Slovo úvodem. Foto: Vla ka pásová

Foto: Vla�ka �pásová

Slovo úvodem Mil� �tená�i� práv� se k Vám dostalo dal�í �íslo Zpravodaje Klamo�e a �títa. Co v n�m najdete? S paní Smutnou m��ete zavzpomínat na její první �kolní den, pan Milo�

Zpravodaj - návrh.indd 1

Ditrych Vám p�edstaví sportovní st�elce z Klamo�e a s Honzou �epkem se budete toulat po Novém Zélandu. Z Ukrajiny nám napsala své post�ehy z náv�t�vy v Klamo�i paní Galina B�lová. O novinky se s Vámi pod�lí myslivci, hasi�i, rybá�i i sokolové.

Najdete zde informace Obecního ��adu a dal�í p�ísp�vky na�ich �tená��. Dovolte nám, abychom v�em, kte�í nám poslali sv�j p�ísp�vek, touto cestou pod�kovali a Vám milí �tená�i, p�ejeme, abyste si ve Zpravodaji po�etli a ka�d� na�el to �své�.

3.6.2012 16:05:39

Hra Plamen v Hradci Králové

��ti s lampiony

�plhání na májku

Zalévání stromk�

�arod�jnice 2012

2

Zpravodaj z Klamoše a Štíta 1/2012


3.6.2012 16:05:40

Slovo starosty Vážení čtenáři, nejprve bych se rád omluvil Vám všem za pozdní vydání posledního čísla naše ho zpravodaje. Nově budeme využívat služeb tiskárny TNM Print v Novém Městě a pevně doufám, že k takovým zdržením již docházet nebude. Na jaře začala výsadba stromů v okolí hřbitova firmou Okrasné za hrady pana Choceňského. Bylo zde vysázeno celkem 22 kusů lip, které tvoří krásné stromořadí. Po konzultaci s odborníky byla provedena výsadba šesti kusů stromků Prunus Fruticosa Globosa – „planá višeň“ na hřbitově. Tyto stromky mají kořenový systém, tvořen desítkami slabých kořínků, kte ré nepronikají do hloubky ani se ne rozpínají do stran. Nemusíme mít tedy obavu, že bude docházet k poškozová ní hrobů. Tyto stromy jsou mimo jiné doporučovány na náměstí a pěší zóny, protože nijak neškodí dlažbám, ani domům a památkám a je z nich mi nimální odpad. Myslím si, že výsadba v okolí hřbitova přispěla k ozelenění a zkrášlení naší vesničky.

V únoru jsme obdrželi dotaci na po řízení nového územního plánu obce ve výši 49 000 Kč. Vzhledem k tomu, že vypracová ní nového územního plánu bude stát 396 000 Kč, jde celkem o úsměvnou částku. Podle nového stavebního záko na musí mít do roku 2015 zpracován nový územní plán každá obec, která má plán vypracován před rokem 2007, a to i přestože územní plán pravidelně aktualizovala. V listopadu loňského roku jsme podali žádost o dotaci na Ministerstvo životního prostředí na „Rozšíření bio centra“ (lesík na Pamětníku) a „Revi talizaci říčních toků“ v k.ú. Klamoš. Dotaci na „Rozšíření biocentra“ nám schválili ve výši 637 273 Kč. Žádost o dotaci na „Revitalizaci říčních toků“ byla předběžně schválena, ale uložena do tzv. zásobníku, kde bude ležet a če kat, až Státní fond životního prostředí najde peníze pro tento dotační titul. V únoru bylo vypsáno výběrové říze ní na firmu, která tuto „revitalizaci“ provede. S výsledkem Vás seznámím

až příště, protože výběrové řízení stále probíhá. Po hasičském plese 18. 2. se konal jubilejní 10. maškarní karneval pro děti, který jako vždy pořádali dobro volní hasiči. Smekám klobouk před partou nadšených pořadatelů, kteří se neváhají přestrojit do vlastnoručně vy robených kostýmů a připravit cokoliv pro pobavení našich dětí. Hasiči také pořádali Čarodějnické posezení u táboráku, kde kromě opé kání párků, byly připraveny drobné ceny pro děti, které si pro ně vyšplhaly na dětskou májku. Myslím si, že se po řadatelům obě akce povedly, za což jim patří dík. Tu velkou májku postavili a také uhlídali kluci školou povinní, kteří nahradili naši mládež. Přejeme jim, aby jim nadšení vydrželo i do dal ších let. Na závěr mi dovolte, Vážení čte náři, popřát Vám krásné léto, příjem nou dovolenou a dětem bezstarostné prázdniny. Bohuslav Věříš - starosta

Čarodějnice 2012



3

3.6.2012 16:05:41

Dopis na Ministerstvo životního prostředí V minulých číslech Zpravodaje jsme Vás, milí čtenáři, informovali, že obec Klamoš podala žádost o dotaci na akci „Revitalizace říčních toků“ na Minis terstvo životního prostředí. Netrpělivě jsme čekali, jak bude naše žádost vyřízena. Po sdělení z Mi nisterstva, že naše žádost včetně projek tu je administrativně naprosto v pořád ku, jsme nabyli dojmu, že k přidělení dotace již nic nestojí v cestě. Naše oče kávání ještě podpořil článek pana Martina Moulise, který je pověřen vý konem funkce prvního náměstka a ří zením úseku Operačního programu Životního prostředí na Státním fondu životního prostředí České republiky, uveřejněný v informačním zpravodaji OPŽP Priorita. Článek se podrobně zabývá čerpáním dotací, podmínek je jich získání a především zrychlením čerpání dotací. 16. dubna 2012 jsme se na stránkách Ministerstva životního prostředí dozvěděli, že naše žádost byla sice doporučena ke schválení, ale zařazena do jakéhosi zásobníku. Ze zhruba 131 žádostí bylo 18 schváleno, 2 zamítnuty a 111, včetně naší, ulože no do zásobníku, kde budou čekat na schválení a přidělení financí. Bohu žel nás nikdo neinformoval, jak dlou ho bude naše žádost v zásobníku čekat.

Měsíc, rok, dva…? Proto jsem se roz hodl panu náměstkovi na ministerstvo napsat. Do vydání Zpravodaje mi ne došla odpověď, proto zatím zveřejňuji pouze dopis, který jsem na minister stvo zaslal. Dobrý den pane náměstku. Po přečtení Vašeho článku na úvodní stránce časopisu Priorita č. a na straně 10 tohoto časopisu, kde píšete o zvýšení aktivity na trojnásobnou rychlost, jsem nabyl dojmu, že je zde člověk, který chce s touto byrokratickou mašinerií pohnout. To je náš člověk, řekl jsem panu starostovi. Mé nadšení bohužel vydrželo pouze 24 hodin. Když mě pan starosta druhý den zavolal a řekl mi, že jsme dostali pouze dotaci na zalesnění remízu, ale vlastní revitalizace byla zařazena do zásobníku, mě dost rozpálilo, a proto jsem se rozhodl Vám napsat. Ve vaší zprávě píšete o zvýšení úsilí čerpání dotací z EU. Tohle je zvýšení úsilí? Je mi úplně jasné, že Váš tým odborníků mě jistě zdůvodní spoustu subjektivních a objektivních příčin nedosažení na dotaci - málo bodů, přednost CHKO, NP atd.. To Vám jde velmi dobře. Hlavně mně poraďte, co mám říct spoluobčanům, ale také zemědělcům, kteří se mě budou zhruba za 2 měsíce ptát, jestli se začne s revitalizací, nebo jestli mají za-

sít? Spoluobčany by také zajímalo, co je to zásobník, kdy se na nás s dotací dostane řada, jestli musíme znovu žádat, jestli nás zas příští rok přeskočí nějaké CHKO nebo NP nebo lepší známosti? Proč žádosti z celé republiky musíte řešit Vy na ministerstvu ŽP? Myslím si, že žádosti z regionu by měli být řešeny na příslušném krajském úřadě resortu ŽP. Tito lidé mají daleko blíž řešit vše přímo v terénu a není potřeba jakýmsi pochybným bodovým systém vymýšlet, jak ještě nahnat body a komu dotaci dáme a komu ne. Tím by se Vašemu ministerstvu značně ulehčilo, a čerpání dotací z EU by se značně urychlilo a o to Vám ve Vašem článku hlavně jde. Vytvořili jste si vlastní klíč, aby vše bylo neprůhledné a byla dána možnost k lobování a manipulaci s žádostí o dotaci. Myslím si, že po tomto mém článku má asi Obec Klamoš po dotaci. Jestliže se mýlím a Vy mě o tom přesvědčíte, rád se Vám omluvím. Tento příspěvek chci otisknout ve Zpravodaji Klamoše a Štíta, a rád nechám otisknout i Vaše vyjádření nebo stanovisko. Tento článek píši za svoji osobu. Není to vyjádření obce, ani obecního zastupitelstva. S pozdravem místostarosta Obce Klamoš Miroslav Brůža

Informace z Obecního úřadu Úřední hodiny Pondělí: 8.00 - 12.00 16.00 – 19.00 Úterý: 8.00 - 12.00 Středa: 8.00 - 12.00 Čtvrtek: 8.00 - 12.00 Služby Czechpointu, ověřování pra vosti podpisu a ověřování shody opi su nebo kopie s listinou provádíme v době úředních hodin. Mimo úřední hodiny pouze po předchozí domluvě s paní Janou Chárovou. Czech POINT poskytuje: 1) výpis z Katastru nemovitostí 2) výpis z Obchodního rejstříku 3) výpis z Živnostenského rejstříku 4) výpis z Rejstříku trestů 5) výpis z bodového hodnocení řidiče

4

➢➢ Nové pohledy obce Klamoš je mož né zakoupit na Obecním úřadě (5 Kč/ks ) ➢➢ Doprava vody cisternou tak jako v loňském roce 10 Kč/1 km, 1 m3 vody dle aktuální ceny VaK. Vodu vozíme z vodárny Chlumec n. C. Žádost obecního úřadu Vzhledem k tomu, že nám po zru šení pevných telefonních linek chybí kontakty na občany naší obce, chceme čtenáře touto cestou požádat, zda by nám na úřad mohli dát svá nová tele fonní čísla. Urychlí se tak komunikace s obecním úřadem nejenom v případě nějaké krizové situace.

