Směrnice pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 :

Pavel Hanžl s kolektivem autorů

Směrnice pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000

ISBN 978-80-7075-727-7

Česká geologická služba

Směrnice pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 P. Hanžl s kolektivem autorů S. Čech, J. Čurda, Š. Doležalová, K. Dušek, P. Gürtlerová, Z. Krejčí, P. Kycl, O. Man, D. Mašek, P. Mixa, O. �� Moravcová, J. �� Pertoldová, Z. Petáková, A. Petrová, P. Rambousek, Z. Skácelová, P. Štěpánek, J. Večeřa, V. Žáček

Česká geologická služba 2009

Směrnice pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 P. Hanžl S. Čech, J. Čurda, Š. Doležalová, K. Dušek, P. Gürtlerová, Z. Krejčí, P. Kycl, O. Man, D. Mašek, P. Mixa, O. �� Moravcová, J. �� Pertoldová, Z. Petáková, A. Petrová, P. Rambousek, Z. Skácelová, P. Štěpánek, J. Večeřa, V. Žáček�

Vydala Česká geologická služba Praha 2009 Redaktorka publikace Šárka Doležalová Sazba Oleg Man Vydání první, 45 stran Tisk a vazba Česká geologická služba, Klárov 3, Praha 1 03/9 446-403-09 ISBN 978-80-7075-727-7

Obsah

Část I Základní ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Účel a obsah směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Část II Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Určení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Části Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Část III Mapová část Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Mapová část – základní součásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Geologická mapa 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Legenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Litostratigrafické schéma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Geologický řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Přehled geologického mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Přehled regionálněgeologických jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Klad mapových listů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Speciální mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Část IV Vysvětlivky k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Určení a obsah vysvětlivek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Kapitola 1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Kapitola 2. Geologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Kapitola 3. Geofyzika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Kapitola 4. Geochemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Kapitola 5. Nerostné suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Kapitola 6. Hydrogeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Kapitola 7. Inženýrská geologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Kapitola 8. Geofaktory životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Kapitola 9. Geologicky významné lokality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Kapitola 10. Geologický vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Seznam literatury a použitých map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Přílohy specialistů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Část V Dokumentace k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Základní ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Mapová dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Písemná dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Hmotná dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Dokumentace uložená v NGMD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Část VI Kompetence jednotlivých subjektů činných při tvorbě Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Hierarchie odborných subjektů při tvorbě Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Geologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Geografický informační systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Část VII Proces sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Základní etapy sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . 41 Projekční etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Přípravná etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Tvorba a sestavení autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Sestavení autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000, sestavení speciálních map a vysvětlivek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Schvalovací proces, finalizace a tisk mapového díla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Část VIII Závěrečná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Část I

Základní ustanovení

Článek 1.1

Účel a obsah směrnice Směrnice pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 (dále jen směrnice) definuje obsah a postup sestavování Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000, je závazná pro všechny subjekty, které se na tvorbě Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 podílejí v rámci České geologické služby (dále jen ČGS), a zároveň definuje jejich kompetence a odpovědnosti. V obecné poloze směrnice vychází ze zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Další legislativní předpisy použité pro sestavení směrnice jsou uvedeny u příslušných článků směrnice. Případná další ustanovení a úpravy týkající se základního geologického mapování České republiky v měřítku 1 : 25 000 si vyhrazuje ČGS, která tuto směrnici vydává. Na směrnici navazují metodické pokyny, které podrobně definují postupy použité při sestavování Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000.

Část II

Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000

Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 je mapovým dílem vzniklým systematickým a komplexním výzkumem zemské stavby ve studovaném území s vysokou mírou vědeckých a aplikovaných interpretací.

Článek 2.1

Určení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 ČGS při výkonu státní geologické služby podle ustanovení § 17 zákona v rámci základního geologického mapování shromažďuje a vyhodnocuje údaje o geologickém složení státního území, o ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích a geologických faktorech ovlivňujících životní prostředí. Výsledky této činnosti pak v souladu se zákonem poskytuje v různých formách, z nichž jednou z nejvýznamnějších je Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000. Základní geologické mapování v měřítku 1 : 25 000 je primární metodou poznání geologické stavby a vývoje území České republiky. Při základním geologickém mapování se využívá terénních prací, archivních údajů, laboratorních dat a poznatků ostatních geologických disciplín. Základní geologická mapa 1 : 25 000 slouží zejména: • orgánům státní a veřejné správy jako podklad pro kvalifikovaná politická, ekonomická, soudní či ekologická rozhodování; • ekonomickým subjektům pro rozhodování o otázkách ekonomického využití dostupných zdrojů neživé přírody; • vědeckým a pedagogickým pracovištím jako podklad pro rozvoj geologických věd a ostatních věd o Zemi, pro účely výuky geologie a příbuzných oborů a k její popularizaci. Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 má konkrétní uplatnění zejména při: • geologickém výzkumu a průzkumu, ochraně a vyhledávání nerostných surovin, zdrojů podzemních vod a využívání geotermální energie; • výzkumu a oceňování vlivů geofaktorů na životní prostředí a strategickém plánování využití krajiny a přírodních zdrojů, při řešení ekologických problémů a ochraně neživé přírody; • hodnocení geologických podmínek pro význačné stavby a pro posuzování vlivů výstavby na horninové prostředí; • řešení teoretických i aplikovaných geologických problémů; • sestavování přehledných a tematických geologických map a pro regionálněgeologické syntézy; • sestavování map odvozených a účelových a jako základ pro provádění speciálních a podrobných geologických výzkumů; • tvorbě Národní geologické mapové databáze ČGS (dále jen NGMD); • popularizaci a rozvoji geologie a ostatních věd o Zemi.

10

10

S m ě r n i c e p r o s e s ta v e n í Z á k l a d n í g e o l o g i c k é m a p y Č e s k é r e p u b l i k y 1 : 2 5 0 0 0

Jako souborné dílo popisující významné vlastnosti horninového a životního prostředí státního území má Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 uplatnění také u široké laické i odborné veřejnosti.

Článek 2.2

Části Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 je ucelené dílo, které se jednotně sestavuje po dle kladu mapových listů do topografických podkladů aktuální verze Základní mapy České republiky 1 : 25 000 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v souřadnicovém systému S-JTSK. Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 obsahuje pro každý mapový list: • část mapovou; • část textovou; • část dokumentační. Mapová část obsahuje geologickou mapu v měřítku 1 : 25 000 a speciální mapy včetně mimorámových údajů a příloh. Textová část je tvořena vysvětlivkami k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 (dále jen vysvětlivky). Dokumentační část shrnuje dokumentaci a data použitá k sestavení díla, a to včetně dokumentační mapy. Vyjmenované části Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 jsou součástí NGMD.

11

Část III

Mapová část Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000

Článek 3.1

Mapová část – základní součásti Mapová část Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 je tvořena geologickou mapou a mapami speciálními, včetně mimorámových příloh. Geologická mapa se sestavuje v měřítku 1: 25 000 jako mapa zakrytá. Ke geologické mapě jsou povinně sestavovány následující mimorámové přílohy: • legenda; • litostratigrafické schéma; • g eologický řez; • p řehled geologického mapování; • přehled regionálněgeologických jednotek; • klad mapových listů. Speciální mapy jsou volitelnou částí mapového díla, odevzdávají se v měřítku 1 : 25 000 nebo 1 : 50 000 tak, jak je stanoveno příslušným prováděcím projektem. Mezi speciální mapy patří: • geologická mapa odkrytá; • tektonická mapa; • g eofyzikální mapa; • geochemická mapa; • mapa nerostných surovin; • h ydrogeologická mapa; •m apa inženýrskogeologického rajonování; • mapa geodynamických jevů; • mapa geofaktorů životního prostředí. Geologická mapa i speciální mapy mohou být doplněny dalšími mimorámovými přílohami, jako jsou geofyzikální, tektonická, stratigrafická či faciální schémata, 3D model reliéfu apod. Tištěná podoba listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 obsahuje kromě vlastní mapy a mimorámových příloh i následující standardní mimorámové údaje: nadpis, číslo a název mapového listu, měřítko, autorské a geografické údaje (tiráže). Z podkladů shromážděných pro sestavení speciálních map uložených v NGMD vychází přehledná schémata, která jsou povinnou součástí jednotlivých kapitol vysvětlivek i v tom případě, že speciální mapy nebyly sestaveny. Geologická mapa, geologické řezy, stratigrafická schémata a legenda ke geologické mapě mají jednotný způsob zobrazení geologického obsahu. Symbolika zobrazení se řídí standardy ČGS stejně jako u map speciálních.

