Stodské listy www.mes t o s t o d . c z
V listě Slovo starosty Masopust a jeho masky Sněhové nadělení Recept ... Zpívali koledy v nemocnici i DPS Stromky na Vánoce? Vánoční výstava Novoroční pochod Kácení lip Setkání kronikářů Žáci soutěžili Pátrání po dokumentech Výběr nejbližších akcí DDM Stod Rozpočet města Stod PojĎte s námi do říše fantazie…
1 / 2 0 1 0 • r o č n í k X V.
zdarma
Slovo starosty… Vážení spoluobčané,
začal nový rok, jehož příchod jsme všichni společně oslavili přípitkem a ohňostrojem a který nám přinesl opravdovou zimu, se vším, co k ní patří. Sníh, kterým nás neustále zásobuje, se pracovníci údržby snaží co nejrychleji odstraňovat z místních komunikací, k čemuž je využíván nově zakoupený víceúčelový stroj. Jedná se o univerzální stroj EGHOLM v zimní sestavě, který stál 1 900 000 korun. Tento stroj lze však využít nejen v zimě, ale prakticky po celý rok. Slouží jak k zametání sněhu z chodníků a sypání solí, tak také k jejich metení a čištění, dále k vysávání listí a v neposlední řadě k sekání trávy. Zajišťuje tedy činnosti několika různých strojů, které by musely být zakoupeny. Další dobrou zprávou je obdržení dotace od státního fondu životního prostředí na poslední etapu rekonstrukce základní školy, kterou je zateplení fasády, čímž dojde k výrazné úspoře nákladů na vytápění.
Tato poslední fáze rekonstrukce proběhne o letních prázdninách, aby nenarušovala výuku dětí. V současné době probíhá také rozšíření inženýrských sítí v lokalitě „U stavidel“, a to konkrétně kanalizace, plynu, vody a veřejného osvětlení.
Myslím, že jsou tyto zprávy pro všechny z nás příznivé a doufám, že Vás zde budu moci seznamovat jen se samými příjemnými věcmi i nadále. Jiří Vlk, starosta města
Stodští letečtí modeláři Bohemians Puhoi - 3. část Ten dělá to a ten zas tohle... Statistika dopravních nehod v okrese Plzeň Kulturní kalendář
Krátké zprávy Kácení lip Město povolilo pokácení lipové aleje kolem cesty k Židovskému hřbitovu. Lípy byly napadeny houbou a podle vyjádření odborníků se nadaly zachránit. Padající suché větve také ohrožovaly kolemjdoucí. Město na doporučení dendrologa počítá s novou výsadbou aleje z odolných dřevin.
Upozornění pro občany: Upozorňujeme občany, kteří mají od loňského roku zakoupené vstupenky na odložené divadelní představení „Koza aneb kdo je Sylvie“, že představení se uskuteční v náhradním termínu dne 26. února 2010. Vstupenky zůstávají v platnosti. Pro další zájemce jsou vstupenky k dispozici v infocentru.