Poděkování Děkujeme všem, kteří v tomto ro ce, ale i v předchozích letech, darovali oblečení a ostatní věci do humanitární sbírky, kterou pořádá občanské sdru žení Diakonie Broumov. A teď trochu čísel… S potěšením můžeme čtenářům ozná mit, že obec Klamoš má k 22. 5. 2012 405 obyvatel. ➢➢ Z toho 350 trvale hlášených v Kla moši a 55 trvale hlášených ve Štítě. ➢➢ Celkový počet žen 205 a mužů 200. ➢➢ Věkový průměr 43 let. ➢➢ Počet rodinných domů 140 v Kla moši a 55 ve Štítě.



3.6.2012 16:05:41

Nově přistěhovaným občanů přeje me, aby se jim v naší hezké a klidné obci líbilo. Mateřskou školu navštěvuje 9 dětí, z toho 8 v Chlumci nad Cidlinou a 1 dít ko v Chudeřicích. Základní školu navštěvuje 33 dětí, z toho 32 v Chlumci nad Cidlinou a 1 v Novém Městě.

Čtyři děti končí svůj první rok v zá kladní škole Chlumec nad Cidlinou a těší se na své první velké prázdniny. A pět dětí vychází z devátých tříd. Těm přejeme hodně úspěchů v dalším studiu. V loňském roce bylo z naší knihovny půjčeno 132 knih. Nejvěrnější čtenářky jsou paní Anna Buřitová a paní Věra Dostálová a z dětí Nikolka Špásová.

Na webových stránkách si můžete prohlédnout fotografie, které se nám už do tohoto čísla nevešly. Uzávěrka následujícího čísla Zpra vodaje bude 15. listopadu 2012. Do této doby můžete své příspěvky posí lat na emailovou adresu [email protected] anebo vložit do schránky Obecního úřadu. Jana Chárová

Z Klamoše až na kraj světa aneb 12 měsíců na cestách Každý z nás má jistě spoustu snů, v jejichž splnění ve skrytu duše věří. Mým snem již od mala bylo navštívit zemi vulkánů, gejzírů a dalších přírod ních krás na druhém konci světa – Nový Zéland a při té příležitosti objevit krásy dalších zemí ležících tisíce kilometrů daleko. Po letech studia a práce v za hraničí přišel čas sbalit batoh a vyrazit za dobrodružstvím na jižní polokouli. Protože jsme s přítelkyní Jančou plá novali strávit na cestě kolem dvanácti měsíců, museli jsme rok před odjezdem věnovat důkladné přípravě a velkému šetření financí na pokrytí cestovních nákladů. V průběhu roku jsme vystřída li spoustu krátkodobých prací od učení lyžování, přes sbírání jablek v Itálii až po řízení traktoru na žních v Anglii. Díky tomu jsme nastřádali dostatek prostředků na naši velkou cestu na jih. Nejvíce času jsme si ponechali na Nový Zéland, dále jsme naplánovali návštěvu ostrovů v Tichomoří, putování do středu Austrálie a průzkum zemí Zlatého troj úhelníku (Thajsko, Laos a Kambodža). Z vlastních zkušeností můžu po tvrdit, že den na cestě, co do množství zážitků, hravě nahradí rutinní týden prožitý ve známem prostředí a tak jsme toho během 12 měsíců na cestě prožili požehnaně. Nyní vás nechám nahléd nout pod pokličku našeho dobrodružství. Část I. Nový Zéland Něco málo o Novém Zélandu Nový Zéland je pro představu sko ro stejně velký jako Itálie a tvoří jej dva hlavní, rozlohou podobné ostrovy – Se verní a Jižní ostrov. Proti hojně zalidně né Evropě se Nový Zéland liší výrazně nižším počtem obyvatel na kilometr

čtvereční. Žije zde pouze 4,5 milionu obyvatel, ze kterých jich celé ¾ obýva jí Severní ostrov. Díky tomu tak není na Novém Zélandu nouze o nádherné liduprázdné pláže, nekonečné lesy, po hoří a další krásná místa, kde na člově ka nenarazíte. Svojí krásou je proslulý zejména Jižní ostrov, jehož středem prochází po celé délce nádherné pohoří Jižní Alpy. Přistání v Aucklandu Zasněžené a mrazivé české hory jsme tedy vyměnili za léto na druhém konci světa a koncem ledna 2009 odle těli na jih. Po 28 hodinách strávených na palubě, mezipřistání v Bangkoku a Sydney, naše letadlo konečně přistá lo v největším novozélandském městě Auckland. Zde nás přivítalo sluníčko a teploty okolo 30 stupňů. Docela skok z probíhající české zimy (teplotní roz díl asi 45 °C), ale po pár dnech jsme si zvykli. Vzhledem k tomu, že kromě zakoupených letenek, víz a pár dob rých rad od kamarádů, jsme dopředu nic zařízeného neměli, dobrodružství začalo hned po příletu. Dvanáctiho dinový časový posun vybral svoji daň a tak jsme mohli první dva dny rovnou vymazat z kalendáře. Připadali jsme si jako po „náročné“ večerní akci. Jen co jsme opět začali trochu fungovat, vyra zili jsme do víru 1,5 milionového pří stavního města shánět auto, ve kterém bychom mohli následujících 9 měsíců úspěšně cestovat a především byd let. Naše snažení trvalo jen dva dny, po kterých se nám na trhu podaři lo za necelých 40 tis. korun koupit od mladého francouzského cestovatele dodávku Ford. Díky tomu jsme mohli

opustit velkoměsto a vyrazit směrem na jih. Pan Flíček, jak jsme našemu strakatému autu začali říkat, byl uvnitř krásně vybaven pro život na čtyřech kolech – postel s peřinami, sporák, nádobí, stůl, židle a mnoho dalších pokladů. Navíc rybářský prut, horské kolo a dokonce i lyže včetně bot, zkrát ka auto na cesty jak má být. Severní ostrov Z Aucklandu ležícího na vršku Se verního ostrova jsme se vydali na jih do surfařského ráje jménem Raglan, kde jsme mohli vyzkoušet sílu no vozélandských vln. Nebýt žraloka, který proplouval někde poblíž a kte rý způsobil poplach pobřežní hlídky a vyklizení moře od plavců a surfařů, asi bychom ve vlnách dováděli ještě dnes. Opustili jsme pobřeží a vyrazili se do oblasti sopečné a geotermální aktivity. Nový Zéland je Islandem jihu a město Rotorua pravděpodobně „nej smrdutějším“ městem jižní polokoule. Zápach síry nás zasáhl hned při pří jezdu do tohoto města a ani zavřená okna u auta nás před ním neochránila. V místních parcích bublala v tůních horká voda nebo vroucí bahno, ode všud stoupala pára a město bylo ukryto pod závojem mlhy. Blízké gejzíry, vul kány a další projevy sopečné činnosti jenom podtrhli jedinečnost této části ostrova. Jelikož jsme byli stále v pohy bu, téměř každodenní hledání místa, kde bude pro daný večer naše doma, bylo dobrodružstvím samo o sobě. Při dalším hledání lokality pro přenoco vání, jsme poblíž termálního parku objevili jeden ze zdejších zázraků pří rody. Byla jím velká tůň, do které se