12


Článek 3.2

Geologická mapa 1 : 25 000 Geologická mapa 1 : 25 000 interpretuje a zobrazuje geologickou stavbu zemského povrchu, včetně sedimentů tvořících kvartérní pokryv a antropogenních uloženin. Sestavuje se jako kombinovaná litologicko-stratigrafická mapa zakrytá v měřítku 1 : 25 000 s vyznačením vybraných tektonických, paleontologických, hydrogeologických, ložiskových a geodynamických prvků. Do geologické mapy se zakresluje: • p lošné rozšíření geologických těles a antropogenních uloženin s vyznačením charakteru jejich hranic; • průběh zlomových a dalších liniových tektonických prvků na zemském povrchu; • bodové tektonické prvky reprezentativně zobrazující stavbu geologických jednotek; • z óny kontaktní a hydrotermální přeměny hornin; • z óny významného výskytu eluvií a fosilních zvětralin; • místa významných paleontologických nálezů; • významné geodynamické jevy; • v ýznamné prameny prostých podzemních a minerálních vod; • současná i vybraná historická povrchová důlní díla a ústí podzemních důlních děl; • významné vrty; • geologicky významné lokality; • linie geologického řezu. Sestavování geologické mapy 1 : 25 000

Geologické mapování a dokumentace v terénu se provádí do základní mapy ČR 1 : 10 000, v nutných případech i do podrobnějších topografických podkladů. V zakrytých oblastech se průběh geologických hranic podle možností ověřuje technickými, případně geofyzikálními pracemi. Objekty zakreslené v geologické mapě musí být podloženy geologickou dokumentací. Doporučený minimální počet dokumentačních bodů je 4 na 1 km2. V mapě se zobrazují geologická tělesa, jejichž plocha na mapě je nejméně 5 mm2 nebo jsou v mapě širší než 1 mm. Pokud je v mapě nutno zobrazit menší těleso vzhledem k jeho geologickému významu, zvětší se na uvedený rozměr. Mapa je sestavována v návaznosti na sousední mapové listy.

Článek 3.3

Legenda Legenda k listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 (dále jen legenda) vysvětluje způsob grafického znázornění geologických objektů a prvků v geologické mapě 1 : 25 000, litostratigrafickém schématu a geologickém řezu. Legenda je tvořena: • pořadovým číslem položky; • g rafickým vyjádřením položky; • textovým popisem; • vloženými nadpisy.

III . M a p o vá č á s t Z á k l a d n í g e o l o g i c k é m a p y Č e s k é r e p u b l i k y 1 : 2 5 0 0 0

Legenda musí obsahovat všechny položky rozlišené v geologické mapě 1 : 25 000, geologickém řezu a litostratigrafickém schématu na tiskovém listu. Pokud je některá z položek zobrazena pouze v litostratigrafickém schématu nebo v geologickém řezu, uvede se tato skutečnost ve vysvětlujícím textu k jednotlivým položkám legendy. Legenda se sestavuje strukturovaně podle regionálněgeologického a chronostratigrafického principu. Přiřazení skupin položek legendy k jednotlivým regionálněgeologickým a chronostratigrafickým jednotkám se vyznačuje vloženými nadpisy. Položky legendy se řadí od nejmladších k nejstarším, v tektonicky složitých a metamorfovaných terénech od jednotky tektonicky nejvyšší po jednotku nejnižší. Jednotlivé položky legendy jsou označeny pořadovými čísly, která souhlasí s čísly příslušných horninových položek popsaných ve vysvětlivkách. Číslování je průběžné a vzestupné. Součástí legendy jsou geologické značky a symboly. Uvádějí se za poslední horninovou položkou. K odlišení litostratigrafických jednotek, hornin a dalších geologických objektů znázorněných v legendě a geologické mapě 1 : 25 000 se používají barvy, šrafy, indexy a značky; jejich symbolika se řídí standardy ČGS. Grafické vyjádření položky je v legendě doplněno základním stratigrafickým a petrografickým popisem. Popis položky v legendě, litostratigrafickém schématu a ve vysvětlivkách musí být shodný. Označování hornin a jejich regionálněgeologické, chronostratigrafické a litostratigrafické členění vychází z mezinárodních standardů a používané terminologie ČGS, která je součástí NGMD.

Článek 3.4

Litostratigrafické schéma Litostratigrafické schéma znázorňuje ideální vertikální sled litostratigrafických jednotek na území mapového listu, které byly vymapovány na povrchu, popř. zjištěny ve vrtech, důlních dílech či předpokládány na základě geofyzikálních dat pod povrchem, a to i v případě, že tyto jednotky nejsou znázorněny na geologické mapě 1 : 25 000 nebo v geologickém řezu. V litostratigrafickém schématu se vyznačují pouze sedimentární, slabě metamorfované a extruzivní horniny, na něž lze uplatnit zákon superpozice. V oblastech se složitou tektonickou stavbou se sestavuje litostratigrafické schéma samostatně pro každou litotektonickou jednotku. Litostratigrafické schéma obsahuje: • n adpis; • chronostratigrafické zařazení položek; • grafické vyjádření položek včetně charakteru hranic; • o dhad mocnosti litostratigrafických jednotek; • textový popis položek. Litostratigrafické jednotky jsou ve schématu řazeny chronostratigraficky podle aktuální mezinárodní stratigrafické škály. Není-li možné korelovat místní litostratigrafické jednotky s mezinárodními, lze použít publikovanou regionální stratigrafickou škálu. Pro horniny intruzivní a metamorfované je možné sestavit doprovodné geochronologické schéma.

13

14


Článek 3.5

Geologický řez Geologický řez zobrazuje předpokládanou hloubkovou stavbu území mapového listu podél vybrané linie. Geologický řez se sestavuje jako nepřevýšený přibližně do hloubky 1 km, která může být v rámci jeho průběhu proměnlivá. U neúplných mapových listů může být od sestavení geologického řezu upuštěno. Geologický řez je veden tak, aby reprezentativně postihl geologickou stavbu území mapového listu, obvykle kolmo na směr geologických struktur a přes významné kóty či vrty. Na těchto bodech může být geologický řez zalomen, přičemž se dbá, aby počet lomů byl co nejmenší. Celková délka geologického řezu nesmí překročit šířku rámu mapového listu. V geologickém řezu jsou zakresleny veškeré horniny, geologické hranice a strukturní prvky, které jsou jím protnuty. Pokryvné útvary se zobrazují jen tehdy, lze-li jejich mocnost vyjádřit v měřítku geologického řezu. Geologický řez obsahuje: • n adpis; • grafické vyjádření geologické stavby v souladu s legendou; • výškové měřítko; • v ýznamné topografické objekty, vrty či důlní díla ležící na linii řezu; •m ísta zalomení řezu; • označení okrajů řezu. Článek 3.6

Přehled geologického mapování Přehled geologického mapování schematicky zobrazuje oblasti zpracované jednotlivými autory, kteří se podíleli na sestavení autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000. Rozlišují se zde úseky nově mapované a části reambulované, do geologické mapy 1 : 25 000 převzaté. Pro každý úsek je uvedeno jméno autora a období, v němž byly mapovací práce provedeny. Přehled geologického mapování obsahuje: • nadpis; • plochy mapované jednotlivými autory, popřípadě přejaté; • legendu. Článek 3.7

Přehled regionálněgeologických jednotek Přehled regionálněgeologických jednotek schematicky znázorňuje zařazení jednotlivých částí území do vyšších regionálněgeologických jednotek, které jsou vymezeny v souladu s legendou. Přehled regionálněgeologických jednotek obsahuje: • nadpis; • p lošné vymezení regionálněgeologických jednotek; • v ýznamné zlomy; • legendu.


Článek 3.8

Klad mapových listů Klad mapových listů znázorňuje pozici mapy v rámci Základní mapy České republiky a je uveden ve dvou schématech. První schéma obsahuje klad mapových listů měřítka 1 : 100 000 v rámci hranic České republiky se zvýrazněným listem, na kterém leží daná Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000. Druhé schéma obsahuje pozici dané Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 v rámci listu Základní mapy České republiky měřítka 1 : 100 000.

Článek 3.9

Speciální mapy Speciální mapy doplňují geologickou mapu o další údaje, obvykle aplikovaného významu. Odevzdávají se v měřítku 1 : 25 000 nebo 1 : 50 000 tak, jak je stanoveno příslušným prováděcím projektem. Speciální mapy musí graficky i obsahově korespondovat s odpovídajícími objekty na geologické mapě 1 : 25 000 i v NGMD a musí navazovat na sousední mapové listy. Jednotlivé typy speciálních map se v případě potřeby mohou odevzdat v obsahově odlišných verzích. 1. Geologická mapa odkrytá

Geologická mapa odkrytá znázorňuje geologickou stavbu území mapového listu pod kvartérními uloženinami. Na tvorbu geologické mapy odkryté se vztahují obecná pravidla pro sestavení geologické mapy zakryté s výjimkou zobrazování kvartérních a antropogenních uloženin. Geologická mapa odkrytá obsahuje: • rozšíření předkvartérních geologických těles na povrchu a interpretaci jejich rozšíření pod kvartérním pokryvem; • p růmět tektonických prvků na zemský povrch a jejich interpretaci na odkrytý povrch; • legendu. 2. Tektonická mapa

Tektonická mapa znázorňuje stavbu území mapového listu pomocí grafického vyjádření orientace a charakteru strukturních prvků. Tektonická mapa obsahuje: • plošné vymezení litotektonických jednotek; • tektonická rozhraní s vyznačením jejich charakteru; • p olohu a orientaci bodových, plošných i lineárních strukturních prvků; • legendu. 3. Geofyzikální mapa

Geofyzikální mapa slouží pro zpřesnění interpretace geologické stavby mapového listu na základě informací o jeho fyzikálních vlastnostech.

