Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu
směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020 ON THE MOVE Za bezpečnější provoz na evropských silnicích
Shrnutí pro veřejnost Pokyny k bezpečnosti silničního provozu v EU na období 2011–2020 O CO SE JEDNÁ? I když dřívější programy EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu zaznamenaly řadu úspěchů, evropské silnice stále nejsou bezpečné. V roce 2009 zahynulo při dopravních nehodách 35 000 osob a více než 1,7 milionu lidí utrpělo zranění.
V ČEM SPOČÍVÁ PŘÍNOS OPATŘENÍ? Cílem opatření obsažených v nových pokynech k bezpečnosti silničního provozu v EU je snížit do roku 2020 počet úmrtí na evropských silnicích o 50 %. K tomu, aby vozidla i infrastruktura byly bezpečnější a řidiči se cítili bezpečněji, by měla například posloužit mezinárodní spolupráce, výměna osvědčených postupů, výzkum, informační kampaně a v některých případech i nové předpisy. Mezi hlavní opatření by patřila tato: • vytvoření evropské strategie pro vzdělávání a výcvik v oblasti bezpečnosti silničního provozu, která by přiměla účastníky silničního provozu řídit bezpečněji • sjednocení předpisů v oblasti silničního provozu na úrovni EU, díky čemuž by se při jejich porušení zacházelo se státními příslušníky všech zemí stejně • doporučení zemím EU, aby bezpečnostní normy, které platí pro hlavní tahy a tunely, používaly i pro komunikace nižších tříd • vzájemné uznávání výsledků technických kontrol vozidel v rámci EU (tzn., že technická kontrola vašeho vozidla, která byla provedena v Česku, by automaticky platila i v ostatních zemích Unie) • zvyšování bezpečnosti nejzranitelnějších účastníků silničního provozu (zejména motocyklistů) tak, že se zlepší komunikace mezi orgány a účastníky silničního provozu a zavede se pravidelná kontrola motocyklů, mopedů aj. • zdokonalení nástrojů, které slouží ke sběru a analýze údajů o nehodách, což by zlepšilo sledování pokroku dosaženého v oblasti bezpečnosti silničního provozu v jednotlivých zemích EU a poskytlo přesnější informace pro nová opatření v této oblasti.
PROČ SE EU ROZHODLA JEDNAT? • Unie chce navázat na úspěchy, kterých bylo dosaženo programem bezpečnosti silničního provozu v období 2001–2010 (bylo zachráněno více než 78 000 životů). • Problémy bezpečnosti silničního provozu jsou společné všem zemím EU. Unie může členské státy podpořit v jejich spolupráci a při výměně informací.
KDY BY MOHLY TYTO POKYNY VSTOUPIT V PLATNOST? Postupně mezi léty 2011 a 2020.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.7.2010 KOM(2010) 389 v koneném znní
SDLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RAD, EVROPSKÉMU HOSPODÁSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGION Smrem k evropskému prostoru bezpenosti silniního provozu: smry politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu v letech 2011–2020
{SEK(2010) 903}
CS
CS
SDLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RAD, EVROPSKÉMU HOSPODÁSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGION Smrem k evropskému prostoru bezpenosti silniního provozu: smry politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu v letech 2011–2020
ÚVOD Bezpenost silniního provozu pedstavuje významný spoleenský problém. V roce 2009 zemelo na silnicích Evropské unie pes 35 000 osob, což odpovídá potu obyvatel stedn velkého msta, a nejmén 1 500 000 lidí bylo zranno. Náklady, které spolenosti tímto zpsobem vzniknou, jsou obrovské – v roce 2009 pedstavovaly pibližn 130 miliard eur1. Komise ve svém sdlení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný rst podporující zalenní“2 zdraznila, jak dležitá je pro Evropu sociální soudržnost, ekologitjší hospodáství, vzdlání a inovace. Tyto cíle by se mly odrážet v rzných aspektech evropské dopravní politiky, která by se mla zamit na zajištní udržitelné mobility pro všechny obany, „dekarbonizaci“ dopravy a plné využití technologického pokroku. Bezpenost silniního provozu bude hrát dležitou roli v pipravované bílé knize o dopravní politice 2010–2020, nebo snížení potu úmrtí úastník silniního provozu má klíový význam pro zlepšení celkového výkonu dopravního systému a pro naplnní poteb a oekávání oban a podnik. Je tedy poteba zvolit koherentní holistický a jednotný pístup s ohledem na synergie s ostatními polickými cíli. Do politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu na místní, vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni by mly být zalenny relevantní cíle ostatních veejných politik a naopak. Navržené smry politiky pln zohledují výsledky tetího akního programu pro bezpenost silniního provozu 2001–2010, z nichž vyplývá, že akoliv bylo v oblasti bezpenosti silniního provozu dosaženo významného pokroku, je teba nadále vyvíjet úsilí a zintenzívnit jej. Smry evropské politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu do roku 2020 usilují o stanovení obecného ídícího rámce a nároných cíl, které by mly být vodítkem pro vnitrostátní nebo místní strategie. V souladu se zásadou subsidiarity by popsaná opatení mly být provádny na co nejvhodnjší úrovni a co nejvhodnjším zpsobem. V rámci tchto smr politiky je Komise toho názoru, že prioritn by se mly provést tato ti opatení: – stanovení strukturovaného a koherentního rámce spolupráce postaveného na osvdených postupech v lenských státech, což je nezbytná podmínka k úinnému provádní smr politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu v letech 2011–2020; 1
2
CS
Údaje se zakládají na hodnot statistické délky života vypoítané ve studii HEATCO (6. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj). KOM(2010) 2020.