5

3.6.2012 16:05:41

vléval horký termální potok společně s horskou bystřinou. Výsledkem bylo asi dvacetimetrové přírodní koupaliště obklopené stromovými kapradinami, permanentně zásobené z každé stra ny vařící i ledovou vodou. Člověk si tak mohl namíchat teplotu ve „vaně“ opravdu dle libosti. Magické místo. Fascinováni sopečnými kužely ne dalekého Národního parku Tongariro jsme vyrazili po svých na několikaden ní putování krajinou Pána prstenů (na táčelo se zde). Jelikož je zdejší krajina plná aktivních sopek, doufali jsme, že nedávné erupce se do našeho odjezdu nebudou opakovat. Kamenná a sopeč ná poušť s minimem vegetace (Mordor) působila na člověka poněkud skličujícím dojmem. Ovšem výhled z vrcholu kráte ru sopky Mt. Ngauruhoe (2300 m.n.m.), na kterou jsem se několik hodin drápal, vynahradil zvláštní pocit z tohoto místa a nabídl úžasné scenérie včetně výhledu na obě pobřeží ostrova. Co jsem však netušil, byla skutečnost, že se dá z hory sjet dolů i bez lyží. Díky sopečnému

popelu, který se mi propadal pod noha ma, jsem frčel z kráteru rychlostí blesku a během několika desítek minut stál opět na pevné půdě pod horou. Přesun na Jižní ostrov Přes další řadu zajímavých míst jsme doputovali až na úplný jih Severního ostrova – do hlavního města Wellingto nu. Po cestě se nám podařilo získat prá ci na jablečné farmě na Jižním ostrově, a tak nastal čas na opuštění ostrova Severního. Po prohlídce historického centra dvousettisícové metropole jsme se přemístili do tamějšího přístavu, kde jsme se i s naším autem nalodili na obří trajekt a vyrazili na jih. Tříhodinová plavba mezi ostrovy je sama o sobě zá žitkem, při kterém se obří loď o velikos ti několikapatrových činžáků proplétá nádhernou krajinou fjordů. Po vylodě ní na Jižním ostrově jsme vyrazili podél severního pobřeží hledat farmu, kde jsme měli na následujících několik mě síců zakotvit. Přes kraj vinic a ovocných sadů jsme dorazili do hlavní centra sa

dařské oblasti, pobřežního městečka Motueky. V obrovském množství sadů nebylo jednoduché naši farmu nalézt, ale nakonec jsme se mohli hlásit u Si mona v jeho jablečném království. Ná sledující 3 měsíce nás čekal sběr jablek nejrůznějších odrůd i velikostí ve spo lečnosti sběračů z Kanady, Japonska, Francie a mnoha dalších zemí. Tuny a tuny jablíček musely projít našima rukama, než jsme opět mohli zvednout kotvy, opustit Motueku a pokračovat v našem objevování, tentokráte ostrova Jižního. O tom, jaké to bylo na farmě, o tuč ňácích, velrybách a hlavně o našem putování po jihu Nového Zélandu zase někdy příště. S úctou Honza Čepek Případné dotazy, náměty či připo mínky pište na mail: [email protected] Nádherné fotografie k článku pana Čep ka najdete na zadní stránce Zpravodaje.

SDH Letošní rok jsme zahájili učením na zkoušky odbornosti strojník a stroj ník junior, po třech schůzkách a to 15. 4. proběhly ústní i písemné zkouš ky ze strojníků. Komisi tvořili Bohu slav Věříš ml. a Tomáš Procházka. Zkoušek se zúčastnilo celkem 18 dětí, z toho 10 starších a 8 mladších. Mladší kategorie měla tři otázky z okruhu znalostí. 1. Jednoduché hasební prostředky 2. Přenosné hasicí přístroje a hydranty 3. Povinnosti strojníka u zásahu Zkoušky probíhaly ústní formou před dvoučlennou komisí a za každou správně zodpovězenou otázku děti do staly 10 bodů. Starší kategorie měla pí semný test z odbornosti strojník, prak tickou zkoušku u požární stříkačky PS12 a ústní zkoušku z každého okruhu znalostí. Maximální možný počet bodů byl stanoven na 36 bodů a hranice spl nění odznaku odbornosti je 30 bodů. V kategorii starší prošlo celkem 7 dětí a v kategorii mladší celkem 5 dětí.

6


Další naší činností je postarat se o nově vysázené stromy, které jsou v ulici „ke hřbitovu“, a postarat se o je jich dobré zalévání, aby nám v těchto horkých dnech neuschly. Děti tato

brigádní činnost opravdu baví a tak po každém tréninku jedeme zalévat. Jen co počasí dovolilo, tak jsme se vrhli na přípravu a trénink v požárních disciplínách na jarní soutěže, které začí



3.6.2012 16:05:41

náme v Chlumci nad Cidlinou (19. roč ník/Chlumecký pohár) a závěrečnou hru „Plamen“ v Hradci Králové. Chlu mecký pohár proběhl dne 8. 5. 2012 od 13:00 hodin. Naši malí hasiči odjeli do Chlumce naší cisternou a po dojez du na místo jsme vybudovali jako již tradičně občerstvovací a odpočinkový stan. Po registraci a zaplacení startov ného, které stojí 100 Kč za každé druž stvo, jsme si prošli a prohlídli disciplíny. Soutěžilo se v disciplínách: štafeta po žárních dvojic, štafeta 4x60 metrů, ha dicové kolo a samozřejmě požární útok. Závodů se zúčastnily dvě kategorie dětí. Mladší kategorie složená: Janoucho vá Natálie, Rumler Milan, Drahokoupilová Michaela, Rumlerová Eliška, Šimon Vítek, Ouzká Petra, Ouzký David, Hájek Erik, Hájek Patrik. Starší kategorie složená: Grigelová Simona, Rysová Kristýna, Jičinská Diana, Drahokoupil Jan, Krátká Adéla, Morávková Anna, Janouchová Anna, Ocelníková Simona, Koníčková Petra, Sedláček Miroslav. Sborů na Chlumeckém poháru nebylo tak jako v jiné roky, ale hodně kvalitní soupeři, kteří stojí za vyjme nování: SDH – Sloup, Nepolisy, Chol tice, Dolní Bukovsko (Jižní Čechy), Měník, Chlumec nad Cidlinou, Pra ha-Zličín, Slatiny, Poniklá, Dolní Mě cholupy. Naši mladší borci se umístili na celkovém 3. místě a starší na 7. mís tě. Byl to dobrý trénink na nastávající soutěž v Hradci Králové. Další naší soutěží byla závěreč ná hra „Plamen“ v Hradci Králové dne 12. 5. 2012, kam jsme odjeli spo lečně s SDH Chlumec nad Cidlinou autobusem už v 7:00 ráno. V sobotu dopoledne by ani psa ven nevyhnal,


protože stále pršelo a byla zima, ale my jsme chtěli soutěžit a poprat se o dob ré umístění v této soutěži, už proto, že na branném závodu, který se konal u nás v Klamoši, jsme dopadli dobře, mladší 1. místo a starší 2. místo. Zá vody začaly i přes vydatný déšť a to štafetou 400 metrů CTIF, kde soutě ží celkem 9 mladých hasičů, požární útok CTIF, kde soutěží 9 starších ha sičů, štafeta požárních dvojic, kde sou těží 10 členů hasičů, štafeta 4x60 met rů, kde soutěží 8 členů a samozřejmě královská disciplína požární útok, kde cvičí 7 vybraných členů. Naši borci ve složení mladší: Janou chová Natálie, Rumler Milan, Drahokoupilová Michaela, Rumlerová Eliška, Šimon Vítek, Ouzká Petra, Ouzký David, Křížová Barbora, Hájek Erik, Hájek Patrik. A starší kategorie: Grigelová Simona, Rysová Kristýna, Jičinská Diana, Drahokoupil Jan, Krátká Adéla, Moráv-


ková Anna, Ocelníková Simona, Koníčková Petra, Sedláček Miroslav. Tento ročník byl skutečně vydaře ný a úspěšný už proto, že starším se podařilo prolomit smůlu v podobě stá lého balancování na bramborovém mís tě a umístili se na celkovém 3. místě za nejlepšími z celého kraje Měníkem a Chlumcem nad Cidlinou. Mladší se umístili na nádherném 2. místě za Chlum cem nad Cidlinou a i oni předvedli, že i přes malý věk a malé ruce, jsou šikovní hasiči z Klamoše. Dále nás čeká další příprava na nej různější pohárové soutěže, které chce me o prázdninách absolvovat. První akcí, která nás čeká, je tábor mladých hasičů, který se bude letos konat v kempu Hluboký u Holic. Závěrem mi dovolte informovat vás o založení přípravky mladých ha sičů, kam chodí děti ve věku 3 – 6 let v doprovodu rodičů a nacvičují zde různé cviky s hasičskou tematikou. Podle nových stanov Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska se může stát členem hasičů již osoba starší 3 let. V případě zájmu o mladé hasiče, nebo zájmu o dění hasičů v obci vy užijte našich webových stránek na in ternetu www.hasici-klamos.ic.cz nebo nám napište na email hasiciklamos@ seznam.cz Najdete zde užitečné infor mace, ale také spoustu fotek a videí, jak z historie sboru, tak ze současnosti. S přáním krásných letních dnů za všechny vedoucí mládeže Michal Drahokoupil



