Smrž
zpravodaj
o
vský červenec 2011
měsíčník, cena 9 Kč, www.smrzovka.cz
Z obsahu: Radnice informuje Smržovské spolky Zprávy ze školky Policie ČR Voda v okolí Smržovky
2–5 6–7 8–9 10–11 12–15
Anketa Noc kostelů Pozvánka na výlet Kvíz Dětský den
Všem občanům a návštěvníkům Smržovky přejeme příjemný letní čas.
15 16–17 18–19 20–21 22–23
foto: Michael Kominik
radnice informuje
Hotovky z radniční kuchyně Neuvažuje město o zastínění hřiště ve Střední Smržovce, v letních dnech není možné na hřišti téměř pobývat? U výše zmíněného hřiště byly pokáceny stromy, počítáte s vysázením nových? Přístřešek nabízený firmou, která hřiště vybavovala, byl příliš drahý, takže uvažujeme o koupi menší „pergoly“ nebo robustnějšího slunečníku. Pokácené stromy rostly na pozemcích Povodí Labe, na našich pozemcích byl pouze nálet, takže jsme o výsadbě nové zeleně zatím neuvažovali. Revitalizace náměstí T. G. Masaryka Poslední květnový den se v Kinoklubu konalo veřejné projednávání studie Bc. Davida Pavlišty „Revitalizace náměstí T. G. Masaryka“. Sešlo se přibližně čtyřicet občanů, kteří chtěli diskutovat o budoucí podobě centra města. Doufal jsem, že účast bude větší, přece jenom se jedná o zásadní proměnu centrální plochy našeho města a o vizi, která by se neměla měnit každé volební období, ale mělo by se na ní pracovat postupně. Nicméně ten, kdo dorazil, mohl z úst autora studie vyslechnout základní defi nice problémů dnešního stavu náměstí a návrhy jejich řešení, opřené o zásadní urbanistické a architektonické principy. Po tomto úvodu následovala diskuze, která byla v úvodu trochu emotivní, vedená v osobní rovině a zabíhající do přílišných detailů, ale postupem času jsme se dostali do fáze, kdy jsme začali řešit opravdu to, kvůli čemu jsme se sešli, tj. základní členění prostoru, obrysy, tvary, uspořádání a funkce náměstí. Samozřejmě jsme dlouze hovořili o řešení parkovacích ploch a zde padl i opodstatněný návrh na větší odsazení budoucí objízdné komunikace od stávající řady domů, kde je obydleno přízemí a nejsou zde nebytové prostory. Další připomínka, kterou pan Pavlišta uvítal, se týkala využití mobilní zeleně (květníky a okrasné kontejnery s parkovými stromy), která by se dala přemisťovat dle akcí kona-
ných na náměstí i s ohledem na zimní údržbu. Po téměř dvou hodinách jsme se rozešli s tím, že navržené připomínky pan Pavlišta zapracuje do studie a tato bude sloužit jako podklad pro jednání o dotacích. Pokud bychom nebyli úspěšní s žádostmi o podporu, chtěli bychom začít z vlastních prostředků v etapách měnit tvář centra města tak, aby z náměstí bylo opět náměstí se všemi jeho funkcemi a ne chaotické parkoviště s „pseudoparčíkem“. Samozřejmě platí stále nabídka k předkládání podnětů a připomínek tak, jak již bylo několikrát avizováno, a to pomocí e-mailu, pošty, telefonu, faxu či osobně. Kontakty pro zasílání námětů a připomínek: město Smržovka náměstí T. G. Masaryka 600 468 51 Smržovka fax: 483 369 307
[email protected],
[email protected]. Zápis z veřejného projednání najdete na www.smrzovka.cz spolu s několika obrázky navrhovaného řešení. Kompletní studii návrhu revitalizace náměstí máte stále možnost si prohlédnout v městské knihovně a infocentru nebo na odboru rozvoje města v přízemí radnice. Děkuji všem, kteří přišli, za jejich názory a ochotu zabývat se správou věcí veřejných. V současné době se množí případy, kdy se nejenom senioři dostanou do finanční či jakékoliv jiné tísně, ne vždy však svojí vinou, kam je možné se obrátit o radu či pomoc ve Smržovce? Je na městském úřadu určená osoba, která má tuto problematiku na starost? Tato problematika je specifická a žádný z úředníků ji nemá v náplni práce, ale pokud někdo přijde s prosbou o radu, určitě mu budeme nápomocni a nasměrujeme ho na patřičnou instituci,
např. poradnu na ochranu spotřebitele. Nápomocno může být také o. s. Most k naději, o jehož aktivitách se můžete dočíst na str. 5. Pane starosto, víte o tom, že se bortí stráň nad nádražím, co s tím uděláte; respektive co udělá dráha anebo už podnikáte kroky, jak ji donutit k nějakému řešení? S Českými drahami jednáme pravidelně. Dle vyjádření ředitele SDC v Liberci je skalní masiv nad nádražím stabilní. Poslední kontrola proběhla letos při vyřezávání náletů v tomto svahu. Mgr. Marek Hotovec starosta města
Termíny jednání ve 2. pololetí roku 2011 Rada Zastupitelstvo města města 5. 6. 9. 27. 9. 6. 18. 10. 8. 11. 7. 29. 11. 13. 12. Řádná jednání – úterý, mimořádná jednání budou svolávána dle potřeby.
Informace pro občany A je tady léto, před námi jsou prázdniny a tolik očekávané letní dovolené. Provozní hodiny městského úřadu se měnit nebudou. Pouze výjimečně dojde k omezení nebo uzavření některého z odborů, to by však nemělo trvat déle než týden. Jménem zaměstnanců městského úřadu přeju všem občanům a návštěvníkům Smržovky příjemné prožití léta a dovolených. Alena Souralová, tajemnice úřadu
Smržovský zpravodaj vydává město Smržovka IČ: 00262579, DIČ:CZ00262579. Povoleno pod reg. č. MK ČR E 10455. Náklad 950 ks. Vychází k prvnímu pracovnímu dni v měsíci. Adresa redakce: Kulturní středisko, náměstí T. G. Masaryka 1, 468 51 Smržovka, telefon: 483 369 325, e-mail:
[email protected] (kulturní středisko),
[email protected] (sekretariát MěÚ), www.smrzovka.cz. Foto viaduktu na titulní straně – Martin Jakoubek. Odpovědná redaktorka: Magda Rajtarová. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit, redakčně upravovat či nezařadit. Za věcnou správnost článků odpovídají jednotliví autoři. Sazba a tisk: Tisk a reklama, Podhorská 22, Jablonec nad Nisou, www.tiskareklama.cz. 2
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
radnice informuje
Výstavba garáží
Křídlatka
Uvolnění lokality u nádraží na výstavbu garáží Na základě žádosti o výstavbu dalších garáží a návrhu jejich umístění do lokality stávajících garáží na pozemku p. č. 16/1 u hlavního nádraží schválila rada města záměr prodeje části pozemku pro výstavbu dalších garáží. Zároveň požaduje, kromě standardního zveřejnění na úřední desce, zveřejnění této informace ve Smržovském zpravodaji. Dle předloženého návrhu jde o umístění devíti nových garáží. K datu 15. června 2011 doručili své žádosti o prodej části pozemku p. č. 16/1 na výstavbu garáže čtyři zájemci. Zájemci o případnou výstavbu mohou bližší informace získat na odboru rozvoje města v přízemí radnice u Mgr. Václ ava U r ba n a, tel.: 483 369 313, 777 802 701, e-mail: rozvoj.mesta@ smrzovka.cz. Případné žádosti o prodej části pozemku na výstavbu garáže je možné podat na podatelně městského úřadu ve druhém patře radnice do 5. září. Václav Urban
Křídlatka patří mezi nejrozšířenější invazní rostliny v našem regionu – nejsou na našem území původní, ale zdomácněly a velmi rychle se rozšířily do volné přírody na úkor místních druhů společenstev. Křídlatka s velkou agresivitou osidluje další lokality, mění druhové složení přirozených společenstev, vytlačuje domácí, citlivější druhy rostlin a na ně vázané živočišné druhy.
jde v době od srpna do září v závislosti na počasí. Při likvidaci bude kladen důraz na minimalizaci dopadů na životní prostředí, zejména spad chemických látek na ostatní vegetaci. Likvidace křídlatky je náročná organizačně, časově i finančně – je nutné, aby proběhla celoplošně, proto budeme rádi za každou pomoc. Stále také probíhá mapování – výskyt křídlatky můžete
V loňském roce proto proběhlo na území našeho města mapování výskytu křídlatky bez dalšího druhového rozlišení, zaznamenáno bylo cca 75 lokalit výskytu. Na základě zjištěných skutečností jsme v únoru letošního roku požádali o dotaci na likvidaci křídlatky z Grantového fondu Libereckého kraje a v květnu nám bylo přiděleno 25 000 Kč. Likvidace křídlatky bude prováděna kombinovaným mechanickým a chemickým ošetřením pracovníky technických služeb města, kteří mají k dispozici požadovanou techniku a mechanizaci, jsou proškoleni v oblasti bezpečnosti práce a hygieny při práci s chemickými prostředky a jsou dokonale seznámeni s místním prostředím. Mechanické ošetření proběhne 1× pokosením v době od čer vna do čer vence – dojde tím ke zmenšení plochy biomasy a k lepšímu přístupu k rostlinám při dalším ošetření. Následné chemické ošetření plochy bude provedeno jedním chemickým postřikem RoundUp Biaktiv na list (případně jiným chemickým prostředkem minimálně stejného účinku a stejného nebo menšího dopadu na životní prostředí). K chemické likvidaci do-
hlásit osobně nebo telefonicky na MěÚ: 483 369 339. Je možné se zapojit i do likvidace a na svém pozemku zajistit likvidaci samostatně – v tomto případě nahlaste zákrok na MěÚ kvůli evidenci. Děkujeme za spolupráci. Více informací získáte na MěÚ nebo na www. reynoutria.cz. Ing. Jarmila Kašpaarrová odbor rozvoje města foto: J. Kašparová
Ať žije bankomat! Bankomat v budově městského úřadu na náměstí T. G. Masaryka je úžasná věc! Dá se zaparkovat těsně u schodů – nemusí se ani vypínat motor, stačí vyběhnout pár schodů… – tomu říkám služba! Co na tom, že bráním chodcům nebo jiným řidičům, zbytečně běží motor, je kravál a smrad, hlavně že pro mě je to pohodlné a jednoduché. Přeci je to služba pro mě – občana, ostatní ať se starají!!! Váš spokojený uživatel bankomatu
Upozornění Rally Bohemia v katastru Smržovky V sobotu 2. července se v katastru Smržovky uskuteční rychlostní zkouška v rámci závodu Rally Bohemia. Průjezd automobilů v 9.30 a 13.35 hodin. Uzavírka dotčených ulic od 7 do 17 hodin. Trasa povede ulicemi Táborová, Hřbitovní, Kostelní a Jablonecká. www.rallybohemia.cz červenec 2011
Smržovský zpravodaj
ŘÁDKOVÁ INZERCE PRODÁM VE SMRŽOVCE RD SE ZAHRADOU 2 BJ, nezařízený, před rekonstrukcí, vhodný k bydlení, rekr. i podnikání info: 608 200 554. @ DVEŘE A ZÁRUBNĚ HYBNER založeno 1999 Levněji než jinde. VŠECHNY DRUHY DVEŘÍ, kvalitní LEVNÉ, ČESKÉ vchodové dveře s tímto kupónem sleva 15 %. Profesionální výřez kovových zárubní. SLEVA na kování, montáž i dveře. Zaměření a odvoz starých dveří ZDARMA! Kompletní montáž. Okna dřevo i plast. www.dverehybner.cz, tel.: 604 404 861 3
radnice informuje
Odpady Na MěÚ jsou zdarma k vyzvednutí žluté odpadové pytle na ostatní plasty z domácnosti (ne na PET lahve), oranžové pytle na nápojové kartony a šedé pytle na drobné kovy z domácnosti. Svoz zavázaných žlutých, oranžových a šedých pytlů proběhne mimořádně v úterý 12. července, další svoz se uskuteční v úterý 2. srpna. Prosíme o přistavení pytlů nejdéle do 6.30 hodin ráno v den svozu! Stanoviště tříděného odpadu v Luční ulici u bytovek bylo rozšířeno o bílý zvon na třídění bílého skla. Děkujeme, že třídíte správně a využíváte nádoby na určený druh odpadu. Sběrný dvůr bude z důvodu konání Rally Bohemia v sobotu 2. července a z důvodu státního svátku ve středu 6. července uzavřen. Děkujeme za pochopení.
Průměrný Čech loni vytřídil 36,6 kilogramu odpadu. Průměrný Čech loni vytřídil 36,6 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. ČTK o tom informovala firma EKO-KOM, která zajišťuje třídění odpadu v celém Česku. Celková míra recyklace obalů se tak v Česku za loňský rok zvýšila o více než šest procent. Zatímco v roce 2009 systém EKO-KOM zajistil v yužití a recyklaci pro skoro 565 600 tun obalových odpadů, v minulém roce již pro více než 603 tisíc tun. Díky třídění odpadů se loni ušetřilo tolik oxidu uhličitého (CO2), kolik vyprodukuje deset procent aut v ČR za rok provozu. Tříděním a recyklací odpadů se podařilo v roce 2010 snížit produkci skleníkových plynů o 954 579 tun CO2 a uspořit tolik energie, kolik v průměru spotřebuje za rok 260 tisíc domácností. Lze to přirovnat ke všem domácnostem jednoho kraje, uvedla firma na základě takzvané LCA analýzy, která posuzuje všechny fáze životního cyklu odpadu a jeho vliv na životní prostředí. Zdroj: 11. číslo elektronického newsletteru časopisu Odpady Proč třídit správně? Důvodů proč třídit, navíc proč třídit správně, je několik: pro šetření surovinami, pro důkladné využití přistavených nádob, pro snadnější manipulaci a do4
třiďování, pro nejefektivnější následné využití, pro dobrý pocit a v neposlední řadě i z fi nančních důvodů. Většinu nádob na třídění PET, papíru a skla má město v pronájmu od svozové firmy. Měsíčně pronájem jednoho žlutého kontejneru na PET nebo modrého na papír vyjde na 126 Kč. Dále platíme každý jednotlivý vývoz nádoby 182 Kč bez ohledu na to, jak je nádoba naplněná. Vývoz kontejneru naplněného nesešlápnutými PETkami nebo nerozloženými krabicemi je stejně drahý jako vývoz nádoby naplněné po okraj sešlápnutými PET nebo rozloženými krabicemi. Navíc město následně od EKO -KOMu obdrží příspěvek za skutečně vytříděné množství – tuny a to znamená, že při správném třídění může příspěvek EKO - KOMu významnou měrou snížit náklady města vynaložené na třídění. Myslet ekologicky znamená jednat ekonomicky.
vých domů. Máme i výdejní střediska, kde je možné si potřebné věci vyzvednout. K tomu je ale zapotřebí doklad ze sociálního odboru o tom, že je člověk v nouzi. Oděvy, které se nedají žádným způsobem využít, se ekologicky zpracovávají. Pokud nám nějaký materiál zbývá, poskytujeme ho i do zahraničí – Kosovo, Afrika. Více informací získáte na našich webových stránkách www. diakoniebroumov.org.“ Děkujeme tímto za pomoc. Zuzana Keraghelová dispečerka dopravy Oblastní středisko Diakonie Broumov 101 00 Praha 10, Vršovická 64 mobil: 603 287 387 tel., fax.: 224 317 203 www.diakoniebroumov.org Ing. Jarmila Kašparová odbor rozvoje města
SBÍRKA Charita Druhým rokem se na nás obrátilo Občanské sdružení Diakonie Broumov s prosbou o pomoc při zprostředkování sbírky použitého ošacení pro pomoc sociálně slabším občanům. Město tuto pomoc neodmítlo a pomáhá zprostředkovat sbírku tím, že informuje občany a poskytne prostor pro sběr. Připomínáme, že město je pouze zprostředkovatelem, nemůže tedy občanům poskytovat pytle nebo krabice, do kterých by mohli věnované věci dávat. Protože nás zajímá další osud vybraných věcí, obrátili jsme se na Diakonii Broumov s dotazem a odpověď přinášíme i vám. „Materiál svážíme každý t ýden v jiném okrese. Sbírky se v lokalitách buď loží do vagonů, nebo se vozí přímo do organizace na dvůr, kde se překládají do velkých klecí a dále putují k dalšímu zpracování. Veškerý posbíraný materiál třídí naši klienti, kteří mají tímto způsobem zajištěnou práci. Klienti bydlí v naší azylové ubytovně v Broumově. Po vytřídění materiál putuje k sociálně potřebným občanům a také do dětských domovů a azyloSmržovský zpravodaj
na rekonstrukci kostela sv. Archanděla Michaela, kterou pořádá občanské sdružení Michael, pokračuje. Finanční dary můžete poukázat na účet č. 196568545/0300 nebo složit do pokladniček, z nichž jedna je umístěna v sekretariátu starosty města Smržovky a druhá v cukrárně U Hájků na náměstÍ T. G. Masaryka.
červenec 2011
radnice informuje
Výběr z usnesení ZM a RM Výběr z usnesení z řádného zasedání rady města č. 4/2011 ze dne 31. 5. 2011 Pronájmy – převody – směny nemovitostí – věcná břemena Rada města: schvaluje záměr prodeje části pozemku p. č. 1858/1 v k. ú. a obci Smržovka. schvaluje záměr pronájmu pozemku p. č. 2750. schvaluje pronájem části pozemku p. č. 3332 o rozloze 230 m2. schvaluje pronájem části pozemku p. č. 3332 o rozloze 240 m2. schvaluje pronájem části pozemku p. č. 1812/8 o rozloze 100 m2. schvaluje záměr prodeje pozemků p. č. 2920 a 2921 v k. ú. a obci Smržovka. doporučuje ZM schválit prodej části pozemku p. č. 1525/6. neschvaluje záměr pronájmu části pozemku p. č. 2418/1 v k. ú. a obci Smržovka. schvaluje záměr pronájmu části pozemku p. č. 2221 v k. ú. a obci Smržovka. Organizační záležitosti a různé Rada města: doporučuje ZM, na základě
doporučení advokátní kanceláře PRECIS, odepsání pohledávky za panem Josefem Lesákem, ve výši 380 760,90 Kč z titulu dlužného nájemného a dluhu na vodném a stočném za užívání nebytových prostor v Parkhotelu Smržovka. schvaluje umístění značek B29 – zákaz stání v ulici Sportovní mezi panelovými domy. schvaluje pronájem obecního bytu 3+1 o celkové ploše 127 m2 ve druhém nadzemním podlaží domu č. p. 690, Hlavní ul., Smržovka. doporučuje ZM schválit přijetí úvěru ve výši 12 774 750 Kč na zaplacení výměru FÚ. doporučuje ZM schválit návrh rozpočtového opatření č. 1/2011 v předloženém znění. schvaluje, v souladu s § 102 odst. 2 písmeno j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, novou organizační strukturu městského úřadu dle předloženého schématu s platností od 1. 7. 2011. schvaluje termíny a program jednání rady ve 2. pololetí roku 2011 následovně, jednání č. 5. – 6. 9. (RO č. 2/2011, Nová Smržovka, příprava ZM 27. 9.), jednání č. 6. – 18. 10. (RO 3/2011, správa nemovitého majetku, příprava ZM 8. 11.), jednání
č. 7 – 29. 11. (RO č. 4/2011, Nová Smržovka správa nemovitého majetku, příprava ZM 13. 12.). na základě žádosti, schválila finanční příspěvek pro Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, U Muzea 398/4, Jablonec nad Nisou na pořádání 20. ročníku Mariánské pouti v Kristiánově v Jizerských horách dne 3. září 2011, ve výši 1 000 Kč. po projednání, nepovoluje, na základě žádosti Ing. Františka Fialy, provozování prodejních trhů ve městě v roce 2011. schvaluje aktualizovaný provozní řád dětského hřiště v předloženém znění. vyslovuje pochvalu organizátorům akce „Prolínání“, která proběhla v sobotu 21. 5. 2011. schvaluje zvýšení částky na pořízení dárkového balíčku pro občany, kteří dosáhnou významného životního jubilea na 350 Kč. Upraveno pro zveřejnění podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Alena Souralová tajemnice úřadu
Terénní sociální programy Liberecko, Jablonecko, Českolipsko Most k naději o. s. Bezplatně a anonymně pomůžeme lidem, kteří si nevědí rady. Poskytujeme a zajišťujeme poradenství a zprostředkování odborné pomoci při: zprostředkování kontaktu s institucemi a úřady. asistenční služba (doprovod na úřady, instituce, k lékaři). Poradenství: finanční (dluhy, exekuce). bytové a ubytovací (spolupráce s ubytovnami a dalšími ubytovacími zařízeními). doklady (pomoc při vyplňování žádosti, podání informací při
červenec 2011
Projekt IP 1 „Služby sociální prevence v Libereckém kraji“ CZ.1.04/0.1.00/05.00023 dle rozhodnutí č. OPLZZ-ZS-12/2009 je financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost z Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu ČR. žádostech a zhotovování dokladů). zdravotní (spolupráce s lékaři – vyhotovení zdravotních posudků, odborná psychologická pomoc), anonymní testování na HIV a HC. sociální (spolupráce s odborem sociálních věcí; předávání informací a potřebných kroků při žádostech a vyřízení: dávek, příspěvku na bydlení…). rodinné (spolupráce s OSPOD,
Smržovský zpravodaj
PMS – alternativní řešení trestných přestupků). pracovní (spolupráce s ÚP a s pracovní agenturou, pomoc při vyhotovování životopisu, příprava na pracovní pohovor). Terén Jablonecko tel: 725 457 259 e-mail:
[email protected] www.mostknadeji.cz. 5
Smržovské spolky
Rok se smržovskými myslivci Červenec Červenec je měsícem, na který se těší nejen děti, jelikož jim začíná období volna, ale i dospělí, kteří velice často s dětmi odjíždějí na dovolené. Je to čas nejen dovolených, ale také velice častých rodinných a turistických výletů do přírody, dětských táborů a samozřejmě také období spojené s houbařením. Proto se v této době s člověkem v přírodě setkáváme mnohem častěji než po zbytek kalendářního roku. V červenci začíná hlavní houbařská sezóna, která, pokud to počasí dovolí, láká do přírody stále více nadšenců. Povědomí veřejnosti a její mykologické znalosti jsou u nás vcelku tradicí, což se nedá říct např. o zemích západní Evropy, kde se sběrem hub zabývají velice často jen vyškolení sběratelé, kteří sběr provozují za účelem přivýdělku. V naší krajině je však velmi oblíben sběr téměř veškerých lesních plodů, jelikož se snažíme využít všeho, co nám příroda nabízí. Snad právě proto se v letních měsících lidé velmi často upínají ke sběru hub, později i borůvek, malin a ostružin. I tak je však potřeba podotknout, že přírodu máme jen jednu, a proto bychom se k ní měli i umět chovat. Také bychom se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem vodíme na procházky své psy. Pes by neměl volně pobíhat a měl by se chovat klidně. Vodítko by v takovém případě mělo být zcela běžnou samozřejmostí.