2
CS
– vypracování strategie zamené na zranní a první pomoc, jejímž prostednictvím by se ešila urgentní a rostoucí poteba snížit poet zranných na silnicích; – zvýšení bezpenosti zranitelných úastník silniního provozu, zejména motocyklist, v jejichž pípad jsou statistiky nehod obzvlášt znepokojivé. EX-POST TETÍHO BEZPENOST SILNINÍHO PROVOZU
2.
HODNOCENÍ
EVROPSKÉHO
AKNÍHO
PROGRAMU
PRO
Komise pijala dne 2. ervna 2003 svj tetí evropský akní program pro bezpenost silniního provozu, který obsahuje ambiciózní cíl o polovinu snížit poet smrtelných nehod na silnicích do roku 2010, jakož i 62 návrh na konkrétní opatení v oblasti bezpenosti vozidel, infrastruktury a jejích uživatel. Za úelem analýzy dopad bylo vypracováno hodnocení expost úrovn provádní a úinnosti evropského akního programu pro bezpenost silniního provozu (dokument je k dispozici na internetové adrese http://ec.europa.eu/roadsafety). Akoliv pvodního cíle nebude pravdpodobn do konce roku 2010 dosaženo, program psobí jako silný katalyzátor úsilí lenských stát zameného na zvýšení bezpenosti silniního provozu.
80000
Vývoj potu smrtelných úraz v EU 1990 - 2010 75.400
cíl 2010
70000
smrtelné úrazy EU 59.400
60000
54.000
50000
43.000
40000
34500
30000 27.000 20000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
3.
ZÁSADY A CÍL
3.1.
Zásady
Snaha o dosažení co nejvyšších norem bezpenosti silniního provozu po celé Evrop Politika v oblasti bezpenosti silniního provozu musí svá opatení zamit na obany: musí je podporovat v tom, aby za svou bezpenost a za bezpenost druhých pevzali hlavní odpovdnost. Politika v oblasti bezpenosti silniního provozu EU usiluje o zvýšení úrovn bezpenosti silniního provozu tak, aby se obané kdekoliv po Evrop mohli pohybovat bezpen a ekologicky. Mla by podporovat spravedlnost mezi úastníky silniního provozu tím, že se bude cílen snažit o zvýšení bezpenosti tch úastník silniního provozu, kteí jsou zranitelnjší.
CS
3
CS
Integrovaný pístup k bezpenosti silniního provozu Budoucí politika v oblasti bezpenosti silniního provozu by mla být zvážena v rámci dalších oblastí politik EU, piemž sama by cíle tchto politik mla zohledovat. Bezpenost silniního provozu je úzce propojena mimo jiné s politikami týkajícími se energie, životního prostedí, zamstnanosti, vzdlávání, mladých lidí, veejného zdraví, výzkumu, inovací a technologií, spravedlnosti, pojišovnictví3, obchodu a zahraniních vcí. Subsidiarita, proporcionalita a sdílená odpovdnost Otázka ízení je nezbytná: v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, které jsou v oblasti bezpenosti silniního provozu souástí koncepce sdílené odpovdnosti, budou požadovány závazky a pípadn i konkrétní opatení na úrovni evropských orgán, lenských stát, regionálních a místních subjekt a aktér obanské spolenosti, podle toho, za jakou oblast nesou zodpovdnost. Evropská charta bezpenosti silniního provozu je dobrým píkladem závazk, které na sebe píslušní aktéi vzali. 3.2.