7

3.6.2012 16:05:42

Spolek rybářů Dnes, když píši tento příspěvek do našeho Zpravodaje, panuje téměř letní počasí, ale dovolte mi vrátit se krátce do zimních dnů. Před vánočními svátky se už tra dičně sešli členové spolku u Bašty, kde si za zvuku koled a vůně svařáku roz dali živého kapra na vánoční stůl. Na začátku nového roku většina spolků bilancuje uplynulý rok a u nás tomu nebylo jinak. Na měsíc únor jsme naplánovali výroční členskou schůzi, která proběhla v hostinci U Jankese. Myslím, že se výrova líbila nejen mně, ale i všem ostatním. Během zimního období nejsou jen radosti, ale také starosti. Vždy před výlovem Špičí si ve spolupráci s ha siči naplníme potok za rybníkem až

Kapr z Plivátka

Na červen každý rok připadá dětský den v lovu ryb na udici a ani letos tomu nebude jinak. Na tento lovecký den, který se uskuteční šestnáctého června od šesté hodiny ranní, bych chtěl tím to pozvat všechny děti i dospělé. Pro všechny zúčastněné budou připraveny pěkné ceny a bohaté občerstvení. Na závěr tohoto článku bych chtěl poděkovat všem našim sponzorům, hlavně Obecnímu úřadu Klamoš za fi nanční podporu. Petrův Zdar Procházka Tomáš

Kontrolní odlov na Plivátku

po okraj a po slovení pouštíme vodu zpět. Doufáme, že do zámrzu naprší tak, aby nám ryba přezimovala. Pod zim byl velmi suchý a tak to vypadalo, že před zámrzem budeme muset lovit znovu. Počasí se ale slitovalo, zapršelo a vody bylo dostatek. Celou zimu se na obou rybnících řádně prosekávalo, přesto jsme na jaře měli jeden z největších úhynů za po slední roky. Na rybníku Špičí zhruba čtyřicet kusů a na Plivátku osm. Oba rybníky jsme dosadili a domluvili se, že na Plivátku provedeme kontrolní odlov, jak se kapříkům daří. Tento den vyšel na dvanáctého května od osmi

8

hodin ráno. Zřejmě špatné a chladné po časí zavinilo, že se nás sešlo jen osm. I přes tyto neduhy jsme na udice vy táhli devět kapříků a několik karasů. Ryba byla pěkná a čistá, tak jsme s od lovem byli spokoje ni. Proti chladu se podával grog a k za kousnutí se grilo valy klobásky.

David a Goliáš na Plivátku



3.6.2012 16:05:43

Česká myslivost jest kulturním dědictvím ČR Dnes začnu svůj článek trochu vznešeně, a sice tím, co se podařilo myslivecké diplomacii a vedení ČMMJ na poli kultury. Někteří z nás možná již zaznamenali koncem února z růz ných tiskovin nebo jiných médií to, že myslivost byla zapsána na seznam ne hmotného kulturního dědictví České republiky. Na letošním seznamu ne materiálních statků tradiční a lidové kultury ČR se kromě myslivosti zapsal ještě slovácký verbuňk, sokolnictví, učňovská Jízda králů a vesnické maso pustní obchůzky a masky na Hlinecku. Na tento seznam byla myslivost zapsá na proto, že „naši“ myslivci si doká zali uchovat bohatou kulturní tradici. Mimo architektury nebo výtvarného umění je asi nejviditelnějším projevem oblečení, tradiční myslivecká mluva, dodržování mysliveckých zvyků a tra dic (úlomky, zálomky, konání výřadů a výloží, pasování…). Ale nejvýznam

nějším aspektem je určitě uvědomění si toho, že zvěř je neoddělitelnou sou částí přírody, kterou jsou myslivci po vinni zachovat pro příští generace, pro tože jen samo střílení myslivce nedělá. Ostatně myslivec nechová zvěř proto, aby ji střílel, ale střílí ji nemocnou, přestárlou či nadpočetnou, proto, aby ji choval. Rozhodnutím Ministerstva kultury se nám tedy dostalo potvrzení, že myslivost je takovou hodnotou, že si zasluhuje ochranu a podporu ze strany státu. No, sám jsem zvědav, jak velké výhody pro myslivost toto potvrzení skýtá a jak prospěšné v budoucnu my slivcům a zvěři především bude. Ale to ukáže čas… Ještě než se rozepíši o samotném dění v našem spolku, chtěl bych vás informovat o tom (někteří již také o tom ví), že Česká ornitologická spo lečnost vyhlásila na tento rok ptákem roku 2012 – Tetřeva Hlušce. Tento ce

loročně u nás hájený a kriticky ohrože ný druh, který je na červených sezna mech ve většině zemí západní, střední a jihovýchodní Evropy si to jistě za slouží. Těžiště výskytu v Evropě, kde je ještě povolen odstřel tohoto krasavce leží ve Skandinávii, Pobaltí, Bělorusku a Rusku. U nás se s ním můžete setkat ve volné přírodě opravdu výjimečně v lokalitách Šumavy a méně pak v Bes kydech, Krkonoších a Krušných hor. A nyní se tedy vrátím k samotné činnosti našeho spolku a začnu postup ně od začátku nového roku. Jak jsem se již zmínil v minulém vydání, tak jsme uspořádali Poslední leč – Myslivecký ples. Tentokrát v Novém Městě a v ji ném termínu, než bylo doposud obvyk lé – 14. ledna. I když jsme dle informa cí novoměstských prognostiků počítali s o něco větší návštěvou, tak cca 100 dobře se bavících zúčastněných je po řád více než poslední návštěva na leči

Výřad na závěr honu



9

3.6.2012 16:05:44

(70 lidí) v Klamoši. Z toho důvodu se nebude místo konání leče na příští rok měnit a my se na vás budeme těšit opět v Novém Městě. Dne 10. března proběhlo sčítání zvěře. Po tomto sčítání jsme mírně op timističtější, než jsme byli v zimních měsících. Starost nám dělají pouze malé přírůstky u srnčí ho, což má na svědomí přede vším v jarních měsících (kdy srna klade svá mláďata v kryti nách a travních porostech) čer ná zvěř a samozřejmě vysoce rychlá a výkonná zemědělská technika. Ale s tímto se bude me muset asi do budoucna bo hužel smířit. Na Výroční členské schůzi 24. března jsme pak zhodno tili loňskou sezonu jako vcelku zdařilou. Na šesti podzimních honech bylo uloveno 28 zajíců, 129 bažantů a 164 kachen. Na ty jsme chodili už od září a tím jsme si lovec kou sezonu trochu prodloužili a zpes třili. Musím připomenout, že tato čísla u bažantů a kachen jsou díky umělým odchovům ve voliérách a následném vypuštění. Dále pak v loňském roce bylo uloveno 6 srnců, 1 srna, 4 srnča ta. U srnčího bych měl ještě připočíst celoroční úhyn (převážně na silnicích) v počtu 15 kusů zdravé zvěře. Z dalších druhů zvěře myslivosti škodící bylo uloveno převážně na čekaných – 5 ks

divokých prasat, 6 lišek, 2 kuny, 1 psík mývalovitý, 12 strak a 2 šedivky. Na další členské schůzi koncem dubna jsme si do svých řad zvolili za členy Frantu Steklého ml. z Nové ho Města a našeho staronového člena (který se již v minulosti v našich řa

Myslivecký areál Na pekle

dách objevil) Zdeňka Štěrbu ze „Šlech titelky“. Tímto se naše základna ustáli la na 21 členech. Jak jste si jistě někteří všimli, tak nám někde zmizel a jinde zase přibyl plot či oplocení. Ne, nebojte, není to dílo nějakých nenechavců, to se teď chci jen zmínit o 2 větších jarních bri gádách. Začátkem března jsme po do mluvě s Obecním úřadem v Klamoši odstranili oplocení dnes krásné dubiny před Štítem. Na této brigádě se nás se šla drtivá většina ze sdružení a vše jsme

zvládli ani ne za jeden den. A nový plot jsme vytvořili u voliér „Na pekle“ – v Borku. Zde jsme zlikvidovali sta rý drátěný, byla odstraněna hyzdící zelená bouda, která již dávno neplnila žádnou funkci. Nechali jsme přivézt několik fůr hlíny a nyní nás zde čeka jí ještě terénní úpravy, někde natřít, něco poopravit a mys lím, že se z této lokality stane pěkné zákoutí. Teď jen aby to ocenili ještě ti bažanti! Ve vo liérách jsme po honech zako morovali bažantí slepice pro snůšku vajec a jejich prodej do líhní a koncem května do jde k jejich vypuštění do ho nitby. V průběhu července sem pak bude převezeno nové hejnko bažantů z kla mošské odchovny. Již nyní je v Klamoši na 100 ks káčat, které po vypuštění na vodu vy střídají právě bažanti. Bohužel, ale je to tak, že bez umělého odchovu bychom se s bažantem nepotkali ani v přírodě ani na výřadu. Myslivosti zdar! Oldřich Šimon

SOKOL Po krátké zimní přestávce nastoupil náš tým k zimní přípravě spolu s týmem A mužů FK Chlumec nad Cidlinou. Zimní příprava začala 3. 1. 2012 jako již tradičně venkovními výběhy. Také jsme několikrát využili Slavíčkovu halu a umělou trávu pod Sokolovnou. Vyvr cholením fyzické přípravy obou mužstev bylo soustředění v Boskovicích, kde se dobře potrénovalo a utužil se i kolektiv. Co se týče změn v kádru, přišel na hostování z Bukovky Martin Vondrouš a z Dolních Počernic jsme získali Martina Kasala. Hlavním oživením v týmu bylo získání druhého trenéra, kdy ke Zdeňko vi Misárovi přibyl Ladislav Černík.