Masopust Masopust, neboli fašank, je svátek rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou. Je to čas zabijaček a lidového veselí. V dřívějších dobách se říkávalo, že rok má pět období – jaro, léto, podzim,
zimu a masopust. Ano, je to zvláštní období, kdy ještě vládne zima, ale ve vzduchu je už příslib jara. Lidé zapomenou na „dobré vychování“, tancují, veselí se, převlékají se za maškary, pijí, jedí tučná jídla a vůbec chovají se trochu bláznovsky. Kořeny tohoto obyčeje jsou prastaré, bylo v něm ukryto mnoho pověrečných rituálů, magie a víry lidí, že právě tímto chováním si zabezpečí reprodukci vlastního rodu i prosperitu hospodářství. Pravda je, že v mnoha obcích se tento obyčej znovu vzkřísil k životu, ovšem často se do průvodu mísí karnevalové prvky a netradiční masky. Bylo by chvályhodné uchovat původní ráz masopustu, ale pokud se mají tyto obyčeje uchovat i pro budoucí generace, nelze striktně
trvat na jejich původní podobě, která je současnému člověku často už velmi vzdálená a nechápe její prvotní smysl. V minulosti bylo například ženám přestrojování zakázáno, dnes se často při obnově masopustní obchůzky angažují právě dívky, ženy a dokonce i děti. My ve Stodě se snažíme udržet alespoň to „gró“ tradičních masek, jako jsou ženich a nevěsta, Turci, medvěd s medvědářem, žid a kominík. Oblíbené masky jsou také cikánky, policajti a hasiči. Myslím, že nejdůležitější je to, že se sejdeme a společně se pobavíme. Letošní stodský masopust se koná v sobotu dne 13. února. Ve 14. 00 hodin vychází průvod od radnice. Jako již tradičně bude zpestřen zabijačkovými hody od 10. 00 hodin v kul-
turním domě, o jejichž průběh a kvalitu se postarají místní myslivci. V průvodu, také jako každoročně, pojede paní Řežábková se svými krásnými koňmi a poveze kapelu. O občerstvení v průběhu průvodu se rovněž jako vloni postará osádka multifunkční pojízdné občerstvovací stanice. ….“Masopuste, masopuste, do kola mě, holky, pusťte!“ Irena Tomanová za spolek Tradice
Masky masopustu
Ženich a nevěsta Za obě postavy se převlékali chasníci. Ženich byl zpravidla menší, útlý a za nevěstu se přestrojoval naopak chasník větší tonáže a výšky, patřičně dovycpaný do ženských tvarů. Ženich nosil kasu a nevěsta mu dělala ostudu, hodně jedla, pila a veselila se v každém stavení.
Žid Z výtvarného hlediska je maska Žida nejzajímavější. Zde se lidová fantazie opravdu vyřádila. Tmavý dlouhý kabát má pošitý kousky barevných hadříků. Pruhy kůží, peřím, penízky, plíšky a jinými cetkami. Na hlavě má černý klobouk obvykle s husími peroutkami. Má výrazný nos a brýle.
V ruce nosí hůl na konci omotanou něčím pichlavým (dříve ježčí kůží), odtud název hole ježovce. Měla falický symbol plodnosti. Přes rameno nosil pytel s handlem, tedy s množstvím haraburdí, se kterým „kšeftoval“ – např. nemravné obrázky. -it-
zprávy
Recept na koblihy: Máme smutek a zármutek, že nám ten masopust utek. Smažme šišky a kobližky, k tomu korbel piva… Koblihy Do mísy dej půl kila prosáté polohrubé mouky, udělej důlek, do něho rozdrob 6 dkg droždí, zasyp trochou cukru a po chvíli zalej částí z 1/3 litru vlahého mléka. Počkej až kvásek vzejde a mezitím rozšlehej ve zbylém mléce 6 žloutků, 10 dkg cukru, 8 dkg změklého másla, 4 lžíce rumu a půl kávové lžičky soli. Můžeš přidat trochu vanilky a citrónové kůry. Těsto pěkně do hladka vypracuj a nech kynout. Na pomoučněném vále rozválej placku asi na