Cíl
Aby mohl být vytvoen spolený prostor bezpenosti silniního provozu, navrhuje Komise od roku 2010 pokraovat v plnní cíle o polovinu snížit celkový poet smrtelných nehod v Evropské unii do roku 20204. Takový spolený cíl znamená s ohledem na pokrok, kterého již nkteré lenské státy bhem posledních deseti let dosáhly, výrazný nárst ambicí v této oblasti ve srovnání s nesplnným cílem souasného evropského akního programu pro bezpenost silniního provozu, což bude pedstavovat jasný signál, že se Evropa zavazuje k zajištní bezpenosti silniního provozu. lenské státy se vyzývají, aby prostednictvím svých vnitrostátních strategií bezpenosti silniního provozu pisply k dosažení spoleného cíle a pitom zohlednily své specifické výchozí situace, poteby a okolnosti. Své úsilí by mly zamit na oblasti, v nichž mají nejvtší nedostatky, piemž jako ukazatel použijí výsledky, kterých v uvedených oblastech dosáhli ti nejlepší. Jedním ze specifických vnitrostátních cíl by tak mohl být napíklad cíl nepekroit uritý poet smrtelných nehod na silnici na milion obyvatel. Tento pístup by ml zmenšit rozdíly mezi lenskými státy a zajistit obanm stejnomrnjší úrove bezpenosti silniního provozu v rámci EU. Pokud jde o stanovení cíle snížení vážných zranní zpsobených pi dopravních nehodách, který byl navržen bhem veejných konzultací5, je Komise toho názoru, že se jedná o zajímavý návrh. Evropský cíl nelze v této fázi stanovit, nebo neexistuje obecná definice vážných a lehkých zranní. Jakmile bude v této oblasti uinn dostatený pokrok, navrhne
3
4 5
CS
Odvtví pojišovnictví mže k bezpenosti silniního provozu pispt pomocí školících kurz i pojistných smluv. Napíklad programy „Pay-As-You-Drive“ (PAYD), kde výše prémie závisí na potu ujetých kilometr, by mohly vést k podstatným úsporám náklad zpsobených nehodami, jakož i ke snížení emisí CO2 z automobil. Výsledky za rok 2010 zatím nejsou známy. Tento referenní údaj bude proto vycházet z odhad na základ údaj dostupných v roce 2009. Veejná konzultace v rámci pípravy dalších zásad politiky bezpenosti silniního provozu probíhala od ervence do prosince 2009. Zahrnovala adu tematických seminá, internetovou konzultaci a konferenci zainteresovaných subjekt. Celkem bylo pes internet nebo v písemné form shromáždno pibližn 550 píspvk.
4
CS
Komise mezi smry evropské politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu do roku 2020 pidat spolený „cíl omezení potu zranných“. 4.
STRATEGICKÉ CÍLE
Úastník silniního provozu je prvním lánkem v etzci bezpenosti silniního provozu. Bez ohledu na to, jaká technická opatení jsou zavedena, závisí úinnost politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu na chování jeho úastník. Z toho dvodu má zásadní význam vzdlávání, výcvik a prosazování pravidel silniního provozu. Systém bezpenosti silniního provozu nicmén musí poítat i se selháním lidského faktoru a nevhodným chováním a co nejvíce tyto problémy korigovat – nulové riziko neexistuje. Všechny složky, zejména vozidla a infrastruktura, by proto mly být „shovívavé“, aby pomáhaly pedcházet dsledkm tchto selhání a omezit jejich dopad na uživatele, zejména na ty nejzranitelnjší. Pro píští desetiletí bylo stanoveno sedm cíl. U každého z nich budou navržena opatení na úrovni EU a na úrovni lenských stát. Komise zajistí kontinuitu s tetím evropským akním programem pro bezpenost silniního provozu, zejména v oblastech, kde byly na základ hodnocení ex-post urena opatení, která mají pokraovat. Cíl . 1: Zlepšit vzdlávání a výcvik úastník silniního provozu Bhem tetího evropského akního programu pro bezpenost silniního provozu byly pijaty dležité právní pedpisy týkající se idiských prkaz a výcviku profesionálních idi. Úinky tchto nedávných opatení budou zmeny v následujících letech. Bhem konzultací s odborníky a s veejností byla nicmén zdraznna poteba zlepšení kvality systému udlování prkaz a výcviku se zvláštním zetelem na mladé idie zaáteníky. Souasný pístup k výcviku idi zstává i nadále píliš fragmentovaný a specializovaný. Komise navrhuje prosazovat širší pístup a vzdlávání a výcvik chápat jako globální proces, jakési celoživotní „nepetržité vzdlávání“. Je teba podporovat interaktivní metody a získávání autonomie, a zárove si patin uvdomovat potebu zachování ceny idiských prkaz na rozumné úrovni. • Píprava na zkoušku Cílem je podporovat praktický výcvik ped zkouškou v maximáln bezpených podmínkách. Komise zváží nkolik možností, zejména zahrnutí ízení s doprovodem do procesu vedoucího k vydání idiského prkazu. V pípad osob zapojených do pípravy, jako jsou doprovodné osoby a instruktoi, bude zváženo zavedení harmonizovaných minimálních požadavk. • Zkouška za úelem získání idiského prkazu Zkouška za úelem získání idiského prkazu by se nemla omezovat jen na provení uchazeových znalostí pravidel silniního provozu nebo jeho schopnosti ovládat vozidlo. Komise zváží další zpsoby rozšíení idiských schopností nebo i zavedení posuzování hodnot a chování, které souvisejí s bezpeností silniního provozu (uvdomování si rizik) a s defenzivním a energeticky úinným zpsobem jízdy (posílení klíových prvk ízení ohleduplného k životnímu prostedí v rámci plán pípravy na teoretické a praktické zkoušky). • Výcvik po vydání idiského prkazu