15

16


Geofyzikální mapa se sestavuje jako mapa geofyzikálních polí či indikací na základě archivních i nově získaných geofyzikálních a petrofyzikálních dat z území mapového listu. Geofyzikální mapa obsahuje: • plošné i bodové geofyzikální anomálie; • průběh případných geofyzikálních profilů; •m ísta odběru vzorků pro petrofyzikální měření; • legendu. 4. Geochemická mapa

Geochemická mapa charakterizuje chemické vlastnosti horninového prostředí stanovené na základě chemického složení podložních hornin, půd, recentních sedimentů vodních toků a nádrží a dalších dostupných dat. Geochemická mapa obsahuje: • geologické celky vycházející z geologické mapy 1 : 25 000 a geochemických vlastností hlavních horninových typů; • k oncentrace vybraných chemických prvků a sloučenin horninového prostředí ve vztahu k definova né normě; • plošné i bodové geochemické anomálie; • lokalizaci použitých analytických dat; • h ranice výřezů z mapy, pokud jsou použity; • legendu. 5. Mapa nerostných surovin

Mapa nerostných surovin zobrazuje stav výskytu nerostných surovin na území mapového listu k danému datu. Vychází ze znalostí současného i historického surovinového potenciálu území a z archivních výsledků geologických průzkumů, s přihlédnutím k možnostem budoucího využití stávajících nebo nových zdrojů nerostných surovin. Mapa nerostných surovin obsahuje: • ložiskové objekty; • o bjekty související s těžbou, úpravou a průzkumem nerostných surovin; • surovinové indicie; • hranice výřezů z mapy, pokud jsou použity; • legendu. 6. Hydrogeologická mapa

Hydrogeologická mapa podává komplexní informace o hydrogeologických poměrech zobrazovaného území. Znázorňuje kvantitativní a kvalitativní charakteristiky hydrogeologického prostředí ve vazbě na geologickou stavbu území mapového listu a důležité hydrogeologické objekty. Hydrogeologická mapa obsahuje: • h ydrogeologické celky vymezené na základě typu propustnosti horninového prostředí; • p ozici významných hydrogeologických objektů; • bodové informace o vybraných hydrogeologických parametrech;


• informace o fyzikálně-chemických vlastnostech podzemních vod; • lokalizace zdrojů znečištění vod; • h ranice výřezů z mapy, pokud jsou použity; • legendu. 7. Inženýrskogeologická mapa a mapa geodynamických jevů

Inženýrskogeologická mapa znázorňuje rozšíření inženýrskogeologických rajonů, tedy oblastí s po dobnými či stejnorodými vlastnostmi významnými z hlediska stavební geologie, inženýrské geologie a geotechniky. Inženýrskogeologické rajony se vymezují na podkladu geologické mapy 1 : 25 000. Inženýrskogeologická mapa obsahuje: • plošně vymezené inženýrskogeologické rajony; • geodynamické jevy (pokud není sestavována samostatná mapa geodynamických jevů); • schematické řezy jednotlivými inženýrskogeologickými rajony; • lokalizaci míst se známými geotechnickými parametry; • hranice výřezů z mapy, pokud jsou použity; • legendu. Mapa geodynamických jevů znázorňuje výsledky recentních a subrecentních geologických procesů, které podstatně přetvářejí složení, vlastnosti a stav horninového prostředí, doplňuje inženýrskogeologickou mapu a jako samostatné dílo se sestavuje pouze v případě velké hustoty geodynamických jevů na území mapového listu. Mapa geodynamických jevů obsahuje: • bodové, liniové a plošné geodynamické jevy; • h ranice výřezů z mapy, pokud jsou použity; • legendu. 8. Mapa geofaktorů životního prostředí

Mapa geofaktorů životního prostředí shrnuje geologické jevy, vlastnosti a procesy, které jsou spjaty s horninovým prostředím a celkově ovlivňují životní prostředí. Mapa je založena na interpretaci dat a mapových vrstev z NGMD, získaných při tvorbě geologické mapy 1 : 25 000, map speciálních a jednotlivých kapitol vysvětlivek, zčásti pak sběrem primárních dat. Podklady pro mapu geofaktorů životního prostředí jsou doplněny o veřejně dostupné údaje a data státní a veřejné správy. Mapa geofaktorů životního prostředí obsahuje: • v ybrané přírodní i antropogenní geofaktory; • o bjekty ochrany přírody; • legendu.

17

19

Část IV

Vysvětlivky k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000

Článek 4.1

Určení a obsah vysvětlivek Vysvětlivky k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 jsou povinnou součástí mapového díla. Přehledně charakterizují geologické poměry území mapového listu a slouží zejména k výkladu jednotlivých položek legendy a k upřesnění a rozvedení informací, které Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 obsahuje. Vysvětlivky shrnují veškeré významné geologické informace, které se během geologického mapování území listu podařilo získat. Geologické údaje jsou doplněny o informace aplikovaného výzkumu a o geovědní informace, které jsou významné pro ochranu životního prostředí. Text vysvětlivek musí být nejen odborně kvalifikovaný, ale i jasný a srozumitelný, aby obsažené informace mohli využít i zájemci z jiných než geologických oborů. Text vysvětlivek je proto nutné doplnit výstižnými fotografiemi, obrázky, schématy či diagramy. Vysvětlivky závazně obsahují následující kapitoly: Souhrn 1. Úvod 2. Geologie 3. Geofyzika 4. Geochemie 5. Nerostné suroviny 6. Hydrogeologie 7. Inženýrská geologie 8. Geofaktory životního prostředí 9. Geologicky významné lokality 10. Geologický vývoj 11. Seznam literatury a použitých map Přílohy specialistů

Článek 4.2

Souhrn Souhrn (Summary) v informativním stylu charakterizuje geologickou stavbu území mapového listu a shrnuje nejdůležitější údaje z aplikovaných kapitol. Je zde uveden význam těchto informací pro předpokládané uživatele. Zpracovává se v české a anglické verzi.

20


Článek 4.3

Kapitola 1. Úvod Kapitola se skládá ze dvou podkapitol: 1. Obecná charakteristika území mapového listu

Podkapitola stručně charakterizuje geografickou pozici území mapového listu a jeho administrativněsprávní zařazení. Obsahuje především tyto části: • a dministrativně-správní zařazení, sídla, dopravní infrastrukturu, průmysl, zemědělství; • g eografickou a geomorfologickou charakteristiku; • základní hydrologickou a klimatickou charakteristiku apod. S výjimkou mapových listů, jejichž území patří pouze do jednoho geomorfologického celku, se do textu zařazuje schéma geomorfologických jednotek. 2. Regionálněgeologický přehled

Podkapitola podává základní informaci o zastoupení a rozšíření regionálněgeologických jednotek na území mapového listu. Jednotky jsou zde zařazeny do širší geologické stavby v rámci mapované oblasti. Text podkapitoly je doplněn přehledným geologickým schématem mapované oblasti, se zvýrazněnou pozicí daného mapového listu.

Článek 4.4

Kapitola 2. Geologie Kapitola popisuje a doplňuje geologickou mapu 1 : 25 000. V textu jsou shrnuty nové výsledky získané při geologickém mapování v návaznosti na publikovaná a archivní data. Kapitola se skládá z pěti podkapitol: 1. Přehled geologických výzkumů a mapovacích prací

Podkapitola kriticky shrnuje stávající názory na geologickou stavbu území mapového listu a stav dosavadní prozkoumanosti s nutným přesahem pro pochopení geologických souvislostí. Přehledy geofyzikálních, hydrogeologických, inženýrskogeologických a ložiskových průzkumů jsou součástí úvodu příslušných kapitol. Pokud však tyto průzkumy byly i geologicky vyhodnoceny, jejich výsledky se uvedou rovněž v této podkapitole. Pro přehled starší literatury je možné odkázat na příslušnou rešeršní práci. 2. Metodika geologického mapování

Podkapitola obsahuje stručný popis metod, které byly použity k sestavení geologické mapy 1 : 25 000 a mapy tektonické. Uvádí se, jaká území byla nově mapována a co bylo převzato či reambulováno. Stručně se komentuje způsob dokumentace geologické mapy a uložení dat. V kapitole jsou také popsány laboratorní metody a postupy, které poskytly výsledky použité při geologické charakteristice území mapového listu. Pokud byla při zpracování mapového listu využita data dálkového průzkumu

IV. V y s v ě t l i v k y k Z á k l a d n í g e o l o g i c k é m a p ě Č e s k é r e p u b l i k y 1 : 2 5 0 0 0

Země (dále jen DPZ), jsou zde tato data stručně charakterizována včetně svých zdrojů. V textu je nutno uvést odkaz na koncepci regionálněgeologického dělení, ze kterého redaktor mapového listu vycházel. Uvádí se také, podle jakých klasifikací a standardů byly popisovány a zařazovány jednotlivé horniny a litostratigrafické jednotky. 3. Regionálněgeologická stavba území

Podkapitola přehledně popisuje zastoupení a rozšíření regionálněgeologických jednotek na území mapového listu s důrazem na jejich vzájemné vztahy a náplň. Součástí podkapitoly je schéma, ve kterém jsou zakresleny regionálněgeologické jednotky zastoupené na území mapového listu. Náplň schématu odpovídá grafické příloze Základní geologické mapy 1 : 25 000 – přehledu regionálněgeologických jednotek (článek 3.7). 4. Geologická a petrologická charakteristika jednotek