10

Před začátkem mistrovské soutěže jsme sehráli přátelská utkání s týmy: Nové Město, Třebeš, Chlumec A a Ro sice nad Labem. První mistrovské utkání jsme sehráli na domácí půdě s Kunčicemi. Zápas skončil remízou 1:1. V dalším kole náš tým vyjížděl do Stěžer, kde suverénně vyhrál 1:5. Po tomto dobrém startu se tým vy burcoval k dalšímu vítězství v derby s Kosičkami v poměru 5:1. Poté jsme zajížděli k těžkému utkání do Myš těvse, kde nám rozhodčí neuznali re gulérní gól, proto jsme přivezli pouze remízu 1:1. V dalším kole se nám po dařilo udržet bodovou sérii a porazi

li jsme poslední Prasek 4:1. O týden později jsme za temného počasí vy jížděli do vzdálenějších Smiřic, kde se po dobrém prvním poločase za stavu 1:1 utkání muselo ukončit z důvodu bouřky. V posledním hraném utkání jsme poprvé na jaře ochutnali hořkost porážky a Dohalice si odvezli z Klamo še tři body za výhru 0:2. Do konce soutěže zbývá 5 mistrov ských utkání, ve kterých bychom rádi uhráli další cenné body a udrželi nasa zení a kvalitu hry. Mančaft se v momen tální chvíli nachází na 9. příčce v tabulce. vedení Sokol Klamoš



3.6.2012 16:05:44

Sportovní střelci v Klamoši Karolína a Marek Ditrychovi jsou sportovními střelci z klubu SSK Třebeš Hradec Králové a Marek je i členem PSSG zu Dresden, za který střílí ně které soutěže saské zemské ligy. Ma rek je mladý perspektivní střelec a je zařazen mezi 10 střelců v České republice, kteří mají podporu České ho střeleckého svazu. Z toho vyplývají i zá vazky účastnit se kon trolních závodů a plnit výkonnostní limity. Ma rek i Karolína jsou členy Haman Teamu, což je volné sdružení mladých střelců okolo našeho nejlepšího střelce Vác lava Hamana, účastníka LOH v Pekingu a při pravujícího se na LOH v Londýně. Společně tré nují, závodí a mladí tím získávají cenné zkuše nosti. Činnost Haman teamu probíhá i za podpory Královéhradeckého kraje. Karolína dosahuje největších úspě chů ve střelbě z malorážky v poloze vleže, 60 ran na 50 metrů. V září loň ského roku ve finále Kontrolního zá vodu reprezentace v Plzni obsadila 3. místo a na Mistrovství republiky

5. místo, vše v kategorii juniorek. Špat ně si nevedla ani v třípolohovém závo dě. Počátek letošní sezony ji vychází také dobře. Pro studijní povinnosti nemá tolik času na trénink, ale na zá vodech IWK v Berlíně obsadila v katego

rii žen 21. místo s nástřelem 587 bodů ze 600 možných a na prvním Kontrolním závodě reprezentace v Plzni 6. místo, pouhých 6 bodů za vítěznou Kateřinou Emmons. I Marek má lepší výsledky ve střel bě z malorážky než ze vzduchovky. Ale závěr loňské sezóny mu ani ve střelbě

z malorážky nevyšel podle představ. Proto vysloveně „dřel“ celou zim ní sezónu. Protože v Čechách ani na Mo ravě nemáme možnost trénovat v pa desáti metrové hale, jezdili jsme často na soustředění do Berlína a Wroclawi. V Berlíně se zúčastnil celou zimu probíhají cí šestikolové soutěže Berlínský pohár, kde v konkurenci asi 120 převážně německých střelců obsadil v ko nečném hodnocení 12. místo v třípoloho vém závodě a 27. mís to v závodě v poloze vleže. A od jarních měsíců jde forma na horu. Na IWK v Ber líně si udělal „osobák“ v třípolohovém zá vodě a skončil dva náctý. Špatně nestří lel ani na Grand Prix ve Wroclawi. Podstatné je, že z těchto soutěží si odvezl cenné zkušenosti ze setkání s nejlepšími světovými střel ci, které úročí na domácích soutěžích. Na prvním Kontrolním závodě repre zentace obsadil v juniorské kategorii 4. místo v malorážce na 50 m vleže. Na mezinárodním Grand Prix Osvo bození v Plzni si vystřílel kvalitních 592 bodů ze 600 možných a nechal za sebou skoro 100 střelců z celého světa. V Plzni bude probíhat na konci května další kolo Kontrolního závodu reprezentace a na začátku června zá vod olympijských nadějí Hopes 2012, to jsou Markovi a Karolíniny nejbližší cíle. Střednědobým Markovým cílem je místo v reprezentaci „A“ pro rok 2013, což je reálné. Od září bych rád zkusil založit stře lecký kroužek pro zájemce z řad dětí a mládeže od 7-15 let. Tak, kdo čtete tyto řádky a měli byste zájem se vě novat tomuto sportu, popřemýšlejte a na konci září bychom to zkusili „roz jet“. V první fázi by činnost spočívala ve střelbě ze vzduchovky a získávání fyzické kondice. Miloš Ditrych



11

3.6.2012 16:05:45

Violetky – malé mažoretky Hodně vody Cidlinou proteklo, co jsme podaly o sobě poslední zprávu. Tajně doufáme, že jste na nás, Violetky, ještě nezapomněli. A kdo vlastně jsme? Violetky je jeden z nejmladších soubo rů Olešnických mažoretek, tvoří ho 17 děvčat ve věku 6 až 10 let. Byl zalo žen v roce 2008 a holčičkám předávají své zkušenosti také bývalé Olešnické mažoretky Veronika Bienová a Ja na Ježková. Obec Klamoš ve Violetkách reprezentují místní Natálka Janouchová a Viktorka Matoušková, která v Kla moši sice nebydlí, ale má zde své koře ny. Violetky v Klamoši nejsou tak úpl ně neznámé. Mohli jste nás vidět na Mikulášských besídkách v roce 2010 a 2011. Trénujeme, připravujeme svá vystoupeni převážně v skorosou sední obci Olešnice. Občas se ale sta ne, že sál, který slouží obci k pořádání veškerých kulturních a společenských akcí, je obsazen. A tak našim proza

tímním útočištěm se stává sál v Kla moši, za což obci patří velké poděko vání. Děvčata s nadšením vítají toto

příjemné zpestření všedních tréninků. Paní hostinská je zásobuje teplým ča jem, postará se také i o mamky, a když výborný oběd přinese „hezký kuchař“ a na dosah je krásné dětské hřiště, není co řešit! Violetky často vystupují na růz ných společenských akcích v Chlumci nad Cidlinou, v Novém Bydžově a ši rokém okolí. 17. 3. 2012 měly v obci Radovesnice na sportovním plese jubi lejní 35. vystoupení! Rády si i zasoutě žíme. Například 30. 4. 2011 jsme získa ly 2. místo v oblastním kole národního šampionátu mažoretek v Chlumci nad Cidlinou, 22. 10. 2011 4. místo v sou těži O pohár ze zámku v Kolíně atd... Prostě pestrost a rozmanitost k mažo retkovému sportu patří! 13. 5. 2012 jsme zase bojovaly o přízeň poroty a di váků v Chlumci nad Cidlinou v dalším ročníku oblastního šampionátu a zís kaly jsme krásné druhé místo. VIOLETKY