Trofeje, autor: Jiří Srna. S častými návštěvami lesa je však také spojen i čilý ruch v revíru. Zvěř bývá velmi často nervózní, plašena a právě proto hodně migruje po revíru, nejčastěji přes komunikace využívané člověkem. Proto je potřeba dbát v tomto období 6
zvýšené opatrnosti při jízdě automobilem. O to více je to potřeba, vezme-li v úvahu, že v červenci začíná srnčí říje a srnci jsou tak schopni takřka bezhlavě přebíhat ve svém teritoriu za říjnými srnami bez ohledu na provoz. Srnci mají již svá teritoria dobře vyznačená a v případě, že se objeví nezvaný host v podobě konkurenčního srnce, může docházet i k potyčkám. Silnější ze srnců pak většinou vítězí a náleží mu tak dané teritorium, ve kterém se mohou následně pářit. Srny pak vyzývají srnce k páření hlasitým pískáním, které je vábí i na vzdálenost několika set metrů. Velmi často tak můžete toto pískání při procházkách krajinou zaslechnout, a máte-li štěstí, uvidíte i okamžik, kdy srnec srnu „pokládá“, tedy se s ní páří. Na vaši přítomnost pak může srnec reagovat silným bekavým hlasem, připomínajícím štěkání psa. Jakmile se srnec se srnou spáří, dochází k vývoji plodu, který se však na čas pozastaví, aby se srnče nerodilo v zimním období. Lov v červenci je zaměřen převážně na lov srnců, a to srnců odstřelových, kteří jsou z hlediska genetiky nevhodní k dalšímu rozmnožování a chovu. Každý z myslivců tak musí před výstřelem pečlivě zvážit a posoudit daného srnce z mnoha hledisek a samozřejmě si musí být jist i věkem srnce. S věkem souvisí také kvalita paroží. U mladých srnců se s každým rokem paroží vyvíjí a mění, zpravidla je silnější a kvalitnější. U starých srnců pak můžeme pozorovat obrat a postupné snižování kvality trofeje. V našem sdružení se tak snažíme nejprSmržovský zpravodaj
ve lovit srnce vhodné k lovu a redukovat tak stavy srnčí zvěře dle zákona. Navíc je potřeba redukovat lovem i množství lišek, které jsou přirozenými predátory pro většinu mláďat. Lov lze také soustředit na černou zvěř, kdy lovíme selata a lončáky, tedy v případě, že zavítají do našich končin. V červenci se navíc zabýváme intenzivní přípravou na zimní období, které se s každým dalším měsícem blíží, a tak je naší prioritou příprava sena do krmelců a příprava letniny. Sena se dělají společně. Letninu si však musí každý člen připravit sám. S kosením luk a přípravou sena je však spojeno i nebezpečí škod na srnčí zvěři, kdy velice často dochází ke zranění malých srnčat, zalehlých v lukách. Takovým případům je potřeba předcházet a zredukovat tak možnost vzniku škod. Nejlepším způsobem je kontaktovat příslušné myslivecké sdružení v místě kosení, které může zajistit procházení kosených ploch s loveckými psy před kosením, případně instalaci plašičů, jelikož prevence je velice důležitá. A protože letní měsíce jsou jako stvořené pro výlety a procházky, přejeme vám i my spoustu krásných zážitků a příjemných okamžiků prožitých v naší krásné přírodě, a zároveň vás žádáme, abyste se zamysleli nad výše napsanými řádky a abyste se k přírodě chovali tak, jak jen si zaslouží za to, co nám vše nabízí. Myslivosti zdar! Vaši myslivci foto: O. Suchomel ml. červenec 2011
Smržovské spolky
Výlet do německého Rammenau V neděli 5. června jsme se na pozvání našich přátel vydali do Rammenau. Sraz byl v sedm hodin ráno před radnicí a sešlo se nás čtyřiatřicet ve všech věkových kategoriích. Těšili jsme se jak na každoroční soutěž koňských spřežení, tak na pěší výlet do okolí tohoto hornolužického městečka. Nejsou tam sice žádné hory jako u nás, ale cílem výletu byl jeden z nejvyšších kopců s vyhlídkou do okolí. Do Rammenau jsme dorazili před devátou hodinou a byli jsme přivítáni před jejich „Scheune“. Pro ty, kdo ještě nevědí, je to upravená dřevěná stodola sloužící jako společenská místnost. Poseděli jsme u kafe nebo čaje, kterými nás přivítaly místní hospodyňky. Po upřesnění programu jsme se rozdělili na dvě skupiny. Větší, dvacetičlennou turistickou, a zbytek, který dal přednost prohlídce místního zámku. Ten lákal zejména proto, že jako státní památka byl spolkovým státem Sasko, který je jeho vlastníkem, nově a krásně opraven. Turisti se vydali severním směrem okolo Horního rybníka. Po delším pochodu lesem a překonání pro nás mírného stoupání jsme došli na Hochstein, vysoký 449 m. Bylo nám sděleno, že jsme právě zdolali nejv yšší horu zdejšího okolí. Na vrcholu není rozhledna, ale pouze vyhlídka z vrcholu skal. Pro pře-
rostlé okolní stromy toho však moc vidět není. Po občerstvení jsme se vraceli jinou cestou, opět lesem, jehož stín nás chránil před žhnoucím sluncem. Nejdříve jsme došli k zatopenému žulovému lomu, u kterého jsme piknikovali při naší první návštěvě Rammenau. Odtud jsme pohodlně přes dálnici, mostem pro zvěř, došli k místu, kde již čekaly grily a naše „kulturní“ skupina. Poseděli jsme společně, popovídali si a všichni pohromadě jsme se vrátili k zámku, abychom se podívali na finálovou přehlídku soutěžících spřežení.
Na nádvoří zámku nás přivítala paní starostka, kterou někteří z nás již dobře znají, starostkou Rammenau je totiž více než dvacet let. Protože kočáry dojížděly postupně s delšími časovými intervaly, mnozí z nás využili volný čas i k prohlídce krásného zámeckého parku.
Po skončení přehlídky nám naši přátelé ještě ukázali starou kovárnu. Po kompletní a nákladné rekonstrukci provedené za přispění evropských fondů je zde v provozu umělecká kovárna. Mladý kovář nám předvedl ruční výrobu krásných, jemných předmětů, které je možno si koupit ve vedlejší prodejničce. Zde se prodávají i další výrobky asi dvanácti firem z místa i blízkého okolí, např. ruční práce, likéry, svíčky a podobně. Něco jsme koupili, rozloučili se s přáteli a hurá domů. O půl osmé jsme se již loučili před naší radnicí. Výlet se povedl, počasí přálo, bylo to milé. Teď je řada na nás, abychom přátelům z Rammenau ukázali krásy naší Smržovky a jejího okolí. M. Svobodová, fota: M. Šestko červenec 2011
Smržovský zpravodaj
7
školka Poděkování Děkujeme rodičům našich dětí z a materi ální podporu a váženým sponzorům za jejich dary pro děti. Jmenovitě panu Petru Kadeřábko vi, paní Věře Volechové, paní Dagmar A r no š to vé, paní Ireně Kobrové, panu Vladimíru Hejralovi, panu Radku Stojanovi. Všem přejeme pohodové léto a těšíme se na další spolupráci v novém školním roce. Za děti a kolektiv MŠ Dagmar Laštovičková
Prázdniny Mateřská škola ve Smržovce oznamuje, že bude uzavřena od 11. července do 14. srpna 2011 z důvodu čerpání řádné dovolené a malování. Všem přejeme klidné, slunečné léto a těšíme se na spolupráci v dalším školním roce. Dagmar Laštovičková, ředitelka MŠ 8
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
školka, škola
Oddělení Broučků se loučí s mateřskou školou…
…stejně tak i oddělení Berušek.
Poděkování Děkuji všem učitelům a celému vedení ZŠ Smržovka za obdivuhodný přístup ke svému povolání. O vzdělávání a výchovu dětí pečují nejen v době školního vyučování, ale i ve svém volném čase, kterého jim tak pro sebe moc nezbývá. Jelikož mohu srovnávat, tak věřte, že tento přístup na jiných školách opravdu není běžný, bohužel. Jelikož nejsem ze Smržovky, tak jsem velice ráda, že můj syn může navštěvovat právě tuto školu, kam přestoupil do 5. třídy. Patří vám veliké a upřímné díky a přeji vám krásné prázdniny a zasloužený odpočinek! Martina Zelinková
fota: archív MŠ Smržovka červenec 2011
Smržovský zpravodaj
9
Policie ČR Smržovka
Policie hlásí… Je léto, s jakými problémy se nejvíc potýká policie ve Smržovce v tomto ročním období? V období jara a léta nás nejvíce zatěžují jako každoročně krádeže vloupáním do rekreačních objektů, nejvíce v lokalitách Nová Ves n. N., Horní Černá Studnice, Horní a Dolní Maxov a Jindřichov. Tímto prosím občany, pokud by si všimli jakékoliv podezřelé osoby nebo motorového vozidla v oblastech rekreačních chat, aby zavolali na služební mobilní telefon 728 476 474 nebo přímo na linku 158. Zvyšuje se počet krádeží? Co nejvíce zloděje zajímá? Při objasňování případů zjišťujete, že jdou „najisto“ a tak prostředí i třeba majitele svých loupežných cílů znají, nebo jdou „naslepo“? Objevují se často „známé firmy“, nebo finanční tíseň přivádí k nekalým úmyslům i lidi dosud bez kriminální minulosti? Je doba dovolených a odjezdů, jaká je rada pro zabezpečení bytu, domu, garáže? Trestná činnost ve služebním obvodě OOP Smržovka v porovnání se shodným obdobím roku 2010 mírně stoupá, ke konci června roku 2010 bylo spácháno celkem 144 trestných činů, k 15. 6. 2011 bylo spácháno celkem 163 trestných činů. Zloději se nejvíce zaměřují na krádeže vloupáním do objektů (především rekreačních chat), ze kterých nejčastěji odcizí elektroniku, sportovní vybavení a starožitnosti, jsou ale i zloději, kteří odcizí pouze potraviny a oblečení. Zloději si většinou v denní době objekty krádeží tipují a v nočních hodinách již jdou krást „najisto“, sešli jsme se již i se zlodějem, který si objekty krádeží tipoval při roznosu letáků pro obchodní domy. Jsou i zloději, kteří zaměřili svou pozornost na jednu lokalitu, kterou dobře znají a opakovaně se tam vracejí. Trestnou činnost páchají jak pro nás „známé firmy“, tak osoby dosud netrestané. Pokud mám radit, jak nejlépe zabezpečit svůj byt, dům nebo garáž v době odjezdu na dovolenou, tak samozřejmě nejlepším způsobem je elektronické zabezpečovací zařízení a kamery. Jsou ale i jiná a levnější zabezpečovací zařízení nebo bezpečnostní zámky na dveře 10
a okna, určitě více poradí ve specializovaných prodejnách. Na besedách vždy lidem radíme, aby poprosili někoho z rodiny nebo ze sousedů, aby jim pravidelně vybíral poštovní schránku, protože i plná schránka dopisů a letáků může zloděje přilákat. V médiích probíhají občas zprávy o „důvtipu“ zlodějů, takže např. vykradou i součásti aut. Objevují se takové případy i tady? Ještě zde působí „skupinka“, která vykrádala naftu a benzín z aut? Ve služebním obvodě OOP Smržovka je evidován od počátku roku 2011 jeden případ krádeže čtyř kusů kol z osobního motorového vozidla, který byl spáchán ve Smržovce – ulice Kostelní. Jiný případ krádeží součástek motorových vozidel není na OOP Smržovka evidován. Od počátku roku 2011 byly na Obvodním oddělení Policie ČR Smr žovka zaevidovány čtyři případy krádeží nafty z motorových vozidel – jeden případ v březnu, dva v dubnu a jeden v květnu. Ve všech případech se jednalo o krádeže nafty z nákladních vozidel nebo z pracovních strojů. Od 10. 5. 2011 není evidován žádný případ krádeží nafty. Zvyšuje se výskyt a jaké máte zkušenosti s lidmi pod vlivem návykových látek? Jsou ve Smržovce místa, kde se takoví lidé scházejí a zůstávají po nich na místě injekční stříkačky, atd.? Takovým místem bývají i altány v parku, někdy i zastávky vlaků a autobusů? Kontrolujete tato místa? Jak si Smržovka a okolí vůbec stojí v této pozici? Přibývá tady mladých lidí, kteří přicházejí pod vlivem těchto látek do konfliktu se zákonem? Přibývají i šoféři, dají se odhalit? Samozřejmě se osoby pod vlivem návykových látek ve Smržovce vyskytují. Zkušenosti policie s těmito lidmi, a mohu říci, že čím dál častější, jsou pouze negativní. Většinou jsou to osoby bez stálého zaměstnání a bez trvalého příjmu, a aby sehnaly finance na koupi návykových látek, páchají trestnou činnost, většinou se jedná o drobné krádeže. Samozřejmě máme vytipovaná místa, kde se tyto osoby scházejí a provádějí se pravidelné kontroly těchto lokalit jak v denní, tak noční době. Policie má k dispozici testery na požití návykových Smržovský zpravodaj
látek DrugWipe 5+. Ze strany policistů OOP Smržova a DI Jablonec n. N. jsou prováděny kontroly na zjištění požití návykových látek, ale od počátku roku nebyl evidován žádný případ jízdy pod vlivem návykových látek. Někdy se stává, že lidé, např. důchodci, se dostanou ne vlastní vinou do nějaké životní tísně, v jakých případech se mohou obrátit na policii a co je v kompetenci policie řešit? (V poslední době případ, kdy exekutor zabaví majetek a zapečetí dům, kde mají doživotní právo bydlet, za dluhy může někdo jiný, nebo nemocný člověk nikoho nemá a pohybuje se venku ve stavu, kdy je ohrožen na životě, atd.). Takových případů zřejmě bude přibývat. Jak je řešit, kam se obracet? Policie slouží veřejnosti, jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti. Občané se mohou na policii obracet v případech, kdy jsou výše uvedené hodnoty ohroženy. Policii nepřísluší případy, kdy jsou výše uvedené hodnoty dle laického pohledu občana ohroženy, ale tyto jsou ohroženy v souladu se zákonem, např. práce exekutorů – v tomto případě se jedná o občanskoprávní spor a občané mohou svá práva uplatňovat pouze soudní cestou. Zvýšila opětovná oprava hlavní silnice nehodovost? Hlídáte v letním období více řidiče, jestli dodržují rychlost? V jakých úsecích bývá nejvíce havárií? Snížila se nehodovost na hlavním tahu od Jablonce n. N. do Tanvaldu, když se rozšířila a upravila vozovka? Opětovnou opravou hlavní pozemní komunikace č. I/14 ve Smržovce se nehodovost nezvýšila. Dopravní inspektorát v Jablonci n. N. provádí ve služebním obvodě OOP Smržovka pravidelné měření rychlosti, především v ul. Jana Švermy a ul. Hlavní. Nejvíce nehod ve Smržovce je evidováno na hlavní pozemní komunikaci č. I/14, vedoucí přes Smržovku na Tanvald. Po opravě a rozšíření hlavní pozemní komunikace č. I/14 se nehodovost na tomto úseku snížila o padesát procent. červenec 2011
Policie ČR Smržovka Už jste jako hlídky vyrazili na kolech? Ano, od počátku května jsou již plánovány pravidelně minimálně 2× v týdnu cyklohlídky. V rámci těchto provádíme především preventivní činnost a hlídkovou činnost, kontrolujeme i správné parkování vozidel v obcích, provádíme dohled nad Besip (kontrola vozidel a osob, ukládání blokových pokut). Dále provádíme kontroly rekreačních chat, hlídkovou činnost na cyklotrasách a v hůře dostupných terénech.
Ano, srážky řidičů motorových vozidel, především potom s lesní zvěří, jsou poměrně časté. Pokud řidič motorového vozidla porazí lesní zvěř, je v každém případě (i z důvodu dalšího jednání s pojišťovnami) lepší, pokud na místo přivolá Policii ČR, která následně po zadokumentování věci zajistí odvoz uhynulé zvěře. Pokud se jedná o domácí zvíře, opět by měl řidič volat Policii ČR, protože za domácí zvíře je odpovědná nějaká osoba, která by následně měla uhradit vzniklou škodu.
Objevují se srážky řidičů se zvířaty? Jak reagovat, když se takové neštěstí stane? Nejedná se jen o lesní zvěř, ale i o domácí mazlíčky.
Máte i nějakou veselou příhodu z policejní služebny či terénu? Bohužel policejní práce přináší spíše ty smutné příhody.