prst silnou a sklenkou vykrájej kroužky. Do každého dej lžičku tužší zavařeniny a přiklop dalším vykrojeným kroužkem. Prsty pevně přitlač okraje a koblížky nechej ještě pod utěrkou kynout. Po chvíli je obrať, aby vykynuly i po druhé straně. Pak vkládej koblihy vykynutou stranou do horkého oleje nebo sádla. Tuku musí být vyšší vrstva, aby koblížky plavaly. Správná kobliha má mít uprostřed bílý proužek. Pak je nech na sítu okapat a hojně pocukruj. A pak už jen dobrou chuť! -it-
Zpívali koledy v nemocnici i DPS Obyvatelé i zaměstnanci Domu s pečovatelskou službou děkují všem dětem, které si na ně v předvánočním čase vzpomněly a přišly je potěšit. Jak celý nápad vznikl jsme se zeptali v integrované škole. S nápadem zazpívat koledy přišli pedagogové a nemuseli své studenty ani tro-
chu přesvědčovat. Nadšení pro věc bylo veliké. Protože jsme národem zpěvavým a stále ještě platí: „Co Čech, to muzikant“, netrvalo dlouho a vytvořil se asi třicetičlenný pěvecký sbor. Studenti nacvičili řadu známých koled za doprovodu dvou kytar a žáci oboru kuchař upekli a krásně nazdo-
bili perníčky s věnováním. Během jediného dne pak stačili rozdávat radost ve stodské nemocnici na oddělení LDN i v domě s pečovatelskou službou. Studenti si navíc těmito dvěma návštěvami uvědomili, že k lidskému životu patří i stáří, které není vždy bez problémů a komplikací. -dm-
Stromky na Vánoce? Vánoční výstava Řada z vás si jistě pamatuje na společnou akci domu dětí a města s názvem „Zasaď si svůj strom“. Tehdy děti spolu s rodiči osázeli část bývalé skládky na Šibeničním vrchu. Přišlo ovšem velké sucho a z celkového množství vysazených stromků se uchytilo jen malé množství boroviček. O to smutnější byl pohled na pahýly po uřezaných stromcích, které zůstaly po řádění zlodějů před letošními Vánocemi. Někomu zřejmě bylo líto peněz za zakoupení stromku, a tak se rozhodl si ho opatřit zadarmo právě tady. A to nebyl jediný případ vandalství před Vánocemi ve městě. Jako v předloňském roce, tak i o posledních Vánocích, si někdo dal práci a vyšrouboval velkou část 8W žárovek z vánoční výzdoby na mostě. Je to opravdu čirá hloupost, protože takové žárovky jsou mu k ničemu. Aby si ukrátil
paní Mlnaříkové, nebo podomácku vyrobený domeček pro panenky dědečkem Markétky a Šárky Uhlíkových. Dámy obdivovaly nádherné perníčky naší „perníkář-
vánočním stromkem, ozdobeným historickými ozdobami z vosku, které spolku Tradice věnovala paní Ali Remingerová, jsme mohli obdivovat klukovský sen z padesátých let minulého století, vláček, parní mašinku, návěstidla a dokonce i ještě funkční parní stroj – z inventáře pana Ivana Korce. Poetickou duši pohladil pohled na velkého medvěda, který rozzářil oči maminky paní Vendulky Bejčkové asi tak před padesáti lety. Sportovci se museli pousmát nad dřevěnými lyžemi s „kandaháry“ od paní Schejbalové. Zajímavé byly i výtvory šikovných babiček – například pletené hračky, svetříky, oblečky na panenky od
ky“ paní Růženky Gwosdzikové.Tentokrát je vylepšila barevnými „sklíčky“ z ovocných roztavených bonbonů a spolu s jemným, až filigránským zdobením z cukrové polevy, vytvořily originální ozdobičky jako vitrážované. O příjemnou atmosféru v průběhu vernisáže se postaral úvodním slovem a básní pan Tomana a celou vánoční náladu podtrhla děvčata Petra Štumpfová a Karolína Ulčová hrou podmanivých skladeb na klavír. „Bonbonkem na dortu“ byl lahodný svařáček a vánoční pečivo.
