Slovo starosty. Zástupci Nového Bydžova mě nyní obviňují paradoxně z toho, že jsem svými snahami rozbil jedinečnou příležitost,

roèník XXXI

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

9

2001

Z OBSAHU ÈÍSLA: Stanoviska kolem obchvatu Chlumce se zvolna vyjasòují

Diskuse k reformì veøejné správy

54. KLICPERÙV CHLUMEC

Medaile z Finska

Chlumec nad Cidlinou dne 27.9.2001

Slovo starosty Vážení čtenáři, protože jsem do tohoto čísla Chlumeckých listů zveřejnil podrobněji chronologii problematiky dostavby dálnice a chystané II. fáze reformy veřejné státní správy, dotknu se těchto bodů jen okrajově a jsem přesvědčen, že pozorně pročtete navazující články. Je to, myslím, velmi důležité pro každého z Vás. Bitvu o přednostní zahájení stavby dálnice D 11 u Chlumce s představiteli Ministerstva dopravy a spojů ČR jsme vyhráli na celé čáře. Morální právo i výklady zákonů jsou na naší straně, naše argumenty museli ti, co rozhodují z Prahy, bezpodmínečně uznat. Máme kvalitní spojence na různých úrovních. Děkuji jménem našich občanů panu Ing. Pacákovi z územního plánování Královéhradeckého kraje, panu Ing. Součkovi z Okresního úřadu v Nymburce i paní Vidiečanové z našeho stavebního odboru za to, že znají lépe výklad stavebního zákona, než ministerští pracovníci. V tlaku na rychlé zahájení stavby dálnice budeme ale pokračovat, to Vám slibuji. Avšak v přípravě reformy veřejné správy tato arogance ministerských úředníků nezná žádné meze, jak pochopíte také z následujících příspěvků. Nyní musíme spoléhat na to, že si konečně naše parlamentní komory uvědomí alespoň částečně zrůdnost vládního návrhu, který je absolutně nepřipravený. I ekonomicky totiž znamená dle mých odhadů čtyřicetimiliardový náklad krytý z kapes daňových poplatníků. Připomínky hejtmanů krajů, přednostů okresních úřadů i starostů měst Ministerstvo vnitra zametlo pod stůl a předkládá zákonodárcům ke schválení původní svůj návrh bez jakýchkoliv změn. Bohužel, páni poslanci ale mají jaksi svých často soukromých starostí v zásobě dost, a tak hrozí nebezpečí, že vládní návrh projde. Pro nás občany z Chlumecka to znamená, že stát nalije do Nového Bydžova, jako do předurčeného města pro výkon státní správy III. typu desítky milionů korun, aby tam mohly postupně vyrůst nařízené různorodé dekoncentrované instituce, spojené samozřejmě s pracovními příležitostmi, s možností ovládání i území Chlumce a okolí, například z hlediska územního pláno-

2

vání. Toto v konečném důsledku může pravděpodobně znamenat i útlum výkonu státní správy v našem městě. Čili Nový Bydžov se bude dále rozrůstat institucionálně, zatímco Chlumci nad Cidlinou zbudou v krátkém čase pouze ty proslulé zahrady. Ale pak se našemu městu bude muset pravdivě změnit přízvisko na „vesnice v zahradách“. Zástupci Nového Bydžova mě nyní obviňují paradoxně z toho, že jsem svými snahami rozbil jedinečnou příležitost, jak si můžeme společně vládnout a rozhodovat bez vlivu velkého Hradce Králové, ale jaksi neuvěřitelně přehlížejí, že drtivý efekt pro rozvoj obcí je zřejmě čirou náhodou opět na jejich straně. Dnes dokonce vedení bydžovské radnice rozhodnutím jejich městské rady objíždí starosty našich spádových obcí pro výkon státní správy a přesvědčují je o výhodách tohoto „bratrského“ spojení, bez dvou výjimek však zatím marně. Já jsem se v Chlumci nad Cidlinou nenarodil, bydlím tu 15 let, ale pouze zabedněnec by neviděl, jak postupně snad díky většímu chytráctví minulých vedení novobydžovské radnice kombinované s konexemi těch mocných na okresním úřadě a „hradeckém Kremlu“ bylo soustředěno veškeré střední školství u našich sousedů, a stejně tak dopadly zdravotnické instituce. Jako velmi otrlý, ale žel pravdivý uvádím i příklad zřízení profesionálního hasičského sboru opět čirou náhodou v N.B., a ne v Ch., kde by, kdyby někdo vlivný vůbec přemýšlel, zákonitě měl být! Tito hasiči totiž po mnoho let fungují z 90 % jako záchranáři na strašné a parametry ani absolutně nevyhovující silnici E 67. Při těžkých dopravních nehodách rozhodují pro zachování lidského života často vteřiny a profesionální sbor z N.B. má zasahovat ze vzdálenosti i přes 20 kilometrů, a k tomu musí překonat často stažené železniční závory! Kdo tenhle model dopustil a proč? Že by někdo „chytrý“ zapíchl kružítko do mapy a opsal kružnici, bez ohledu na skutečné využití státem placeného sboru? Vážení, jestli tento článek čte někdo z N.B., chtěl bych znát i jeho názor, kde tedy vlastně měla stát budova profesionálního sboru. Totéž je v souvislos-

ti s 13 let plánovanou dostavbou dálnice D 11 ohledně zřízení dopravního inspektorátu. Jsem snad ubohý jedinec ve svém názoru, že logicky by měl stát v Ch.? Vševědoucí ministerský úředník ho situuje do N.B., výborně, alespoň se policisté. než dojedou k dopravní nehodě, proluftují, pak budou zasahovat. Promiňte, již nechci pokračovat, je mi z toho nějak zle. Můj táta, když sleduje u televize „velkou politiku“, říká, že si Češi neumějí vládnout, že je to stará pravda. Bojím se jí, asi na tom něco bude. Mohu však slíbit za sebe i za absolutní většinu našeho zastupitelstva, že budeme bojovat do konce. Jinak nemám na židli starosty co dělat. V říjnu jedu do Senátu ČR obhajovat námi zpracovaný jiný model (vžil se mu název Hradecký model) reformy veřejné správy, který má ve vínku základní pravidlo: opravdovou demokratickou domluvu zastupitelstev sousedících měst a obcí o kompetencích výkonu státní správy, aniž by nám diktoval toto někdo shora, i když je ověšen akademickými tituly, ale nikdy se nevzdálil od vědeckého stolu, aby se obtěžoval zjistit, jak symbióza samosprávy a státní správy vlastně funguje. Otočím list. Sleduji s ohromnou radostí, jak je nově otevřený komplex sportovních hřišn obležen dětmi. Je mi líto, že jsem při zahajovacím ceremoniálu nemohl být, ne že bych taky ulovil oplatku Opávia, ale chtěl bych zažít tu radostnou atmosféru, kterou nezkazilo ani psí počasí. Proč jsem se neúčastnil? Vedl jsem totiž přesně tou dobou delegaci našich některých významných podnikatelů v německém Ebersbachu, za přítomnosti pana českého konzula v Drážoanech. Podařilo se nám navázat kontakty s německými podnikateli, což může přinést ovoce ve formě průmyslového rozvoje našeho města. Proto se omlouvám za nepřítomnost na hřišti především vám dětem. Ale jedno přání mám právě na vás. Hlídejte a chraňte si ten areál, aby vám co nejlépe sloužil a přinesl mnoho radosti. Stal se součástí vaší školy, na kterou jednou budete za čas tím krásněji vzpomínat. Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Útok proti civilizovanému lidstvu Použití unesených civilních letadel se stovkami lidí na palubě k zničujícímu úderu, jehož cílem je usmrcení desetitisíců nic netušících nevinných lidí je hrůzný zločin, jaký dosud nemá v celých dějinách lidstva obdoby. Něčeho tak odporně bezcitného se mohly dopustit jen lidské zrůdy. Celý svět se otřásl hrůzou nad tím, čeho jsou schopni fanatici zaslíbení mezinárodnímu terorizmu. Pouze v Palestině se stovky Arabů vyhrnuly do ulic, aby oslavovaly úspěšné útoky na americké cíle v New Yorku a Washingtonu. Co je to za náboženství, které schvaluje masové vraždy? Kam směřuje výchova dětí, které jásají nad smrtí tisíců nevinných lidí. Co se dá od nich čekat, až dorostou? Jaký by byl svět, kdyby jej ovládli teroristé? To přece humánně založení lidé celého světa nesmějí dopustit. Byl by to konec světa, k němuž se hlásíme a do něhož patříme i my.

Mrakodrapy newyorského Světového obchodního střediska se řítí v oblacích dýmů k zemi

Symbolickým gestem pro vítězství reagovaly palestinské děti ve východní části Jeruzaléma na zprávy o rozsáhlém teroristickém útoku

Kniha knih o lásce II. Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale LÁSKU bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon. Milí čtenáři, jistě jste už slyšeli tato slova. Je to tzv. hymnus o lásce, jedna z nejkrásnějších kapitol Písma svatého. Ano, svět potřebuje lásku, svět touží po lásce, prokazujme ji, prokazujme lásku zvláště lidem potřebným, lidem v tísni. Pamatujme, že lidé nemocní, postižení, neschopní - nechtějí jenom chléb, nechtějí jenom obléknout, nechtějí jenom někde ubytovat - oni touží po LÁSCE, aby je někdo měl rád, aby je někdo pohladil, s nimi promluvil a také aby

jim někdo aktivně naslouchal! Ano, lidé kteří trpí, nechtějí soucit, oni si přejí lásku. Učme se lásky z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry. Láska je šnastná teprve tehdy, když se každému dostane, co mu patří, má porozumění a dovede mlčet, věří v dobro člověka, nikoho neodepisuje a dovede čekat. Pro tuto lásku nejsou žádné hranice. Milujme se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejme přednost jeden druhému. Nechn tato láska nikdy nekončí. Milí čtenáři, z celého srdce Vám přeji, aby Boží požehnání vaši lásku posvětilo a prohloubilo a Váš život učinilo šnastným. Volně z Písma vypsal J. Tesař farář CČSH

3

Stanoviska kolem obchvatu Chlumce se zvolna vyjasňují K vyjasnění stanovisek a dohodě o dalším postupu při prosazení stavby silničního obchvatu kolem Chlumce nad Cidlinou, jako prioritního úseku dálnice D 11, došlo zřejmě při čtvrtečním jednání na chlumecké radnici. Alespoň zdejší starosta Miroslav Uchytil (KDU-ČSL) si pochvaloval, že spory mezi ním a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) skončily. „Snad jsme našli konečně společnou řeč. Po tomto jednání věřím, že je reálné, aby úsek, o nějž nám jde, se začal stavět jako první. Dokázali jsme ŘSD, že nařízení vlády není jenom cár papíru a mělo by se plnit,“ řekl Uchytil. Chlumec je úzkým hrdlem na mezinárodní silnici E67 mezi Hradcem Králové a Poděbrady. Veškerá doprava je vedena centrem přes náměstí a ve špičkách tu dochází nejen k jejímu výraznému zpomalení, ale i ke kolizním situacím na přechodech a řadě dopravních nehod, o ekologické zátěži zplodinami ani nemluvě. Podle Uchytilových slov je třeba pouze vydat územní rozhodnutí na čtyřkilometrový úsek přeložky, spojující budoucí dálniční sjezd s kruhovou křižovatkou, která se zbuduje v Chlumci na výpadovce na Prahu u čerpací stanice Benzina. „Tento úsek je od března zařazen mezi veřejně prospěšné stavby a to náš odbor výstavby opravňuje, abychom velmi snadno toto územní rozhodnutí vydali. Nemusíme se při tom vůbec bavit s vlastníky pozemků ani s ekologickými aktivisty, což mě velmi těší,“ pochvaluje si Uchytil.

Bezkolizní napojení Kruhový objezd, stejný jako bude u Benziny, má vzniknout i na druhém konci Chlumce, v Novém Městě. Veškerá doprava by se tak vyhnula Chlumci, na bezkolizních křižovatkách by opustila E67 a město by objela po obchvatu dříve, než by mohla být dálnice D 11 dokončena v celém úseku mezi Hradcem a Poděbrady. „Celkové náklady na obě kruhové křižovatky, přeložku a dálniční úsek obchvatu jsou vyčísleny na zhruba 832 miliónů korun. Slíbili jsme pomoc při výkupech pozemků a nabídli jsme i výměnu za pozemky obecní. Podle dnešních slibů ŘSD doufám, že se stavba zahájí v příštím roce,“ řekl ve čtvrtek Uchytil. Dodal, že očekává co nejdříve pověření svého úřadu od ŘSD Pardubice k vydání výše zmíněného územního rozhodnutí. „Chceme mít jistotu do začátku listopadu,“ poznamenal s tím, že v opačném případě nelze vyloučit projevy

občanské neposlušnosti ve formě blokády E67 na chlumeckém náměstí. „Chlumecký obchvat jako priorita je reálnou variantou, ovšem za určitých předpokladů,“ připustil ředitel výstavby ŘSD Praha Petr Laušman. „Stavba D 11 je blokována různými iniciativami a značným množstvím vlastníků pozemků. Ale podobné je to i v případě obchvatu, bude tedy velmi záležet na přístupu vlastníků i odpůrců dálnice. Vždycky jsme říkali, že začneme nejdříve stavět tam, kde to půjde,“ odmítl Laušman spekulaci, že ŘSD mění svůj postoj po tlaku Chlumce. Přiznal ale, že dosud nebyly zahájeny žádné výkupy na trase D 11. „Čekáme, až do katastru budou zapsány geometrické plány. Ale všechny smlouvy máme již připraveny k rozeslání,“ ujistil.

Spolupráce s radnicí Podle něj by se dva mosty, u Olešnice a Rakous, měly začít stavět už v polovině příštího roku, v průběhu roku 2003 by se mohl zahájit vlastní šestikilometrový obchvat. „Pokud se ukáže, že výkupy lze urychlit, může to být i dříve,“ řekl. Laušman se hodně spoléhá na širokou spolupráci s chlumeckou radnicí. „Neomezoval bych ji jen na otázky získávání pozemků, ale je možná v řadě problémů, které se zcela jistě vyskytnou. Dohodli jsme se proto, že počínaje listopadem se budeme pravidelně scházet na jakýchsi kontrolních dnech, kde budeme všechny problémy rozebírat, a pokud město bude moci, tak to uvítáme. Osvědčilo se nám to už v Plzni, kde radnice spolupracovala velmi dobře,“ podotkl.

Státní fond souhlasí Proti zahájení stavby dálnice od chlumeckého obchvatu není ani Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). „Na úseku, kde je možnost stavět a jsou na to finance, je třeba začít. V Rakousku takhle postavili většinu dálnic. Je to výhodné, protože doprava, která se nashromáždí v kolonách na běžné dvouproudové silnici, se náhle odkloní na hotový dálniční úsek, tam se jinak urovná, rychlejší vozidla předjedou pomalejší a po deseti dvaceti kilometrech se vrátí zpět, ale už v jiném pořadí,“ řekl Právu náměstek ředitele SFDI Jiří Novák. Fond situaci v Chlumci dnes vnímá jako velmi problematickou, kterou by obchvat jednou provždy vyřešil. Novák ale upozornil, že právě na řešení obchvatu města se může najít vážný zádrhel. „Pak by nebylo účelné nechat ostatní úseky stranou. Nezapomeňme, že podobné problémy s valícím se proudem vozidel mají i ostatní obce na trase E67. Chlumec je ovšem nejkomplikovanější,“ připustil. Podle jeho názoru má město poměrně velké možnosti, jak věci postrčit dopředu. „Stát třeba, na rozdíl od obcí, nemá možnost měnit parcely. Stejně tak stát smí vykupovat pozemky pouze za vyhláškovou cenu, zatímco obce mohou nabídnout takové ceny, které jsou pro vlastníky výhodnější. Chlumecké zastupitelstvo pomoc v tomto smyslu přislíbilo,“ uvedl Novák.

foto Ant. Fibigr

4

Jiří Bednář - Právo, 8. 9. 2001

Pro koordinační jednání řešení dopravní situace v Chlumci n. C. (Argumentace města Chlumec n. C., která vedla ke změně dosud proklamovaného tvrzení Ministerstva dopravy a spojů ČR o nereálném požadavku Chlumce n. C.)

Dálnice Pro úsek dálnice 1104 je vydáno územní rozhodnutí, které je v platnosti. Stavební povolení lze v souladu s § 62 stavebního zákona vydat i na část stavby - tj. úsek od křižovatky Levín po křižovatku Chýšn § 62 stavebního zákona zní 1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí, b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu, c) je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání, d) bude stavba prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět tyto osoby samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor. 3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. V souladu s § 76 odst. 1 stavebního zákona lze dokončenou stavbu zkolaudovat nebo v souladu s § 83 stavebního zákona uvést do zkušebního provozu § 76 stavebního zákona Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání, nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo udržovací práce, pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze na základě kolaudačního rozhodnutí. § 83 stavebního zákona Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník musí k žádosti připojit dohodu se zhotovitelem stavby obsahující sjednané podmínky předčasného užívání. Nejpozději do 15 dnů po dokončení stavby je stavebník nebo budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.

Přeložka silnic - tzv. přivaděče Ministerstvo pro místní rozvoj sdělením č. 113/2001 ze dne 27. 3. 2001 vyhlásilo 2. změnu a doplněk závazné

části územního plánu velkého územního celku Hradecko - pardubické sídelní regionální aglomerace. Změna se týká přeložek silnic II/327, III/32535 a III/32734 v úseku Chlumec n/C, Převýšov, Levín a Hradišnko II. V souladu s touto změnou je možné podat návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby přeložek silnic bez souhlasů majitelů pozemků, vyjádření dotčených orgánů by měla být bez připomínek nebon se kladně vyjádřily ke změně územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace - stavba byla prohlášena za veřejně prospěšnou. Výtažek ze Stavebního zákona: § 37 1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace. Nebyla-li pro území zpracována, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, např. územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetřením. 2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickými požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu, apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům. 3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž rozhodnutí nebo opatření k podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny. § 38 Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití územní vydat jen tehdy, jestliže je možné pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu. § 39 V územním rozhodnutím vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení.

5

Zápis z jednání ohledně dopravního řešení v Chlumci n. C., konaného dne 6. září 2001 od 10.00 hod. v kanceláři starosty v Chlumci n. C. Za Město: Konstatujeme, že ve věci vybudování kruhových objezdů na křižovatce u Benziny a v Novém Městě n. C. panuje shoda všech zúčastněných. Město požaduje urychlené vybudování kruhových objezdů na křižovatce u Benziny při vjezdu do města a v Novém Městě na křižovatce silnice E 67 a 1/36. Město Chlumec požaduje urychlené vydání návrhu na umístění stavby přeložky silnice 327/2 v souladu se sdělením MPMR ze dne 15. 3. 2001. Město požaduje od všech zúčastněných složek přednostní vybudování části dálnice D 11 v úseku Levín - Chýšn tak, aby bylo možné v nejkratším možném čas. období napojit zmíněnou přeložku 327/2 na část této dálnice. Část dálnice v tomto úseku může být v souladu s ustanovením staveb. zákona uvedena do předčasného užívání. ŘSD ČR: ŘSD zpracovalo investiční záměr na zmíněné okružní křižovatky a předložilo ke schválení na MDS. Po tomto schválení může pokračovat v další přípravě. Pro stavbu 2/327 Levín - Chlumec se dokončuje projednání dokumentace pro územní rozhodnutí. Po získání souhlasu s vynětím ze ZPF požádáme staveb. úřad o vydání územního rozhodnutí. K dálnici v úseku Levín - Chýšn ŘSD potvrzuje, že bude pokračováno v přípravě dálnice D 11 st. 1104 -1 2 v členění na 6 částí A - F s tím, že objekty ve zmíněném úseku (Levín - Chýšn) budou připravovány tak, aby bylo možné požádat o stavební povolení na ně prioritně, pokud to umožní majetkoprávní příprava. Zástupce ŘSD navrhuje, aby počínaje listopadem r. 2001 byly konány pravidelné kontrolní dny přípravy zmíněného úseku stavby na MěÚ Chlumec n. C. v intervalu cca 1x měsíčně.

SFDI: Plně chápe požadavky i potřeby Města Chlumec nad Cidl. a pro stavbu 1104 má v rozpočtu na r. 2001 přibližně 140 mil. Kč z toho na úsek Dobšice - Chýšn cca 80 mil. Kč. Na r. 2002 je v návrhu rozpočtu na stavbu navrženo cca 370 mil. Kč z toho na úseku Dobšice - Chýšn 290 mil. Kč. K pokrytí finančních požadavků na komunikaci 2/327 a na kruhové křižovatky je potřeba státní fond požádat a předpokládám, že projednání ve výboru bude kladné. Podle informací, které má SFDI, se předpokládá čerpání úvěru ve výši cca 630 mil. Kč. Z předpokládaných finančních toků je uvažováno se zahájením stavebních prací v průběhu r. 2002. Obec Nové Město: Souhlasí se stanoviskem starosty Chlumce n. C. tj. přednostní vybudování kruhového objezdu v obci. Tato situace však plně neřeší v obci Nové Město, proto žádáme, aby nebylo zapomenuto na výstavbu dálnice Chýšn - Hradec Králové. PČR ČR: Domnívá se, že navržená varianta kruhových objezdů by přispěla ke zklidnění dopravní situace a tím i ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a proto ji bude podporovat. Navržená řešení nejsou v rozporu s navrženým pravomocným rozhodnutím. Příloha: Harmonogram prací - dálnice D 11 st. 1104 Libice - Chýšn Zapsáno 6. 9. 2001

Dálnice D 11 st. 1104 Libice - Chýše předpokládané zahájení staveb Stavba 1104-1 Libice - Dobšice Stavba část A - hl. trasa km 42,000 - 51,700 B - mosty přes tratě ČD

st.obj. 60 21

počet st.pov. 6 4

vlastníci dle DÚR celkem vyvlast. věc.bř. 202 12 9 130 4 0

Stavba 1104-2 Dobšice - Chýše Stavba část C - hl. trasa km 51,700 - 62,100 D - most Žiželice E - most Olešnice a Rakousy F - hl. trasa km 62,100 - 68,000

st.obj. 79 12 16 45

počet st.pov. 7 4 4 4

vlastníci dle DÚR pořadí celkem vyvlast. věc.bř. dle 321 509 14 3 5 111 7 1 1 102 2 1 3 187 7 2 4

Plán vychází z těchto časových předpokladů:

6

pořadí 6 2

odvolání k některému ze st. povol. zpracování DZS výběrové řízení na zhotovitele st. předání staveniště

vydání st.pov. 07/2003 07/2002

z toho zahájení 09/2003 09/2002

vydání st.pov. 06/2003 02/2002 04/2002 05/2003

z toho zahájení 08/2003 04/2002 05/2002 07/2003

Diskuse k reformě veřejné správy Ministerstvo vnitra náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy pan Postránecký U Obecního domu 3 112 20 PRAHA 1

Připomínky k druhému postupovému kroku modelace správních obvodů pověřených obcí III Vážený pane náměstku, obdrželi jsme společně s ostatními obcemi únorový materiál pod názvem: „Druhý postupový krok modelace správních obvodů pověřených obcí III“. Tento materiál obsahuje prohlášení, že by měl dle vyjádření obcí vyhovovat obcím v první a časové představě II. fáze reformy územní veřejné správy, nebon byl honosně nazván „mapou přání“ obcí České republiky. Opět je již v samotném názvu proklamován demokratický prvek, Vaším řešitelským týmem nazvaný „podkladový materiál k diskusi“. Skutečnost je však úplně jiná. Jestliže byla naším prostřednictvím k týmu paní Prof. Streckové distribuována petice s rámcově odlišným návrhem řešení, kterou podpořilo více než 450 měst a obcí, jak je tedy možné, že se tento prvek v proklamované diskusi v zaslaných materiálech vůbec neobjevil? Vyslovujeme důvodné podezření, že od reality a praxe izolovaný tým paní Prof. Streckové záměrně skutečnou diskusi se starosty a veřejností nevedl, ale držel se pouze nastolené představy vzniku obcí III. typu za každou cenu. Jediné, co bylo pravděpodobně záměrem paní Prof. Streckové a co se bohužel z velké části podařilo, je vyvolání rivality mezi jí vyvolenými a nevyvolenými městy a skutečně záměrná neinformovanost starostů a zastupitelstev obcí. Přitom je již dnes notoricky známý odlišný model představy reformy veřejné správy, spočívající v jednoduchém a finančně a strukturálně nenáročném řešení reformy veřejné správy, který spočívá v jednoduchém posílení kompetencí výkonu státní správy na úřadech dnešního tzv. II. typu, což jsou v podstatě všechny obce se statutem města. Každý starosta a tajemník takového většího nebo menšího města dobře ví, že k výkonu rozšířených kompetencí státní správy na jeho městském úřadu, který navrhujeme převzít v příloze tohoto prohlášení, je třeba přijmout pouze několik úředníků, například odborníků ze zrušených okresních úřadů. Je však třeba kvalifikovaně určit klíč k posílení úřadů II. typu, zajisté hlavně dle počtu spádového obyvatelstva, které je notoricky známé. Samozřejmě zde není možné provádět výkon veškerých kompetencí, které zbudou ještě navíc mimo již určené kompetence krajských úřadů a námi navržených rozšířených kompetencí na úřadech II. typu, ale právě toto je v souladu s naším předchozím vyjádřením pod názvem „Připomínky a návrhy k materiálu První věcná a časová představa II. fáze reformy veřejné správy“, která se stala základem Vašemu týmu doručené petiční akce. Právě proto opakovaně navrhujeme, aby v sídlech dnešních okresních úřadů po jejich zrušení zůstal přesně definovaný a omezený počet vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří budou fungovat jako detašovaná pracoviště krajských úřadů jako odvolací orgány ve věcech odborného charakteru (mohly by se v krátké době přejmenovat na tzv. „správní

soudy“, po kterých se již mnoho let marně volá a které naší republice zoufale chybí, a dále by též měly především fungovat jako poradenská centra pro obce ve věcech právního charakteru, územního plánování a školství). Tento rámcový a základní materiál byl průběžně konzultován již s desítkami poslanců a senátorů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Senátu Parlamentu České republiky, s mnoha přednosty okresních úřadů a též na půdě krajských zastupitelstev. Materiál byl přijímán v naprosté většině případů velmi pozitivně, ovšem s výjimkou paní bývalé náměstkyně ministra vnitra Prof. Streckové, zejména proto, že popisuje investičně nenákladnou představu reformy veřejné správy v České republice se zabezpečením hladkého průběhu jejího zrodu a též eliminuje velmi nezdravou rivalitnost tzv. vyvolených a nevyvolených měst. Velmi podstatným rysem našich připomínek zůstává skutečná a v materiálech paní Prof. Streckové naopak falešně proklamovaná cesta k občanovi, vždyn rozšířený výkon státní správy bude mít občan skutečně „doma“, bez velké náročnosti na „dojíždění za úředníkem“. Toto se stalo fatální chybou řešitelského týmu paní Prof. Streckové, protože občan ani dnes ve skutečnosti příliš za státním úředníkem nedojíždí, ale v naprosté většině případů naopak přichází okresní úředník za občanem (řešení stížností a přání nejběžnějšího charakteru, například v rámci stavebních řízení, přestupkové agendy apod.). Další významnou výhodou našeho návrhu je zabezpečení průběhu výkonu státní správy na okresních úřadech do posledního okamžiku před jejich plánovaným zrušením. Téměř každý perspektivní okresní úředník nebude stále žít ve strachu, že přijde o zaměstnání. Dle našeho návrhu naprostá většina z nich bude mít jistotu pracovního místa, buo na nově zřizovaných pracovních místech krajských úřadů nebo na úřadech II. typu, kde bude rozšířen v omezené míře výkon státní správy nebo jistotu svého dosavadního zaměstnání s další výhodou, že mu zůstanou zachovány velmi důležité a po mnoho let nashromážděné databáze informací, nezbytně nutných pro výkon odborné profese. Je totiž naprosto logické a normální, a dá se to i očekávat, že dle dosavadních návrhů týmu paní Prof. Streckové dojde především v roce 2002 k ochromení výkonu státní správy na okresních úřadech. Každý skutečný odborník nebude čekat do posledního okamžiku, co s ním dále bude, najde si kvalifikovanou práci jinde, nebude-li mít skutečnou jistotu dalšího zaměstnání. Rozšířený výkon státní správy na úřadech dnešního II. typu dle našeho návrhu je samozřejmě podmíněn hrazením těchto nákladů státem. Vážený pane náměstku, žádáme odpověo na naši petici, a to i na původní, která byla na Vaše ministerstvo doručena dne 20. 12. 2000 a která byla doručena též na Gesční výbory Parlamentu a Senátu. Bohužel jsme od MV ČR neobdrželi kvalifikovanou odpověo na naši petici, především s odůvodněním, proč a z jakého důvodu naše návrhy nezapadaly do představy týmu vedeného paní Prof. Streckovou. Ve své podstatě byl takto porušen i zákon 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, právě Vaším ministerstvem! Jsme si vědomi nesmírně krátkých termínů k řešení celé problematiky, týkající se složitých změn, které dokonče-

7

ní reformy státní správy pro naši republiku přinese. Právě proto opětovně přicházíme s rámcově nabízeným řešením, které by urychlilo a především snad bezproblémověji řešilo podstatu změn, týkající se plánované reformy. Vždyn opět na účelově přiložený dotazník č. 2, který nepřipouští již vůbec jiné varianty obcím, než jejich zařazení do správního obvodu obce III, nelze v našem případě kladně reagovat, než jeho odmítnutím. Pane náměstku, věříme, že pod Vaším vedením dojde ke zdárnému dořešení celé reformy územní veřejné správy. Za kladné vyřízení naší petiční žádosti děkují podepsaní starostové měst a obcí. Přílohy: ! Připomínky a návrhy k materiálu „První věcná a časová představa II. fáze reformy územní veřejné správy“ ! Převod činností na pověřené MěÚ - návrh ! Petice k podpoře připomínek k druhému postupovému kroku modelace správních obvodů pověřených obcí III ! Zápis z výsledků schůzky krajských hejtmanů s premiérem a vládou ČR V Chlumci nad Cidlinou, dne 21. 3. 2001 Za správnost: Ing. Miroslav Uchytil - starosta Chlumce n. C. Ing. Jaroslav Šulc - místostarosta Třebechovice pod Orebem