Nesmíme ještě zapomenout, že jsou prázdniny, přibývá úrazů dětí a úrazů při rekreaci, sportu, které by musela policie řešit? Policie řeší pouze úrazy dětí, které zaviní cizí osoba, tyto se stávají v průběhu celého roku a v době prázdnin jich nepřibývá. Jaký je vzkaz pro občany města Smržovky od vedoucí místní policie? Jako pokaždé přeji občanům Smržovky mnoho zdraví, pěknou dovolenou, dětem krásné prázdniny, a aby se s Policií ČR setkávali pouze při preventivních akcích a besedách. npor. Mgr. Zuzana Nechanická vedoucí oddělení
Preventivně dopravní akce ve Smržovce V pátek 10. června se uskutečnila ve Smržovce preventivně dopravní akce zaměřená na poskytování první pomoci ze strany řidičů v případě dopravní nehody. Policie akci pořádala ve spolupráci s Oblastním spolkem Českého červeného kříže v Jablonci n. N. Na stanovišti v ulici Jana Švermy oslovení řidiči měli možnost vyzkoušet si poskytování první pomoci na figurantech, kteří měli na těle maskovaná zranění. Jednalo se o dvě zraněné dívky, jedna měla tržnou ránu na ruce a druhá utrpěla otevřenou zlomeninu holenní kosti. Ošetření zraněných figurantů si během akce vyzkoušelo celkem jednadvacet řidičů. Z jejich strany se tato akce setkala s kladným ohlasem. Policisté se také zaměřili na kontrolu lékárniček, které jsou v povinné výbavě motorového vozidla. Řidiči, kteří si vyzkoušeli poskytnutí první pomoci, obdrželi drobný upomínkový předmět. npor. Mgr. Zuzana Nechanická, vedoucí oddělení fota: archiv OOP Smržovka
červenec 2011
Smržovský zpravodaj
11
pro každého něco Květinky a bylinky tety Lucinky Dnešní děti už D nezažívají to, co bylo běžné v 80. letech minulého sto m letí – a to, že le by povinně p nosily d o š ko l y s u š e n é by liny. Ta k že j a ko z jiného světa jim zní v yprávě yprávění, jak jsme běhali po stráních a trhali kont kontryhel (Alchemilla vulgaris) d do obrovských kytic. A přicháze přicházejí i o nezapomenutelnou zv zvláštní medovou vůni, která na čas ovládla celou půdu. Kontry Kontryhelem se lidé léčili už od pradávna, v Matthioliho herbáři jej najdeme pod názvem husí nožka, kterou tvarem připomíná jeho list a používá se na hojení jak vnějších, tak i vnitřních ran, dočteme se tam, že „Pití stříbrné nebo horské husí nožky zastavuje všeliké krvácení a přílišnou menstruaci“. A na jiném místě „Osláblé, ochablé a svislé prsy súžuje a upevňuje odvar husí nožky v obyčejné vodě, když přikládají se na prsy šálky namočené v tomto odvaru, zvláště když se přidá a spolu svaří přeslička, růže, Hypocystus.“ Co je Hypocystus, jsem bohužel nenašla. Německy se tato bylinka nazývá Frauenmantel, což by se dalo přeložit jako ženský plášť a souvisí to s léčebnými účinky, které se týkají převážně ženských záležitostí. A ještě něco bych chtěla v souvislosti s touhle na první pohled tak obyčejnou rostlinou zmínit. Pokud se podíváte na louku zvlášť někdy brzy za slunného jitra, oslní vás třpytící se kapky v úžlabí listu – a velmi často kontryhelového. Nemusí to být kapky rosy, které se na rostlině vysrážejí, jde o jev zvaný gutace, kdy některé rostliny nevylučují přebytek vody ze svého těla jen odparem, ale přímo ve formě kapalné. A kontryhel je jednou z nich. Tak ať je těch prosluněných rán co nejvíce! Ing. Lucie Holasová
12
Prameny, studánky, toky, horské vpusti, rybníčky, nádrže… O vodě ve Smržovce rozmlouváme s Ing. Ivanem Šípkem, vedoucím stavebního odboru Městského úřadu Smržovka. Ivan má vodu rád, je to zřejmé ihned po otevření tématu, váží si vody, která je základem života, vodu vnímá jako silný a estetický přírodní element, vodu by měl člověk tolerovat, ne si ji podmaňovat. O vodě přemýšlí! Je nepřítelem bazénů a nekonečných mytí aut. Voda bude jednou nejdražší komodita na světě, říká Ivan, který má vodu rád, koneckonců svědčí o tom i fakt, že na Vysoké škole zemědělské v Praze-Suchdole vystudoval obor zemědělské meliorace, rozšířený o pátý ročník na přání studentů (po sametové revoluci), kde hlavními profilovými předměty byly závlahy a odvodnění, vůbec celkově voda v krajině a samozřejmě mimo spousty dalšího, včetně dvou let studia na katedře staveb a technických konstrukcí. Jaké bylo tvoje seznámení se smržovskou vodou? Máš dostatečný přehled o vodních cestách v našem městě? Kdy ž jsem v roce 1991 nastoupil na životní prostředí a správu počítačové sítě na Městský úřad Smržovka (od roku 1996 jako vedoucí stavebního úřadu MěÚ Smržovka, pozn. redakce), povídá tehdejší vedoucí Petr Jakoubě: „Tak co s tebou? Víš co, nejdříve choď po městě, ať se pořádně seznámíš s rajónem.“ Týden jsem chodil po katastru města a seznamoval jsem se s rajónem. Bylo to to nejlepší, co jsem mohl pro svou práci udělat. Asi před pěti lety se ozvala paní Wencelová z České inspekce životního prostředí Liberec (ČIŽP), že potřebuje pomoci se zmapováním vody ve Smržovce. Měla připravené podklady vodních systémů, které posloužily k pátrání v terénu. Běhali jsme po Smržovce nejméně tři dny a zaznamenávali každou vodní plochu od rozměrů metr na metr. ČIŽP Liberec tak má díky tomu materiály o tom, kde se voda zadržuje a kde nachází. Je to dobrá věc, voda je tak zkoumána jednak z pohledu historického, jednak z důvodu praktického. Vodní Smržovský zpravodaj
systémy, které vznikly v minulosti, byly dokonalé. V současnosti jsou narušené vlivem člověka, vyvalené kameny, zasypané kamenné kanálky a koryta. Celý Černostudniční hřbet až po Muchov je jako houba nacucaná vodou a také tak funguje. Hlavní silnice i další údolní cesty tvoří přirozená údolí, do kterých prameny a vlastně veškerá voda v krajině přirozeně gravitačně stéká a shromažďuje se. Přirozenou cestu vody v krajině tak historicky využívali místní k životu. Krásně to je vidět Na Stráži až po Liškův kopec, i na dnes již hůře patrném uceleném vodním systému z Černostudničního hřbetu směrem do Smržovky, konkrétně do údolí podél ulice Jana Švermy, ale i k Hlavní ulici. V původních staveních byly brusírny, ale i samostatné stavbičky – mačkárny. Vodu a její přirozený tok uměli lidi dokonale využívat. Dnes si v lepším případě uchovávají nádrž, jenže přívodní a odtokové kanálky jsou často zanesené, uměle zasypané, a tak je narušen celý rozsáhlý systém, který je dnes jako celek nefunkční. Abych se vrátil k praktickému dopadu zmiňovaného průzkumu vody v krajině – výstupy z mapování s ČIŽP jsou důležité např. pro hasiče, hledají dostupné nádrže, ze kterých by mohli čerpat v případě nutnosti do cisteren vodu k hašení požárů. Kdo je majitelem a správcem vodních zdrojů a toků? Určit majitele a správce často není vůbec jednoduché. To se ukáže především tehdy, když nastane problém. Voda protéká přes více pozemků, někdy je majitelem ten, kdo je vlastníkem pozemku, někdy se rozlišuje vodoteč, nebo místo, kde se voda zadržuje. Podle zákona se může majitel pozemku vzdát vodního toku, tím se zříká i starosti o něj. Na území Smržovky patří k největším majitelům Česká republika, ta potom má pro tyto účely určené správce toků: největším je Povodí Labe, dále Lesy ČR – správa lesních toků, Státní meliorační správa, také obec až po ojedinělé soukromé vlastníky. Zvláštním hospodářem s jinými druhy vod jsou potom také Severočeské vodovody a kanalizace červenec 2011
pro každého něco
a potažmo Severočeská vodárenská společnost. Nastane-li nějaký problém, je někdy těžké najít správce a docílit oprav y a údržby. Třeba v ulici Jana Švermy, kde je stálý problém s propustkem pod silnicí u lyžařského vleku. Správcem jsou v místě Lesy ČR, problém uznají, ale jako státní organizace oznámí, že nemají peníze na oprav y. Povodí Labe se snaží nahlášené problémy řešit. Pokud nastal havarijní stav, dají si požadavek do plánu oprav a tok tak zhruba do dvou let dozná opravy. Většinou se jedná o vysprávky břehového opevnění. Voda je živel, člověk si ji nikdy nemůže podmanit, měl by ji respektovat. Ne nadarmo se říká: „vodu ničím nezastavíš, vždy si najde svou cestu“. Takže když jí tu její cestu nebudeme znepříjemňovat, uděláme to nejlepší, co můžeme. Umožněme jí její cestu krajinou, můžeme ji pozdržet, můžeme ji využít, ale nikdy ji nezastavíme! Tak je to ostatně s každým živlem. Krásným příkladem jsou udržované kanálky ve sklepeních původních domů. Voda přirozeně přichází a odchází, aniž by po sobě zanechala škod, ba naopak je zdrojem přirozeného a dokonalého chlazení potravin či nápojů, přičemž dům zároveň není mokrý a zároveň přirozeně větrá. Rovný tok je pro vodu nepřirozená věc. Základním poznáním je to, že tok je šroubovice, dá se pro představu přirovnat k DNA. Přirozená vlastnost toku vody je meandrování. Úprava vodních toků je vědecká disciplína, počítají se a projektují. Naproti tomu například oprava narušeného břehu, takzvaný „kamenný zához“, je nejen pro mne, jedna z přírodě nejbližších úprav toku. Voda sama, při prvních dvou červenec 2011
třech větších průtocích, si „pohozené“ kameny téměř dokonale porovná sama. Velmi se mi líbí i gabiony, kterými se dají opravit i větší strže a zároveň slouží i jako opěrky. Po čase díky svému přírodnímu původu téměř zcela splynou s přírodou.
Vždyť i v dendrologii fungují stejné principy – respektovat přirozenost. Architekt, který nakreslí park s cestičkami, zpravidla nemá dobré řešení. Vznikne-li nejdříve park, nechá se volně přístupný, po roce se ukáže, kudy mají vést cestičky, lidi si je sami vyšlapou tak, jak je jim to nejpřirozenější. To jsou potom dokonale navržené parkové cestičky, po kterých opravdu budou chodit Smržovský zpravodaj
lidé a nebudou si ty své vyšlapávat jinudy. Takových špatně „naplánovaných“ cestiček se najde mnoho, ale ta chyba se nestala u lidí, kteří špatně chodí oproti plánu, ale u projektanta, který nerespektoval přirozený stav a potřeby. Stejné to je s vodními toky. Každý čůrek je součástí celého povodí a je důležitý. Je nutné nejdřív vypozorovat a snažit se pochopit, jak to celé funguje, než se začne něco uměle plánovat. P r áv ě te ď, kd y j e z a s e odkrytá hlavní silnice, je vidět síla a nevyzpytatelnost vody. Propustky pod silnicí, takzvané horské vpusti, jsou krásná svěží dílka. Tato a jiná vodní dílka se zpravidla dělají na stoletou vodu, což je statistický jev, ale kde nám příroda zaručí, že se nebude opakovat třikrát do měsíce. Hlavní silnice je přirozené údolí, do kterého proudí voda z vrchů, problémy budou vždycky, zvlášť u přívalových dešťů. Pak je to o tom, jak je celý vodní systém nachystán a připraven, doslova v jaké se nachází kondici. Zdravý systém, o kterém lze dnes jen obtížně hovořit, se i s těmito nárazy zpravidla bez větší úhony dokázal vypořádat. Myslíš, že by mohlo v budoucnosti vzniknout ve Smržovce koupaliště, co říkáš obnově některých stávajících vodních ploch, rybníčků? Všeobecně je ve Smržovce vody dost. Nové koupaliště je otázkou peněz, nadšení, projevu silné vůle, všeobecného chtění anebo samozřejmě také podnikatelského obchodního záměru, který nutně musí vycházet z praktické potřeby a tím poptávky trhu. Zanedbané rybníčky? Je to opět geniální dědictví po našich předcích. Jejich využití, udržování a provoz vycházely z praktického života a potřeb, místa se sama nabízela. Život ukazuje, že potřeby 13
pro každého něco
a praxe se mění, tomu odpovídá jejich současný stav, zřejmě už není potřeba jejich užívání. Jejich úprava, když pomineme finanční stránku, není problém, ale aby se dosáhlo realizace, musí přijít potřeba, touha, nadšení a k tomu samozřejmě i peníze. V minulosti lidé často využívali veřejných studánek – za Zámečkem, v Luční ulici, v Občanské ulici, ve Školní ulici a další a další. Nevím jak dnes. Čí jsou? Je v nich pitná voda, proč nejsou značené? Kdo o ně pečuje? Co voda v kašně na Lidickém náměstí? Jaká je vůbec kvalita vody ve smržovských studních? Lidé často přicházejí, že je sucho, že jim vyschla studna. Mají ale studnu? Ve tři metry hluboké „studni“, lépe jímce povrchové vody, máte nejspíše akumulovanou dešťovou vodu. Voda v klasické studni je voda ze země, nebo jinak řečeno z různých hloubek půdního horizontu. Voda se nachází v půdě ve vrstvách, v různé hloubce a všelijak tam různými skulinami, puklinami proudí a je i pod tlakem. Přítomna je i v celých přirozených rezervoárech, které známe z jeskyní či artézských studní. Samozřejmě v ystupu je i na povrch a největšími povrchovými rezervoáry jsou pak moře a oceány, kam směřují všechny vodní toky na naší planetě. Krajina bez ní nemůže být. Voda je krví krajiny, bez ní není života. Jsou to možná klišé, ale je potřeba si je opakovat a připomínat, protože je to jednoduše pravda. Voda a zvláště pitná voda bude jednou jedna z nejdražších přírodních komodit. Vodonosné vrstvy – žíly, někde přirozeně, někde „napíchnuty“, proudí a vyvěrají do studánek a studní. Studny pomocí vrtů se dnes vrtají až do hloubek 100 až 140 metrů. Nejprve hydrogeolog hledá místa, kde je pravděpodobně více 14
vodonosných vrstev – žil, a to v různých hloubkách. Odborný projektant „vodař“ pak vypracuje projekt na studnu a průzkumný vrt ověří a prokáže, jak vydatná studna bude. Studny se nezaměřují a ani neukládají do katastru nemovitostí. Ale právo braní si vody, zejména z cizí studně, je předmětem zápisu do katastru nemovitostí, zde opět co není zapsané, není právně vymahatelné. Studna je zpravidla toho, čí je pozemek a hlavně toho, samozřejmě, kdo ji nechal zbudovat. Povolení studny k užívání obsahuje dvě části. Povolení studny jako stavby, tedy jako takové. Dále Povolení nakládání s vodami a zde jsou určena pravidla hry, tedy kolik se bude odebírat vody z půdního horizontu a kdo ji bude moci
odebírat. Toto je časově omezené a stanovuje se v současnosti na dobu deseti let, pak je potřeba povolení k nakládání s vodami znovu obnovit dle měnících se podmínek a předpisů. Odborné rozbory vody dále určí, jakým způsobem se Smržovský zpravodaj
bude užívat, tedy minimálně jedná-li se o vodu pitnou či nikolivěk. Za vodu se platí už dnes a zejména za pitnou vodu se bude platit čím dál tím více, uvažuje se nejen o dani z vody ze studny, ale i z dešťové vody. To samé platí o odkanalizování. Je to prostě zásah do koloběhu vody v přírodě. I ve volné krajině bývají označeny vodní zdroje pitné vody, pravdivost takového označení ověří jedině odborný rozbor vody, který je možno objednat dle požadavku i velmi podrobný a obsažný. U studní má povinnost vlastník provádět rozbor pitné vody 1× do roka. Co se týče u nás přítomného radonu v půdě. U nás je tento radioaktivní plyn všudypřítomný, protože se snoubí s u nás všudypřítomnou libereckou žulou – granodioritem a v jeho puklinkách a skulinkách se v yskytuje a doslova si lebedí. Tedy zde v půdním horizontu se voda vyskytuje i v těchto puklinkách liberecké žuly a tím může obsahovat i plyn – nepatrné bublinky radonu. Je to normální. Radon je plyn a z vody, dostane-li k tomu příležitost, přirozeně vyprchá, tak jako radon z půdního horizontu, kdykoliv a kdekoliv je „země otevřena“. Velmi sympatizuji a moc se mi líbí kampaň w w w. kohoutkova.cz. U nás v ČR máme k valitativně pitnou vodu z kohoutku, myšleno z veřejného vodovodu, jednu z nejlepších v Evropě. A stále se za ní relativně málo platí. Jinde se platí více i za parametricky daleko horší pitnou vodu. A to nehovořím o rozvojových oblastech, kde se pije vyloženě toxická voda, z které se pak šíří různé zdravotní problémy. Cestovatelé často vyprávějí, jak se po návratu domů těší na naši pitnou vodu z kohoutku. Važme si i my naší pitné vody. Važme si i vody z nebe. I ve vyspělejších státech západní Evropy se dešťová voda individuálně zachytává, jímá a shromažďuje a pak dále užívá k různým účelům. Však zahrádkáři nejčervenec 2011
pro každého něco
lépe vědí, o čem hovořím. Zachytávat dešťovou vodu a užívat ji se zkrátka vyplatí nejen jim. Co se týče kašny na Lidickém náměstí, co já vím, voda z ní pitná není. Asi by bylo vhodné, vzhledem k veřejnosti tohoto zdroje vody, aby na ni vhodné upozornění bylo umístěno. Vraťme se na začátek, do historie. Podél Smržovsho potoka i jeho přítocích a také na Kamenici stávaly malé i velké sklářské živnosti, firmy, podniky, které využívaly vody k pohánění strojů. Všeobecně se dnes mluví o obnovitelných zdrojích. Myslíš, že i ve Smržovce přichází čas malých vodních elektráren? Je to otázka technicko-administrativní. Základním předpokladem je technická realizovatelnost, užitek, ekonomičnost, odpovídající současnému stavu toku, vodního kanálu a podobně. Musí se připravit dobře spočítaný projekt, vyřešit vlastnické vztahy. Vždy je to zásah do krajiny, do přírody. Voda je základ života. Ve Smržovce bývaly lázně už v 19. století, myslíš si, že v nich byla léčivá voda? Hartwigův pramen v lesoparku u Parkhotelu byl údajně léčivý. Dnešní léčivost nemá asi nikdo ověřenu, ale na druhou stranu ji nelze vyloučit. Proč by nemohla být? Za radon obsahující radioaktivní vodou se jezdí do lázní v Jáchymově, kde při správném užívání prokazatelně léčí. Mohli bychom pouze spekulovat, jestli historická léčivost Hartwigova pramene spočívala právě v tomto. Děkuji Ince Urbanové, že to se mnou vydržela a hlavně za otevření jednoho z nejzajímavějších témat, doufám, že nejen pro mne. Zdraví vodomil Ivan Šípek. Já děkuji za milé povídání Ivanovi, které nám všem přineslo mnoho zajímavých a nových informací. Voda je tak poutavé téma, že určitě uvítáme otevřenou diskuzi, náměty a tipy. Již brzy v některém následujícím čísle Smržovského zpravodaje přineseme i reportáž ze života ve Smržovském potoce. Inka Urbanová fota: archiv Muzea místní historie červenec 2011
Jak vnímají a vidí občané…
anketa
…přestavbu velkého náměstí Probíhá veřejná diskuze o plánované revitalizaci náměstí T. G. Masaryka. Jeho radikální změna závisí, jak jinak, na financích. Prvním krokem je však návrh a budoucí podoba středu města. Shodují se v tomto pohledu Smržovští? Zdá se, že největší rozpor panuje mezi tím, zda by plocha náměstí měla být spíše odpočinkovou oázou se zelení, nebo parkovací plochou zejména pro návštěvníky Smržovky. Co si myslíte vy? 1) Jak by podle vás mělo velké náměstí vypadat? 2) Kdo nejvíce využívá parkování na náměstí – místní při pochůzkách po městě, místní, co zde bydlí, nebo návštěvníci, kteří se zastaví na nákup či z jiného důvodu? 3) Využíváte, či byste v budoucnosti využili náměstí k odpočinku, k posezení na lavičce?
Lotta, důchodkyně, 74 let 1) Měli jsme vždycky nejhezčí zelené náměstí v celém okolí, proto nevím, proč by se mělo všechno ničit. 2) Nevím, kdo tam parkuje, asi místní nebo Pražáci. 3) Parčík bych nevyužila, když je hezky, jsem doma na zahrádce. Milan, pracující důchodce, 64 let 1) Ponechal bych hodně zeleně. 2) Zavedl bych parkovací hodiny a většinu aut bych přesměroval na jiné parkoviště. 3) Ne, mám svoji zahradu. Zdeňka, invalidní důchodkyně, 49 let 1) Já bych jen opravila přerostlé keře a obnovila záhony růží. 2) Parkování bych hodně omezila. 3) Parčík bych nevyužila, protože mám doma zahrádku.
