetí generace vyrůstala a dospívala již

v záplavě hákových i hřbitovních křížů, v obklíčení ostnatými dráty, v dýmu kremačních pecí koncentračních táborů, za hřmění děl a detonací bomb. Válka skončila a všechny tři generace si kladly otázku, jaké bude její dědictví. Zda lidstvo ještě nalezne společnou ideu, která by již nepřipustila opakování válečné hysterie. Na jaře roku 1945 to byly otázky, na které nikdo neznal správnou odpověď. Vyčerpávající odpověď ale neznáme ani dnes, s již šedesátiletým odstupem. Problémy a otázky vyvolané druhou světovou válkou se nejenže stále vracejí, ale mnohdy jsou formulovány i zcela nově.

Důsledky jsou mnohými nahlíženy bez příčin, které k nim logicky vedly. Někdy jsou zcela absurdně i původci zla vydáváni za pouhé nevinné oběti. Nedostatek znalostí, nechuť proniknout za pozlátko barvotiskových obrázků a zaslepenost pouze oslavnými girlandami může proto vést nejen k nepochopení minulosti, ale i k odmítání skutečně historického poznání. Zdánlivě správný a opodstatněný požadavek, že společnost musí hledět a směřovat především do budoucnosti, tak vede často k představě o nutnosti narýsovat za minulostí tlustou čáru. Pokud bychom ale takovou čáru opravdu chtěli mít, měla by být přerušovaná. Protože minulost by se neměla zapomínat. Ani tehdy, když bychom si uvědomovali, že se z ní asi nebudeme schopni poučit. FRANTIŠEK MORKES

2. května Vyhlášení výsledků soutěže o Evropské unii, kterého se v březnu zúčastnili studenti středních škol Karlovarského kraje, proběhlo v Karlových Varech v hotelu Thermal. Akce se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu Libor Rouček a Richard Falbr. Celkem 42 nejlepších studentů se za odměnu podívá do Evropského parlamentu ve Štrasburku.

2. – 8. května Prvním letošním maturantům, kteří zahájí maturity v týdnu od 9. května, začal svatý týden. Maturity se letos konají do 19. června, absolvovat by je mělo téměř 80 tisíc studentů.

6. – 8. května V České Třebové budou soutěžit mladí ekologové z celé Evropy. Českotřebovské gymnázium je pořadatelem soutěže Globe games, součásti celosvětového studentského vědeckého projektu Globe, jenž je zaměřen na sledování životního prostředí na místní i globální úrovni.

2

volná místa ve školách i nadále čekají na své zájemce

počty našich maturantů rok od roku stoupají

Na pražských středních školách, které zřizuje hlavní město, je po prvním kole přijímacího řízení přes 2300 volných míst. Zhruba stejný počet dětí se zatím na zvolenou školu nedostal a bude muset hledat jinou, řekl radní pro školství Jan Štrof. Další volné kapacity mají ještě soukromé a církevní školy. Na čtyřletá gymnázia se v prvním kole hlásilo přes 2200 dětí a podmínky přijímacího řízení splnilo téměř 1750 žáků, školy mohou přijmout ještě 135 dětí. Druhé kolo vyhlásilo 12 z 35 gymnázií zřizovaných hlavním městem. Víceletá gymnázia přijala všechny žáky v prvním kole. Na střední odborné školy se hlásilo přes 4700 žáků a přijato jich bylo 3800. Školám zbylo ještě 800 míst. Například obchodní akademie mohou přijmout 140 dětí a zdravotnické školy téměř 180. Druhé kolo vyhlásilo 26 z 41 škol hlavního města.

Každý rok stoupá počet žáků, kteří ukončí svá studia maturitní zkouškou. Zatímco před 16 lety odmaturovala zhruba polovina žáků středních škol, v současnosti to jsou dvě třetiny. Letos zkouška dospělosti čeká přibližně 79 000 studentů, zhruba o 5000 více než loni, a dokonce o téměř 11 000 víc než před čtyřmi lety. Vyplynulo to z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání. První maturanti budou letos zkoušku dospělosti skládat 9. května. Maturitní vzdělání usnadní mladým lidem pozici na trhu práce. Mezi maturanty je totiž méně nezaměstnaných než mezi vyučenými. Ještě lepší pozici při hledání zaměstnání mají vysokoškoláci.

čtk

žákům letošních devátých tříd nejde matematika Žákům devátých tříd základních škol dělá problémy matematika, a to hlavně geometrie. V testu, kterého se zúčastnilo přes 12,5 tisíce žáků, dokázali správně spočítat pouze čtyři příklady z deseti. Průměrná známka se tak blíží čtyřce. Se znalostmi češtiny jsou na tom o poznání lépe, zodpověděli 63 procent otázek, což stačí v průměru na dvojku. Výsledky testu zveřejnila Mladá fronta Dnes. Prověřování znalostí se zúčastnili žáci Libereckého, Pardubického a Karlovarského kraje. Příští rok by se do testování měli zapojit i školáci z dalších krajů. Ministerstvo školství chce, aby plošné testy dětí v pátých a devátých třídách základních škol v budoucnu nahradily přijímací zkoušky na střední školy. Možná už za dva roky. čtk

V říjnu minulého roku se v Praze poprvé sešli mladí členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na svém celostátním setkání, ze kterého je náš snímek. Slíbili si, že podobná akce nesmí být poslední. Na přelomu dubna a května se proto uskutečnilo již druhé setkání mladých členů s vedením odborového svazu, tentokrát v Doksech. FOTO: ARCHIV

vláda nechce podmínky pro brigádníky měnit Vláda nesouhlasí s návrhem nejsilnější opoziční strany, jak odstranit znevýhodnění studentů, kteří si přivydělávají na brigádách. Zhoršení podmínek pro zaměstnávání studentů loni podle občanských demokratů přinesl mimo jiné vládní zákon o zaměstnanosti. Mluvčí vlády Jindřich Marek řekl, že kabinet své stanovisko vysvětlil neslučitelností návrhu s připravovanou koncepcí zákoníku práce. Iniciativu ODS jako všechny poslanecké návrhy zákonů projedná parlament bez ohledu na stanovisko čtk vlády.

další vzdělávání pedagogů zaplatí evropská unie Středočeský kraj vypracoval projekt na zabezpečení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který do poloviny května předloží ministerstvu školství. Jeho text schválila krajská rada. Pokud uspěje i ve výběrovém řízení ministerstva, kraj má šanci získat na jeho uskutečnění dotaci EU 600 000 až 3,5 milionu korun. Oznámil to mluvčí kraje Martin Kupka.

„Další vzdělávání učitelů je jedna z důležitých podmínek, aby školství v našem regionu sledovalo současné trendy ve vzdělávání,“ uvedla náměstkyně hejtmana Dagmar Nohýnková. čtk

čtk

přijímací zkoušky na univerzitu nesouhlasí budou i v neděli s letošními normativy velké školy

Havlíčkobrodské radnici se nelíbí, že velké školy dostávají na platy podstatně méně než zařízení s malým počtem žáků. Ve třídách se pak učí i přes 30 školáků, zatímco na malých školách se učitelé mohou věnovat nižšímu počtu dětí, řekla místostarostka Ivana Štrossová. Podle Zdeňka Ludvíka z krajského odboru školství dostávají malé školy na žáka více peněz, protože mají vyšší náklady. Potíže velkých škol vidí v přebytku učitelů. Podle I. Štrossové problémy způsobilo nastavení pravidel, podle nichž letos kraj peníze rozděluje. Velké školy podle ní dostaly na žáka méně peněz než loni. Podle Z. Ludvíka se metodika trochu změnila, ale peníze pro velké školy to zásadněji neovlivnilo. Největší zátěží je podle něj přebytek pedagogů. čtk

Uchazeči o studium na Masarykově univerzitě mohou absolvovat přijímací zkoušky i v neděli. Univerzita vypsala pro přijímací řízení celkem čtyři termíny od 5. do 8. května. „Chceme, aby si uchazeči mohli zvolit takový termín, který nebude kolidovat s jejich maturitou či přijímacím řízením na jinou vysokou školu,“ řekla prorektorka univerzity Zuzana Brázdová. Největší zájem z nabízených možností projevili uchazeči o čtvrteční termín. Několik tisíc zájemců je však odhodláno přijít k přijímacím zkouškám i v neděli. Nedělní termín podle ní ocení zejména zahraniční studenti. Přijímací řízení bude mít na většině fakult formu absolvování testu studijních předpokladů. čtk

„Kdo prosí o déšť, může počítat i s povodní.“ Neznámý autor

3

NEZNÁMÍ HRDINOVÉ BEZ VĚNCŮ A KYTIC ZA KATEDROU Šest černých válečných let bylo v našem školství předznamenáno již mnichovskou dohodou z roku 1938. Na území, které bylo touto dohodou připojeno k Velkoněmecké říši, byly okamžitě zrušeny veškeré české střední školy. Obecné a měšťanské školy začaly být výrazně omezovány a poněmčovány. Dobrovolný odchod i násilné vyhánění českého obyvatelstva z odtrženého území ovlivnilo také školy ve vnitrozemí. Řada školních budov byla určena k dočasnému ubytování uprchlíků, školy přeplněné příchodem mnoha dětí musely realizovat při výuce nestandardní opatření. Okupací zbytku rozbitého Československa 15. března 1939 a vytvořením Protektorátu Čechy a Morava vznikla i ve školách zcela nová situace. Již 16. března byl vydán pokyn, aby z veškeré veřejné služby – tedy i ze škol – byli okamžitě propuštěni všichni židovští zaměstnanci. Od 1. září 1939, tedy od data zahajujícího druhou světovou válku, byl omezen přístup do škol židovským dětem. V následujícím školním roce jim již byla docházka do škol přímo zakázána. Současně docházelo k výrazným změnám v učebních osnovách a výukových plánech, v nichž byla na přední místo postavena výuka němčiny. Nacistická okupační politika, realizovaná ze značné části sudetskými Němci, vycházela z dobré znalosti českého prostředí. Nacisté si proto nedělali žádné iluze o tom, že by se jim podařilo získat na svoji stranu většinu českého národa. Snažili se proto maximálně zdecimovat a oslabit především českou inteligenci. Učitele k této pro ně nebezpečné inteligenci automaticky počítali.

Uzavření vysokých škol Útok na inteligenci započal uzavřením vysokých škol. Po masových demonstracích 28. října 1938, při nichž byl smrtelně zraněn medik Jan Opletal, došlo – po jeho demonstrativním pohřbu – k vojenskému obsazení vysokoškolských kolejí a budov vysokých škol. České vysoké školy byly uzavřeny, oficiálně sice jen na tři roky, až do konce války však nebyly otevřeny. Na 1200 vysokoškoláků bylo odvezeno do koncentračního tábora, devět studentských funkcionářů bylo bez jakéhokoliv soudu či obvinění v ruzyňských kasárnách pro výstrahu popraveno. „Řekl jsem, že si dovedu představit pražskou univerzitu, ale ne českou. Že nevím, proč by muselo být například studium medicíny nebo matematiky vysloveně české. To by všechno byly věci, jež jsou zcela nezávislé na národnostním problému, a Češi, kteří se pro to hodí, mohli by studovat stejně dobře na německé univerzitě. Nejpodstatnější je, že Moravec jede zcela jasně a jednoznačně po této linii a že vysoká škola, česká univerzita, už neexistuje a existovat nebude. Musíme z taktických příčin hledat ještě nějaký důvod, jak uzavření uni-

verzity zakončit.“ Reinhard Heydrich 4. února 1942 Na nižších školách byli v roce 1940 propuštěni všichni učitelé, kteří překročili 55. rok věku (v případě učitelek 50. rok). Obdobně byli i ve státní správě propouštěni všichni, kteří byli starší 45 let (ženy 43 let). Okupační úřady se tak chtěly zbavit učitelů a zaměstnanců ve veřejné správě, o nichž se oprávněně domnívaly, že jsou příliš ovlivněni demokratismem první republiky.

Místo učení sběr surovin Školy začaly být stále intenzivněji zapojovány do válečného hospodářství. Výuku zatlačoval do pozadí sběr nejrůznějších surovin, o kterém musely školy vést předepsanou dokumentaci a ke kterému byli žáci podněcováni dobře promyšleným prémiovým systémem. Bylo dokonce stanoveno požadované množství odevzdaných surovin na každého žáka. Soustavně byl zvyšován nejen ideový a ze strany německých inspektorů brutální nátlak na učitele, ale zhoršovaly se i jejich pracovní podmínky. Počty žáků ve třídách byly zvýšeny až na 60, navýšena byla i výuková povinnost učitelů, do výukové povinnosti se přestaly započítávat opravy písemných prací, správa sbírek a třídnictví. S narůstajícím počtem rušených středních škol a málotřídek byli učitelé zbavováni i křehké existenční jistoty, když životní jistotu již zcela postrádali. Bylo zakázáno půjčování knih ze školních knihoven a ze škol musely být odstraněny všechny obrazy připomínající nejen samostatný československý stát, ale i historické doby, v nichž český národ stál proti německé říši. Zatímco v prvých válečných letech byly pořádány ještě „přeškolovací kurzy“ pro učitele dějepisu, koncem roku 1941 byla již jeho výuka zcela zrušena a o jeho hodiny byla navýšena výuka němčiny. Do konce roku 1942 bylo okupanty zrušeno téměř 70 procent všech českých středních škol. Na stávajících školách byla vyřazována ze studia i řada prospívajících studentů, tajným pokynem bylo nařízeno, že u maturit musí propadnout nejméně 20 procent studentů.