CS
5
CS
Je teba prozkoumat otázku prbžného výcviku neprofesionálních idi po vydání idiského prkazu, a to zejména vzhledem k tomu, že s problémem stárnoucího evropského obyvatelstva nabývá otázka zachování schopností starších lidí ídit vozidlo na významu. Možná opatení v této oblasti budou muset zohlednit právo osob s postižením a starších osob na pohyb a poítat s pijetím alternativních ešení. Opatení: Komise bude s lenskými státy vhodným zpsobem spolupracovat na rozvoji spolené strategie vzdlávání a výcviku v rámci bezpenosti silniního provozu, zejména vetn zalenní doby uení do pípravy na získání idiského prkazu, jakož i spolených minimálních požadavk na instruktory v autoškolách. Cíl . 2: Zesílit prosazování pravidel silniního provozu Podle hodnocení ex-post tetího evropského akního programu pro bezpenost silniního provozu hraje prosazování pravidel i nadále hlavní roli ve vytváení podmínek umožujících znané snížení potu úmrtí a zranní, a to zejména pokud je intenzivn uplatováno a propagováno. Veejné konzultace rovnž potvrdily, že prosazování pravidel by mlo být dležitou souástí nových smr politiky v oblasti bezpenosti silniního provozu. Plného potenciálu evropské strategie prosazování rozhodn nebylo bhem pedchozího programu dosaženo, zejména proto, že ve vci návrhu Komise týkajícího se peshraniního prosazování pravidel nedošlo k žádnému pokroku. Strategie by mla být vybudována na tchto osách: • Peshraniní výmna informací v oblasti bezpenosti silniního provozu Práce na návrhu smrnice usnadující prosazování v oblasti bezpenosti silniního provozu, která zaala v roce 2008, by mla pokraovat. Navržené znní6 zamující se na usnadnní výmny informací o pestupcích v oblasti bezpenosti silniního provozu je krokem ke spravedlivjšímu zacházení s osobami, které pestupek spáchají. • Kampan zamené na prosazování pravidel Vtší míra koordinace a sdílení osvdených postup napomáhají výrazn úinnjšímu prosazování a kontrolám. Zásada cílených kontrolních kampaní, která již byla zorganizována v nkolika lenských státech a mezi nimi, by mla být podpoena a zavedena i v ostatních zemích. Ze zkušeností krom toho vyplývá, že nejúinnjších výsledk lze dosáhnout kontrolní politikou v kombinaci s informováním uživatel. Komise bude tedy i nadále podporovat opatení zamená na šíení informací a osvty, a to zejména mezi mladými lidmi. • Technologie vozidel na podporu prosazování Vývoj technologií, jako jsou napíklad palubní systémy poskytující informace o aktuálních maximálních povolených rychlostech v reálném ase, by mohly pispt ke zlepšení kontroly maximální rychlosti. Vzhledem k tomu, že na silnicích se neustále zvyšuje poet lehkých užitkových vozidel, ímž také narstá riziko jejich úasti na dopravních nehodách, mla by 6
CS
S ohledem na píslušné právní pedpisy EU týkající se ochrany osobních údaj.
6
CS
být rovnž prozkoumána instalace omezova rychlosti v takových vozidlech v souladu s liniemi, které již Komise urila7, a s ohledem na vedlejší pínosy pro životní prostedí a klima. Pokud jde o ízení pod vlivem alkoholu, mly by být tresty doprovázeny preventivními opateními. Komise tedy prozkoumá, do jaké míry jsou vhodná opatení pro zavedení povinné instalace alkoholových imobilizér do vozidel, napíklad pokud jde o profesionální dopravu (jako jsou školní autobusy). • Vnitrostátní cíle prosazování Úinnost politik v oblasti bezpenosti silniního provozu z velké míry závisí na intenzit kontrol dodržování požadavk na bezpenost. Komise podporuje stanovení vnitrostátních kontrolních cíl, které se poté zahrnou do „vnitrostátních plán prosazování8“. Opatení: • Komise bude s Evropským parlamentem a Radou spolupracovat na zavedení peshraniní výmny informací v oblasti bezpenosti silniního provozu. • Komise bude pracovat na vývoji spolené strategie prosazování právních pedpis týkajících se bezpenosti silniního provozu, vetn: 1.
možnosti zavedení omezova rychlosti u lehkých užitkových vozidel a povinné instalace alkoholových imobilizér v nkterých zvláštních pípadech;
2.
zízení vnitrostátních provádcích plán.
Cíl . 3: Bezpenjší silniní infrastruktura K nejvtšímu potu smrtelných nehod dochází na venkovských a mstských silnicích (56 % a 44 % v roce 2008 ve srovnání s 6 % na dálnicích). Ml by proto být nalezen zpsob postupného rozšiování píslušných zásad bezpeného ízení infrastruktury na vedlejší silniní síti v lenských státech, a to s ohledem na zásadu subsidiarity. Komise zajistí, aby žádosti o financování z fond EU týkající se silniní infrastruktury v lenských státech obsahovaly požadavky na bezpenost. Bude rovnž prozkoumána možnost rozšíení této zásady na vnjší pomoc. Opatení: Komise pijme tato opatení: 1.