chvíli, přeřezal neznámý pachatel rovněž kabely od výzdoby na pěší zóně. Jako vždy, nikdo nikoho neviděl. -lj-
Novoroční pochod Také letos se sešli občané ze Stoda, Chotěšova a okolí tradičně 1. ledna na Křížovém vrchu. Během dne stoupali jednotlivci i skupinky k rozhledně, ale tu odpoledne zahalila mlha, takže výhled do okolí nebyl moc kvalitní. Většině návštěvníků to ale vůbec nevadilo, alespoň zahřáli výšlapem do
Ta letošní pojednávala hlavně o dárcích, které si nadělujeme pod stromeček. Byl dán prostor jak ukázkám dárků z dob nedávných, tak i z dob našich babiček. Pod
schodů, stejně tak dobrým svařákem a čajem, na ohni si opekli uzeniny a pozdravili se svými známými přáním šťastného nového roku 2010, během kterého se sem rozhodně rádi vrátí a pokochají se pohledem do kraje až bude počasí příznivější. -hk-
Irena Tomanová, Spolek Tradice
MIMROVÁ VLADISLAVA
CUKRÁRNA – RYCHLÉ OBČERSTVENÍ NA PĚŠÍ ZÓNĚ OZNAMUJE, ŽE OD BŘEZNA 2010
BUDE ZAHÁJEN SOBOTNÍ A NEDĚLNÍ PRODEJ! PO – PÁ 9.00 – 17.00 SO – NE 14.00 – 18.00 Těšíme se na Vaši návštěvu!
zprávy
Setkání kronikářů Necelý týden před vánočními svátky se v Národním domě v Chotěšově sešli kronikáři obcí, které patří pod Mikroregion Radbuza. V úvodu tohoto semináře nás přivítala starostka Chotěšova paní Jaroslava Mathesová a manažerka Mikroregionu Radbuza paní
ing. Andrea Kubernátová. Vedle informací o výsledcích soutěže „O nejlepší kroniku Plzeňského kraje“, které byly vyhlášeny v listopadu loňského roku, jsme byli obeznámeni s novými pokyny, jak vést kroniku a další její přílohy. Měli jsme možnost si prohlédnout kroniky svých
kolegů. Největší zájem byl o vítěznou kroniku obce Štíchov na Domažlicku v kategorii do počtu 500 obyvatel, z výše zmíněné soutěže a též o kroniku Lisova, která tradičně patří mezi nejlépe vedené kroniky. Poté jsme se přesunuli do objektu kláštera, kde nás v budoucím
infocentru přivítal správce této kulturní památky, pan Jiří Poslední. Poděkování patří nejenom jemu, že nás provedl klášterem se zajímavým výkladem, ale všem organizátorům tohoto semináře.
Za všechny přítomné kronikáře Rudolf Hrdlička
Žáci soutěžili V prosinci 2009 proběhl již 5. ročník odborné soutěže oborů kuchař – kuchařka. Letošním soutěžním tématem byl ovocný salát v moderní úpravě. Soutěžili dvojice a úkolem bylo zhotovení 1 kg ovocného salátu. Soutěžící předložili odborné porotě malou ochutnávku a zbytek ovocného salátu upravili k vystavení na určenou výstavní plochu. Za Integrovanou střední školu Stod soutěžily žákyně II. ročníku Bártová Sabina a Brabcová Silvie a získaly 2. místo v soutěži. Jejich práci si můžete prohlédnout na snímku. Vítězství si odvezli žáci Střední školy zemědělské a potravinářské z Klatov a na 3. mís-
Pátrání po dokumentech Vážení čtenáři,
Obracíme se na vás se žádostí o pomoc při pátrání po dokumentech, které se týkají vlakového nádraží a budovy pošty na Stříbrské ulici ve Stodě. Pro potřeby archivu města by nám pomohly jakékoliv dokumenty a fotografie, jak před rokem 1945, tak i po něm. Dokumenty budou okopírovány a budou vám neporušené vráceny zpět. Dokumenty k zapůjčení laskavě přineste na sekretariát na radnici. Předem vám za zapůjčení děkujeme. L. Jungbauer, místostarosta
tě skončili žáci z Hotelové školy v Mariánských Lázní. V další akci žáci Integrované střední školy Stod předvedli svoje umění ve velkém sále Kulturního domu ve Stodě. Připravili pro rodiče a širokou veřejnost přehlídku všech činností, které se odehrávají nejen ve škole, ale i v mimoškolní výchově. Žáci učebního oboru kuchař (-ka) – číšník (servírka) pro pohostinství se postarali o občerstvení přítomných a to nejen v připravené kavárně, ale i při výrobě palačinek, při míchání nápojů apod. Žáci učebního oboru kadeřník – kadeřnice připravili ukázky z účesové tvorby a celé
Výběr nejbližších akcí pořádané DDM Stod
odpoledne se postarali o pěkná pódiová vystoupení. Škoda, že nepřišlo žáky podpořit více diváků. Bylo se na co koukat. Tímto bych rád poděkoval žá-
kům a pedagogům a všem, kteří si našli v předvánočním čase chviličku a podpořili Den školy, děkujeme.