Němčina se stala nejdůležitějším předmětem Od roku 1942, kdy se stal ministrem školství Emanuel Moravec, typický reprezentant aktivní kolaborace s nacisty, se výrazně zhoršovala i situace českých škol. Pravomoci německých inspektorů byly ještě posíleny, bylo zrušeno hlasování komise u maturit a o známce rozhodoval předseda nebo německý inspektor, který měl plné právo měnit i známky z písemných prací. Pro všechny středoškolské profesory byly předepsány povinné zkoušky z němčiny. Za nejdůležitější se ve školách považovala výuka němčiny a „pěstování říšské myšlenky“. Některé předměty se začaly částečně vyučovat německy. Žáci mohli sice odpovídat česky, ale museli do odpovědi vkládat i německé výrazy a názvy. V zeměpisu například nemohli říkat pouze „Labe“ či „Vltava“, ale vždy jen „Elbe-Labe“ a „Moldau-Vltava“. Od roku 1942 se již musely ve školách používat pouze německo-české tiskopisy, v roce 1943 byl změněn i klasifikační řád. Byla zavedena šestistupňová klasifikace a s vyznamenáním mohl ve třídě prospívat pouze jediný žák. Také z jednotlivých předmětů nemohly ve třídě být více než dvě jedničky. „Dále je tu problém škol. Zde je důležité uhodit především na české učitelstvo, které je sborem vychovatelů opozice pro českou vládu. Tady do toho musíme zcela jasně říznout a ostatně v souvislosti s tím odbourat české vyšší školy. Pak bude bezpochyby nutné shromáždit někde českou mládež v takové formě, jež by umožnila výchovu mimo školu – která by pomohla zejména proto, že není možné dát zavřít všechny české učitele.“ Reinhard Heydrich 4. února 1942

Kuratorium mělo zajistit převýchovu Protože se stále více potvrzovalo přesvědčení okupantů, že čeští učitelé a české školy nevychovají své žáky v duchu nacistické říšské myšlenky, bylo rozhodnuto o vzniku organizace, která by v duchu této myšlenky pracovala s mládeží ve volném čase. Převýchovu české mládeže mělo zabezpečovat Kuratorium, které oficiálně vzniklo dva dny po atentátu na Heydricha. Přestože byl vyvíjen tlak, aby se mládež akcí Kuratoria povinně účastnila v rámci tzv. povinné služby, nebyl pro obecnou nechuť a neochotu – ale i pro kariéristické rozmíšky jeho vedoucích představitelů – nijak efektivní. Výraznou převahu nad myšlenkami Kuratoria měly ve výchově české mládeže stále odvážně vlastenecké postoje mnoha učitelů, kteří byli svým žákům příkladem i „vyššího

principu mravního“. Popravdě je ovšem zapotřebí konstatovat i to, že životy řady z nich byly zmařeny přičiněním udavačů, nebo dokonce i jejich kariéristických kolegů. Poslední válečný školní rok, kdy fronta zasáhla i naše území, už řada především středních škol prakticky neučila. V zimě nebylo uhlí, takže žáci si chodili do školy pouze pro úkoly, navíc již byli přiděleni k pomocným a polovojenským složkám určeným k vyprošťování obětí leteckých útoků, k odstraňování trosek a k budování vojenských opevnění a protitankových příkopů. Výuka byla omezena i na mnoha nižších školách, protože ty obsadilo množství Němců, prchajících před východní frontou.

Památník pro popravené a padlé učitele V roce 1947 vydal moravskoslezský odborový Svaz zaměstnanců školství a osvěty památník k uctění za války popravených a padlých učitelů a školských zřízenců. V památníku, který byl symbolicky nazván Daň krve, bylo uvedeno celkem 523 jmen. Mnoho učitelů bylo popraveno, další zemřeli v koncentračních táborech a v přímých bojích s nacistickými okupanty. Mnozí zemřeli na následky věznění nebo jako oběti bombardování. I důvody, pro které museli učitelé a školní zřízenci zemřít, byly značně různé. U některých postačoval „špatný rasový původ“, další umírali za jakoukoliv nepřátelskou činnost. Za tu byl považován jakýkoliv styk s partyzány, přechovávání zbraní, aktivní účast v odbojovém hnutí. K vynesení rozsudku smrti ale postačovalo i schvalování atentátu na Heydricha, nebo zakázaný poslech zahraničního rozhlasu. Nejvíce moravskoslezských učitelů zahynulo v koncentračních táborech v Osvětimi, v Mauthausenu a na popravišti, které si okupanti zřídili v brněnských Kounicových kolejích. U řady jmen uvedených v památníku nebylo ani datum, ani místo smrti uvedeno, protože nešlo zjistit. Mnohým se dostalo v prvních poválečných letech vysokých vojenských vyznamenání, někteří byli jmenování in memoriam řídícími učiteli nebo řediteli škol. Také v budovách řady současných škol existují pamětní desky připomínající učitele a studenty, kteří zahynuli v letech druhé světové války. U příležitosti 60. výročí ukončení války si zaslouží nejen kytičku, ale i vzpomínku, poděkování a úctu. Možná, že bez jejich odvahy, boje a oběti nejvyšší bychom tady dnes nebyli. Po válce zveřejněné dokumenty o představách nacistů o uspořádání světa v případě válečného vítězství s Čechy příliš nepočítaly. FRANTIŠEK MORKES

4

• zkušenosti • nápady • inspirace • projekty • záměry • lekce • příklady •

O NEJVĚTŠÍHO ČECHA PRAHY 6 SOUTĚŽILO SEDMNÁCT OSOBNOSTÍ Nejnovější školní projekt Základní školy Benita Juáreze v Bílé ulici v Praze, který proběhl 13. dubna, představila účastníkům ředitelka školy Maja Bihelerová. Oč se jednalo tentokrát? Inspirace přišla se soutěží O největšího Čecha, kterou pořádá Česká televize. Na škole se tohoto tématu ujali a přizpůsobili ho svým „menším“ poměrům. Soutěžilo se o největšího rodáka z Prahy 6. A že se právě tady narodila řada velikánů, sami uvidíte z následujících řádek. Byli mezi nimi nejen současní politikové Václav Havel a Václav Klaus, ale i věhlasní vědci, jako je například nositel Nobelovy ceny chemik Otto Wichterle nebo biochemik Antonín Holý, a také umělci Jiří Suchý a režisér František Vláčil, případně sportovci, jako Roman Šebrle.

Žáci si vybrali, koho představí Ze seznamu, který sestavili učitelé, si třídy druhého stupně vybraly po jedné osobnosti. Cílem projektu bylo sehnat o dotyčném co nejví-

ce informací ze všech možných zdrojů. U žijících byly samozřejmě nejcennější osobní rozhovory žáků s celebritou a zapůjčené fotografie z rodinných archivů. Druhou částí projektu bylo vytvořit prezentaci, informační panel, aby se návštěvníci výstavy o velikánovi dozvěděli co nejvíce. Tvořivosti se meze nekladly, takže na výstavě byly k vidění nejen

zajímavé panely, ale i výtvarné produkce, dobové předměty, fotografie, písemnosti i vlastnoruční výtvory žáků. Někteří žáci se převlékli do kostýmů, které měly vyjádřit prostředí, kde se jejich osobnost pohybuje. Nápady byly opravdu nevšední. Chemik Wichterle měl před svým panelem sestavu z chemického skla, sestru Akvinelu připomínala dívenka v kostýmu řeholnice, Roman Šebrle byl sestaven v životní velikosti z jeho závodního dresu.

Aby to prvňákům nebylo líto Myšlenka představit slavné rodáky byla sice nad síly žáků prvního stupně, ale paní ředitelka t o v y ře š i l a . Tř ídy pr vního stupně připravovaly prezentaci oblíbených pohádkových postav. Soutěžili vedle sebe Hurvínek s Ferdou mravencem, pejsek s kočičkou i princ Bajaja. Některé děti obcházely návštěvníky výstavy a rozdávaly kartičky se svým oblíbencem. Prostě chtěly získat nejvíc bodů a vyhrát. Ti, kdo přišli 13. dubna na vernisáž výstavy, dostali anketní lístky, na nichž zaškrtávali osobnosti či pohádkové postavy, jejichž prezentace je zaujala nejvíc.

Výsledky ankety návštěvníků projektu Celkem bylo odevzdáno 322 hlasovacích lístků. Každý návštěv-

ník měl možnost označit tři podle jeho názoru nejlepší prezentace ať už největšího Čecha Prahy 6, nebo pohádkové p o s t a v y. Vyšší ročníky 1. stupně si mohly vybrat, zda se chtějí zabývat pohádkovou postav o u , nebo občanem Prahy 6. Třídy 4. A a 4. B se rozhodly přidat k 2. stupni a třída 4. A v projektu

rodiště měly dozvědět co nejvíce. Tak co, necháte se inspirovat?

NEJVĚTŠÍ ČECH PRAHY 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Počet hlasů 91 59 56 54 37 34 31 29 27 25 23 19 17 15 13 12 8

Největší Čech Prahy 6 dramatik Václav Havel chemik Otto Wichterle atlet Roman Šebrle komik Vlasta Burian prezident Václav Klaus biochemik Prof. Antonín Holý cestovatel Jiří Hanzelka řeholní sestra Akvinela sochař František Bílek spisovatel Petr Šabach zpěvák a herec Jiří Suchý letec František Fajtl fotbalista Josef Masopust generálporučík Tomáš Sedláček kněz Anastáz Opasek režisér František Vláčil herec František Marek Povolání

Vedoucí učitel(ka) Naďa Petrovičová Blanka Táboříková Juliána Brodská Olga Jarčíková Pavel Trčka Jana Svobodová Martin Molčík Lenka Kodejšová Mirka Čejková Klára Stejskalová Emanuel Pavlík Eliška Jarkovská Petr Korecký Petra Mihulová Marie Petrásková Jindřiška Bouzková Stanislava Jánská

NEJSLAVNĚJŠÍ POHÁDKOVÁ POSTAVA 1 2 3 4 5 6 7 8

Hlasy Třída Pohádková postava 83 5.A HURVÍNEK 82 2.A FERDA MRAVENEC 60 1.A KRTEČEK 55 1.B TŘI PRASÁTKA 51 3.B HLOUPÝ HONZA 49 2.B PEJSEK A KOČIČKA 28 1.C PRINC BAJAJA 20 3.A DRAK

zvítězila. Její prezentace Václava Havla získala největší počet hlasů. Myslím, že tento projekt je použitelný pro všechny školy v celé republice. Všude máme slavné rodáky, o nichž by se děti z jejich

Třídní učitel(ka) Jarmila Klausová Jana Víznerová Jana Chalupová Soňa Jiráková Ivan Thelen Alena Trabalíková Kateřina Vlčková Jana Truksová

Kontakt: Základní škola Benita Juáreze Praha 6, Bílá 1/1784 Tel./fax.: 224 310 107 e-Mail: [email protected] Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ

5

S

ZNÁTE JE? Fyzika kolem nás Žena v konfliktním rozhovoru NELA HAASEN

Chcete-li být při nepříjemném rozhovoru úspěšná, musíte na základ nedorozumění pohlédnout ze tří perspektiv: z vlastní, z pozice protivníka a z pozice „nad“ skutečností, ze které jako pozorovatel zvenčí sledujete to, co se děje. Jak na to, vám poradí kniha nakladatelství Grada. Položte si otázky: Jak často se vyhýbáte vysvětlujícímu rozhovoru? Máte jasno v tom, co chcete? A víte vůbec, jak často se do hádek dostáváte? To jsou důležitá východiska pro porozumění vzniklých krizí. Publikace se může stát důležitým pomocníkem pro učitelky na všech typech škol.

Mezinárodní organizace UNESCO vyhlásila rok 2005 Rokem fyziky a Síť přidružených škol UNESCO, ke které patří také naše základní škola, věnovala tomuto tématu Týden škol 2005. O tom, že je fyzika opravdu všude kolem nás, přesvědčil žáky Klub mladých debrujárů, pracující na naší škole pod vedením paní učitelky Trnčíkové. Připravil „Fyzikální vycházku městem Kroměříž“ spojenou s kvízem. Vycházka měla 13 zastávek (začínala v Květné zahradě, vedla centrem města, dále podél Moravy až k letišti a končila u naší školy na Zacharu), na kterých žáci vybavení mapou a kompasem zodpovídali otázky a plnili úkoly zaměřené právě na fyziku nebo historii. Věděli byste například, odkdy má naše město vybudovaný vodovodní systém, v jaké nadmořské výšce leží nejvyšší bod města, nebo kdo uskutečnil první dálkový let na kroměřížské letiště? Zajímalo nás také, co o fyzice vědí občané Kroměříže, a tak jsme během naší cesty provedli

anketu. Děkujeme všem, kteří dětem ochotně odpověděli. A vám, které jsme bohužel ve středu 13. dubna 2005 nepotkali nebo neoslovili, a fyzika přesto patřila k vašim oblíbeným předmětům (stejně jako u 30 procent dotázaných), nabízíme možnost ověřit si své znalosti nyní: Otázky ankety: 1. Víte, jakým rokem (vyhlášeným organizací UNESCO) je rok 2005? 2. Víte, proč zrovna rok 2005? 3. Vzpomenete si na fyzika, který se zabýval nadlehčováním těles v kapalině? 4. Víte, kdo je autorem gravitačního zákona? 5. Znáte českého fyzika, který je nositelem Nobelovy ceny? Správné odpovědi: 1. Rok fyziky 2. Před 100 lety – v roce 1905 – zformuloval Albert Einstein teorii relativity 3. Archimédes 4. Isaac Newton 5. Jaroslav Heyrovský za objev polarografie (zjištění složení roztoků) Hana Muchová

otva si vydavatel mohl vybrat vhodnější termín než březnový Den učitelů s následnou prezentací časopisu na celostátní matematické olympiádě v Benešově počátkem dubna. Nový časopis INSPIRACE pro Devatero gymnázií se tak objevil právě na výročí Jana Amose. Články z pera odborníků na slovo vzatých jsou věnovány tomuto velikánu našich dějin. Den učitelů nebo Mezinárodní den vzdělanosti 8. září – tak zněla anketní otázka. Kromě benešovského gymnázia bylo představeno i nejstarší Akademické gymnázium (Štěpánská v Praze 2), jež napřesrok oslaví 450 let svého trvání. V exkluzivní

INSPIRACE příloze je uveden úryvek z dosud nepublikovaného rukopisu z roku 1964 Na Bajkal a zpět aneb o 361 dnu v letech 1950 – 1951. Do vínku novému časopisu popřál Dr. Petr Pithart, jakož i další osobnosti. Druhé číslo se objeví v říjnu. Vzhledem k omezenému rozsahu „jedničky“ připravuje se do konce školního roku mimořádné číslo, které kromě aktualit (maturitní písemky z češtiny, český tým na matematickou olympiádu v Mexiku) představí i další gymnázia. Vydavatel časopisu, nedávno vzniklé sdružení Pedagogia aurea (PEREA), připravuje na příští rok vydání unikátní publikace věnované historii a současnosti gymnazijního školství u nás. Informace a objednávky na adrese: Redakce časopisu INSPIRACE pro Devatero gymnázií Varšavská 37, 120 00 Praha 2 e-mail: [email protected]

Kroměříž

Vít Šťastný

zajímavosti z dějin školství u nás URČENÍ „Škola není pro mudrce, ale pro lidi. Z ní lidé, nikoliv učenci, mají do světa odcházeti!“ Jan Kollár SHODA S PŘÍRODOU V 19. století byla učiteli obecně přijímána myšlenka „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“. Školní zahradu pak považovali za jeden z nejvýznamnějších a nejpřirozenějších prostředků při vzdělávání. POSTŘEH V 19. století se učitelé nijak netajili svým postřehem, že mnoho

instrukcí a nařízení úřadů toho sice mnoho chce, ale pouze tak, aby to nestálo moc peněz. UPOZORNĚNÍ V roce 1876 upozornilo ministerstvo vyučování na skutečnost, že některé ve školách používané zelené barvy obsahují i arzen a měď. Učitelé měli dbát na to, aby si žáci nedávali štětce do úst. UVOLNĚNÍ Na celé druhé pololetí školního roku 1904/1905 byl na pražském učitelském ústavu uvolněn z výuky prof. Vorovka, aby mohl

přepracovat 3. díl čítanky a sestavit její 4. díl. Uvolňování učitelů sepisujících učebnice z výuky patřilo tehdy ke zcela běžným opatřením. DARY Kronika pražského učitelského ústavu zaznamenává i „dobrodince“, kteří věnovali žákům různé knihy, učební pomůcky, barevné obrázky nebo i peníze. V mnoha případech věnovávali v řadě exemplářů i „své spisy“. U roku 1857 však uvádí, „nebylo učiněno žádných darů“.