Marcela, asistentka, 47 let 1) Představovala bych si tam spíš odpočinkovou zónu, parkovací plochy si města dělají na okraji, aby si nekazila středy měst. To je třeba v Harrachově. Když si chci město prohlédnout, zastavím tam, kde mi to bude umožněno. 2) Myslím, že nejvíc pracovníci úřadu a návštěvníci úřadu, lidé, co pracují v okolí, nebo ti, co tam bydlí. 3) Asi ano, když je hezké místo, proč si ho neužít.
Kateřina, na mateřské dovolené, 36 let 1) Na náměstí by se měla zachovat zeleň, ale i parkovací plocha. 2) Řekla bych, že tam parkují nejvíc lidé bydlící v okolí. 3) Ne.
Alena, na mateřské dovolené, 40 let 1) Mně se nový návrh líbí. Hlavně oddělená silnice od náměstí i drátěné konstrukce porostlá zelení. Ponechala bych více zeleně. 2) Myslím si, že místní po obchůzkách po městě, dále klienti spořitelny, také lidi chodí do bankomatu, anebo návštěvníci odjinud. 3) Nebudu.
Lucie, asistentka, 35 let 1) Hlavně zelené! Maximálně odstranit nevzhledné a přerostlé keře a nějaké stromy, doplnit náměstí kvetoucími keři, aby bylo veselejší. 2) Myslím, že hodně návštěvníci města, nebo lidi, co zde pracují v okolních obchodech a na úřadě. 3) Náměstí využívám k procházce, když jdu z nákupu.
Hana, důchodkyně, 80 let 1) Já bych neměnila nic. 2) Nevím. 3) Moc ne, jsem ale ráda, že se na tu zeleň mohu dívat z okna.
Anketu připravila a ptala se I. Kobrová.
Smržovský zpravodaj
Josef, důchodce, 60 let 1) Jako to současné, jen bych opravil cesty a přidal lavičky. 2) Nevím. 3) Určitě. Rád si v létě sednu do stínu a jen tak pozoruju život kolem sebe.
V srpnovém čísle se dozvíte, Jak vnímají a vidí občané… …budoucnost letních slavností Eurion. 15
pro každého něco
Noc kostelů 2011 ve Smržovce Motto: Připomínám si noc co noc, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá. Žalm 77/7 Večer v pátek 27. května se otevřely dveře našeho kostela a tím jsme se připojili k celonárodní akci všech křesťanských církví v naší republice – Noc kostelů 2011. Možná si čtenáři Smržovského zpravodaje vzpomenou, že v loňském roce jsme Noc kostelů absolvovali poprvé, trochu jsme se při přípravě a organizaci zapotili, ale na závěr jsme mohli říci – Díky Bohu, bylo to dobré. A tak jsme letos vše chystali klidněji, více jsme se těšili a byli zvědaví, kdo si k nám v tu noc najde cestu. Program zahájil před 20. hodinou Martin Jakoubek, který obětavě vystoupal na věž a rozhoupal jediný zvon v souladu s naším vlastním heslem – Nechte zvon znít. Potom již začali přicházet jednotlivci, rodiny s dětmi nebo celé skupiny návštěvníků. Mimochodem, jako první jsme přivítali devítičlennou dámskou skupinu ze Sadské. Dámy vstupovaly velice opatrně, byly totiž na dovolené v Kořenově, udělaly si pouze krátký výlet k nám a byly zvědavé, co je čeká. A když odcházely po 22. hodině, byly
dojaté a moc litovaly, že už musejí odjet do hotelu.
Eternal Voices.
Na úvod večera promluvil P. Pavel Ajchler, duchovní správce farnosti, přivítal příchozí a krátce shrnul smysl celé akce. Zdůraznil, že bohoslužebné interiéry kostelů a modliteben budou tuto noc rozsvíceny pro všechny a otevřeny všem, a že se zde jistě každý setká
Děvčata z Gymnázia Tanvald.
16
s člověkem, který zasvěceně a ochotně promluví o křesťanských hodnotách.
Smržovský zpravodaj
Uvítání P. Pavla jsme doplnili přečtením dopisu našeho starosty Mgr. Marka Hotovce, z něhož vyjímáme: „Chtěl bych vám všem návštěvníkům popřát, abyste nejen dnes v noci, ale i po každé návštěvě tohoto výjimečného místa odcházeli s pokorou a s pocitem uklidnění a aby vám tento stav mysli vydržel co nejdéle.“ Tak jako vloni přišel mezi nás P. Ivan Peschka z Desné, který doplnil úvodní část zdůrazněním, že Noc kostelů nabízí široké veřejnosti mimo jiné též zcela jiný pohled na sakrální architekturu, hudbu, umění, liturgii a křesťanství samotné. „A my jsme tu s P. Pavlem nejen jako přímí účastníci, ale hlavně jsme připraveni na cokoliv odpovědět a těšíme se, že dotazů bude hodně“, zakončil P. Ivan. Potom již začal vlastní program, ze kterého si každý vybral podle zájmu. Velká skupina se shromáždila kolem pana Koňaříka, který zasvěceně promluvil o historii kostela a postupujících opravách, kterým stále není konec. Zavedl ji také do zákristie a vysvětlil význam jednotlivých liturgických předmětů a rouch. Zvědaví návštěvníci šplhali se svými ratolestmi na chór a na věž ke zvonu a ani nepotřebovali avizované baterky, tak dobře Martin Jakoubek a Petr Morávek osvětlili schodiště i celou „půdu“ kostečervenec 2011
pro každého něco ce i černošskými písněmi, a než jsme se nadáli, tleskali jsme s nimi do rytmu. Potom si vzal kytaru P. Pavel, zazpíval své vlastní křesťanské písně a líbily se nám i zpěvačkám z Brodu, které jej začaly tichounce doprovázet a nakonec přidaly i doprovod na bubínek. Byl to hezký zážitek. Ke chvilkovému ztišení přispěl nám známý a oblíbený kytarista Petr Kopejska, tentokrát doprovázený Renatou Richtrovou. Svými texty, melodiemi a tichým hlasem nás přenesl k závěrečné části celé Noci. Rozsvítili jsme svíčky, sesedli se blízko sebe k modlitbě, krátké meditaci, k přímluvám a v tichu jsme prožívali poslední minuty v kostele každý podle svého.
la. Zájem byl o bližší seznámení s biblí, s jejími jednotlivými částmi, se známými i neznámými postavami Starého i Nového zákona, to vše bylo přehledně uvedeno na obrázkovém panelu. Na dalším panelu jsme se pokusili přiblížit návštěvníkům pohnutou historii sochy Panny Marie Immaculaty vytvořené v r. 1751. Na původním místě v Kostelní ulici byla po hrubém zásahu kolemjdoucích poničena, a proto byla přemístěna na farní zahradu ve Smržovce, odkud pak nedobrovolně putovala zásahem nenechavých jedinců do Rakouska. Teprve v listopadu r. 2010 se díky pečlivé práci policie a ministerstva kultury vrátila
domů do Smržovky, v současné době je v rukou restaurátorky a bude umístěna v prostorách kostela. A kdo chtěl, zúčastnil se nabízeného programu slova, zpěvu a hudby. Zazpívat přišla děvčata z Gymnázia Tanvald pod vedením Martiny Staffenové písně církevní latinské i české, později směs nazvanou „duchovno ve folkové písni“ a moc hezky se poslouchala. Na závěr vystoupila Kristýna Šípková s nádhernou sólovou skladbou pro zobcovou flétnu a sklidila velký potlesk. V další části večera se představil komorní pěvecký sbor Eternal Voices z Železného Brodu s gospely, černošskými spirituály dokon-
Český rozhlas Sever Nalaďte si rádio vašeho kraje – Český rozhlas Sever. Vysíláme u vás z harrachovského vysílače 107,9 FM. Každý všední den od 5. hodiny ranní servírujeme regionální zprávy z Libereckého kraje, probouzíme vás pořadem „Dobré ráno na severu“, vašimi průvodci jsou Tomáš Beneš nebo Petr Beran (každých 30 minut zprávy z Liberecka). Dopolední vysílání nabízí zajímavé hosty ze severočeských měst (sportovci, politici, pamětníci, zpěváci, herci…). Zajímavé povídání je připraveno po 10. hodině. Polední hodinový pořad (talkshow) Jana Rosáka Tandem přispěje určitě k vaší siestě. červenec 2011
Odpolední v ysílání z Liberce začíná od 13 hodin s Ivetou Kalátovou. Servírujeme vám různé regionální informace, kulturní tipy… Po 16. hodině vysíláme dvouhodinové písničky na přání (z Libereckého a Ústeckého kraje). Hrajeme pěkné české písničky, pop, folk, country a oldies. Nabízíme bohatý program po celý den, večer jsou připravené různé pořady s hudební tématikou, pořady pro menšiny apod. Noční „live“ linka začíná od 23 hodin každý den. Smržovský zpravodaj
Závěrečné požehnání obou duchovních nás pak vyprovodilo na cestu domů. Noc kostelů 2011 pro nás skončila a doufáme, že každý z návštěvníků si něco odnášel domů: nové poznatky, dobrý pocit, uklidnění, potěšení z hudby i z krásného prostředí. Snad i kartičky s citáty z bible, které od nás příchozí obdrželi, a které byly určeny k oslovení každého jednotlivce, přivedou někoho k zamyšlení o životě vlastním i těch nejbližších. A možná si uvědomí, kolik moudrosti a rad do života je možné najít v té knize knih – bibli. Velký dík patří všem, kteří pomáhali Noc kostelů připravit – zejména Ivaně Hujerové, Magdě Rajtarové, Martinu Jakoubkovi a členkám o. s. Michael. Také děkujeme všem návštěvníkům za dary na opravu kostela. VK, fota: M. Jakoubek 17
pro každého něco
Na kopec! První prázdninové putování věnujeme zdaleka viditelnému kopci, který byl dominantou celého kraje i v dobách, kdy na něm nestál horský hotel ověnčený Perretovou cenou, ani mu po břiše nejezdila lanovka. Uhádli jste, cílem naší výpravy dnes bude Ještěd.
špatný, avšak dnes jdeme jinam). Hned po vstupu do lesa čeká „strmilovák jako hrom“. Nedejte se odradit, dál už to bude lepší, a stoupejte pod Malý Ještěd do výšky 750 metrů. Aby se vám tu hezky odpočívalo, přidáváme pár vlastivědných zajímavostí.
Pauza na Výpřeži. V ýchozí místo k útoku na vrchol se bude zdát mnohým trochu netradiční, ale předpokládáme, že cestu od Hanychova zná každý. Po přestupu v Liberci se proto nechte vlakem zavézt až do Křižan. Leží asi 10 kilometrů západně od krajského města na silnici z Chrastavy do Osečné v průměrné výšce 386 metrů nad mořem (na porovnání s nadmořskou výškou Ještědu bude dost času cestou). Obec se jmenuje po svém zakladateli Kriesanovi a první zpráva o ní pochází z roku 1352. Hned za vlakovou zastávkou začíná cesta stoupat, a jestli si nechcete pořádně zajít, nevydávejte se po turistické zelené, ale přímo po asfaltce, která vás dovede až do sedla na červenou značku. Tady se u rozcestníku dejte vpravo, protože jinak se přes oba Vápenné zatouláte do Lužických hor (tam to taky není vůbec 18
Malý Ještěd, někdy označovaný jako Moiselova kupa, je dnes nevýznamným kopcem Ještědských hor, ale bývaly doby, kdy sem mířily desítky, i stovky lidí. Historie zdejší chaty je spjata se strážci hranic. Bývalý „finanzwach“ Jäckel koupil po svém penzionování na počátku 20. století pozemek, kde působil v době vojenské služby. Přes vrch vedla jedna ze známých pašeráckých stezek. V roce 1906 otevřel pod vrcholem turistickou boudu nazvanou Jäckelbaude. Turisté si ji velmi oblíbili, a tak během krátké doby vedle přibyla i ubytovna. Rozvoj podnikání přerušila 1. světová válka, která znamenala úbytek hostí a v níž padl Jäckelův nejstarší syn, jenž měl živnost převzít. Za první republiky byla bouda vyhledávána turisty a milovníky hor, o víkendech se tu pravidelně tančilo. V zimě prý návštěvníci dokonce sjížděli Smržovský zpravodaj
na saních z kopce přes Novinu až k prvním domům Kryštofova Údolí. Stejnou cestou se celoročně dopravovaly i potraviny, chleba a pečivo se pekly přímo v kuchyni, pivo se přiváželo na podzim na celou zimní sezonu a podle pamětníků se dopíjelo ještě o Velikonocích. Symbolem nových časů byl klavír, jehož trosky možná dodnes leží nedaleko boudy. Prosperitu Jäckelbaude zlikvidovala 2. světová válka, padesátiletý hostinský musel tehdy narukovat na frontu. Pak byla jeho rodina odsunuta a boudy se ujal český nájemník. Po znárodnění budova postupně chátrala a ve značně zbědovaném stavu ji nechala v šedesátých letech lesní správa zbourat. Dnes jednu z nejslavnějších ještědských bud připomínají pouze trosky. Po čer vené pok račujeme lesem na Výpřež. Cestou si můžeme odskočit vlevo na odbočku k Dánským kamenům, což je skalisko sice pěkné, bohužel s velmi omezeným výhledem. Po 1 500 metrech přicházíme na Výpřež. Název pochází z dob, kdy zde formani vypřahali přídavné koně, které si dole v Podještědí najali pro překonání strmého kopce. Starší název Tetřeví sedlo připomíná tokající tetřevy. Hlavní silnice spojující Liberecko s Podještědím zde byla vybudována v letech 1863 až 1867, již předtím tu však vedly staré stezky. Na Výpřeži kdysi stála malá chata – Wippelbaude, ze které se dnes dochoval pouze sklípek dnešního občerstvení. Pro milovníky pověstí přidáváme, že v roce 1804 tudy putovala z trhu v Liberci domů do České Lípy skupina kožešnic. Asi v polovině cesty do sedla zaslechly hlasy lapků, kteří je pronásledovali. Kožešnice se daly na útěk a ztratily cestu. Když už si myslely, že přišel jejich konec, začaly se modlit k Bolestiplné Matce, aby je navedla na správnou cestu. Chvíli se ještě proplétaly hustým smrčím, až najednou přišly na světlejší místo. Na starém buku visel Mariánský obrázek. Ženy byly zachráněny a jako výraz vděčnosti daly obrázek opravit. Poslední renovace a svěcení obrázku proběhlo v roce 2004. Zajímavou památkou na Výpřeži je i velký kamenný obelisk. Jedná se o historický turistický rozcestník z počátku 20. století s vytesaným tvarovým znamením čtyřzubého hřebenu připomíčervenec 2011
pro každého něco
najícím Hřebenovku neboli Kammweg. Nejslavnější hřebenová cesta střední Evropy byla na počátku 20. století vyznačena modrým hřebínkem v bílém poli mezi Ještědem a Růžovým vrchem v Českosaském Švýcarsku a později byla rozšířena až na Praděd na východě a k Aši na západě. O putování po Hřebenovce byl vydán i průvodce a Dr. Paudler z České Lípy napsal o své cestě mezi Ještědem a Růžovým vrchem dokonce obsáhlou knihu. Stezka v Čechách sice zanikla po 2. světové válce, ale na některé památky na ni můžeme dodnes narazit. Asi nejznámější je právě výše zmiňovaný obelisk. Další připomínky jsou pak ještě na opačné straně Ještědu, na modře značené cestě vedoucí od hostince U Šámalů k Javorníku (konečně, za chvíli třeba uvidíte sami). Až do dnešních dnů se zde zachovaly tři relativně nepoškozené mohutné kameny s vytesaným hřebínkem a svojí bytelností svědčí o důkladnosti a váženosti turistiky a turistů na počátku 19. století. Celková délka Hřebenovky od Blankensteinu do Krnova je asi 760 kilometrů a právě část mezi Ještědem a Růžovým vrchem byla jejím základem. Z Výpřeže pokračujeme po žluté značce po kraji rezervace. Terén je trochu náročnější, stejně jako orientace (ocitli jsme se na křižovatce dvou značených cest, obě byly žluté), ale daleký rozhled od Kamenných vrat určitě vše vynahradí. Pokračujte po žluté stále na jih, z pravé strany se připojí červená a až se vám bude zdát, že vás pouze vodíme za nos kolem vrcholku, narazíte na křižovatku, kde se červená opět odděluje a míří vlevo do kopce. Tak přesně tudy se vydejte. Náročné stoupání vám určitě lépe uteče při vyhlížení odbočky k mohyle pěti letců. Ti zde zahynuli 20. srpna 1948 při letu z Prahy do Liberce. Vinou špatné navigace v husté mlze narazili přímo do svahu Ještědu. Dodnes zde můžeme vidět kousky letounu. Pomníček je udr žován členy Svazu letců a na jeho výstavbu byly použity také trosky nešťastného letounu. I v parnu tu trochu mrazí… Abyste se opět zahřáli, v ydejte se k další křižovatce. Po modré se dáte doprava a teď už je to jen o vůli. Stoupání vhodné pro kamzíky končí na asfaltce, která vás dovede až nahoru na horu. červenec 2011
Prvním stavením na vrchoVrcholové foto. lu (kdysi tu podle pověsti žili tři čerti) byla v roce 1847 chýše, kterou v roce 1906 v ystřídal horský hotel. Ten v š ak 31. ledna 1963 př i neopatrném rozmrazování potrubí vyhořel. O deset let později ho vystřídala současná moderní stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu od architekta Hubáčka. Stavba vysoká 98 metrů, zahrnující hotel, restauraci a radiokomunikační zařízení, byla roku 1998 prohlášena kulturní památkou. Dalším zajímavým útvarem na vrcholu je Rohanův kámen, který označoval hranici mezi libereckým a českodubským panstvím. Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737. Prozatím poslední pochází z roku 1990. z roku 1870 k hostinci U Šámalů jsou Jeho předchůdce byl v osmdesátých to další asi tři kilometry příjemné chůze letech tajně uříznut, údajně na pokyn lesem v nenáročném terénu. U slavnékomunistického předsedy národního ho hostince jsme se nakonec s modrou rozloučily i my, protože plánovanou výboru v Liberci. K a b i n o v á l a n o v k a j e v p r o v oz u návštěvu rozhledny Rašovky bychom již od června 1933 a byla vystavena už do světla nestihli. Znáte to určitě v letech 1932–33 firmou Wiesner. Cel- sami: „Člověk se furt kochá a najednou ková délka činí 1 183 metrů s převý- vidí, že nevidí!“ Zatočili jsme tedy vlevo šením 400 metrů. Její jedinou starší na zelenou a posléze modrou, abychom kolegyní na území Čech se můžete svézt se po lehkém klusu z kopečka vykutáleli na železniční zastávce v Pilínkově. v Jánských Lázních. Pokud se nedáte zlákat jízdou dolů Po dvou minutách přijel vlak a my si mohv kabince, také vás čeká klesání. Mož- li začít plánovat další vydařenou akci. Na shledanou v srpnu se těší ná výrazně zdlouhavější, ale rozhodtůristi. ně příjemnější. Například po červené až na Pláně pod Ještědem. Původně horská osada v nadmořské výšce 780 Pokyny cestovní I. Nechceme-li se vydati v nebezpemetrů bývala osídlena zemědělci a lesníky, nyní je střediskem zimních sportů čí nezdaru a velkých svízelů s dešti, takřka bez stálých obyvatel. První dům pak nejpříhodnější dobou pro cestu zde byl postaven v roce 1805 a nejvýše do hor nalézt lze v čase od polou června položeným objektem byl do roku 1863 do polou září, po tu dobu jsou také oteobytný hostinec hajného Sluky. Zasta- vřeny letní boudy či hostince. Nejsou-li vení u restaurace jistě potěší nejmenší jaro neb podzim nepřízniv y, možno turisty, protože dřevěné dopravní pro- i v druhé polovici září do nižších poloh středky zaparkované na loučce jsou pěkné výlety učiniti. (Zdroj: „Kafkův ilustrovaný průvodce určeny právě jim. po království Českém, Jestliže vám již začínají valem ubývat díl Krkonoše a Jizerské hory“. síly a „kudrnatěj“ nožky, dejte se vlevo Vydáno kolem roku 1895.) na Horní Hanychov. Po modré přes Hlufota: M. Šípek bocký hřbet kolem památníků dělníků Smržovský zpravodaj
19
pro každého něco
Prázdninový zábavně vědomostní smržovský kvíz Léto nabízí prostor pro relaxaci, zábavu i poučení. Léto, to jsou výpravy do přírody, kulturních stánků, je to čas sportování, vodních hrátek i lenošení. Pojďme si zábavným testem osvěžit znalosti a zajímavosti o našem městě, jejichž pojítkem by mohlo být heslo: „Léto, voda, vzduch – ve zdravém těle bystrý duch!“ Tak jdeme na to. Správné odpovědi najdete na straně 33 tohoto čísla Smržovského zpravodaje. Co je pravda, co se říká, na čem něco je a co je úplný výmysl? Hádejte, tipujte a pátrejte v paměti. Nepřehlédněte ani doporučení v závěru letního kvízu. Ve Smržovce najdete několik rybníčků. 1. Kde se nachází tzv. Hříšný rybník a proč se tak nazývá? a) Je to rybník podél ulice Jana Švermy u bývalého Lučního mlýna, v jehož blízkosti stávaly mlýnské kříže, které tam nechal postavit mlynář. Podle starých báchorek patřil k mlýnu čert a ten si bral do pekla hříšníky, proto mlynář chtěl, aby každý, kdo přichází do jeho stavení, se nejprve pomodlil a tím zůstal ochráněn. b) Je to r y bníček pod kostelem sv. Archanděla Michaela na rozhraní ulic Jablonecká, Kostelní a Komenského. Školáci do něj házeli roztrhané zpovědní lístečky se svými hříchy, když se vraceli z kostela domů. c) Je to rybníček v Tyršově ulici, mladé ženy se tam ve 30. letech 20. století ve Slunečních lázních opalovaly nahé, čímž kazily mravnost okolo chodících školáků. 2. Kde byste našli a mohli jste se v 19. století osvěžit ve Smržovce v lázních? Co je v této budově dnes a jaký průmyslník lázně založil? a) V dnešní Tanvaldské pekárně Jaroslava Schneidera, Hlavní ulice č. p. 938. Lázně postavil textilní průmyslník Johann Priebsch. b) V dnešní budově firmy Jan Mašek – pekařství, Hlavní ulice č. p. 726 a lázně založil Ignaz Staffen, známý zakladatel brusírny. c) V dnešním Maškově pekařst ví s. r. o. Vladimíra Hejrala, Hlavní ulice č. p. 696 a zakladatelelem byl smržovský lékař Hartwig Weiskopf. 20
3. V Dolní Smržovce se na řece Kamenici nacházela tůň, zvaná Bleichertump, tedy něco jako tůň u bělidla, v tomto místě se prý utopilo hodně lidí, které připravil místní vodník o život. V kterých místech je tato zrádná tůň? a) Vodník bydlel pod mostem u Priebschovy továrny zvané Klášter, tam je Bleichertump. b) Sedával na hranici Smr žovk y a Tanvaldu, takže topil lidi z obou měst, tam je Bleichertump. c) Každá tůň, bylo jich mnoho, byla pro obyvatele Tumpe, kde bydlel vodník. Na Kamenici bylo i hodně bělidel. V řece se často utopily děti, které neuměly plavat, proto Bleichertump mohla být kdekoliv. 4. Kde byste ve Smržovce hledali Čertovu studánku a jakým je přírodním úkazem? a) Čertova studánka je místo, kde se Smržovský potok v Dolní Smržovce vlévá do řeky Kamenice, tedy soutok, v tomto místě vzníkají víry, proto se říká, že je tvoří čert, zvaný Grundbachteufel. b) Bílý mlýn na křižovatce Hlavní a ulice Jana Švermy ve Střední Smržovce postavil mlynář Brückner, mlýn navštěvoval pravidelně čert, proto budovu č. p. 397 později natřel další majitel bílou barvou, které se ďábel bál, jelikož si myslel, že se nezvaného hosta zbaví. To se mu úplně nepovedlo, protože alespoň občas se čert vrací a cachtá se ve studánce za domem, proto je to studánka. c) Č er tova s t u d á n k a s e n ac h á zí na skalní Vyhlídce zvané Finkstein. Vznikla tak, že se místní obyvatelé chtěli zbavit čerta, který tam bydlel, jeden odvážlivec umístil na vrchol kříž, a když se čert vrátil, lekl se a koulel se po skále dolů. Kam spadl, tam po něm vznikly prohlubně. Čertova studánka je tedy skalní mísa, ve které se drží dešťová voda po celý rok. 5. Vznik smržovské kašny a především sochy, která ji zdobí, na Lidickém náměstí připomíná trošičku příhodu z města Kocourkova. Jaká verze je ta historicky doložená? a) Kašna vznikla u příležitosti povýšení Smržovky na město v roce 1905 a měla mít tvar houby smrže. Místní ale protestovali, že by se raději dívali Smržovský zpravodaj
na nahou dívku. Veřejné referendum dopadlo nerozhodně, tak nakonec nebyla umístěna žádná socha a na stavbu kašny se alespoň složili obyvatelé z domů na Lidickém náměstí. b) Nová kašna vznikla u příležitosti domnělého 400. výročí založení města Smržovky v roce 1929. V tomto roce se konala i velká výstava, z jejíhož zisku měla bý t kašna postavena. Bohužel se zjistilo, že Smržovka není tak stará, náklady na stavbu kašny muselo doplatit město. Rozhodovalo se, zda bude kašnu zdobit socha skláře či Venuše, vyhrála Venuše, leč místní dámy se vzbouřily, že nahá dívka tu nesmí být, takže nakonec byla odstraněna. Na kašnu se vrátila až v 21. století její replika. c) Kašna měla původně stát na velkém náměstí, místní obyvatelé ho celé rozkopali, jestli najdou vodu, ale nenašli, tak se rozhodli, že bude na malém. Kopali, vodu našli, proto kašna už sto let stojí tam.