Ing. Martin Jurák, zástupce ředitele pro praktické vyučování a výchovu mimo vyučování
• V Plzni 22. 2. 2010 od 8 do 14 hod. pořádáme KP ve florbalu dívek a chlapců ZŠ, na kterém startuje i Stodské družstvo dívek. Vše proběhne ve sportovní hale TJ Lokomotiva Plzeň, Úslavská ulice. • 10. 2. 2010 Školní florbalová liga - 2. kolo pro žáky 1. stupně ZŠ - od 8 hodin ve sportovní hale ve Stodě • Ve Stodě 17. 3. 2010 od 8 do 14 hod. pořádáme OP v aerobiku určený pro ZŠ.
Rozpočet města Stod na rok 2010
1111 1112 1113 1121 1122 1211 1332 1334 1341 1343 1347 1351 1361 1353 1511 2460 4112 4116 4121 4134 103 2119 2169 2299 2321 3314 3319 3412 3612 3613
Rozpočet v tis. Kč Daňové příjmy Daň z příj.fyz.osob ze závis.č. 6 000 Daň z příjmů fyz.osob z sam.výd.činnosti 900 Daň z příjmů fyz.osob z kapitál.výnosů 450 Daň z příjmů právnických osob 7 000 Daň z příjmů právnických osob za obce 4 000 Daň z přidané hodnoty 12 000 Ostatní daně a poplatky Poplatek za znečišťování ovzduší 20 Odvody za odnětí půdy z poz.fondu 10 Poplatek ze psů 100 Poplatek za užívání veř.prostranství 50 Poplatek za prov.výher.hr.přístrojů 450 Odvod výtěž.z provoz.loterií 200 Správní poplatky 5 000 Spr.poplatek - autoškola 350 Daň z nemovitostí 4 950 Nedaňové příjmy Splátky půjček př.od obyvatelstva 20 Přijaté dotace Neinv.přij.dotace ze SR- (stát.správa) 17 682 Ostat.neinv.přijaté dotace ze SR (Úřad práce) Příspěvky obcí za žáka 1 000 Převody z vlastních fondů Převody z rozpočt.účtů /techn.úč./ 190 800 Odvětvové třídění zdrojů Lesní hospodářství 500 Příjmy z úhrad vydobytých prostorů 45 Pokuty - živnosten.,staveb. 30 Ostat.záležit.v dopravě- pokuty OSD 1 500 Odvád.a čišť.odp.vod, naklád.s kaly 300 Činnosti knihovnické 25 Ost.záležitosti kultury 1 500 Ostatní tělovýchovná činnost 400 Bytové hospodářství 6 500 Nebytové hospodářství 700
3632 3639 3722 3723 3725 4351 6171 6310
103 221 222 231 232
233
3113 3231 3314 3319 3341 3349 3399
3412 3421
3612 3631 3632 3633
Pohřebnictví Kom.sl.a úz.rozv./vč.prod. a pron.poz.a nem. Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů Využív.a zneškodňování komun.odpadů (EKO KOM) DPS Činnost místní správy Obec.příjmy z finančních operací /úroky,divid/ Běžné příjmy celkem Příjmy - celkem po konsolidaci II. Rozpočtové výdaje Lesní hospodářství Pozemní komunikace Silniční doprava Pitná voda Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly Záležit.vod.toků, vodohosp.děl (Mikroregion Radbuza) Základní školy ZUŠ Činnosti knihovnické Ostatní záležitosti kultury Rozhlas a televize Ost.záležitosti sdělov.prostředků Ost.záležit.kultury a sbor pro občanské záležitosti Sportovní zařízení v majetku obce Využití volného času dětí a mládeže - DDM Bytové hospodářství Veřejné osvětlení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inž.sítí
50 5 500 1 400 20 700 15 100 200 270 467 79 667 600 5 000 130 50 200 3 245 3 900 300 80 3 660 10 90 50 2 600 1 620 4 450 1 491 100 1 000