NAŘÍZENÍ V roce 1872 nařídila zemská školní rada, aby z pedagogických důvodů bylo vypuštěno na semestrálních vysvědčeních kandidátů učitelství u jejich jména psaní slova „pan“. To se mělo napříště psát pouze na závěrečném, tedy maturitním vysvědčení. V případě žen však označení „slečna“ mělo být všude zachováno. (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)

6

ODPOVÍME NA KAŽDOU OTÁZKU pracovní volno k dal dalšíšímu mu vzdělávání Podle nového zákona o pedagogických pracovnících přísluší pedagogickým pracovníkům k dalšímu vzdělávání formou samostudia volno v délce 12 pracovních dnů ve školním roce. Krátí se toto volno v důsledku toho, že zaměstnanec je delší dobu nepřítomen v práci, byť omluveně (například je v pracovní neschopnosti déle než jeden měsíc či pro jiné překážky v práci)? Poskytování v dotazu uvedeného volna k dalšímu vzdělávání upravuje § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, kde se stanoví: „K dalšímu vzdělávání uvedenému v odst. 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce; za dobu tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního

ho poměru jeden den volna. Rozsah volna závisí na trvání pracovního poměru, a nikoli již na jiných skutečnostech, tedy ani na tom, zda během trvání pracovního poměru zaměstnanec vykonává práci, nebo ji nevykonává, ať již z jakýchkoliv důvodů. Nárok na volno k samostudiu se tedy z důvodu existence překážek v práci během trvání pracovního poměru nekrátí.

mohu dostat nemocenskou na bankovní bankovní účet? účet? Je možno zasílat dávky nemocenského pojištění na účet zaměstnance a jaký předpis to upravuje? O zasílání peněžitých částek na účet zaměstnance má ustanovení pouze § 17 odst. 5 zákona o platu. Výplatu dávek nemocenského pojištění upravuje § 38 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví: „Nemocenské se vyplácí ve dnech, které

ŠKOLSKÉ ODBORY CHRÁNÍ JISTOTY ZAMĚSTNANCŮ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství mají právo na bezplatnou právní poradnu. Své dotazy k pracovněprávní problematice můžete zasílat na adresu: Právní oddělení ČMOS pracovníků školství W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3

roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Ředitel školy určuje čerpání volna na dobu, kdy tomu nebrání vážné provozní důvody.“ Rozsah volna na další vzdělávání samostudiem je tedy závislý na trvání pracovního poměru během školního roku. Při trvání pracovního poměru po celý školní rok vzniká nárok na volno v plném rozsahu 12 dnů. Jinak náleží za každý celý měsíc trvání pracovní-

jsou v organizaci stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy za uplynulé měsíční období; zúčtuje se při zúčtování doplatku mzdy za tento měsíc.“ Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout, poukáže mu ji organizace neprodleně poštou. Na žádost oprávněného je organizace (v pracovněprávní terminologii „zaměstnavatel“) povinna po provedení případných srážek podle příslušných právních

předpisů poukazovat dávky na jeho účet u peněžního ústavu. Při výplatě dávek nemocenského pojištění se tedy bude postupovat obdobně jako při výplatě platu, a proto nic nebrání zasílání dávek na účet zaměstnance. Při zpracování odpovědi bylo využito stanovisko k obdobné záležitosti publikované v časopise Mzdová účetní č. 7-8/2004.

prodlužuje nemoc pracovníí pom pracovn poměr na dobu určitou? Mám uzavřený pracovní poměr na dobu určitou. Týden přede dnem, kdy měl pracovní poměr skončit, jsem onemocněl a pracovní neschopnost potrvá delší dobu. Obracím se na vás s dotazem, zda pracovní poměr v tomto případě může skončit, anebo zda vzniká zaměstnavateli povinnost prodloužit mi pracovní smlouvu až do doby ukončení nemoci. Uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou umožňuje § 30 zákoníku práce, kde se v odst. 1 stanoví: „Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.“ Z ustanovení § 56 odst. 1 zákoníku práce pak vyplývá, že pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí bez dalšího právního úkonu uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Na skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou se nevztahuje tzv. ochranná doba, která je stanovena v § 48 zákoníku práce pouze pro případy, kdy dochází ke skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Skutečnost, že zaměstnanec byl v době skončení pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou v pracovní neschopnosti, nemá proto na jeho trvání žádný vliv. Zaměstnavatel nemůže v žádném případě pracovní poměr, který byl uzavřen na dobu určitou, jednostranně prodlužovat a žádný předpis mu takovou povinnost ani VÍT BERKA neukládá.

„D

nes jsem si pro vás připravila lahůdku. Z televize se mi podařilo natočit výborný dokument věnovaný národním parkům v Americe. To budete koukat,“ chlubí se učitelka Túrová. „Ne abyste se bavili. Je třeba pozorně naslouchat, pečlivě si dělat poznámky, později si z toho napíšeme písemku.“ Učitelka Túrová obřadně vkládá kazetu do videa. Chvilička obvyklého čekání, až se objeví na obra-

Příprava do hodiny zovce úvodní titulky. Místo nich naskočí rozmazané pruhy, sotva slyšitelný zvuk a vzápětí hurónský řev třídních vzbouřenců. Radost zavládla celou třídou. Křik. Šum. Poznámky. „Vůbec tomu nerozumím,“ zaskočeně pronese Túrová. „Doma jsem si kazetu pro jistotu ještě jednou přehrávala. Vše bylo v naprostém pořádku. Nechápu to!“ „Možná se porouchalo video, i to se ve školství stává,“ znalecky prohodí Horáček z první lavice. „Není vyloučeno, že je špatná kazeta,“ nabízí další vysvětlení Pecháček. „Sama nejlépe musím vědět, co se s tím děje. Jen prosím o trpělivost. Vše během chvilky napravím,“ sebevědomě bojuje Túrová. Poté usedne obřadně na židli. Docela vážně si nasadí brýle a zvědavě začíná studovat přístroj, který ji tvrdohlavě odmítá poslouchat. „Paní učitelko, nebude to tím, že jste pořad nahrála na LP, a tady máme zastaralé video, které umí přehrávat jen SP?“ nesměle se dotazuje Petrášová, která jinak rozumí technice jako koza své petrželi. „Petrášová, ty jsi ale hlavička. Tím to bude. Dokument jsem nahrála zpomaleně, a tady přehráváme normálně. Šikulko, zasloužíš si jedničku,“ radostně rozhoduje učitelka. „Tak prosím bez laciných poznámek, Pecháčku, vše slyším a pamatuji si,“ lehce zaútočí již vzpamatovaná Túrová. Pak ji osvítí spásná myšlenka: „Nakonec jsem dnes ani moc nechtěla sledovat video. Máme zpoždění a vy při projekci stejně nedáváte pozor. Raději vám nadiktuji novou látku. Otevřete si sešity. Začínám diktovat, na nikoho nečekám …“ ROMAN KANTOR

7

Z JEDNÁNÍ 12. SCHŮZE PŘEDSEDNICTVA ČMOS PRACOVNÍKŮ ŠKOLSTVÍ Problematika financování regionálního školství v letošním roce, dopady nové školské legislativy na chod škol a školských zařízení, strategie odborového svazu při prosazování práv školských pracovníků, to jsou jen některá z témat, kterými se zabývalo předsednictvo ČMOS pracovníků školství na svém dubnovém zasedání v Českých Budějovicích. Předsedové krajských rad odborového svazu a předsedové profesních sekcí, kteří tvoří nejvyšší orgán odborového svazu mezi sjezdy, velmi podrobně diskutovali o finančním zabezpečení činnosti škol a školských zařízení v letošním roce. Podle informací ministerstva školství měly do konce dubna krajské úřady zpracovat strukturované zprávy o tom, jak u nich dopadl letošní rozpis rozpočtu a jaké problémy se vyskytly při dohadovacím řízení. Situace v jednotlivých krajích je rozdílná. Roste počet případů, kdy se problém nedostatku finančních prostředků řeší na úkor provozních a správních zaměstnanců škol a školských zařízení. S tím odborový svaz nemůže souhlasit a při svých jednáních jak na úrovni ministerstva školství, tak krajů bude na tento nebezpečný trend upozorňovat.

školských pracovníků, kteří by školy měli opustit v letošním roce, se nemluví.

Financování regionálního školství

ze státního rozpočtu na školy a školská zařízení. (POZNÁMKA REDAKCE: Směrnici MŠMT dnes přetiskujeme na straně 13 a 14.) Krajské a oblastní rady by měly upozorňovat na případné porušování těchto právních předpisů. Ministerstvo školství na takovéto podněty nemůže nereagovat.

Nadúvazkové hodiny

K řešení problematiky nadúvazkových hodin pedagoRozpis finančních prostřed- gických pracovníků přispěl ků na platy zaměstnanců škol odborový svaz společným a školských zařízení je zcela výkladem MŠMT a ČMOS prav rukou krajů. Krajské rady od- covníků školství již před časem. borového svazu by se neměly S argumenty některých ředitelů škol, že jsou tyto hodiny drahé a oni musí snižovat osobní příplatky, nepolemizuje. Dlouhodobým záměrem školských odborů je totiž převedení co největšího objemu vyplácených mzdových prostředků do nárokových složek platu (příplatek za nadúvazkové hodiny je nárokový). Bohužel někteří učitelé tuto práci vykonávají nechat ukolébat argumenty zadarmo, a to zcela dobrovolpředstavitelů krajských úřadů, ně. Jak zaznělo na jednání, kteří chybu vidí jen a pouze odborový svaz nemůže hájit v ministerstvu školství. Aby se zájmy lidí proti jejich vůli. Je tak zcela na zaměstnancích škol, zda Snižování svá práva chtějí počtu uplatňovat, či nipracovníků koli. ČMOS praDalší procovníků školství blém se týká jedná v těchto snižování počtu dnech s předstazaměstnanců viteli ministerstva š ko l s k é h o r e školství o dalším sortu o dvě proproblému, o zněcenta za celou ní oficiálního výrepubliku. Odkladu k poskytoborový svaz na vání volna k sajednáních tripartity prosazu- Členové předsednictva ČMOS pracovníků školství se shodli na tom, že mostudiu. Vládní je zrušení tohoto ve školách a školských zařízeních se začínají množit stížnosti na jednání k r i z e b o h u ž e l vládního úkolu, některých vedoucích pracovníků směrem k zaměstnancům. Odborový p o z n a m e n a l a neboť snižování svaz nabízí v těchto případech pomoc při znovunavázání dialogu mezi průběh projedoběma stranami. FOTO: KARLA TONDLOVÁ návání, a tak počtu zaměstnanců v regionálním školství staly skutečnými oponenty, výsledek můžeme očekávat se již v mnoha případech týká uznávanými partnery při řeše- do několika týdnů. Snahou lidí v aktivním věku. Vláda při- ní konkrétních problémů, musí školských odborů je, aby vytom stále odmítá požadavek podle Jiřího Valenty, prvního šel do konce školního roku, odborů na zavedení soci- místopředsedy ČMOS, znát víc neboť se týká i lidí, kterým álního programu speciálně než sami krajští úředníci. Pod- pracovní poměr končí popro propouštěné zaměstnan- mínkou je podrobná znalost tří sledním červnem. Na studijní ce škol a školských zařízení. základních dokumentů – škol- volno by totiž zaměstnanci Školské odbory však na něm ského zákona (§ 160 a další), podle odborů měli mít právo budou i nadále trvat. Želez- vyhlášky o krajských normati- a jeho neposkytnutí by mělo niční odbory kvůli šesti tisícům vech a směrnice MŠMT, kterou být posuzováno jako porušeohrožených pracovních míst se stanoví závazné zásady, pod- ní pracovněprávních nároků hrozí zastavením vlaků, o ví- le nichž provádějí krajské úřady se všemi z toho vyplývajícími KARLA TONDLOVÁ ce než čtyřech a půl tisících rozpis finančních prostředků postihy.