Vzniknou dva „malé okresy?“ Koncem příštího roku zaniknou okresní úřady a jejich kompetence se přenesou na jiné orgány. O problematice reformy veřejné správy jsme hovořili s přednostou královéhradeckého okresního úřadu Ladislavem Košeálem. Kolik bude v okrese tzv. pověřených obecních úřadů třetího stupně? K připomínkám nám byl předložen materiál o stanovení správních obvodů pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností. Pokud projde Poslaneckou sněmovnou i Senátem a podepíše jej prezident republiky, tak v královéhradeckém okrese by pověřenými úřady tzv. třetího stupně měly být Hradec Králové a Nový Bydžov. Jde v podstatě o jakési „malé okresy“, nebon na tyto úřady budou přeneseny pravomoce i okresních úřadů. Ostatních čtyř měst okresu se to tedy už netýká? Ty zůstanou obcemi druhého stupně a budou vykonávat agendy, kterými se dosud zabývají. Původně se hovořilo i o jiné alternativě... Vládě byl předložen návrh ministerstva vnitra a ten předpokládal vznik pověřených obcí třetího stupně. Jedna z dalších variant vycházela z chlumecké iniciativy, která zdůrazňovala, aby byla posílena veřejná správa všech měst, to znamená pověřených obcí druhého stupně. Ty by vykonávaly rozsáhlejší agendu a odbornější věci by zůstávaly na detašovaných pracovištích bývalých okresních úřadů a na krajích. Tato varianta však nebyla ministerstvem roz-

8

pracována, tak jako nebyly rozpracovány ani podobné požadavky předkládané krajským úřadem. Zásadní chybou asi je, že byla předložena jediná varianta. Důvodem zřejmě je, že ta jediná byla rozpracována. Je to také asi dáno tím, že chybí podrobné analýzy současného stavu výkonu státní správy a veřejné správy. Jaký máte osobní názor na návrh reformy veřejné správy? Obecně si myslím, že se postupuje velice rychle. V současné době je předkládáno obrovské množství velmi zásadních zákonů, které by si vyžádaly více času. Často se pracuje i v termínu nereálném, aby se stihly zapracovat smysluplné připomínky. Mottem reformy je, že výkon veřejné správy se má přiblížit občanovi. Bude tomu skutečně tak? Osobně si myslím, že ne. Občan bude mít sice možnost jít na novobydžovský úřad třetího stupně, ale stejně může být v řadě případů odkázán do Hradce Králové, například na Úřad práce či Okresní soud. Existuje totiž řada institucí, které jsou situovány do současné okresní podoby, ale v pověřených obcích třetího stupně nebudou. Výkon veřejné správy se občanovi přibližuje pouze formálně, podle modelu ministerstva vnitra kilometrovně, ale ne vždy fakticky. Okresní úřady však mají v každém případě skončit? Jejich činnost je dána zákonem o okresních úřadech a jeho platnost končí 31. prosince 2002. Potom by mělo docházet k přenesení kompetencí okresních úřadů na obce třetího stupně, na pověřené úřady, na krajské úřady a jiné státní instituce. Zůstává však celá řada otazníků a velmi těžko se dnes dá odhadovat, jakým způsobem se to bude odehrávat. Co bude s objektem současného okresního úřadu? Tato záležitost zatím řešena není. Asi je logické, aby zde zůstali pracovníci, kteří svými činnostmi budou přecházet pod magistrát města, respektive Krajský úřad. Jiří KošXák - Hradecko, 11. 9. 2001

Okresní úřad v Hradci Králové panu přednostovi Mgr. Ladislavu Košeálovi Čsl. armády 408 HRADEC KRÁLOVÉ Datum: 5. 9. 2001

Č.j. 1973/01

Věc: Stanovisko k návrhu správních obvodů obcí III. stupně v okrese Hradec Králové ve smyslu dopisu č.j.: RVS -1672/2001 ze dne 31. 8. 2001 Vážený pane přednosto, zašlete prosím neodkladně toto naše stanovisko panu náměstku ministra vnitra RNDr. Postráneckému a vyjádřete se ze své pozice k následujícímu textu: Město Chlumec nad Cidlinou vyplnilo společně se spádovými obcemi účelově laděný dotazník č. 2 na základě stanovisek svých zastupitelstev v požadovaném termínu do 9. dubna 2001, který byl součástí tzv. „Druhého postupového kroku modelace správních obvodů pověřených

obcí III“. Dotazník přes veškeré demokratické proklamace o diskusi k reformě veřejné správy vůbec nepřipouštěl jiné varianty řešení než původní návrh z ministerstva vnitra. Proto se mnoho starostů muselo v časové tísni vyjádřit pouze v účelově nastavených mantinelech, což naprosto odporuje demokraticky proklamovanému systému řešení velmi složité reformy veřejné správy. Přesto jsme společně opětovně v dotazníku navrhli jiné a racionálnější řešení, které bylo příznivě přijato mnoha městy a obcemi z různých okresů republiky a kterému se vžil název „hradecký model“. Po odeslání dotazníku č. 2 s námi nikdo nic dále nediskutoval a nekonzultoval a nyní se dozvídáme z Usnesení vlády č. 765 ze dne 25. července 2001 a především z dopisu pana náměstka ministra vnitra RNDr. Postráneckého pod č.j.: RVS 1672/2001, že jsme proti naší vůli přiřazeni do navrženého obvodu III. typu pod město Nový Bydžov. Přitom již z našich dotazníků jasně vyplývá, že nechceme být zařazeni do tohoto obvodu. Nyní nám nezbývá, než se vyjádřit opět v nesmyslně krátkém termínu a především z důvodu, že řešitelský tým zabývající se II. fází reformy veřejné správy vůbec od samého počátku nepřipustil jiná řešení a opětovně detailně nekomunikoval se starosty a zastupitelstvy našich obcí. Proto žádáme z výše uvedených důvodů o zařazení do správního obvodu obce III. typu do Hradce Králové, to však pouze za předpokladu, že skutečně dojde k realizaci vládního návrhu, o němž, s dovolením, s ohledem na jeho nereálnost časovou a finančně nesmírně náročnou stále pochybujeme. Odůvodnění: ❏ obec Chlumec nad Cidlinou a jeho spádové obce pro výkon státní správy II. typu leží na rozhraní dnešních čtyř okresů a tří ustavených krajů ❏ dopravně po mezinárodní komunikaci E 67 a do blízkého budoucna i po dálnici D 11 a též po železnici jsme naprosto spádovější do Hradce Králové než do Nového Bydžova (v našem městě zastaví řádově!!! více autobusů i vlaků na trasách Praha - Hradec Králové než na trase Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov) ❏ Hradec Králové je pro podstatné procento našeho obyvatelstva centrem a zdrojem pracovních příležitostí ❏ Hradec Králové je na rozdíl od Nového Bydžova centrem mnoha institucí, které přímo nebo nepřímo souvisí s výkonem státní správy a které obyvatelstvo nutně využívá ❏ Hradec Králové předběžně souhlasí se zařazením Chlumce nad Cidlinou a spádových obcí pod svůj v budoucnu zřízený úřad III. typu ❏ Chlumec nad Cidlinou a spádové obce pro výkon státní správy II. typu sdružuje 10 450 obyvatel!!! Jsme přesvědčeni, že odpovědné orgány na Ministerstvu vnitra ČR spravedlivě posoudí naši žádost k naší spokojenosti. Naše samosprávy, řádně zvolené v souladu se zákonem o obcích, mohou svobodně rozhodnout o příslušnosti k úřadu III. typu na základě podrobných znalostí místních poměrů a s mandátem právoplatně zvoleného zastupitele. Není možné, aby o těchto záležitostech direktivně rozhodoval pouze ministerský pracovník. S pozdravem Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Přílohy: ! výpis z usnesení 20. mimořádného zasedání zastupitelstva města Chlumce nad Cidlinou ze dne 29. 8. 2001 ! podpisy starostů spádových obcí, kteří se připojují ke stanovisku Chlumce nad Cidlinou a chtějí být zařazeni do úřadu III. typu v Hradci Králové s tím, že bude zároveň zachována jejich spádovost ve výkonu státní správy II. typu do Chlumce nad Cidlinou. Podpisy starostů spádových obcí, kteří se připojují ke stanovisku Chlumce nad Cidlinou a chtějí být zařazeni do úřadu III. typu v Hradci Králové s tím, že bude zároveň zachována jejich spádovost ve výkonu státní správy II. typu do Chlumce nad Cidlinou Obec

Jméno starosty

Podpis

Chlumec n. Cidl. Stará Voda Lišice Převýšov Chudeřice Káranice Kosice Klamoš Písek Nové Město n. C. Lovčice Babice Kosičky Mlékosrby Nepolisy Olešnice

Ing. Miroslav Uchytil Libor Morávek Miroslav Janouch Ladislav Steklý Miloš Veselý Josef Pavlíček Vladislav Bareš Vratislav Chára Miroslav Kučera Evžen Novák Josef Dvořáček František Kofránek Jaroslav Chlad Bohumil Klouček Jiří Šustr Pavel Jelínek

souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí souhlasí nesouhlasí souhlasí souhlasí nesouhlasí souhlasí

Výsledek schůzky krajských hejtmanů s premiérem a vládou ČR Byl konstatován oboustranný zájem na spolupráci při vědomí společné odpovědnosti za vytvoření funkční a efektivní veřejné správy. Byly dohodnuty následující okruhy spolupráce: 1) KOMUNIKACE Dohodnuty 4 možné formy a) jedenkrát za půl roku schůzka hejtmanů s premiérem a vládou ČR b) jedenkrát měsíčně schůzka Asociace krajů - přizvat ministry c) jedenkrát za dva měsíce schůzka hejtmanů s ministrem vnitra 2) FINANCOVÁNÍ KRAJŮ Přislíbeno ze strany ministerstva financí ČR, že v květnu bude předložen návrh zákona o rozpočtovém určení daní. Financování krajů tak bude podobné financování měst. Na návrhu zákona se budou podílet kraje svými zástupci z řad finančních odborníků.

9

3) REFORMA ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY Dohodnuto, že vláda projedná mimo své stanovisko (vznik 190 obcí III. stupně) i názor hejtmanů, kopírující „hradecký model“. Tedy přesun kompetencí na obce II. stupně a ze zbytku OkÚ vytvořit regionální pracoviště kraje. 29. 3. 2001 bude uspořádán seminář k reformě, poté bude uskutečněno jednání s hejtmany. Ing. Pavel Bradík hejtman Královéhradeckého kraje

Vážený pan Ing. Miroslav Uchytil starosta města Městský úřad 503 51 CHLUMEC NAD CIDLINOU V Praze 9. srpna 2001

Čj. 14275/00

adresoval m.j. také Senátu PČR, se senátoři podrobně seznámili. Jsou si velmi dobře vědomi věcné a politické závažnosti úkolu. S návrhy na jeho řešení, s kritikou dosavadních kroků, se setkávají při jednáních nejen ve svých volebních obvodech. Ministerstvo vnitra ČR učinilo v posledních měsících řadu nových změn (nové organizační uspořádání úseku pro reformu, personální zabezpečení činnosti spojené s reformou, zlepšení komunikace se Svazem měst a obcí, zabezpečení informovanosti veřejnosti ze strany MV ČR, ale i všech resortů, kterých se převod kompetencí bude týkat), které by měly vést k podrobnější analýze a přípravě složitého procesu souvisejícího s ukončením činnosti okresních úřadů. Ke změnám přispěly i kritické připomínky starostů měst a obcí. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR bude na téma reformy veřejné správy pořádat v měsíci říjnu t. r. veřejné slyšení. Na toto veřejné slyšení Vás pozveme a předpokládáme Vaše vystoupení. Toto slyšení je pořádáno v termínu, ve kterém bude vrcholit příprava právních norem pro jednání Parlamentu ČR. S pozdravem

Vážený pane starosto, dovoluji si vám sdělit, že s obsahem petice na podporu alternativního řešení II. fáze reformy územní veřejné správy, podepsanou starosty několika měst a obcí, kterou jste

Ing. Josef Kaňa místopředseda Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senát PČR

Informace z radnice Bylo léto, čas prázdnin a dovolených, takže jsme v minulém čísle vynechali zprávy z radnice. Nyní se vracíme se zprávami z jednoho mimořádného zasedání zastupitelstva a ze tří zasedání rady.

Vzhled města " Zastupitelstvo schválilo využití parcely č. 380/1 v oblasti Podkatovny (která bude vykoupena od pí Zelené) z části na rozšíření sběrného dvora v souladu s územním plánem obce a zbývající část bude využita pro uložení ornice sejmuté při výstavbě firmy BEST. " Rada uložila správnímu odboru prošetřit stav pamětních desek na domech ve městě a zajistit jejich případné restaurování. " Rada uložila odboru správy majetku a investic objednat u firmy MK mont z Klášterce nad Orlicí vánoční osvětlení města v ceně stanovené rozpočtem na r. 2001 takto: bohatší varianta osvětlení radnice, osvětlení Majorátu a osvětlení jednoho stromu u kostela sv. Voršily. Stávající osvětlení tohoto stromu bude zapůjčeno základní škole a technické služby a byt. hospodářství zajistí ve

10

vánočním čase nasvícení stromu u školy tímto osvětlením.

Finanční příspěvky " Rada schválila poskytnutí finančního příspěvku SDH Lučice 1.500,- Kč na sportovně kulturní akci „Hasičsko-vodo-pivní shov“.

Různé " V současné době zastupitelstvo neodsouhlasilo převod zřizovatelských práv k Domovu důchodců V Podzámčí a k novému areálu domova důchodců vznikajícího rekonstrukcí bývalé nemocnice v k.ú. Chlumec nad Cidlinou na Město Chlumec nad Cidlinou. Důvodem je nedostatečná garance financování zařízení nadregionálního významu. " Zastupitelstvo souhlasilo s tím, aby v případě, že bude prosazen vládní návrh správních obvodů obcí III. stupně a dojde k jeho realizaci, Město Chlumec nad Cidlinou spadalo pod Hradec Králové. Zároveň uložilo starostovi toto stanovisko písemně sdělit koordinátorce reformy veřejné správy v Královéhradeckém kraji.

" Zastupitelstvo potvrdilo své usnesení z 18. zasedání konaného dne 25. 4. 2001 setrvat ve smluvním vztahu se společností Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG a nereflektuje na nabídku společnosti Global Brokers, spol. s r.o. " Na závěr svého zasedání zastupitelstvo uložilo starostovi zajistit rozeslání dotazníků do rodin ve městě. V dotazníku bude, na základě podkladů investiční komise, uveden seznam předpokládaných investičních akcí v nejbližších letech (2002 - 2005) se žádostí o očíslování pořadí důležitosti dle názoru každé rodiny a popř. doplnění další akce, která by měla být ve městě realizována. " Rada schválila bezplatné zapůjčení ozvučení z Říhova domu na 2. 12. 2001 občanskému sdružení Město v zahradách na „Mikulášskou nadílku“ a zároveň schválila slavnostní rozsvícení již rozšířené vánoční výzdoby náměstí v podvečerních hodinách téhož dne. Na vývěsní ploše v Kozelkově ulici bude pravidelně vyvěšován program kulturních akcí konaných v Poděbradech.

Zemní plyn pro Chlumec nad Cidlinou Rozhovor redaktora odborného časopisu VČP a.s. se starostou města Chlumec nad Cidlinou Jedním z nejdůležitějších sídel západní části hradeckého okresu je město Chlumec nad Cidlinou ležící na významných dopravních tepnách, na železnici a mezinárodní silnici mezi Prahou a Hradcem Králové. Přivedení zemního plynu do města se uskutečnilo již před několika lety, v roce 1993, ale v letošním roce je možné konstatovat, že hlavní etapa plynofikačních prací je ukončena. V současné době je ve městě provozována jedna vysokotlaká regulační stanice zásobovaná přípojkou o světlosti 100 mm z hlavního plynovodu DN 500 Přelouč - Konecchlumí. Místní síX tvoří středotlaké plynovody o přetlaku 0,3 MPa v celkové délce 23 km a 1.117 domovních přípojek. Počet odběratelů překročil 800 a roční spotřeba plynu dosáhla v loňském roce hodnoty 2.847 tis. m3. O tom, co plynofikace městu přinesla, jak hodnotí její průběh a spolupráci s naší akciovou společností a o případných záměrech do budoucna, jsme hovořili se starostou města panem Ing. Miroslavem Uchytilem. Co přinesla dokončovaná plynofikace občanům a organizacím působícím ve Vašem městě? Zavedení zemního plynu v každém ohledu prospělo jak organizacím, tak i občanům v našem městě. V řadě organizací bylo možné převést dosavadní uhelné kotelny na plyn a to pomohlo organizacím ušetřit pracovní síly, vylepšit hygienické podmínky a pracovní prostředí ale také až o dva řády snížit poplatky za exhalace. To mohu sám potvrdit ze své dřívější praxe, kdy jsem tyto poplatky sám vypočítával. Občanům přinesl zemní plyn možnost volby mezi více způsoby vytápění, přípravy teplé vody a vaření, a to podle jejich ekonomické situace. Snadná obsluha, hospodárnost plynového topení, zlepšení životního prostředí a větší komfort jsou nesporné. Osobně si myslím, že v současné době plynofikace patří mezi základní vybavenosti každého města, které chce být na evropské úrovni. Jaké hlavní překážky bylo nutné při přípravě a vlastní výstavbě plynovodů překonávat? Rád mohu konstatovat, že v otázkách financování plynových rozvodů

bylo vždy dosaženo rozumné dohody mezi městem a plynárnami. Město si část budovaných plynovodů hradilo ze svého rozpočtu a následně je převádělo do správy a majetku VČP. Plynárenský podnik zase naopak uvolnil své investiční prostředky na výstavbu dalších etap plynovodní sítě. My o tom mluvíme jako o skokové plynofikaci. Myslím si, že pro město je správné i výhodné svěřovat plynovody do majetku a péče odborné distribuční firmě, která na to má odpovídající podmínky. Pokud jde rozkopanost ulic v době výstavby, myslím, že to většina občanů chápala jako nezbytný přechodný jev při pokládce nové energetické sítě. Jako město jsme se snažili důsledně dohlížet na rychlé obnovování pořádku na chodnících během stavby. Ve srovnání například s výkopovými pracemi Telecomu, musím konstatovat, že při výstavbě plynovodů bylo v tomto směru mnohem méně problémů. Je známo, že jednou z hlavních bolestí Vašeho města je průtah hlavní silnice přímo středem města. Pomáhá plynofikace aspoň částečně řešení tohoto problému? Svým dílem určitě ano. Jednak odpadá pro město nepříjemný a zatěžující rozvoz uhlí a odvážení popela, ale hlavně se zmírňuje škodlivý dopad imisí hlavně z nákladní dopravy, která je bohužel dosud vedena středem města. Podle statistických zjištění projíždí naším městem v týdenním průměru 20.000 aut za den a při nepříznivých povětrnostních podmínkách jsou hygienické limity některých škodlivin překračovány až čtyřikrát. Proto vítáme každé zlepšení, když například můžeme konstatovat, že v nejzatíženějších částech města, na Klicperově náměstí a v Pražské ulici topí většina objektů plynem. Jak hodnotí Městský úřad a občané města přístup Východočeské plynárenské a jejich pracovníků při výstavbě plynovodní sítě a při zajišeování provozních služeb? Moje zkušenost z dosavadní spolupráce s pracovníky hradeckého závodu Východočeských plynáren je taková, že jsme našli vždy společnou řeč

při řešení nejrůznějších problémů, které se při výstavbě takového rozsahu vždycky vyskytují. Scházíme se prakticky pravidelně dvakrát ročně, na jaře a na podzim, abychom zhodnotili, co bylo splněno a dohodli se, jak budeme postupovat v dalším období. Velice si cením i postoje generálního ředitele VČP pana Páska, který splnil svůj příslib, že Chlumec bude do roku 2001 plynofikován. Jaká je situace v lokalitách, které spadají pod působnost Vašeho Městského úřadu? Z celkem pochopitelných ekonomických důvodů jsme se zaváděním plynu začínali ve vlastním městě, kde je největší hustota obyvatel, ale to vůbec neznamená, že městský úřad nemyslí na obyvatele Kladrub, Lučic a Pamětníku. Nejpokročilejší je situace v Kladrubech, které budou doplynofikovány v letošním roce. V Lučicích jsme provedli průzkum zájmu o plynofikaci, ze kterého vyplývá, že z přibližně 90 domácností jeví zájem o plyn 35. Řešení by jednoznačně pomohlo, pokud by se pro napojení na plyn rozhodla místní obalovna, ale ta je podle mých informací před ukončením provozu. Bohužel. Poněkud složitější je situace v Pamětníku, kde skoro polovina vesnice je využívána pro víkendové bydlení. V tomto případě jsme zvažovali i možnost zřízení propan-butanové stanice s rozvodem plynu do jednotlivých domů. Ukazuje se však, že toto řešení by přišlo výrazně dráž jak z hlediska investičního, tak hlavně provozního ve srovnání se zemním plynem. Řešení této lokality bude znovu projednáváno například výstavbou samostatné vysokotlaké regulační stanice. Co byste doporučoval pro zlepšení vzájemné spolupráce mezi městem a plynárenskou společností? V zásadě bych chtěl konstatovat, že spolupráci s plynárenským podnikem hodnotím podle dosavadních zkušeností jako velmi produktivní. Vím, že pro mnoho obcí bývá hlavním problémem zajištění finančních prostředků pro plynofikaci a jedním z možných zdrojů je získání příspěvků z Fondu životního prostředí. Pro řadu obcí je přitom obtížné zpracovat kvalitní podklady pro podání žádosti. Myslím, že v tomto směru by plynárenský podnik mohl obcím svými odbornými kapacitami hodně pomoci. Takovou pomoc v našem okresu například poskytuje podnik Vodovody a kanalizace.

11

Bytová výstavba Výstavba 26 bytů (dům C a D) v ulici Zámecké je v konečné fázi příprav. Případní další zájemci se mohou ještě

přihlásit na městském úřadě u ing. Uchytilové nebo tajemníka ing. Kodejšky. Zahájení marketingového průzkumu se předpokládá v průběhu října. Zájemci, kteří přihlášku na MěÚ podali, budou pozváni na informativní schůzku, kde jim budou poskytnuty podrobnější informace včetně situačního řešení a ceny jednotlivých bytů.

MĚSTO CHLUMEC NAD CIDLINOU

Nabídka prodeje stavebních parcel Podle usnesení z 68. zasedání rady města ze dne 10. 9. 2001 Město Chlumec nad Cidlinou nabízí tři parcely určené k zástavbě rodinnými domky při jižní straně Klaretovy uli-

ce. Jedná se o parcely, které je možné napojit na stávající inženýrské sítě, nacházející se v komunikaci Klaretovy ulice. Jedná se o pozemky parc. č. 950/8 o výměře 719 m2, 950/9

o výměře 708 m2 a 950/10 o výměře 693 m2. Podle usnesení z 21. zasedání zastupitelstva města ze dne 19. 9. 2001 se výše uvedené parcely budou prodávat formou dražby s vyvolávací cenou 300,- Kč/m2. Bližší informace poskytne MěÚ Chlumec n. C. - odbor správy majetku a investic. Žádosti přijímá sekretariát MěÚ.

Životní moudra Před manželstvím mějte oči široce otevřené a potom napůl přivřené Franklin

První známka úspěchu bývá někdy zároveň poslední známkou skromnosti Z. Ortová

Kdo se rmoutí celý den, nezažije příjemného okamžiku. Kdo se veselí celý den, nezaloží domácnost. Ptahhotep

Světlo zůstává světlem, i když ho slepý nevidí

Ze všech našich vad nás nejvíce zesměšňují ctnosti, které předstíráme Rochefoucauld

12

Tolstoj

Když už mluvíš, musí být tvá řeč lepší než mlčení arabské přísloví LV

Z policejních záznamů ! Dne 14. 6. 2001 kolem 20.45 hod.

došlo v Chlumci n. C. k samovolnému rozjetí 12 železničních vozů naložených pražci a kolejemi, které byly odstaveny na koleji v západní části nádraží ČD. Tato souprava poté na odstavné koleji narazila do stojících železničních vozidel, která byla poškozena. Škoda činila 630.000,- Kč. Vyšetřováním případu nebylo prokázáno porušení povinností vlakové osádky, která železniční vozy v západní části nádraží ČD odstavila. ! Dne 22. 6. 2001 byl vyšetřovatelem

obviněn 52letý muž z trestného činu znásilnění, kterého se dopustil na bývalé manželce a za svůj čin je vyšetřován vazebně. ! Z oznámení občana Itálie bylo dne

6. 7. 2001 zjištěno, že byl se svým

týden

osobním autem zn. BMW 542 na houbách v lesním prostoru mezi obcí Lovčice a Chlumec n. C. Vozidlo měl zaparkováno poblíž železniční tratě na Městec Králové. V době od 10.30 hod. do 12.15 hod. mu neznámý pachatel chtěl vozidlo odcizit, ale to se mu nepovedlo v důsledku centrální blokace. ! V době od 20.30 hod. dne 10. 7. 2001

do 8.00 hod. dne 11. 7. 2001 se neznámý pachatel vloupal na fotbalovém hřišti v Chlumci n. Cidlinou do přístřešku, odkud odcizil pojízdnou motorovou sekačku na trávu v hodnotě 75.000,- Kč. ! Z trestného činu krádeže byli obvi-

něni 4 občané Ukrajiny, kteří dne 13. 7. 2001 odcizili v obchodním domě v Hradci Králové 32 ks láhví alkoholu a po spáchání činu byli zadrže-

Týden knihoven

I v prvním roce nového tisíciletí vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků Týden knihoven, letos již pátý ročník. Je to proto, že knihovny mají v naší demokratické společnosti nepominutelné a nezastupitelné místo. Knihovny v současné době nejsou jen místem, kde se půjčují knihy a časopisy, ale stávají se pro mnoho lidí, hlavně návštěvníky, informačními místy. Týden knihoven proběhne v době od 8. - 14. října 2001 na celém území ČR. Ústředním motivem letošního týdne bude dát našim uživatelům možnost projevit vztah ke „své“ knihovně a to tím, že přijdou a navážou jakýkoli provázek, max. 0,5 m dlouhý, (tj. symbolická délka podané ruky), který si přinesou nebo na místě vyžádají od knihovnic. Jak bude dlouhý „celorepublikový knihovní provaz“, kolik bude „podaných rukou knihovně“? Tato akce proběhne v pondělí 8. října 2001 odpoledne od 15 do 16 hodin. Aby se naše knihovna mohla této akce zúčastnit, bude odpoledne otevřena pro veřejnost a proběhne normální výpůjční den. Vyzýváme proto všechny naše uživatele, přijote v tento den a v této hodině do knihovny a podpořte nás. Koordinační centrum v Prostějově, kde nakonec proběhne i vyhlášení výsledků, vyhodnotí i nejdelší „dílčí provaz“ (samozřejmě s přihlédnutím k počtu obyvatel). Přijít a podpořit nás může i ten, kdo není naším uživatelem, ale knihovnu považuje za významné kulturní a vzdělávací středisko našeho města .

ní hlídkou Obvodního odd. police ČR v Chlumci n. Cidlinou na silnici č. 11 poblíž fotbalového hřiště. Vyšetřovatel policie je po zadržení umístil do policejní cely. ! Z trestného činu poškozování cizí

věci dne 23. 7. 2001 obvinil vyšetřovatel 75 letého muže z Chlumce nad Cidl., který 6x propíchl pneumatiku u osobního auta zaparkovaného u zdravotního střediska v Chlumci nad Cidl. ! A nakonec bych rád vyzval všech-

ny řidiče, kteří se svými vozidly parkují poblíž koupališn a písníků, aby v době, kdy jsou vozidla opuštěná, nenechávali ve vozidlech na viditelných místech cenné věci včetně autorádií, jelikož tato vozidla jsou po tom lákadlem pro zloděje. npor. Zima

Knihovnická „Provázkiáda“ v pondělí 8. 10. 2001 od 15 do 16 hodin v prostorách městské knihovny. Na Vaši návštěvu a podporu v soutěži se těší knihovnice v oddělení pro děti i dospělé.

knihoven

Informační středisko VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2001 ŘÍJEN 1. 10. Mezinárodní den seniorů Mezinárodní den hudby 3. 10. Mezinárodní den lidských sídel 4. 10. Světový den zvířat 9. 10. Den poštovní unie 10. 10. Světový den duševního zdraví 15. 10. Den bílé hole 16. 10. Světový den výživy 17. 10. Mezinárodní den za vymýcení bídy 24. 10. Den Organizace spojených národů Světový den informací o rozvoji 28. 10. Státní svátek ČR - Den vzniku samostatného Československa (1918) 31. 10. Světový den spoření

13

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ Na základě předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo k 1. březnu 2001, zveřejněných Českým statistickým úřadem v Hradci Králové, předkládáme čtenářům Chlumeckých listů některé zjištěné skutečnosti:

Počet obyvatel podle výsledků sčítání 1961 - 2001: okres Hradec Králové Datum sčítání velikostní skupina obce 1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980 3. 3. 1991 1. 3. 2001

Počet obcí 164 135 79 88 101

Obyvatelstvo celkem 137699 146714 161076 162050 161844

v tom s pobytem trvalým dlouhodobým 137699 --146714 --161076 --162050 --161045 799

Osoby dočasně přítomné 8313 9441 5292 5874 11754

Osoby s krátk. pobytem --------176

Obyvatelstvo ženy abs. % 65914 71785 52,1 70162 76552 52,2 77458 83618 51,9 78133 83917 51,8 78390 83454 51,6

muži

Počty obyvatel v okresech a obcích k 1. 3. 2001 Kraj, okres, obec

Počet obcí

Obyvatelstvo celkem

v tom s pobytem trvalým dlouhodobým 10223079 69854 551843 2505

Osoby dočasně přítomné

Osoby s krátk. pobytem

714235 49146

46026 6785

Obyvatelstvo ženy abs. % 5019381 5273552 51,2 270131 284217 51,3 muži

ČR CELKEM Královéhradecký kraj

6258 448

10292933 554348

okres Hradec Králové okres Jičín okres Náchod okres Rychnov n. Kn. okres Trutnov

101 111 78 83 75

161844 78193 113288 79335 121688

161045 77908 112702 78995 121193

799 285 586 340 495

11754 4839 6975 6518 19060

176 236 203 212 5958

78390 38299 55002 38913 59527

83454 39894 58286 40422 62161

51,6 51,0 51,4 51,0 51,1

1 1 1 1 1 1

98163 5284 2221 7231 3182 5452

97549 5277 2212 7217 3172 5419

614 7 9 14 10 33

8953 140 165 382 192 244

158 0 0 0 0 1

47160 2596 1074 3509 1558 2629

51003 2688 1147 3722 1624 2823

52,0 50,9 51,6 51,5 51,0 51,8

Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Nový Bydžov Smiřice Třebechovice pod Orebem

Počty obyvatel ve městech a jejich částech k 1. 3. 2001 Okres, město, část obce okres Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou I Chlumec nad Cidlinou II Chlumec nad Cidlinou III Chlumec nad Cidlinou IV Kladruby Lučice Pamětník