Podkapitola popisuje jednotlivé položky legendy. Její struktura vychází z uspořádání legendy a člení se na části v závislosti na přítomnosti regionálněgeologických jednotek, útvarů a na povaze hornin přítomných na území mapového listu. Jednotlivé položky se popisují od nejstarších hornin k nejmladším, tedy v opačném sledu, než je uspořádána legenda. Tělesa hornin, která pro příliš malé rozměry nebylo možné v geologické mapě zobrazit, se popisují společně s položkou legendy, ve které se vyskytují. Před charakteristiku dílčích položek je nutno uvést základní popis příslušných regionálněgeologických jednotek, jako je rozšíření, stáří, genetický charakter hornin, metamorfní vývoj apod. Jednotlivé položky legendy se popisují ve strukturované formě, která obsahuje následující body: • název – číslo a úplný název horniny či skupiny hornin totožný s legendou; • g eografické rozšíření – pouze v rámci území mapového listu s odkazem na topografický podklad mapy 1 : 25 000; • charakteristická lokalita – opěrná lokalita (vrt) pro daný litologický typ rozlišený v legendě ležící v rámci území mapového listu; • tvar a mocnost – prostorový popis těles tvořených horninami v rámci položky legendy; • h ranice – charakteristika vztahů s okolními horninami a regionálněgeologickými jednotkami; u litostratigrafických jednotek musí být definována spodní hranice jednotky a popsáno nadloží, pokud je známo; • litologie – makroskopický a mikroskopický popis hornin v rámci položky legendy; faciální variabilita horniny či litostratigrafické jednotky, které jsou svými rozměry pod úrovní rozlišení daného měřítka mapy; • stáří horniny či litostratigrafické jednotky – odkaz na geochronologická data, souhrn hlavních biostratigrafických výsledků; • g eneze – představy o původu a vývoji hornin, charakter sedimentačního prostředí apod. Ze zpráv specialistů, které svým rozsahem a podrobností přesahují rámec vysvětlivek, se uvedou jen hlavní výsledky buď přímo do příslušného textu, nebo jako příloha vysvětlivek. Podrobné zprávy specialistů, na které je ve vysvětlivkách odkaz, se uloží do archivu ČGS. 5. Tektonika

Tato podkapitola vychází z tektonické mapy a popisuje v rámci území mapového listu základní litotektonické jednotky a strukturní prvky, jejich vztahy a vývoj v čase. Zpracování se provádí na

21

22


základě charakteristiky struktur v celé škále od mikroskopického měřítka přes mezoskopické po měřítko mapy v návaznosti na regionální stavbu území. Text obsahuje tektonickou skicu území mapového listu s vymezením hlavních litotektonických jednotek a strukturních prvků. Podkapitola se dělí na tři části: Charakteristika litotektonických jednotek Obsahuje informaci o regionálním a stratigrafickém rozsahu a vzájemném vztahu jednotlivých litotektonických jednotek, které mají v geologické stavbě mapované oblasti regionální význam. Je zde charakterizován typ regionálních struktur, kontaktů litotektonických jednotek a tektonické stavby. Popis tektonických prvků Zde jsou popsány základní prvky stavby v měřítku mapa až výbrus. Uvádí se: • velikost a tvarová charakteristika struktur; • prostorová orientace struktur a relativní smysl pohybu podél nich; • v zájemné vztahy struktur a jejich vztahy k horninovým tělesům. Popis struktur se provádí po jednotlivých litotektonických jednotkách s odkazy na místa pozorování těchto strukturních prvků na území mapového listu. Prvky primární stavby a prvky duktilní a křehké tektoniky se charakterizují odděleně. Křehce duktilní prvky se zařadí do příslušné skupiny dle vztahu a potřeby. Do kapitoly lze zařadit interpretaci materiálů DPZ ve skice na podkladu digitálního modelu terénu. Skica musí být doplněna doprovodným textem, ve kterém budou stručně popsány hlavní struktury odhalené metodami DPZ a jejich vazby na geologickou stavbu. Tektonický vývoj Rekonstrukce tektonického vývoje se sestavuje v návaznosti na sedimentární, magmatické a metamorfní procesy geologického vývoje v regionálním kontextu. Jednotlivé deformační fáze jsou charakterizovány od nejstarších po nejmladší. Pro jednotlivé deformační fáze jsou popsány typické struktury. V případě dostupnosti jsou deformační fáze doplněny o metamorfní podmínky vývoje a údaje o jejich stáří.

Článek 4.5

Kapitola 3. Geofyzika Cílem kapitoly je zhodnocení a charakteristika geologických jednotek či horninových typů z hlediska fyzikálních parametrů projevujících se při geofyzikálním průzkumu. Kapitola využívá archivních i nově změřených dat letecké, pozemní i laboratorní geofyziky. Pro geologickou interpretaci se vyhodnocují petrofyzikální data, regionální tíhová data (gravimetrie), letecká geofyzika (magnetometrie a radiometrie, resp. gamaspektrometrie) a detailní pozemní měření (gravimetrie, magnetometrie, gamaspektrometrie, seizmika, geoelektrické metody). Součástí kapitoly je geofyzikální schéma, ve kterém jsou shrnuty v textu popisované anomálie. Kapitola se skládá ze tří podkapitol: 1. Úvod

V této podkapitole je shrnuta dosavadní geofyzikální prozkoumanost a uveden přehled zdrojů geofyzikálních dat na území mapového listu i v jeho širším okolí. V případě popisu dat nově získaných při geologickém mapování jsou zde popsány i použité metodické postupy.


2. Petrofyzikální charakteristika geologických jednotek a horninových komplexů

V podkapitole jsou charakterizovány fyzikální parametry hornin zastoupených na území mapového listu a jeho nejbližším okolí, které ovlivňují fyzikální pole Země a jsou zkoumány geofyzikálními metodami. Pokud existují, shrnují se tyto údaje do tabulky doprovázené komentářem. 3. Geofyzikální interpretace geologických struktur

V této části kapitoly je shrnuta interpretace geofyzikálních indikací podle všech použitých metod. Jsou charakterizovány geofyzikální projevy regionálních i lokálních geologických či tektonických jednotek, ložiskových, strukturních, hydrogeologických a geodynamických prvků, litologie apod. Součástí je i komentář radonového rizika podle výsledků radiometrie i přímého měření. V textu je dodržena posloupnost interpretace od projevů velkých významných nebo plošně rozsáhlých geofyzikálních anomálií k menším lokálním. V této části mohou být prezentovány výsledky podrobnějších měření na malých plochách, které jsou významné z hlediska geologického mapování a mohou být doprovázeny grafickými výstupy detailních průzkumů.

Článek 4.6

Kapitola 4. Geochemie Cílem kapitoly je zhodnotit jednotlivé litologické typy či horninové celky na území mapového listu a potenciální vliv složení horninového prostředí na životní prostředí. Kapitola je vypracována na základě nových laboratorních dat i dat archivních, převzatých. Pro charakteristiku a zařazení litologických typů se využívají kompletní horninové analýzy a analýzy organické hmoty v horninách. Pro zhodnocení vlivu horninového složení na životní prostředí se využívají chemické analýzy hornin v kombinaci s analýzami půd, vod a recentních sedimentů vodních toků a nádrží. V rámci území mapového listu a s ohledem na jeho širší okolí se hodnotí vzájemné geochemické vztahy mezi litologickými typy a geologickými jednotkami a případné výskyty geochemických anomálií, které se interpretují v návaznosti na geologická data. Kapitola je doplněna schématem, které obsahuje přehled základních horninových typů podle jejich geochemických vlastností i významné geochemické anomálie. Vychází z dat sebraných pro geochemickou mapu. Kapitola se skládá ze tří částí: 1. Úvod

V úvodní podkapitole je uveden přehled zdrojů použitých geochemických dat, výčet významných předchozích geochemických studií, publikací a dostupných archivních zpráv s analýzami, které bylo možno využít ke geochemické charakteristice území mapového listu. Jsou zde popsány metodické postupy použité při odběru vzorků, jejich laboratorním zpracování a interpretaci. Dále je uveden seznam nových analýz, včetně laboratoří a použitých analytických metod. 2. Geochemická charakteristika horninových komplexů

Cílem této podkapitoly je charakterizovat chemické složení hornin s důrazem na klasifikaci a genetickou interpretaci hornin – určení možného zdroje a geochemického vývoje horninových komplexů.

23

24


Podkapitola je strukturována do bloků podle litologických typů a regionálněgeologického zařazení hornin. Vzájemně jsou porovnávány podobné horninové typy z různých jednotek. 3. Zhodnocení geochemických složek horninového prostředí

Závěrečná podkapitola vychází z dostupných archivních i nových analytických dat. V souvislosti se zaměřením na interakci mezi složením horninového podloží, půd, recentních sedimentů vodních toků a nádrží a vod si všímá především hodnot toxických a biogenních prvků a jejich vlivu na životní prostředí. Podkapitola obsahuje: • hodnocení hornin z hlediska obsahu alkalických iontů a biogenních prvků; • p opis a zhodnocení geochemických anomálií; • p orovnání a distribuci toxických prvků organických kontaminantů ve vztahu k definované normě; • hodnocení chemismu půd, recentních sedimentů vodních toků a nádrží ve vztahu k přirozenému pozadí horninového podloží a antropogennímu znečištění.