OROS CHOMUTOV Školní rok 2004/2005 je jubilejním rokem existence Základní školy Chomutov v Písečné ulici. Při příležitosti jejího 25. výročí proto škola spolu se základní organizací odborového svazu pracovníků školství uspořádala ples, na kterém poděkovala za práci dlouholetému členu odborů a prvnímu řediteli školy Václavu Čechovi a předala mu i malý dárek. K našemu poděkování se připojil i zřizovatel školy. Na Chomutovsku se nevěnujeme jen školám, které v letošním roce mají kulaté výročí, ale snažíme se nezapomínat na nikoho. I proto jsme jako každoročně pozvali na společné posezení naše důchodce a připravili pro ně zajímavý program. Věnujeme se však i našim aktivním členům a snažíme se do svých řad získat i další zaměstnance škol a školských zařízení. Docela se nám to daří. Od ledna vznikly dvě nové organizace a přibyli lidé i tam, kde již odborová organizace existuje. Myslím, že sto nových členů mluví samo za sebe. Získávat nové členy však není jednoduché. Nejlepší metodou asi je přesvědčit je vlastní prací. Proto se aktivně zapojujeme do všech problémů, které naše členy a zaměstnance škol tíží. V posledním období je to především problematika slučování škol, a to hlavně dvou zvláštních. Nejde nám jen o jmenování nové ředitelky, ale i o zohlednění práce v tomto typu školy. Sloučit do jedné budovy tolik dětí, které jsou v mnoha případech i problémové, se nám nezdá být vhodné řešení. Poslední slovo bude mít bezpochyby zřizovatel školy, přesto věříme, že vše ještě uváží. Bohumila Rýznerová předsedkyně OROS

OROS PŘEROV Problém, o kterém se u nás v poslední době velmi diskutuje, je stabilizace členské základny. Názor našich členů na danou věc mohu shrnout asi takto. Úspěchy odborového svazu pracovníků školství jsou velké, ale vztahují se na všechny zaměstnance škol a školských zařízení. To je sice záslužné, ale bohužel většina pracovníků využívá těchto výsledků bez toho, že by se na nich jakkoli podílela. I proto jsme všichni přesvědčeni o tom, že povinný odvod z FKSP na činnost odborů by měl být zakotven v zákoně. Umožnilo by to naši činnost nejen finančně lépe zabezpečit, ale bylo by to i spravedlivější. Když jsou naše úspěchy pro všechny, ať se na nich také všichni finančně podílejí. Eduard Klobouček předseda OROS

8

JAK DOPADL ROZPIS FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO ŠKOLY V KRAJÍCH Každoročně se opakuje stejná situace. Jakmile ministerstvo školství rozepíše krajům finanční prostředky pro regionální školství, začnou z úst krajských úředníků, ale i ředitelů škol zaznívat obavy, že peněz na platy pedagogických pracovníků je málo. V současné době je rozpočtové řízení v převážné většině krajů již ukončeno, a tak jsme několika vedoucím odborů školství, mládeže a sportu krajských úřadů položili tři dotazy: 1. Dostali jste v letošním roce z kapitoly ministerstva školství dostatek financí pro regionální školství? A to nejen na navýšení tarifů, ale i na osobní ohodnocení? 2. Pokud ne, jak budete jejich nedostatek řešit? 3. Ponechali jste si nějakou finanční rezervu?

ZLÍNSKÝ KRAJ – STANISLAV MINAŘÍK, vedoucí odboru školství

1.

V rámci poskytnutých finančních prostředků byly všechny vlivy roku 2004 zakomponovány do výše normativně stanovené částky pro Zlínský kraj, tzn. i navýšení tarifů. Problémem v konkrétních školách však je 200procentní příplatek za přesčasovou práci, který se v praxi projevuje tím, že školy musí jeho navýšení proplácet na úkor nenárokových složek platu. Zlínský kraj má největší podíl přesčasové práce v celé České republice, tudíž tento dopad je o to větší. Nutno však říci, že ze strany ministerstva školství nikdy nebylo slíbeno dofinancování tohoto pozměňovacího parlamentního návrhu, takže to nelze považovat za chybu na straně krajů ani ministerstva. Navíc nemá stejný dopad ve všech krajích, takže dopady na rozpočty škol v jednotlivých krajích jsou různé. Rovněž přechod na republikové normativy bez korekčních vyrovnání disproporcí regionálního školství některým krajům „pomohl“, jiným ne. Financování je díky tomuto kroku průhlednější, poškozen není žádný kraj, ale některým krajům se manévrovací prostor při rozpisu rozpočtu směrem ke školám maximálně zúžil. V kraji Zlínském napjatou situaci řešíme společně s odbory a všechny disponibilní finanční zdroje budeme směrovat do obecního školství. Rezervu jsme si ponechali v řádech promile z celkové částky, protože jsme nechtěli prohlubovat již tak napjatou situaci. Všechny školy mají na nárokové složky platu. Dohodovacích řízení na úrovni kraje se uskutečnilo 20 procent z celkového počtu rozpočtova-

2. 3.

ných příspěvkových organizací, což při výše popsaném stavu je potvrzením objektivnosti a transparentnosti při provádění rozpisu rozpočtu. Mimořádným nasazením všech zúčastněných bylo do konce března ve Zlínském kraji vše rozepsáno a proběhla všechna dohodovací řízení. Pokud se nepletu, byl to jediný kraj v republice. Toliko z pohledu úředníka vykonávajícího státní správu. Jako pedagog musím říci, že pokud je prioritou vlády obecní školství, je nutno to podpořit i penězi, a nejenom slovy. Rozpočtuji školství na úrovni kraje pátým rokem a situace v našem kraji je letos skutečně natolik napjatá, že ředitelé škol musí bedlivě vážit svou zodpovědnost za pedagogickou stránku výuky a finanč-

pro normativně stanovený počet zaměstnanců rozpočtem zajištěna všem pracovníkům v celém kraji a zbývá i na nenárokovou složku, avšak na úrovni poněkud nižší než v loňském roce. Při tomto úhlu pohledu je peněz dost. Pokud zkoumáme vývoj nenárokových složek platu, ty se ne sice dramaticky, přesto postupně snižují. Z tohoto úhlu pohledu je peněz málo. Předepsaných úspor pracovníků se nepodařilo plně dosáhnout, a to zejména v krajském školství, kde se počet žáků ještě významně nemění. Z toho důvodu a v zájmu dosažení rozpočtové kontinuity jsme pro letošní rok zachovali loňské hodnoty komponentů pro stanovení normativního počtu pracovníků. V důsledku této skutečnosti normativně

upravili již před několika lety síť obecních škol tak, že je velmi úsporná a nenároková složka v tomto okrese převyšuje významně krajský průměr. Velmi obtížný úkol stojí před krajským úřadem, který nemůže síť obecních škol ovlivnit, ale odpovídá za rozpis státní dotace na jednotlivé školy. Podle mého názoru se musí zvýšit efektivita vzdělávání a výchovy, tedy je nutné zastavit pokles průměrného počtu žáků na třídu. V oblasti obecního školství je to v kompetenci především zřizovatelů – obcí. Samozřejmě i ředitelé škol a školských zařízení mohou také vhodnou organizací výuky a výchovy snížit finanční náklady. I v oblasti krajských škol a zařízení je potřebné přijmout úsporná opatření a efektivně využívat kapacity jednotlivých škol a zařízení. Tento proces bude provázet i snižování počtu škol. F i n a n č n í re z e r va p o skončeném dohodovacím řízení představuje 0,5 procenta celkového objemu finančních prostředků na mzdy a bude rozpuštěna postupně v termínech stanovených směrnicí MŠMT.

2.

3.

PLZEŇSKÝ KRAJ – ZDENĚK OULÍK, vedoucí odboru školství

ní zdroje na její zabezpečení. V mnoha případech je to neřešitelné. Myslím si, že v tomto roce přístup „zodpovědných“ za výši rozpočtu pro oblast regionálního školství již přesáhl únosnou mez a možná i meze slušnosti. Na závěr je nutno zopakovat, že rozpis rozpočtu byl proveden z úrovně ministerstva i Zlínského kraje v rámci všech pravidel hry, transparentně, objektivně a křehký sociální smír je vyvážen rozpuštěním všech disponibilních zdrojů.

JIHOČESKÝ KRAJ – PAVEL ZEMAN, vedoucí odboru školství

1.

Meziroční nárůst objemu finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu zhruba odpovídá zvýšení tarifních platů na straně jedné, a naopak snížení úměrně předepsaným úsporám počtu pracovníků. Nároková složka platů je

rozpočtovaná výše nenárokové složky vzhledem ke složce nárokové mírně poklesla, a to zhruba ve výši dvou procent. Podle našeho názoru je poměrně objektivní pro vývoj odměňování sledovat vývoj růstu průměrného platu. Ten nejlépe vypovídá o úrovni odměňování v kraji. I tato metoda má však nevýhodu, protože průměrný plat lze zjistit až po skončení kalendářního roku. V příštím roce předpokládáme s ohledem na další předepsané snížení počtu pracovníků úpravu normativů tak, aby při sníženém normativním počtu pracovníků byla výše rozpočtované nenárokové složky alespoň na úrovni letošního roku. Skutečná výše nenárokové složky platu každé školy pak bude záležet na tom, jak se s úsporami v počtu pracovníků vyrovná. Příkladem může být okres Český Krumlov, kde zřizovatelé

1.

Rozpočet pro Plzeňský kraj odpovídá výpočtům, které MŠMT pro určení rozpočtu stanovilo. Neodpovídá však nastavené nové školské legislativě a vzdělávací nabídce v Plzeňském kraji. Celkový finanční objem, stanovený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro Plzeňský kraj na rok 2005, byl v porovnání s kalendářním rokem 2004 opět poznamenán snížením limitu zaměstnanců. Významnou roli zde hraje i úkol vyrovnat se v průběhu dvou posledních let se změnou financování, kdy průměrné republikové normativy nezohledňují nastavený rozsah vzdělávací a výchovné nabídky daného regionu. Nelze předpokládat, že během roku 2004 a 2005, kdy platí nový způsob rozdělování prostředků z MŠMT, bude odbourána veškerá výuka a výchova, přesahující republikový průměr, která byla v Plzeňském kraji rodičům žáků nabízena a o niž projevovali žáci zvýšený zájem, a která proto byla v předchozím období finančně

9 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podporována. Rozpočet přímých výdajů na rok 2005 byl rozepsán na jednotlivé školy a školská zařízení v souladu s podmínkami, vyplývajícími ze závazných předpisů. Skutečné snížení počtu zaměstnanců je však závislé na ředitelích jednotlivých školských organizací. Očekáváme však, že se v roce 2005 podaří využít limit počtu pracovníků, nastavený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na 98,456 procenta. Rezerva, vytvořená ve výši 1,47 procenta, je určena na uspokojení potřeb, vyplývajících z Vyhlášky číslo 65/2005 Sb. a Směrnice MŠMT čj. 33 377/2004-45. Z celkové rezervy se 0,84 procenta předpokládá použít pro školy a školská zařízení, jejichž zřizovatelem je obec.

2. 3.

KRAJ VYSOČINA – ZDENĚK LUDVÍK, vedoucí odboru školství

1.

Kraj Vysočina obdržel rozpisem rozpočtu přímých výdajů na vzdělání prostřednictvím republikových normativů a počtu výkonů v jednotlivých věkových kategoriích 2428 milionů korun. Současně by se měl snížit počet pracovníků ve školství o 466 osob. Na tento počet pracovníků kraj finanční prostředky nedostal. Pokud tohoto snížení nebude dosaženo, odrazí se to v úrovni odměňování. V roce 2004 činilo předepsané snížení 334 pracovníků, přičemž bylo skutečně dosaženo snížení o 172 pracovníků. Nelze předpokládat, i když výkony zejména v základním školství klesají, že by letos potřebného snížení bylo dosaženo. Dalším velkým problémem jsou požadavky škol na navýšení rozpočtu z titulu příplatků za „nadúvazkové“ hodiny ve výši 200 procent, které rozpis rozpočtu z úrovně MŠMT také neobsahoval. Výše uvedené problémy se odrazí v nenárokových složkách platu. Ředitelé škol jsou, podle svých slov, nuceni omezovat a rušit hlavně nepovinné a volitelné předměty a také avizují, že od nového školního roku budou řešit problém nadpočetných hodin novými pracovníky, což se negativně promítne do předepsaného snižování zaměstnanců. Ano, po normativním rozpisu a dohodovacím řízení máme rezervu cca 35 milionů korun mzdových prostředků, která bude v průběhu roku využita.

2. 3.

PARDUBICKÝ KRAJ – LENKA TYLLEROVÁ, asistentka vedoucího odboru školství

1.

Rozpisem rozpočtu pro náš kraj na rok 2005 z MŠMT došlo oproti roku 2004 k dalšímu snížení limitu počtu zaměstnanců, a to o 276,2 přepočtených zaměstnanců, což je snížení přibližně o 2,3 procenta. Spolu se snížením limitu počtu zaměstnanců se rovněž snížil odpovídající objem finančních prostředků na platy a zákonné odvody. V absolutním objemu prostředků na platy však došlo zejména vzhledem k nové tabulce platových tarifů platné od 1. ledna 2005 k navýšení přibližně o 3 procenta. Rozpis rozpočtu v oblasti mzdových prostředků zabezpečuje sice nárůst tarifních platů dle nařízení vlády č. 637/ 2004 Sb., současně se však letos ve srovnání s rokem 2004 ve většině škol a školských zařízení v našem kraji sníží nenárokové složky platu. Na jednotlivé školy a školská zařízení můžeme samozřejmě rozdělit pouze ty finanční prostředky, které nám MŠMT rozpisem rozpočtu přidělí. Skutečností je také to, že každoročně v průběhu kalendářního roku dochází k určitému navýšení přiděleného objemu finančních prostředků z MŠMT, i když se nejedná o navýšení zásadního charakteru. Navíc právě v současné době sdělovací prostředky informovaly veřejnost, že vláda schválila navýšení rozpočtu MŠMT na letošní rok pro regionální školství o částku 312 milionů korun na platy. V souladu s čl. II bod 2 Směrnice MŠMT bylo po rozpisu rozpočtu na jednotlivé školy a školská zařízení ponecháno v rezervě na krajském úřadu cca 1,69 procenta celkového ročního disponibilního objemu přímých výdajů daných rozpisem z MŠMT, ačkoliv tato směrnice umožňuje ponechat rezervu ve výši až 2,5 procenta. Rezerva bude použita na řešení mimořádných situací, zejména v souvislosti se změnou výkonů k 1. září 2005.