14

Počet obcí

Obyvatelstvo celkem

101

161844

1

5284 648 216 933 3010 227 154 96

x x x x x x x

v tom s pobytem trvalým dlouhodobým 161045 799 5277 644 216 933 3007 227 154 96

7 4 0 0 3 0 0 0

Osoby dočasně přítomné

Osoby s krátk. pobytem

11754

176

140 26 10 18 79 1 2 4

0 0 0 0 0 0 0 0

Obyvatelstvo ženy abs. 78390 83454

muži

2596 311 102 466 1487 111 73 46

2688 337 114 467 1523 116 81 50

% 51,6 50,9 52,0 52,8 50,1 50,6 51,1 52,6 52,1

Obyvatelstvo podle věku a podle okresů k 1. 3. 2001 Obyvatelstvo celkem

0 - 14


10292933 554348

1694812 92166

muži 3387156 179911


161844 78193 113288 79335 121688

25512 12922 19749 13705 20278

51993 25470 36253 26006 40189

Kraj, okres

v tom v přibližném věku 15 - 59 ženy celkem muži 3331125 6718281 758453 177614 357525 42601

60+ ženy 1115758 61874

celkem 1874211 104475

nezjišt. 5629 182

13250 6171 8576 5863 8741

18747 9198 12592 8572 12765

31997 15369 21168 14435 21506

68 3 63 3 45

v tom v přibližném věku 15 - 59 ženy celkem muži 52274 104267 13250

60+ ženy 18747

celkem 31997

nezjišt. 68

11693 587 827 245 320 603

20044 1009 1373 394 519 1025

56 0 2 0 0 0

52274 24429 36055 25186 39670

104267 49899 72308 51192 79859

Obyvatelstvo podle věku a podle měst k 1. 3. 2001 Okres, město okres Hradec Králové z toho Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem

Obyvatelstvo celkem

0 - 14

161844

25512

muži 51993

98163 5284 7231 2221 3182 5452

14524 835 1317 373 569 954

31321 1742 2267 740 1060 1720

32218 1698 2272 714 1034 1753

63539 3440 4539 1454 2094 3473

8351 422 546 149 199 422

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle měst k 1. 3. 2001 z toho Okres, město

okres Hradec Králové z toho Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem 1)

Obyvatelstvo celkem

pracující ženy

muži

celkem

161844

abs. 40661

% 1) 51,9

abs. 34177

% 2) 40,9531

abs. 74838

% 46,2

98163 5284 7231 2221 3182 5452

24680 1348 1716 562 778 1372

52,3 51,9 48,9 52,3 49,9 52,2

21740 1059 1422 430 669 1077

42,6 39,4 38,2 37,5 41,2 38,2

46420 2407 3138 992 1447 2449

47,3 45,6 43,4 44,7 45,5 44,9

2)

z celkového počtu mužů

z počtu pracujících pracoviště v jiné obci ČR abs. % 21942 29,3

4511 946 832 579 905 1022

9,7 39,3 26,5 58,4 62,5 41,7

z celkového počtu žen

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, podle výsledků sčítání 1991 a 2001 v tom Datum sčítání, velikostní skupina obce 3. 3. 1991 1. 3. 2001

Obyvatelstvo celkem 162050 161844

bez vyznání

věřící celkem

abs. 77059 104944

abs. 56819 37262

% 47,6 64,8

% 35,1 23,0

v tom Církev Českobr. Církev římskocírkev čsl. katol. evangel. husit. ostatní 47154 3564 5175 926 28195 2225 2753 4089

nezjištěno 28172 19638

15

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle okresů k 1. 3. 2001 v tom Kraj, okres

Obyvatelstvo celkem

bez vyznání

věřící celkem


10292933 554348

abs. 5999047 349911

% 58,3 63,1

abs. 3257895 144667

% 31,7 26,1


161844 78193 113288 79335 121688

104944 51786 63297 45826 84058

64,8 66,2 55,9 57,8 69,1

37262 18777 37721 25932 24975

23,0 24,0 33,3 32,7 20,5

v tom Církev Českobr. Církev římskocírkev čsl. katol. evangel. husit. ostatní 2709953 137070 96352 314520 112295 6684 12869 12819 28195 14723 28771 22178 18428

2225 610 1474 1060 1315

2753 2088 4440 859 2729

4089 1356 3036 1835 2503

nezjištěno 1035991 59770 19638 7630 12270 7577 12655

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle měst k 1. 3. 2001 v tom Okres, město

okres Hradec Králové z toho Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem

Obyvatelstvo celkem

bez vyznání

věřící celkem

161844

abs. 104944

% 64,8

abs. 37262

% 23,0

98163 5284 7231 2221 3182 5452

65663 3377 4579 1384 2024 3260

66,9 63,9 63,3 62,3 63,6 59,8

20817 1263 1806 539 818 1474

21,2 23,9 25,0 24,3 25,7 27,0

v tom Církev Českobr. Církev římskocírkev čsl. katol. evangel. husit. ostatní 28195 2225 2753 4089

15565 922 1152 433 591 1081

1310 39 58 22 37 251

1263 218 269 33 125 57

2679 84 327 51 65 85

nezjištěno 19638

11683 644 846 298 340 718

Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání 1961 - 2001 v tom Datum sčítání, velikostní skupina obce 1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980 3. 3. 1991 1. 3. 2001

Domy úhrnem

--27058 28502 30146 31331

trvale obydlené celz toho kem rodinné domy 24941 22227 25260 21870 25895 22109 25442 21671 25973 22334

v tom neobydlené abs. --1798 2607 4704 5358

Byty celkem

% ----9,1 15,6 17,1

trvale obydlené abs.

--48227 58835 63716 67689

42335 46723 55230 58011 59961

%

neobydlené abs.

--96,9 93,9 91,0 88,6

--1504 3605 5705 7728

% --3,1 6,1 9,0 11,4

Domovní a bytový fond podle okresů k 1. 3. 2001 v tom Kraj, okres

Domy úhrnem


1983521 130161


31331 25721 27063 20983 25063

16

v tom

trvale obydlené neobydlené celz toho kem rodinné abs. % domy 1627271 1392746 356250 18,0 101557 87128 28604 22,0 25973 17980 21190 16260 20154

22334 16169 18055 14429 16141

5358 7741 5873 4723 4909

17,1 30,1 21,7 22,5 19,6

Byty celkem

trvale obydlené abs.

%

neobydlené abs.

%

4369239 241095

3828912 204209

87,6 84,7

540327 36886

12,4 15,3

67689 37615 49786 34477 51528

59961 28566 41712 28802 45168

88,6 75,9 83,8 83,5 87,7

7728 9049 8074 5675 6360

11,4 24,1 16,2 16,5 12,3

Domovní a bytový fond podle měst k 1. 3. 2001 v tom Okres, město

Domy úhrnem

okres Hradec Králové z toho

31331

Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem

10809 1411 2029 812 614 1435

trvale obydlené celz toho kem rodinné domy 25973 22334

9907 1159 1650 597 535 1260

v tom Byty celkem

neobydlené abs.

7360 1051 1460 564 435 1149

trvale obydlené

%

abs.

%

neobydlené abs.

%

5358

17,1

67689

59961

88,6

7728

11,4

902 252 379 215 79 175

8,3 17,9 18,7 26,5 12,9 12,2

40463 2227 3124 985 1213 2151

37744 1896 2636 759 1105 1919

93,3 85,1 84,4 77,1 91,1 89,2

2719 331 488 226 108 232

6,7 14,9 15,6 22,9 8,9 10,8

Velikost trvale obydlených bytů podle výsledků sčítání 1961 - 2001 Datum sčítání, velikostní skupina obce 1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980 3. 3. 1991 1. 3. 2001

Počet trvale obydl. bytů celkem 42335 46723 55230 58011 59961

Plocha v tis. m2 kuchyně

--------675

obytných místností --------2887

Počet obytných místností s plochou v m2 4 - 7,9 8 a více --74027 --99370 57357 136646 60711 157207 12063 158615

osob 3,25 3,14 2,92 2,79 2,70

Průměrný počet osob na 1 obytn. obytných místn. nad místností 8 m2 8 a více m2 1,75 1,86 2,13 1,48 2,47 1,18 2,71 1,03 2,65 1,02

osob 2,69 2,71

Průměrný počet osob na obytných 1 obytn. místností místn. nad 8 a více m2 8 m2 2,66 1,01 2,68 1,01

Velikost trvale obydlených bytů podle okresů k 1. 3. 2001

Kraj, okres

Počet trvale obydl. bytů celkem


obytných místností


3828912 204209

45161,2 2445,6

180953,8 9893,1


59961 28566 41712 28802 45168

675,2 353,1 510,7 360,7 545,8

2887,3 1478,3 2016,5 1418,1 2092,9

Počet obytných místností s plochou v m2 4 - 7,9 8 a více 786906 10168765 42563 546843 12063 5616 9333 5584 9967

158615 82656 110995 78870 115707

2,70 2,74 2,72 2,75 2,69

2,65 2,89 2,66 2,74 2,56

1,02 0,95 1,02 1,01 1,05

Velikost trvale obydlených bytů podle měst k 1. 3. 2001

Okres, město

Počet trvale obydl. bytů celkem


obytných místností

okres Hradec Králové z toho

59961

675,2

2887,3

Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem

37744 1896 2636 759 1105 1919

401,0 23,5 32,6 9,0 13,7 22,1

1654,1 99,5 130,3 41,6 52,8 103,0

Počet obytných místností s plochou v m2 4 - 7,9 8 a více 12063 158615

5171 354 622 248 252 571

93094 5510 6682 2218 2747 5490

osob 2,70

2,60 2,79 2,74 2,93 2,88 2,84

Průměrný počet osob na obytných 1 obytn. místností místn. nad 8 a více m2 8 m2 2,65 1,02

2,47 2,91 2,53 2,92 2,49 2,86

1,05 0,96 1,08 1,00 1,16 0,99

17

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti podle výsledků sčítání 1961 - 2001 Datum sčítání velikostní skupina obce 1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980 3. 3. 1991 1. 3. 2001 1)

celkem --1504 3605 5705 7728

Neobydlené byty na 100 trvapodíl le obydlen. z celk. počtu bytů bytů v % ----3,2 3,1 6,5 6,1 9,8 9,0 12,9 11,4

z toho důvod neobydlenosti obydlen slouží nezpůsobilý přechodně k rekreaci k bydlení abs. % 1) abs. % 1) abs. % 1) ----------------------------------------1888 33,1 720 12,6 1874 24,2 2298 29,7 1205 15,6

podíl z celkového počtu neobydlených bytů

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti a podle okresu k 1. 3. 2001 Kraj, okres ČR CELKEM Královéhradecký kraj okres Hradec Králové okres Jičín okres Náchod okres Rychnov n. Kn. okres Trutnov 1)

Neobydlené byty na 100 trvapodíl celkem le obydlen. z celk. počtu bytů bytů v % 540327 14,08 12,4 36886 18,06 15,3 7728 9049 8074 5675 6360

12,89 31,68 19,36 19,70 14,08

z toho důvod neobydlenosti obydlen slouží nezpůsobilý přechodně k rekreaci k bydlení abs. % 1) abs. % 1) abs. % 1) 122433 22,7 169043 31,3 65155 12,1 6818 18,5 16082 43,6 4982 13,5

11,4 24,1 16,2 16,5 12,3

1874 985 1442 1053 1464

24,2 10,9 17,9 18,6 23,0

2298 5451 3418 2534 2381

29,7 60,2 42,3 44,7 37,4

1205 1055 1165 802 755

15,6 11,7 14,4 14,1 11,9

podíl z celkového počtu neobydlených bytů

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti a podle měst k 1. 3. 2001 Okres, obec okres Hradec Králové z toho Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem

Neobydlené byty na 100 trvapodíl celkem le obydlen. z celk. počtu bytů bytů v % 7728 12,89 11,4

2719 331 488 226 108 232

7,20 17,46 18,51 29,78 9,77 12,09

z toho důvod neobydlenosti obydlen slouží nezpůsobilý přechodně k rekreaci k bydlení abs. % abs. % abs. % 1) 1874 24,2 2298 29,7 1205 15,6

6,7 14,9 15,6 22,9 8,9 10,8

1239 52 62 15 37 46

45,6 15,7 12,7 6,6 34,3 19,8

92 115 148 57 13 59

3,4 34,7 30,3 25,2 12,0 25,4

276 42 87 49 20 26

10,2 12,7 17,8 21,7 18,5 11,2

Cizinci podle velikostních skupin obcí k 1. 3. 2001 z toho cizinci Velikostní skupina obce

Obyvatelstvo celkem

k 1. 3. 2001 do 199 obyvatel 200 499 500 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 - 99 999 100 000 a více obyvatel

4325 13603 11720 8482 7584 17967 ----98163 ---

OKRES CELKEM

161844

18

% z celk. počtu bydl. osob

abs. 21 42 46 58 57 85 -----

0,5 0,3 0,4 0,7 0,8 0,5 x x

808 --1117

SR

Vietnam 2 5 4 5 10 13

----0,8

x 0,7

1 0 3 14 6 17 -----

142 ---

106

22

0 0 1 0 0 0 -----

233 ---

56

USA

4 18 12 26 23 20 -----

--147

Ukrajina

11 10 0 0 1 12 -----

--181

z toho Rusko

15 ---

336

16

Cizinci podle okresů k 1. 3. 2001 z toho cizinci Kraj, okres

Obyvatelstvo celkem

abs.


10292933 554348

104884 4134


161844 78193 113288 79335 121688

1117 493 978 540 1006

% z celk. počtu bydl. osob 1,0 0,7

SR 19209 624

Vietnam 17681 443

z toho Rusko 8767 200

Ukrajina 19419 1103

USA 2900 44

0,7 0,6 0,9 0,7 0,8

181 72 132 105 134

147 80 85 46 85

56 21 28 27 68

336 165 314 140 148

16 2 10 4 12

z toho Rusko 56

Ukrajina 336

22 0 0 0 1 12

233 2 5 6 17 13

Cizinci podle měst k 1. 3. 2001 z toho cizinci Okres, obec okres Hradec Králové z toho Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem

Obyvatelstvo celkem

abs.

% z celk. počtu bydl. osob

161844

1117

0,7

181

Vietnam 147

98163 5284 7231 2221 3182 5452

808 13 36 11 41 36

0,8 0,2 0,5 0,5 1,3 0,7

142 1 6 2 3 6

106 2 12 0 6 3

Sběr drobného nebezpečného odpadu

SR

USA 16

15 0 0 0 0 0

HARMONOGRAM SBĚRU místo

datum

časový interval

V souladu s vyhláškou Města č. 2/1998 a v souladu se zákonem č. 125/97 Sb. ve znění zákona č. 37/2000 Sb., O nakládání s odpady, informuje město Chlumec nad Cidlinou občany o termínu bezplatného svozu nebezpečných složek komunálního odpadu. Svoz bude proveden speciálním vozidlem firmy MARIUS PEDERSEN a.s. dle níže uvedeného harmonogramu. Akce se netýká odpadu vzniklého z podnikatelské činnosti! Drobný nebezpečný odpad z domácností bude odebírán pouze osobním předáním od fyzických osob proti uvedení jména a podpisu. Uvedené druhy odpadu: baterie všeho druhu, staré oleje, plechovky od barev, zářivky a výbojky, kyseliny a zásady (louhy), barvy a ředidla, znečištěné hadry od ropných látek, teploměry, kosmetika, pesticidy, fotochemikálie, léky, lepidla, kovové i plastové nádoby se zbytky škodlivin.

pátek 19. 10. 2001 ulice 9. května naproti ul. Sovova Zapeč u kontejnerů ulice Komenského proti Rybářství ulice Riegrova před kinem křižovatka Zimova - Švermova ulice Kozelkova před Kovoplastem Klicperovo nám. u chrámu Sv. Voršily

15.30 16.00 16.30 17.00 17.30 18.00 18.30

-

16.00 16.30 17.00 17.30 18.00 18.30 19.00

sobota 20. 10. 2001 ulice Žiželická u pomníku ulice Rooseveltova u Říhova domu ulice Rooseveltova před Malvou ulice Na Spravedlnosti u domu č.p. 277 křižovatka Tylova - Chvojkova ulice Družstevní křižovatka Sadová - Zimova

8.30 9.00 9.30 10.00 10.30 11.00 11.30 -

9.00 9.30 10.00 10.30 11.00 11.30 12.00

Doprava, dozor: Městská policie 595 333 Informace: Městský úřad Chlumec n. C. 594 515 594 535 Informace 596 092

sobota 27. 10. 2001 Kladruby u VPS Lučice u budovy školy Pamětník u obecního úřadu

9.00 - 9.50 10.00 - 10.50 11.00 - 11.50

19

54. KLICPERŮV CHLUMEC Hrou Francise Vebera „Trouba na večeři“ zahájí divadelní soubor Vicena z Ústí nad O. již 54. ročník amatérského divadelního festivalu „Klicperův Chlumec“, který se uskuteční ve dnech 12. 10. - 10. 11. Úvodní představení začne v 19 hodin na jevišti místní sokolovny. Chlumecká přehlídka patří k nejstarším divadelním festivalům nejen u nás, ale i v Evropě. Již více jak půl století se v dramatikově rodném městě scházejí divadelní nadšenci z celých Čech. V duchu autorova odkazu se ponese i letošní ročník, ve kterém nebude chybět opět spousta dobrého humoru. V předvečer oficiálního zahájení přijede mezi děti z mateřských a základních škol divadelní společnost Okýnko s pohádkou O čaroději Matlafouskovi. Po pět následujících divadelních večerů v týdenním intervalu si na své přijdou také dospělí diváci, kteří se mohou postupně těšit ještě na uvedení hry F. R. Čecha „Dívčí válka“ v podání divadelního souboru J. N. Štěpánka Chrudim, který se u nás představí poprvé, dále zpěvohru „Zvonokosy“, kterou sehraje divadelní soubor J. K. Tyl z Hořic. S romantickou komedií A. R. Gurneye „Sylvie“ se vrací do Chlumce po roční pauze soubor Havlíček z Neratovic. Závěrečné představení sehraje v letošním roce soubor ochotníků z Rychnova n. Kněžnou s Moliérovou hrou LAKOMEC, která bude jistě důstojným zakončením letošního ročníku. Děkujeme všem sponzorům, kteří přispěli velkou měrou k bezproblémovému průběhu letošního festivalu a věříme, že chlumeckému ochotnickému divadlu zachovají přízeň i při jubilejním 55. ročníku, který se uskuteční v příštím roce a přinese pestrou paletu doprovodného programu a mnoho zajímavého. M. Zmítko

10. 11.

DIVADELNÍ PLES se skupinou RESONANCE Vyhlášení výsledků diváckého hodnocení a společenský večer ochotníků se sponzory a přáteli divadla v Centru kultury. Říhův dům od 21 hodin.

Předprodej vstupenek v prodejně Textil na Klicperově náměstí 60/I nebo telefonicky na čísle 0604 915 583, 0448/595 853.

SPONZOŘI 54. KLICPEROVA CHLUMCE 2001: MĚSTO Chlumec nad Cidlinou # Komerční banka, a.s. # Dr. Pio Kinský dal Borgo - Správa hospodářství # Jaroslav Petrovický - autodoprava, zemní práce # JERIE & syn - stavebně-obchodní firma # Výškomont - J. Midloch sdružení # Lesní společnost, a.s. Hradec Králové # V. Beer - vodoinstalatérství # SELGEN, a.s. # JIRY, spol. s r.o. hutní materiál # MAREK - nářadí # RYBÁŘSTVÍ, a.s. Chlumec n. C. # Ing. Václav Bareš - inženýrské sítě Kosice # Déčko - sportovní klub - body fitness centrum # Resonanční pila, a.s. # KOVOPLAST, a.s. # DESPA, a.s. # NIROSTA, spol. s r.o. # Česká osiva, a.s. # OSEVA UNI, a.s. # TEROM - Ing. A. Mrkvička # MORAVEC - pneuservis, v.o.s. # Petr Pokorný - topení, voda, plyn # Azalka - květiny - Ing. Jan Uhlíř # Květiny - Svobodová # J & B Josef Blažek # Kadeřnictví LUCIE - V. Marešová # Zámečnictví MAREŠ # Cukrárna DAŠEK # Miloslav Malý - závodní stravování # Print Studio Panejo - Ing. Jan Pánek # GRAFIT - výroba propagačních materiálů # Studio RESI - reklamní agentura # SOLAR - stavební firma.

PROGRAM 54. ročníku 12. 10.

O čaroději Matlafouskovi - pohádka Divadelní společnost „Okýnko“ z Českých Budějovic Začátek v 9.15 hodin

13. 10.

TROUBA NA VEČEŘI - komedie F. Vebera Divadelní soubor „Vicena“ Ústí n. Orlicí Začátek v 19 hodin - zahájení festivalu

19. 10.

DÍVČÍ VÁLKA - veselohra F. R. Čecha Divadelní soubor „J. N. Štěpánka“ Chrudim Začátek v 19 hodin

26. 10.

ZVONOKOSY - zpěvohra G. Chevalliéra Divadelní soubor J. K. Tyl z Hořic Začátek v 19 hodin

3. 11.

SYLVIE - romantická komedie A. R. Gurneye Divadelní soubor „Havlíček“ Neratovice Začátek od 19 hodin

10. 11.

LAKOMEC - J. B. MOLIÉR Divadelní soubor z Rychnova nad Kněžnou Začátek od 18.30 hodin

20

K jednotlivým představením: 12. 10. od 9.15 hodin

O ČARODĚJI MATLAFOUSKOVI - Divadelní společnost „Okýnko“ České Budějovice

Kouzelná pohádka o tom, jak čaroděj Matlafousek s koktavou Hejkalkou napravili pyšnou princeznu.

13. 10. od 19 hodin

- Divadelní soubor „Vicena“ Ústí n. O.

zoruje, zda nemáte nějaké přání. A tak běží den po dni, rok za rokem... Ale pozor! Nebylo tomu tak vždycky, jak se dnes přesvědčíte. Dnešní pohodlíčko vám v průběhu doby vybojovali jiní předkové. V naší hře i přes veškeré válečné klání, věčný spor mezi ženami a muži končí... zkrátka nějak tak, jak bychom si to přáli i v životě. Uvidíte sami.

Významný pražský vydavatel Pierre Brochant a jeho stejně úspěšní a bohatí přátelé mají zvláštní zálibu. Jeden den v týdnu se scházejí na společné večeři a soutěží v tom, kdo s sebou jako hosta přivede většího blbce. Bývají to lidé prostí a extrémně zaujatí nějakým koníčkem, o němž dokáží dlouze a naivně vyprávět. Na jejich účet se pak noblesní a znuděná společnost baví. Když Pierre Brochant narazí na finančního úředníka Francoise Pignona, který vyrábí modely ze sirek a kterému navíc utekla manželka s jeho přítelem, má nejlepší šanci vyhrát. V den večeře si však užene hexenšus a nemůže opustit byt. Host, který věří, že se hostitel zajímá o jeho modely, však už stojí za dveřmi. Ve své dobrotivé prostotě Pignon změní Brochantův život v peklo.

Scéna: Hudba: Zvuk: Kostýmy: Světla: Nápověda:

J. Slezák K. Bříza V. Tůma A. Slavíková B. Šorpík S. Remešová

Hrají: Vlasta Kazi Šárka Častava Přemysl Bivoj Ctirad Vojen Mnata Lumír

V. Tůmová A. Kašparová M. Králová I. Braná K. Bříza P. Koníček R. Kasalický M. Mach L. Capoušek J. Slezák

TROUBA NA VEČEŘI - Francis Veber

Režie: Scéna: Zvuk: Světla: Inspice:

J. Štěpánský Z. Hájek O. Vajsar V. Vinter J. Háněl, V. Krčmář, R. Osman

Hrají: Pierre Francois Leblanc Kůň Christine Marléne Archambaud Hlasy v telefonu

V. Bucháček P. Hájek J. Hubený L. Skalický Z. Průchová nebo I. Nováková R. Bucháčková nebo M. Justová J. Štěpánský M. Vandas, V. Hájková

19. 10. od 19 hodin

DÍVČÍ VÁLKA - F. R. Čech - Divadelní soubor J. N. Štěpánka Chrudim Znáte to pánové: ráno vstanete, žena či dcera vám připraví skvělou snídani, do aktovky přidá bohatou svačinu, polibky vás vyprovodí ke dveřím a ještě dlouho z okna mává, dokud jí nezmizíte za rohem. Večer pak na vás čeká ve vzorně uklizeném bytě, přinese noviny, výtečné jídlo a nezapomene na vychlazené pivo. Oddaně přijme váš výběr televizního programu a v křesle, uctivě stranou, vám látá ponožky a vyšívá dečku do auta, přičemž vás stále bedlivě po-

26. 10. od 19 hodin

ZVONOKOSY - G. Chevallier - úprava P. Markov a J. Brabec - Divadelní soubor J. K. Tyl Hořice Zvonokosy, satirická a frivolní kronika malého vinařského městečka stejného jména, sepsaná francouzským spisovatelem G. Chevallierem si získala u nás velkou oblibu přesto, nebo právě proto, že se její celý první díl točí kolem postavení speciálního domečku pro pánské uživatele, z čehož se stane málem závažná politická záležitost. Tušení vás neklame, jde o veřejný záchodek. Při příležitosti jeho slavnostního otevření obecní rada dokonce rozhodne uspořádat bujnou veselici na oslavu venkovského urbanizmu. Součástí jsou i slavnostní proslovy, recitace a posléze obřadné zahájení provozu v tomto unikátním architektonickém výtvoru. Po celou dobu své existence však pisoár vyvolá i veřejné pohoršení, přiživované pokryteckou modlilkou Eulálií Čubílkovou, jíž hlavně vadí, že pánové tam ukazují „všechno“.

21

ný trojúhelník je zde deformován nadsázkou citového vzplanutí muže k nalezenému psíku. Do zaběhnutého stereotypu manželského soužití, kdy je vše předem naplánováno a očekáváno, přivádí „přítelkyni“, která ač není lidského rodu, budí svou přítomností stejné reakce a citová vzrušení, jako žádoucí (nebo nežádoucí) milenka. Myšlení lidí se zde sbližuje s myšlením psího plemene, se kterým máme již od pravěku obapolnou sympatii. Jak dalece se podaří tlumočit otázky jednotlivých vztahů záleží samozřejmě na výkladu autora a na těch troufalých - toto dramaticky ztvárnit.

Režie: Z. Vaškovová Hudební úprava: J. Hrubý Scéna: M. Moravec, V. Macnar Inspice: Š. Fléglová Nápověda: Z. Zobinová, I. Kolářová Zvuk: J. Marel Hrají:

členové divadelního souboru J. K. Tyl a divadelní orchestr

3. 11. od 19 hodin

SYLVIE - A. R. Gurney - Divadelní soubor „Havlíček“ Neratovice Našemu uchu jméno dobře znějící pro pohlednou dívčinu, slečnu nebo paní. Sylvie, také dobře znějící jméno pro psí slečnu, fenu, jenž se stává jednou z hlavních postav romantické komedie A. R. Gurneye. Téměř běžný milost-

Režie:

M. Šára

Hrají: Sylvie Greg Kate Tom Phyllis Leslie

S. Klimešová F. Živný M. Živná M. Rada J. Kuglerová J. Kadeřávková

Technická spolupráce: V. Petržilková, V. Šárová, J. Cajthaml, J. Langer, J. Pusch, Z. Cajthalová

10. 11. od 18.30 hodin

LAKOMEC - J. B. Moliér - Divadelní soubor z Rychnova nad Kněžnou Harpagón, bohatý měšnan, je nesmírně lakomý. Má dvě dospělé děti: syna Cléanta a dceru Élisu. Cléante má známost s Marianou, chudobnou, ale půvabnou dívkou. Élise miluje Valéra, který se uchytil v domě Harpagonově jako správce. Ale před Harpagonem se o těchto známostech vůbec nesmí ani promluvit. Když se konečně děti jednou osmělí a udělají před otcem zmínku o svých záměrech, překvapí je Harpagon svými plány: pro Cléanta přichystal starší, ale velmi bohatou vdovu a pro Élisu starého mládence Anselma, který je také velmi zámožný a vůbec nežádá věno. A aby bylo překvapení dovršeno, oznámí Harpagon na konec, že sám se ožení s Marianou...

A. Lauterbach

DIVADELNÍ FESTIVAL KLICPERŮV CHLUMEC PŘIPRAVEN Na den 15. září 2001 připadá 142. výročí úmrtí našeho slavného rodáka, patriarchy veseloher V. K. Klicpery, jeho výročí jsou tradičně vždy příležitostí předem upozornit naši veřejnost, že opět po několik dní k jeho oslavě bude město žít divadlem. Jak je v nadpisu uvedeno, po Hronovu nejstarší a dosud fungující divadelní festival, a to již 54. Klicperův Chlumec, je připraven.

22

A hned tu, s trochou lítostí i smutku zároveň, třeba dodat, že Hronovští byli přece jen se svou vděčností o mnoho dál, než my v Chlumci, nebon na paměn 79. narozenin Mistra Aloise Jiráska 28. září 1930 slavnostně otevřeli Jiráskovo divadlo a rok nato od 17. do 23. srpna 1931 se konal 1. Jiráskův Hronov. Kdyby... ano ovšem, to nešnastné kdyby, nemuseli bychom se při kaž-

dém Klicperovu Chlumci hostujícím souborům omlouvat za nevyhovující divadelní prostředí. K chvále budiž však, že ochotníci již v r. 1935 pojali myšlenku divadlem oslavovat svého rodáka, ale ta došla k uskutečnění až v r. 1937, kdy byl pořádán velmi skromný 1. Klicperův Chlumec hrou V. K. Klicpery „Každý něco pro vlast“, a že jeho každoroční konání dotáhli až dodnes. A nelze též

opomenout, že v průběhu svého trvání byl Klicperův Chlumec dvakrát konán jako celostátní přehlídka, ale i to, že tím, že vyhranil svůj repertoár výhradně jen na komediální žánr, se izoloval, jako řada jiných přehlídek a festivalů, které nakonec zašly, takže je teo jen regionální oslavou.

Zpočátku se převážně hrálo v bytech, později se činnost přenášela do veřejných objektů, v nichž byla improvizována veskrze dřevěná jeviště. Takže se hrálo v hostincích, ve školách, sýpce, stodole, ve zrušeném klášteře a na mnoha jiných místech. Jeviště byla většinou velmi primitivně vybavena. V bytech jako dekorace často posloužily jen paravany. Od třicátých let se však častěji pořizovaly typové dekorace, zpravidla malované místními malíři. Touhou a snahou ochotníků bylo mít vlastní základní prospekty, které se v divadle nejčastěji vyskytují, jako třeba les, pokoj, světnice, náměstí, vězení. Tyto dekorace se samozřejmě později znovu přemalovávaly. Hereckou základnu tehdy tvořili drobní měšnané. V čele souboru stáli obyčejně zámožnější a kulturně vyspělejší měšnané, pokud již vzhledem k zaměstnání nebylo toto veřejné působení zakázáno. (Klicpera jako c.k. profesor nesměl v Hradci divadlo hrát.) Je zřejmé, že mezi „herci z libosti“ vystupovali pláteníci, soukeníci, vlacháři, pernikáři, voskaři, noříži, hospodští, cvočkaři, krejčí a řada dalších. Zásluhou Klicpery se uplatňovali, zvláště v době prázdnin, studenti. Problémy však byly v obsazování ženských rolí, protože proti hraní divadla ženami, zejména vdanými, byl u měšnanstva dlouho silný odpor.