7 8
CS
zajistí, aby bylo financování z evropských fond poskytnuto pouze na infrastrukturu, která spluje požadavky stanovené ve smrnicích týkajících se bezpenosti silniního provozu a bezpenosti tunel;
KOM(2009) 593 v koneném znní. Viz doporuení Komise 2004/345/ES o prosazování právních pedpis v oblasti bezpenosti silniního provozu. Ú. vst. L 111, 17.4.2004, s. 75).
7
CS
2.
bude prosazovat uplatování píslušných zásad na ízení bezpenosti infrastruktury na vedlejší silniní síti v lenských státech, zejména pomocí výmny osvdených postup.
Cíl . 4: Bezpenjší vozidla V období, na nž se vztahoval tetí evropský akní program pro bezpenost silniního provozu, bylo dosaženo znaného pokroku, pokud jde o bezpenost vozidel. Akoliv byla zvýšena bezpenost automobil – ásten díky širokému používání pasivních bezpenostních zaízení, jako jsou bezpenostní pásy a airbagy a zavedení elektronických bezpenostních systém – jiným vozidlm, zejména motocyklm, se stejné pozornosti nedostalo. Krom toho bude v nadcházejících letech poteba ešit nové problémy týkající se bezpenosti s ohledem na zvyšující se podíl vozidel používajících alternativní pohon. • Vozidla dneška Bhem posledních let bylo pijato nebo se pipravuje mnoho technických norem a požadavk týkajících se bezpenosti vozidel9. Jejich vliv se pln projeví v nadcházejícím desetiletí. Vozidla by po uvedení na trh mla po celou dobu své životnosti splovat bezpenostní normy. Komise zhodnotí a na základ posouzení dopad pípadn navrhne opatení v oblasti harmonizace a postupného posilování právních pedpis EU týkajících se technických prohlídek10 a silniních technických kontrol11. Koneným cílem by mohlo být dosažení vzájemného uznávání kontrol vozidel mezi lenskými státy. V souasné dob jsou údaje o vozidlech (schválení typu, registrace, výsledky kontrol atd.) vedeny v každém lenském stát jiným zpsobem. Komise prostuduje možnost zavedení evropské elektronické platformy s cílem usnadnní výmny tchto informací. • Vozidla zítka Jak je uvedeno ve sdlení Komise o „Evropské strategii pro istá a energeticky úinná vozidla“12, je vývoj a zavádní vozidel s alternativním pohonem v následujících deseti letech hlavní prioritou, aby se dosáhlo snížení dopadu silniní dopravy na životní prostedí. Nkterá z tchto vozidel však mají vlastnosti, které je radikáln odlišují od klasických vozidel a které mohou mít vliv na bezpenost. Je tedy nezbytné postupovat integrovan a koordinovan s cílem jasn urit dopad na všechny dotené faktory (jako je infrastruktura a její zranitelní uživatelé) a nabídnout ešení (výzkum, normalizace atd.). Významný píspvek k bezpenosti silniního provozu se rovnž oekává od zavedení takzvaných „systém založených na spolupráci“, kdy si vozidla vymují údaje a jsou v interakci s infrastrukturou a okolními vozidly, aby byli idii co nejlépe informováni, omezila se rizika nehod a dopravní toky byly plynulejší. Opatení:
9 10 11 12
CS
Napíklad návrh naízení o schválení dvoukolových a tíkolových vozidel a tykolek se bude zabývat bezpeností motocykl. Ú. vst. L 141, 6.6.2009, s. 12. Ú. vst. L 203, 10.8.2000, s. 1. KOM(2010) 186.
8
CS
Komise pijme tato opatení: 1.
vypracuje návrhy na podporu pokroku v oblasti aktivní a pasivní bezpenosti vozidel, jako jsou motocykly a elektromobily;
2.
vypracuje návrhy na postupnou harmonizaci a posílení technických prohlídek a silniních technických kontrol;
3.
dále posoudí dopady a pínosy systém založených na spolupráci za úelem urení tch nejpínosnjších aplikací a doporuí relevantní opatení pro jejich synchronizované zavedení. Cíl . 5: Podpora používání moderních technologií za úelem zvýšení bezpenosti silniního provozu
Bhem období, na nž se vztahoval tetí evropský akní program pro bezpenost silniního provozu, bylo provedeno mnoho studií a výzkumných inností týkajících se inteligentních dopravních systém (ITS). Tyto systémy mají potenciál hrát významnou roli ve zvýšení bezpenosti provozu, napíklad pomocí zavedení systém detekce dopravních nehod a dohledu nad silniním provozem, které jsou schopné poskytovat úastníkm silniního provozu informace v reálném ase. V rámci provádní akního plánu pro ITS13 a navržené smrnice o ITS14 Komise zejména navrhne technické specifikace nezbytné pro výmnu údaj a informací mezi vozidly (V2V), mezi vozidly a infrastrukturou (V2I) a mezi infrastrukturami (I2I). Možnost rozšíení používání pokroilých systém pro podporu ízení (ADAS), jako je systém varování pi vyboení z pruhu, varování ped kolizí nebo rozpoznávání chodc tím, že se jimi vybaví stávající užitková a/nebo osobní vozidla, by rovnž mla být dále posouzena. Zrychlené zavádní a široké pejímání takových aplikací zvyšujících bezpenost trhem je teba podpoit, aby mohl být využit jejich plný potenciál. V následujících sedmi letech by ITS mly rozhodným zpsobem pispt ke zlepšení úinnosti a rychlosti pi záchranných akcích, a zejména pi zavádní služby celoevropského palubního tísového volání, systému eCall15. Ml by být zvážen dopad a oblast psobnosti rozšíeného užívání systému eCall, a to zejména za úelem zlepšení záchranných akcí v pípad nehod motocyklist, tžkých nákladních vozidel a autobus. Vývoj ITS, zejména palubních systém a pohyblivých zaízení, vzbuzuje z bezpenostního hlediska i pes jejich pozitivní pínos pro bezpenost silniního provozu adu obav (rozptylování, vliv na výcvik atd.), které budou vyžadovat další zvážení. Opatení: V rámci provádní akního plánu pro ITS a navržené smrnice o ITS bude Komise s lenskými státy spolupracovat za úelem:
13 14 15
CS
KOM(2008) 886. KOM(2008) 887. Viz KOM(2009) 434.