2.

3.

STŘEDOČESKÝ KRAJ – RADEK COUFAL, vedoucí odboru školství

1.

Finanční prostředky z kapitoly MŠMT na př ímé vzdělávací výdaje byly Středočeskému kraji poskytnuty v souladu se školským zákonem na výkony a rozděleny pomocí krajských normativů. Tyto pro-

středky pokryly nárokové složky platu, tj. navýšení tarifů u všech škol. Problémem zůstává placení přesčasových hodin ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku – toto zvýšení v prostředcích ze státního rozpočtu pokryto není, a školy je tedy musí hradit na úkor osobních příplatků, respektive odměn. Tam, kde se jednotlivé příspěvkové organizace s normativním počtem zaměstnanců vyrovnaly, pohybovala se nenároková složka platu v rozmezí od 5 do 12 procent. Ty příspěvkové organizace, které zaměstnávají vyšší počet zaměstnanců, než činí norma, musejí nedostatek prostředků na platy řešit na úkor osobních příplatků. Středočeský kraj si ponechal rezervu prostředků na platy ve výši necelého jednoho procenta. Tato rezerva bude použita mimo jiné i na řešení případného nedostatku prostředků na platy a na financování nárůstu výkonů v novém školním roce. Zároveň je třeba, aby ty školy, které zaměstnávají vyšší počet zaměstnanců, učinily taková opatření, aby se vyrovnaly s normativním způsobem financování.

2. 3.

KRAJ PRAHA – FRANTIŠEK KUNC – vedoucí ekonomického oddělení odboru školství

1.

Rozpočtové řízení proběhlo do konce března a v jednotlivých městských částech do poloviny dubna. Kraj Praha již několik let využívá při rozpisu finančních prostředků funkční závislosti, ale snaží se vždy držet kontinuitu s předchozím rokem. V letošním roce se nedostávají finanční prostředky na tzv. přespočetné hodiny, a to ve výši několika desítek milionů korun. Pražské střední školství vzhledem k optimalizaci sítě středních škol patří z pohledu jednotkové nákladovosti zcela jednoznačně k nejlevnějšímu v České republice, naopak základní školství k nejdražšímu. Vzhledem k tomu, že řešení tohoto problému (v základním školství je celková přezaměstnanost 110 pracovníků) je na jednotlivých městských částech, budeme se snažit přimět městské části tuto situaci řešit. Cest je několik: optimalizace sítě škol, nebo dofinancování škol z vlastních zdrojů. Rezervu jsme si ponechali minimální, a to ve výši 4 milionů korun.

2.

3.

OLGA ŠEDIVÁ

v prvém kole

byla ppřijata ijata většina zájemců Ve Středočeském kraji uspělo v prvním kole přijímacího řízení na střední a odborné školy 90 procent uchazečů, tedy 10 029 žáků. Zbývajících deset procent neúspěšných zájemců si bude mít stále ještě z čeho vybírat. Druhé kolo přijímacích zkoušek vypíše většina škol. Vyplývá to z údajů, které poskytla náměstkyně hejtmana Dana Nohýnková. Druhé kolo uspořádá 91 škol, tedy 83 procent z celkových 105. Pro více než tisícovku nepřijatých žáků je 2671 volčtk ných míst.

šance ance pro lidi, kteří mají nízkou zkou kvalifikaci Pardubický kraj připravuje reklamní kampaň, která má dospělé, zejména nezaměstnané či ztrátou zaměstnání ohrožené lidi, přivést k dalšímu vzdělávání. Věří, že lidé se snahou o zvyšování či změnu kvalifikace lépe obstojí při hledání práce, a nezaměstnanost v kraji se tak sníží. Kampaň má oslovit zejména lidi do 50 let a nezaměstnané či ty, kterým ztráta zaměstnání hrozí. Odstartuje v září a kraj přijde zhruba na milion korun. čtk

úspory vedly ke zru zrušen ení zvláštní školy Karlovarský kraj zrušil kvůli úsporám nákladů zvláštní školu v Horní Blatné na Karlovarsku. Po letních prázdninách už do ní děti nepřijdou a zůstane zavřená. Žáci budou dojíždět do tříd základní školy v sousedním Perninku. Pět dětí ze zrušené školy tu bude mít speciální učební program. Jeden žák zůstane v Horní Blatné, kde je i základní škola, píše Mladá fronta Dnes v regionální příloze. Řediteli zvláštní školy Petru Bendíkovi se rozhodnutí příliš nelíbí. „Nepovažuji to za šťastné řešení. Děti ze zvláštní školy nestačí běžnému tempu ve třídách na základní škole,“ řekl P. Bendík. čtk

10 V České republice vládne kolem výročí významných událostí v dějinách naší země zvláštní atmosféra. Jako bychom po čtyřiceti letech pompézních oslav, které byly velmi cíleně orientovány na propagaci jedné jediné ideologie, měli určitou obavu z připomenutí si některých dnů či událostí. Nejsem příznivcem velikášských oslav a masových shromáždění, nicméně si myslím, že každý extrém je škodlivý. Proto bych považoval za nešťastné, kdybychom si rozumným a důstojným způsobem nepřipomněli takové výročí, jakým je 60 let od konce druhé světové války. Bylo to období, kdy se naše země ocitla na samém okraji propasti, na hranici, jejímž překročením mohla skončit nejen existence samostatného státu, ale i existence našeho národa, kultury, tradic. Měli bychom si připomenout, jakým způsobem byla v letech 1938 – 1945 systematicky a brutálně likvidována vzdělanost českého obyvatelstva. Měli bychom si připomenout statečnost učitelů, kteří se za velmi dramatických podmínek, riskujíce život svůj i svých rodin, snažili udržet národní povědomí, hrdost, kulturní kontinuitu a víru v budoucnost obyvatel a zejména mladých lidí. Je třeba vzpomenout i těch, kteří položili své životy za svobodu naší země. Na pět tisíc učitelů bylo odvlečeno do koncentračních táborů, káznic a věznic. Zahynulo jich tam více než šest set padesát. Dalších nejméně čtyři sta českých učitelů položilo svůj život na popravištích. Dlouhý by byl výčet těch, kteří padli přímo v ozbrojených akcích v průběhu nacistické okupace a v jejím závěru při všelidovém povstání v různých místech naší vlasti. Šedesát let, která uplynula od skončení druhé světové války, je memento, které bychom měli nést s sebou a předat je i příštím generacím jako jeden z nejdrastičtějších momentů naší historie, kdy se český stát a český národ ocitly na hranici bytí a nebytí.

PaedDr. JAROSLAV MÜLLNER náměstek ministryně pro regionální školství

ŘEDITELSKÁ ABECEDA

H Hodnocení školy (1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. (2) Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, pravidla a termíny vlastního hodnocení školy. (3) Hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních provádí Česká školní inspekce. (4) Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí krajský úřad ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Hodnocení vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní inspekce ve své výroční zprávě.

(5) Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy (1) Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, d) účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení. (2) Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou vždy: a) podmínky ke vzdělávání, b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,

d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům. Pravidla a termíny vlastního hodnocení školy (1) Vlastní hodnocení školy se zpracovává za období jednoho nebo dvou školních roků. (2) Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit. (3) Vlastní hodnocení školy se projedná v pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku. § 12 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon § 8 a 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

PLATNÝ POSTUP PŘI ODVOLÁNÍ Z FUNKCE Jaká platí v současné době právní úprava pro postup zaměstnavatele poté, co odvolá vedoucího zaměstnance z funkce? Na jednom školení již před delší dobou jsme dostali informaci, že budou v zákoníku práce pro tento případ provedeny změny. Postup zaměstnavatele, o němž se zmiňujete v dotaze, upravuje současné platné znění § 65 odst. 3 zákoníku práce, z něhož vyplývá: U zaměstnanců jmenovaných do funkce samotným odvoláním ani vzdáním se funkce pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem dohodnout jeho další pracovní zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě na jinou pro něho vhodnou práci. Vhodnost této práce se posuzuje podle § 37 odst. 5 zákoníku práce. Pokud zaměstnavatel vhodnou práci pro zaměstnance nemá, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Současně je však ze zákona dána nadbytečnost zaměstnance. Tato nadbytečnost se řeší (nedojde-li k dohodě o skončení pracovního pomě-

ru) výpovědí podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, avšak bez nároku na odstupné. Odstupné přísluší pouze v případě, že zaměstnanec byl z funkce odvolán z toho důvodu, že v důsledku provedené organizační

změny byla funkce obsazovaná jmenováním zrušena. Jestliže nastoupí do jmenované funkce zaměstnanec, který byl již u zaměstnavatele v pracovním poměru na jiném pracovním místě, dochází ke změně pracovního poměru. Při odvolání či vzdání se funkce nemá tento zaměstnanec nárok na převedení na své původní pracovní místo, které zastával před jmenováním. VÍT BERKA

ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

11

PŘESČASOVÁ PRÁCE PROVOZNÍCH A SPRÁVNÍCH PRACOVNÍKŮ V závodním výboru odborové organizace vznikla za účasti ředitele školy diskuse o přesčasové práci u nepedagogických pracovníků. Podle jedněch názorů je přesčasová práce jen ta, kterou vedoucí nařídí. Podle dalších názorů by ale jako přesčasová měla být posuzována také placená práce, která je vykonávána s vědomím zaměstnavatele (zaměstnavateli je známo, že zaměstnanec pracuje přesčas, sice mu to nepřikázal, ale ani mu ve výkonu práce nijak nebrání). Žádáme o vyjádření k tomuto problému. Pojem „práce přesčas“ vymezuje § 83 odst. 6 zákoníku práce takto: (6) Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 84, 85 a § 87 odst. 1). U zaměstnanců s kratší pracovní dobou (§ 86 odst. 1) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83a); těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stano-

venou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (viz § 96 odst. 1 zákoníku práce). V současné době převažující výklady považují za práci přesčas i práci konanou s vědomím zaměstnavatele a v tomto smys-

lu rozhodují i soudy. Například v odůvodnění rozsudku Vrchního soudu sp. zn. 5A 130/97 ze dne 21. května 1998 je mj. uvedeno: „Žalobce v odvolání proti rozhodnutí úřadu práce tvrdí, že práci přesčas zaměstnancům H. a Š. nenařídil; proto také ředitel stavební divize z tohoto důvodu opravil evidenci docházky zpracovanou stavbyvedoucím a přesčasovou práci neuznal, a tudíž ani nehonoroval. Je třeba zdůraznit, že z definice přesčasové práce (ustanovení § 96 odst. 1 zákoníku práce) vyplývá, že prací přesčas se rozumí jak práce konaná pro zaměstnavatele na příkaz zaměstnavatele, tak práce konaná s jeho souhlasem. V obou případech je prací přesčas práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Z uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnanci konali práci přesčas s vědomím zaměstnavatele,

což je nepochybně prokázaná vědomost stavbyvedoucího, nelze na takovou práci pohlížet jinak než na přesčasovou, která nebyla zaměstnanci zaměstnavatelem výslovně nařízena, ale kterou konal s jeho vědomím. Pokud si zaměstnavatel nepřeje, aby zaměstnanec pracoval přesčas v případech, kdy mu přesčasová práce nebyla nařízena, musí – pokud zaměstnanec chce nebo i začne pracovat přesčas – zaměstnanci výslovně zakázat konání takové práce, eventuálně jinak jejímu konání zamezit. Souhlas s výkonem práce totiž nemusí být učiněn pouze písemně nebo ústně, ale i mlčky, má-li zaměstnavatel vědomost o tom, že zaměstnanec práci přesčas vykonává, a přitom příkaz k zastavení práce přesčas nedá a výkon této práce vezme na vědomí.“ VÍT BERKA

KDO JE POVAŽOVÁN ZA PEDAGOGA? Jakým způsobem platné právní předpisy vymezují, kdo je pedagogickým pracovníkem ve školách zřizovaných krajem a obcí? Vymezení, kdo je pedagogickým pracovníkem, obsahuje ustanovení § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, kde je v odst. 1 uvedeno: „(1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen „přímá pedagogická činnost“); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče.“ Z uvedeného ustanovení podle mého názoru vyplývá, že pro to, aby určitá osoba byla pedagogickým pracovníkem, musí být splněny současně tři podmínky:

1. Výkon přímé pedagogické činnosti, což je legislativní zkratka pro různé činnosti uvedené v citovaném § 2 odst. 1 zákona a vykonávané přímým působením na vzdělávaného. Na tuto první podmínku má pak návaznost odst. 2, kde je uveden taxativní výčet povolání, jejichž obsahem je výkon přímé pedagogické činnosti (uveden je: učitel, vychovatel, speciální pedagog, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér, vedoucí pedagogický pracovník). 2. Výkonem přímé pedagogické činnosti musí být uskutečňována výchova a vzdělávání na základě „zvláštního právního předpisu“, kterým je, jak uvádí i poznámka pod čarou, školský zákon (č. 561/2004 Sb.). Při výkonu přímé pedagogické činnosti je tedy nutno respektovat požadavky školského zákona a „pohybovat se“ v jeho rámci. 3. Osoba, která má být považována za pedagogického pracovníka, musí být zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, a to podle školského zákona (musí tedy plnit požadavky například podle § 7 a dalších). Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízení sociální péče. VÍT BERKA

ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

NĚKOLIK DOHOD S JEDNÍM ZAMĚSTNANCEM Je možné s jedním zaměstnancem uzavřít pouze jednu, nebo více dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohod o pracovní činnosti, dohod o provedení práce)? Zaměstnavatel je povinen podle ustanovení § 232 zákoníku práce zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Výjimečně, při splnění zákonných podmínek, je možné uzavírat dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce). Lze se občas setkat s mylným názorem, že se zaměstnancem v pracovním poměru může zaměstnavatel uzavřít pouze jednu z uvedených dohod. Pro zaměstnavatele platí určitá smluvní volnost, která je fakticky omezena pouze rozsahem práce, jež má být na základě té které dohody konána: • na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci, jež v průměru překračuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby, • dohodu o provedení práce lze uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce není vyšší než sto hodin; do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Druhově musí zaměstnanec při eventuálním souběhu pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr konat takové práce, aby nebyl obcházen limit přesčasové práce a uvedené limity práce konané buď na základě dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce. VÍT BERKA