A na závěr, jaký byl Klicpera jako režisér. Především dochvilný, důsledný, nesmlouvaný. Všechny výstupy mistrně do detailu promyslil a zrežíroval. Každému herci dokonce určil a vyměřil kroky, kam a jak se má postavit, jak mluvit, nikdo se nesměl od toho uchýlit. Vše bylo řádně a pečlivě uspořádáno. Tuto přesně stylizovanou architekturu inscenace Zlého jelena však vážně, ovšem s vřelým přijetím u diváků, narušil Klinke, jeden z představitelů sedláků. Rukou se vysmrkal na zem a ruku otřel o rukáv košile. Kromě toho herec si i „koženky neslušně na břicho popotahoval“. Představitel sedláka, který jako bývalý vrchnostenský správce znal dobře sedláky, chtěl nejspíš roli sehrát co nejvěrohodněji. To však Klicperu rozčílilo. Touto neslušností rozzlobený režisér řádil za kulisou, volal na Klinkeho, aby hned z jeviště odstoupil, ale nadarmo. Klinke ve své hře pokračoval. Když pak konečně odešel z jeviště, domlouval Klicpera Klinkovi za jeho neslušné chování, vytýkaje mu, jak se jen mohl opovážit, chovat se jinak, než bylo určeno. Ale Klinke chladně se zvláštní spokojeností a dobrým vědomím odpověděl: „Nemohu pochopiti, proč mně lajete, viděl a přesvědčil jste se, jak dobře jsem hrál, jak bylo publikum se mnou spokojeno a jak se rozesmálo.“

Co nového na knižních pultech

kteří se již dnes chtějí připravit na to, co je v blízkém budoucnu čeká. A když už jsme u příštího roku, rádi bychom vám připomněli stolní KALENDÁŘE a to ze všech možných žánrů, jako jsou kuchyně, příroda, umění, humor, podnikání a tak dále. A samozřejmé nesmíme zapomenout na naše školáky, kterým prázdniny zmizely jako mávnutím proutku. A tak jim připomínáme povinnou četbu, např. O LETADÉLKU KÁNĚTI, POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE nebo KNÍŽKU FERDY MRAVENCE. A pro potěšení nová kniha ASTRID LINDGRENOVÉ BRATŘI LVÍ SRDCE. A na závěr nesmíme zapomenout na nakladatelství Librex a jeho tituly HELENKA A PRINCEZNA a NEVIDITELNÁ ZUZANKA od EDUARDA PETIŠKY s velkými písmeny, vhodné jako první čtení. K. Miffková

A teo trochu o divadle z dob Klicperových. Ochotnici z té doby ještě nemohli, spíše nesměli zakládat spolky. Spolkovou činnost v habsburské monarchii umožnil až spolkový zákon, který byl vydán bohužel až na počátku šedesátých let 19. století. (Spolek divadelních ochotníků v Chlumci n. Cidl. byl založen v r. 1861.) A přece se hrálo. Jelikož úředním jazykem byla němčina, převážně se hrálo německy, v menší míře česky. (Klicpera jako student hrál německy na chlumeckém zámku Karlova Koruna pro vrchnost a pro lid v hostinci zvaném Ressours česky.) Práce byla úřady ztěžována. Lidé, kteří toužili česky hrát divadlo, o každé představení zvlášn žádat a uvádět důvod, proč se rozhodli pro hraní divadla. Ochotníci v žádostech i na plakátech, ručně psaných a vylepovaných na ploty, vrata, sloupy, nároží, nejčastěji uváděli charitní cíl. Výtěžkem, byl-li nějaký, chtěli podpořit místní špitál, chudobinec, školu, hladovějící děti, občany, kteří právě vyhořeli a pod.

Po prázdninové odmlce přicházíme opět s malým průvodcem nových knih. Takže... JEFFERY DEAVER - NEKLID: Mistr psychologického thrilleru přichází po více než úspěšných titulech s dalším, neméně zajímavým. Muž, v němž se snoubí paranoidní schizofrenie s inteligencí a téměř geniální rafinovaností. Muž, jehož by nikdo nechtěl za nepřítele. A právě toto stopadesátikilové monstrum prchá z psychiatrické léčebny. Vydává se k jedinému cíli. Tím cílem je žena, která ho usvědčila z brutálních zločinů a nyní se obává jeho pomsty. WILBUR SMITH - POBŘEŽÍ V PLAMENECH: Přestože tento titul patří k prvotinám oblíbeného autora, spoustě jeho příznivců v knihovnách chybí,

i když u nás vychází již podruhé. Vypráví příběh šestnáctileté komtesy, která potkává svou první lásku. Vychutnává si každý okamžik, jako by tušila, že romantické prožitky nebudou trvat dlouho. V Evropě se rozpoutá první světová válka a z křehkého aristokratického děvčátka se stává zkušená, cílevědomá a odvážná žena, která se snaží dostat do Jižní Afriky, rodiště jejího snoubence. HALINA PAWLOVSKÁ - Ó, JAK TI ZÁVIDÍM: Nové fejetony úspěšné spisovatelky (a nejen to), které s nadhledem a humorem dílům této autorky vlastním, popisují strasti běžného života. Také jako každý rok již vyšly HOROSKOPY 2002 pro každé znamení zvlášn na celý příští rok pro všechny,

23

KDO JE KDO v Chlumci n. C.? Mílovi Liškovi Zdeněk Vaníček Poprvé jsem shlédl představení v kamenném divadle, když mi bylo asi osm let. Bylo to v Pardubicích, dávala se Lucerna, roli mladého vodníka v ní ztvárnil Míla Liška a Haničku hrála paní Jana Štěpánková. Osobně jsme se poznali asi po dvaceti letech, kdy Míla začal opět pravidelně jezdit do Chlumce na prázdniny; objevil se zpravidla počátkem července a pobyl asi tak do druhé půli září. „To víte, moc nám toho nedávají,“ komentoval zvídavé dotazy občanů, kteří vycepováni každoročně se opakujícím cyklem dvou či tří týdnů v létě a jednoho v zimě (povinně však čerpaného nejpozději do dubna příštího roku) se vyptávali a tiše záviděli tento v podstatě protispolečenský přepych - tedy kromě našeho společného přítele Jarouška Brádleho, an onoho památného léta v roce 1973 nastoupil dovolenou „až do konce života“, což svědomitě dodržel. Za posledních deset měsíců jsem měl díky Chlumeckým listům možnost si častokrát Mílu, tedy - správně řečeno Martina Lišku, emeritního člena Divadla v Kladně - Mladé Boleslavi (poslední stálá scéna, kde setrval až do penze) - připomenout. Byl to totiž on, kdo mi někdy před pětadvaceti roky nakreslil tucet obrázků, jimiž jsem již tehdy chtěl zpestřit své naivní povídečky o starém Chlumci a jeho rázovitých postavičkách. Míla je povětšinou pamatoval; pokud jste je některé pod mými pozměněnými jmény rozšifrovali, a dokonce si je snad i vybavili, určitě jste ocenili, jak je dokonale „trefil“, ač jsme neměli (snad kromě hrdiny hlavního, pana rady Randáčka) žádný historický a obrazový materiál k dispozici. Prostě - já jsem sepisoval, Míla popaměti tvořil a Jarka Brádle nás při tvůrčím rozletu hostil a moc nevyrušoval. Se svými literárními pokusy jsem tehdy v Chlumci pohříchu neuspěl; popravdě, moc mne to ani nemrzelo. Když jsem ale s Dr. Karlem Richterem vloni dohodl, že bych to snad teo mohl opět zkusit - a tentokrát nám to snad vyšlo - rozhodl jsem se tak učinit hlavně proto, abych splatil velký dluh svému takřka osobnímu ilustrátorovi, Mar-

24

tinu Liškovi, který už nás opustil. Nevěřím v posmrtný život, ale stejně bych rád věděl, jestli si někde Míla třeba s panem radou Randáčkem, s panem kancelistou, s panem starostou, se studentem Pavlem a s mnoha dalšími moje příběhy čtou a jestli mi nadávají, protože tak to přece nebylo! U příležitosti Mílových padesátin jsem s ním sepisoval rozhovor pro jakýsi časopis a tak si pamatuji, že po válce (třicetileté) putoval po řadě českých divadel. Postupně působil v Burdově činohře, Mladé Boleslavi (tak například hrál s Martinem Růžkem), Armádním uměleckém souboru, v němž také načas plnil odpovědnou funkci plavčíka, ač sám důsledný a vytrvalý neplavec, pak přišla angažmá v Trutnově a Pardubicích, kde jej objevil a pro své divadlo chtěl získat Jan Werich, po nich následovalo Divadlo poezie, Kladno, pražské divadélko malých forem Paravan a nakonec, od roku 1965, definitivně Divadlo Kladno - Mladá Boleslav. Po konečném návratu do Kladna nastudoval roli Pavla Brattera v československé premiéře hry Neila Simona „Bosé nohy v parku“ a po ní mnoho dalších. Do důchodu odešel v první možný termín po svých šedesátinách v roce 1984. Za dvě desítky sezón v Kladně totiž vytvořil na stovku rolí, ačkoli se nedočkal té, po níž celý život marně toužil - roli profesora Higginse v Shawově Pygmalionu. Moc a moc se na důchod těšil; já jsem se zase těšil na to, že spolu začneme sepisovat paměti tedy Mílovy, protože můj život nijak zvlášn zajímavý není. Míla mne však předešel; již s počátkem onoho roku rozeslal svou pravidelnou a mnoha sběrateli toužebně očekávanou „péefku“ se zásadním novoročním předsevzetím:

Martin Liška Míla svůj slib dokonale dodržel, bohužel. Dovolte mi tedy, aniž bych chtěl hrát úlohu jakéhosi kronikáře, abych mu touto vzpomínkou poděkoval za všechno, co pro mne udělal, a také připomněl přítele a kamaráda mnoha z nás, kteří jsme se narodili v Chlumci. Chtěl bych uvést alespoň to, co o jeho pestré životní a umělecké dráze vím. Narodil se 31. ledna 1924. První historicky dokázaná představení sehrál v roce 1939 - 6. července roli Broučka v Broučcích Jana Karafiáta v režii O. Leska; hrálo se v Dělnickém domě, začátek byl ve tři odpoledne; o deset dnů později, tentokrát v Tyršových sadech, vystoupil v roli Pepka Hamkuby ve hře Pokřik od Karla Khuna, režii měli pánové Sláva Cón a Oldřich Lesk, začínalo se v 19 hodin a vstupné činilo od dvou do šesti korun. Kromě Lucerny v Pardubicích jsem Mílovu divadelní a také občasnou filmovou a televizní tvorbu sledoval, až když už delší dobu působil v kladenském divadle, které mělo tři stálé scény - „velké“ v Kladně a v Mladé Boleslavi a malou studijní scénu v klubu, kde jsem snad desetkrát viděl Charleyho tetu. Ona totiž byla po každé jiná a když jeden z protagonistů večera neudržel na úzké forbíně balanc a zřítil se mezi diváky, stala se i nezapomenutelnou. V Kladně se Martin Liška setkal s mnoha známými kolegy, kteří tu buo začínali nebo procházeli: byli to například Míla Myslíková, Jaroslava Obermaierová, Viktor Maurer, Jaroslav Satoranský, Václav Fišer, Čestmír Gebouský, manželé Karel Fridrich a Marie Motlová, Oldřich Vízner, Zdeněk Martínek, Miloš Vávra, Jiří Wohanka, Marek Eben a řada jiných.

koval. Mohlo jich být mnohem více, ale buo to nějak nešlo, jindy neměl hojně obsazovaný divadelní herec čas či porozumění vedení divadla, pak se mu prostě nechtělo a raději jel do Chlumce za maminkou.

V roli taxikáře Samuela Leibowitze v československé premiéře hry brazilského dramatika Joăo de Bethencourta DEN, KDY UNESLI PAPEŽE spolu s tehdejším kolegou Markem Ebenem v roli syna Ervína Nejraději vzpomínám na Mílovy kolegy, se kterými sdílel šatnu - na Vítězslava Jirsáka a na tehdy velmi populární televizní hvězdu Eduarda Žemlu. Byli to nejen skvělí společníci, ale i vždy, všude, kdykoli a jakkoli se ochotni podílet na čemkoli, co by nás pobavilo a týkalo se Míly. Společně jsme postupně založili výbor na oslavy Mistrových šedesátin, uspořádali recitační pásmo Mílových dnes již legendárních básniček, připravili dokonce dramatizaci příběhů, jehož hrdinou byl Josef Randáček, kterého jsem snad trochu v uplynulém roce připomněl, a tak dále. V Kladně Míla vytvořil řadu velkých rolí: Toma ve Skleněném zvěřinci T. Williamse, Juliana v Květu kaktusu P. Barilleta aj. P. Grédyho, Cyperského krále Petra ve Vrchlického Noci na Karlštejně, Napoleona v Madam Sans Gene V. Sardoua, Dr. Sibeliuse v Čapkově Bílé nemoci, Oberona v Shakespearově Snu noci svatojánské, Solferna v Hrátkách s čertem Jana Drdy, plukovníka Chesney v Charleyho tetě,

Zprvu vojín, pak svobodník, desátník a četař, dále podporučík, poručík, nadporučík a kapitán, dokonce major a podplukovník a konečně plukovník Sir Francis Chesney v Charleyho tetě

Účetního France v Cirkusu Humberto E. Basse a mnoho dalších. V roce 1980 jsem Mílovi pomáhal při stěhování do bytu v Michalské ulici v Praze. Do té doby totiž obýval romantickou sklepní kóji nalézající se mezi uhlím z jedné strany a bramborami z té druhé. Nový byt v Michalské byl tak malý, že i dekret na něj musel nový majitel nadvakrát přeložit, aby se mu do nové domácnosti vůbec vešel. Odtud se pak odstěhoval do poslední pozemské adresy ve Slezské ulici. Bylo to kolem poloviny devadesátých let, kdy se Míla rozhodl přispět svým názorem do diskuze kolem dodnes trvající krize ohledně bezpečnosti provozu jaderné energetiky:

To jsme se již vídali jen v Praze (bydleli jsme blízko sebe), nebon jsme přestali do Chlumce pravidelně jezdit. Nemoc Mílovi bránila, aby byl ještě umělecky činný, ačkoli byl o spolupráci neustále žádán. Odmítal brát na sebe jakékoli závazky, nikoli snad z falešné skromnosti, ale především z ohledu na své kolegy a přátele, které nechtěl v žádném případě zklamat, kdyby ho zradilo zdraví. To ho totiž trápilo stále více a Míla bytostně odmítal vše, co by mohlo komplikovat práci někoho jiného. Jsem si jist, že jsme přišli o mnoho: tak jako tehdy, když po úspěšné československé premiéře komedie francouzských autorů Pierra Barilleta a Jeana Pierra Grédyho Květ kaktusu 21. října 1966 v Mladé Boleslavi následovala televizní inscenace, ale po ní už televize i film na Mílu zase pozapomněly. Jednou jsme spolu napočítali asi dvacítku filmů, v nichž Martin Liška účin-

V roli Oberona ve Snu noci svatojánské s Václavem Vydrou v roli Puka Naposledy jsme se viděli v květnu či červnu 1998. Míla mi tehdy vrátil objemnou složku korespondence, kterou jsme spolu vedli; nikoli proto, že by se snad na mne zlobil, ale proto, aby to „nemusel po něm nikdo uklízet“. Pak už jsem jen obdržel poslední slíbené - jeho slovy - „smutný lejstro“. Zemřel 14. července 1998. Jsem rád, že jsme se tak dobře znali a že byl mým přítelem. Nikdy nikoho nezarmoutil. Nebudu totiž své vzpomínky končit obvyklou a značně vyčpělou floskulí, že „nás zarmoutil jen jednou, když odešel“, nebon vězte - Míla to neudělal naschvál!

Míla, jak jsme ho znali a jak si ho budeme pamatovat...

25

Chlumecká škola se hlásí

„HURÁ, ŠKOLA ZAČÍNÁ“ - to asi těžko od našich dnešních dětí uslyšíme. Přesto se zřizovatel školy

přestřižení pásky ing. Pavel Bradík. Po prohlídce šaten se oficiální hosté

Slavnostní otevření šatnových prostor - pásku přestřihl ing. Pavel Bradík a všichni její pracovníci snažili, aby tento školní rok začal úspěšně. Celé prázdniny probíhaly dokončovací práce na nově postaveném areálu školních šaten a úpravách dvora. 3. září nastal den s velkým „D“. Od rána se sjížděli oficiální hosté, aby se zúčastnili slavnostního otevření šaten. Z Hradce Králové přijeli: ing. Pavel Bradík - krajský hejtman, ing. Antonín Maršík - vedoucí referátu školství okresního úřadu, Mgr. Květoslava Dřevíkovská za českou školní inspekci a PhDr. Václav Mrštík - ředitel pedagogicko-psychologické poradny. K dalším hostům patřili ing. Miroslav Uchytil - starosta města, ing. arch. Jan Zima - projektant nového areálu, Zdeněk Solar - majitel stavební firmy, která projekt realizovala, a další místní podnikatelé, kteří přislíbili sponzorovat některé akce školy. Po osmé hodině se sešli všichni žáci druhého stupně v hale tělocvičny. Tam se seznámili s novým vedením školy a vyučujícími. Pak se odebrali ke slavnostnímu otevření šatnových prostor. Po krátkém projevu se ujal

26

přesunuli do prvního patra budovy národní školy, kde je již očekávali naši

„prvňáčkové“ se svými rodiči. Krátkým projevem zahájila paní ředitelka Mgr. Jana Bernartová. Děti přivítal i sám hejtman královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík, což bylo pro přítomné velkým překvapením, a starosta města ing. Miroslav Uchytil. Pak už přišli na řadu žáci národní školy s krátkým veselým pásmem scének a písniček. Pásmo sestavily a s dětmi secvičily paní učitelky Mgr. Věra Pavlová a Mgr. Miluše Strnadová. Zpočátku „prvňáčci“ pouze nesměle pozorovali vystoupení. V závěru ale už s našimi školáky zpívali i cvičili. Nakonec je čekalo jen krátké posezení v lavici ve třídě a usměvavá paní učitelka, která jim předala drobné dárky financované výborem SRPŠ a kytičky aster každoročně darované škole paní učitelkou Mgr. Marií Rychterovou. Rodiče našich začínajících školáků se také seznámili s novinkou, kterou schválilo vedení školy. První týden se budou učit naši nejmenší pouze dvě hodiny denně a druhý týden tři hodiny denně. Až třetí týden jejich pracovní den bude trvat čtyři hodiny. Děti prvního stupně mají rozvrh sestaven tak, že ani jeden den v týdnu nemají odpolední vyučování. Co víc dodat? Jen to, že přejeme všem žákům chlumecké školy úspěšný rok s příjemnými učiteli a vyučování, které je zaujme. Vyučujícím pak ukázněné a zvídavé žáky. E.G.

Tak už zase chodíme do školy!!! Máme už za sebou jeden z těch deseti pro většinu žáků asi všeho věku méně populárních. Většina z nás se do školy těšila, ale především na spolužáky, kamarády a kamarádky, méně již na povinnosti, učení i na ranní vstávání. Doma jsme sice docela rádi, prázdniny by mohly být i delší, ale když jsme doma příliš dlouho, začínáme se nudit. A tak raději HURÁ DO ŠKOLY! Někteří se obáváme i těžší učební látky, písemek a zkoušení, ale i nových učitelů, na které si budeme muset zvyknout. „Do školy jsem se těšil hlavně na kamarády. Ale na druhou stranu jsem se netěšil, že budu sedět pořád v té dřevěné lavici.“

„Těšila jsem se na kamarádky, ale ne na písemky a zkoušení.“ „Do školy jsem se vůbec netěšila. Školu a učitele nesnáším a těším se, až ze školy odejdu.“ Jsme rádi, že naše třída 7.A je dobrý kolektiv. Za uplynulý školní rok jsme si na sebe zvykli, jsme parta. Často se i zasmějeme, když je potřeba, pomůžeme si. „Jsme VŠICHNI dobrá parta.“ V letošním školním roce bychom rádi pracovali, jak to jen nejlépe půjde, rádi bychom získávali pěkné známky, i když: „Školní rok je školní rok a známky jsou jenom čísla.“ Ale hlavně si chceme odnést nové poznatky a vědomosti do dalšího života. Žáci třídy 7.A Zpracoval kabinet českého jazyka (Km)

27

Medaile z Finska V době od 21. 7. do 28. 7. 2001 se ve Finsku konala XII. olympiáda hasičů. Této významné události, která se koná každé čtyři roky, se zúčastnil rekordní počet 2573 hasičů z 28 zemí, z toho 630 dětí. Soutěžilo se v požárním sportu a v klasických disciplinách CTIF. Naši republiku reprezentovalo 141 závodníků a z toho bylo 32 z Chlumce nad Cidlinou, a to družstvo dětí - děvčat, mužů a žen. Nejtěžší měly cestu do Finska děti. Právo reprezentovat si musely vybojovat vítězstvím na loňské republikové kvalifikaci ve Vlašimi. Kvalifikace dospělých se z finančních důvodů neuskutečnila. Naše ústředí vyhlásilo dvě podmínky pro účast na olympiádě. První podmínku naše družstva splnila, tou bylo medailové umístění na minulém mistrovství republiky. Daleko složitější však byla druhá podmínka - uhradit si účast sami, a to představovalo pro jedno družstvo 180.000 Kč. Díky vydatné pomoci Městského úřadu, v čele se starostou p. ing. Uchytilem, a všech dalších sponzorů, jsme splnili i tuto druhou podmínku. Všechna tři chlumecká družstva se pečlivě připravovala. Děti měly navíc tři vícedenní soustředění. Tréninky vrcholily v červnu a v červenci, kdy děti a ženy trénovaly 5x týdně. Do Finska jsme cestovali vrtulovým letadlem z Prahy do Kodaně a turbínovým z Kodaně do Helsinek. Z Helsinek jsme pokračovali do 380 km vzdáleného Kuopia autobusem. Cesta autobusem se stala po pár kilometrech jedno-

28

tvárnou. Silnice lemovaly z obou stran březové, borové nebo smrkové lesy, Sporadicky se objevily domky, většinou ze dřeva. Před Kuopiem se začala stále více objevovat jezera. Kuopio je stotisícové město ve finské jezerní plošině. Leží na břehu jezera Kallavesi mezi rozsáhlými plochami zeleně s četnými parky. Historických budov město příliš nemá, ale mezi moderními budovami jsou celé ulice, které tvoří zachovalé dřevěné domy. Na hlavním náměstí se přes den, kromě neděle, nachází veřejné tržiště, na němž je soustředěna drobná obchodní činnost všeho druhu. Živo je u stánků s finskými specialitami (ryby, chléb nebo pirohy se zapečeným sobím a vepřovým masem). Hudbu obstarávají harmonikáři. Kuopio je dnes hlavním sídlem finského pravoslaví, najdeme zde univerzitu technickou, obchodní a učňovskou školu, hudební centrum, divadla, nemocnici, letiště a na břehu jezera přístav pro rybářské, osobní a výletní lodě. V Kuopiu mají zelenou i sporty. Kromě hlavního stadionu s tartanovou dráhou, který leží v krásném prostředí jednoho z poloostrovů, jsou zde další stadiony, hřiště na golf a baseball, víceúčelová krytá hala s 300 m tartanovým oválem, hokejová, tenisová a plavecká hala. Nejznámější je však lyžařský areál se skokanskými můstky, kde se letos konalo MS sdruženářů. Areál je na úpatí vrchu Puijo, který je 200 m nad Kuopiem. Na jeho vrcholu je 75 m vysoká rozhledna s otočnou kavárnou, odkud je úchvatný pohled na město a okolní krajinu s nekonečnými jezery a zales-

A kdo nás reprezentoval: Muži: K. Drahorád, J. Holan, V. Kycelt, J. Liebich, P. Liebich, D. Rohlíček, M. Synek, P. Synek, P. Urban, M. Vaníček Ženy: R. Hladíková, Š. Hlaváčková, P. Holasová, I. Hroudová, Z. Karasová, J. Loudová, L. Loudová, C. Mašková, L. Matoušková, L. Pojarová Děvčata: sestry J. a L. Černé, P. Hlaváčková, A. Popelková, K. Přerovská, M. Štefanová, B. Uchytilová, J. Vytlačilová, sestřenice D. a D. Zborníkovy a vedoucí J. Frank a V. Zborník něnými ostrovy. Výjimečné pro nás bylo zjištění, že nezapadá slunce. V půlnoci bylo světlo jako u nás v létě v osm hodin večer. Po příjezdu do Kuopia byly děti ubytovány v technické škole a dospělí v obchodní škole. Stravovali jsme se třikrát denně a zjistili, že naše kuchyně je mnohem lepší. Na tržnici jsme ochutnali výborné pražené ryby a sobí maso v pirohu. Po závodech někteří dospělí ochutnali i finské pivo. Je poměrně silné a cena za půllitr se pohybovala od 15 do 20 finských marek (FM je kolem šesti korun). Zajímavé je, že o víkendu stoupá cena podle návštěvnosti o 3 až 5 marek. Pro děti byl připraven i doprovodný program. Byly na půldenním výletě lodí, navštívily hasičskou školu. Ta leží 20 km od Kuopia. Hasiči zde zkoušejí zásahy na k tomu účelu vybudovaných průmyslových a obytných objektech. Zkoušejí vyprošnování osob při autonehodách (svážejí havarovaná auta z celého Finska), vlakových neštěstích (vlaková souprava). Najdete zde simulované prostředí po zemětřesení, jezero pro výcvik potápěčů. Nám hasiči předvedli zásah při hoření cisterny s propan-butanem. Jedno odpoledne děti soutěžily na Dni her a v pátek večer sklidily úspěch s kulturním vystoupením na Představení národů. Po soutěži měly ještě dvě diskotéky. Před vlastní soutěží měla všechna družstva jeden trénink na tréninkovém hřišti, děti ve sportovní hale a jeden trénink na hlavním stadionu. Olympiáda byla slavnostně zahájena ve středu 25. 7. ve 20.00 hodin. Na hřiště před naplněnými tribunami napochodovali ze dvou stran dospělí a potom před ně naběhly také ze dvou stran děti a postavily se za svoje národní vlajky. Po projevech finského prezidenta a prezidenta organizace CTIF a slibech závodníků

a rozhodčích byly vztyčeny vlajky CTIF a Finska a zapálen olympijský oheň. Na závěr provedla soutěžní družstva slavnostní pochod kolem stadionu. Byl to nádherný zážitek. Pro nás začala soutěž ve čtvrtek 26.7. dopoledne, kdy startovaly děti. Naše děvčata byla nejrychlejší ve štafetě a měla druhý nejlepší čas při útoku. Stačilo by to na celkové vítězství, jenže to, co se nikdy děvčatům v přípravě nestalo, stalo se až na olympiádě. Jedna shodila 60 cm vysokou překážku a druhá šlápla na kraj vodního příkopu a 20 trestných vteřin nás odsunulo na celkové 5. místo. Tyto banální chyby stály děvčata potoky slz. Odpoledne nastoupili ke své soutěži muži a stejně jako v roce 1993 v Berlíně, předvedli skvělý výkon a získali zlaté medaile. Ženy nastoupily na svou soutěž až v pátek odpoledne. Při svém prvním startu na velké soutěži předvedly velmi dobrý výkon a získaly stříbrné medaile. V sobotu odpoledne byla olympiáda slavnostně zakončena s podobným průběhem jako při zahájení. Týden výjimečně teplého a krásného počasí (podle vyjádření domorodců) uběhl velmi rychle a v neděli ráno jsme se rozloučili s hostiteli, nasedli do autobusů a vyrazili na cestu do Helsinek. Turbinovým letadlem jsme doletěli do Kodaně. V Kodani jsme přesedli do vrtulového letadla, s kterým nás čekal poslední let do Prahy. Tento let nám však zpestřily dvě bouřky u našich hranic. Při vlétnutí do mraků se letadlo otřásalo, několikrát jsme se propadli, a tak jsme si moc oddychli, když jsme přistáli v Ruzyni. Tam nás již čekal autobus z Újezda, který nás po 22. hodině přivezl do Chlumce, kde nás čekalo skvělé uvítání od rodičů a známých, hasičů a starosty města p. Uchytila. Nechyběla ani televize TV3.

29

Jsme velmi rádi, že jsme dobře reprezentovali Českou republiku a naše město a moc nás těší, že jsme přivezli medaile, ačkoliv nám někteří příliš nevěřili. Děkujeme ještě jednou všem sponzorům, Městskému úřadu a členům výboru našeho sboru.