9
CS
1.
zhodnocení proveditelnosti vybavení stávajících užitkových a/nebo osobních vozidel pokroilými systémy pro podporu ízení ;
2.
urychlení vývoje systému eCall a posouzení jeho rozšíení na další vozidla. Cíl . 6: Zlepšit záchranné služby a služby následné pée o zranné
Akoliv poet smrtelných nehod se mezi roky 2001 a 2010 snížil, zranných lidí je stále velmi mnoho, jak je vidt v níže uvedeném grafu. Jak zainteresované subjekty bhem veejných konzultací opakovan zdrazovaly, snížení potu zranných by mlo být v následujících deseti letech jedním z prioritních opatení v Evrop. Zranní na silnicích jsou rovnž oznaována jako hlavní problém pro veejné zdraví na mezinárodní úrovni, na njž upozoruje zejména Svtová zdravotnická organizace16 a který byl uznán v rámci desetiletí opatení OSN pro bezpenost silniního provozu. Vývoj potu smrtelných úraz, nehod a zranní v EU 100.000
2.000.000 1.800.000 1.600.000 1.400.000
Nehody, zranní
Smrtelné úrazy
75.000
1.200.000 50.000
1.000.000 800.000 600.000
25.000
400.000 200.000
0
0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Smrtelné úrazy
Nehody
Zranní
Omezení závažnosti zranní zpsobených pi dopravních nehodách vyžaduje zavedení ady rzných opatení zamených napíklad na bezpenost vozidel a infrastruktury, ITS, dostupnost záchranné pomoci, rychlost a koordinaci zásah, úinnost první pomoci a rehabilitace atd. Komise proto bude s pomocí pracovní skupiny, v níž spojí své síly relevantní aktéi, pedstavitelé mezinárodních a nevládních organizací, vládní odborníci a samotná Komise, vyvíjet prvky globální strategie zamené na zranné pi dopravních nehodách a na první pomoc. Pracovní skupina se bude nejdíve snažit dosáhnout spoleného porozumní definicím a konceptm souvisejícím s obmi dopravních nehod a urit postupy na zlepšení prevence a zásah, vetn jejich sociáln-ekonomického dopadu. Na tomto základ by mohly být ureny konkrétní opatení, jako je napíklad výmna osvdených postup, vývoj manuál pro zásahy, spolený pístup k definicím tžkých a lehkých zranní, podpora vytváení spolených záchranných jednotek mezi lenskými státy atd. 16
CS
Svtová zpráva o pedcházení zranním v silniní doprav, WHO, 2004.
10
CS
Opatení Komise ve spolupráci s lenskými státy a dalšími aktéry zapojenými do bezpenosti silniního provozu navrhne vytvoení globální strategie opatení týkajících se zranní pi dopravních nehodách a první pomoci. Cíl . 7: Ochrana zranitelných úastník silniního provozu Vysoký poet smrtelných nehod a vážných zranní, kterým elí zranitelní úastníci silniního provozu, jako jsou idii motocykl, moped, cyklisti a chodci, je významný a v nkterých evropských státech stále roste. V roce 2008 pedstavovali tito úastníci silniního provozu 45 % všech smrtelných nehod na silnicích a statistiky (viz níže uvedený graf) ukazují, že jim až do souasnosti nebyla vnována dostatená pozornost. Vývoj potu smrtelných úraz 2001-2008 -60% -50% -40% -30% -20% -10% 0% chodci
automobily
motocykly
mopedy
autobusy
jízdní kola
zemdlská vozidla
tžká nákladní vozidla
lehká nákladní vozidla
Existují další úastníci, kteí jsou skuten „kehcí“ (napíklad starší lidí, malé dti, osoby se zdravotním postižením) bez ohledu na jejich roli v silniním provozu (chodec, idi, pasažér). Obzvlášt zranitelní jsou zejména v mstských oblastech17. • Jednostopá motorová vozidla V této stále rostoucí skupin úastník je dosažení významného snížení nehod a smrtelných nehod nejtžší. Jak ukazuje níže uvedený graf, snížení pomru smrtelných nehod mezi motocyklisty je nižší než v pípad ostatních úastník silniního provozu18.