12

VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ VE ŠKOLÁCH – celorepublikové srovnání

30% 20% 10% Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj

zařazeny alespoň dva cizí jazyky – učí se je 80 procent žáků, tři jazyky studují v průměru 3 pro-

Podíly žáků učících se cizí jazyk na středních školách podle krajů v procentech 100%

80%

60%

40%

20%

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj

německý

jiný

Z hlediska výběru konkrétního cizího jazyka na jednotlivých typech středních škol se na gym-

Podíly žáků učících se cizí jazyk na vyšších odborných školách podle krajů v procentech 100%

80%

60%

40%

20%

anglický

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

0% Středočeský kraj

anglický

centa a pouze jeden jazyk pak 17 procent gymnazistů. Střední odborné školy v oborech ukončených maturitní zkouškou vyučují nejčastěji jeden až dva cizí jazyky v závislosti na struktuře vzdělávacího programu, přičemž 54 procenta žáků studuje jeden cizí jazyk, 44 procent dva cizí jazyky a pouze 1 procento tři cizí jazyky. Ve většině středních odborných učilišť včetně učilišť se zpravidla vyučuje pouze jeden jazyk (to se týká 91 procenta žáků). Dva jazyky studuje v celostátním průměru pouze 5 procent žáků, ale jednotlivé regiony se z hlediska tohoto ukazatele značně liší; v Karlovarském kraji činí podíl žáků středních odborných učilišť, která se věnují dvěma cizím jazykům, téměř 19 procent,

Hlavní město Praha

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

0% Hlavní město Praha

žáci se obvykle učí pouze jeden cizí jazyk. Existují i základní školy s rozšířenou výukou jazyků, které svým žákům nabízejí dva cizí jazyky a získání hlubších vědomostí v této oblasti. Ve zvláštních a pomocných školách se žádný cizí jazyk nevyučuje. V České republice se v základních školách v současné době učí cizí jazyk 73 procent všech žáků, hodnoty v jednotlivých krajích se příliš neliší, pohybují se v rozmezí 71 – 76 procent. V celostátním průměru je nejvyučovanějším jazykem angličtina, učí se jí 71 procent všech žáků, následuje němčina, které se učí 28 procent žáků, a francouzština – studuje ji 1 procento žáků. Ruštině, španělštině, italštině a ostatním jazykům se věnuje méně než jedno procento žáků základních škol. Výuka jednotlivých jazyků má však svá regionální specifika – v Praze je z hlediska mezikrajového srovnání nejvyšší podíl žáků učících se angličtinu (89 procent), francouzštinu (3 procenta) a španělštinu (1 procento), ale relativně nejméně se vyučuje němčina (17 procent); v Karlovarském kraji se naopak relativně nejvíce žáků věnuje němčině (55 procent) a ruštině (více než 1 procento), nejméně angličtině (pouze 47 procent).

Královéhradecký kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

německý

ČR celkem

anglický

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Hlavní město Praha

ČR celkem

0%

francouzský

náziích (ve všech regionech) a na středních odborných ško-

německý

Zlínský kraj

40%

Moravskoslezský kraj

50%

Olomoucký kraj

60%

Jihomoravský kraj

70%

Vyšší odborné školy Na vyšších odborných školách studují všichni žáci v denním studiu minimálně jeden z cizích jazyků. Volba cizího jazyka, stejně jako v případě středních škol, závisí na tom, co škola může nabídnout, i na tom, který cizí jazyk je pro daný obor vhodnější (například v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu je žádaná němčina). Více než tři čtvrtiny žáků (77 procent) se učí angličtinu, více než polovina (57 procent) němčinu. V nesrovnatelně menší míře se vyučují ještě další jazyky: francouzština (6 procent), španělština (4 procenta) a ruština (3,5 procenta žáků). Lze říci, že i na vyšších odborných školách platí ve výběru (respektive nabídce a poptávce) konkrétních cizích jazyků stejné regionální zákonitosti, jako v případě základních i středních škol. Výuka němčiny výrazněji převažuje nad angličtinou opět v Karlovarském kraji, kde se navíc „rekordních“ 30 procent žáků VOŠ učí ruský jazyk. POZNÁMKA: V článku jsou použita data sbíraná k 30. září 2004, tomu odpovídá i terminologie používaná do 31. ledna 2004.

Vysočina

80%

Pardubický kraj

90%

Liberecký kraj

100%

lách (s výjimkou Karlovarského kraje) nejvíce vyučuje angličtina. Jinak je tomu na středních odborných učilištích, kde v celorepublikovém měřítku i ve většině krajů převláda němčina (56 procent) nad angličtinou (48 procent). Nejvýraznější je v tomto směru Karlovarský kraj, kde jednoznačně dominuje němčina (88 procent) na úkor angličtiny (22 procent), dále kraj Plzeňský, Jihočeský, Ústecký a Vysočina. V Karlovarském kraji se navíc téměř 10 procent žáků středních odborných škol učí rusky, zatímco celostátní průměr se pohybuje kolem 0,5 procenta.

Královéhradecký kraj

Podíly žáků učících se cizí jazyk v základních školách podle krajů v procentech

ČR celkem

S výukou cizího jazyka se v základních školách povinně začíná od čtvrtého ročníku,

zatímco v Plzeňském kraji pouze 2 procenta. Tři cizí jazyky se na tomto typu škol nevyučují. Žáci studující v oborech ukončených závěrečnou zkouškou se obvykle učí pouze jeden cizí jazyk. Z vyučovaných jazyků na všech typech středních škol v celé zemi jednoznačně převládá angličtina, kterou se učí 74 procent žáků, následuje němčina s 57 procenty a velkým odstupem francouzština se 7 procenty žáků. Za zmínku stojí ještě výuka ruštiny a španělštiny – každý z těchto jazyků se učí více než 2 procenta žáků. Při pohledu na jednotlivé regiony je patrné, že v oblastech sousedících s německy mluvícími zeměmi, tedy na severozápadě (zejména v Karlovarském kraji) a jihozápadě, je dominantním cizím jazykem němčina, v ostatních krajích zaujímá první místo angličtina. Na Karlovarsku se kromě toho vyskytuje další zcela specifický jev – 6 procent žáků středních škol se učí rusky. Hlavní město Praha tradičně vede ve výuce francouzštiny (12 procent) a španělštiny (7 procent), ale zaujímá poslední místo v podílu středoškoláků studujících německý jazyk (44 procent).

Liberecký kraj

Základní školy

Střední školy Na středních školách studuje alespoň jeden cizí jazyk 99 procent žáků (s výjimkou těch, kteří navštěvují učiliště). Na středních odborných školách se učí minimálně jeden cizí jazyk téměř všichni studenti, na gymnáziích zcela všichni a na středních odborných učilištích a učilištích 97 procent všech žáků. Na některých typech středních škol se vyučuje více než jeden cizí jazyk. Gymnázia mají ve svém vzdělávacím programu obvykle

Královéhradecký kraj

V tomto čísle zahajujeme třídílný miniseriál o výuce jazyků v základních, středních a vyšších odborných školách v České republice. Zaměříme se na srovnání jednotlivých regionů jak z hlediska podílů žáků, kteří se některému cizímu jazyku učí, tak i z hlediska struktury jazykové výuky a počtu vyučovaných cizích jazyků.

jiný ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz

13

ZÁVAZNÉ ZÁSADY, PODLE NICHŽ KRAJE ROZEPISUJÍ FINANCE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU Směrnice ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 25. února 2005, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu podle § 161 odst. 7 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.

Čl. I Podle této směrnice postupují a) krajské úřady, které prostřednictvím krajských normativů a v souladu s těmito zásadami rozepisují a poskytují právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce či svazky obcí (dále jen „právnická osoba“), finanční prostředky státního rozpočtu poskytované podle § 161 odst. 6 písm. b) školského zákona (dále jen „přímé výdaje“), b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen „obecní úřad“), které zpracovávají návrhy rozpisů rozpočtů přímých výdajů právnickým osobám.

b) stanovení krajských priorit zajišťujících počáteční vyrovnanost potřeb a disponibilních rozpočtových zdrojů v kraji na základě bilance, c) vyčlenění účelových prostředků v rozpočtu regionálního školství krajského úřadu pro řešení zvláštních věcných okruhů v průběhu příslušného kalendářního roku, které nelze promítnout do rozpisu rozpoč-

braných třídách osmiletých a šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce a ve školách zřízených na základě mezinárodních smluv, 4. dopadů změn v rejstříku škol a školských zařízení, které budou realizovány v průběhu příslušného kalendářního roku, 5. vzdělávání žáků základních škol uskutečňujících rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů, 6. výuky náboženství podle § 15 odst. 3 školského zákona, pokud tuto problematiku neřeší obecně ve výši normativu, 7. mateřských škol a základních škol podle čl. IV odst. 1

tu jednotlivých právnických osob prostřednictvím krajských normativů (dále jen „rezerva“); zvláštní pozornost krajský úřad věnuje zejména financování: 1. vzdělávání dětí a žáků s hlubokým mentálním postižením a dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v těch případech, kdy stanovení přímých výdajů prostřednictvím krajských normativů nezabezpečuje realizaci upravených vzdělávacích programů či specifika individuálního vzdělávacího plánu, projednaná s krajským úřadem, 2. funkce asistenta pedagoga podle § 16 odst. 9 školského zákona, pokud tato problematika není dostatečně řešena příplatkem k normativu, 3. vzdělávání žáků ve vy-

písm. b) v souladu s čl. V odst. 4, 8. výsledných rozpisů přímých výdajů podle čl. VI. (2) Krajský úřad vytváří rezervy zejména na úkor rozpisu přímých výdajů právnickým osobám, u kterých lze vlivem poklesu výkonů v průběhu příslušného kalendářního roku odůvodněně předpokládat snížení potřeby přímých výdajů. Rezervy se vytváří ve výši nejméně 1,0 procenta a nejvíce 2,5 procenta celkového ročního disponibilního objemu přímých výdajů daných rozpisem z ministerstva. Alespoň 60 procent vytvořených rezerv se uvolní na účty právnických osob do 20. června, dalších alespoň 20 procent nejpozději do 30. září a zbylé přímé výdaje nejpozději do 30. listopa-

Čl. II (1) V rámci příprav rozpisu přímých výdajů krajský úřad provede: a) zpracování krajské bilance předpokládaných potřeb a disponibilních rozpočtových zdrojů daných rozpisem z ministerstva v základní struktuře rozpočtových ukazatelů, která obsahuje neinvestiční výdaje (NIV) celkem, z toho: 1. prostředky na platy, 2. prostředky na ostatní osobní náklady (OON), 3. odvody zdravotního a sociálního pojistného a fondu kulturních a sociálních potřeb, 4. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), které zejména obsahují další výdaje vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nákup vzdělávacích služeb pro žáky (například zajištění praktické výuky žáků SOU, zajištění výuky plavání), výdaje na učebnice, učební pomůcky a školní potřeby a další přímé výdaje,

du příslušného kalendářního roku.

Čl. III Krajský úřad stanoví a zveřejní na úřední desce krajského úřadu a způsobem umožňujícím dálkový přístup: a) strukturu finančních rozvah o počtu zaměstnanců, mzdových prostředcích a ostatních běžných výdajích právnických osob na příslušný kalendářní rok, která umožní posouzení: – vývoje počtu zaměstnanců právnické osoby a jednotlivých složek jejich platů očekávaného v příslušném kalendářním roce ve vazbě na skutečnost dosaženou v předchozím kalendářním roce a na vývoj výkonů v předchozím školním roce, stávajícím školní roce a očekávaný vývoj výkonů v následujícím školním roce, – vývoje ostatních běžných výdajů ve vazbě na skutečnost dosaženou v předchozím kalendářním roce v jednotlivých hlavních položkách, b) strukturu doplňujících podkladů předkládaných krajskému úřadu obecním úřadem, které obsahují: 1. strukturu dané právnické osoby s uvedením výkonů v jednotlivých školách a školských zařízeních, jejichž činnost tato právnická osoba vykonává, 2. výkony stávajícího školního roku a výhled změn výkonů od následujícího školního roku, 3. další případná důležitá specifika provozu právnické osoby, například otázky zajištění některých činností službou či vlastními zaměstnanci.

Čl. IV (1) Obecní úřad zpracuje a předloží krajskému úřadu návrhy rozpisů rozpočtů přímých výdajů v souladu s těmito zásadami a podle krajských normativů. V takto zpracovaných návrzích rozpisů rozpočtů dále obecní úřad uvede případy, u kterých je vhodné normativní metodu doplnit dalšími kroky, a to zejména:

14 a) jde-li o právnickou osobu podle § 2 odst. 6 vyhlášky č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech), b) jde-li o základní školu nebo mateřskou školu, která je tvořena více odloučenými pracovišti; v tomto případě obecní úřad předloží krajskému úřadu spolu s návrhem rozpisu rozpočtu pro příslušnou právnickou osobu na vědomí návrhy rozpisů rozpočtů pro jednotlivá odloučená pracoviště v rámci téže školy vypracované postupem, který by se uplatnil, kdyby tato odloučená pracoviště byla samostatnými školami, c) jde-li o právnickou osobu, pro niž lze stanovit opravný koeficient podle § 4 odst. 7 a 10 vyhlášky o krajských normativech, d) jde-li o právnickou osobu, pro niž se stanoví opravný koeficient podle § 4 odst. 8 a 9 vyhlášky o krajských normativech. ( 2 ) O b e c n í ú řa d m ů ž e v průběhu příslušného kalendářního roku podávat krajskému úřadu na základě dohody návrhy na úpravu rozpočtu přímých výdajů jednotlivých právnických osob.