Článek 4.7

Kapitola 5. Nerostné suroviny Kapitola podává základní přehled a zhodnocení známých ložisek, prognózních zdrojů a indicií nerostných surovin, které korespondují s mapou nerostných surovin. Stručně jsou zde popsány význačné objekty vzniklé v souvislosti s těžbou a úpravou nerostných surovin a jsou zde zmíněny údaje o současné těžbě, které se vztahují k datu aktuálně zjištěných informací. Dále obsahuje základní ložiskověgeologickou charakteristiku nově vymezených prognózních zdrojů či zjištěných indicií nerostných surovin. Součástí textu vysvětlivek je ložiskové schéma. V případě velké hustoty ložiskových objektů je možno zákresy rozdělit do více schémat. Kapitola se dále člení na podkapitoly: 1. Úvod

V této podkapitole jsou uvedeny zdroje, ze kterých kapitola vychází, a přehled ložiskové literatury týkající se území mapového listu. V případě, že byly během geologického mapování provedeny nové ložiskově orientované práce, je zde popsána jejich metodika. 2. Ložisková charakteristika

Podkapitola informuje o přítomnosti jednotlivých nerostných surovin na území mapového listu, jejich genetických typech, historické a současné těžbě, o jejich využití a perspektivních surovinových indiciích. Zdůrazňuje význam nerostných surovin na území mapového listu z hlediska regionu, případně státu, a to jak v historii, tak i v současnosti. 3. Přehled surovin

Podkapitola je rozčleněna podle druhů surovin na tyto části: • rudy; • p aliva; • humolity;


• nerudy; • stavební suroviny. Každý druh suroviny je popsán samostatně. U druhů surovin s více typy (např. jíly, kaoliny, bentonity, vápence) jsou jednotlivé typy popisovány podle možnosti v samostatných dílčích odstavcích. V popisu jednotlivých surovin je doporučena tato struktura: • g eologická pozice a úložné poměry; • k valitativní parametry suroviny; • stav a perspektivy využití suroviny. Popisované ložiskové objekty jsou v textu řazeny v posloupnosti podle významnosti. Ložiskové objekty vedené v surovinovém registru ČGS – Geofond jsou doplněny evidenčním číslem Surovinového informačního subsystému (SurIS). Zároveň se uvádí, o jaký typ ložiskového objektu jde. 4. Ložisková rekognoskace území mapového listu

Podkapitola vychází z vlastních nově provedených prací a obsahuje: • stručné vyhodnocení zjištěných či archivně přehodnocených mineralogických či ložiskových indicií; • n ově zjištěné indicie perspektivních a netradičních nerostných surovin, doporučení pro průzkum; • základní charakteristiku nově vykazovaných prognózních zdrojů nerostných surovin; • stručnou rekapitulaci stavu starých důlních děl a dalších pozůstatků po těžbě a průzkumu nerostných surovin.

Článek 4.8

Kapitola 6. Hydrogeologie Kapitola shrnuje základní charakteristiky všech hydrogeologických celků a dalších hydrogeologických fenoménů, které vystupují na území mapového listu. Mimo odborné hydrogeologické údaje tato kapitola přináší informace důležité pro praktickou činnost i pro ochranu životního prostředí. Kapitola obsahuje přehledné schéma, které vychází z podkladů pro hydrogeologickou mapu a zobrazuje prostorové vyjádření hydraulických parametrů, situaci významných hydrogeologických a vodohospodářských objektů a ochranných pásem. Kapitola se skládá z následujících podkapitol: 1. Přírodní poměry významné z hydrogeologického hlediska

Úvodní podkapitola popisuje: • srážkové poměry; • v ýznamné vodní toky; • p říslušnost území mapového listu k hlavním povodím; • průběh rozvodnic; • průtokové poměry na povrchových tocích, jezera, rybníky, přehradní nádrže, čistotu vodních toků a nádrží ve vazbě na podzemní vody; • e xistenci CHOPAV, vodárenské nádrže.

25

26


2. Přehled hydrogeologických poměrů

Podkapitola podává celkovou charakteristiku hydrogeologických poměrů na území mapového listu. Zejména popisuje: • hydrogeologickou funkci hornin, hlavní kolektory a izolátory; • v ymezení základních typů hydrogeologického prostředí, regionální hydrogeologické členění, zvodněné systémy; • aktuálně legislativně zakotvenou hydrogeologickou rajonizaci. 3. Hydrogeologická prozkoumanost

Podkapitola obsahuje: • shrnutí současného stavu hydrogeologické prozkoumanosti; • p řehled dosud provedených hydrogeologických prací; • h ydrogeologické a vodohospodářské aj. mapy s vysvětlivkami, publikované práce a archivní posudky doplněné podle nutnosti komentářem. 4. Hydraulické vlastnosti hornin

V této podkapitole je podán celkový obraz kvantitativních hydrogeologických poměrů na území mapového listu na základě zpracování a zhodnocení dostupných archivních podkladů. Podává popis vlastností hornin jako prostředí filtrace, transmise, akumulace a drenáže podzemní vody. Z těchto hledisek jsou jednotlivé na mapě zobrazené litostratigrafické (petrografické) jednotky popsány v rámci vymezených základních typů hydrogeologického prostředí. Text této podkapitoly shrnuje: • převládající a extrémní hodnoty hydraulických parametrů hlavních kolektorů; • p rostorové rozdělení hodnot transmisivity a propustnosti; • d alší hydraulické parametry; • charakteristiku hlavních izolačních komplexů. 5. Pohyb a režim podzemních vod

Podkapitola obsahuje: • charakteristiku proudění podzemní vody v různých hydrogeologických prostředích, hlavní směry regionálního proudění podzemní vody, jeho rychlosti a dobu zdržení vody v horninovém prostředí; • v livy případných umělých zásahů do proudění podzemní vody; • vymezení zvodněných systémů, vztah podzemních a povrchových vod; • údaje o hloubce hladiny podzemní vody v různých prostředích a o jejím kolísání; • typy významných pramenů. 6. Kvalita podzemní vody

Charakterizuje chemické složení a fyzikální vlastnosti podzemních vod v porovnání s požadavky aktuálně platné legislativy a s kategoriemi vodárenské upravitelnosti. V textu této podkapitoly se uvádí: • chemická a fyzikální charakteristika podzemních vod, základní chemické typy a celková mineralizace, významné vlastnosti a výskyty přírodních složek, které omezují využití podzemních vod; • a ntropogenní ovlivnění jakosti podzemních vod; • srovnání jakosti podzemních vod s kritérii aktuálně platné legislativy.


7. Minerální a termální vody

Podkapitola zahrnuje: • v ýskyty minerálních a termálních vod a plynů, jejich chemickou a fyzikální charakteristiku; • proudění a režim minerálních vod, genezi jejich chemického složení, vztahy k prostým podzemním vodám; • lázeňské využití přírodních léčivých vod a dalších přírodních léčivých zdrojů, plnírny minerálních vod, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů; • možnosti dalšího využití minerálních vod a plynů; • současný stav a možnosti využití termálních vod. 8. Důlní vody

V textu této podkapitoly se uvádí: • stručný popis hydrogeologických poměrů ložisek nerostných surovin na území mapového listu; • p řehled vlivu důlní nebo lomové činnosti na proudění, režim a kvalitu prostých podzemních i minerálních vod; • velikosti přítoků nebo čerpaná množství a chemické složení důlních vod. 9. Využití podzemních vod

Na základě předchozího zhodnocení hydrogeologických poměrů jsou na území mapového listu vymezeny oblasti perspektivní a deficitní z hlediska dalšího využití zejména prostých podzemních vod. V této podkapitole jsou charakterizovány: • současný stav využití podzemních vod, plnírny stolních a kojeneckých vod, významné odběry povrchových vod, ochranná pásma; • p řírodní zdroje podzemních vod, zásoby podzemní vody schválené Komisí pro klasifikaci zásob, odhady využitelného množství podzemních vod na území mapového listu; • perspektivy využití podzemních vod z kvalitativního i kvantitativního hlediska, možnosti umělé infiltrace a tvorby indukovaných zdrojů podzemních vod. 10. Statutární ochrana podzemních vod

V této podkapitole se charakterizují všeobecné zásady kvantitativní a kvalitativní ochrany s upozorněním na konkrétní podmínky ochrany zdrojů prostých podzemních a minerálních vod na území mapového listu. 11. Střety zájmů z hlediska ochrany podzemních vod

Podkapitola shrnuje upozornění na možnosti kontaminace podzemních vod a na další možné negativní zásahy do režimu podzemních vod. Obsahuje následující údaje: • existující střety zájmů nebo možnosti jejich vzniku a potenciální důsledky na existující hydrogeologické poměry; •m ožnosti, jak předcházet případným střetům zájmů.