17 18
CS
V roce 2008 tvoili lidé starší 65 let 28 % obtí nehod ve mstech. Mezi roky 2001 a 2008 se napíklad pomr smrtelných nehod na silnicích u jednostopých motorových vozidel snížil pouze o 4 % ve srovnání s 35 % v pípad idi a spolujezdc.
11
CS
Vývoj potu sm rtelných úraz v EU 80.000
6.500
5.500
60.000
4.500
50.000 3.500 40.000 2.500 30.000
motocyklisté
všechny smrtelné úrazy
70.000
1.500
20.000
500
10.000 0
-500
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 v šechny smrtelné úrazy
motocy klisté
Problém bezpenosti motocyklist by se ml ešit prostednictvím celé ady opatení s tmito cíli: 1.
Zlepšit informovanost o idiích jednostopých motorových vozidel mezi ostatními úasníky silniního provozu.
2.
Podpoit výzkum a technický rozvoj zamený na zvýšení bezpenosti idi jednostopých motorových vozidel a na zmírnní následk dopravních nehod, jako jsou normy pro osobní ochranné prostedky, airbagy, využívání píslušných aplikací ITS (nap. eCall) a postupné zavedení moderních brzdových systém, vhodných opatení proti nedovolené úprav vozidel atd. Komise navrhne rozšíit platné právní pedpisy EU týkající se kontrol technického stavu i na jednostopá motorová vozidla. Dále by se mlo pokraovat rovnž v probíhajícím úsilí o lepší pizpsobení silniní infrastruktury jednostopým motorovým vozidlm (nap. instalace bezpenjšího zábradlí).
3.
Povzbudit lenské státy, aby se zamily na prosazování maximální rychlosti, zákaz alkoholu za volantem, používání helem, nedovolenou úpravu vozidel a ízení jednostopého motorového vozidla bez ádného idiského oprávnní.
• Chodci, cyklisté V roce 2008 tvoil poet smrtelných nehod cyklist a chodc na silnicích 27 % (47 % v mstských oblastech). Pro mnoho potenciálních cyklist zstávají skutená nebo vnímaná bezpenostní rizika na silnicích rozhodující pekážkou. Vlády jednotlivých stát a místní samosprávy se ím dál více podílejí na podpoe cyklist a chodc, což bude vyžadovat, aby se vnovala vtší pozornost otázkám bezpenosti silniního provozu. Od roku 2003 se na úrovni EU zavádjí právní pedpisy zamené na snížení rizika zranní (nap. nárazníky na pední stran vozidla absorbující energii, moderní brzdové systémy, zrcátka eliminující mrtvý bod atd.). Bude teba prozkoumat další opatení (nap. lepší viditelnost, ízení rychlosti, odpovídající infrastruktura pro bezmotorovou dopravu, oddlení nebezpené smíšené dopravy atd.). Vzhledem k tomu, že problém se týká pedevším mstské
CS
12
CS
správy, bude se muset vtšina opatení zavést na místní úrovni v souladu s akním plánem Komise pro mstskou mobilitu19. S ohledem na výrazné pínosy cyklistiky, pokud jde o životní prostedí, klima, zácpy na silnicích a veejné zdraví, si tento zpsob dopravy zasluhuje, aby byla zvážena možnost podpory jeho dalšího rozvoje. • Starší lidé a osoby se zdravotním postižením V roce 2008 pedstavovaly smrtelné nehody starších osob 20 % všech smrtelných nehod (40 % z toho byli chodci). V dsledku stárnutí obyvatelstva je stále naléhavjší poteba zabývat se zranitelností starších osob v silniním provozu. Znan ohrožené jsou i osoby se zdravotním postižením. Znalosti v této oblasti jsou stále velmi omezené a je zapotebí provést cílený výzkum zahrnující též lékaská kritéria pro posuzování zpsobilosti ídit motorové vozidlo. Opatení • Komise pedloží píslušné návrhy s cílem: 1.
sledovat a dále rozvíjet technické normy na ochranu zranitelných úastník silniního provozu;
2.
zahrnout jednostopá motorová vozidla do systému kontrol vozidel;
3.
zvýšit bezpenost cyklist a dalších zranitelných úastník silniního provozu, nap. prostednictvím podpory výstavby odpovídající infrastruktury.
• lenské státy by mly rozvíjet výmnu informací, komunikaci a dialog mezi úastníky silniního provozu a píslušnými orgány. Komise k tomuto úsilí pispje. 5.