Čl. V (1) Krajský úřad prostřednictvím krajských normativů provede rozpis přímých výdajů na příslušný kalendářní rok pro jednotlivé právnické osoby. (2) Součástí rozpisu jsou závazné ukazatele ve struktuře: a) limit počtu zaměstnanců (Lim), b) přímé výdaje (NIV) celkem, z toho: c) prostředky na platy (PPl), d) prostředky na ostatní osobní náklady (OON). (3) Limit počtu zaměstnanců se právnické osobě stanoví z celkového stanoveného ukazatele prostředků na pla-

ty na příslušný kalendářní rok a průměrného rozpočtovaného měsíčního platu pro zabezpečení činnosti právnické osoby v příslušném kalendářním roce (Pprům) vztahem PPl (v Kč) Lim = ____________________________ 12×Pprům (v Kč/měsíc). P r ů m ě r n ý ro z p o č t ova ný měsíční plat pro zabezpečení činnosti právnické osoby v příslušném kalendářním roce se stanoví jako podíl závazného ukazatele prostředků na platy stanoveného právnické osobě krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce a dvanáctinásobku limitu počtu zaměstnanců stanoveného právnické osobě krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce, upravený v souladu s případnými změnami zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu. (4) Krajský úřad v odůvodněných případech poskytne z rezervy vytvářené podle čl. II odst. 1 písm. c) bod 7 finanční prostředky na financování základní školy nebo mateřské školy podle čl. IV odst. 1 písm. b), a to do výše rozdílu přímých výdajů podle rozpisu přímých výdajů provedeného krajským úřadem na činnost školy a podle návrhů rozpisů rozpočtů předložených na vědomí obecním úřadem vypracovaných pro jednotlivá odloučená pracoviště v rámci školy postupem podle čl. IV odst. 1 písm. b).

Čl. VI (1) Na žádost právnické osoby, která považuje rozpis přímých výdajů podle čl. V za nepostačující k zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z právních předpisů a rámcových vzdělávacích programů, popřípadě schválených učebních dokumentů, projedná obecní úřad s touto právnickou osobou a) finanční rozvahu zpracovanou právnickou osobou ve

struktuře stanovené krajským úřadem, b) porovnání finanční rozvahy s rozpisem přímých výdajů a c) návrhy právnické osoby na odstranění disproporcí, předložené právnickou osobou obecnímu úřadu v termínech stanovených krajským úřadem. (2) Obecní úřad předloží projednané a objektivizované finanční rozvahy jednotlivých právnických osob včetně jejich porovnání s rozpisem přímých výdajů podle čl. V a návrhy na odstranění disproporcí krajskému úřadu jako svůj návrh rozpisu rozpočtu přímých výdajů těchto právnických osob na příslušný kalendářní rok. Zároveň krajskému úřadu předloží o jednotlivých právnických osobách doplňující údaje, které ovlivňují potřebu přímých výdajů, podle čl. III písm. a) a b). (3) Krajský úřad provede kontrolu porovnání rozpisu přímých výdajů podle čl. V s finančními rozvahami jednotlivých právnických osob a návrhů na odstranění disproporcí. (4) V případě zjištění přetrvávajících výraznějších disproporcí mezi rozpisem přímých výdajů a finanční rozvahou právnické osoby projedná krajský úřad konkrétní opatření a postup odstranění těchto disproporcí s příslušnými obecními úřady. (5) Obecní úřady na základě výsledků projednání podle odstavce 4 projednají konkrétní opatření a postup k odstranění těchto disproporcí s právnickými osobami a o výsledku projednání informují krajský úřad. (6) Na základě výsledků projednání krajský úřad jednotlivým právnickým osobám rozpis přímých výdajů potvrdí nebo odpovídajícím způsobem upraví. (7) O projednání rozpisu podle odstavců 4 a 5 a jeho výsledcích zpracuje krajský úřad a obecní úřad protokol, se kterým prokazatelným způsobem seznámí právnickou osobu. Není-li výsledkem projednání odpovídající úprava rozpisu podle odstavce 6, uve-

dou se v protokolu konkrétní opatření, kroky a termíny, jejichž realizací v průběhu příslušného kalendářního roku, a zejména od 1. září příslušného kalendářního roku, lze zajistit vyrovnání se s celoročním rozpočtem přímých výdajů i jeho jednotlivými závaznými ukazateli stanovenými krajským úřadem. (8) Krajský úřad písemně informuje příslušné obecní úřady o výsledném rozpisu přímých výdajů ve struktuře rozpočtových ukazatelů pro jednotlivé právnické osoby, a to nejpozději do 30 dnů od výsledného rozpisu přímých výdajů.

Čl. VII (1) Krajský úřad nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z ministerstva zveřejní na úřední desce krajského úřadu a způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny pro: a) předložení návrhů rozpisů rozpočtů přímých výdajů právnických osob obecními úřady krajskému úřadu, b) zpracování finanční rozvahy příslušnou právnickou osobou podle čl. VI odst. 1, c) předložení finančních rozvah, jejich porovnání s rozpisem přímých výdajů a návrhů na odstranění disproporcí podle čl. VI odst. 1 krajskému úřadu a obecnímu úřadu, d) projednání rozpisů přímých výdajů a konkrétních opatření k odstranění disproporcí mezi rozpisy a finančními rozvahami právnických osob krajským úřadem s obecními úřady podle čl. VI odst. 4, e) předložení, popřípadě projednání podkladů právnických osob k čerpání rezervy podle čl. II odst. 2. (2) Krajský úřad písemně informuje ministerstvo o: a) krajské metodice rozpisu přímých výdajů právnických osob, b) výsledcích rozpisu přímých výdajů právnických osob.

Čl. VIII Tato směrnice nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. www.msmt.cz

15

DOTAČNÍ ŘÍZENÍ NA POSKYTNUTÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA PROJEKTY ROZVOJOVÉHO PROGRAMU Speciální učebnice, speciální učební texty a materiály pro žáky se sluchovým postižením, mentálním postižením nebo autismem v roce 2005 Manuál pro předkladatele projektů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále „ministerstvo“) vyhlašuje v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a usnesením vlády č. 596/2003 Sb., dotační řízení na projekty v rozvojovém programu Speciální učebnice, speciální učební texty a materiály pro žáky se sluchovým postižením, mentálním postižením nebo autismem v roce 2005. Dotační program je zaměřen na zpracování, vydání a distribuci učebnic a ostatních textů a materiálů (dále jen „speciálních učebnic“) pro žáky, kteří se vzdělávají podle speciálních upravených programů, tj. pro žáky se sluchovým, mentálním postižením nebo autismem.

(požadavek cca 2000 kusů) • Strojní zařízení pro obor zednické práce: učebnice (požadavek cca 2000 kusů) • Odborné kreslení pro obor truhlářské práce: učebnice (požadavek cca 2000 kusů) e) vzdělávací programy pro žáky s autismem • Moje učení: alternativní učebnice pro strukturovanou výuku (požadavek cca 500 kusů). Žádat mohou:

Všechny právnické a fyzické osoby (s výjimkou nadací a nadačních fondů), které prokazatelně vykonávají vydavatelskou činnost v oblasti přípravy a výroby speciálních učebnic nejméně jeden rok. Žadatel předloží stručný popis Tituly pro dotační řízení: své vydavatelské činnosti minimálně za jeden rok jako přílohu a) vzdělávací programy pro žáky základní školy se slucho- žádosti o dotaci. vým postižením Všeobecné podmínky: • Český jazyk: učebnice pro 2. stupeň (požadavek cca Žádat mohou formou předložených projektů v dále po1000 kusů) • Základy chemie: pracovní sešit k učebnici Základy che- psané formě: • projekt musí být zaměřen na vymezenou oblast dotovamie (požadavek cca 2000 kusů) • Základy fyziky I: učebnice pro 2. stupeň (požadavek cca ných činností • jeden projekt obsahuje jeden titul, případně tituly bez1000 kusů) • Slovníky pojmů znakového jazyka pro oblast historie, fyziky, prostředně navazující (například učebnice + pracovní sešit k této učebnici) přírodopisu, tělesné výchovy (požadavek cca 300 kusů) • projekt musí být uskutečněn v roce 2005, v případě více• Všeobecný slovník znakového jazyka III (požadavek cca letého projektu je nutno předložit celý projekt včetně rozpočtu 1000 kusů) b) vzdělávací programy pro žáky s lehkým mentálním a přesně vyčíslit část realizovanou v roce 2005, návrhy na dotaci budou přiděleny projektům pro rok 2005, víceleté projekty postižením • Čteníčko 2: pracovní sešit ke čtení pro 2. ročník (požada- budou brány pouze jako vydavatelský záměr, nezavazující poskytovatele dotací k jeho financování v příštích letech vek cca 2000 kusů) • dotace bude poskytnuta na základě Rozhodnutí o po• Vlastivěda: alternativní učebnice na jiném nosiči (videokazetě) k výuce vlastivědy na 1. stupni (požadavek cca 500 skytnutí dotace ve dvou splátkách, první ve výši 60 procent dotace po předložení rukopisu a jeho schválení dvěma kusů) c) vzdělávací programy pro žáky s těžšími formami men- recenzenty jmenovanými MŠMT; druhá ve výši 40 procent dotace po výrobě a distribuci na základě předložení doklatálního postižení • Čtení na celý rok: učebnice pro 2. stupeň k procvičování du o distribuci příslušného počtu výtisků jednotlivým školám nejpozději do 31. října 2005 čtení (požadavek cca 2000 kusů) • vyrobené výtisky budou označeny jako bezplatné vydání • Zajímavé čtení: učebnice pro 2. stupeň k procvičování hrazené z dotace MŠMT čtení (požadavek cca 2000 kusů) • v žádosti o dotaci bude uvedena předpokládaná cena, • Procvičujeme počítání: 4 soubory pracovních listů k učebnicím počtů pro 7., 8., 9. a 10. ročník (požadavek cca 2000 za kterou se budou prodávat další výtisky • předkladatel může předložit nejvýše 5 projektů kusů/1 soubor) Poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR se řídí obecně d) vzdělávací programy pro žáky odborných učilišť • Zařízení závodů pro potravinářské obory: učebnice (po- závaznými předpisy. Dotace může být využita jen na určené účely, a to ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových žadavek cca 2000 kusů) • Zařízení závodů pro obor cukrářské práce: učebnice pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. (požadavek cca 2000 kusů) Postupováno bude podle Rozhodnutí o poskytnutí dotace, • Technologie kuchyňského provozu: učebnice (požadapřípadné vrácení dotace bude odpovídat ustanovení § 15 vek cca 2000 kusů) • Přestavby budov pro obor zednické práce: učebnice odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb.

16 Na dotaci není právní nárok. Výše dotace poskytnutá v roce 2005 je závislá na výši prostředků vyčleněných na tento účel. Ministerstvo není povinno zdůvodňovat své rozhodnutí o nepřidělení či snížení požadované dotace. Dotace se poskytuje ve výši, která uhradí náklady na řešení projektu, včetně režie zpracovatele. Z dotace nelze hradit zisk předkladatele. Zaslané projekty ministerstvo žadatelům nevrací.

Na návrh NM sk. 2 jmenuje ministryně školství výběrovou komisi ze zástupců MŠMT, výzkumných ústavů, vysokých škol a speciálních škol. Jmenovaná komise provede zhodnocení předložených projektů a jejich výběr. Vybrané projekty projedná GP sk. 2 a PV MŠMT. O přidělení dotace rozhoduje ministryně školství. Dotace se poskytuje Rozhodnutím o poskytnutí dotace, ve kterém budou stanoveny požadavky na dotovaný titul (název učebnice pro určitý předmět příslušného ročníku speciální Náležitosti žádostí: školy, obsah učiva v souladu se schváleným vzdělávacím • průvodní dopis, programem a technické parametry – formát, typ vazby, • vyplněné formuláře – viz přílohy (č. 1 Žádost o státní grafická úroveň daná velikostí a konturou písma, množstvím dotaci, č. 2 Rozpočet projektu, č. 3 Konkrétní popis projektu, kreseb, náčrtků, grafů či fotografií, barevností, rozsahem stran, č. 4 Anotace projektu), kvalitou papíru stran i obálky aj.). • k žádosti dále přiložte: výpis z obchodního rejstříku (právKontrola a hodnocení schválených projektů: nické osoby) nebo kopii živnostenského listu (fyzické osoby), stručný popis vydavatelské činnosti minimálně za jeden rok. Kontrola průběhu realizace, čerpání prostředků dotace Jakýkoli formální nedostatek žádosti či projektu je důvodem a jejich využití bude provedena: k vyřazení projektu z výběrového řízení. a) Kontrola kvality autorského zpracování textu bude proŽádosti o dotace: vedena jmenovanými recenzenty po dodání rukopisu. Pouze Žádost o dotace se předkládá na předepsaném formuláři v případě kladného výsledku bude poskytnuta první část příloha č. 1, k němuž je připojen podrobný popis projektu, dotace. b) Druhé hodnocení parametrů projektu podle zadání který musí zahrnovat název titulu, autorský kolektiv, pro jaký stanoveného v Rozhodnutí o poskytnutí dotace provede po typ uživatelů je publikace určena, podrobný obsah titulu výrobě a distribuci na základě předložení dokladu o distribuci a technické parametry publikace (formát, počet stran, bapříslušného počtu výtisků jednotlivým školám odbor speciálnírevnost, druh vazby, kvalita papíru atd.). Žádost včetně příloh se předkládá ve dvou vyhotoveních ho vzdělávání MŠMT. Nesplnění těchto parametrů opravňuje písemně; žádost včetně příloh souběžně zašlete elektronickou MŠMT ke změně Rozhodnutí o poskytnutí dotace. c) Přidělené prostředky řešitel eviduje v samostatné analypoštou na adresu [email protected], nebo předložte na tické evidenci, která v průběhu řešení je zpřístupněna poskydisketě nebo jiném elektronickém nosiči. Nepřijímají se protovateli dotace ke kontrole jak v průběhu řešení, tak po jeho jekty zaslané faxem. MŠMT ČR ukončení. Projekty s přihláškami zasílejte prosím na adresu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy PhDr. Marta Teplá (Učebnice a ostatní texty a materiály pro speciální školství v roce 2005) Karmelitská 7 118 12 Praha 1 Vyhlášení dotačního programu, formuláře žádostí o dotaci a vyúčtování dotace je umístěno na webových stránkách MŠMT – Speciální školství – dotační programy.