Věříme, že se opět probojujeme na příští olympiádu, která bude v roce 2005 v chorvatském Varaždinu, a na dětskou olympiádu v roce 2003 v rakouském alpském městě Kapfenburgu. Václav Zborník

NÁSILÍ I VE ŠKOLÁCH ? V novinách se objevují varovné zprávy, že násilí zvané šikana začíná čím dál znepokojivěji pronikat i do škol. Ví se o případech vzpurného chování žáků k učitelům. Jsou dokonce zaznamenány i agresivní činy s tragickými konci. Ostatně i veřejnost si všímá narůstající vulgarity dětí a mládeže a výbojné drzosti, s níž nezletilci reagují na sebemírnější napomenutí ze strany dospělých. Sociologové a pedagogové však v poslední době s ustaranými tvářemi zjišnují, že už i ve školních lavicích začíná bujet jev známý dosud jen z kasáren. Soustavné ponižování a fyzické týrání mladších a slabších staršími a silnějšími jedinci. Dokonce to zaregistrovalo, jak se dočítáme, i ministerstvo školství a připravilo program, jak rostoucímu násilí čelit. Školní mládež vidí takřka denně v televizi praktiky gangsterů a vyděračů, a tak není divu, že leckdo z nedospělců ochotněji než školní vědomosti vstřebává návody, jak si počínat, aby se ho jiní báli a ze strachu se dali ponižovat, týrat, bezduše ovládat a vykupovat si ochranu svačinami, a dokonce penězi. Vešel ve známost případ třenáka. Kluk z deváté třídy, premiant a vtipálek, po něm chtěl peníze. Částky se zvyšovaly až na několik tisíc. Matka žáčka vše objevila náhodou, když našla v synově bundě peníze připravené pro vyděrače. (Květy č. 36/2001). Strach brání obětem, aby se svěřili rodičům, natož pak učitelům. Odborníci tvrdí, že každé páté dítě u nás zažilo nebo zažívá na vlastní kůži šikanování ze strany spolužáků. Došli k číslu zhruba tří set tisíc dětí. Mnozí žáci všech typů škol, aniž to rodiče nebo učitelé tuší, na začátku školního roku vstupovali do tříd se strachem. Ne z toho, že nezvládnou nové učivo, ale z týrání ze strany spolužáků. Bohumil Stejskal z ministerstva školství, jeden z autorů zmíněného programu proti šikaně, říká: „Násilí je ve společnosti všude kolem nás. Děti mají příklad v televizi i v novinách. Příliš se zdůrazňuje touha pomoci, po ovládání druhých, po penězích a různých výhodách. Šikana existovala i dříve, ale v současné době získává na

30

brutalitě a posunuje se do mladšího věku. Na naše školení přišly dokonce učitelky z mateřské školy. Myslel jsem si, že si spletly dveře. Ale dozvěděl jsem se, že už i mezi mrňaty tento problém znají.“ Ano, brutalita roste. Dříve se při pranici častovali soupeři ranami pěstí do nosu. Dnes se poučili z akčních filmů, že nejlepší je kopat těžkou botou do obličeje nebo do ledvin. Šikana je problém, s kterým se potýkají pedagogové ve všech vyspělých zemích světa, Spojenými státy počínaje. Je zřejmé, že násilí je všeobecně na postupu. Je zajisté nejrychlejším a nejsnazším způsobem, jak něčeho dosáhnout. Z toho důvodu se k němu uchylují individua neschopná tvořivé užitečné práce. Kdo sám neumí nic pořádného udělat, má sklon přivlastňovat si práci jiných, jak jinak než násilím, třeba jen v podobě zastrašování, hrozeb. Násilí často pramení ze závisti nebo žárlivosti. Násilník nenávidí toho, kdo má něco, čeho se jemu z nějakých příčin nedostalo. Buo mu předmět své závisti násilím vezme, a když to nejde, aspoň mu ho poškodí nebo zničí anebo mu fyzicky ublíží. Nebezpečným druhem násilí je to, které vyvěrá z potřeby odreagovat si vlastní neschopnost. Člověk, který sám nemá na to, aby něco užitečného vytvořil, snaží se ničit, kazit, mařit, rozbíjet. Cokoliv. Lavičky, telefonní budky, okna, počmárat zbrusu novou zeo, hřebíkem podrápat někomu karoserii zánovního auta. Odporné je násilí odvozené z nenávisti vůči lidem jiného názoru, jiné barvy pleti, národnosti nebo domovské příslušnosti. Velké společenské nebezpečí školské odrůdy šikany jako jedné z forem násilí spočívá v tom, že v zárodečné podobě utvrzuje v násilnických povahách přesvědčení, že násilí pro zisk je ta nejsprávnější volba jejich životní cesty. Odtud je pak už jen nepatrný krůček k nejnebezpečnějšímu druhu násilí, jímž je násilí pro násilí, kdy ničení hodnot i týrání a třeba nakonec i vraždění lidí se stává pachatelům zálibou a jediným smyslem toho, proč se této činnosti dopouštějí, an to za-

krývají sebevznešenějšími hesly. Jaký smysl například má demonstrovat proti globalizaci demolováním výkladních skříní provozoven Mac Donaldu, bank a obchodů, ničením zaparkovaných aut, vrháním dlažebních kostek a zápalných lahví na policisty bez ohledu na to, jestli bude někdo z nich zmrzačen nebo zabit? Jaký smysl to má, když právě globalizace, celosvětová koordinace finančních zdrojů a spolupráce bohatých zemí s chudými je jedinou účinnou cestou k nápravě sociální nerovnováhy světa. Jde skutečně výpravám mládežníků, kteří objíždějí Evropu a s šátky přes obličej a basebalovými pálkami a železnými tyčemi v rukou se horlivě zařazují do davu demonstrantů, aby poté, až se náležitě v ulicích vyřádí odjeli spokojeně domů, aniž je zajímá, kdo zaplatí ty miliony škod, které způsobili, jde jim skutečně o něco víc než jenom o násilí? Jenže násilí není žádný program. Nic neřeší. Jestliže ministerstvo školství je odhodláno věnovat zárodkům násilí mezi žáky na školách cílevědomou pozornost, lze to jen uvítat. Je jistě na čase pomoci učitelům, aby se zorientovali v složitém problému šikany. Aby se ji naučili odhalovat a řešit, nebon je bacilem zhoubné choroby lidstva. V hledání východiska naštěstí nejsme sami. Můžeme čerpat ze zkušeností získaných jinde. Nejradikálněji proti šikaně vykročili v severských zemích. Norové například razí myšlenku: Jestliže dnes ponecháme násilí volnou ruku, za deset let budou naši společnost řídit grázlové. Samozřejmě je třeba nejenom vymýšlet, co všechno by učitelé měli zastat a uhlídat, ale také s vědomím společenské důležitosti jejich práce už také konečně úměrně k tomu jim zvednout platy alespoň na úroveň průměrných platů v republice. Nicméně soudíme, že by bylo užitečné, abychom se i u nás v Chlumci zamysleli se vší otevřeností nad velice vážným problémem, jímž násilí a šikana, jak se zdá, začínají všeobecně být. Ptáme se proto žáků, rodičů i školy: Je i u nás šikana, nebo není? Nebojte se říci pravdu, třeba anonymně. Karel Richter

Nabídka DDM V době, kdy budou zářijové Chlumecké listy vycházet, budou již mít všechny chlumecké děti i děti z okolních škol (Nepolisy, Lovčice, Nové Město, Žiželice) v rukách letáček našeho Domu dětí a mládeže, ve kterém jim podáváme přehledné informace o nabídce programů pro jejich volný čas. Dovolte mi, abych i vás seznámila s nabídkou zájmových kroužků a s další plánovanou činností Domu dětí a mládeže v tomto školním roce. Jsem velmi ráda, že se nám naši nabídku podařilo nejen udržet, ale letos navíc i obohatit o některé nové kroužky. Právě těm bych chtěla věnovat na úvod několik slov. Pro děti se zájmem o vlastní výtvarnou tvorbu přicházíme s kroužkem nazvaným Klasické i netradiční techniky ve výtvarné výchově. Děti si budou moci pod odborným vedením vyzkoušet různé výtvarné techniky, a to nejen v klubovně, ale předpokládáme, že s paletou a stojanem vyrazí také do přírody. Naším cílem není vytvořit akademický kroužek určený jen pro ty nejnadanější, ale prostě pro všechny děti, které chtějí mít radost z vlastního samostatného tvoření. Mezi další nové kroužky z oblasti estetické výchovy pak dále patří kroužek sólového zpěvu a taneční kroužek. Mnoho dětí se zajímá o sport. Pro ně přicházíme letos s třemi novými možnostmi kolektivních sportů - volejbalem, florbalem a hokejbalem (poslední dva jsou zatím pouze pro chlapce). Začíná také kurz sebeobrany, jehož zajímavostí je, že chlapci i děvčata nemusí chodit pravidelně, nýbrž se mohou účastnit podle své chuti a časových možností. Jsem ráda, že se k nám opět vrátil také velmi úspěšný hasičský kroužek. Konečně bych se ještě chtěla zmínit o kroužku počítačovém, který letos zahájí svoji činnost o něco později (pravděpodobně v říjnu). Vše záleží na tom, jak rychle se nám podaří vybavit naši klubovnu počítači a připojit k Internetu.

Nyní přehledně nabídka všech našich kroužků: # rybářský # angličtina # němčina # sólový zpěv # střelecký # volejbal # tenis # stolní tenis # aerobic # florbal # hokejbal # počítačový # hasičský # judo # fotbal # taneční krouž. # letečtí modeláři # kurz sebeobrany # klasické i netradiční techniky ve výtvarné výchově # modelové a skutečné železnice # Klubíčko - klub maminek s dětmi DDM se však nezabývá pouze zájmovými kroužky, ale pořádá i další příležitostné akce včetně prázdninových, o kterých vás chceme stejně jako loni informovat prostřednictvím našich měsíčních letáčků. Určitě zařadíme oblíbené zájezdy do plaveckého bazénu, divadel, plánujeme tradiční Drakiádu i běžecké závody chlumeckým parkem. V plánu máme letos také uspořádat turnaj ve stolním tenisu a vybíjené a ve spolupráci s chlumeckou základní školou novou soutěžní akci zaměřenou na prevenci dětských úrazů s názvem Den dětí bez úrazu. Kromě dalších již tradičních akcí jako je Den dětí nebo Májová poun bychom rádi uspořádali i následující organizačně náročnější soutěže Základní kolo rybářské olympiády, 5.ročník přátelského utkání v judu a Mistrovství republiky ve střeleckém víceboji. Naše zařízení samozřejmě nabízí dětem program i o prázdninách. Letos opět plánujeme na jarní prázdniny lyžařský tábor a na letní prázdniny táborů více. Nově v naší nabídce připravíme pro děti i víkendové rekreační pobyty s noclehem v některém z Domů dětí a mládeže. Závěrem bych chtěla popřát dětem do nového školního roku hodně úspěchů ve škole a mnoho nových kamarádů i pěkných zážitků v našich kroužcích či táborech. Vedoucím kroužků bych pak již dnes ráda předem poděkovala za jejich velmi záslužnou činnost, které se ve svém volném čase ve prospěch chlumeckých dětí věnují. Jitka Koulová, ředitelka DDM

NAŠE ZDRAVÍ ROSTLINNÉ DROGY PODLE ÚČINKU V několika minutých číslech jsem Vám přiblížila zpracování léčivých rostlin. Od tohoto čísla bych Vás chtěla seznámit, do jakých skupin řadíme byliny podle účinku. DIURETIKA - drogy podporující vylučování moči Rovnováhu elektrolytů a tekutin v organismu udržuje správná činnost ledvin. Ledviny kromě této funkce odstraňují z těla odpadové škodliviny. Diuretika se užívají proto, aby se odstranila přebytečná voda nahromaděná v těle vlivem poruchy některého orgánu nebo při porušené výměně látkové k odplavování škodlivých látek, k povzbuzení činnosti ledvin. Rostlinné diuretické směsi se nejčastěji užívají v čajových směsích (urologické čaje) při zánětlivých chorobách cest močových a při močových kamén-

cích. Podáváme-li tyto čaje, činíme tak proto, abychom zvýšeným přívodem tekutin ulehčili vyplavování písku a malých komponentů. Rozhodně nelze pitím čajů kaménky „rozpustit“. Léčbu infekce horních i dolních cest močových by měl řídit lékař a rostlinné drogy mají pouze podpůrný charakter. Mezi našimi léčivými rostlinami je velký počet druhů s diuretickým nebo dezinfekčním účinkem. Patří sem také PŘESLIČKA ROLNÍ - EQUISETUM ARVENSE. Přesličky, stejně jako plavuně, patří mezi pamětníky dob, kdy vznikalo černé uhlí. Předkové dnešních přesliček dorůstali výšky až 10 m a jejich stonky si v ničem nezadaly s kmeny stromů. Přežilo jich však jen několik druhů a nejdůležitější je právě přeslička rolní. Je to vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, z kterého brzy na ja-

ře vyrůstá žlutohnědá lodyha. Ta brzy po vysypání výtrusů usychá a místo ní vyrůstá letní, zelená lodyha. Sbírá se v srpnu, tehdy má nejvíce kyseliny křemičité. Roste všude, kde je vlhko. Přeslička rolní je krásně symetrická, trochu připomíná smrček. Ostatní druhy jsou většinou jemnější struktury. Dobře schne vyvázaná ve svazcích v průvanu. Přeslička obsahuje kyselinu křemičitou, mangan, hliník, draslík, železo, saponiny. Nálev působí močopudně, zvyšuje pružnost krevních vlásečnic, výborně staví krvácení z nosu, zeslabuje silnou menstruaci. Upevňuje vlasy, nehty, kosti, a to jak v koupeli, tak prostřednictvím thé. Osvědčuje se jako kloktadlo při bolení v krku. Přesličková tinktura se vtírá do kloubů před kostivalovou mastí pro zmírnění bolestí kloubů. Koupel při revmatických potížích - posilující a regenerační. 30 g sušené přesličky povařte asi 1 hod. ve 3 litrech vody a přeceote. Při posilující koupeli stačí vařit 10 minut. Jana Luňáková

31

DESTA se změnila v DESPU Strojírenská výroba v Chlumci n. C. se v minulosti spojovala se jménem DESTA. Tento bývalý monopolní výrobce vysokozdvižných vozíků se v dnešní době ocitnul v konkurzním řízení a čeká jej neodvratitelný zánik. Tradice strojírenské výroby zde však bude zachována a díky novému majiteli ing. Pácalovi, který bývalý areál DESTA v Chlumci n. C. koupil v dubnu letošního roku, nastává nová etapa vývoje.

ním programem výroba hnacích a řídících náprav pro veškeré vozíky DESTA. Po roce 1989 neudržela DESTA své monopolní postavení výrobce vysokozdvižných vozíků na tuzemském trhu a přes veškeré úsilí o zvýšení počtu prodávaných vozíků došlo pod tlakem narůstající zahraniční konkurence a vlivem nepříznivého tržního prostředí k prudkému poklesu prodaných vozíků a DESTA se dostala do finančních problémů. Přispěla k tomu i řada chybných rozhodnutí tehdejšího vedení společnosti. V důsledku toho byly postupně zavírány jednotlivé závody. V roce 1999 proběhla celková restrukturalizace společnosti, která měla situaci vyřešit. Vznikly dvě akciové společnosti DESTA NOVA a.s. a DESTA CZ a.s. Situace se však nezměnila a DESTA NOVA byla dána do konkurzu. Společnost DESTA-CZ a.s. koupila firma ČZ Strakonice a.s., která převedla výrobu vysokozdvižných vozíků značky DESTA do mateřského závodu ve Strakonicích a závod v Děčíně zavřela. Zůstaly dva poslední závody DESTA v Domažlicích a Chlumci n. C. Závod Domažlice si přiřadily Strakonice ke své společnosti. Závod DESTA-CZ Chlumec n. C. šel v únoru do likvidace a v srpnu do konkurzu. Mezitím závod Chlumec n. C. koupil v dubnu letošního roku ve výběrovém řízení ing. Pácal, který tak získal veškeré budovy, pozemky a velkou část strojů a zařízení a od 1. 6. 2001 rozjel vlastní výrobu pod názvem DESPA OK s.r.o., která převzala plně výrobní program

Akumulátorový plošinový vozík AP 16 B Ještě trochu k historii výroby, která sahá až do roku 1851, kdy jsou první zmínky o výrobě strojů a strojních součástí pro cukrovary, pivovary a zemědělství. V letech první světové války pracovala továrna pro válečný průmysl a vyráběla munici pro kanóny. Ve druhé světové válce sloužila jako opravna bojové techniky. V roce 1946 objekt koupil pan Mrázek a zavedl zde výrobu rákosového a slaměného zboží. V roce 1949 byla továrna znárodněna a v jejích objektech až do roku 1962 byla umístěna Strojní a traktorová stanice. Poté postupně patřila továrna pod n.p. Karosa Vysoké Mýto, AZNP Mladá Boleslav a Brandýské strojírny a slévárny. V roce 1963 se stala továrna prvním závodem n.p. Děčínské strojírny. Tím, že byl závod začleněn pod DESTU, došlo ke konsolidaci výrobního programu a v Chlumci n. C.

Výrobní hala strojního obrábění se začaly vyrábět vysokozdvižné vozíky. Do roku 1968 se zde vyráběla přídavná zařízení vysokozdvižných vozíků, prováděly se zde generální opravy vozíků a jejich servis. Vytvořilo se obchodní oddělení a sklad náhradních dílů. V roce 1969 začal závod montovat finální výrobky oblíbených a dodnes ještě jezdících typů BVH a DVH 1622, které vyráběl až do roku 1980. Od roku 1980 byla hlavním výrob-

32

Hnací náprava vysokozdvižného vozíku DESTA DESTY, který ještě dále rozšiřuje. Ve výrobním programu firmy DESPA OK zůstávají nadále akumulátorové plošinové vozíky, výroba náhradních dílů pro vozíky DESTA, servisní služby pro majitele vozíků DESTA a stále se rozvíjející výroba pro externí zákazníky, ke kterým patří německá firma PAUL, plzeňská ŠKODA dopravní systémy a další tuzemské firmy. V současné době probíhá intenzívní jednání s dalšími německými firmami, které mají vážný zájem o dlouhodobou spolupráci s firmou DESPA OK. Ve firmě zůstává ve stejné podobě prodej náhradních dílů na vozíky DESTA do tuzemska i zahraničí a smluvní prodej výrobků DESTA. Firma DESPA OK má v současné době zajištěn výrobní program a má dobré podmínky pro další rozvoj. S rozšiřujícím se programem vzniká potřeba nových pracovních míst pro nové zaměstnance, pro které chce firma vytvořit dobré podmínky a zajistit spokojenost všech zaměstnanců. Podnikání ve strojírenství v dnešní době nemá na růžích ustláno a je velké umění se prosadit na trhu, ale stávající kolektiv zaměstnanců již v minulosti dokázal uspokojit náročné zahraniční zákazníky. Proto i stanovený cíl nové firmy nadále vyrábět ve vysoké kvalitě a ke spokojenosti zákazníků je hlavní prioritou a je to cíl dosažitelný. Ing. Heger ved. TÚ, DESPA

Léto v Podzámčí Letní měsíce byly vzhledem k probíhajícím dovoleným poněkud volnější, přesto se klienti domova nenudili, týdenní plán aktivit byl nabízen beze změn a přidali jsme ještě něco navíc. Například na tradiční červencovou Anenskou slavnost přijeli hosté z DPD v Poličce. K tanci i poslechu hrála kapela, k dispozici bylo občerstvení a počasí také přálo. V rámci Akademie III. věku přijal pozvání k besedě o mluvících papoušcích a uměleckém životě pan Josef Adamec. Zajímavé povídání se protáhlo do pozdních odpoledních hodin. Dvakrát jsme si také zajeli uhasit letní žízeň pivem a dvakrát jsme byli na výletě. Poprvé jsme vyrazili na malý piknik do obory. Ve stínu tamních stromů jsme poseděli v přírodě, kdo chtěl mohl do lesa, kdo ne,dal si kávu nebo pivo. Na větší výlet se jelo do Adršpachu. Během léta k nám do domova přicházeli zájemci o dobrovolnictví. Těm,

HLEDÁME DOBROVOLNÍKY PRO PRÁCI SE SENIORY občany Chlumecka, dobré lidi, kteří chtějí pomoci - pro vycházky s klienty domova - pro naslouchání - pro pomoc při organizování společenských akcí Kontakt: Daniela Lusková sociální pracovnice domova Říhova 365/IV Chlumec nad Cidlinou tel.: 0448/595 104 0604 240 344

kteří vytrvali a tato práce se jim líbí, velmi děkujeme. Na podzim chystáme Sportovní hry, Soutěž zručnosti a další přednášky z cyklu Akademie III. věku.

- Dále prosíme o přebytečnou vlnu, kousky látek a jiný materiál, který bychom mohli použít v Klubu ručních prací.

PODĚKOVÁNÍ: pí Tomsové, za knihy do knihovny p. Klubíčkovi, za květiny na výzdobu jídelny všem dobrovolníkům, za čas věnovaný našim seniorům

Všechny seniory Chlumecka

Daniela Lusková sociální pracovnice DD Prosíme chlumeckou veřejnost o pomoc při vytváření hezkého prostředí v nově budovaném domově důchodců. - Kdo má doma velké i menší rostliny a chtěl by je darovat, budeme velmi rádi, když nám je poskytne do zimní zahrady a interiéru domova. - Přijmeme též knihy do knihovny, kterou chceme vytvořit.

nabízíme:

PROGRAM PÉČE O DOBROVOLNÍKY SPONZOREM PROGRAMU PAN JOSEF DIVIŠEK 1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEB

DOMOVA - pedikúra - kadeřnictví - rehabilitace - stravování v den práce za cenu 31,- Kč/oběd 2. MOŽNOST VÝLETU

SPOLEČNĚ S KLIENTY - jako doprovod nebo host 3. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY

- 1x ročně

zve

Domov důchodců V Podzámčí na

SENIORSKÝ DEN 16. 10. 2001 Program: možnost prohlídky DD 8.00 - 15.00 rehabilitační posezení 9.00 - 11.00 rehabilitace - zdarma 11.00 - 14.00 suchá pedikúra - zdarma 12.00 - 14.00 přednáška Akademie III. věku 14.00 - 15.00 OBČERSTVENÍ

4. ÚČAST NA AKCÍCH

POŘÁDANÝCH DOMOVEM - nejen jako pomoc, ale též jako host 5. ÚČAST NA AKCÍCH

POŘÁDANÝCH PERSONÁLEM - např. Dětský den 6. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ

DOBROVOLNÍKŮ - 1x ročně - s občerstvením 7. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI

DOBROVOLNÍKA - formou drobného dárku - ku příležitosti narozenin dobrovolníka kytičkou

Trocha humoru U kartářky: „Oženíte se s vysokou blondýnkou, dívkou neobyčejně krásnou, urostlou, milou a bohatou.“ „Výborně!“ zaraduje se návštěvník. „Co mi ale doporučíte udělat s tou malou, tlustou, hádavou brunetkou, která neudrží korunu v kapse?“ „Pane Novák, kde letos budete trávit dovolenou? Nepojedete do Itálie?“ „Ne, do Itálie jsme nejeli vloni. Letos nepojedeme do Řecka!“

Novákovi měli fenku Fifinku a aby ji na ulici neobtěžovali psi, tak ji vždy postříkali benzinem, což psi nesnášeli. Jednou se dívá Pepíček Nováků z okna a volá: „Mamíí, naši Fifince došel benzín a sousedovic Baryk ji tlačí!“

V Lurdech se tísní zástup zbožných věřících kolem vzrušeného muže, který vykřikuje: „Chodím! Opět chodím!“ „Ach, tak vás přece zázračně uzdravila Panenka Maria Lurdská, viote?“ „Kdepak, někdo mi ukradl auto.“

Napomíná pořadatel paní, která jde na ples s dítětem: „Paní, ale děti na ples nesmí!“ „Však tohle nejde tancovat, já ho nesu do tomboly!“

„Tati, jaký je rozdíl mezi čestným a chytrým mužem?“ „Čestný muž dodrží, co slíbil, chytrý nic neslibuje.“ LV

33

Naše fotoreportáž

Nářez Brouků na palouku - jeden z největších srazů motorkářů v České republice

foto Ant. Fibigr

34

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM ŘÍJEN 2001 17. 10.

PRODEJ OBUVI - od 9 hodin

19. 10.

DÍVČÍ VÁLKA - F. R. Čech - veselohra Divadelní soubor J. V. Štěpánka. Začátek v 19 hodin

26. 10.

ZVONOKOSY - CH. Chevallier - zpěvohra Divadelní soubor J. K. Tyl Hořice. Začátek v 19 hodin

27. 10.

PRODLOUŽENÁ KURZU TANCE A SPOLEČENSKÉ VÝCHOVY Sokolovna od 15 hodin

27. 10. O ČARODĚJI MATLAFOUSKOVI - pohádka pro děti Začátek v 9.15 hodin

POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA se skupinou RESONANCE Centrum kultury - Říhův dům. Začátek ve 20 hodin

29. 10.

ROCKOVÁ PÁRTY se skupinami BENEFIT - MARSHAL - TOTAL RANDAL - POETICKÉ ODPOLEDNE Sokolovna od 20 hodin

TEXTIL - OBUV - SPOTŘEBNÍ ZBOŽÍ - od 10 hodin

Připravujeme: SILVESTR 2001

2. 10.

FIRMA KUBÍN - prodej textilu, obuvi a spotřebního zboží od 10 hodin

3. 10.

DROGY MĚ DOSTALY životní příběh herečky Ivety Kornové o nebezpečí závislosti na drogách a jejich následků. Začátek v 9 hodin

5. 10.

BUDHISMUS V ČECHÁCH Meditační centrum Hradec Králové uvádí přednášku Jakuba Kadlece, žáka Lamy Olehonydahla, na téma meditací a fungování budhismu ve společnosti. Začátek od 18 hodin

10. 10.

ETCIMEX - prodej levného textilu

12. 10. - 10. 11. 54. Klicperův Chlumec 12. 10.

12. 10.

13. 10.

TROUBA NA VEČEŘI - Francis Veber - komedie Divadelní soubor „Vicena“ z Ústí nad Orlicí. Začátek v 19 hodin

Předprodej vstupenek nebo permanentek v prodejně Textil - Klicperovo nám. nebo na tel: 0604-915 583

I dnes mají k sobě lidé blízko Přestože Chlumec nad Cidlinou a Nymburk neleží zrovna v sousedství, udržuje naše škola s vaším městem již dlouhá léta pravidelné kontakty. Dva chlumečtí občané působí na naší škole jako pedagogové, ke studiu je každý rok přihlášeno několik dětí z Chlumce a okolí do denního i nástavbového studia, při náborech navštěvujeme krásnou chlumeckou základní školu. O letošních prázdninách jsem byl mile překvapen nabídkou, která mi potvrdila, že i naši absolventi po létech rádi vzpomínají na „svoji“ střední ško-

lu. Přihlásil se totiž náš bývalý student pan Luboš Suchánek, majitel STUDIA RESI v Chlumci n. C. s tím, že jako sponzorský dar vyrobí podle našeho požadavku několik orientačních a reklamních tabulí. Dnes jsou již tabule osazeny a výrazně pomohly při orientaci rodičů a studentů, zejména prvních ročníků při zahájení školního roku. Dar pana Suchánka je o to cennější, protože by si škola při své trvalé finanční nedostatečnosti nemohla dovolit investovat do této oblasti. Rád bych proto panu Suchánkovi touto cestou upřímně poděkoval.

Dovolte, abych se ještě obrátil touto cestou na rodiče a žáky, kteří v letošním školním roce ukončí školní docházku a budou hledat vhodnou střední školu. Přijeote se podívat na naše Dny otevřených dveří, které budou 12. 11., 10. 12. 2001 a 14. 1. 2002 v naší škole vždy od 15 hodin. Díky daru pana Suchánka nás určitě snadno najdete. Ing. Vladimír Rozlivka ředitel Centra odborné přípravy Nymburk 288 46 Nymburk, V Kolonii 1804 tel. studijní oddělení: 0325/514 870

35

Chlumecké pamětihodnosti Básník Antonín Sova ve Štítě Štít je malá vesnice s necelými padesáti čísly. Domky jsou posázeny pěkně vedle sebe při silnici do Přelouče a několik i při cestě do Klamoše. Má ale svou náves, které vévodí pamětihodná myslivna, postavená v anglickém stylu. Je celá z červených cihel, vyspárovaných bíle s bílým rámováním oken a dveří. Také podrovnávkou a celkovým orámováním domu. Štít je dřevěný, tmavěhnědý, bohatě zdobený a pod dvěma podlouhlými okny v průčelí jsou parohy, znamení, že zde bydlí pan nadlesní. Celé rozsáhlé polesí bylo hraběcím majetkem, a tak jsou všechny správní budovy stavěny ve stejném duchu, ale štítská lesovna je jistě nejstylovější a také nejkrásnější. Nedotkly se jí naštěstí nešetrné přestavby a svévolné zásahy v již dlouhém toku času. Před osmdesáti lety zde vládlo vzrušení. Pan nadlesní Knye se všemi členy domácnosti, s čeledí, a byla jich pěkná řádka, očekávali vzrušeně příjezd kočáru se vzácným hostem. Vybíhali z domu a vzrušeně vyhlíželi k cestě, zda neuvidí jako první velkého českého básníka Antonína Sovu, který tu měl strávit delší dobu krásného letního období. Syn pana nadlesního Jan studoval v Praze společně se synem Antonína Sovy Jiřím. Mladí muži se domluvili, že churavému básníku by prospěl pobyt na venkově. A proč ne právě v myslivně uprostřed lesů a luk ve Štítě s nedalekými romantickými lesními rybníky a také s pečlivými hostiteli. Rodinou vzdělanou, uměnímilovnou a vstřícnou. Zpráva, že do štítské myslivny přijede slavný básník, šla od úst k ústům, takže, jak jen si trochu odpočine, už se na jeho příjezd chystaly vzdělanecké spolky z Bydžova, z Kolína a samozřejmě z nedalekého Chlumce. „Už jedéé“, přiběhl pasák a všichni v domě se vyhrnuli ven přede dveře, aby jej přivítali. Vrata jsou dokořán a lípa u vrátek kvete a silně voní. Při otočce ze silnice k domu se zdvihne mrak prachu, jak rychle koně uhání, aby už z první červnové výhně byli doma. „Vítejte u nás“, říká pan nadlesní, když koně zastaví před schůdky do domu a ochotné ruce pomáhají hostu po kodrcavé cestě z nádraží. Nechají jej odpočinout a rychle dokončují přípravy k obědu. Voní celým do-

36

mem. Jistě tak nějak to tehdy vypadalo, podle dopisů a záznamů hosta. Odpoledne po obědě káva pod košatou stoletou lípou. Sedával tu rád po celý čas svého pobytu, i v čase

Z pobytu vzniklo více básní, také úryvků a přípravných materiálů, vždyn zde strávil i další léto. Vznikl zde i rozsáhlý náčrt dlouhé básně, inspirované návštěvou Kladrub. Básník pobýval ve Štítě v závěru svého života, poznamenaného značnými zdravotními potížemi, které jej odsoudily a připoutaly na vozík. Přes tyto útrapy musil každého upoutat svou inteligentní, citlivou tváří. Vždy v klobouku, elegantním obleku, tvrdým límcem

foto Ant. Fibigr přicházejícího podzimu, kdy listí poletovalo a sedalo na jeho stůl, lávku, do jeho rozevřené knihy. Básník okouzleně o ní přemítal v jedné z prvních básní, které zde z pobytu napsal. Poslechněte si ji, je opravdu krásná. Kolem lípy opadané nesedá už nikdo v stínu krávy jdou tu na pastvinu zlato listí kane na ně.

a kravatou, v chladných dnech měl nohy překryté plédem. Tak jej známe z fotografií před studnou s šindelovým přístřeškem nebo u Flášera s básníkem Konrádem. Naproti myslivně byla usedlost Drahokoupilových. Jejich student Jan básníka velmi obdivoval a rád jej vozil k jeho dubu u Flášera a po pískových cestách lemovaných

Nad statky se šedě kouří v chladné mrtvo šeření vítr zaplakal jak člověk, který vzpomínal toužil po někom nebo po něčem co už dávno není aneb co by býti mělo čeho by se srdci chtělo. Proč ten vítr strašně bouří rve tu lípu u myslivny v sesmutnělém osamění? Pro hřích její, že tak divný jednou probouzela svět, že tak voněla, že květ její zpíval píseň srdce, družnosti a odevzdání těm, kdož přijíti by měli ve chvílích, jež tak rychle míjí dnes, neb nanejvýše zítra, když čekalo lásku mládí.