Olešnické violetky

12



3.6.2012 16:05:46

Dup-pot… až doposud Milí čtenáři, V minulých vydáních Zpravodaje jste mohli pravidelně sledovat začátky taneční skupiny DUP- POT v rubrice „Z dup-potské kroniky“. Tuto tradici opustíme a tentokrát budeme malinko rekapitulovat. O vzniku celkem nevinného ná padu několika klamošských žen, jak překvapit a pobavit své sousedy a zná mé, uplyne letos šest roků. K našemu „Mrazíkovi“ přibylo šest dalších taneč ních variací a nacvičujeme další skla du. To, že snažení nás žen, převážně zralého věku, s postavami převážně velmi netypickými, co se tance týče, má úspěch a o naše vystoupení je stále zájem, na tom má nesmírný podíl vždy příhodná choreografie Jany Karlíkové, nyní už paní Jany Janovské. Díky, díky moc za její úžasné nápady a její bez meznou trpělivost s námi. Právě spo lupráce s její známou taneční skupi nou She-pot přinesla pro náš Dup-pot možnost mnoha vystoupení a tedy i spoustu nezapomenutelných zážitků. Jedním z nich byl krásný projekt v roce 2007. Dne 19. 5. toho roku se v prosto rách barokního zámku Karlova Ko runa v Chlumci nad Cidlinou konal „Svatební den“. V mramorovém sále jsme společně s děvčaty z She-potu tančily naši „Růžu třetího tisíciletí“ a jako manekýnky předváděly spole čenské šaty. Žádná z nás jistě nedou fala, že bude opravdovou modelkou, byť jen na jeden květnový den! Za rok na to „další úspěch Dup-potu“, tento krát na republikovém mistrovství ma žoretek „Poděbrady 2008“. Olešnické mažoretky přizvaly ke spolupráci pro jednu z disciplín na tomto mistrovství skupinu She-pot a měly tolik odvahy, že oslovily i nás. A světe div se, Limo nádový Joe v této několikagenerační choreografii získal 3. místo. I my jsme tedy přispěly k tak hezkému výsledku. Po několik sezon jsme vystupovaly v rámci programu Svatohubertských slavností na Kuksu. Pro klamošské občany byl Dup-pot iniciátorem a ně kolik let organizátorem „Vánočního posezení“. Ke spolupráci nadchnul kla mošské děti, jejich rodiče a ostatní ši

kovné občany, kteří věnovali svůj volný čas a nápady při sestavování a nácviku, dnes již tradičního, programu, spoje ného s mikulášskou nadílkou pro děti. Vzpomínáme také rády na různá setkání s opravdovými umělci. V obci Tuř, nedaleko Jičína, jsme sdílely šat nu společně se známým imitátorem panem Faltusem. Na přehlídce kou zelnického umění v Železném Brodě zase s vynikajícím umělcem v tomto oboru panem Kožíškem. Naše vystou pení v rámci zábavného programu

pod Kunětickou horou ohlašoval pan Martiňák atd. atd. Mohla bych na psat ještě dost o tom, co jsme kdy, kde a s kým… Především bych, ale chtěla vyzdvihnout to, že se neustále rády a celkem pravidelně těch zmíněných šest let scházíme a to nejen, abychom trénovaly a nacvičovaly. Scházíme se rády, abychom poklábosily o našich radostech a starostech, oslavily naše významná jubilea a to je myslím, jeden z největších úspěchů našeho konání! Dup-pot



13

3.6.2012 16:05:46

Život v Čechách očima Galiny Bělové

Jmenuji se Galina Bělová, žiju na Ukrajině ve městě Melitopol. V Klamoši mám provdanou dceru Lenu a nedávno jsem měla možnost strávit u ní a její rodiny tři měsíce. Před odjezdem zpátky domů dosta la Lena nápad, že bych mohla napsat pár řádků o mé návštěvě do obecního Zpravodaje. Jednoho sychravého podzimního večera mi přišla od Leny zpráva: „Po slala jsem pozvání, rychle si zařiď do klady a přijeď na Vánoce!“ Prvotní šok vystřídala nervozita a zároveň touha se do Čech po deseti letech podívat. Na úřadech naštěstí vše dobře dopadlo, což nebývá pravidlem a než jsem se na dála, seděla jsem v autobuse a těšila se na vnučky, dceru a celou rodinu. Cesta trvající 49 hodin byla opravdu neko nečná, o to větší byla radost, když jsem konečně viděla své blízké. Tři měsíce uplynuly jako voda. A jaké mám zážit ky? Spoustu!!! Hlavně Vánoce!! U nás jsou úplně jiné, a to nejenom tím, že se slaví 6. ledna jako pravoslavné svátky, ale hlavně tady mají zvláštního ducha. Tolik tradic a zvyků u nás neznáme, protože se nám za posledních pár de setiletí kamsi vytratily. Připadalo mi,

14

jako kdyby celý svět existoval jen kvůli Vá nocům! Navštívili jsme vánoční trhy v Praze a v Pardubicích a jar marky. Vnučky měly spoustu vánočních vy stoupení, následovaly nákupy, pečení cukro ví, no bylo toho moc. Jednoho večera jsme šli na koncert tady v Kla moši, po návratu se mě doma ptali, jak se mi líbil. „Perfektní, říkám, jen to pivo měli ledové a tolik pěny!“ Všichni na mě zírali a mně do šlo, že se u nás pijeme pivo bez pěny a ne tak vychlazené. Musím se přiznat, že ač nejsem velký pivař, český způ sob mi přilnul k srdci. Dalším zážitkem pro mě byla konzumace „voňavých sýrů“. Až dosud jsem byla přesvědčena, že plesnivé a zapáchající věci se nejedí. Když mi dali ochutnat romadúr, my slela jsem si, že si ze mě dělají blázny. Panečku, jak mi chutnal. A než jsem se rozkoukala, už jsem vesele krájela nivu do salátu anebo obalovala olomouc ké syrečky. Mimochodem, i u vás tak používaný trojobal, byl pro mě také novinkou. Pod stromeček jsem od Je žíška dostala velkou českou kuchařku, a i když spoustu potravin u nás nekou pím, alespoň si máme o čem poklá bosit s kamarádkou. Na stará kolena zjistíte, že vlastně nic nevíte a neumíte a že se pořád máte čemu učit. Jen ta pořádná zima ne a ne přijít… Často jsem si říkala, vždyť nejsem z pralesa, jsme civilizovaní lidé a Ukra jina není tak daleko a já koukám jako na zjevení, když přijedou popeláři, nebo silničáři, kteří vyhrnují tu troš ku sněhu nebo na traktor, který Lena používá ke své práci. Pro jistotu jsem si vše vyfotila, protože jinak by mi to soused nevěřil. Musím podotknout, že máte v Če chách mnoho možností k odpočinku a poznávání a přitom nemusíte nikam

daleko dojíždět. Během mé návštěvy v Čechách jsem s dcerou a vnučka mi navštívila ZOO ve Dvoře Králové, kde se v obrovských výbězích prohání neskutečné množství zvířat, která ne jsou zubožená ani vyplašená. Návštěva bazénu v Hradci Králové byla velice uvolňující, zvláště když vám Natálka neřekne, co to je tobogán a svezete se v něm… Vířivky a plavání vše napra vily – vřele doporučuji. Na zimním stadionu v Pardubicích jsem měla možnost vidět muzikál na ledě Po pelka. Nikdy jsem na podobné akci nebyla a překvapilo mě velké množ ství lidí pohromadě. V Globusu jsem se zase nestačila divit, co všechno lidé nakupují. Opravdu to vše potřebují? Po všech těch megalomanských výle tech mě ohromili koně v Kladrubech nad Labem, kteří byli i přes nepřízeň počasí až neskutečně krásní. A procházka po Klamoši? Když jsme s vnučkami vyrazily, nestačila jsem se divit. Asfaltové silnice, park? Jsem vůbec na vesnici? Mému oku ve lice lahodily domečky se zahrádkami. Každá byla jiná a krásná a já jsem si v duchu plánovala, co všechno na své zahrádce přestanu pěstovat, abych ji mohla osázet také květinami. „Jenže to se nenajím,“ napadlo mě, a tak jsem od myšlenky se zkrášlováním zahrád ky rychle ustoupila. A proč to všechno píšu? Připada la jsem si tady jako Alenka v říši divů a přesto jsem slýchávala: „No co? To nic není, dřív to bylo lepší!“ Možná, že jste měli dříve lepší život, ale i dnes se špatně nemáte! Jsou lidé žijící pár desí tek kilometrů od Vás, kteří nemají ani na chleba a vůbec jim nevadí, že ne mají na Vánoce ananas a dvacet druhů cukroví. A nestěžují si, jsou plní nadě jí a spokojí se s málem. Máte úžasné tradice, zvyky a spoustu možností, tak si je užívejte alespoň tak, jak jsem si je užila já. Hodně spokojenosti přeje Galina Bělová P.S. Jen té pořádné zimy jsem se v Če chách nedočkala. Ta mě čekala až do ma. Nestačila jsem se divit. Zamrzlo i moře.