27

28


Článek 4.9

Kapitola 7. Inženýrská geologie Kapitola charakterizuje horninové prostředí klasifikované do inženýrskogeologických rajonů na zá kladě podobnosti nebo stejnorodosti těch znaků, které mají význam z hlediska stavební geologie, inženýrské geologie a geotechniky. Kapitola podává celkovou charakteristiku inženýrskogeologických poměrů na území mapového listu. Pozornost je věnována zejména informacím o inženýrskogeologických podmínkách výstavby, geodynamických jevech a antropogenní činnosti, které jsou důležité především pro účely územního plánování. Kapitola obsahuje schéma vystihující prostorové rozložení jednotlivých inženýrskogeologických rajonů. Kapitola má následující strukturu podkapitol: 1. Úvod

Obsahuje stručný přehled dosavadní inženýrskogeologické prozkoumanosti, v případě potřeby doplněný o základní charakteristiku geologických podmínek ovlivňujících výstavbu. 2. Charakteristika inženýrskogeologických rajonů přítomných na území mapového listu

Podkladem pro vyčleňování inženýrskogeologických rajonů je geologická mapa 1 : 25 000. Zvlášť se vyčleňují rajony skalních a poloskalních hornin a zemin. V popisu jednotlivých skalních a poloskalních hornin se uvádí: • prostorové rozšíření a základní litologická charakteristika; • ú daje o zrnitosti, intenzitě a hloubce zvětrání nebo alterace, charakteru zvětralinových produktů a jejich fyzikálních vlastností; • údaje o inženýrskogeologických vlastnostech skalních a poloskalních hornin; • zařazení skalních a poloskalních hornin podle tříd těžitelnosti, problémy při hloubení stavebních jam a zářezů; • tabelární formou vyjádřené významné vlastnosti skalních a poloskalních hornin, jejich zatřídění; • produkty zvětralinového pláště a předkvartérní zeminy charakterizované zrnitostí, ulehlostí, konzistencí a dalšími geotechnickými parametry; • p oužitelnost skalních a poloskalních hornin jako stavební suroviny; • v hodnost skalních a poloskalních hornin pro zakládání staveb. V popisu jednotlivých rajonů zemin se uvádí: • jejich prostorové rozšíření, mocnost a základní litologická charakteristika; • c harakteristika fyzikálně-mechanických vlastností zemin; • tabelární formou vyjádřené zatřídění zemin; • rozpojitelnost zemin a problémy s ní spojené; • v yužití zemin pro zemní konstrukce a stavební účely; • v hodnost zemin pro zakládání staveb. 3. Hydrogeodynamické podmínky

Podkapitola charakterizuje hydrogeologické fenomény, které mají bezprostřední souvislost s inženýrskou geologií, tzn. agresivitu vody a její působení na beton, kovové a jiné konstrukce, vymezení pří-


rodních inundačních a zamokřených území, tekuté písky, hloubku hladiny podzemní vody, schopnost vsakování apod. 4. Geodynamické jevy

Podkapitola popisuje recentní a subrecentní geologické procesy, které podstatně přetváří složení, vlastnosti a stav geologického prostředí. Jde především o: • svahové nestability – charakteristiku jejich plošného rozšíření, popis deformací, jejich příčiny, stáří, intenzitu, dále porušené a ohrožené technické objekty, sanace svahových nestabilit a zhodnocení její účinnosti, upozornění na území s výskytem existujících a potencionálních svahových nestabilit; • e roze – jejich typ, rozšíření, popis významnějších tvarů, závislost eroze na geomorfologických poměrech, horninovém prostředí a klimatu; • sufozi, ztekucení písků, objemové změny hornin; • k rasové procesy a jevy – povrchové a podpovrchové jevy; • seizmicitu – zařazení území podle mapy seizmických oblastí České republiky; • anomální projevy geofyzikálního pole; • zlomy – významné z inženýrskogeologického hlediska. 5. Antropogenní zásahy do horninového prostředí

Podkapitola charakterizuje poddolovaná území a místa, kde došlo v souvislosti s lidskou činností k velkým přesunům zemin. V oblastech starých hald, výsypek, odkališť, v průmyslových zónách, v městských aglomeracích, u skládek odpadů apod. se uvádí základní charakteristika rozsahu a složení uloženin a možnosti ovlivnění horninového prostředí. 6. Inženýrskogeologické podmínky výstavby

Text podkapitoly hodnotí území mapového listu z hlediska problematiky základních typů technické činnosti na podkladě zhodnocení inženýrskogeologických a geotechnických poměrů a zkušeností s dosavadní výstavbou v daném území s upozorněním na: • n epříznivé vlivy geologických poměrů na výstavbu a technickou činnost; • horninové typy a oblasti s vysokým radonovým rizikem; • rámcové rozlišení území podle vhodnosti k zástavbě. Článek 4.10

Kapitola 8. Geofaktory životního prostředí Kapitola shrnuje a charakterizuje geologické vlivy a projevy lidské činnosti na vývoj krajiny a životní prostředí na území mapového listu. Vychází z jednotlivých kapitol vysvětlivek, mapových podkladů a datových vrstev v NGMD a je doplněna o aktuální environmentální informace úřadů státní a veřejné správy. V kapitole je kladen důraz na charakteristiku míst, kde dochází ke kumulaci rizikových geofaktorů, prvků ochrany přírody a přírodních zdrojů. Součástí kapitoly je schéma, které zobrazuje nejdůležitější přírodní a antropogenní geofaktory listu. Kapitola se dělí na podkapitoly:

29

30


1. Úvod

V úvodu jsou popsány zdroje, ze kterých kapitola vychází. Dále je charakterizován typ krajiny a přírodní i antropogenní limity ovlivňující rozvoj území. 2. Charakteristika hlavních přírodních geofaktorů

V této podkapitole se stručně hodnotí: • vlastnosti horninového prostředí; • morfologie povrchu; • h ydrogeologické a hydrologické jevy; • g eodynamické jevy; • geochemické jevy; • nerostné suroviny. 3. Antropogenní zásahy do horninového prostředí

Antropogenní geofaktory mohou být dále členěny z hlediska inženýrské a ložiskové geologie a z hlediska geochemie a hydrogeologie. V této podkapitole se charakterizují především: • místa aktivní a historické těžby a jejich projevy; • skládky, odvaly, odkaliště; • z droje znečištění, ekologické zátěže; • velké stavby doprovázené přemístěním zemin; • geologicko-geochemické aspekty ochrany povrchových vod. 4. Shrnutí a doporučení

V této podkapitole jsou shrnuty nejrizikovější oblasti mapového území z hlediska ochrany horninového prostředí a kumulace různých typů geofaktorů.

Článek 4.11

Kapitola 9. Geologicky významné lokality Kapitola přehledně seznamuje uživatele geologické mapy se zajímavými a významnými geologickými objekty na území mapového listu. Každá geologicky významná lokalita je označena pořadovým číslem a zakreslena v geologické mapě 1 : 25 000 i v mapě dokumentačních bodů a musí mít záznam v NGMD. Popis geologicky významné lokality obsahuje: • n ázev lokality; • lokalizaci; • typ geologicky významné lokality; • regionálněgeologické a stratigrafické zařazení hornin na lokalitě; • p opis objektu, geologický význam, stupeň statutární ochrany.


Kapitola je doplněna geologickým schématem, které obsahuje pozici a číslo geologicky významné lokality.

Článek 4.12

Kapitola 10. Geologický vývoj Kapitola podává představu o geologické historii území mapového listu od nejstaršího známého útvaru do současnosti, včetně podmínek vzniku nerostných surovin, hydrogeologických kolektorů, geodynamických jevů a morfologického vývoje. Text vychází jak z výsledků nového geologického mapování, tak i ze starších výzkumů. Kapitola je strukturována do odstavců, v nichž je postupně rekonstruován geologický vývoj jednotek, které byly na území mapového listu zastiženy. Jsou charakterizovány endo- a exogenní procesy, jako jsou např. sedimentace a vývoj výplně pánevních struktur, tektonický a metamorfní vývoj a magmatismus a jeho sukcese v rámci jednotlivých etap geologického vývoje od nejstarších období k nejmladším. Časové zařazení magmatických, tektonometamorfních a sedimentárních událostí je doloženo nově získanými nebo publikovanými paleontologickými a geochronologickými daty a dokumentováno časovým schématem vývoje. Není-li dostatek dat, která by charakterizovala a dokumentovala některé etapy geologického vývoje v rámci území mapového listu a jeho nejbližšího okolí, je třeba připojit k této skutečnosti komentář. V případech, kdy na listu vystupují regionálněgeologické jednotky, které jsou dobře charakterizovány, stratigraficky zařazeny, případně datovány mimo území mapového listu, je třeba tato fakta a data také zohlednit.

Článek 4.13

Seznam literatury a použitých map Obsahuje výčet použité literatury, archivních a mapových podkladů, které byly použity při zpracování vysvětlivek. Na všechny prameny musí být odkazováno v textu a všechny odkazované informační zdroje musí být uvedeny v tomto seznamu.

Článek 4.14

Přílohy specialistů Tato část obsahuje přehledně uspořádané důležité údaje a data, které nebylo možné vložit do příslušných kapitol vysvětlivek.

31

33

Část V

Dokumentace k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000

Článek 5.1

Základní ustanovení Dokumentací k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 se rozumí veškeré materiály, které byly získány a použity při sestavování Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000, včetně map speciálních, textových vysvětlivek a informačního systému v souladu s vyhláškou č. 368/2004 Sb. Dokumentace se dělí na část: •m apovou; • p ísemnou; • hmotnou; • uloženou v NGMD. Mapová a písemná dokumentace se ukládá v archivu ČGS, hmotná dokumentace je evidována příslušným pracovištěm a je uložena v centru hmotné dokumentace ČGS.