Smržovká kašna 1929. 6. Místní lidé moc dobře vědí, proč s napětím vyhlížejí léto, protože doufají, že přinese pěkné počasí. Ne náhodou se traduje, že v Lučanech je ještě hezky, přejedete Krojčenk a je zamračeno, a že na smržovsk ých stráních se povaluje sníh a v Hamrech už rostou jarní květinky. Jaké léto přineslo lidem ve Smržovce radost, jaké je naopak hodně rozzlobilo? Tedy jaké léto bylo doloženo jako historicky nejteplejší a jaké nejdeštivější? červenec 2011
pro každého něco a) V letech 1903–1904 bylo velké sucho, vyschly studny, v korytech řek byly vidět tzv. hladové kameny. Těsně na konci 19. století, v roce 1897 spadlo extrémně srážek, na Nové louce u Bedřichova v Jizerských horách byl naměřen nejvyšší denní úhrn 345,1 mm, který doposud nebyl překonán. Povodeň způsobila rozsáhlé škody i v povodí Kamenice. b) Podle zaznamenaných údajů přišlo nejsušší léto v roce 1982, celkový úhrn činil 9,6 mm srážek. V srpnu 2006 byl zaznamenán rekord, kdy od 3. do 7. srpna spadlo 293 mm srážek. c) Mezi nejdeštivější léta se dá zařadit to v roce 1935 a také v roce 1978, kdy v srpnu spadlo 314,5 mm srážek. Naopak teplotně nadnormální bylo léto v roce 1947, bylo zaznamenáno nejvíce letních dnů. To znamená, že teplota přev ýšila +25 °C. Také v roce 1976 bylo velké sucho a teplo, 20. 7. dosáhly noční teploty +17 °C, přes den +34 °C. Vyschlo mnoho studní. 7. M ě s t s ké l á z n ě a ko u pa l i š tě v Údolní ulici zahájily provoz v roce 1909. Koupaliště užívali lidé až do roku 1972, lázně po velké rekonstrukci v roce 1986 sloužily až do počátku 90. let. V současné době je objekt v rukách soukromého majitele, je nevyužíván a chátrá. Lázně a koupaliště vznikly na základě hospodské sázky, postaveny byly do roka a do dne a jejich majitel Wilhelm Staffen byl: a) zemědělec a neuměl plavat. b) členem družst va smr žovsk ých hráčů curlingu, proto počítal s tím, že se v zimě bude na zamrzlé ploše koupaliště bruslit a trénovat curling. c) lékař a v lázních provozoval praxi. 8. Ve Střední Smržovce na západ k Nové Vsi podél Vřesového potůčku stával Luční mlýn. (Wiesemühle č. p. 152). O svatohelenské pouti 21. 8. 1949 mlýn vyhořel. Čím byl mimo jiné mlýn pověstný? a) Scházeli se v něm spiritisté, vyvolávali duchy pochovaných na blízkém hřbitově. b) Říkalo se, že ve mlýně straší, o Valpuržině noci se zde scházely čarodějnice s ďáblem. c) Nacházela se zde tzv. Vlašská kniha, která popisuje, jak najít ztracené cesty k pokladům a především smržovská čarodějná kniha, ta má prý souvisčervenec 2011
lost s tajemným doktorem Kittelem. Také se říká, že kdo ji vlastní, nesmí o ní nikde mluvit, ani ji ukazovat, nebo ho postihne neštěstí a smrt. Také se říká, že kniha je stále ve Smržovce, jenže její současný majitel o ní nesmí mluvit.
Luční mlýn, kresba R. Wiegwlt 1908. 9. Co spojuje názvy: Mühlbach (Mlýnský potok), Flösselbach (Říční potok), Staffenflössel (Staffenův potok) či Grundbach (Údolní potok). a) Všechny názv y náleží Smržovskému potoku, němečtí obyvatelé ho pojmenovali v různých částech města jinak, podle toho, kudy tekl. Pojmenování Grundbach používají rybáři dosud jako pojmenování celého Smržovského potoka. b) Jsou to přítoky Smržovského potoka, které jsou nyní bezejmenné. c) Jsou to přítoky Smržovského potoka a řeky Kamenice. 10. Kde byste hledali ve Smržovce Pramen zdraví? a) Pramen zdraví mají jenom v Posázaví, ve Smržovce byste ho hledali marně. Leda by si ho vozil s sebou Jára Cimrman při svých spanilých jízdách na kole po tanvaldském mikroregionu. b) Našli byste ho v lesoparku u Parkhotelu, je to původní název Har twigova pramene, který byl pojmenován po smržovském lékaři a propagátorovi léčby ducha a těla studenou vodou Hartwigu Weiskopfovi. c) Pramen zdraví je schován pod meteorologickou budkou, „domečkem na počasí“, kterou zřídila Smržovská
Hartwigův pramen. Smržovský zpravodaj
sekce horského spolku v roce 1924 u tehdejšího starého náměstí. 11. Víte, že i Smržovka má své moře? Kam byste se ho vypravili hledat? a) Kdo má doma na zahradě bazén, spěchá se v něm v teplých dnech vykoupat, a protože Smržovka nemá už 40 let svoje koupaliště, dělají si místní legraci, že se jdou vycachtat domů do svého moře. b) V okolí Muchova se rozprostírají skály a rozsáhlá balvanová moře. Toto kamenné moře vzniklo rozpadem skalních hradeb po celé délce Černostudničního hřbetu. Můžete se tady vypravit na pěší výlet, na koupání při něm zapomeňte. c) Smržovské moře, tzv. Morchensternmeer se říkalo území pod svahem Liškova kopce a v Jelením koutu, protože jsou zde rozsáhlá prameniště a zamokřené plochy, největší na území města. 12. Poslední otázka vás asi potěší, protože při svých toulkách po zdejší přírodě jste v bezpečí před medvědem, sice se prý letos přemnožily zmije a klíšťata jsou také velcí bojovníci, ale šelma medvědovitá už ve zdejších lesích nežije. Nebylo tomu tak vždycky, zkuste hádat, jestli se mohl 10. července roku 1732 (kdy byl zastřelen poslední medvěd ve Smržovce) potkat právě tento medvěd s posledním majitelem Smržovky z rohozecké větve Desfoursů Františkem Antonínem II.? a) Ano, ale František Antonín II. ve Smržovce nikdy nebyl. b) Ano, ale nepotkali se, František Antonín II. lovu neholdoval. c) Ne, František Antonín II. se narodil o více jak čtyřicet let později, než se vymření medvědů v Jizerských horách odehrálo. Báječné prázdniny! A kdyby náhodou padala voda z nebe, a vy jste si nemohli užívat léto u vody, sáhněte po knížce. Určitě vás nezklame Smržovka – Pohledy do historie dávné i nedávné anebo Pověsti od Nisy a Kamenice, které mě k zábavnému testíku inspirovaly. Určitě si přečtěte i rozhovor s Ivanem Šípkem, který o smržovské vodě také ledacos zajímavého ví. Inka Urbanová fota: digitální archiv Muzea místní historie 21
pro každého něco
Dětský den V sobotu 28. května uspořádalo RS při ZŠ Smržovka ve spolupráci s Mysliveckým sdružením Smržovka, kulturním střediskem, panem Patrikem Bonnanem a spolkem Novovesan tradiční Dětský den, tentokrát ve znamení klaunů Kostkáčů.
22
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
pro každého něco
Organizátory potěšilo nejen slunečné počasí, ale i hojná účast dětí, pro které byla připravena Cesta lesem pohádek v režii 7. třídy, myslivecká stezka, zábavná stanoviště s rozličnými úkoly, které zajišťovaly převážně děti ze šesté třídy a maminky z rodičovského sdružení. Všichni si také mohli zahrát stolní fotbálky a deskové hry. Den věnovaný dětem končil pohádkou, kterou zajistilo kulturní středisko. Celý program moderoval pan V. Josífek. Za ceny děkujeme městu Smržovka, RS, MS Smržovka. Za rodičovské sdružení předsedkyně Martina Zelinková. fota: M. Urbanová, I. Hujerová červenec 2011
Smržovský zpravodaj
23
pro každého něco
Čertova studánka na Finkově kameni ve Smržovce Konrád Brotz – geolog a geofyzik Narozen v roce 1937 v Německu, ve dvou letech se přestěhoval k Rakovníku. Pracoval čtyřiadvacet let v uranovém průzkumu. V současné době žije v České Lípě a ve Smržovce navštěvuje svoji sestru. Je členem Klubu psychotroniků a Ufo v Plzni, publikoval více než sto odborných článků a napsal knihu „Zóny léčivé“.
foto: I. Hujerová Zóny pozitivní energie Podle mé zkušenosti se na všech skalách a na vrcholech návrší, kopců, vrchů a hor i na rovinách nacházejí svislé zóny pozitivní energie, které mají
v mapě většinou tvar kruhu nebo elipsy o velikosti od dvou do padesáti metrů. V těchto plošných zónách pozitivní energie se většinou uprostřed, ale často nesouměrně i na okraji plochy, vyskytuje jedna zóna pozitivní energie na vertikální přímce s velkou intenzitou. Z této zóny většinou vychází jedna nebo dvě i několik linií ley („ley lines“), které přenášejí pozitivní energií při zemské povrchu přibližně do hloubky a výšky sto metrů mezi zónami pozitivní energie na vertikálních přímkách. Síla přenášené energie se pozná podle šířky linie ley a podle počtu svislých ploch (siločar pozitivní energie). Většina linií ley má šířku 0,4 m a čtyři svislé plochy. Nejslabší linie ley mají šířku 0,2 m a dvě svislé plochy. Dosud jsem nalezl několik linií ley s šířkou asi čtyři metry a s počtem svislých ploch kolem osmdesáti. Kontinentální linie ley mají údajně šířku 200-3 000 m a více než sedmdesát svislých ploch. Zóny pozitivní energie se nacházejí na vrcholech proto, že pozitivní energie horniny vrcholů a skal zpevnila. To dokazuje pravidelný výskyt zón pozitivní energie na vertikálních přímkách s velkou intenzitou na nejvyšších bodech skal a vrcholků a protažené vyvýšeniny skal a hřbety na liniích ley. Ve dnech 12. až 14. července 2010
jsem pomocí virgule prozkoumal žulovou skálu Finkův kámen v lese nad náměstím ve Smržovce. Zejména mě zajímala Čertova studánka pod skalním převisem sedm metrů pod vrcholem skály, ve které se vyskytuje voda. Na okraji celé souvislé žulové skály Finkova kamene jsem plynule vysledoval nepravidelnou plošnou zónu pozitivní energie (viz obrázek). V západní části obrázku jsem zakreslil skálu dosahující výšky na spodním okraji asi dvanáct metrů a na horním okraji patnáct metrů nad úpatím jižního okraje skály. Teprve po konečném nakreslení obrázku jsem si všiml, že křivka východního okraje obou ploch je navzájem velmi podobná, což zřejmě souvisí s jejich vznikem. Tyto zóny pravděpodobně vznikají svislým průnikem energie z velké hloubky Země. Uprostřed západní vyvýšené části skály se nachází nejvyšší přibližně eliptická část skály vysoká asi čtyři metry nad okolní skálou (viz obrázek). Podle celkového tvaru Finkova kamene je možné vysvětlit vznik skály ve třech etapách. V nejvíce zpevnělé přibližně eliptické části zóna pozitivní energie setrvala mnoho tisíc let. Při náhlém zvětšení plochy zóny pozitivní energie nastala druhá etapa, trvající poněkud kratší dobu. Při náhlém zvětšení plochy zóny
Schématická situační mapa průzkumu geopatogenních a zvodnělých zón a zón pozitivní energie na Finkově kameni u Smržovky, měřítko 1:200.
Vysvětlivky k obrázku 1 okraj žulové skály na svislé plošné zóně pozitivní energie, okraj skály v západní části ve výšce asi 12–15 m nad úpatím jižního okraje skály, okraj nejvyšší skály ve výšce asi 15–19 m nad úpatím jižního okraje skály (přibližně eliptický tvar). 2 mezera mezi skálami v jihozápadní části Finkova kamene na svislé geopatogenní zóně zlomu (tektonická linie s pohyby) široké 0,5 m. 3 zóna pozitivní energie na vertikální přímce s velkou intenzitou pozitivní energie. 4 linie ley s označením změřené šířky v metrech a zjištěného počtu svislých ploch (siločar přenášené pozitivní energie). 5 prohlubně na skále („hrnce“ nebo „mísy“) na kruhových nebo eliptických geopatogenních zónách (zde s nepravidelným tvarem). 6 lineární geopatogenní a zvodnělá zóna probíhající středem skupiny kruhových nebo eliptických geopatogenních a zvodnělých zón (prohlubní na skále). 7 úzká prohlubeň na skále („žlábek“) s občas vytékající vodou z Čertovy studánky a ještě z jedné prohlubně na pásech globálních mříží. 8 jamky na skále vzniklé na pásech Hartmannovy nebo Curryho globální mříže bez pohybů. 9 suchý strom na křížení všech čtyř pásů Hartmannovy a Curryho globální mříže severně od Finkova kamene.
24
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
pro každého něco
hlavně směrem k východu nastala třetí současná etapa, trvající miliony let. Délka etap je úměrná odpovídajícím výškám skály pro první etapu čtyři metry, pro druhou etapu tři metry a pro třetí etapu dvanáct metrů, ale tato etapa ještě trvá. Zóna pozitivní energie na vertikální přímce pravděpodobně po dobu všech tří etap nezměnila polohu. Dvě výraznější linie ley ve směrech k ZSZ a k SV patrně také setrvaly na stejném místě, protože nepravidelné plochy zón jsou protaženy v jejich směrech.
DDM Ulita Tanvald tel.: 483 394 301 Pro školní rok 2011–2012 nabízíme dětem a mládeži činnost v těchto kroužcích: sport – florbal, basketbal, plavání (bazén v budově gymnázia), volejbal dívky, volejbal chlapci, lyže běh, turisti (Tanvald, Desná), stolní tenis, taneční aerobic + zumba, šachy, estetika – výtvarně-keramický pro předškoláky a prvňáky, výtvarný speciál (různé výtvarné techniky pro děti od 10 let),
Severně od plošné zóny pozitivní energie Finkova kamene jsem předběžně prozkoumal na ploše velké asi třicet metrů čtverečných celkem sedm žulových skalek, na jejichž plochách se vyskytují malé kruhové nebo eliptické zóny pozitivní energie. Na nejvyšších bodech skalek se nacházejí zóny pozitivní energie na vertikálních přímkách a z nich vycházejí 1–3 linie ley o šířce 0,3–0,4 m se třemi až čtyřmi svislými plochami (v obrázku nejsou zakresleny). Hustota zón těchto typů zón pozitivní energie se
výtvarný,
keramický (Tanvald, Desná), divadelní, dívčí klub (od 9 let), hudební obory – zobcová flétna, kytara k táboráku (pro začátečníky i pokročilé), cizí jazyky – anglický pro děti (začátečníci i pokročilí), anglický pro dospělé (začátečníci i pokročilí), přírodověda – rybářský (od 9 let – proběhne formou kurzu v únoru a březnu), technika – kurz počítače pro dospělé – začátečníci a mírně pokročilí (8 lekcí po 1,5 hodině od října), logopedie,
vyskytuje podle mé zkušenosti normálně jen poněkud menší než zde. Návštěvníci Finkova kamene si mohou vyzkoušet schopnost vyhledávání zón na nejvyšších bodech skalek. Když ale nebudou úspěšní, neznamená to, že nemají proutkařskou schopnost. Mně osobně trvalo několik let, než jsem se naučil tento typ zón zkoumat, ale několik mých známých je už nacházet umí. Konrád Brotz (pokračování v příštím čísle SZ)
Ulitka
– zábavné a tvořivé dopoledne pro předškoláky od 3 let. Každé úterý 8.30-11.30 hodin.