3.6.2012 16:05:46

Boršč od Galiny 1 papriku Jednou jsem v Čechách sledovala česnek, zelenou nať petržele nebo šnytv televizi pořad, kde známý český ku líku chař vařil boršč. sádlo „U všech matrjošek, takhle ne …!“ zakysanou smetanu Možná, dobře chutnal, ale vypadal při nejmenším zvláštně… Příprava boršče Postup: Nastrouhanou mrkev podusí vyžaduje hodně času a úsilí. Konzu me na lžíci sádla. Zvlášť podusíme na muje se jako první a druhé jídlo. Zá sádle i nastrouhanou červenou řepu. kladem je silný vývar z různých druhů Do vařícího vývaru dáme nakrájené masa, kostí a uzeného. brambory. Když změknou, přidáme Dále k přípravě budeme potřebovat: podušenou mrkev, necháme přejít va 3 ks brambor nakrájených na kostičky rem a přidáme na nudličky nakrájené 1 ks nastrouhané brambory (k zahuštěbíle zelí. Pozor, zelí nerozvařit! Mezi ní místo jíšky či mouky) tím na slanině osmažíme cibulku, při 2 ks nastrouhané mrkve dáme rozmixovaná čtyři rajčata (nebo 1 ks nastrouhané červené řepy rajský protlak), naředíme trochou vo 2 ks cibule dy a necháme přejít varem. Když je zelí kousek slaniny měkké přidáme podušenou červenou řepu, cibulorajčatový mix, papriku na půlku hlavičky bílého zelí

krájenou na proužky a česnek. Boršč dochutíme (má mít sladkokyselou chuť a pěknou červenou barvu), zahustíme nastrouhanou bramborou. Necháme přejít varem a podáváme se lžící zaky sané smetany a posypanou petrželkou. Někdo do boršče přidává fazole nebo houby, místo čerstvého zelí kysané anebo šťovík, který u nás nechybí na žádné zahrádce. Hodně úspěchů při vaření a dobrou chuť přeje Galina

Víte že,… Poslanecká sněmovna schválila no velu zákona č. 565/1990 Sb., o míst ních poplatcích, která mění pravidla pro vyměřování poplatků za svoz od padu. Obce budou mít nyní možnost vybírat poplatky za odpad podle sku tečně vynaložených nákladů na jejich odvoz za období předešlého roku. Před pis také rozšiřuje okruh plátců poplatků za odpad. Také v obci Kla moš se vybírají poplatky podle §10b zákona č. 565/1190 Sb. Podle tohoto zákona se poplatek skládá ze dvou čás tí. První část tvoří poplatek za tříděný odpad, jehož maximální výše je 250 Kč za fyzickou osobu a kalendářní rok. Tato část poplatku zůstane i po novele zákona na stejné úrovni. Druhou část poplatku obce stanovují na základě skutečných nákladů na svoz netřídě ného odpadu, její maximální výše činí v současné době 250 Kč za osobu a rok. Tento maximální limit bude podle no vely zákona úplně zrušen a obce si tak budou moci stanovit poplatek podle skutečných nákladů, které vynaložily za sběr, přepravu a odstraňování netří děného komunálního odpadu za před chozí rok. Rozúčtování těchto nákladů obec stanoví v obecně závazné vyhlášce.

Povinnost platit poplatek mají ob čané, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v obci nebo zde vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci. Plat

nost novely zákona je navržena na 1. čer venec 2012. A jak jsme na tom v Klamoši ?

ROK

Výše poplatku za osobu v Kč

Příjmy z poplatků v Kč

Skutečné náklady obce v Kč za odvoz komunálního odpadu

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

250.250.300.300.350.350.400.400.-

104 000.101 687.123 075.129 500.151 667.147 700.170 800.168 867.-

267 000.- Kč 263 000.- Kč 314 000.- Kč 306 000.- Kč 325 000.- Kč 371 000.- Kč 391 000.- Kč 100 557.- Kč (1. čtvrtletí)

Vzhledem ke zvyšujícím se nákla dům se i naši zastupitelé budou mu set zabývat změnou poplatku za svoz odpadu a přípravou nové obecně zá vazné vyhlášky. První návrh je zatím 500 Kč za osobu a rok. Je nepříjemné, že po tom všem zdražování, které jsme všichni pocítili při nákupu potravin, u benzínek, v lékárnách apod. si bu deme muset připlatit za odvoz ko

munálního odpadu, ale myslím si, že i z výše uvedené tabulky je jasné, že obec na likvidaci odpadu doplácí po měrně vysokou částkou. Do těchto ná kladů nejsou započítány náklady obce na likvidaci nebezpečného a velkodo movního odpadu, který je odvážen 2x ročně firmou SOP Přelouč. Jana Chárová



15

3.6.2012 16:05:47

Příspěvky našich čtenářů Vzpomínka V posledním časopise jste žádali, aby občané psali. Co mohu psát já, to jsou jen vzpomínky. Představte si, že si pamatuji, jak jsem šla do školy k zápisu. Moc jsem se do školy těšila, až při šel den zápisu. Maminka mě nastrojila a měla jsem na ni čekat. Zdálo se mi to dlouhý, tak jsem našim řekla, že půjdu napřed. Bát se o mě nemuseli, protože byla tři auta ve vesnici a ta vyjížděla stejně jen v neděli. Došla jsem ke ško le a tam už bylo taky pár nedočkavců. Tak jsme se okukovali a povídali si. Já jsem najednou viděla, jak po chodní ku jde maminka a nese na ruce malého bratra Venouška. Když došli ke ško le, tak jsme šli nahoru do třídy. Mu seli jsme zůstat stát u dveří, protože Dalším příspěvkem je dopis čtenáře, který se z neznámého důvodu nepo depsal. Přestože se jedná o anonym, který jsme našli ve schránce obecního úřadu, rozhodli jsme se ho otisknout bez jakékoliv redakční úpravy. Vážení zastupitelé. Nevím co si myslet o posledním vydání klamošského zpravodaje. Prvním co se mi nelíbí- do schránky byl dán 16.ledna přitom uzávěrka byla 30.11.2011!? A to nám starosta přál veselé vánoce?! Dosti pozdě ne? V každém čísle se píše cosi o nějakém Těšíkovi, kterého spousta obyvatelů Klamoše nepamatuje a neví kdo to byl. Stejně jako se píše o vystupování trapné skupiny DU-ppot, hlavně o tom, jak před každým skákáním musí vypít několik litrů švestky, aby byly schopné předvádět se???? To se někomu líbí ??????????? Je to hrůza!!!Nechtělo by se nad tím zamyslet??? V dnešní uspěchané době lidi zajímají momentální zprávy, co se událo ve vesnici nebo okolí. Myslím si, že nejvíce lidi zajímalo, kdo se narodil, zemřel a hlavně, kdo měl kdy a kolikáté narozeniny. A to se právě ze zpravodaje ztratilo. Proč to můžou chlumecké listy zveřejňovat a v Klamoši to nejde? Zkrátka-než vydávat takové bludy/které jistě nejsou zadarmo/ tak radši NIC!!!!!

16

na stupínku u pana řídícího byli Kro jidlovi s Mařenkou. Tak jsem měla čas prohlédnout si třídu. Všechno na mne bylo veliký, okna, kamna i tabule. Líbi ly se mi zelené lavice. U stolku se už dopisovalo a najed nou pan řídící říká: ‚,Mařenko, aby se Ti u nás líbilo, tak na...“ a podal jí čokoládu. To bylo pro nás děti tehdy něco nedo stupného. Já jsem u těch dveří nadskoči la radostí, že dostanu čokoládu taky. Krojidlovi odešli a nastoupili jsme my. Mně se to zapisování zdálo ne konečné, ale pak to přišlo. Pan řídící sáhl na stolek vedle knihy a podal mi kornout bonbonů. Já si myslím, že jsem panu řídícímu do dnešního dne dlužna poděkování. Vyrazila jsem ze třídy jako šíp a maminka mě dohoni la až před školou. Já jsem ji celou ces

tu domů vyhoudala, jak je pan řídící strašně nespravedlivý, že dal Máni čo koládu a mně jen bombata. Ten malý človíček si neuvědomil, že za ním půjdou další děti a dostanou méně anebo vůbec nic. Dneska vím, že to mamince muselo být moc líto, protože ty dárky nedával pan řídící, ale rodiče. Vím také, že kdyby měla tehdy víc peněz, že by té své mlsné holce tu čokoládu koupila taky. První republika byla pro nás svo boda, ale taky bída s nouzí. A na to ješ tě přišla šestiletá válka. Sama se divím, že si ta moje hlava pamatuje tento dět ský zážitek ve svých skoro devadesáti letech, když ta samá hlava si nepama tuje, co měla včera k obědu. Loučí se s Vámi a hodně zdraví všem přeje Miloslava Smutná

Zkuste se nad tím zamyslet. Možná za víc občanů jeden nejmenovaný.

náš Zpravodaj nějakým zaručeně zají mavým článkem i Vy. Bohuslav Věříš - starosta obce

Vážený nejmenovaný, za pozdní vydání posledního Zpravo daje Klamoše a Štíta se omlouvám Vám a všem čtenářům. Změnili jsme tis kárnu, nově bude náš zpravodaj zpra cováván v tiskárně TNM PRINT Nové Město, a věřím, že k takovým chybám už docházet nebude. K Vašim dalším připomínkám. Když jsme v zastupitelstvu rozhodovali o ob novení vydávání Zpravodaje Klamoše a Štíta, bylo jasně řečeno, že nebudeme nikoho omezovat nebo upravovat obsah článků. Takže pokud někdo napíše člá nek o panu Těšíkovi, my ho otiskneme. Nikdo už Vás ale nenutí tento článek číst. K článku s názvem z Dup-potské kroni ky Vám chci říci, že skupina je složena převážně ženami z naší vesnice. Úspěš ně účinkuje a baví nás i široké okolí již několik let. Nevidím jediný důvod, proč by tato skupina nemohla informovat o svém účinkování a činnosti občany Klamoše a Štíta v obecním Zpravodaji. A že musí vypít několik skleniček švest ky na potlačení trémy, no bóže!... Vám bych, Vážený nejmenovaný, také dopo ručil dát si před psaním dalšího dopisu pár výše zmíněných švestiček, pak byste možná našel odvahu se i podepsat. Na konec si Vás dovolím vyzvat. Obohaťte