PROVÁDNÍ
5.1
Zlepšení závazk všech zainteresovaných subjekt prostednictvím silnjšího ízení
SMR EVROPSKÉ POLITIKY V OBLASTI BEZPENOSTI SILNINÍHO PROVOZU V OBDOBÍ 2011–2020
• Priority pro provádní acquis EU v oblasti bezpenosti silniního provozu Acquis EU jsou s více než tuctem právních nástroj týkajících se bezpenosti silniního provozu v podstat zavedené. Komise hodlá dát pednost monitorování plného a správného provádní tohoto acquis lenskými státy. • Vytvoení rámce pro otevenou spolupráci mezi lenskými státy a Komisí Ml by být zaveden strukturovaný rámec pro otevenou spolupráci mezi lenskými státy a Komisí s cílem provádt politiku EU v oblasti bezpenosti silniního provozu a monitorovat dosažený pokrok. Tento rámec by zahrnoval:
19
CS
KOM(2009) 490.
13
CS
– tvorbu národních plán lenských stát pro bezpenost silniního provozu. Tyto plány by mly obsahovat popis zpsob dosažení spoleného cíle, v jejich rámci by ml být vypracován harmonogram a zveejovány podrobnosti o národních plánech. Mly by rovnž zahrnovat specifické národní cíle v souladu s konkrétní situací v tom kterém lenském stát; – úzkou spolupráci mezi Komisí a lenskými státy za úelem monitorování pokroku smrem ke spolenému cíli a zlepšování shromažování údaj, sdílení zkušeností, partnerství a výmny osvdených postup. 5.2 Spolené nástroje pro monitorování a hodnocení úinnosti politik v oblasti bezpenosti silniního provozu • Zlepšení monitorování prostednictvím shromažování a analýzy údaj Podle rozhodnutí Rady z roku 199320 jsou lenské státy povinny Komisi sdlovat údaje o dopravních nehodách, jejichž následkem je smrt nebo zranní a k nimž došlo na jejich území, za úelem vytvoení databanky Spoleenství (databáze CARE). Kvalita a porovnatelnost údaj v databázi CARE jsou celkov vyhovující, krom porovnatelnosti údaj o zranných. Krom toho zbývá stále mnoho práce s ohledem na vystavení riziku a na ukazatele výkonnosti. Dostupné údaje a vdomosti o bezpenosti silniního provozu v Evrop byly integrovány a zpístupnny veejnosti na internetu prostednictvím Evropského stediska pro sledování bezpenosti silniního provozu (ERSO). Takovýto integrovaný nástroj je nezbytný pro monitorování uplatování politik v oblasti bezpenosti silniního provozu, hodnocení jejich dopad a navrhování nových iniciativ. Komise se proto bude vnovat dalšímu rozvoji stediska ERSO, vetn opatení týkajících se komunikace a informování oban o otázkách bezpenosti silniního provozu. • Zvýšení informovanosti o nehodách a rizicích Technické šetení nehod mže pinést cenné výsledky, pokud jde o zkušenosti, které jsou užitené pro budoucí vývoj bezpenosti silniní dopravy. Pro leteckou, železniní a námoní dopravu rámec EU vyžaduje, aby lenské státy vytvoily nezávislé orgány zabývající se technickým šetením. Komise prozkoumá, do jaké míry by mohly být zásady a metody uplatované pi technických šeteních po nehodách v ostatních druzích dopravy peneseny do oblasti silniní dopravy tak, aby pi tom byla zohlednna její specifická povaha. S ohledem na sociáln-ekonomický dopad bude zvážena pidaná hodnota vývoje a zabudování záznamník údaj (erných skínk), zejména u služebních vozidel, což již bylo zmínno ve tetím evropském akním programu pro bezpenost silniního provozu. Opatení: • Komise bude s lenskými státy spolupracovat za úelem:
20
CS
Ú. vst. L 329, 30.12.1993, s. 63.
14
CS
1.
podpory partnerství a dalších zpsob spolupráce smující ke zvýšení úrovn bezpenosti lenských stát;
2.
zlepšení shromažování a analýzy údaj souvisejících s nehodami a rozvoje úlohy Evropského stediska pro sledování bezpenosti silniního provozu.
• Komise bude:
6.
3.
peliv monitorovat správné provádní evropského acquis v oblasti bezpenosti silniního provozu;
4.
zkoumat potebu zavedení spolených zásad pro technické šetení dopravních nehod.
ZÁVR
Navržené smry politiky pedstavují plán možných opatení pipravovaných pro píští desetiletí. Dotení aktéi zdraznili (zejména v prbhu konzultací se zainteresovanými subjekty) míru, do jaké Evropa pomocí vytvoení rámce pro opatení a ambiciózní cíle podncuje úsilí na všech úrovních a umožuje dosažení významných výsledk. Navržené smry politiky pedstavují obecný rámec, v nmž by mohly probíhat konkrétní iniciativy na rzných úrovních: evropské, národní, regionální nebo místní. U jednotlivých opatení by byla vypracována náležitá posouzení dopad v souladu se zavedenými zásadami zlepšení právní úpravy EU. Úlohou Komise bude pedkládat návrhy týkající se záležitostí, v nichž má EU kompetence, a ve všech ostatních pípadech podporovat iniciativy na rzných úrovních, povzbuzovat výmnu informací, urovat a propagovat nejlepší dosažené výsledky a peliv sledovat dosažený pokrok.
CS
15
CS