Kroužky začínají od 3. října. Zápis do kroužků keramiky v Tanvaldě a do výtvarně-keramického pro předškoláky a prvňáky se koná v pondělí 12. září od 15 hodin pro děti, které již tyto kroužky navštěvovaly, a v úterý 13. září od 15 hodin pro nové zájemce. Při zápisu je nutné uhradit platbu za kroužek. Do ostatních kroužků se zájemci mohou přihlašovat během měsíce září, kdy budou také upřesněny dny a časy jejich konání.
Veteráni vyzkoušeli po letech znovu jízdu v tancích Muzeum obrněné techniky pořádalo v sobotu (poz. redakce: 28. května) setkání s tankovými veterány. Dorazilo jich patnáct. Ano, ti muži jsou seniory, ale o tom žádná. Ale ve svém životě prošli peklem války, ukryti pod relevantním bezpečím tankového pancíře a podnes nesou poselství odvahy i lidského, vlastně obyčejného hrdinství. Patnáct tankových veteránů 2. světové války přijelo v sobotu 28. května do Muzea obrněné techniky ve Smržovce, aby si popovídali o mladých letech, jež znásilnila velká válka. A aby nezůstalo jen u vzpomínání, někteří z nich znovu usedli do válečných strojů, ve kterých prožili bitvy 2. světové války. „Jsme moc rádi, že jsme mohli veterány přivítat. Přece jen času neporučíte a v příštích červenec 2011
letech bude čím dál tím složitější dát je dohromady,“ popsal Jaroslav Janoušek, spolumajitel pořádajícího Muzea obrněné techniky. Ranní nástup zahájila československá hymna. Tedy i se slovenskou částí. Součástí setkání byla výstava fotografi í ze života tankové jednotky z Velké Británie. Mezi hosty nechyběl plukovník Stanislav Hnělička, držitel francouzského vyznamenání Řád čestné legie či nejvyššího českého státního vyznamenání Řád Bílého lva, brigádní generál Alexander Beer, účastník bojů u Sokolova či na Dukle a místopředseda České obce legionářské, plukovník Bedřich Opočenský, jeden z osvoboditelů Ostravy. Ten si v sedmaosmdesáti letech ještě vyzkoušel jízdu v tanku coby velitel. „Tank, to je hrozná zbraň. Ale někdy jsme byli lehkým cílem,“ popsal Opočenský. Smržovský zpravodaj
Mnohdy ani pancíř nepomohl. „Já osobně jsem byl zraněn třikrát,“ vzpomněl brigádní generál Alexander Beer. Nechyběli ani zahraniční hosté. Velkou Británii reprezentoval plukovník A. Shepherd, Francii plukovník Bruno Bucherie. „Veteránům děkujeme za účast na setkání a přejeme jim hlavně pevné zdraví,“ doplnil Jaroslav Janoušek, spolumajitel pořádajícího Muzea obrněné techniky. Akce se konala za přispění klubu vojenské historie Rota Nazdar, Ministerstva obrany ČR a Československé obce legionářské Liberec. K vidění byly unikátní součásti tanku Cromwell, s nímž operovali Čechoslováci na západní frontě, dobový tábor a spousta dalších zajímavostí. (Zdroj: Jablonecký deník, Jan Sedlák, 1. června 2011) 25
pro každého něco Víte, že…
ve firmě Detoa Albrechtice s. r. o. v Jiřetíně pod Bukovou pořádají exkurze a kreativní dílny? Při exkurzi návštěvníci uvidí přípravu dřevěných polotovarů, jejich opracování i sušení, prohlédnou si výrobu soustružených dílků, jejích následné zpracování – vrtání, barvení, lakování a závěrečnou montáž a kompletaci. Během prohlídky se také dozvědí mnoho z historie továrny. V kreativní dílně si každý může vytvořit svoji hračku. Více na www.detoa.cz.
v Jiřetíně pod Bukovou můžete také navštívit ve Schowankově vile expozici počátků lyžování, expozici historického truhlářského náčiní, expozici místní historie, expozici Muzea přírodovědy? Více na www.vila-schowanek.cz.
můžete absolvovat prohlídkovou trasu historickým jádrem Frýdlantu, na kterou vás zve o. s. Brána pro kulturu a vzdělávání? Komentované prohlídky se konají po předchozí domluvě o prázdninách každý den. Více informací na tel.: 776 584 727, 777 955 866 nebo e-mail:
[email protected].
Kittelovo muzeum na Krásné – Pěnčíně je v červenci a srpnu otevřeno denně (od pondělí do neděle) od 10 do 18 hodin? V případě zájmu o prohlídku mimo termín volejte prosím na tel.: 602 175 116, více informací a zajímavostí na www.kittel.cz.
čerpací stanice Robin Oil vedle pošty na Hlavní ulici má otevřeno nonstop?
26
Ve Smržovce mají bydliště,… Co o lidech, kteří do České republiky přijíždějí za prací a zároveň novým životem ze Socialistické republiky Vietnam, která je komunistickým státem, s povoleným soukromým podnikáním, kde jich žije na 86 milionů, víme? Co víme o jejich zemi, nehledíce na to, že první Vietnamci se v naší zemi poprvé objevili už v 50. letech a po roce 1973 sem začali přicházet ve větších počtech, když největší migrace pak začala od počátku 90. let?
ve své komunitě? Nebo tím, že Češi si zvykli chodit levně nakupovat prostě k Vietnamcům a berou je jako bezejmenné prodavače? Je to vlastně zvláštní. Pokud má ve městě obchod firma, lidé znají jména prodavaček, vedoucího, povídají si s nimi, vykají jim. V obchodě Vietnamců nikoliv. Určitě je zde jazyková bariéra, ale přeci jenom. Hodně lidí mluví o tom, že české obchody mizí, na druhé straně nakupují často a rádi u Vietnamců, prodavačům tykají a do jejich krámku se spokojeně vracejí. A proč by ne? Zboží j e l e v n é, o b c h o d n í c i ochotní a usměvaví, otevírací doba vlastně pořád. V době před dvěma lety, když se Smržovkou rozneslo, že dům č. p. 1341 v Hlavní ulici kupují Vietnamci, vzbudila tato zpráva u některých rozpaky a nevoli. Jenže objekt se během čtyř měsíců proměnil v opravenou budovu, v prvním patře s byty, v přízemí s prostornou prodejnou potravin, zapomnělo se na brblání a u Vietnamců je stále plno. Právě u Vietnamců, jsou přeci obyvateli našeho města, lidmi, se kterými se mnohdy stýkáme skoro každý den. Jak se jmenují? Jak se jim tady líbí? Jaké mají přání? Pojďme se dnes povídat s Nguyen Van Nhat Tan, řečeným Tomášem, Tomáš, vlastním jménem Van Nhat Tan. devatenáctiletým synem z rodiny Nguyen. Vietnam je pro mnohé z nás zemí Rodinu tvoří tatínek Van Thuong, který nepolíbenou. Putujeme po různých kou- je zároveň šéfem pracovního týmu, dále tech světa, ale Vietnam dlouho zůstává maminka Thi Luyen, šestnáctiletá dcera okrajovým cílem dovolenkových pobytů. Thi Mai Huong, zvaná Petra a šestiletá Zdá se, že jeho čas přichází teprve nyní, Thi Mai Anh, oslovují ji Pavlíno. S rodicestovní kanceláře nabízejí fotografie nou pracují a žijí i pánové Quanq a Van z nádherné přírody i historie, představují Cam, ti nejsou příbuzní, ale samoobsluse mnohá místa, která jsou chráněna hu v Nové Vsi provozuje bratranec otce. UNESCO. Proč o Vietnamu a jeho oby- Nguyen nemusí znamenat příbuzenský vatelích víme tak málo, přestože jich poměr, 38,4 % obyvatel Vietnamu se podle statistiky z roku 2009 u nás žije tak totiž jmenuje, 11 % nosí příjmení více jak 60 000 a 17 500 občanů ČR Tran a 9,5 % Le. Nguyen se jmenuje se hlásí k vietnamské národnosti? Je to vietnamský prezident i předseda vlády. tím, že si udržují určitý odstup a zůstávají S Tomášem jsme si povídali více jak Smržovský zpravodaj
červenec 2011
pro každého něco
…ale jejich rodná zem se jmenuje Vietnam. hodinu, jednak umí česky, jednak více jak polovinu života prožil ve Vietnamu a dokáže tak zhodnotit oba světy, ten náš i ten ve státě ležícím v jihovýchodní Asii při pobřeží Jihočínského moře, kam se dá přemístit letadlem z Prahy do hlavního města Hanoje zhruba za čtrnáct hodin letu.
Tomášův otec a šéf firmy Van Thuong. Jak se vám líbí ve Smržovce? Mně se tu líbí, je to klidné město, venkov. Určitě bych nechtěl bydlet v Liberci, kde studuju, tady je klid. Co studujete? Co dělají vaše sestry? Jak jste přišli k českým křestním jménům? Studuju G y mná zium F. X . Šald y v Liberci, příští rok budu maturovat. Petra studuje obchodní akademii v Jablonci, Pavlínka půjde do 1. třídy, chodí do smržovské školky. Mně začala říkat Tomáši paní učitelka na základní škole. Sestry přišly ke jménům podobně. Jak jste se v Čechách, respektive ve Smržovce ocitli? Otec pracoval v Německu, do Vietnamu se vracel a seznámil se s maminkou. Odešli zase pracovat do Německa, to mi byly asi dva tři roky a já zůstal do dvanácti let u babičky a dědy. Žili jsme ve středním Vietnamu v místě Quana Binh. Narodila se sestra, a když jí byly červenec 2011
asi tři roky, odešla rodina do Rumburku. Před dvěma roky táta našel na internetu, že se prodává tenhle dům, přijeli jsme se podívat a líbilo se nám tady. Dům koupil, v sedmi lidech jsme ho během čtyř měsíců opravili a začali tu bydlet a podnikat. To asi není jednoduché, když rodina nebyla pohromadě. Jak jste to vnímal? Přechod ve dvanácti letech do nového prostředí, jak jste to snášel? Cítil jsem se smutně, stýskalo se mi po rodičích. Český jazyk je dost těžký, jsem ale dost společenský, nové prostředí mi nevadí. Do české školy jsem začal chodit od 3. třídy. Je vidět, že jste vše zvládl, když mluvíte, přemýšlíte v češtině nebo vietnamštině? Jaký je rozdíl mezi vámi a sestrami, které žijí odmalička v Čechách? Když mluvím česky, přemýšlím v češtině, ve vietnamštině zase vietnamsky. Sestry jsou jiné. Petra třeba nerozumí některým odborným výrazům ve vietnamštině, malá bude úplně Češka. Já bych chtěl na ČVUT studovat architekturu a pak se vrátit zpátky do Vietnamu, myslím, že ony dvě ne, budou doma tady. Já mám přátele ve Vietnamu i tady, teď se cítím víc doma v Čechách, ale vrátit bych se chtěl. Děti, které se narodily tady, jsou už úplně jiné, evropské, vždycky je pro rodiče složitější uchovat kulturu, hodně pracují a děti jsou ovlivněné školou a prostředím. Rodiče, ale i vy, děti, pomáháte ve firmě. Pracovat vás vidím prakticky neustále, jak vůbec vypadá váš rodinný život? Máte dovolenou, prázdniny? Létáte do Vietnamu? Uvažují rodiče, že se někdy vrátí do rodné země? Já vstávám v půl šesté, jezdím autem do školy. Vracím se kolem páté, pomáhám rodičům, jsem s kamarády, v půl deváté večer se scházíme, maminka uvaří večeři, debatujeme, rodiče chodí spát dřív, já později. My děti sledujeme českou televizi, rodiče radši vietnamské seriály. Máme satelit na vysílání z Vietnamu. Na dovolenou bychom chtěli, ale je to těžké. Do Vietnamu pojede nejprve maminka s holkami, až se vrátí, pak zas Smržovský zpravodaj
Jizerskohorská chaloupka.
na měsíc já. Táta nemůže, musí řídit podnik, bez něho to nejde. Obchod máme zavřený jen dva dny v roce, o Vánocích a na Nový rok. Rodiče by se jednou chtěli vrátit, možná, až větší sestra dostuduje vysokou školu. To není ale otázka současnosti, nevíme, co bude.
Alá Picasso. 27
pro každého něco
Narazil jste na téma Vánoc, svátků. Jaké dodržujete tradice? Můžete prozradit i soukromý pohled na svatbu, úmrtí, pohřeb? Diskrétní otázka - mezi jakými děvčaty si vybíráte? Slavíme Vánoce, nemáme sice kapra, ale dárky si dáváme. Pro nás je významnější začátek měsíčního kalendáře, sluneční slavíme také jako vy 1. ledna, ale v Asii se ctí nový rok od února, ten se slaví tři dny. Velikonoce se ve Vietnamu neslaví. My děti jsme chodívaly v Čechách koledovat, rodiče mají připravené sladkosti pro místní děti, které k nám přijdou. Během roku dodržujeme vietnamskou kuchyni, děláme tradiční závitky, nudle. Jednou do měsíce maminka uvaří českou kuchyni, máme rádi řízky, vepřové i kuřecí, děláme také špagety. V létě grilujeme, alkohol nikdo nepije, táta si dá výjimečně pivo k večeři. Do nového roku si připíjíme šampusem nebo tvrdým alkoholem. Svatby? Vietnamci se žení a vdávají, k nám ještě volné svazky nepřišly. Svatba je v našem životě hodně důležitá věc. Já bych se určitě oženil. Chodil jsem s českou i vietnamskou holkou. Nevidím v tom problém. Nesetkal jsem se nikdy ani s nějakou nevraživostí, nebo jiným problémem ze strany Čechů. Nemusel jsem nic špatného řešit. Většina Vietnamců jsou buddhisté, naše rodina však náboženství nev yznává, proto pohřby u nás trvají i dva dny a jsou
Portrét Tomášovy kamarádky. 28
okázalé. Na hřbitov mrtvého provází procesí, mrtvý je vezen na ozdobeném povozu. Myslím, že každý člověk by se měl vrátit tam, odkud přišel. Nepřemýšlel jsem o tom, ale slyšel jsem, že když tady někdo zemře, převeze se jeho popel do Vietnamu a tam se rozptýlí. Nevím přesně. Máte nějakou, například svatební tradici? Jak vůbec vnímáte a sledujete historii, kulturu a politiku v Čechách a ve Vietnamu? Nev ybavuju si teď všechno. Vím o svatebním zvyku. Hosté nenosí dary, na oslavě je umístěna v místnosti krabice, kam každý vhodí obálku s penězi. V Čechách jsou v ydavatelství, která vydávají noviny a časopisy ve vietnamštině, jsou tam zprávy z Vietnamu, z Čech i ze světa. Rodiče je někdy mají, já spíš sleduju české noviny. Maminka poslouchá i vietnamskou hudbu, já světovou. Českou tolik neznám, všichni poslouchají toho starého pána, co má ženu na Primě… ano, Karla Gotta. Mě zajímala dřív i politika, teď je v ní takový zmatek, že si jí nevšímám. O historii jsem zatím moc nepřemýšlel, ani o vietnamské a ani o české, v tom mám mezery. Odmalička mě bavilo kreslení, dědeček říkal, že musím každý den trénovat, jestli se mu chci v životě věnovat. Kreslil jsem všechno, nejvíc abstrakce, svoje myšlenky, proto chci studovat architekturu. Pracuju teď na svojí vizi „Škola budoucnosti“. Dobře kreslí i mladší sestra.
Kde myslíte, že se bere ve vašich lidech taková pracovitost a pokora? Opominu-li jiné příklady, tak jeden za všechny – v zimě sněží celou noc a vy ráno v šest otvíráte prodejnu a máte čisté prostranství před obchodem. V pytlích nanosíte sníh do potoka. Tady všichni hořekujeme nad házením a vy, co sníh ani doma nemáte, s ním takhle zatočíte?! (Tom se usmívá a asi se i diví, na co se ptám, pracovitost je přeci normální.) Vždyť přeci přijdou zákazníci a neměli by kde zaparkovat, to přeci nejde… A dodává: V zimě nám je hodně zima, to býváme i nastydlí, ale ležet není čas, pracovat se musí, je dobře, že práce je.
To je zajímavé! Mohl byste připravit kresbu pro čtenáře Smržovského zpravodaje? Napadá mě, na jakého pohádkového hrdinu z dětství vzpomínáte? Vy jste vyrostl na pohádkách ve Vietnamu, sestry už v Evropě… Babička s dědečkem měli sedm dětí, teď už vietnamské rodiny mají obdobně dětí jako evropské. Život tady je ovlivňuje. Společnou máme asi Sněhurku, ta je tady i tam. Holky ale znají pohádky české, i když maminka jim vyprávěla i vietnamské. Je to už jiné. Ve Vietnamu je hrdinou bájí posvátná želva. (Vodní želva druhu Rafetus swinholi je symbolem boje Vietnamu za nezávislost. Váží až 200 kg, je velmi vzácná, dožívá se prý i 500 let, říká se jí i želví zlatý bůh).
A já dodávám, musí se pracovat, ale ne každý to umí s úsměvem jako naši spoluobčané Nguyenovi z č. p. 1341. Možná to bude tím, jakého původu Vietnamci jsou. Oficiální název etnika je Kinh, ale jejich původ je nejasný. Podle báje se nebeský drak Lac Long Quán spojil s vílou moří Au Lor, narodilo se jim sto vajec, z nichž se vylíhlo sto dětí! Padesát jich odešlo zpět s matkou do moře, druhá půlka s otcem drakem založila vietnamské království. Děkuji za ochotu si popovídat se čtenáři Smržovského zpravodaje a přeji mnoho přízně a štěstí Nguenovým ve Smržovce. Inka Urbanová obrazy: Tomáš – Van Nhat Tan fota: M. Urbanová
Smržovský zpravodaj
Abstrakce.