Článek 5.2

Mapová dokumentace Mapovou částí dokumentace k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 se rozumí: 1. Terénní mapa

Terénní mapou se nazývá pracovní topografická mapa (viz článek 3.2) se zákresy geologických túr, dokumentačních bodů a originálních terénních poznámek. Odevzdává se kopie originálu. 2. Autorský rukopis geologické mapy

Autorským rukopisem geologické mapy je skreslená geologická mapa 1 : 25 000 včetně příloh vyjmenovaných v článku 3.1 kromě kladu mapových listů, schválená ve smyslu článku 7.4 směrnice a následně předaná k technickému zpracování. 3. Srazové pásky

Srazové pásky řeší návaznost geologické stavby území mapového listu na všechny sousední mapové listy.

34


4. Autorský originál geologické mapy

Autorským originálem geologické mapy se rozumí digitalizovaný autorský rukopis geologické mapy 1 : 25 000 včetně příloh vyjmenovaných v článku 3.1 předložený v tištěné formě (tiskový list). 5. Autorský originál speciálních map

Autorským originálem speciální mapy se rozumí speciální mapa (viz článek 3.1), která je digitálním výstupem vycházejícím z autorského originálu geologické mapy, případně je samostatným výstupem. 6. Dokumentační mapa

Dokumentační mapa znázorňuje pozici dokumentačních bodů a objektů na území mapového listu ve stejném topografickém podkladu jako geologická mapa 1 : 25 000. Mapa je sestavena na základě údajů uložených v NGMD. Dokumentační mapa obsahuje: • dokumentaci vlastní – všechny objekty dokumentované během geologického mapování; • d okumentaci převzatou – archivní dokumentaci využitou pro sestavení geologické mapy a map speciálních; • geologicky významné lokality; • pozici laboratorně zpracovaných vzorků i vzorků převzatých; • p ozici speciálních terénních měření; • legendu; • nadpis a měřítko; • výřezy z mapy v případě velké hustoty informací. Podle charakteru a hustoty dokumentace může být dokumentační mapa tištěna ve více verzích. Číslo dokumentačního bodu v mapě musí být jedinečné a vždy musí být zachována jeho referenční integrita. Mapová dokumentace se ukládá do archivu ČGS do dvou měsíců po provedení a schválení oprav mapového listu přijatých na oponentním řízení oponentní radou ČGS (odpovídá vedoucí úkolu).

Článek 5.3

Písemná dokumentace Písemná dokumentace k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 zahrnuje: • přehled vrtů a jiných technických prací, poddolovaných území a geodynamických jevů z území mapového listu; • z právy specialistů; • soupis dokumentačních bodů včetně fotografií, obrázků a mapek, které slouží jako příloha k dokumentačnímu bodu. Písemná dokumentace se ukládá v digitální a tištěné verzi do archivu ČGS do dvou měsíců po provedení a schválení oprav mapového listu přijatých na oponentním řízení oponentní radou ČGS (odpovídá vedoucí úkolu).

V. D o k u m e n ta c e k Z á k l a d n í g e o l o g i c k é m a p ě Č e s k é r e p u b l i k y 1 : 2 5 0 0 0

Článek 5.4

Hmotná dokumentace Hmotná dokumentace zahrnuje dokladové vzorky a výbrusy s vazbou na číslo dokumentačního bodu a mapy. Výběr dokladových vzorků je omezen na vzorky charakterizující jednotlivé petrografické typy, vybrané paleontologické a mineralogické vzorky a dále na vzorky, které byly zadány na chemickou analýzu nebo z nich byl zhotoven výbrus či nábrus. Hmotná dokumentace se zaeviduje v centru hmotné dokumentace ČGS do dvou měsíců po provedení a schválení oprav mapového listu přijatých na oponentním řízení oponentní radou ČGS a odevzdá do centra hmotné dokumentace ČGS do šesti měsíců po skončení úkolu (odpovídá vedoucí úkolu).

Článek 5.5

Dokumentace uložená v NGMD Data a informace převzaté i získané během mapovacích prací jsou soustředěny v NGMD v podobě tematických vrstev, které slouží ke konstrukci geologické mapy, map speciálních, případně schémat k jednotlivým kapitolám vysvětlivek. Tyto vrstvy obsahují základní informace o jednotlivých objektech a jsou relačně propojeny s popisnými databázemi. Do příslušných databází se průběžně zapisují všechny informace a měření získané během mapování. Základní databázi tvoří databáze dokumentačních bodů. Dokumentace použitá při tvorbě speciálních kapitol, map nebo schémat, která je uložena v odpovídajících databázích, je také součástí NGMD. Data jsou uložena v NGMD ve třech základních skupinách: 1. Databáze dokumentačních bodů

Databáze dokumentačních bodů zahrnuje vlastní i převzaté dokumentační body se základní informací a odkazem na měření, speciální odběry a analýzy, včetně popisu mělkých mapovacích vrtů. 2. Databáze s vazbou na dokumentační body

Databáze vázané na dokumentační body obsahují výsledky analýz a terénních prací, které jsou registrovány v popisu dokumentačního bodu. 3. Samostatné databáze centrálního datového skladu ČGS

Uchovávají dokumentaci speciálních prací, provedených měření, speciálních odběrů a analýz vázaných na jednotlivé kapitoly vysvětlivek.

35

37

Část VI

Kompetence jednotlivých subjektů činných při tvorbě Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 Článek 6.1

Hierarchie odborných subjektů při tvorbě Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 Tvorba Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 je proces, který vrcholí přijetím předkládaného díla oponentní radou ČGS a jeho vytištěním. Na tvorbě Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 se podílí řada odborníků, a to jak z oborů geologických, tak z oborů informačních technologií. Základní geologické mapování probíhá v rámci činnosti ČGS obvykle po ucelených oblastech. Pro úspěšné dokončení díla se stanovuje následující odborná kompetenční hierarchie: geologie: mapující geolog, specialista redaktor mapového listu vedoucí mapované oblasti hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek

GIS: GIS operátor GIS specialista hlavní technický redaktor

Samostatné postavení má odpovědný řešitel (vedoucí úkolu), který je zodpovědný zadavateli za věcnou i odbornou náplň výstupů vytvořených v rámci projektu. Dohlíží na tvorbu mapového díla v souladu se zákonem a se směrnicí a odpovídá za předání dokumentace získané při tvorbě mapového díla v souladu s V. částí směrnice. Odborné spory se řeší hierarchicky, při sporu neřešitelném doporučuje řešení oponentní rada.

Článek 6.2

Geologie Mapující geolog, specialista

Je zodpovědný za: • o dborné a technické zpracování svých kapitol a mapových částí; • d održení termínu při odevzdávání příslušných výstupů; • dodržování metodiky geologického mapování; • ukládání dat do příslušných databází NGMD.

38


Redaktor mapového listu

Je zodpovědný za: • sestavení příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 a za jeho odbornou úroveň; • ukládání dat do příslušných databází NGMD; • d održení termínu při odevzdávání příslušných výstupů; • d održování metodiky geologického mapování; • technické zpracování výstupů dle metodického pokynu; • provedení oprav, které byly doporučeny oponentní radou ČGS. Má právo: • doporučit příslušným vedoucím pracovníkům návrh opatření při nesplnění podmínek tvorby příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 nebo naopak za nadstandardní odborný a pracovní přínos při tvorbě příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000. Vedoucí mapované oblasti

Zodpovídá za: • celkovou geologickou koncepci mapované oblasti a odbornou náplň výstupů v rámci mapované oblasti; • u platnění jednotné metodiky redaktorů mapových listů a jednotlivých specialistů pro mapovanou oblast dle platných předpisů a metodických pokynů; • tvorbu jednotné legendy, její uspořádání včetně názvosloví a indexace a návazností v rámci mapované oblasti; • d održení termínu při odevzdávání příslušných výstupů; • n ávaznost jednotlivých map a vysvětlivek v rámci mapované oblasti. Má právo: • p rovádět revizní terénní výjezdy na jednotlivé mapové listy mapované oblasti; • d oporučit oponentní radě ČGS nepřijetí příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000; • doporučit příslušným vedoucím pracovníkům návrh opatření při nesplnění podmínek tvorby příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 nebo naopak za nadstandardní odborný a pracovní přínos při tvorbě příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000. Hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek

Spolupracuje s redaktorem mapového listu, vedoucím mapované oblasti, hlavním technickým redaktorem a vedoucím úkolu při tvorbě mapového díla a při jeho tiskové přípravě. Společně s hlavním technickým redaktorem schvaluje jeho definitivní podobu k vydání tiskem. Je zodpovědný za: • tvorbu jednotné koncepce a metodiky geologického mapování v měřítku 1 : 25 000 v ČGS; • p růběžnou tvorbu jednotné legendy k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000; • z pracovávání posudků příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 pro oponentní radu ČGS a pro aprobační komisi ČGS.

VI . K o m p e t e n c e j e d n o t l i v ý c h s u b j e t k ů č i n n ý c h p ř i t v o r b ě

Kontroluje: • odborný obsah geologických map v měřítku 1 : 25 000, včetně map speciálních a grafických příloh a vysvětlivek během celého procesu jejich tvorby; • n ávaznost jednotlivých map a oblastí; • provázanost geologických a speciálních map s vysvětlivkami a grafickými přílohami; • provádění oprav a tvorbu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 dle standardního postupu po projednání oponentní radou ČGS až po její projednání v aprobační komisi ČGS. Má právo: • provádět revizní terénní výjezdy do mapovaných oblastí; • d oporučit oponentní radě ČGS nepřijetí příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000; • doporučit příslušným vedoucím pracovníkům návrh opatření při nesplnění podmínek tvorby příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 nebo naopak za nadstandardní odborný a pracovní přínos při tvorbě příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000.