Básník Antonín Sova před štítskou myslivnou

jemnou travičkou, měl rád jeho rozmluvy i chvíle ticha. Uchovával památky na jeho pobyt a časem založil malé muzeum na památku jeho pobytu.

maturg Lázňovský z domovské scény Pod Palmovkou s doprovodem hry na violu členky Pražského kvarteta. Bylo 2. června 1996, po dlouhých deštích

Dělo se toho mnoho. Bydžovští studenti si připravili celý pořad k jeho pobavení, divadelní soubor k jeho oslavě sehrál venku pod lipami divadlo. Také my jsme se snažili. Po sedmdesáti pěti letech k třetí čtvrtině století jeho příjezdu jsme uspořádali slavnost, právě pod jeho milovanou lípou. Pásmo z veršů, textů i kritik vytvořili a sami uvedli přední členové dramatické scény, jako Ivo Krobot, režisér Národního divadla a dalších scén, dra-

byl krásný čas pozdního jara, rozkvétaly lípy, bylo nám všem svátečně a krásně. Vzpomínám na den oslav velmi ráda. Pan Krobot je náš dobrý známý, a tak jsme byli při přípravě pásma, i ve chvílích siesty po představení. Doufám, že i oni si rádi vzpomenou na krásnou Sovovu lípu. Ta však už, bohužel, není. Smršn, která přišla v srpnu 2000, ji vyvrátila z kořenů. A tak památku na pobyt básníka připomíná pomníček s portrétem bás-

níka, který vytvořil na vlastní náklady sochař Vojtěch Adamec. Je škoda toho pamětníka, mohutného a nádherného stromu „že tak voněla, že květ její zpíval píseň srdce“, jak psal básník. Přijeote se do Štíta podívat. V sobotu i v neděli si můžete prohlédnout muzeum „Koutek Antonína Sovy“, kde si podrobně přečtete vzpomínky na pobyt básníka od těch, kteří jej zažili, přečtete si básně, vztahující se k jeho pobytu. Prohlédnete si bohatou fotodokumentaci z pobytu i z oslav, přečtete si ohlasy a kritiky na jeho dílo. A jistě se i rádi projdete lesem, ve kterém tak rád dlel. Můžete se zastavit u dubu básníka. Poznáte jej. Je to jediný strom ve vymýcené pláni a je označen panem M. Siručkem textem a fotografií básníka v ozdobném rámečku. O existenci dubu byl sveden boj, už také téměř padl při plošné těžbě. Přes to se běžte do lesa podívat. Je ještě krásný - místy. Trpí, bohužel, nadměrným mýcením jak lesa, tak dolováním písku. Od romantických dob jsme se vzdálili a zisk je hlavním příkazem doby. Po devadesátých letech plných slibů o rozumnějším a ekologičtějším vedení krutá devastace prostředí stále pokračuje ještě ve větší míře, bez ohledu na ty, kteří tu mají svůj domov. Básník by možná řekl, že „krása a poesie prchla a pozůstalí nepláčí“. Raději si dejme pro potěchu duše ještě jednu báseň, ovlivněnou pobytem ve Štítě.

U dobrých lidí Vzduch, krajina a město cizí mi z duše dým jak modrý mizí, i chaloupka a lidé v ní, s potahem oráč, pasák skotu, zmizely střechy nad spoustami plotů i malé děti v zeleni. Já měl je rád. Jich nedůvěry často nerozborný hrad mne uvítal. Však než loučil jsem se, byl změněn v květnici kde bylo teplo jako ve světnici a kol mne dětský tanec cupital. ToX lidé osudu, jež mými byly a téže dávné černozemní síly, neb z těchže hrobů, jež náš smutek tvoří nás tížily studené kameny, a z těchže růží, nad bratrství prosté se radost naše popíná a roste, a cítil jsem, že srdce jejich hoří i mého srdce ohněm, jejich plameny. Marie Adamcová

37

Kapitolky z českých dějin s výhledem na Chlumecko Nový chlumecký pán Ota z Bergova, který měl za manželku Markétu, dceru Smila Dlaska z Vchynic, prapředka rodu Kinských, se zřejmě Znak ocitl ve finančních Oty z Bergova potížích, nebon začal rozprodávat části svého majetku. Roku 1399 prodal mlýn v Rakousích dlouholetému panskému služebníku ještě ze šternberských časů Petru Hovorkovi z Holišovic a hned příští rok přenechal poplužní dvůr v Novém Chlumci (dnešním Novém Městě) se vším příslušenstvím Petrovi z Chlumu za 70 kop grošů českých. Zakrátko jej zadluženost zřejmě přinutila dát celé chlumecké panství do zástavy Václavovi z Boskovic. Tento rod vlastnil statky převážně na Moravě, kdežto v Čechách mu patřil pouze Brandýs nad Orlicí. Zajímavé je, že v té době (1394 - 1407) v Chlumci zastával úřad děkana člen tohoto rodu Oldřich z Boskovic. V roce, kdy ho po jeho smrti nahradil farář Pavel z Libuně, vrací se do chlumecké tvrze Ota z Bergova. Tento rod pocházel z Míšně, odkud Otův předek přišel s rytířskou družinou Jana Lucemburského. Ota zastával úřad nejvyššího purkrabího a jako člen panské jednoty se zúčastnil i spiknutí šlechty proti králi, kdy byl panovník přepaden v králově dvoře, zajat a vězněn na pražském hradě. Stal se členem zemské vlády, kterou spiklenci králi vnutili. Z archivní listiny se dozvídáme, že městečko Chlumec bylo za Oty z Bergova spravováno rychtářem jménem Litman, takže muselo mít již poměrně konsolidované hospodářské postavení a slušnou rozlohu. Po roce 1415, kdy již Ota z Bergova odešel na pravdu Boží, zdědil chlumecké panství jeho syn stejného jména, jehož hlavním sídlem byl pevný hrad Trosky. Spolu s Janem Městeckým z Opočna, zhýralcem a výtržníkem, se neblaze proslavil tím, že 1. listopadu 1415 v noci vnikli přes zeo do opatovického kláštera a mučením nutili opata Lacuru i mnichy, aby jim prozradili, kde je ukryt klášterní poklad. Opata ztýrali tak, že zemřel, místo uložení pokladu se od něj ani od nikoho z mnichů nedozvěděli. Vyloupili tedy chrám i klášter a s bohatou kořistí odtáhli. Král Václav IV. je za tento zločin dal uvěznit. Patrně pouze neklidným

38

poměrům nazrávající husitské revoluce vděčili, že neskončili na popravišti za svatokrádežnou loupež a vraždu. Z rozporů, které otřásaly českým královstvím, vyšlehl plamen vzpoury nebezpečně zažehnutý proradným uvězněním a upálením mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415. Václav IV., který nepochopil příčiny ani smysl revoluční vlny zaplavující zemi, při zprávách o násilném převzetí moci husity na radnici Nového Města Pražského, spojeném s defenestrací a pobitím německých konšelů, byl 10. srpna 1419 stižen záchvatem mrtvice a zemřel. Vzplanuly vnitrozemské války, v kterých se radikální i umírnění vyznavači husitských náboženských idejí spojili proti stoupencům nového papeže Jana XXIII., koncilu kostnickému i uherskému a římskému králi Zikmundovi, který si činil nárok i na český královský trůn. Ota z Bergova stál na straně katolíků či jak se tehdy říkalo, „pod jednou“. Byl zapřisáhlým nepřítelem kalicha, takže netrpěl ani jeho vyznavače na svých panstvích. Proto také kněz Zikmund Litevský v čele Pražanů a táborský hejtman, Jan Hvězda z Vicemilic, řečený Bzdinka, začátkem roku 1424 dobyli tvrz Chlumec nad Cidlinou. Útoku se zúčastnil i soused pana z Bergova Hynek Boček z Poděbrad, jemuž byla dobytá tvrz odevzdána. Táborské vojsko poté vytáhlo proti blízké tvrzi dalšího katolického straníka Petra ze Zachrašnan. Ota z Bergova si zatím nechal projít hlavou, kam se ubírá vývoj poměrů, a odhodlal se vyměnit kříž za husitský kalich. Jako přívrženec husitů získal svou tvrz nazpět. Usadil se tu i se svým synem Janem. Oba se přimkli k husitům. Jan dokonce v řadách táboritů a sirotků bojoval v nešnastně prohrané bitvě u Lipan /1434/ a byl zajat vítěznými vojsky Panské jednoty. Městečko Chlumec se stalo hlavním sídlem Oty a Jana z Bergova poté, co se jejich hradu Trosky zmocnili loupeživí rytíři Šop a Švejkar, prohlášení za zemské škůdce. Tady v Chlumci také Ota z Bergova roku 1452 zemřel. Sedm let před svou smrtí učinil velkorysé rozhodnutí. Uváživ nezměrné škody, které město utrpělo v husitských válkách, roku 1445 „v tu středu po svatém Bartoloměji“ osvobodil své poddané od robotních povinností, aby jim umožnil zvelebení jejich hospodář-

ství a živností. Své rozhodnutí ve shodě se synem Janem stvrdil privilegiem, v němž se praví: „Já Ota z Bergova seděním v ta doba na Chlumci a Jan syn jeho odtudž - vyznáváme tímto listem zjevně a obecně přede všemi lidmi nynějšími i potomními, kdož jej kdy čísti nebo čtoucí slyšán bude, že srozumivše rozličné záhubě pálením, braním, jímáním i jiných rozličných záhub škození a snížení naše, chudým městečka našeho Chlumce Většího, že... milost k té své dříve řečené chudině dobrotivě a milostivě učinili jsme a mocí tohoto zápisu činíme tak: aby robot všech, kterých nám a našim předkům se dostávaly, to jest všech vozeb, v lese rubání... i jiných všelikých robot malých i velkých nic nepozastavujíce, - i kromě ponocek jednoho, když potřeba, zaječího loveni...“ Platnost privilegia potvrdili přivěšením svých pečetí následující páni: rytíř Bohunka z Labuně seděním na Kosicích, slovutný panoš Vlasta z Voděrad seděním na Hradištku, Jan Lahvička z Labuně seděním na Zachrašnanech, Milota z Všeram seděním na Klamoši, Všach Zerše z Lovčic a Pavel z Lukové. Jan z Bergova ještě za otcova života vytáhl v roce 1447 z Chlumce spolu se 4 000 Čechů do vojenské služby v Míšni. Několik set Čechů tam padlo, ale Jan s ostatními se šnastně vrátil domů. V následujícím roce 1448 se jako věrný přivrženec Poděbradské jednoty stranící vůdci východočeského landfrídu Hynkovi Ptáčkovi a jeho synovci Jiřímu z Poděbrad zúčastnil dobytí Prahy ovládané dotud katolickým panstvem a nastolení nové, kališnické konšelské vlády. Horlivě se zapojoval do bouřlivě se vyvíjejícího politického dění v situaci, když na tažení v Uhrách zemřel římský, uherský a český král Albrecht II. a nastal zápas o neobsazený český trůn. Jan byl oporou Jiřímu z Poděbrad, který byl sněmem zvolen za zemského správce zastupujícího nepřítomného mladého krále Ladislava Pohrobka. Jan z Bergova získal tím význačné postavení. Jako bezdětný odkázal své chlumecké majetky tak zvaným „nápadním zápisem“ Jindřichovi Berkovi z Dubé, Oldřichovi z Rohatec a Janovi z Němčic. Zasazoval se zároveň, aby Kačna z Bergova dostala svůj majetkový podíl, který jí byl připsán jako věno. Když pak roku 1458 Jan z Bergova zemřel, ujali se jeho panství řečení pánové s výjimkou Jindřicha Berky, který již nežil. Dostali se

však ihned do sporu s Čeňkem z Klinštejna, kterému bylo panství podle tehdejších zákonů přiřčeno jako tak zvaná „odúmrn“, to jest majetek, který neměl kdo zdědit. Zřejmě však obhájili svůj nárok na jeho převzetí. Jan z Němčic v roce 1460 ještě za 20 kop grošů odkoupil majetkový podíl Barbory, sestry zemřelého Jana z Bergova, představující její dědictví po otci v Starém Chlumci, Olešnici, Kladrubech, Vídni a Levíně a o veškerý chlumecký majetek se rozdělil s Oldřichem z Rohatec. Později od Oldřicha odkoupil jeho poloviční podíl na chlumeckém panství a 1. srpna 1461 je celé prodal Samuelovi z Hrádku, synovi Jana Velvara, příslušníka starého českého šlechtického rodu. Byl čelným představitelem pražského měšnanstva a věrným stoupencem Jiřího z Poděbrad, od něhož také obdr-

žel erb. V roce 1467 mu dokonce připadl úřad pražského purkmistra. Dochoval se list, kterým král 26. října 1463, svému rádci Samuelovi z Hrádku povoluje, aby „na pozemcích svých u Přebýšova, jež ke hradu jeho Chlumci náleží, rybník dělati a znovu zříditi mohl“ s podmínkou, že, „co lidem zatopí, aby jim oddal zase dle práva, „Samuel uzavřel spolek se svým švagrem Vaňkem z Valečova a z Opočna a svěřil mu správu chlumeckého panství. Vaněk z Valečova byl jedním z dvanácti rádců krále Jiřího. Později se stal zemským podkomořím. Král mu dal do zástavy hrad Jaroměř. Obyvatelům městečka Chlumce zvláštním listem roku 1469 potvrdil osvobození od robot, které jim udělil Ota z Bergova. Po Vaňkově smrti 19. února 1472 se jeho valečovského panství i vlády nad Chlumcem ujal jeho švagr a spo-

lečník Samuel z Hrádku, který od roku 1474 připojoval k svému jménu přívlastek „z Valečova“. Po Vaňkovi převzal i úřad podkomořího, který vykonával zároveň s úřadem pražského purkmistra. Po králi a jeho synovi Jindřichovi z Poděbrad, který byl strážcem koruny a klenotů zemských, se stal třetím nejmocnějším mužem v království. V tomto postavení přežil i éru vlády Jiřího z Poděbrad a udržel si svůj úřad i po nástupu krále Vladislava II., dokonce získal pravomoc vydávat nařízení jménem krále v jeho časté nepřítomnosti. Byl to tedy velice mocný pán, ale podle svědectví současníků se vyznačoval ziskuchtivostí a zneužíváním svého postavení k svému prospěchu. I na něho však došlo. V roce 1485 byl sesazen a nucen uchýlit se do ústraní. 28. ledna 1488 zemřel. Karel Richter

Jan Těšík: Paměti mého života na Rusi Následující den byl zase jako dřívější. Komando: stanovis po četyry a již jsme zase putovali hlouběji do té ohromné říše ruské. Několika slovy se zmíním o ukrajinském venkově, kudy jsme procházeli. Kdo v Rusku nikdy nebyl, nesmí si představovati venkov jako u nás. Zde například není silnic, jenom samé rozbité cesty, kterých nikdo nespravuje a kde místy, hlavně zjara, stojí celé rybníky vody. Obydlení země velmi řídké, vesnice jedna od druhé průměrně 15 až 20 verst (1 versta asi jako 1 km). A což pak teprve vesnice samotné. Boudy dřevěné, mající z větší části komíny také dřevěné, uvnitř vymazané hlínou. Čistotu, s jakou se setkáváš na našem venkově, nevidíš nikde. Vše na dvoře leží v nepořádku a jen tu a tam vidíš někde chatu prozrazující lepšího hospodáře. A což pak ty ulice nebo jak to nazvat. Pravá bažina. Když jdeš ve dne, to přece jaksi přejdeš držíce se jako opilý, když jde z hospody, oběma rukama plotu, ale běda v noci. To jestli nemáš hodně vysoké faldovačky, jistě si nabereš přes vrch. A my ubozí Austriáci jsme měli bídné nízké střevíce, většinou již rozbité, některý, aby zabránil úplnému odpadnutí podešvů, měl to svázané špagátem nebo drátem. Oh, ty bído lidská. Proč to utrpení všecko? Proč? Podíváme se dovnitř chaty. Zase překvapení. Kamna, pláty jako u nás

nevidíš. Místo toho ještě staré takzvané pečky, které zaujímají takřka třetinu celé světnice. Zde v Podolské gubernii vytápí následkem nedostatku dřeva slámou, které mají nadbytek. Podlaha zde není, snad na faře. Zato stěny se honosí okrášlenými obrazy všech možných svatých. V jednom úhlu světnice mají na stěně bohorodičku s olejničkou, což neschází v žádné ani té nejchudší chatě. Postel, peřiny, to jest pro ukrajinského venkovana španělskou vesnicí. Hlava rodiny i se svou polovicí i s dětmi spí tak, jak jsou oblečeni na peci. Celkem jest to lid dobrosrdečný, však temný, nevzdělaný. Co však nás překvapilo na Ukrajině a potom i v Rusku, byly cerkve (kostely). Každá i ta nejmenší vesnička mívá cerkvu. Budova to také většinou dřevěná, jednoduchá, však velice zajímavá svojím vzhledem. Vidíš pěkně provedené vyřezávané dřevěné římsy, konsoly atd. opravdu v pěkném provedení. Mimoděk ptáš se, kde mají školu? Odpověo mužika bývá obyčejně: Školu? Na što? (na co?) Já do školy nechodil a jsem živ, tak dětem také něnádo (netřeba). Oh, maně se tážeš sama sebe, kdo jest asi vinen tím hrozným národním zločinem? Začínáš jaksi trpce, s politováním a lítostí v duši, pohlížet na ruského mužika. Jak děkujeme Tobě, prozřetel-

nosti, že jsi nám dala našeho Havlíčka, Palackého, Riegra atd., bez nichž snad bychom také nebyli daleko od ruského mužika, aspoň co se týče národního uvědomění. Procházeje takto od etapa k etapu, přišli jsme jednoho dne začátkem listopadu do jedné vesnice, kdež jsme měli nocovat. Poněvadž však nás vždy zahnali do nějaké kolny, kdež jsme byli nacpáni jako konzervované ryby v sudě, snažili jsme se, zvláště my Češi, mezi námi též Skakič, který byl stále se mnou a Vinckem pohromadě, upláchnouti k strážcům do některé chaty. Za tím účelem jsme se s Milošem nepozorovaně ztratili a zatloukli na vrata jedné z chat, která nám jaksi lépe padla do oka. Po druhém klepání nám přišla otevřít ještě mladá ženština příjemného zevnějšku, která neodolala našim úpěnlivým prosbám a pustila nás dovnitř. Podle chování jsme poznali, že to jest sama hospodyně. Zavedla nás do světnice, kde u prostraného stolu seděl muž, asi její manžel, se dvěma děvčaty. Jedna byla stará asi jako moje Maruška a druhá o něco starší. Na náš pozdrav muž poděkoval a již nás zahrnoval otázkami. Byl Polák, mluvil polsky a my jsme mu dost dobře rozuměli. První bylo, jaké jste národnosti, kde zajati atd. Prozrazoval člověka do jisté míry vzdělaného, čemuž jsme

39

se v duchu divili. Na naši odpověo: já že Čech a kamarád Srb pravil: A kdo že jsou ti Češi? Já pravil mnoho jsem přečetl a jen jednou, pamatuji, byl u jakéhosi knížete lokajem Čech. Po mém objasnění, to že jest také jeden z malých slovanských národů, přitakal hlavou a již nás pobízel k večeři, kterou jeho žena narychlo sehnala. Mléko, potom rýžová kaše nám chutnaly výborně. Lidé to byli velice dobrosrdeční, na něž mám vděčnou vzpomínku. Po večeři nám žena prostřela slámu na zemi a my s Milošem ulehli a spali spokojeně, jak nespal, tuším, ani v měkkých poduškách leckterý kníže. Na druhý den ráno nás vzbudili, řkouce, že po vesnici chodí soldáti a shánějí rozutečence. Načež my obdarováni pirožkami (plackami) jsme se rozloučili s dobrými lidmi a nastoupili cestu ke shromaždišti. Na cestě nás potkali dva vojáci, naše stráž a již sypaly se na nás rány hanačkami s nadávkami man vaši j. b. austrijská svoloč. Rozumí se, že jsme utíkali rychle, jak jsme mohli, aby těch ran tolik nebylo. Tam již stály ubohé postavičky zajatců seřazeni a Vincek, který na nás pamatoval, nechajíc pro nás v čtyřstupu místo, nás již volal sem, sem. Šli jsme dál.

Starý Konstantinov Ten den jsme dorazili do městečka St. Konstatinova. Jediná budova, která stála za povšimnutí, byla kasárna, do kterých nás pomístili. Tam ke mně přišel Jeník Malu z Nového Města, který byl stále jako důst. sluha s panem oberlajtnantem Voženílkem, kterýž ze St. Konstantinova s druhými důstojníky jel vlakem, a Jeník od toho dne zůstal s námi. Pověděli jsme si svoje bolesti a vzpomínali jsme prošlých let, kdy já jsem v Novém Městě hrával. Oh, kde jsou ty časy, všecko pryč, všecko uplynulo a tehdy uvědomil jsem si jasně, že nejsme na světě ničím, ničím, jen nástrojem v rukou mocných. Dobrý Jeník měl několik doutníků, z nichž mi také dva podaroval. Však hlad, hlad, ten nás nejvíce mučil. Kol kasáren byl drátěný plot a za ním báby s bílým chlebem. Kdo měl ještě peníze, tomu bylo hej, však těch bylo pořídku. Jeník byl také bez peněz. Asi 30 rublů si dal k svému pánu obrlajtnantovi Voženílkovi, který mu s nimi ujel. Jestli vědomě, nevím. Kdo neměl peněz, vyměňoval, co měl, za chleba. Já jsem měl přikrývku a ačkoliv mně jí bylo líto, přece hlad byl mocnější. Vzal jsem ji a za chvíli jsem přinesl bochník chleba, který stál na

40

penězích 1 rubl pro nás, kdežto v krámě stál pouze 20 až 30 kopějek. Najedli jsme se a za chvíli zaznívaly kolem nás různé české písně. Maoaři nezpívali. Jeník dal návrh, abychom si také zazpívali. Ano, volali vedle nás ležící, dejme nějakou. Dali jsme si: zahučely hory. Při verši: moje mladá léta na vojně utekla, draly se nám skorem všem slzy do očí, vždyn se to tak podobalo našemu životu, který opravdu byl proti vůli zasvěcen již tak dlouho vojenskému životu. Dozpívali jsme. Nikdo nemluvil, nechtěje setřít dojem zůstavší po písni. Až jeden četař jménem Čvančara praví: hoši, takhle to nejde, dejme si nějakou veselejší. A sám začal a my za ním. Mlýnské kolo, to se točí, to se točí, to se točí, nás ta vojna neroztočí, neroztočí, neroztočí, přijde čas, půjdem domů zas, budeme si namlouvati hezké holky zas. Po této písni byl dojem veselejší, načež načalo debatování, jak brzy to asi již to Rakousko prohraje, přičemž jsme pomalu jeden za druhým usínali. Na druhý den nás zapisovali přesně od kterého pluku, kde zajat každý atd. Zde jsme zůstali asi 3 dny, abychom si oddechli, nebon nás čekala ještě dlouhá cesta, po doslechu prý až do Kyjeva. Menáž zde byla jednou denně, ovšem stále jedno a to samé: pohanková kaše spoře maštěná olejem. Mysl nás všech poutalo jedno: kam nás asi vedou a kde jest náš konečný cíl. Zde také napsal jsem nazdařbůh šv. Hejcmanů lístek, nebon on zde již byl v zajetí kdesi v Chersonské gubernii a jehož adresu jsem ještě z domu si trochu pamatoval.

Vši Kdo nebyl v Rusku v zajetí, hlavně na Ukrajině, jistě není tak hrozně zaujat proti těmto malým zvířátkům, která jsou prý také stvořena od Boha. Takové a tolik jako jsme jich měli my po dobu naší cesty do zajetí, umí si těžko, kdo to sám nezažil, udělati představu. Za každým švem košile jich bylo tolik, že na přesné spočítání bys potřeboval nejméně půl hodiny a což pak v celé košili. To bylo takové množství, které odhadnout, nikdo by nevěřil, a proto mlčím. Za St. Konstantinovem jsme přišli do jednoho dvora na noc. Já a Vincek stále pohromadě, hledali jsme nějaké místo ke spaní, až posléze jsme si vyhrabali ve stohu díru a tam zalezli. On, majíc dýmku, nacpal, a jelikož jsme byli jako bratři, putovala od jednoho ke druhému. Za-

tím venku začalo sněžit a nám se počala víčka pomalu zavírat. Jen Vincek cosi pro sebe bručel: hergot, ty mě berou. Já opět: tělo mám jako v ohni, až přece cestou přemoženi jsme usnuli. Asi v půlnoci nás probudil chlad a - vši. Vstali jsme a zalezli do jedné konírny s pevným rozhodnutím, že na druhý den uděláme pořádnou vizitu. Sotva se rozednilo, bylo nám sděleno, že ten den zůstaneme na místě, což se nám výtečně hodilo. Vyšli jsme s Vinckem pěkně za stodolu, svlékli do naha a již načala honba. Na zabíjení nebylo ani pomyšlení, což vyžadovalo delší dobu, a my jsme byli přece, jak nás p. Bůh stvořil, a potom při zimě, která panovala, bychom byli zmrzli. Proto jsme to ometali prostě jako mouchy se stěny. Občas ozval se Vinckův výkřik: hergot, teo jsem jednu vyhodil jako palec ap. Já ani nemukal, jen oči a ruce pracovaly horečně. Když jsme byli na konci „revíru“, oddechli jsme si a ustrojivše se, šli jsme se ohřát. Zatím naši kamarádi dělali to samé a věru, mít fotografický snímek, stálo by to za to. Za stodolou, za konírnou, za stohem, zkrátka všude, kde se dalo, byli rozestaveni byvší chránitelé Procházkovy koruny, každý majíc před sebou roztaženou košili jako mapu, a myslím, že každý hleděl upjatěji do „kartiny“ nežli generál Hindenburg, když chtěl na západním bojišti rozdrtit v r. 1918 Francouze. Ano, my byli nešnastní politováníhodní tvorové. Jen myšlenka na ženu a děti vzpružovala jaksi moji mysl. Vincek zase stále vzpomínal na svoje rodiče. Jeník Malu také měl svoje vzpomínky, jen V. Vosáhlů byl stále zamlklý. Na druhý den na to jsme nastoupili cestu dál. Slunko již bylo hodně vysoko, když jsme dorazili do jedné vesnice podobné předešlým. Majíc někteří žízeň, rozběhli se pro vodu při spatření první studny. Který doběhl mezi prvními, ještě bylo dobře, však hůře bylo těm zadnějším. Nebon naši průvodci ihned začali jezdit nahajkami po zádech opozdivších se nešnastníků. Jeden Maoar, nerozumějíc nebo neslyšíc volání průvodce, běžel také s polní lahví pro vodu. Však to dopálilo p. Rusa tak, že běžíc za ním, udeřil ho pažbou pušky do hlavy, kterýžto bez hlesu se svalil na zem. A jde se dál jakoby nic, jako by se nic nestalo, jen zvědaví venkované vykukují ze svých děr s pohrdlivým výrazem ve tváři. A proč? Vždyn my jsme jim neublížili, my za to nemůžeme, že jsme se narodili v Austrii anebo vůbec, že jsme se narodili. Na konci vesnice jsme dostali pět minut oddech. Vytahujíc s Vinckem svoje skromné zá-

soby chleba, volala na nás jedna bába přes plot: Pán, daj mně ten kotílok (šálek) a donesu ti chleba. Po výměně několika slov s Vinckem jsme souhlasili a jelikož jeden náš kamarád chtěl bábě šálek vyměnit za chleba, ochotně jsme mu ustoupili, poněvadž on neměl vůbec nic a my kousek přece ještě měli. Za okamžik vyšla bába z chaty, nesouc něco v klíně, při tom po celé cestě se křižovala a berouc od kamaráda šálek, napřed ho pokřižovala a potom vysýpajíc mu z klína odpadky chleba, za stálého křižování odešla. Hleděli jsme na ten výjev jako hloupí, až mudrc Miloš nám objasnil, že my jsme vrahové (nepřátelé Ruska), a proto ona že se křižuje. Oh, ty národe ruský, jak dlouho bude ještě tvoje temnota? Počasí bylo dosti pěkné, tak nám za stálých politických debat s Milošem cesta dosti ubíhala, že jsme se ani nenadáli, a byli jsme opět na místě nocování. Opět městečko. Obyvatelé si nás pozorně prohlíželi, čemuž my již přivykli. Tam nás poprvé vyhnali na robotu, kopat a spravovat cestu ve městě. Tam jsme také prodal za 1 rubl celtu. Tak jsem pomalu ze sebe prodával kousek za kouskem, jen abych ukojil poněkud hlad. Tak jsme se pomalu blížili ke Kyjevu. Leckde nás vybírali na

práci, však my na radu Miloše se ještě nehlásili. Zatím jsme také přišli na silnici snad jedinou na Ukrajině, a sice Žitomír - Kyjev. Přijdou do Žitomíru, jaksi jsme se potěšili, když jsme se tam shledali s několika zajatci také od našeho pluku, od kterých jsme se dozvěděli, že jsou již tam v Žitomíru 3 měsíce a že se mají dosti dobře. Tam jsme byli jenom den a za svítání jsme nastoupili cestu, již po pěkné silnici do Kyjeva, kamž ještě bylo 127 verst. Cesta silnicí byla daleko příjemnější a jelikož jsme mohli jít jedním krokem, spustili jsme si: Po starých zámeckých schodech, přičemž jsme zapomněli na svoji bídu. Asi po dvouhodinovém pochodu jsme potkali ruské vojsko, jdoucí na frontu a vedené hudbou. Sestavení hudby mě jako hudebníka překvapilo. Napřed šli dva tamboři s velkými bubny, na nichž činele měli připevněné, za nimi v řadě kornetisti, křídlovek Rusové neznají, za nimi baskřídlovky a barytony, potom takzvané alty místo horen, es tromby a na konec Ess a B bassy. Zkrátka hudba ruská daleko jest ještě za naší. Totiž myslím hudbu vojenskou. Potom tónina ruských skladeb většinou jest molová. Za nimi šli vojáci ruští v šestistupech, bez pušek, jen na zádech nesouce takzvané sun-

ky (na místo toren). Pušky dostávali až na frontě. Zvědavě jsme si je prohlíželi, byli to celkem muži pěkně rostlí, silní, mezi nimiž byli také někteří starší 30 let. Když přešli, měli jsme zase o čem debatovat. Bylo asi k polednímu, když nám byl dán půl hodiny oddech. Ihned jsme se rozložili po stranách silnice po příkopech, každý hledě zaujmouti co možná pěkné místo. Chvíli sedíce, projížděl kol nás po silnici jakýsi mužik, který slyše náš český rozhovor, zastavil koně a taktéž po česku nás oslovil: Nazdar, hoši, odkudpak jste, z kterého kraje. Že jsme se ihned kolem něho seskupili, netřeba podotýkat. Každý hned říkal odkud, načež on pravil: Od Rakovníka zde není nikdo? Já pocházím od Rakovníka a jsem zde v Rusku již 20 let. Náhodou mezi námi odtamtud nebyl nikdo. Proto však přece nám dal 5 rublů na rozdělenou a přejíc nám šnastnou cestu, odjížděl. Zatím uběhlo půl hodiny a my nastoupili další cestu. A jako dny předešlé nocovali jsme po etapech, až třetí den blížili jsme se ke starobylému městu Kyjevu. Celkem jsme se nacházeli již 24. den na cestě. Každý jsme již toužil po konečném cíli, nebon botky již byly tak rozbité, že jsi cítil každý malinký kamínek pod nohou. (Pokračování příště)

A. LAUTERBACH: DRAMA ZA BÍLÉHO DNE Na náměstí zatím trhovci, buo přijíždějící s fasuňky nebo pěšky jdoucí s ranci na zádech, zabírali připravené stánky, na něž vykládali své zboží a ti, na které se nedostalo, rozbalovali pro ně na zemi veliké plátěné loktuše. Tržiště se začalo plnit lidmi. Strážník Vávra, který byl již velmi promptně vyřídil svou záležitost s panem Krausem, už obcházel obsazené stánky a vybíral poplatky od prodejců. A při tom se nijak vehementně nebránil přijmout, když bokem káplo něco od proviantu nebo i v měně. Bylo ustáleným zvykem, trhovci trpěným, po stránce hygienické i estetické však vyloženým nešvarem, že milostpaničky směly svými lžičkami ochutnávat jednotlivé vyložené libry másla, než se rozhodly koupit, zatímco ostatní ženy zpravidla přicházely na trh mnohem později, když už ceny některého zboží šly značně dolů. Nejlevněji se nakupovalo těsně před polednem. Strážník Vávra, ve snaze nikoho z prodejců nevynechat, se konečně po dobré půlhodině dostal až před krám pana Rozuma, který jako obvykle stál už před svým obchodem a se zájmem pozoroval na náměstí ten čilý ruch. „To máme dnes den,“ prohodil, když se s ním Vávra srazil. A aby ukázal, že i on má z toho krásného počasí ne-

smírnou radost, poeticky doložil: „Jedna báseň.“ Načež pokračoval: „A jak to jde na trhu?“ byla jeho otázka. „Zatím celkem bez závad, pane Rozum, ale to víte, musím stejně pořád dávat bacha. Lidi jsou prevíti. Pořád je musíte mít v merku.“ „Jako tu Reinerku, paničku, že jo.“ „Ještě nepřišla, jak jsem zjistil. Ale stejně, vo jiné by se řeklo, že krade, ale u ní je to, pane Rozum, kleptomanie, nemoc, tak ji nemůžeme sbalit.“ Pojednou se ve své řeči zastavil, nebon zpozoroval, že zpoza kostela náhle vystoupil jeho nadřízený, sám pan starosta Josef Netolický, a mířil přímo k nim. Když se přiblížil na doslech, strážník Vávra podle služebního reglamá srazil „kufry“, ruka mu vylítla ke štítku brigadýrky, ale jeho hlasité „brýtro“, které znělo hodně civilně, ba familiérně, se vůbec nehodilo k tomuto jeho plně vojenskému postoji. Pan starosta však neměl v úmyslu se zastavit, na pozdrav očividně pokynul hlavou a vmísil se mezi kupující. „Copak, copak, že dneska jde pan starosta tak brzo do ouřadu? Něco se děje?“ otočil se pan Rozum na mlčícího Vávru.