červenec 2011
pro každého něco
Poznáte, o které město či obec se jedná? Milí čtenáři Smržovského zpravodaje, zejména pak vy všichni, kteří s námi soutěžíte či se rádi dozvíte něco zajímavého z historie Smržovky a jejího okolí, pro vás všechny jsme připravili soutěž s názvem „Poznáte, o které město či obec se jedná?“. Jak je patrné z jejího názvu, bude vaším úkolem odhalit jméno města či obce v okolí Smržovky. Doufáme, že si s námi opět rádi zasoutěžíte a slibujeme, že naše „hádanky“ nebudou nijak složité. Úspěšné luštitele čeká na konci roku odměna. Správná odpověď z červnového čísla - jedná se o obec Kořenov. K již uvedeným informacím ještě doplňujeme. Obec Kořenov vznikla sloučením do té doby samostatných obcí Polubný a Příchovice a osad Rejdice a Jizerka. Rejdice jsou nejstarší částí obce Kořenov. V roce 1577 tady založil Pavel Schierer sklářskou lesní huť, kterou připomíná pamětní deska na osamělé kapličce v polích při silnici do Zlaté Olešnice. Další kaple ze stejné doby je v osadě. Cennou kamenickou prací jsou sochy sv. Antonína Paduánského z roku 1811 a sv. Jana Nepomuckého z roku 1793. Příchovice, dnes převážně rekreační horská ves s hotely a penziony ve svažitém terénu pod vrchem Hvězda je prvně uváděna v roce 1577 jako Przichowicze. Jméno dostala patrně po některém z prvních osadníků. V dolní části návsi stojí pseudorománská bazilika sv. Víta z let 1859-1862. V obci a okolí je několik kapliček a řada soch převážně z 19. století, např. Mariánská socha z roku 1885. Obec patří k nejvýše položeným osídlením Jablonecka. Nad Příchovicemi je zajímav ý skalní útvar z křemene s pěknou vyhlídkou nazývaný Bílá skála (968 m). Část Horní Polubný je poprvé uváděna roku 1700 (založena patrně již roku 1698 při místní pile), v roce 1785 byla rozdělena na Horní a Dolní Polubný. Dominantou obce je zdaleka viditelný kostel sv. Jana Křtitele postavený v letech 1788-1793, upravený roku 1895. Socha sv. Jana Nepomuckého je červenec 2011
z roku 1824. Osada Jizerka je nejvýše položená osada severních Čech. Jako tehdy odlehlé obydlí českých čihařů a ptáčníků v hloubi hor se uvádí roku 1539. Kolem roku 1550 sem dorazili horníci, hledající drahokamy a tehdy zřejmě vznikla i osada Bukovec nazvaná původně podle blízké hory. Později se vžilo pojmenování podle říčky, která tudy protéká. V roce 1828 tady Franz Riedel postavil huť na výrobu tyčí, dutého skla a flakónů. Jizerka začala nebývale prosperovat. Z dřevorubců se stávali skláři. Založení první huti dnes připomíná kamenná pyramida ve středu osady, stará huť je v rozvalinách, nová stojí dodnes a slouží cestovnímu ruchu. Malebná osada dnes slouží především rekreaci. V jejím centru stojí horská chata Pyramida, poblíž ve staré škole je muzeum. Od roku 1995 je Jizerka díky zajímavé skladbě zdejších romantických dřevěných roubených i kamenných domů památkovou rezervací lidové architektury. Stojí tu také Panský dům, atrakcí je tzv. Hnojový dům cestovatele a dobrodruha Gustava Ginzela. Výsledky soutěže po šestém soutěžním kole: Jiří Brabec Anna Dumková Milan Duštíra Vlasta Hanušová Honza Hujer Emil Kasal Štěpánka Neužilová Rudolf Sedlák Erika Šipkovská
6 bodů 6 bodů 6 bodů 6 bodů 6 bodů 5 bodů 6 bodů 6 bodů 5 bodů
Osada byla založena v roce 1691 hrabětem Albrechtem Maxmiliánem Desfoursem II. a po něm byla pojmenována Desfoursdorf. Horalé jí však začali podle říčky nazývat Dessendorf. Dnešní podoba města vznikla spojením několika osad. Městský statut získala obec roku 1968. K významnému rozkvětu obce dochází v druhé polovině 19. století, které bylo „zlatou dobou“ zdejšího sklářství. Z této doby je architektonicky zajímavá Riedlova vila, kterou nechal postavit Josef Riedel mladší po vzoru severoitalských Smržovský zpravodaj
reprezentačních sídel roku 1883-1884 a novogotická Riedlova hrobka na svahu nad sklárnou. Další památkou obce je pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1903 a také pseudogotický starokatolický kostel postavený v letech 1889–1890. V obci byly na konci 19. století v provozu velmi známé lázně. Po vzoru Priessnitzových lázní v Jeseníku je v roce 1839 založil Dr. Josef Schindler. Lázně žily čilým společensk ý m r uchem. Z anik l y odchodem Dr. Schindlera do Jeseníku. Dnes je připomíná pouze pamětní deska na základní škole. Dolní Polubný – součást námi hledané obce se rozkládá na pravém břehu Hlubokého potoka a byla založená roku 1700, na opačném břehu je o dvacet let starší obec Potočná. V této části obce je zajímavá skupina dřevěných stavení zvaná Sedmidomky. Bývalé Riedlovy sklářské hutě stojí dodnes v Dolním Polubném za viaduktem. Ještě před ním začíná druhý ozubnicový úsek na trati Tanvald-Harrachov, první je za mostem přes říčku kousek za tanvaldským nádražím. Tak snad vám tyto informace postačí, na vaše správné odpovědi čekáme tentokrát až do úterý 9. srpna. MaR
Poděkování MDC Maják tímto děkuje všem sponzorům a účastníkům, kteří se podíleli na Cestě lesem pohádek. Díky všem byla i letos Cesta lesem pohádek plná pohádkových bytostí, děti dostaly mnoho odměn za vykonané úkoly a na závěr si pochutnaly na tradiční bramboračce, kterou nám jako každý rok uvařila školní jídelna Eurest v Tanvaldě. Renata Nepimachová 29
kulturní středisko
Krátce z kulturního střediska náměstí T. G. Masaryka 1 – Zámeček, tel.: 483 369 325 e-mail:
[email protected] Motto: „Žádný stát nikdy nevydělal na kultuře. Ale každý stát prodělal na nekulturnosti.“
Děkujeme. Paní učitelce Nadě Jaškové a skupině dětí z mateřské školy – ve složení Tomáš Patrman, Sára Hladíková, Andrea Kunzová, Natálie Petiková, Honzík Dědina, Barbora Muchová, Tereza Koldovská, Markéta Nováková – za krásná vystoupení při vítání občánků. Kalendář akcí LÉTO 2011. Turistický region Jizerské hory má na letní sezónu turistické noviny a kalendář regionálních akcí v papírové i elektronické podobě a je k dispozici ve smržovském infocentru. Jdete k nám nakupovat nebo vyzvednout fotografie? Vezměte si prosím drobné peníze, děkujeme za pochopení. Informace od nás pro vás. Chcete-li dostávat informace kulturní, sportovní a jiné, pozvánky na akce různé, zaregistrujte se na adrese:
[email protected]. I. Hujerová Citát na červenec: „Když los nepadl, jak sis přál, pak vem, co padlo a udělej z toho to nejlepší svou dovedností.“ Terentius Publius Afer, římský autor komedií, 185–159 př. n. l.
Léto. Léto je tady a s ním i dlouho očekávané dny volna. Z kulturního střediska přejeme vydatný odpočinek a hezké prožití prázdnin dětem i dospělým, pořádné odpočinutí učitelům a učitelkám z mateřské i základní školy ve Smržovce.
autor: Jiří Srna
Dovolená v ordinacích smržovských lékařů MUDr. Tomáš Drobník 1.–11. 7. (včetně) Zástup MUDr. Karel Stuchlík. MUDr. Karel Stuchlík 8.–19. 8. Zástup MUDr. Tomáš Drobník a MUDr. Štěpánka Lukšanová.
Tip nejen pro návštěvníky Smržovky. Smržovka má nové pohlednice… Vymaluj a pošli to dál nebo Pošli dál, ať si to vymaluje… cena pohlednice = 2 Kč, soubor 8 ks = 14 Kč (Zámeček, Vyhlídka, skřítek Sklenaříček, sáňkařská dráha, rozhledna Černá studnice, kostel sv. Archanděla Michaela, viadukt, kašna na Lidickém náměstí), velmi vhodné (nejen) pro děti, které ve Smržovce tráví volno. K dostání v infocentru i v Zámečku.
Josefův Důl 2. 7. od 19.30 hodin Aman Premiéra hry v podání D. S. J. K. Tyl.
Dolánky u Turnova 22.–23. 7. Folková noc 26. ročník folkového festivalu. www.folkovanoc.cz
Malá Skála 29.–31. 7. Benátská noc 2011 19. ročník hudebního festivalu. www.benatskanoc.cz
MUDr. Orfan Massalema a MUDr. Michaela Massalemová 11.–25. 7. Zástup MUDr. Hýsková – Plavy (tel.: 483 384 550).
Sychrov 30. 7. Klasika pod hvězdami – opera Nabucco www.zamek-sychrov.cz
Lékárna U doktora z hor 4.–8. 7. a 8.–12. 8. 30
za kulturou
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
Smržovské akce v červenci a srpnu pondělí 11. 7.
pátek 19. 8.
Čítárnička s Líbou tentokrát ve znamení Raka Od 15.30 hodin v knihovně. Čítárnička je pro děti ve věku 5–7 let. Více na str. 34.
Hudební festival Eurion 2011
pondělí 11. 7. – neděle 7. 8.
Letní slavnost Eurion 2011
Výstava „Balvany & balvani“ Fotografie Sboru dobrovolných fotografů.
každý čtvrtek od 18 hodin
sobota–neděle 20.–21. 8.
Bohoslužba Kostel sv. Archanděla Michaela od 18 hodin.
pondělí 18. 7.
každý pátek a sobota
Den otevřených dveří v hasičské zbrojnici od 10 do 19 hodin. Více na str. 34.
Diskotéka Kinoklub od 21 hodin. Více na www.kinoklub.eu.
pondělí 18. 7. Čítárnička s Líbou tentokrát ve znamení Raka Od 15.30 hodin v Zámečku. Čítárnička je pro děti ve věku 8–10 let. Více na str. 34.
Více informací
pondělí 18. 7.
Smržovské akce v následujících měsících:
Dílna s Květou – „Přijďte si navléknout korálky“ Od 15.30 do 17 hodin v knihovně. Více na str. 34.
pátek–neděle 19.–21. 8. Výstava bonsají V Zámečku.
na www.smrzovka.cz nebo tel.: 483 369 325.
3. 9. Dožínky 10. 9. Wood-cross maraton 24. 9. Koncert v kostele 25. 9. Svatomichalská poutní slavnost 18. 10. Slet bubeníků
společenská kronika V měsíci červenci 2011 oslaví významné životní jubileum: Libuše Kyselová, Jarmila Mužíčková, Margit Pospíšilová, Heda Hrušková, Marie Hladíková a Alžběta Hollmannová.
Mé podě poděkování patří MěÚ, rodině, přátelům a všem známým, známým ým, kteří se na m mě vzpomněli u příležitosti mého výz významného ý namnéh ého živ životního jubilea. Fr. Nosek Děkuji všem, kteří se s mnou v květnu slavili a obdarovali mě u příležitosti kulatých narozenin. Městskému M ěstskému úřa úřadu ve Smržovce, sousedům, Urbanovým, U Ur banovým kolektivu z cukrárny U Kulichů a mojí c celé rodině – všem moc děkuju. Erika Kujanová Děkuji Dě ě všem za dary a gratulace, kkteré jsem obdržel k mým narozeninám. R. Číla Děkujeme MěÚ za dárek D a blahopřání a za příjemné posezení sp paní Hořejšovou při příležitosti výročí naší zlaté svatby. manželé Vackovi
Zlatou svatbu oslaví Hans a Kristina Lauovi a Walter a Hana Försterovi. Jubilanty, kteří si nepřejí být na stránkách Smržovského ho zpravodaje zveřejněni, prosíme, aby se ozvali osobně či telefonicky – kulturní středisko Smržovka (tel. č.: 483 369 325). Manžele, kteří mají zájem o uveřejnění výročí jejich sňatku (25, 50 a 60 let), ale sňatek neuzavřeli ve Smržovce ce a matrika tedy nemá tento údaj k dispozici, prosíme, e, aby se ozvali na výše uvedený kontakt. Sňatek u příležitosti sti těchto výročí lze zopakovat v prostorách smržovské obřadní síně či na jiném místě ve městě. Děkuji touto cestou MěÚ za blahopřání a dárek, za jejich předání pak Emilii Hořejšové. Poděkování patří též rodině, dětem, přátelům a známým, kteří si na mě vzpomněli u příležitosti mého významného životního jubilea. D. Klenotová
červenec 2011
V úterý 19. července tomu bude rok, co nás náhle a nečekaně opustila paní Milena Havlíková. Stále na ni vzpomínají manžel Josef, děti Dana a Radovan s rodinami. Vy, kteří jste ji znali, věnujte jí tichou vzpomínku společně s námi. rodina Havlíkova
Smržovský zpravodaj
31
Městská knihovna a infocentrum Smržovka
náměstí T. G. Masaryka 638 tel.: 483 382 286, 720 513 147 www.knihovnasmrzovka.webk.cz
[email protected] otevřeno po–pá: 9–11.30 a 12.30–17 hod. pouze sudá sobota: 9–11 hod.
Nad knihou i barvami učíme se spolu (Projekt s podporou Libereckého kraje.) V Dílně s Květou jsme tvořili dárkové krabičky.
Smržovská knihovna pro všechny V červnu si v knihovně vyslechlo šestatřicet malých žáčků ze Základní školy Červený Vrch v Praze tajemné povídání o podivuhodných tvorech Jizerských hor. O krásách Jizerek dětem vyprávěl pan Jaroslav Procházka.
Karel Čacký při práci. foto: K. Peroutková Děkujeme panu Procházkovi za jeho vstřícnost.
foto: M. Rajtarová V Čítárničce s Líbou ve znamení Blíženců mluvily děti mimo jiné i o mezilidských vztazích.
Stánek Kniha-ha-ha při Prolínání Děkujeme všem, kteří podpořili smržovskou knihovnu zakoupením knížky ve stánku KNIHA-HAHA. Utržili jsme celkem 780 Kč. Za tuto částku v yzdobíme dětské oddělení v naší knihovně.
foto: K. Peroutková Máte nám i vy co říct? Knihovna stále hledá nové spolupracovníky, kteří nám pomohou zpestřit život v knihovně. Do spolupráce s knihovnou se bez nároku na honorář v minulosti zapojili: Jaroslav Procházka, Krystyna Rataj Černá, Alena Linková, Martina Lexová, Jana Bažantová, František Peroutka, Jarmila Kašparová, Dáša Kubištová a holky „andersenky“ - Jitka Čarná, Magda Rajtarová a Lenka Röhrichová.
foto: M. Hotovec 32
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
Městská knihovna a infocentrum Smržovka Prázdninové čtení Preston, Douglas a Child, Lincoln: Horečnatý sen Před dvanácti lety, dva d roky po uzavření sňatku, s odjel Pen dergast se svou manželkou m Helen na loveckou výpravu do Zambie. Oblastní komisař se na Pendergasta obrátil se žádostí o pomoc. V jiném loveckém táboře lev s velmi zvláštní barvou hřívy napadl a zabil německého turistu. Zbývalo jediné řešení – lva zabít. Pendergastovi se tedy vydali na místo. Při akci Helen Pendergastová zahynula. Po dvanácti letech však vychází najevo, že Helen někdo zavraždil. Kdo to byl? A proč to udělal? Vedla Helen Pendergastová dvojí život? Pendergast se s D’Agostou pouští do pátrání, při němž odhalí podivné skutečnosti ze života své manželky. Collins, Jackie: Miláček žen Zamilovali se do sebe b jako středoškoláci: c Nick, kluk z okraje společnosti, s a Lauren, nejkrásnější dívka z maloměsta. Toužili vznést se spolu ke hvězdám, ale osud je rozdělil. Oba uzavřeli manželství z ryze praktických důvodů, což jim nepřekáží být zbožňovanými idoly. Z Lauren se stala žádaná modelka, které muži leží u nohou. Ani herecká hvězda Nick Angel nemá o fanynky nouzi. Roberts, Nora: Na růžích ustláno Emma od muže sv ých snů očeká v spoustu k větin, vá r romantické večeře, v věčnou lásku. Ctitelů má fůru, přesto stále vyhlíží prince na bílém koni. A ž pak si uvědomí, že toho pravého má na dosah. Jenže... Jack rozhodně není romanticky založený a na lásku moc nevěří. červenec 2011
Informační centrum V infocentru si můžete zakoupit novou knihu Doktor Kittel severočeský faust v legendách a pověstech, kterou vydala Kitl s. r. o. (99 Kč).
Informační centrum poskytuje: velké množství informačních materiálů nejen pro turisty zdarma, pytle na tříděný odpad zdarma a pytle na směsný odpad za 54 Kč, kopírování, scanování, přístup na veřejný internet zdarma na dobu 30 minut, wifi připojení na neomezenou dobu.
Letní aktivity se slevou V infocentru si můžete zakoupit BENEFIT kartu pro severní Čechy. Je platná do roku 2013 a stojí 35 Kč, lze jí využívat v létě i v zimě. BENEFIT Program je slevový systém pro aktivní trávení volného času. V rámci tohoto programu můžete využít řadu slev v oblasti ubytování, památek, kultury, sportu a relaxace. Slevy může využít každý, kdo má kartu BENEFIT Programu.
Kam s dětmi Hrad Grabštejn 2.–6. 7. od 10 do 17 hodin Výlety do minulosti Akce plná pohádek a představení pro rodiny s dětmi.
Železný Brod Městské koupaliště (v případě nepříznivého počasí kino) 7. 7. od 16 hodin Vařím, vařím pohádku aneb O Smolíčkovi Pohádka pro děti a rodiče. 21. 7. od 16 hodin Čtyři pohádky Pohádka pro děti a rodiče.
Krásná Kittelovo muzeum 16. 7. Den pravěkých sekerek Ukázky výroby a dřevorubecké soutěže. www.kittel.cz
Osada Jizerka Zakoupe ním této kar t y získáte např. slevu 10 Kč z každého vstupného do jabloneckého bazénu při každém předložení karty, slevu 10% ze vstupného v ZOO Liberec, slevu ze vstupného poskytuje i Klub na Rampě, řada ubytovatelů a restaurací (ve Smržovce např. restaurace Ráj), výletní areál Pěnčín, Babylon Liberec…). Kompletní přehled poskytovatelů slev naleznete na http:// www.liberecky-kraj.cz/cs/benefi t-program/ nebo v tištěné podobě v knihovně/infocentru. Přeji všem vydařené léto. Karolína Peroutková vedoucí knihovny a infocentra Smržovský zpravodaj
23. 7. Anenská sklářská slavnost na Jizerce Bohatý doprovodný program, bál, tradiční výroba a stánkový prodej, kyvadlová doprava z Kořenova, veřejné pozorování Slunce s výkladem fyzikálních dějů, které na naší nejbližší hvězdě probíhají. www.dudovi.cz; www.jizerkyprovas.cz
Výsledky kvízu: 1b, 2a, 3c, 4c, 5b, 6c, 7a, 8c, 9a, 10b, 11b, 12c 33
pozvánky pondělí 11. a 18. července Čítárnička s Líbou
pondělí 18. července Dílna s Květou
tentokrát ve znamení Raka 11. července od 15.30 hodin v knihovně a 18. července v Zámečku. V pondělí 11. 7. se koná Čítárnička pro děti ve věku 5–7 let. Prosíme rodiče, aby do Čítárničky nevodili děti mladší pěti let. S sebou Čtenářský deník, nůžky a pastelky nebo fixy. V pondělí 18. 7. pro děti 8–10 let. S sebou Čtenářský deník, nůžky a pastelky nebo fixy.
„Přijďte si navléknout korálky“ od 15.30 do 17 hodin v knihovně. Budeme si navlékat náramek na paměťový drát nebo gumičku.
pondělí 18. července Sbor dobrovolných hasičů Smržovka pořádá a srdečně zve na
Den otevřených dveří v hasičské zbrojnici
od pondělí 11. července do neděle 7. srpna
od 10 do 19 hodin. Tento den se dozvíte vše, co vás zajímá o hasičích, ale i o kroužku mladých hasičů.
Smržovka – Zámeček
Balvany & balvani Výstava fotografií Sboru dobrovolných fotografů. „Fotit balvany není moc těžké. V klidu postojí, stejně jako postály předešlé tisíce let. Fotit balvany je už trochu horší. Ne, že by se nedali najít, těžší ale je dostat pak sebe i snímky do bezpečí. Mnoho balvanů proto na výstavě nepotkáte. Zato je plná balvanů & balvanů.“
Martin Hausman (Mělník), Panasonic Ivan Indráček (Desná), Canon Jan Indráček (Oxford), Canon Vojtěch Indráček (Desná), Panasonic Olga Jakubů (Tanvald), Canon Zbyšek Malec (Desná), Canon Jiří Salač (Semily), Olympus Václav Strnad (Tanvald), Canon Petr Šenekel (Kořenov), Nikon
Výstavu můžete navštívit po celou pracovní dobu kulturního střediska, během týdne od 8 hodin, v pondělí a ve středu do 17 hodin, v úterý a čtvrtek do 15 hodin, v pátek do 11.30 hodin (polední přestávka: 11.30–12.30 hod.), o víkendu pak od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin.