Vážený nejmenovaný, je dost smutné, že se i v dnešní době lidé stydí za svoje názory a schovávají se za anonymní dopisy. Myslela jsem si, že časy, kdy se lidé báli nebo stydě li říci veřejně svůj názor, jsou dávno pryč. První, co mě napadlo, když jsem jedno ráno vybírala poštovní schránku na obecním úřadě a našla v ní ano nymní dopis, že ho rovnou hodím do popelnice. Pak jsem si to rozmyslela a po konzultaci s panem starostou jsme se rozhodli dopis zveřejnit ve Zpravo daji, napsat naši odpověď a dát mož nost čtenářům se k dopisu vyjádřit. Nyní mi dovolte našemu nejmeno vanému občanovi odpovědět na výtku týkající se zveřejňovaní údajů z mat ri ky. Zveřejňování těchto údajů je dáno zákonem č.101/2000Sb., Zákon o ochraně osobních údajů. V praxi to znamená, že bez výslovného souhlasu dotyčného nemůžeme zveřejnit ani datum narození. Pro letošní rok jsme udělali opatření, všichni jubilanti, kte ří letos slaví svá jubilea, byli Obecním úřadem osloveni a dali svým pod pisem souhlas se zveřejněním svých údajů. Od tohoto čísla Zpravodaje si tedy budete opět moci přečíst, kdo a kdy má výročí. Jana Chárová



3.6.2012 16:05:47

Bude moje generace víc číst, když bude mít čtečku knih? Čtečka knih, fenomén, který se k nám šíří ze západu, především z Ameri ky. Jedná se o zařízení, dostávající se do podvědomí především díky firmě Amazon. Ale je tento povyk oprávně ný? A má smysl uvažovat o její koupi, třeba jako dárek? „Ti mladí vůbec nečtou,“ slýcháme čím dál častěji z úst starší generace. Myslím si, že bychom se měli zamys

let, proč to tak je. Podle mého názoru, je kniha jako zdroj zábavy v nevýhodě především proto, že vyžaduje od kon zumenta obsahu aktivní činnost. Zato sledování filmů, seriálů nebo poslou chání audioknih aktivitu nevyžaduje. Může tedy za úpadek knih lidská le nost? Mohla by to změnit elektronic ká čtečka. Přístroj, který vydrží týdny nabitý, nahrajeme do něho tisíce knih v elektronické podobě a ještě můžeme brouzdat po internetu. Ale bude to sta čit na přilákání čtenářů? Myslím si, že

pokud bude obsah lépe dostupný než v současné podobě a ceny klesnou pod úroveň knih papírových, měly by mít čtečky úspěch. Od elektronické čtečky nečekám žádnou revoluci ve čtení, nestane se z ní nějaký mainstreamový trhák, ale určitě si najde své příznivce z řad mla dé generace, která stále čte klasické knihy a chce i jinou zábavu než seriály. Kolik lidí si takovou formu čtení zvolí, ukáže až budoucnost… Martin Chára

Naše dětské hřiště

Dětský karneval

Modří skřítkové si s dětmi zatančili, fo tili se s nimi ve šmoulí vesnici a vybra li nejkrásnější masky. Na děti se snesl balónkový déšť. Na konec byla tradiční tombola, ve které bylo každé dítě od měněno nějakým dárečkem. Pro všechny z nás to bylo velice krásné odpoledne. Myslím, že jsme si ho všichni pěkně užili. Na závěr toho to článku bych chtěla za všechny děti a jejich rodiče moc poděkovat všem, kteří se na přípravě karnevalu podíleli. Byl to úžasný zážitek. Děkujeme. Ivana Vaníčková

Dětské hřiště

Určitě píši za všechny maminky, které pravidelně navštěvují nebo ales poň jednou navštívily naše místní dět ské hřiště. Hřiště prošlo rekonstrukcí a je zde opravdu mnoho lákadel pro ty naše malé ratolesti. Zasazené do pří jemného prostředí mezi rybníkem a fotbalovým hřištěm nabízí zábavu, dá se říci po všechna roční období. A tak bych chtěla touto cestou poděkovat za nás všechny Obecnímu úřadu za ty příjemné chvíle, které zde strávíme. Vlaďka Špásová

Snad všechny děti a velká část do spělých milují pohádky. Heč, my jsme opravdu v jedné takové pohádce byli. Do pohádky se dostali všichni, kteří byli 18. února v sále hostince u Chárů. Toho dne se zde konal dětský karneval. Po uložení věcí do šatny nás přivítal barevně nazdobený sál, taneční hud ba a spousta krásných karnevalových kostýmů. Pobíhala zde např. malič ká Červená Karkulka, opodál si hráli Křemílek s Vochomůrkou, vedle nich tančili orientální tanečnice. Lekli jsme se, když kolem nás proběhla mumie. Byly zde zastoupeny postavičky ze světa lidí, ze zvířecí říše i země pohádek. Napjatě jsme čekali, jaké překvapení si pro nás pořada telé letos připravili. Najednou se otevřela opona a my jsme se ocitli ve světě Šmoulů. Na podiu se tyčil hrad, ve kte rém sídlil mocný čaroděj Gargamel se svým kocourem Azraelem. Před hradem se krčily šmoulí chaloupky. Než jsme se stačili rozkoukat, už přibíhali malí hrdinové a sla vili narozeniny Taťky Šmouly. Všichni malí i velcí diváci stá li a bez dechu sledovali to modré šmoulení. Šmoulí ta nec nebylo vše, co bylo pro naše děti připraveno. Šmoulí ci se dětem po celé odpoledne plně věnovali. Děti se mohly zapojit do několika soutěží.

Dětský karneval



17

3.6.2012 16:05:47

SPOLEČENSKÁ RUBRIKA Narozené děti s trvalým bydlištěm v obci: 29. 2. 2012

Sára Vrchotová, Klamoš 126 Rodičům srdečně blahopřejeme!

Z našich řad odešli: 13. 12. 2011 23. 1. 2012 27. 1. 2012 5. 2. 2012 12. 2. 2012 26. 4. 2012

paní Drahomíra Šimáková paní Marie Fialová pan Jan Nečas paní Květoslava Bludská paní Antonie Věříšová paní Marie Holá Čest jejich památce

Významná životní jubilea: Únor:

Květen:

15. 2. Jan Tippner 60 let

Štít 19

1. 5.

Jan Drahokoupil 70 let

Klamoš 55

16. 2. Zdena Nečasová 83 let

Klamoš 83

3. 5.

Milan Papoušek 65 let

Štít 35

24. 2. Jiřina Kieslingerová 82 let

Klamoš 73

28. 5. Hana Dostálová 60 let

27. 2 Jaroslava Sejkorová 60 let

Klamoš 21 Červen:

Klamoš 16

Duben: 4. 4.

18

Jindřiška Pražáková 60 let

Jan Petrovický 75 let

Klamoš 107

20. 6. Květoslava Sejkorová 82 let

Klamoš 25

23. 6. Jan Sejkora 89 let

Klamoš 25

28. 6. Vlasta Siručková 81 let

Štít 4

6. 6.

Březen: 14. 3. Marta Macháčková 75 let

Klamoš 67

Klamoš 47

11. 4. Milena Papoušková 60 let

Štít 21

12. 4. Ladislav Chára 65 let

Klamoš 105

13. 4. Miroslava Špácová 50 let

Klamoš 87

20. 4. František Kukla 80 let

Klamoš 12

24. 4. Jaromír Siruček 85 let

Štít 4

30. 4. Jiří Rain 60 let

Klamoš 134

Všem oslavencům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a pohody.

Jana Chárová



3.6.2012 16:05:48

Výsadba zelen�

Výsadba na h�bitov�

Ve�ejné prostranství

Galina s rodinou


3.6.2012 16:05:48

Z Kla��e a� na �raj sv�ta ane� �� síc� na cestách

Přírodní koupaliště

Typický les Severního ostrova Před výstupem na sopku Mt. Ngauruhoe

Maják na konci světa

Naše pojízdné bydlení

Zpravodaj Klamo�e a �títa � vydává Obec Klamo� � �ídí redak�ní rada � vychází dvakrát ro�n� � p�ísp�vky nejsou honorovány a nevracejí se � registra�ní �íslo MK �R E 18197. Názory, vyjád�ené v �láncích, se nemusí shodovat s názorem redakce a vydavatele � �rafická úprava a sazba: Studio Panejo � Tisk: TNM Print Nové M�sto


3.6.2012 16:05:48

Slovo úvodem. Foto: Vla ka pásová

Recommend Documents