41

„Abych vám praudu řek, sám nevím, ale proslýchá se, že nám chtějí vzít berňák a vokresní soud.“ „Tak vidíte. Vloni jsme přišli vo vokres a letos to má bejt berňák a soud. A zase do Bydžova, že jo.“ Strážník Vávra na to chtěl říct „no to dá rozum“, ale včas se zarazil a odpověděl: „Kam jinam, pane Rozum. Když by mohli i Starochlumečák by vodstěhovali.“ „Jsme proti nim moc slabí, pane Vávra. Jen si vzpomeňte. Když nám brali vokres, pomohly nám všechny ty naše protesty? Vždyn ani ministr Černý nic nesvedl. Inu proti vládnímu nařízení žádný dišputát.“ A tím udělal vlastně pan Rozum za jejich rozhovorem tečku, nebon strážník Vávra se odporoučel, protože naň od radnice mával Pištora, který se už vrátil od soudu, kde předal Tondu Drábka. „Volala četnická stanice,“ začal Pištora, když se sešli. „Vrchní strážmistr Bušek,“ pokračoval dál, „dostal avízo ze strážního domku č. 2 na trati do Hradce, že v okolí cukrovaru v Novém Městě se potulujou podezřelá individua.“ „A co my máme s tím co společnýho?“ skočil mu do řeči Vávra. „Počkej, nech mě domluvit, hned ti řeknu, proč volal. Na stanici má bohužel jen jednoho maníka, strážmistra Vitouše, znáš ho přece, ježto další dva, Šulc a Vachta, hlídkuji někde v lese ve Volešnici.“

„No a?“ „Žádá, aby někdo z nás Vitouše posílil.“ „No bodejn, ve dvou se to lépe táhne,“ zašklebil se Vávra. „Proto jsem tě zavolal, abys posečkal na strážnici, než přijde náš „starej“, abys mu řek, kam jsem vodešel.“ „Ty to bereš na sebe?“ „Jo.“ „Dobrá, zařídím. Koukám ale, že seš už vozbrojenej,“ řekl Vávra, když uviděl na jeho opasku pouzdro s pistolí. „To je to tak vážný?“ „Byl to rozkaz strážmistra Buška. Konečně, jistota je jistota. Víš ty na koho padneš? Takovejch Lepejů a Leciánů po světě běhá.“ „To máš praudu,“ souhlasil Vávra. „Vzpomínáš? Na to přece doplatil sám Evža Hák, když ho v lese na Mračňovce cizí četníci vomylem zatkli jako hledanýho vraha Leciána. Ale pořád dobře, že lidi nejsou nevšímaví a apatický,“ moudře doložil Vávra. A už tu byl strážmistr František Vitouš v plné četnické zbroji. Pár pronesených vět a už se rozcházejí, Vávra na strážnici, Pištora s Vitoušem směr Nové Město. To ještě netušili, jaké drama za bílého dne je čeká. Pokračování příště

Zaujalo nás v Lidových novinách 17. 8. 2001:

Jak si Češi vedli na klikaté cestě dvacátým stoletím Třináct autorů literatury faktu se spojilo k literárnímu projektu, jehož cílem je ozřejmit skutečnost, že v průběhu 20. století český národ obhájil svou životaschopnost. S koncem století se na knihkupeckých pultech objevilo množství publikací, které rekapitulují, případně i hodnotí významné události uplynulých sta let. Roman Cílek, Robert Kvaček, Miloslav Moulis a Karel Richter, autoři projektu řadícího se mezi tyto literární počiny, spojují obecné skutečnosti s pozoruhodnými osudy lidí známých i těch, kteří se do historie nevešli. Dějinný oblouk místy dramaticky napsané práce se klene od aféry z konce 19. století známé jako hilsneriáda přes dvě světové války, sovětskou okupaci, listopad 1989 a končí zánikem společného státu Čechů a Slováků na přelomu let 1992 a 1993. Češi neumějí dokončit, co začali Na počátku 20. století rozjitřil veřejnost dnes už legendární článek Huberta Gordona Schauera, v němž byla nadhozena otázka, je-li český národ na takové kulturní výši, aby byl s to obohatit světovou kulturu. V případě záporné odpovědi se Schauer dále tá-

42

že, nebylo-li by vhodnější přimknout se k sousední silnější národnosti. Tento rys české povahy výstižně zhodnotil francouzský znalec českých dějin a přítel našeho národa Ernest Denis: „V těžkých chvílích se v Čechách najde dostatek hrdinů ochot LITERATURA ných bojovat a třeba i padnout a snad ještě více mučedníků, kteří se pro pravdu dají i upálit po vzoru Husa či Jeronýma. Co ale neumíte, je zůstat jednotni a svorni, vydržet dlouhodobý nápor obtíží, rozkladný repot lenivců, omezenců, zbabělců i vyslovených zrádců, připravených zběhnout k nepříteli. Češi neumějí dokončit, co začali.“ Co v učebnicích dějepisu nebývá V knize se objevují některé informace, které bychom asi stěží našli v učebnicích dějepisu. Dozvíme se tu například, že během hilsneriády se Masaryk vážně zabýval myšlenkou na odchod do exilu, že nechybělo mnoho a 28. říjen jsme mohli slavit v únoru nebo v březnu nebo že Inka Bernášková, dcera grafika a výtvarníka Vojtěcha Preissiga, byla v roce 1942 za ilegální

vydávání časopisu V boj! první českou ženou, jejíž hlavu snala gilotina. Rozčlenění do statí je doprovázeno tematicky laděnými ilustracemi Jaroslava Černého, ale dynamika jednotlivých příspěvků vzhledem k rozmanitosti jejich autorů kolísá. Rušivé jsou místy se vyskytující drobné stylistické neobratnosti. Český národ obhájil svou existenci Na provokativní otázku Huberta Gordona Schauera odpovídá v doslovu knihy Karel Richter: „Český národ vskutku navzdory svým dědičným handicapům prokázal ve vichřici dvou světových válek, v politickém dusnu krátkodechého míru mezi nimi i tísnivých životních poměrech komunistické totality v časech studené války a nedýchatelné atmosféře normalizace, že nemůže být sebemenších pochyb o civilizační vyspělosti, když svou tvořivou agilitou obohatil evropskou a koneckonců i světovou kulturu a civilizaci.“ Kéž by to byla pravda... Kateřina Kunovská Roman Cílek, Robert Kvaček, Miloslav Moulis, Karel Richter a kol.: Češi na cestě stoletím, Agave, 524 str.

Karel Richter

Zářijová zrada V modrém salonku na Hradě jednal za Benešova předsednictví o situaci politický výbor a předsedové vládních stran. Poté, co se k německé hrozbě připojilo Polsko a vpádem na Podkarpatskou Rus hrozí i Maoarsko, jsou vyhlídky na úspěšnou obranu republiky nulové. Jako první vystoupil s rozborem vojenské situace generál Syrový. Prohlásil rezolutně: „Jsme-li opuštěni od spojenců a ještě kromě toho překvapeni polskými požadavky územními, nemůžeme se bránit s nadějí na úspěch.“ Msgre Jan Šrámek se otázal: „Proti Polsku se můžeme bránit?“ „Proti Polsku ano,“ odpověděl generál Krejčí. Ještě včera žádal vládu i prezidenta o rázné ohrazení proti Hitlerovým požadavkům, nebon „armáda bude plně pohotová zadržeti útok snad všech sil Německa bez velkého nebezpečí.“ Dodal však: „Jde o souhrn tří, to jest Německa, Polska a Maoarska, a boj s těmi všemi by neměl naději na úspěch.“ Nejrozhodněji se proti válce stavěl generál Husárek. Na dotaz, co Sovětský svaz, Husárek, který měl jako jeden z mála československých generálů dobré styky v Moskvě a ještě koncem června byl přijat Stalinem a Molotovem, odpověděl s jistotou: „Sověty válčit nebudou a pro nás do války nepůjdou.“ Ministr zahraničí Krofta shrnul podle dochovaného záznamu celé osudové dilema: „Teoreticky je možno buo mnichovskou dohodu odmítnout, po čemž by následoval vpád Německa, válka, ve které by nikdo s námi nešel, a napadení Polskem. Je pochybné, zda by za této situace Sověty nám pomoci chtěly a zda by jejich pomoc byla účinná. Anebo jest možno mnichovskou dohodu přijmout a jednáním v komisi snad dosáhnout odvrácení nejhoršího a garantování hranic, které by hned nebyly porušeny. Pak by se vyřešila otázka polská a maoarská, načež by ke garanci Francie a Anglie za naše nové hranice přistoupila také Itálie a Německo. Je ovšem nebezpečí další, že by Německo pod nějakou záminkou mohlo jít dále a pak už by nám nikdo nepomáhal; nelze ovšem vyloučit také vývoj klidnější a snad i zlepšení poměru k Německu, zejména v případě nějaké změny režimu. Strašné je všechno. Je důležité, jak to přijme národ. Celek je alternativou mezi sebe-

vraždou, válkou a přijetím, po němž nás jiní budou udolávat.“ Prezident Beneš v strašlivém nervovém napětí, s duší rozervanou drásavými úvahami, marně čekal na stanovisko Moskvy jako na poslední jiskřičku naděje. Čekal marně, nebon vyslanec Alexandrovskij stále otálel s odesláním jeho dotazu do Moskvy, zda Sovětský svaz je ochoten přijít na pomoc. Až posléze se otázal, zda prezident ještě trvá na jeho odeslání. Kancléř Smutný mu sdělil, že odpověo z Moskvy už bohužel ztratila význam. Bylo už pozdě. Alexandrovskij nakonec kolem dvanácté dotaz do Moskvy odeslal, ale už jen proto, aby se neřeklo. Věděl předem, že Sovětský svaz se v dané chvíli nemíní dát zatáhnout kvůli Československu do izolované války s Německem (což bylo tajným přáním lorda Chamberlaina). Až 3. října sdělil náš vyslanec v Moskvě do Prahy, že sovětská vláda se staví kriticky k našemu rozhodnutí kapitulovat, že by SSSR přišel Československu na pomoc v každém případě. Laciná slova. Zpráva, kterou Alexandrovskij s měsíčním odstupem sepisoval, to potvrzuje. Beneš se podle ní pokoušel Sovětský svaz oklamat. Jeho úmyslem bylo zavléci Sovětský svaz do války proti celému světu jen proto, aby předešel lokálnímu izolovanému konfliktu mezi Československem a Třetí říší. Benešův telefonát z 30. září v 9.30 nazval téměř posměšně „výkřikem v agonii“. Všechny dodatečné výtky Benešovi, že neměl kapitulovat, ježto Sovětský svaz byl připraven Československu pomoci, byly jen naprosto prázdné propagandistické bláboly. Pravdou je, že Československo bylo od všech spojenců hanebně opuštěno a ponecháno osudu. Skupina poslanců vládních stran a KSČ, kteří se sešli v redakci Lidových novin, žádala, aby prezident a vláda mnichovský diktát odmítli. V dopise generálu Syrovému psali: „Podepsaní poslanci vás v poslední chvíli zapřísahají, abyste nepřipustil usnesení vlády, kterým se vydávají pevnosti. Národ nevolal po vládě armády proto, aby se vzdala.“ Poslanec Ladislav Rašín telefonoval do prezidentské kanceláře: „... odtržení bez souhlasu ústavních činitelů, tj. parlamentu, jest podle platného práva velezradou. Zapřísaháme vás v poslední chvíli, abyste zabránil, pane prezidente, katastrofě, která promění národ i armádu v zoufalý ale také odhodlaný dav. Jediný způsob záchrany jest v zamítnutí mnichovské dohody a v nabídce mezinárodní mírové konference.“

O půl jedenácté si vymohl audienci u prezidenta poslanec Gottwald. S největším důrazem žádal: 1. aby vojsko drželo všechny pohraničí pozice; 2. aby byl učiněn apel na Ženevu; 3. aby byl učiněn apel k lidu našemu a k národům ostatních států; 4. aby byla provedena rekonstrukce kabinetu. (O pomoci Sovětského svazu ani slovo!) Prezident by byl zcela jistě těmto požadavkům ze srdce rád vyhověl, avšak válka bez naděje na úspěch, zahájená jen jako heroické gesto s rizikem úplného zničení nejenom státu, ale i národa, válka, která by přišla Hitlerovi vhod urychlením možnosti realizace plánů Fall Grün na uchvácení celého Československa, ho jako zodpovědného, uvážlivého politika nutila, aby za podmínek úplné izolace Československa volil nakonec řešení uchovávající alespoň oharek naděje na budoucí příznivější okolnosti. „Já nemohu brát v úvahu jen to, co cítí lid a armáda,“ namítal zastáncům války, k nimž sám jednu chvíli patřil, když takové řešení mělo smysl. „Já musím vidět celou naši situaci, vnitřní i mezinárodní, všechny složky toho, oč nyní jde a všechny důsledky, které by naše eventuální kroky měly za následek...“ Výsledek mučivých úvah, rozčilených debat, naléhání a přetěžkého rozhodování československých státníků je znám. Prezident jej vyjádřil v krátkém shrnujícím proslovu na závěr porady: „Jako prezident nemohu než navrhnout přijetí ultimáta. Kdybychom je nepřijali, udělali bychom čestnou válku, ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn. Tak se na to dívají zástupci politických stran. Připojí-li se k tomu kabinet, pokládal bych to za stanovisko celé vlády.“ Vláda po krátké rozpravě návrh schválila. Československo přijalo mnichovský ortel. Ministr Krofta telegramem našim vyslancům v Paříži a v Londýně uložil: „Upozorněte vládu, že mnichovským rozhodnutím nás přinutili vydat pevnosti neporušené a vyzbrojené. Upozorněte, že se tudíž postarali o další vyzbrojení Hitlera proti sobě...“ Adolf Hitler prý samou radostí poskakoval. Takový úspěch, bez jediného výstřelu, jen pouhým vyhrožováním a tvrdošíjným stupňováním požadavků! „Naši protivníci,“ prohlašoval velikášsky, „jsou jen malí červíčci. Viděl jsem je v Mnichově.“ (Výňatek z nové knihy Češi na cestě stoletím, nakl. Agave 2001)

43

Lev v Grandu a jiné n(e)áhody Alois Boček Pan rada Josef Randáček, narozen v Tanvaldě, číšník bez zaměstnání, bytem v Novém Městě, zřízenec Okresního soudu v Chlumci Vilém Chrastina zvaný Křoví a velkošpeditér Švarc dlí u Bílého beránka a vedou řeči. „Nic se tu, pánové, neděje,“ horlí povozník. „To je hrozné; podívejte se ven, ani auto nám tu za celý ten boží den neprojede. I ten okresák mohli klidně postavit do cesty, nikomu by nepřekážel. Tady zkrátka chcíp’ pes!“ Křoví souhlasí. „Ale Švarc, tak to není“, oponuje pan rada, „za chvíli pojede Plíva do Lišic!“ Křoví souhlasí. „Ještě jedno, pánové?“ vmísí se do konference pan restauratér Jarolím. Křoví nadšeně souhlasí. „To je den!“ pomyslí si v duchu, noře dychtivý ret hluboce do pěny. Hosté vedou řeči, Jarolím čepuje pivo a vedle u Kořínků skládají cihly. „A je to tak!“ bouří povozník. „Ten okresák moh’ klidně stát uprostřed křižovatky a vůbec nic by se nestalo, to vám tedy povím.“ Křoví souhlasí. Souhlasí posléze také s návrhem, kterým důvtipně kontroval pan rada, totiž odebrat se po půlnoci ven a z cihel, které se nyní zbůhdarma válejí na nároží před Kořínkovými, postavit napříč Pernštýnskou ulicí zeo. Tak bylo ujednáno a tak bylo provedeno. Dva náhodní kolemjdoucí ochotně připojili ruku k dílu, s čímž Křoví, jak jinak, souhlasilo. Nejdříve však všichni poctivě a ouplně vykonali přípravu, o níž nazítří truchlivě referoval v Knize oznamů městský strážník Podemlejnský: Před domem p. Jarolíma hotel „Bílý Beránek“ jest neustále znečišnován chodník od nočních hostu, který chodějí tam na malou stranu. Zvláště dnes je značně znečištěn. Nově zasazený stromek je neustále od toho mokrý a není vyloučeno, že nezahyne. Strážník Podemlejnský K tomu velitel městské stráže důrazně pohrozil:

44

$

Pan Jarolím upozorněn, že podruhé bude protiněmu zakročeno. 6/XI-25

hat zvěř!“ Tak zvolav, a takovouto přísahu - majestátně se přitom vztyčiv nad stolem - slavnostně učinil, ztěžka usedl a hluboce vše zapil. Křoví souhlasil - i když, patrně poprvé ve své dosud neposkvrněné kariéře soudního zřízence, v koutku duše zapochyboval.

Sejkora, strážmistr

Dříve však rámě spravedlnosti povolalo četu dvou městských dělníků, aby noční ekologickou stavbu linoucí

$

$

A protože mu pochybnosti nedaly spát, asi za měsíc se svěřil Emílkovi Lišků. Ten už dávno předávno „s vodičkou ve svém novém modrém kyblíčku od tatíčka nedělal žbluňk“; lze dokonce bez nadsázky a pravdivě konstatovat, že kyblíček již před léty vyměnil za děvčátka, které teo svědomitě proháněl a tak vlastně dál honil vodu.

Rušný provoz v Pernštýnské ulici (projíždějící vůz vpravo dole) se od Kořínků až naproti k Blažkovi hbitě odstranili. „Eštěže ten Plíva nikam nejel a eštěže ten cirkus Klužský přitáhne až po neděli“, pomyslel si v duchu strážmistr po dobře odvedené práci a na rozdíl od škarohlídského skeptika Švarce, který dosud vyspával ve chlévě u koně Lojzy, velebil klid klenotu nad Cidlinou, půvabného městečka v zahradách, a z celého srdce mu přál, aby se navždy vystříhalo toho nenáviděného automobilového nesmyslu, který by jednoho dokázal přivést až k šílenství. Strážmistr Sejkora zcela nepokrytě nočním výtržníkům stranil, proto je nevypátral. „Chlumec,“ ujišnoval ustarané sousedy, „nikdy motorům nepropadne, to mi věřte! Dokud tu budu já, tak můžete chodit po náměstí třeba se zavřenýma očima a narazíte nanejvýše do sebe nebo do kostela. To vám teda slibuju! Dneska auta, a zejtra by nám do hospody snad chtěli ta-

Emílek se zamyslel a zašel za Pavlem Bedrnů. Nadějný student a kulturtrégr návrh vyslechl a vyděsil se; že by zase měl cokoli do činění se živými zvířaty, to nebyl ochoten ani v myšlence připustit; Emílkovu myšlenku proto rázně zavrhl. A jak se o tom pak na korze přeli, potkali doktora Sasíka, který se jim, zjevně nevyspán a s kruhy pod očima, svěřil, že si už čtyři neděle neodpočinul. Každé noci o druhé či třetí hodině mu usednou na plot hudební klauni Saša a Jaša z Lotyšska a vyhrávají a vyhrávají, dokud nepadnou. To se obvykle stává až tak o sedmé ráno. Tvrdí-li totiž někdo, že všechny cesty vedou do Říma, bude to asi pravda, ale neplatilo to tehdy, kdy o té památné době adventní do Chlumce najednou zavítaly tři divadelní společnosti a Poláčkova cestovní dramatická opereta a připojily se k cirkusu Klužský, který tam již hostoval. Než se princi-

pálové stačili dohodnout, kdo zůstane a kdo pojede dál, udeřil státní smutek a všem uměleckým spolkům a společnostem bez ohledu na provozovaný genre úředně přikázáno truchlit a zůstat v místě hostování. A tak se nehrálo; ministerstvo kultury a národní osvěty úředně stanovenou náhradní minimální gáži pravidelně vyplácelo, co tedy s volným časem? Veselilo, umělecky tvořilo, deklamovalo, řvalo a bavilo se po hospodách a nálevnách a doktor Sasík byl ode dvou s půlnoci pravidelně a nedobrovolně na nohou. „Ono jim to ale nestačí,“ laje mezi mladíky pan doktor, „včera mi ke vratům ještě přitáhli lva. Pánové, já už dál nemůžu!“ Emílek se podíval na Pavla, Pavel na doktora Sasíka a všichni pak zavrtali kritický (doktor Sasík), obdivný (Emílek) a nezúčastněný (Pavel) zrak kamsi směrem k Vinopalně. Doktor Sasík smutně povzdechl, Pavel mu chlácholivě položil ruku na rameno v tiché účasti a Emílek kul plán. Popozítří je přece Silvestra. $

$

$

Všeobecnému co státnímu smutku bylo ukončit po Třech králích. Silvestr tedy nebylo slaviti, snad jen v úzkém kruhu rodinném se sklenkou zředěného punče a nad knihou klasiků. Šestá hodina večerní a potemnělá okna v Pernštýnské ulici naznačovala, že se slavit opravdu nebude. Už je osm, okna stále zatemnělá, jen jakoby cosi vlnivě šumícího pronikalo ven. V sále, předsálí i v zadním salónku totiž beznadějně nabito. „Jen to tam hučelo,“ výstižně popsal atmosféru tryzny aktivní účastník pan stavitel Blerád. Vrchní sklepmistr před půlnocí hrdě hlásí do velína, tedy do kuchyně paní šéfce, že vše vypito, i to, co neevidováno; dnes tedy skoleno více, než jindy za tři měsíce. Všechny nepoživatelné flaksy zdárně semlety s čerstvějšími masnými dodávkami načerno do podoby chutných sekaných a ty, silně opepřeny a s bohatou oblohou z okurkové pomsty v prošlém láku z Malvy, vtiskly poslednímu dni tohoto neblahého roku naději, že snad zase bude líp. Uprostřed té nádhery všeobecného smutnění pan doktor Sasík posílen strašnými pančovanými patoky a vědomím, že se už snad za týden opět dosyta vyspí, vykřikoval, že teo ho už nic nepřekvapí. Pan stavitel Blerád mával ručkami nad hlavou a kradmo pomrkával na paní doktorovou Kolomazníkovou.

Kapelník Brusinka tiší sál a bubeník začíná odpočítávat poslední minutu starého roku. Ještě pět, ještě čtyři, pak tři - dvě - jedna - půlnoc! Dveře do sálu rozráží čestná delegace, již jako malý státní znak vévodí statný král zvířat. Pavel ho vleče za ohlávku, Emílek usilovně tlačí lví zadek a beze zbytku jím vyplňuje veřeje, neponechává v nich ani skulinku. Mrzutý lev se odevzdaně nechává dovléci doprostřed, ale pak ho nenadálý a únavný noční výlet do mrazivé noci přestává bavit; v teple ulehá pod stůl a v tu ránu usíná. „Hele, Franc,“ velí v kuchyni šéfová a spolumajitelka hotelu, „běžte hned na plac! An někdo neuteče bez placení … stejně už nic nemáme.“ Franc vyráží na plac a v tu ránu je zpátky. „Madame,“ vyráží, „nikdo tam nejni!“ Madame tedy vletí do sálu sama a protože jí hmotnost značně prodlužuje brzdnou dráhu, zastaví se až o lva, kterému přišlápne hřívu. Tragickému konci zabránila zjevná silná konstituce poškozeného zvířete z inventáře cirkusu Klužský, který novoroční srážku bez větší úhony přežil, byn byl poprávu naštván. Nechtělo se mu totiž z teplé klece ven, bránil se seč mohl, statečně brzdil tlapami po zledovatělém chodníku, leč to se nakonec ukázalo být jeho slabinou. Jeho uchvatitelé s ním vcelku snadno doklouzali až do Grandu pod stůl. $

$

$

Pan starosta Jídek předsedá schůzi zastupitelstva. Z protokolu městské stáže se dovídá, že:

„Předvolaní Pavel Bedrna, studující, a Emil Liška, cukrářský učeň, poslušni vládního nařízení o zákazu veřejných představení a zábav, vyšli společně na procházku, by v tichém rozjímání připomněli si společně konec roku. Tu poblíže Vinopalny potkali potulujícího se cirkusového lva bez dozoru a, nedbaje nebezpečí, rozhodli se v zájmu péče o veřejný pořádek jej svěřit do odborné péče zvěrolékaře doktora Groše. Protože jej však doma nezastihli, tu zvolili - dlejíce právě na procházce - veřejné zařízení stejného jména. Náhoda jim přála, a tak odevzdali ztraceného a venkovní obecenstvo ohrožujícího lva doktoru Grošovi, an náhodně soukromě dlel v liduprázdném Grandhôtelu Procházka, hraje přitom na violu, když před tím byli hlasitě poučili všechny přítomné o nebezpečí jim hrozícím a doporučili několika náhodně přítomným v přeplněných salónech spořádaný a spěšný návrat domů. Takto v dobré víře učinivše, odebrali se k dokončení novoroční procházky spojené s tichým přemítáním.“ Starosta hluboce povzdechne, odloží protokol a táže se obecního tajemníka: „Tak co tu máme dál?“ Druhým bodem pořadu schůze městských radních je návrh referátu pro veřejné cesty a silniční stavby Okresního úřadu, aby se kolem města, v zájmu ochrany obecenstva a veřejného pořádku, postavila okružní silnice, která by svedla sílící dopravu (až pět motorových vozidel včetně autodrožek denně) mimo město. „Co je za pitomost?“, bouří radní. „Blahodárnou ba spásnou dopravu vyhnat z města ven … Koho taková

Dítka z místní školy na výletě se seznamují s místy, kde jednou moudří radní zavedou elektrickou dráhu místnímu obyvatelstvu ku prospěchu

45

bláznovina napadla? Kdo takhle může uvažovat,“ horlí otcové města. „Dopadneme hůř než Bydžov, když nechtěl tran. To tedy nikdy nedopustíme a uvidíte“ - křičí první radní „jednou nám budou naše děti blahořečit. To vám tady na místě podepíšu!“ Ještě padá několik zbytečných kleteb a také poznámka, že by se ta noční čínská zeo u Kořínků onehdá měla kvůli nepřejícímu okresu postavit znovu a nechat tam.

Návrh Okresního úřadu bez další rozpravy jednomyslně zamítnut, co na první pohled nesmysl, a posledním bodem programu sezení jsou stížnosti doktora Sasíka na trvalé rušení nočního klidu a paní grandhôteliérové, že jí o Silvestru odešli všichni hosté bez placení. „Aby fe voba nepotento…“ formuluje jasně verdikt pan starosta a schůze ukončena v rekordní době dvanácti minut.