Příloha č. 1 Žádost o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu na projekty rozvojového programu Speciální učebnice, speciální učební texty a materiály pro žáky se sluchovým postižením, mentálním postižením nebo autismem v roce 2005

Příloha č. 2 Rozpočet projektu

Termín pro předložení žádostí: Žádosti o dotace přijímá ministerstvo nejpozději do 11. května 2005 (rozhodující je datum poštovního razítka podávající pošty), při osobním podání do podatelny ministerstva školství 11. května 2005 do 15.00 hod. Přijaté projekty budou vyhodnoceny a schváleny do 31. května 2005. Výsledky výběrového dotačního řízení ministerstvo zveřejní nejpozději do 10. června 2005 na svých internetových stránkách MŠMT. Na podpořené projekty bude bezprostředně po schválení poradou vedení MŠMT vydáno Rozhodnutí ministerstva o poskytnutí dotace. Výběr projektů: Žádosti o dotaci přijímá odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT, který komunikuje s předkladateli.

Příloha č. 3 Konkrétní popis projektu

Příloha č. 4 Anotace projektu

Příloha č. 5 Vyúčtování účelových dotací poskytnutých Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2005 na základě dotace

Příloha č. 6 Přehled o úhradách plateb – neinvestiční prostředky Přílohy naleznete na www.msmt.cz.

17

• zkušenosti • nápady • inspirace • projekty • záměry • lekce • příklady •

ADRENALINOVÉ SPORTY SPOLU S PRAVIDLY PRVNÍ POMOCI Expres hry jsou ojedinělým projektem, který inspiruje mládež k aktivnímu trávení volného času Projekt vzdělává děti v zásadách první pomoci a seznamuje je s moderními telekomunikačními technologiemi. Splňuje tak i důležitou roli v prevenci negativních sociálních jevů. Expres hry rovněž seznamují cílové skupiny s vhodnými volnočasovými aktivitami a jejich bezpečným provozováním. Partnerem celého projektu, určeného pro školní mládež, je Český Telecom, a. s. Expres hry mají dvě nosné části – sportovní část – Expres pohár a vzdělávací výjezdy na školy – Expres týmy. „Smyslem Expres her je zábavnou formou naučit děti poskytovat první pomoc a vyvarovat se úrazů,“ říká Jan Hejma, odborný garant projektu. „Tyto znalosti pak mládeži pomohou lépe si užít volný čas a připraví je na možné nepříjemné problémy. A právě k tomu inspiruje Expres pohár a výjezdy Expres týmů,“ dodává Jan Hejma. Vzdělávací část prováděly od prosince minulého roku čtyřčlenné Expres týmy, které navštěvovaly regionální centra a zábavnou formou dětem ze základních a středních škol přibližovaly zásady první pomoci, prevenci úrazů při sportování a představily jim vybrané adrenalinové sporty. První výjezd Expres týmu se uskutečnil na

Záměrem projektu bylo propojení netradičních sportovních aktivit s moderními telekomunikačními technologiemi a výukovými metodami, které jsou nosným prostředkem celého projektu. Snahou organizátorů bylo prostřednictvím internetu přiblížit široké veřejnosti nejenom bezpečné provozování adrenalinových sportovních aktivit, ale i široké možnosti využití internetu.

Bezpečné cesty za dobrodružstvím Expres hry jsou významným pomocníkem rodičů při vhodné volbě využití volného času jejich dětí. Součástí projektu jsou dílčí akce, ke kterým patří Zimní Expres pohár, Expres tým a zakládání Adrenalinových kroužků po celé republice. Představa aktivní relaxace a nevšedních prožitků je pro každého napro-

nostmi člověka, které balancují na hranici života a smrti. A přece jsou pro mnohé nepostradatelnou pozitivní drogou, bez které si svůj život již nedokážou představit. Svůj název endorfino-adrenalinové sporty si vysloužily díky hormonům, které se uvolňují nejenom při nadměrné dlouhotrvající námaze, ale i při vrcholně stresových situacích. Adrenalin je hormon, který produkuje náš organismus při stresové situaci. Endorfin se uvolňuje při aktivní déletrvající činnosti. Oba vyvolávají příjemné pocity.

Pozitivní droga vyrovnává pocit stresu Adrenalinové sporty vznikly díky novým technologiím, novým materiálům a požadavkům nové doby i současným dobrodruhům. Přinášejí však pro uspěchaný život plný stresu a vypjatých situací přiměřenou relaxaci a kompenzaci. Účastníci těchto aktivit při nich dosahují naprostého vrcholu. Jsou pro ně pozitivní drogou, stimulem, zdrojem nevšedních zážitků a dobrodružství. Jednoduše odtržením od každodenní, ne vždy pozitivní reality 21. století.

Seznámení s novými sporty

pražské Brumlovce, další pokračovaly až do konce dubna. Sportovní závody pro veřejnost a přihlášené účastníky – Expres pohár probíhal v méně exponovaných, ale kvalitních zimních střediscích České republiky. Hlásili se zájemci o závody v běhu na lyžích, v obřím slalomu a jízdě na snowboardu.

sto jiná. Pod pojmem dobrodružství si někdo představí noční návštěvu polorozbořeného hradu, někomu stačí zažít letní bouřku. Současná uspěchaná a přetechnizovaná doba však chce zcela něco jiného. Pojem dobrodružství představuje v očích mnoha dnešních „dobrodruhů“ spektrum činností, mnohdy hraničících s mož-

Mohutné kořeny na strmé lesní cestě sledují oči za černými brýlemi. Dlaně svírají řídítka a dva prsty na obou rukou hlídají brzdy pro okamžitý zásah. Váha a těžiště celého trupu jsou posunuty na zadní část stroje. Představujeme nový fenomén – horské kolo. Už mnoho mladých mu propadlo. Název vodní turistika ne zcela vystihuje obrovskou škálu činností provozovanou při této aktivitě, u níž člověk při pokořování divokých horských toků plave ve vodě, jejíž teplota se pohybuje hodně pod deset stupňů. Můžeme padat do tmavé hluboké tůně, jejíž hladinu rozráží vodopád, který je třeba slanit. Tělo obepíná pětimilimetrový neoprén a neoprénové botičky dopadají na kluzkou skalní stěnu.

Jako varianta běhání tolik oblíbeného v osmdesátých letech se ukázaly kolečkové brusle – in-line skating. V současné době jezdí jenom v Evropě šest miliónů vyznavačů bruslí a třicet milionů na celém světě. Bruslení šetří klouby a likviduje dokonce až devět set kalorií za jednu hodinu. Je to sport, který se dá provozovat po celý život a navíc má mnoho variant. Od jednoduchého kondičního bruslení až k akrobacii a kolektivním sportům, jakým je například hokej. Mít vlastní letadlo je pro nás dost nepředstavitelnou myšl e n ko u . M ů ž e m e s e v š a k stát majiteli ultralehkého letounu – motorového rogala vážícího jen 150 kg. Uletí až 400 km při nosnosti 200 kg. Stačí absolvovat kurz pro piloty ultralehkého letounu a mít 30 metrů na to, abyste se dostali do vzduchu. Spolu s představením dalších neobvyklých sportů, jako jsou horolezectví, canyoning, paragliding, jachting, motorky či potápění, je mládež při výjezdech Expres týmů seznamována s ochrannými pomůckami pro dané sporty, s nejčastějšími možnými úrazy a zásadami první pomoci. Kontakt: Jakub Lohniský Telefon: 221 998 242 Fax: 221 998 333 E–mail: [email protected] Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ

18

ZDARMA [email protected] www.helago.cz KITY PRO VÝUKU PØÍRODNÍCH VÌD MIKROSKOPY HELAGO VÁHY A&D ANATOMICKÉ A VÝUKOVÉ MODELY ADAM,ROUILLY

HELAGO-CZ, s. r. o. Kladská 1082 500 03 Hradec Králové 3 Tel.: 495 220 229, 495 220 394 Fax: 495 220 154 GSM brána 602 123 096 E-mail: [email protected] http://www.helago.cz

LABORATORNÍ, ŠKOLNÍ A INTERIÉROVÝ NÁBYTEK HELAGO

Na vybrané produkty slevy, školní kity za zavádìcí ceny, extra bonusy za odebrané množství, slevy lze sèítat, lze kombinovat rùzné druhy zboží.


I N Z E R C E
I N Z E R C E
I N Z E R C E
11

DIVADLA A MUZIKÁLY

NABÍDKA VSTUPENEK M U Z I K Á LY : Kočky, Excalibur, Tři mušketýři, Bídníci, Miss Saigon, Krysař, Pokrevní bratři, Zasněžená romance, Láska je láska, Tajemství

D I VA D L A : Divadlo R. Brzobohatého, Fidlovačka, Divadlo U Hasičů, Divadlo Metro, Hudební divadlo, Palác Blaník Minimální objednávka 10 vstupenek. Zájemcům pošleme bližší informace. PRAŽSKÁ HERECKÁ SPOLEČNOST, Benešovská 32, 101 00 Praha 10 Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR spolu se Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko vypisuje

výběrové řízení k účasti na semináři pro aprobované učitele německého jazyka, kteří působí na základních školách, gymnáziích, středních odborných školách, středních odborných učilištích a vyšších odborných školách. Mezinárodní seminář zaměřený na metodiku, reálie a prohlubování praktických znalostí německého jazyka se uskuteční v termínu: od 15. srpna do 26. srpna 2005 na zámku Siebeneichen u Míšně na Saské akademii pro další vzdělávání učitelů. Stipendium Státního ministerstva kultu Svobodného státu Sasko zahrnuje ubytování a stravování. Cestovné uhradí MŠMT (společná cesta vlakem z Prahy do Míšně a zpět). PŘIHLÁŠKA musí obsahovat: jméno a příjmení, datum narození, adresu bydliště a školy, telefonní a e-mailové spojení, profesní životopis v němčině (s uvedením délky učitelské praxe), písemné doporučení a souhlas ředitele školy s účastí na semináři a údaj o posledním pobytu v německy hovořících zemích (rok, místo, druh semináře a pořadatel). Uzávěrka pro podání přihlášek: 20. května 2005

Žádosti zasílejte na adresu: Dům zahraničních služeb MŠMT AIA, k rukám pí Vávrové Senovážné nám. 26, P.O.Box 8, 110 06 Praha 1


INZERCE
INZERCE
INZERCE
tisková zpráva

ÚIV zveřejnil na doméně www.edu.cz prezentaci školského portálu Praha 2. května 2005

ŠKOLNÍ NÁBYTEK BAREVNÉ VARIACE

Na adrese vznikajícího Školského vzdělávacího a informačního portálu (ŠVIP) www.edu.cz zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) webovou prezentaci, která má uživatelům budoucí resortní portál představit. Na webu najdou náhledy čtyř stránek portálu a řadu informací a dokumentů o historii, cílech a obsahové struktuře ŠVIP, anketu a diskusní fórum. Zájemcům se zde nabízí prostor k vyjádření jejich názorů a potřeb ve vztahu ke školskému portálu EDU.CZ. Zhotovitelem komplexního grafického řešení portálu je firma PragueBest, s. r. o. Právě její návrh webdesignu vyhodnotila ve veřejné soutěži osmičlenná komise složená ze zástupců ÚIV, ministerstva školství a nezávislých expertů jako nejlepší. Systémový projekt ŠVIP v minulých dnech dokončila společnost SEFIRA s. r. o. ÚIV nyní pracuje na přípravě demonstračního provozu a na Centrální adrese vypíše výběrové řízení na zpracovatele technického a implementačního projektu. Výsledkem práce bude spuštění pilotního provozu portálu. O postupu při vytváření portálu byla dosud veřejnost průběžně informována na webových stránkách Ústavu – www.uiv.cz. ÚIV je příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O.BOX 1, 110 06 Praha 1 tel. +420 224 398 259, fax +420 224 237 596 e-mail [email protected], www.uiv.cz

Laboratorní odstředivky Stopky, sumátory pro mikroskopická vyšetření Bezdotykové teploměry ( pyrometry ) Bakteriocidní lampy Skříně pro uložení jedů, kyselin a louhů Nerezové vybavení a nábytek pro laboratoře Lupy Laboratorní třepačky Ultrazvukové čistící lázně Thermobloky, topná hnízda a topné desky Magnetická míchadla Preparační soupravy a mikroskopické preparáty Vodní a olejové lázně, vodní termostaty

RAL 6029 RAL 8016 RAL 5007 RAL 7035 RAL 9006

Školní lavice Daniel II velikost 3 až 6 Cena včetně DPH:

1.369 Kč

Pro větší bezpečí žáků: v základní ceně nabízíme výběr pracovních desek s klasickým nebo zaobleným rohem

PRO DALŠÍ INFORMACE VOLEJTE: 596 414 056, 596 414 057 INSGRAF s.r.o.

PŘEDPLATNÉ TÝDENÍKU ŠKOLSTVÍ UPOZORNĚNÍ PRO PŘEDPLATITELE: Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám ......................... předplatné Týdeníku Školství.

Využívejte náš internetový obchod k jednoduchému nákupu zařízení na www.unimed.cz

4. května 2005

RAL 3020

OBJEDNACÍ LÍSTEK

Elektronické váhy, analytické váhy Digitální teploměry, snímače teploty pH metry Bezpečnostní skříně pro uložení hořlavin Drátěné koše pro laboratoře Laboratorní nábytek a nábytek pro učebny Mikropipety Destilační a redestilační přístroje Pece pro keramiku, kalící pece a muflové pece Laboratorní inkubátory-termostaty Horkovzdušné laboratorní sušárny Žákovské a studentské mikroskopy Hřídelová míchadla

Číslo 18 –19

RAL 5002

Merkur, Okrajová 1636/4C, 736 01 Havířov Podlesí fax: 596 411 715, e-mail: [email protected], www.insgraf.cz

Vybavení školních laboratoří a kabinetů přístrojové vybavení školních laboratoří bezpečné uskladnění nebezpečných látek bezpečná manipulace s hořlavinami

UNIMED, v.o.s.Praha Ve Stromkách 41 252 42 Vestec u Prahy

RAL 9005

E-mail: [email protected] Tel: 241 930 253 Fax: 241 931 798

Jméno – název odběratele: ....................................................................... ................................................................................................................................ Adresa:.......................................................................................................................... ........................................................................... PSČ dodací pošty:...................... E-mail: ........................................................................................................................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Podpis (u organizace razítko): ............................... Datum: .......................

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail: [email protected]. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.