34
sobota 23. července 7. Anenská sklářská slavnost na Jizerce 10–17 hodin Příjezd zakladatele skláren na Jizerce F. A. Riedla a požehnání slavnosti. Ukázky sklářských a ostatních tradičních řemesel a prodej výrobků. Vystoupení folklórního souboru Šafrán. Koncert Jablonecké píšťalky. Loutková divadla se zpěvy pro děti. Příjezd výpravy historických kol z polského Orle. Soutěže taneční, dřevorubecké, lyžařská štafeta. Rýžování drahých kamenů, odlévání pytláckých kulí. Pozorování slunce hvězdářskými dalekohledy. Občerstvení tradiční i netradiční. Po celý den prohlídky Muzea Jizerských hor. Odpoledne film z našeho regionu „Mír jejich duši“. Kyvadlová doprava Kořenov (nádraží) – Horný Polubný (kostel) – Jizerka a zpět zajištěna od 9 do 18 hodin. Pro automobily zajištěna parkoviště na Jizerce, v Kořenově a Horním Polubném.
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
kultura a sport pátek–neděle 19.–21. srpna
sobota 3. září
město Smržovka pořádá
Smržovka – lesopark u Parkhotelu
Letní slavnost Eurion 2011
9. krajské dožínkové slavnosti
Informace na tel. 483 369 325, www.smrzovka.cz 19. 8. od 18 hodin Parkhotel Smržovka Hudební festival Eggnoise, Prago Union, Živé kvety, Electric mann, Divadlo Minotaurus a 9431 Tanvald. 19. 8. Kinoklub Smržovka Promítání filmu Eleazar Kittel. 20.–21. 8. od 10 hodin Letní slavnost na náměstí T. G. Masaryka Hudba, pohádky pro děti, Irena Budweiserová s doprovodem, divadlo na chůdách, módní přehlídka, Ester Kočičková a Kujooni, ohňová show, taneční veselení večerní, deskové hry. Doprovodný program Sportovní a výtvarný program v lesoparku, vyhlídkový vláček, Pivrncova jízda veteránů, Muzeum místní historie, kostel sv. Archanděla Michaela, „Pošli to dál“ aneb Kdo ví, kam se co hází, bez odměny neodchází, soutěž ve střelbě, běh Smržovská 5 a další.
Pořadatelé: Liberecký kraj a Regionální agrární rada Libereckého kraje Dožínkový průvod a předávání dožínkových věnců. Děkovná bohoslužba v kostele sv. Archanděla Michaela. Staročeský jarmark. Představení regionálních výrobců potravin a vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Výrobek Libereckého kraje z odvětví potravinářství – zemědělství. Výstavy hospodářských zvířat a zemědělské mechanizace. Hry pro děti. Bohatý kulturní program – Martin Maxa, Nonstop, Horačky, Turnovanka, Zhasni, Seven, Lingers, Jizera, Šafrán, Horačky a další program. Všichni jste srdečně zváni.
Párty Zumba ve Smržovce V neděli 29. května proběhla za horní budovou ZŠ Smržovka v pořadí již 2. Zumba párty, kterou pořádal eRclub Smržovka. Tančilo se pod otevřeným nebem, a protože počasí bylo sluníčkové, tak název celé akce „Žhavá letní Zumba“ neměl žádné vady na kráse. Jelikož k létu patří také letní osvěžení, tak všichni účastníci Zumba párty měli po celou dobu akce k dispozici nejen tradiční lehké saláty, ale i nealkoholické nápoje, vínko, „Mojito“ a jako specialitku vymyšlenou pro tento Párty den
červenec 2011
tzv. „Zumba drink“, který celou dobu míchala slečna Domča Kaprasová, které velice děkuji nejen za nápad a pracovní nasazení . Díky patří i slečnám Míše a Dádě, které pomáhaly s organizací a hladkým průběhem celé akce a byly tam, kde bylo třeba. Celou akci opět ozvučil a moderoval skvělý DJ Vladimír Josífek a třemi hodinami krásné a svižné Zumby provedly instruktorky eRclubu Smržovka Verča Vodrážková a Marťas Zelinková a jako host Léňa Nedvědová z Tanvaldu. Na úplný závěr bylo slosování vstupenek nejen o volné lekce Zumby v eRclu-
Smržovský zpravodaj
bu ve Smržovce, ale bylo možné vyhrát i šeky na Zumba oblečení v Zumbashopu a hlavní cenou byl víkendový zájezd k moři pro dvě osoby do Itálie do malebného letoviska Caorle. Všechny ceny do tomboly věnoval eRclub Smržovka. Celá akce se více než vydařila… Sešla se skvělá parta úžasných Zumba nadšenců, která nezkazila žádnou srandu a skvělou atmosféru držela od samého začátku až do úplného konce… Veliké díky všem… byli jste báječní . eRclub Smržovka foto: archiv eRclubu
35
kam vyrazit
do kina Jablonec nad Nisou Kino Radnice 70 tel.: 483 311 446 rezervace vstupenek na www.disdata.cz 1. 7. od 17.30; 3. 7. od 14.30 hodin V peřině V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 1.–5. 7. od 20 hodin Transformers 3 V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 2. 7. od 15 hodin Kung Fu Panda 2 V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 2.–3. 7. od 17 hodin Piráti z Karibiku – Na vlnách podivna V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 4.–6. 7. od 17.30 hodin; 7.–8. a 10. 7. od 20 hodin Lidice 6. 7. od 20 hodin Transformers 3 Pozor, v původním znění s titulky. 7.–8. a 10. 7. od 17.30; 9. 7. od 17 hodin V peřině V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 9. 7. od 15 hodin Pan Popper a jeho tučňáci 9. 7. od 19.30 hodin Děti ráje Balet Pařížské opery.
20. 7. od 17 a 20; 27. 7. od 20 hodin Harry Potter a Relikvie smrti 2 Pozor, v původním znění s titulky. 20. 7. od 14.30 hodin V peřině Odpolední projekce (nejen) pro seniory.
23. 7. od 14.30 hodin V peřině
19. 7. od 21.45 hodin Vévodkyně
23.-24. 7. od 20 hodin Ženy sobě
20. 7. od 21.45 hodin Nevinnost
24. 7. od 14.30 hodin Kung Fu Panda 2 V digitální kvalitě s 3D brýlemi.
21. 7. od 21.45 hodin Shining (Osvícení)
25.-27. 7. od 17.30 hodin Hanna 28.-29. 7. od 17.30 hodin; 30.-31. 7. od 14 hodin Auta 2 V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 28.-31. 7. od 20 hodin Strom života Letní kino tel.: 483 320 419 Začátky promítání jsou orientační, promítat se začne až po úplném setmění. 1.-3. 7. od 22 hodin Rio
11.–13. 7. od 17.30 hodin Ženy sobě
5. 7. od 22 hodin Coco Chanel
11. 7. od 20 hodin X-men – První třída
6. 7. od 22 hodin Ženy v pokušení
12. 7. od 20 hodin Transformers 3 V digitální kvalitě s 3D brýlemi.
7. 7. od 22 hodin Casablanca
14.–17. 7. od 13.30; 14.–19., 23.–24., 30.–31. 7. od 17; 14.–19. 7. od 20.30; 25.–26. 7. od 20 hodin Harry Potter a Relikvie smrti 2 V digitální kvalitě s 3D brýlemi. 36
17. 7. od 21.45 hodin Panika v městečku 18. 7. od 21.45 hodin Adéla ještě nevečeřela
4. 7. od 22 hodin Limonádový Joe aneb Koňská opera
14. 7. od 00.01 hodin Harry Potter a Relikvie smrti 2 Premiérový dvojprogram 2. část. V digitální kvalitě s 3D brýlemi.
15.-16. 7. od 21.45 hodin Rychle a zběsile 5
21.-22. 7. od 17.30 hodin Jmenuji se Oliver Tate
10. 7. od 15 hodin Kung Fu Panda 2 V digitální kvalitě s 3D brýlemi.
13. 7. od 21 hodin Harry Potter a Relikvie smrti 1 Premiérový dvojprogram 1. část.
14. 7. od 21.45 hodin Mechanický pomeranč
8. 7. od 21.45 hodin Sucker punch 9. 7. od 21.45 hodin Spalovač mrtvol 10. 7. od 21.45 hodin Kurz negativního myšlení 11. 7. od 21.45 hodin Čtyři vraždy stačí, drahoušku
22.-24. 7. od 21.30 hodin Pařba v Bangkoku 25. 7. od 21.30 hodin Tajemství hradu v Karpatech 26. 7. od 21.30 hodin Warholka 27. 7. od 21.30 hodin Občanský průkaz 28. 7. od 21.30 hodin Vymítač ďábla 29.-30. 7. od 21.30 hodin Piráti z Karibiku – Na vlnách podivna 31. 7. od 21.30 hodin Zmizení Alice Creedové
Desná Kino Alfa tel.: 603 264 316 2. 7. od 17.30 a 20 hodin a 6. 7. od 19 hodin Hon na čarodějnice Nicolas Cage ve výpravném filmu. 14. 7. od 16 a 19 hodin Avatar
Tanvald Kino Jas Járy Cimrmana tel.: 483 394 324 rezervace vstupenek na www.tanvald.cz nebo www.disdata.cz 1. 7. od 19 hodin Lidice Český film podle skutečné události.
12. 7. od 21.45 hodin Edith Piaf
2. 7. od 17 hodin Transformers 3 V digitální kvalitě s 3D brýlemi.
13. 7. od 21.45 hodin Czech-made-man
2. 7. od 20 hodin Lidice
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
kam vyrazit
na koncert 6. 7. od 19 hodin X-Men: První třída Americký akční komiksový film. 8. 7. od 19 hodin Voda pro slony Americký výpravná romance z cirkusového prostředí 30. let minulého století a o zakázané lásce. 9. 7. od 19 hodin Ženy sobě I komedie pro holky může mít koule. 13. 7. od 19 hodin Rekvalifikace Nová česká černá komedie. 15., 17., 18., 20., 22., 23. 7. od 19 hodin a 16. 7. od 17 hodin Harry Potter a Relikvie smrti – 2. část Rozhodující bitva s Lordem Voldemortem začíná. 27. 7. od 19 hodin Pařba v Bangkoku Volné pokračování úspěšné komedie. 29.-30. 7. od 19 hodin Jana Eyrová Britské romantické historické drama. Programy kin uveřejňujeme bez záruky!
Zámecký park Sychrov Jablonec nad Nisou 1. 7. od 20 hodin Apocalyptica Koncert finské skupiny.
Hrad Grabštejn 2. 7. od 19 hodin Nezmaři www.hrad-grabstejn.cz
Hejnice Bazilika Navštívení Panny Marie 2. 7. od 15.30 hodin Peter Kleinert – varhany, Lutz Hildebrand – trubka 16. 7. od 15.30 hodin Drahoslav Gric – varhany, Kristýna Kocová – housle, Karel Chudý – violoncello 30. 7. od 15.30 hodin Irena Chřibková – varhany, Ludmila Vernerová – soprán, Jan Verner – trubka
Hamrska Pohostinství U Kašparů 22. 7. Krausberry www.ukasparu.tode.cz
Kostel sv. Anny 2. 7. od 19 hodin Janáčkovo kvarteto Miloš Vacek – housle, Vítězslav Zavadilík – housle, Jan Řezníček – viola, Břetislav Vybíral – violoncello. 14. 7. od 19 hodin Barbora Perná – soprán, Petra Vilánková – housle a Miroslav Sekera – klavír Koncert s průvodním slovem Lubomíra Havláka. Letní scéna Eurocentra 7. 7. od 17 hodin Marimba 14. 7. od 17 hodin Sándor Mester Koncert kytaristy z Maďarska.
Tanvald Tanvaldská kotlina – autokemp 9. 7. od 18 hodin Hudební léto – Handl Koncert country skupiny. 30. 7. od 18 hodin Hudební léto - Sešlost Koncert country skupiny.
na výstavu Smržovka
Desná v Jiz. horách
Zámeček
Riedlova vila
11. 7.-7. 8. Balvany a balvani – Sbor dobrovolných fotografů Výstavu můžete navštívit po celou pracovní dobu kulturního střediska, během týdne od 8 hodin, v pondělí a ve středu do 17 hodin, v úterý a čtvrtek do 15 hodin, v pátek do 11.30 hodin (polední přestávka: po–pá 11.30– 12.30 hodin), o víkendu pak od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin.
7.–31. 7. Poznej světové dědictví UNESCO – památky Slovenska a Chorvatska Výstavu je možné navštívit v prostorách Riedlovy vily v úterý od 10 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin, ve čtvrtek od 10 do 12 hodin a od 13 do 17.30 hodin a v sobotu od 13 do 16 hodin.
Liberec
1. 7.–30. 9. Klíč k srdci Jizerských hor V posledním stavení kdysi nejvýznamnější sklářské osady Kristiánov založené známou rodinou Riedelů v roce 1775 se seznámíte
Severočeské muzeum 1. 7.–28. 8. Historické kočárky 1880–1965 www.muzeumlb.cz červenec 2011
Kristiánov v Jizerských horách
Smržovský zpravodaj
s historií místa i sklářské výroby. Výstava je přístupná od pondělí do neděle od 9 do 17 hodin.
Jablonec nad Nisou Kostel sv. Anny 1. 7.–30. 8. Obrazy Jiřího Skleničky Zderazského Výstavu je možné navštívit v úterý a sobotu od 10 do 16 hodin. Městská galerie MY 1. 7.–26. 8. Stezka Jany a Josefa V. Scheybalových Výstava k otevření nově vybudované kulturní naučné stezky v okolí Jablonce nad Nisou. Výstava je přístupná od úterý do pátku 10–12 a 13–17 hodin. 37
sport
střelba V sobotu 21. května uspořádal Sportovně střelecký klub mládeže LOYD Jablonec nad Nisou ve svém střeleckém areálu ve Smržovce mezinárodní střeleckou soutěž z malorážné pušky 9. ročník GRAND PRIX Jizerských hor – Memoriál Milana Hnízdila. Soutěže se zúčastnilo šedesát střelců z České republiky, Polska a Německa. Při této soutěži věnoval pohár pro absolutního vítěze starosta města Jablonce nad Nisou Ing. Petr Beitl, který se také osobně zúčastnil v yhlašování vítězů a předával poháry vítězům. Absolutním vítězem a pohár starosty města Jablonce nad Nisou získal český reprezentant Václav Haman z SKP Rapidu Plzeň. Pro nejlepší ženu, kterou se stala Anita Brabcová z SKP Rapid Plzeň, věnoval pohár prezident klubu SSKM LOYD Miroslav Loj, pohár pro nejlepšího dorostence, který získal Petr Plecháč z SKP Rapid Plzeň, věnoval starosta města Smržovky Mgr. Marek Hotovec.
Výsledky disciplína LM 60 vleže: kategorie muži/junioři nástřelem 1. Václav SKP Rapid 584 Haman Plzeň bodů kategorie ženy/juniorky nástřelem 1. Veronika SSK 585 Kučerová Manušice ČL bodů disciplína SM 60 vleže: kategorie dorost nástřelem 1. Michaela SSK 579 Širlová Manušice ČL bodů disciplína LM 3×20 polohový závod: kategorie muži/junioři nástřelem 1. Václav SKP Rapid 579 Haman Plzeň bodů disciplína SM 3×20 polohový závod: kategorie ženy/juniorky nástřelem 1. Aneta SKP Plzeň 559 Brabcová bodů disciplína SM 3×20 polohový závod: kategorie dorost nástřelem 1. Petr SKP Rapid 564 Plecháč Plzeň bodů
Turnaj rodičů s dětmi ve stolním tenise V sobotu 4. června se ve smržovské tělocvičně v budově školy konal turnaj rodinných družstev, který pořádal oddíl stolního tenisu TJ Spartak Smržovka za vydatné pomoci základní školy, konkrétně paní ředitelky Renaty Šípkové. Turnaje se zúčastnilo dvanáct rodinných týmů ve složení jeden dospělý + dítě školou povinné. Hrálo se systémem, který je podobný Davis Cupu. Dospělí si to rozdali mezi sebou a děti následně rovněž. Pak poměřili síly dospělí s dětskými soupeři a nutno podotknout, že děti rodiče za stoly po ročním tréninku zdatně proháněly. Některé nenašly dokonce přemožitele vůbec. Při rovnosti bodů rozhodovala závěrečná čtyřhra. Týmy byly rozlosovány do dvou skupin, kde se hrálo systémem každý s každým. Vítězové skupin si to rozdali o celkové prvenství a druzí ve skupinách o konečné třetí místo. Sváděly se kruté boje, ale v duchu fair play. V jedné skupině dokonce při rovnosti bodů rozhodoval o postupu do finále jediný set. Štěstí se v tomto matematickém souboji přiklonilo na stranu Staffenových před bratry Petrů a Vaníčkovými. V druhé skupině byli suverénní Tomkovi a druhé místo obsadil Tomík Burdych se strejdou Markem Hornajem. Finále patřilo Tomkovým, celkově druzí tedy skončili Dan a Pavel Staffenovi. Třetí místo nakonec vybojovali Marek Hornaj s Tomášem Burdychem před Michalem a Davidem Petrů. Turnaj jsme zakončili opékáním buřtů. Chtěl bych
poděkovat všem, kteří si udělali čas, přišli si zahrát a pobavit se. Tak třeba zase za rok se budu těšit. Pinku zdar. text a fota: Petr Bradáč
Celkové pořadí 1. místo Tomkovi 2. místo Staffenovi 3. místo T. Burdych a M. Hornaj 4. místo bratři Petrů 5.–6. místo Vaníčkovi, Kobrovi 7.–8. místo Bradáčovi, Burdychovi 9.–10. místo Lexovi; S. Lexa, A. Lexová a M. Bradáč 11.–12. místo D. Petrů a R. Budínský; Budínští
Za SSKM LOYD – Miroslav Loj 38
Smržovský zpravodaj
červenec 2011
Tajenka z červnového čísla: „Potřebuji, aby starej zase posekal zahradu.“ Výhercem se stává pan Milan Duštíra ze Smržovky. Blahopřejeme a výherce prosíme, aby si výhru vyzvedl v kulturním středisku Zámečku. Vyluštěnou tajenku můžete tentokrát posílat do redakce až do 9. srpna. červenec 2011
Kitl Šláftruňk se vyrábí podle tajného předpisu z révového vína, sedmi bylinek na uklidnění a hroznového moštu. Při výrobě se snažíme co nejvíce zachovat jeho přírodní a zdraví prospěšný charakter, neobsahuje proto žádná umělá barviva, sladidla nebo řepný cukr. Nápoj nabízíme ve variantách Rudý a Zlatý, liší se od sebe použitým vínem a jednou (tajnou osmou) bylinkou. Celkový obsah alkoholu tohoto medicinálního vína je 10 %. Kitl Šláftruňk má zklidňující a uvolňující účinky, proto ho doporučujeme užívat na dobrou noc. Byl posuzován Státním zdravotním ústavem v Praze a schválen Ministerstvem zdravotnictví ČR jako doplněk stravy. Více na www.kitl.cz. Smržovský zpravodaj
39
Odvoz a likvidace fekálií telefon 777 822 890 Technické služby – Aleš Zeman doprava zemní práce zimní údržba odvoz fekálií dodávka štěrku – písku stavební práce tel.: 606 932 698
Albrechtice v Jiz. horách
Uhelné sklady
Prodám pěkný byt 2+1 OV o CP 91,3 m2.
Stránský a Friedrich nabízí tuhé palivo ve skladech: Smržovka: 483 382 139 Tanvald: 483 394 315 Jablonec n. N.: 483 710 211
Byt se nachází v ulici Popelnická v klidné části města Tanvald ve zvýšeném přízemí dvoupodlažního cihlového domu. Nová střecha, 2× sklep, půda, vlastní plynový kotel a topení – nízké náklady. Možnost pronájmu zahrady. Ihned k dispozici. Veškerá občanská vybavenost v místě. Rekreace i trvalé bydlení. Cena k jednání 645 000 Kč.
provozní doba po–pá 8.00–14.30 hodin po dohodě možno i pásem
Info: 777 831 908.
Evropské centrum Odškodného je největší společnost v ČR, která se zabývá získáváním náležitého odškodného za újmu na zdraví při dopravních nehodách ze zákonného pojištění.
Pomůžeme Vám získat adekvátní odškodné za tyto události: dopravní nehody (až 4 roky zpět) pracovní úrazy (až 2 roky zpět) úrazy na chodníku (2010) Měli jste nehodu jako řidič, spolujezdec, chodec, cyklista? Újma na zdraví – trvalé následky – smrt blízké osoby – ušlý zisk – náklady na léčení – ztížení společenského uplatnění.
Tel.: 607 656 665 Bez vstupních poplatků. Vše vyřídíme za Vás – stačí pouze jednou zavolat. Garantujeme nejvyšší kvalitu služeb.