Článek 6.3

Geografický informační systém GIS operátor

Spolupracuje s redaktory mapových listů a se specialisty na tvorbě mapového díla a provádí konzultační činnost v rámci GIS mapového listu. Je zodpovědný za: • přípravu archivních dat v prostředí GIS pro potřeby mapového listu; • digitální zpracování primárních dat pro potřeby mapového díla. GIS specialista

Je administrátorem dílčí části NGMD vztahující se k jednotlivé mapované oblasti a spolupracuje s vedoucím mapové oblasti, případně redaktorem mapového listu v celém průběhu tvorby mapového díla. Je zodpovědný za: • přípravu datových podkladů a informací potřebných pro tvorbu mapového díla; • k onzultační a školicí činnost v rámci týmu zodpovědného za zpracování mapované oblasti; • k oordinaci práce GIS operátorů; • dodržování směrnice a návazných metodických pokynů v rámci NGMD z pohledu správnosti a úplnosti dat a informací obsažených v dílčí části NGMD vztahující se k jednotlivé mapované oblasti. Má právo: • doporučit příslušným vedoucím pracovníkům návrh opatření při nesplnění podmínek tvorby příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 nebo naopak za nadstandardní odborný a pracovní přínos při tvorbě příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 z pohledu úplnosti dat a informací obsažených v NGMD.

39

40


Hlavní technický redaktor

Řídí tvorbu NGMD v návaznosti na mapovací projekty v měřítku 1 : 25 000 v ČGS. Spolupracuje s vedoucími mapovaných oblastí, vedoucím úkolu a hlavním redaktorem geologických map a vysvětlivek v celém průběhu tvorby mapového díla v měřítku 1 : 25 000. Spolupracuje s hlavním redaktorem mapového listu a vysvětlivek při tiskové přípravě mapového díla. Společně s hlavním redaktorem geologických map schvaluje jeho definitivní podobu k vydání tiskem. Je zodpovědný za: • tvorbu jednotné metodiky geologického mapování ČR v měřítku 1 : 25 000 a za dodržování této směrnice a návazných metodických pokynů v rámci NGMD; • k oordinaci práce GIS specialistů včetně externích služeb a zpracování materiálů DPZ; • zpracovávání posudku hlavního technického redaktora k dokončenému mapovému dílu v měřítku 1 : 25 000 pro oponentní radu ČGS z pohledu úplnosti dat a informací obsažených v NGMD; • k artografické zpracování geologických a speciálních map v měřítku 1 : 25 000 předkládaných aprobační komisi ČGS. Má právo: • d oporučit oponentní radě ČGS nepřijetí příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000; • doporučit příslušným vedoucím pracovníkům návrh opatření při nesplnění podmínek tvorby příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 nebo naopak za nadstandardní odborný a pracovní přínos při tvorbě příslušného listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000.

41

Část VII

Proces sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000

Článek 7.1

Základní etapy sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 Proces sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 je rozdělen na 5 základních etap: 1. projekční; 2. přípravná; 3. tvorba a sestavení autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000; 4. příprava autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000, sestavení speciálních map a vysvět livek; 5. schvalovací proces, finalizace a tisk mapového díla. Etapy 3 a 4 se mohou vzájemně prolínat v závislosti na typu speciálních map a schémat konstruovaných pro mapované území.

Článek 7.2

Projekční etapa Projekční etapa zahrnuje přípravu, podání a schválení prováděcího projektu, jehož obsah musí být v souladu se směrnicí. Provádí a odpovídá: vedoucí úkolu.

Článek 7.3

Přípravná etapa Cílem přípravné etapy je získání všech dostupných archivních dat, mapových podkladů a jejich zpracování pro potřeby tvorby mapového díla dle směrnice a prováděcího projektu. Přípravná etapa zahrnuje: • rešeršní zpracování archivních dat, uložení relevantních dat do informačního systému – provádí: redaktor mapového listu, GIS operátor; kontroluje: vedoucí mapované oblasti, GIS specialista; • z ajištění podpory mapování z hlediska NGMD – provádí: GIS specialista, kontroluje: hlavní technický redaktor; • sestavení pracovní verze geologické legendy mapované oblasti – provádí: vedoucí mapované oblasti, GIS specialista; kontroluje: hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek.

42


Článek 7.4

Tvorba a sestavení autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 Činnosti vedoucí k sestavení autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 probíhají přibližně v této posloupnosti: • v lastní geologické mapování, terénní dokumentace, odběry vzorků – provádí: mapující geolog, specialista, odpovídá: redaktor mapového listu; kontroluje: vedoucí mapované oblasti; • sběr dat pro speciální mapy, laboratorní práce, zpracování materiálů DPZ – provádí: redaktor mapového listu, redaktoři speciálních map, specialisté; kontroluje: vedoucí oblasti; • sestavení dokumentační mapy – provádí: GIS operátor, redaktor mapového listu; kontroluje: vedoucí mapované oblasti; • vytvoření geofyzikální mapy nebo schématu – provádí: specialista; kontroluje: redaktor mapového listu; • sestavení autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 a grafických příloh stanovených touto směrnicí – provádí: redaktor mapového listu; kontroluje: vedoucí oblasti; • odevzdání autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 a grafických příloh ke schválení – provádí: redaktor mapového listu; kontroluje: vedoucí úkolu; • revize autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 a grafických příloh – provádí: vedoucí mapované oblasti, hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek; kontroluje: vedoucí úkolu; • provedení oprav autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 a grafických příloh – provádí: redaktor mapového listu; kontroluje: vedoucí oblasti; • schválení a odevzdání autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 k digitalizaci – provádí: vedoucí mapované oblasti, hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek a hlavní technický redaktor za přítomnosti zástupce oponentní rady ČGS a vedoucího příslušného odboru ČGS; kontroluje: vedoucí úkolu; • sestavení pracovní verze legend speciálních map – provádí: specialista, GIS specialista, vedoucí mapované oblasti; kontroluje: hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek.

Článek 7.5

Sestavení autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000, sestavení speciálních map a vysvětlivek Cílem etapy je sestavení autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000, autorského originálu map speciálních a vysvětlivek. Práce probíhají přibližně v této posloupnosti: • v ektorizace autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 – provádí: GIS operátor; kontroluje: GIS specialista; • kontrola vektorizované verze a upřesnění autorského rukopisu geologické mapy 1 : 25 000 na základě informací soustředěných v informačním systému – provádí: GIS specialista, redaktor mapového listu; schvaluje: vedoucí mapované oblasti, hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek; • sestavení autorských originálů speciálních map na základě dat a informací soustředěných v informačním systému, případně dalších relevantních dat z centrálního datového skladu ČGS – provádí: redaktoři speciálních map, GIS specialista; kontroluje: vedoucí mapované oblasti; • fi nalizace autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000 a speciálních map v prostředí NGMD – provádí: redaktor mapového listu, redaktoři speciálních map, GIS specialista; kontroluje: vedoucí mapované oblasti;

VII . P r o c e s s e s ta v e n í Z á k l a d n í g e o l o g i c k é m a p y Č e s k é r e p u b l i k y 1 : 2 5 0 0 0

• kontrola autorského originálu geologické mapy 1 : 25 000 a speciálních map v prostředí NGMD – • • • • •

provádí: vedoucí mapované oblasti, hlavní technický redaktor; schvaluje: hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek; s estavení rukopisu vysvětlivek – provádí: redaktor mapového listu, kontroluje: vedoucí oblasti; kontrola a opravy vysvětlivek a jejich návaznosti na geologickou mapu i na mapy speciální – provádí: vedoucí mapové oblasti; tisk výstupů pro oponentní řízení – provádí: GIS specialista, redaktor listu; kontroluje: vedoucí mapové oblasti, hlavní technický redaktor; statistické zpracování záznamů v NGMD – provádí: hlavní technický redaktor; kontroluje: vedoucí úkolu; p ředání výstupů k oponentnímu řízení – odpovídá: vedoucí úkolu. Článek 7.6

Schvalovací proces, finalizace a tisk mapového díla Finální verzi každého mapového listu Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 projednává oponentní rada ČGS dle jednacího řádu oponentní rady ČGS. Schvalovací řízení a finalizace mapového díla probíhá v následujících krocích: • oponentní řízení dle jednacího řádu oponentní rady ČGS; • opravy všech výstupů podle závěrů oponentního řízení – provádí: redaktor mapového listu, redaktoři speciálních map a GIS operátor; kontroluje: vedoucí mapované oblasti; • k ontrola provedení oprav a schválení finální verze výstupů, doporučení k přípravě do tisku – provádí: vedoucí mapované oblasti; schvaluje: vedoucí úkolu, hlavní technický redaktor, hlavní redaktor geologických map a vysvětlivek; • tisk a vydání mapového díla.

43

45

Část VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 8.1 Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 je autorským dílem ČGS.

Článek 8.2 Tato směrnice nahrazuje Směrnici pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 : 25 000, vydanou ČGS v roce 2003.

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 15. 1. 2009.

V Praze dne 15. 1. 2009

ředitel ČGS

Směrnice pro sestavení Základní geologické mapy České republiky 1 :

Recommend Documents