Pan doktor Sasík nic jiného ani nečekal; k podání písemného oznamu ho přiměl onen památný Silvestr, kdy ho Lotyši čekali na plotě již o půlnoci. Na Tři krále ta banda odtáhne a on se konečně vyspí. A těch pár aut? Tak ty mu tedy ale opravdu nevadí! A tak jako jediná vyšla naprázdno paní hoteliérová, leč statečně nedbala. O šibřinkách vše dožene. Dobové fotografie: Archiv autora & Pernštýnská ulice & náměstí

„Všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí!“ Těmito slovy, jednoho z našich nesmrtelných velikánů, jsem začal psát před dvaceti roky kroniku našeho divadelního souboru. Byl to Josef Kajetán Tyl, on, který zanechal po sobě tolik kouzelných her, které se ještě i dnes stále hrají na předních scénách v naší zemi! On, který nakonec skončil v nepředstavitelné bídě a nouzi, kdy umírá všemi opuštěn, hlady, zapomenut! Jak typické pro náš národ, kdy poctivost, sebeobětování pro blaho všech, bývá tak často odměňováno ústrky, ponížením, bezprávím! Doba nedávno minulá a hlavně ta dnešní tomu dává zcela za pravdu!! Nechci však moralizovat, stejně by to nebylo k ničemu, chci se zmínit o době, kdy u nás v malé obci se začínalo psát ochotnické divadlo. Byla to doba, kdy téměř v každé obci se něco dělo. Lidé neměli jiné příležitosti, aby se někam mohli jít podívat, tak se sdružovali ve svých obcích, zakládali různé spolky a ty potom sdružovaly sousedy, aby se tak udržovala dnes již naprosto neznámá sousedská pospolitost. Podle vyprávění starousedlíků, dnes již dávno zemřelých, jsem se dozvěděl o prvopočátcích divadelní činnosti, která se nemohla začít ničím jiným než hrou „Jan za chrta dán“, kterou napsal náš slavný krajan V. K. Klicpera. To se psal rok 1870. Pak musela pochopitelně následovat Tylova „Paličova dcera“, potom „Kříž u potoka“, „Mlynář a jeho dítě“, prostě hry poplatné své době a úrovni jak herců i těch, kteří se přišli podívat. Zlomem v této činnosti byl rok 1903, kdy byla ustavena Hospodářsko-čtenářská beseda „Havlíček“, která pak nesla toto jméno až do konce. Protože v naší obci nebylo nikdy stabilní jeviště, jak

46

tomu bylo v některých okolních obcích, muselo se vždy pro každé představení sejít pár obětavých jedinců, kteří vynesli z kůlen několik dřevěných podstavců, a na těch postavit jakéstakés jeviště, kde se potom hrálo. Po každém představení se to vše opět muselo rozebrat, protože se občas v obci pořádaly taneční zábavy, obzvlášn slavná Mlékosrbská poun. Židle se půjčovaly po celé vsi tak, jak kdo co zapůjčil. To se zapřáhli koně do vozu, obyčejného fasuňku, tam se židle důmyslně poskládaly. Muselo se dobře zapamatovat, ze kterého stavení která židle byla zapůjčena, to aby po představení při rozvážce nedošlo k záměně. Vše vždy dopadlo k uspokojení, vždy byla možná dohoda, lidé v té době na sebe byli ještě hodní! Našlo se vždy dostatek nadšenců, kteří toto vše rádi postoupili, a jedinou odměnou bylo pouze slastné vědomí, že bylo pomoženo dobré věci! Věřím, že i na život na vsi to mělo určitý výchovný vliv, že se lidé jednak scházeli a také se jim rozšiřoval obzor, kdy se dozvídali něco z dějin našeho národa. Historické hry k tomu přispívaly nemalou měrou. Je zajímavé číst v kronice, jak jsem se dozvěděl později již z psaných záznamů, například zápis ze dne 8. ledna 1908, kdy spolek měl 35 členů. Dále dne 11. března téhož roku byla nabídnuta oprava jeviště firmě K. Keral. Dotyčný musel svým podpisem za přítomnosti pana starosty a pana režiséra trvanlivost a vkusné provedení malby zaručiti! Od opravy bylo zaplaceno 34 K. Kostru jeviště a nápovědní budku zhotovil pan Josef Zima, zdejší truhlář za 15 K. Pro dvoučlennou hasičskou stráž byla stano-

vena odměna 1 K a zároveň měla za povinnost rozebrati jeviště! Jistý výnos se pohyboval většinou do 50 K. Ceny míst: k sedění I. místo 80 h, II. místo 60 h, k stání 40 h. Někdy se stalo, že vydání se krylo s tím, co bylo vybráno, takže čistý zisk veškerý žádný! Kroje zapůjčila fa Petránek Kolín za 1,50 K za kus. V onom nešnastném roce 1914, kdy vypukla prvá světová válka, divadelní činnost byla na čtyři roky zastavena, aby 3. února 1918 se opět vesele ochotničilo. Nebudu popisovat režiséry ani herce, kteří toto vše měli na starosti, ale jedno je jisté, v té době šli lidé k sobě vzájemně více, než je tomu dnes! Dne 2. února 1918 byla sehrána hra, tentokráte již hra se zpěvy a sice: „Z českých mlýnů“. Některé hry se také hrály v sousedních obcích, kde ještě divadelní činnost nebyla na takové úrovni jako u nás. Nebo opět ochotníci z okolí na oplátku hráli u nás: Kosice, Klamoš, Žiželice, Lhota pod Libčany. V r. 1921 bylo jeviště pojištěno na 6 000 K. Pojistné činilo 30 h na sto korun. Zbytky starého jeviště byly prodány v dražbě. Představení na oslavu patrona K. H. Borovského „Mučedník Brixenský“ byla následkem mobilizace odložena na 4. XII. 1921. Hra „Vesničtí rebelanti“ 11. března 1923 byla obrázkem z dob roboty a ukazovala cenu znovu získané svobody venkovského lidu! V r. 1925 byla sehrána hra F. X. Svobody „Směry života“, to spolek měl již 59 členů. Vstupné podražilo: I. místo 6 K, II. místo 5 K, k stání 2 K. V r. 1939, kdy v obci byl učitelem p. Adolf Slavík, dostává divadelní činnost podstatně větší úroveň. Bylo za-

koupeno 101 kusů židlí od fy Kohl Javorovnice za 2.008,- Kč. 4. února byla hrána hra se zpěvy „Bejvávalo“ a pro velký úspěch byla opakována v Zadražanech. To již naše zem byla Protektorátem. Hra „Vojnarka“ 21. dubna 1940 byla hrána již v druhé světové válce. V témže roce „Perly panny Serafínky“ od R. Piskáčka dávaly poznat, že ve spolku museli být dobří zpěváci i hudebníci, když si troufli na tak náročné představení! Hudba p. A. Zobina z Babic. Dne 22. září 1940 opereta „Kolíne, Kolíne“, hra ze života legendárního kolínského skladatele a dirigenta Františka Kmocha. Úspěch nebývalý, opakováno. UMDOČ, na vysvětlenou dodávám, spolek byl v tomto roce přihlášen za řádného člena Ústřední matice divadelního ochotnictva českého! To byla velká čest pro vesnický soubor v tak malé vsi! „Pasekáři“ Fr. Sokol Tůma, „U pokladny stál“ známá veselohra Fr. Šamberk, K. Krpata „Mistr ostrého

meče“ nebo hra ze života Jakuba Jana Krčína zakladatele jihočeských rybníků „Rybnikář Kuba“. Přichází slavná éra našeho spolku. 6. a 14. července 1946, po skončení strašné druhé světové války, Jiráskova „Lucerna“ hráno v přírodě! To bylo skutečné nadšení, kdy celá ves se zapojila do uvedení této hry, tohoto překrásného díla. Úspěch obrovský. Kroje, hudba, balet, kouzlo přírody. Nezapomenutelné! „Poslední muž“ F. X. Svoboda, „Směry života“ od téhož autora. „Oblaka“ Jaroslav Kvapil. Přichází doba největšího rozmachu, drama K. Čapka „Matka“. „Hašlerův večer“ pásmo od nezapomenutelného, bohužel tragicky umučeného českého písničkáře. Hudby p. Jos. Fišera z Nového Bydžova. Stroupežnického „Naši furianti“, kdo by neznal! Na vyvrcholení naší činnosti „Pygmalion“ G. B. Shaw. Bylo zapotřebí velké odvahy k sehrání tak náročné hry. Hráno v soutěži ve Lhotě pod Libčany, umístění výbor-

„Rozmarná móda“ 5. Modelky a manekýnky Stejně tak jako módní návrháři, podílejí se na utváření módy i modelky. Uvádějí jejich modely mezi nejširší vrstvy lidí. Ti, kteří nejsou dobře seznámeni s prací manekýnek se domnívají, že jejich práce trvá jen několik minut, po které se projdou po předváděcím molu, občas se otočí, rozepnou nebo sundají plášn a obdaří nás krásným úsměvem. Ale to je jen výsledek jejich tvrdé přípravy. Součástí jejich práce jsou také každodenní zkoušky modelů, nácvik choreografie módní přehlídky, konzultace s návrháři a mnoho dalších činností. Vyžaduje to hodně trpělivosti, tolerance ale hlavně být stále fit, dodržovat správnou životosprávu, sportovat a vypadat perfektně, aby mohla kdykoliv splnit nároky fotografů módních časopisů nebo klientů, pro které předvádí.

Vyvrcholením celé té práce je módní přehlídka. Modelka na ní musí být

dokonalá ve všem - pohybu, gestech nebo výrazu, nesmí na ní být vidět únava. Model, který předvádí, musí „prodat“ co nejlépe. V druhé polovině 19. století se se zvyšováním počtu módních salónů stala možnost předvádět módu privilegiem hereček. Staly se tak propagátorkami nových módních trendů a díky své osobnosti, obdařené zpravidla osobním šarmem a vhodným vystu-

né! J. B. Molier: „Chudák manžel“, Fráňa Šrámek „Léto“ v přírodě, Beaumarchais: „Lazebník Sevilský“. To již přišla na vesnici kolektivizace, byly kladeny překážky, plno rozkazování, co se má hrát, kdo může hrát...! Děvčata se provdávala a odstěhovala do jiných krajů, nám léta přibývala, bylo pohodlnější sednou do autobusu a zajet si na divadlo do Pardubic, do Kolína, do Prahy. Ochotnická činnost upadala, až zanikla docela!! Zbylo jen na mě, abych touto cestou vzpomenul nespočet těch obětavých na odměnu nečekajících členů našeho ochotnického spolku „Havlíček“, a pevně věřím, že jsme tomuto jménu hanbu neudělali!! Škoda, přeškoda těch krásných dnů našich zájezdů do okolí a těch nespočetných našich vystoupení. Na konec k té naší divadelní činnosti pouze přání, aby se tato činnost do naší obce vrátila. Vaníček, Mlékosrby

pováním před publikem, byly nejvhodnějšími propagátorkami módy. Sarah Bernhardtová si získala vavříny nejenom jako herečka, ale slavné byly i její toalety. Salón Charlese Wortha zaměstnával první profesionální manekýnky. První manekýnkou se stala jeho manželka, jejíž krása byla v Paříži velice obdivována. Mezi jeho manekýnkami bylo i mnoho hezkých švadlenek. Tenhle nápad měl tak obrovský úspěch, že se brzy rozšířil do všech módních salónů. Ale protože se některým klientům zdálo, že je nepřípustné, aby modely salónů haute couture předváděly dívky z dělnických rodin, vybral francouzský návrhář Jean Patou společně s redaktorem časopisu Vogue šest amerických dívek z vyšší společnosti, vyškolil je jako manekýnky a dovezl do Paříže. Ty měly takový úspěch, že se jejich profese záhy stala prestižním zaměstnáním. Tak jako tehdy i dnes představují manekýnky vždy ideál ženy své doby. Není výjimkou, že jsou to vysokoškolsky vzdělané dívky, jimž se móda stala celoživotním posláním. Jsou těmi, na kterých závisí, jak bude nová kolekce přijata, a velmi často svým chováním ovlivňují miliony mladých lidí na celém světě stejně tak jako politici, ale o módě v politice zase příště. (pokračování) M. Zmítko

47

Kterak jsem asi jako první Chlumečák v dolní sněmovně Anglického parlamentu zasedal

Království Velké Británie a Severního Irska Mojí velkou touhou, již od klukovských let, bylo cestování. Ve skautském oddíle nás učili: vše, co zajímavého a pozoruhodného uvidíš, nelenuj a do deníku zapiš. Dodnes mne tato vlastnost neopustila, a tak se mohu spolu s Vámi o své zážitky při vší skromnosti podělit. 27. 4. - 19.30 hod. S hradeckou cestovní kanceláří nasedáme v Chlumci do autobusu, který směřuje přes Prahu na státní hranici. Přichází noc, záhy usínám, občas zastavujeme na tak zvané zdravotní zastávky. Projeli jsme Stuttgart, jedním ospalým okem vidím směrník na Mainz a Koblenz. Brzy bude ráno, blížíme se k velké řece Rýnu, který pramení ve švýcarských Alpách a je splavný v délce 900 km. Sledování toku řeky je velký zážitek, krása krajiny, spousta lodí oběma směry, sem tam nějaká památka. 2. den 12.00 hod. Přijíždíme do Bonnu bývalého sídla spolkové vlády a odtud ještě kousek, do Kolína n. R., kde navštěvujeme druhý největší chrám v Německu. Musím podotknout, že i zde působil nám dobře známý Petr Parléř. 15.15 hod. Překračujeme státní hranici Aachen - Belgie, hraniční budovy jsou opuštěné (EHS). 20.00 hod. Přijíždíme do Dunkerque, proti obyčejům nás na francouzských hranicích zastavuje policie (někoho hledají), jsou silně ozbrojeni. Pro zajímavost - francouzský Dunkerque je třetí největší přístav se 300 tis. obyvateli. Jsme ubytováni v F-1, jsou to malé hotýlky podél francouzských silnic, za jednotnou cenu 149 franků pro tři osoby se snídaní. Ve sprše i na WC samá fotobuňka, všechno Vás samo obslouží. 3. den 7.00 hod. Opouštíme F-1 a jedeme do přístavu. 8.30 hod. Nalooujeme se na velký trajekt jménem Sally a opouštíme břehy Francie. Nestačím se divit, co všechno se do takové lodi vejde. Má několik palub a několik restaurací, ale já si musím nechat chun zajít a zobat ze svého rance. Ale to nevadí, snad bude lépe, jak říkají v televizi Prima o počasí. Loo

48

je obsazená asi z 50 %, cesta trvá 2,5 hodiny, míříme do přístavu Ramsgate. Dopisuji deník na lodi, našel jsem si krásné místo na přídi u okénka s výhledem na moře. Nad mým oknem se otáčí radar. Toto místo je tak pěkné, že by se odtud mohla řídit celá loo. Blíží se anglické pobřeží, již jsou vidět bílé pobřežní útesy, spěchám ještě výše na horní palubu, abych si připravil fotoaparát. 10.30 hod. Anglie - RAMSGATE - přistáváme. Otevírá se břicho lodi, aby se mohl vyprázdnit obsah, tedy i náš stařičký autobus. Procházíme pasovou kontrolou, vyjíždíme z přístavu. Vidím první pole, zaujaly mne květáky jako hlavy, mnohé už chybí. Jak umí teplý Golfský proud vylepšit podnebí aspoň tady. Zastávka v Greenwich, vzpomínka ze školy. Královská observatoř založená králem Edvardem I. ve 14. století. Parkem vede podle mezinárodních úmluv z r. 1884 Nultý poledník. Jsou zde vystaveny anglické míry, stopa, palec, yard. Jedeme dál, podjíždíme pod řekou Temží moderním tunelem, abychom si mohli prohlédnout správní středisko Docklandy - kdysi skutečně Doky, když ještě obchodní lodi pluly po řece Temži až do Londýna. Následuje prohlídka velmi slavného mostu Tower Bridge, který najdete na mnoha fotografiích z Londýna. Zastavujeme u katedrály sv. Pavla, abychom jako znavení poutníci usedli do lavic a zaposlouchali se do zvuků varhan. Je to velmi příjemné, ve skrytu své duše děkuji, že jsem skutečně tady. Pokračujeme okružní jízdou okolo londýnských dominant, které si později projdeme pěšky. Náš třetí den končí v hotelu Queens na okraji Londýna, kde jsou mírnější ceny. Spal jsem dobře. 4 den - Poprvé v životě na anglickou snídani. Něco už je připraveno. Několik druhů džusů, pomerančový, grepový, jablkový, každý může nalévat, co hrdlo ráčí. Nenápadně pozoruji reakce některých Čecháčků, kteří odhadují, kolik čeho sníst

a kolik místa v žaludku si ještě nechat. Následují čtyři druhy müsli v miskách, které je možné zalít mlékem. Následuje káva, čaj, mléko, máslo, džem a žemle. To není konec, dostáváme obložený talíř, ohřátá půlka rajčete, podušené žampiony, slanina, vajíčko a párky. Jsme dokonale zasyceni. 8.00 hod. Vyjíždíme - první zastávka, největší letiště Evropy Heathrow. V časových intervalech kolem 2 minut přistává jedno letadlo za druhým. Vidím na přistávací dráhu, letadla jsou ještě ve vzduchu seřazena do nekonečné šňůry, pak dosednou a ihned musí opustit přistávací dráhu. Obdivuji organizaci, nemám co dodat. 9.00 hod. Už se těším, jedeme ke královně na její letní sídlo, královský hrad Windsor. Je to největší obydlené sídlo anglických panovníků, odkud vládnou už po dobu pouhých 900 let. Prohlídka pro seniory je za 6 liber. Prohlížíme některé z mnoha pokojů a kapli krále Jiřího. Je zde pochováno mnoho králů a jejich rodinných příslušníků. Nad každým katafalkem je položena socha, znázorňující zemřelého. Na nádvoří hlídkují stráže královské gardy, které jsme viděli i za pochodu. Zdobí je černé kalhoty s červenými lampasy, červené sako se zlatými knoflíky a na hlavě mají velkou černou medvědí čepici. Na nohou nosí poměrně velké boty s vypouklou špicí, připomínající tlapu. Mám dobrý pocit, líbí se mi tady. 12.30 hod. Jedeme do Portsmouthu, činný válečný přístav, 200 tis. obyvatel. Rodiště Dickense, největší doky na světě, největší námořní muzeum a zároveň kotviště několika historických lodí. Navštěvujeme vlajkovou loo admirála Nelsona. Nádherná ohromná plachetnice, stáří přes 200 let, patří k velké chloubě anglických námořníků. Při historické bitvě u Trafalgaru porazili Angličané Francouze, ač sám admirál byl těžce raněn a později zemřel. Tehdejší předpisy neumožňovaly převážet mrtvé. Námořnici předpis porušili, naložili tělo admirála do sudu s pálenkou a dovezli do An-

glie. Nelson je uctíván jako národní hrdina. 17.30 hod. Vracíme se do Londýna na večerní prohlídku města. V blízkosti Parlamentu máme na určitou dobu volnost. Průvodce nás upozorňuje, že Dolní sněmovna právě zasedá a je možné toto večerní zasedání shlédnout. Tedy vzhůru po schodech, ač sněmovna je „Dolní“. Vcházím, všude policisté, kteří si nás pozorně prohlíží. Nejdříve vyplnit dotazník, který má spousty řádků, ještě štěstí, že je dvojjazyčný anglicko-německý. Bobík, jak se říká anglickým strážníkům, se mne ptá, odkud jsem. Říkám z Čech, kroutí hlavou, tak dodávám SEMTEX. Ihned je v obraze, ono jim to tam každou chvíli někde bouchne. Dostal jsem strach, abych se mým výrokem do něčeho nezamotal. Mohu jít však dál, procházím jakýmsi rámem, než jsem se nadál, drží mne Bobíci za límec, mám totiž v kapse moji malou Minoltu. Musím se vrátit, fotoaparát dát do úschovny, pak už to jde hladce. Konečné zasedám v galerii prvního patra, do lavice pro hosty. Parlament se skládá ze dvou sněmoven - „Sněmovna Lordů“ čili Horní sněmovna a „Dolní sněmovna“, která má 550 volených poslanců. Dále jsou zde volební prostory „ANO a NE“, kterými poslanci prochází při hlasování. Speaker - mluvčí v bílé paruce předsedá jednání a symbolem jeho úřadu je žezlo, které musí ležet při zasedání na jeho stole. První ministr a vláda sedí po pravé straně mluvčího, reprezentanti opozice na straně levé. Celý sál je bohatě zdobený dřevem a zasedací lavice jsou potaženy modrou kůží. Tak končí

mé první a asi poslední zasedání v Dolní sněmovně. Vracíme se do hotelu, hubky pod sprchu a pak do postele. 5. den 7.00 hod. anglického času. Po vydatné snídani opouštíme hotel a jdeme na pěší prohlídku vládního středu Londýna. Od nábřeží řeky Temže odbočujeme do známé ulice Downing street. Z naší televize už víme, že je zde oficiální sídlo předsedů vlád. Číslo 10 je jedna z původních budov té doby ve stáří více jak 250 let. Dveře domu č. 10 jsou nejvíce fotografovanými dveřmi na světě, hlídané jedním strážníkem. Procházel tudy sir Winston Churchil i první žena Margaret Thatcherová. Pokračujeme k sídlu Horse Guars (jezdecká garda). Před vchodem sedí na koních dva vojáci v dobových uniformách. Na hlavě naleštěné přilby, brnění na prsou a v ruce drží šavli. Nevím, po kolika hodinách se střídají, ale musí to být náročné. V popředí široké ulice stojí Buckinghamský palác a vlající standarta nás upozorňuje na královninu přítomnost. Před palácem je na podstavci z bílého mramoru umístněna socha královny Viktorie, která usedla na trůn v roce 1837. Soukromé komnaty královny a vévody z Edinburghu jsou v severním křídle paláce s vyhlídkou na zelený park. V zahradách je jezero, kaskády a plameňáci. Zde jsou přijímány státní návštěvy a noví velvyslanci. Kolem třiceti tisíc hostů je pozváno každý rok na letní zahradní slavnosti. Nesmím zapomenout na prohlídku Royal News (královská stáje), kde jsou umístněni koně patřící královně. Právě zde se připravuje královská garda včetně hudby k pochodu.

Příběhy Aloise Bočka v Anglii Čtenáře Chlumeckých listů možná potěší skutečnost, že příběhy o starém Chlumci a jeho postavách se čtou až ve Vídni. Magistra S. L. koncem srpna zaslala jejich autorovi JUDr. Zdeňku Vaníčkovi (Aloisi Bočkovi) dopis, v němž se s odvoláním na povídku Hôtel Liverpool (Chlumecké listy, 6/2001) zajímá o tuto někdejší, daleko o samotě a v polích stojící stavbu, která zatím splynula s okolím a také, žel, se značně ve své podobě proměnila k horšímu. Paní magistra se v souvislosti s hotelem Liverpool zajímá o osobnost Antona Felixe Lacoma, který byl ve službách

Pozn.: každý, i ti podkoní mají uniformu s bílou košilí a kravatou. Prostě paráda. Okolo paláce samé překrásné záhony, všude čisto. Jdeme na náměstí Trafalgar, obdivuji BIG BEN zvon - hlas Londýna, Westminsterské opatství, vysvěcené v roce 1065, Scotland Yard atd. Náš pobyt pomalu končí. Noční trajekt přes kanál z Ramsgate. 6. den - Non stop průjezd - Francií, Belgií a Německem. 22.00 hod. Chlumec n. C. Anglické drby: Angličané jsou konzervativní národ - jezdí se tu po levé straně. Je to hrozný nezvyk. Náš autobus fouká lidem kouř přímo pod nos. Nejlevnější jídlo - ryba a hranolky za necelé 3 libry. Pohledem ekologů je Anglie nejčistší zemí - topí se plynem a elektrikou. Řeka Temže je silně ovlivňována přílivem a odlivem 4,5 m. Les tvoří pouze 7 % v dřívějších dobách byl vydrancován. Anglické platy se pohybují od 1000 - 1200 GBP. Pivo se měří na pinty. Královna má malou výkonnou moc, ale je nejbohatší ženou v Anglii. Na trůn by měl dosednout královnin vnuk Wiliams. Jedna noc v hotelu = přibližně 50 liber, snídaně = 11 liber. Se zájezdem je všechno levnější. Skotsko zemí whisky - výroba zaměstnává asi 80 000 lidí. Policie má cvičené psy s kamerou a mikrofonem na hlavě. Deníky vychází elektronicky. Školáci nosí uniformy. Anglie má asi 57 mil. obyvatel. Angličané 80 %, Velšané a spousty přistěhovalců. Škoda, že máme tak nevýhodný kurz naší měny. Přesto jsem si Anglii a Angličany zamiloval. Jindřich Celler

Františka Ferdinanda Kinského a Leopolda Josefa Kinského a žil počátkem 19. století se svou rodinou v Chlumci nad Cidlinou. Potěšitelný je také zájem o starochlumecké příběhy Aloise Bočka v Anglii. Po úspěchu příběhu Dva štočky látky (Chlumecké listy, 2/2001) si autorův britský literární zástupce vyžádal k překladu další příběh - a tím bude podle předběžné úvahy právě Hôtel Liverpool. Příběh v něm fabulovaný se skutečně přihodil - i když ne autorovi, který už lesk a slávu tohoto podniku nezažil, ale přesto na sebe hrdinně převzal neslavný konec jednoho plesu na mezi podél železniční trati... red

49

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou Riegrova 236

tel. č. 0448 / 595 129

ŘÍJEN 2001 3. října středa 17.30 hod. 20.00 hod.

115 min.

TMAVOMODRÝ SVĚT Český film. Mluvený česky a anglicky (s českými titulky). Drama o přátelství novodobých rytířů. Režie: Jan Svěrák Hrají: O. Vetchý, K. Hádek, T. Fitzgerald, O. Kaiser, V. Preiss, Ch. Dance ad.

Vstupné: 63,- a 66,- Kč

6. října sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

112 minut

KAŽDÝ TO RÁD JINAK Francouzská komedie - širokoúhlý film. Jak je komické a těžké sbližování dvou rozdílných světů. Režie: Agnés Jaoviová Hrají: Jean Pierre Bacri, Anne Alvarová, Alain Chabat ad.


10. října středa 17.30 hod. 20.00 hod.

83 minut

104 minut

Americká komedie. Má sílu lva, pohyblivost šimpanze a city... kozy. Je to prostě zvíře! Režie: Luke Greenfield Hrají: Rob Schneider, Colleen Haskell, Michael Caton ad.

132 min.

119 minut

Americký dramatický film. Rozkoš pro něj byla vším. Režie: Philip Kaufman Hrají: Geoffrey Rush, Kate Winslet, Michael Caine ad.

Vstupné 45,- a 48,- Kč


125 minut

Širokoúhlý americký dramatický film, jeden z nejlepších filmů roku 2001. Film nás zavede hlouběji do bujné a rozpadající se pevnosti Kuby Fidela Castra. Režie: Julian Schnabel Hrají: Javier Bardem, Johny Depp, Jean Penn ad.


27. října sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

94 min.

Širokoúhlý americký thriller. Past je nastražena. Hra začíná. Režie: John Frankenheimer Hrají: Ben Affleck, Charlize Theronová, Gary Sinise ad.


Mládeži od 15-ti let přístupný


DAREBÁČCI Širokoúhlý americký komediální film... připravují se na vyloupení vytipované banky. Režie: Woody Allen Hrají: Woody Allen, Hugh Grant, Tracey Ullmanová ad. Mládeži od 12-ti let přístupný

LARA CROFT - TOMB RAIDER Americký širokoúhlý akční film. Filmové zpra cování nejúspěšnější počítačové hry Bond a Indiana Jones v dokonalém ženském těle. Režie: Simon West Hrají: Angelina Jolie, Jon Voight, Iain Glen, Noah Taylor ad.

PŘÍBĚH RYTÍŘE

95 minut

Širokoúhlý americký, dobrodružný/historický film. Změň svůj osud! Staň se rytířem! Režie: Brian Helgeland Hrají: Heath Ledger, Mark Addy, Rufus Sewel, Laura Fraser ad.


Mládeži přístupný


NEŽ SE SETMÍ

FALEŠNÁ HRA


50


17.30 hod. 20.00 hod.

QUILLS - PEREM MARKÝZE DE SADE





ZVÍŘE

Vstupné: 50,- a 53,- Kč 13. října sobota 17.30 hod. 20.00 hod.


20. října sobota


Z evidence obyvatel Městského úřadu v Chlumci n. C.

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci nad Cidlinou: František Pešek Lucie Jirásková

nar. 19. 6. 2001 nar. 21. 6. 2001

Matěj Kršek

nar. 22. 6. 2001

Z našich řad odešli: Václav Kloz Bohuslav Svoboda Božena Hamplová Marie Barešová Josef Lochman

* * * * *

1915 1922 1909 1921 1928

✝ 1. ✝ 4. ✝ 8. ✝ 11. ✝ 29.

8. 8. 8. 8. 8.

2001 2001 2001 2001 2001

František Tůma

✝ 4. 9. 2001

* 1922

Ivona Uchytilová evidence obyvatel

Z matriky Městského úřadu v Chlumci n. C.

Sňatky uzavřené na zámku Karlova Koruna: 7. 9. 2001

18. 8. 2001 Karel Mašata Jana Hálová

Praha 9 Praha 9

David Věříš Veronika Matoušková

Jonathan Hugh Reid Vowles Stanislava Rusínová

Spojené království Klamoš

8. 9. 2001

Tomáš Zima Martina Novotná

Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou

Radek Šmída Markéta Kindlová

Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou

Václav Launa Lada Krafková

Opočnice Převýšov

1. 9. 2001

Hradec Králové Žatec

Alexander Anthonny Jones Dagmar Ivanová

Spojené království Hořice

Jiří Šubrt Zdenka Štrbová

Hořice Dolný Kubín

Martin Sejkora Monika Hubáčková

Klamoš Nové Město

David Janata Lucie Třebešková

Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou

Jiří Hájek Milena Křížová

Skřivany Kosičky

Sňatky uzavřené v obřadní síni MěÚ Chlumec n. C.: 24. 8. 2001 Libor Cvejn Irena Kuchtová

Hořice Hořice

David Čermák Petra Dašková

Radvanice Obědovice

Jaroslav Kvapil Monika Volejníková

Starý Bydžov Nepolisy

25. 8. 2001 Bohumír Šedivý Gabriela Purmová

Smidary Smidary

Ivana Fölklová matrikářka MěÚ

51

Výročí narození - říjen 2001: 80 let Paní Božena Říhová nar. 22. 10. 1921 Palackého 79/IV, Chlumec nad Cidlinou

Paní Marie Hrušková nar. 28. 10. 1911 Zámostecká 21/II, Chlumec nad Cidlinou Paní Anna Cvejnová nar. 31. 10. 1911 Klicperovo nám. 58/I, Chlumec nad Cidlinou

85 let 98 let

Paní Anna Pražáková nar. 1. 10. 1916 Dvořákova 432/IV, Chlumec nad Cidlinou

Pan Karel Zima nar. 23. 10. 1903 DD Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou

90 let Paní Marie Entlichová nar. 19. 10. 1911 DD Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme! Mgr. Zdena Valentová sociální oddělení MěÚ

Děkujeme všem přátelům a známým za projevy soustrasti, a účast na posledním rozloučení s naším drahým panem

Františkem TŮMOU

.

Zvlášn děkujeme panu Netíkovi, panu Vosáhlovi a paní Víškové za slova útěchy a důstojné vypravení pohřbu. Miluše Tůmová, rodina Tůmova a Myškova

Řádková inzerce

Prodám peří - levně! J. Vosáhlo, Pražská 112, tel. 595 551

Levně střešní okna a masivní dubové podlahovky. Tel.: 040 / 692 15 52, 0602 653 294 52

Táborník Chlumec n. C. CHCEŠ POZNAT NOVÉ KAMARÁDY? ZAŽÍT SPOUSTU ZÁBAVY? LOVIT BOBŘÍKY? CHODIT DO PŘÍRODY A POZNÁVAT JEJÍ KRÁSY? Neváhej a dej se k nám!! Táborníci Tě zvou mezi sebe. Přijmeme do svých řad nové členy od 2. třídy. Více se dozvíš v klubovně Táborníka, Čelakovská ulice 41/I, vždy v pátek od 15.00 hodin.

Slovo starosty. Zástupci Nového Bydžova mě nyní obviňují paradoxně z toho, že jsem svými snahami rozbil jedinečnou příležitost,

Recommend Documents