3639 Komun.služby a úz.rozvoj 12 000 3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 50 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 1 400 3723 Sběr a svoz ostatních odpadů 1 250 3729 Ostatní nákládání s odpady 100 3799 Ostatní ekologické záležitosti 10 4319 Soc.péče a pomoc star.a zdrav.post. 72 4351 DPS 200 4356 Pečovatelská služba Touškov 1 057 517 - 527 Krizové situace - Ochrana obyvatelstva 214 5512 Požární ochrana - dobrovolná část 300 6112 Zastupitelstva obcí 1 900 6171 Činnost místní správy 27 378 6310 Obecní výdaje z finanč.operací 2 000 (úroky,poplatky bank., ostatní platby daní) 6320 Pojištění komerční (majetek) 306 6330 Převody vlastním fondům v rozpočt.územní úrovně 190 800 6399 Ostatní finanční operace: finanční operace (daně placené obcí) -pol. 5362 4 000 služby peněž.ústavů a pojíštění (auta) - pol. 5163 250 dotace a dary obce (charita, neziskové org. atd.) 452 Odvod a penále za porušení rozpočt.kázně (22 BJ) 9 280 Běžné výdaje celkem 281 595 Výdaje - celkem po konsolidaci 90 795 Rozdíl běžných příjmů a výdajů v roce - schodek 11 128 Financování - splátky úvěrů z min. let - pol. 8124 2 956 Pokrytí schodku a splátky úvěfů z přebytku roku 2009 14 084 4134 Sociální fond - dotace 800 6330 použití (pol. 5342) 800 Vyvěšeno: 1. 12. 2009
Jiří VLK v.r., starosta města
zprávy
Pojďte s námi do říše fantazie… Stodští letečtí modeláři
„Maškarní 2010“ Svět dětských přání a představ nalezne své útočiště 28. února na maškarním reji ve Stodě. Od 14:00 hodin se to bude ve velkém sále Kulturního domu ve Stodě jen hemžit princeznami, námořníky, vodníky a jinými pohádkovými postavami, z nichž pak budou vybrány nejhezčí masky, na které budou čekat krásné ceny. Nebude chy-
byli v loňském roce úspěšní
bět ani tombola, hry a různé atrakce pro děti. Na rodiče pak bude čekat možnost zpříjemnit si odpoledne setkáním s přáteli a občerstvením. Těšíme se na setkání a přejeme hodně nápadů a šikovné ruce při vytváření masek. Pracovníci DDM Stod
Klub leteckých modelářů ve Stodě v loňském roce nezahálel a opět sbíral úspěchy na významných soutěžích. Ze všech úspěchů je třeba nejvýše vyzdvihnout sedmé místo Václava Jiřince v soutěži Světového poháru v kategorii větroňů F1A konaného v květnu 2009 v Táboře na letišti Všechov. Vašek ještě vybojoval sedmé místo na Mistrovství České republiky v kategorii F1A. Na tomto mistrovství se náš klub podílel i organizačně, když při jeho pořádání spolupracoval s modelářským klubem z Plas. Dlouhodobě nejoblíbenější a nejúspěšnější
kategorií v našem klubu jsou však modely poháněné gumovým svazkem a to především kategorie F1G a P30. Mistrovský titul v těchto kategoriích jsme však domů tentokrát nepřivezli, soupeři byli tentokrát lepší, ale palmu vítězství v seriálové soutěži PI-liga v obou kategoriích získal další člen našeho klubu Milan Bejček. Při výčtu úspěchů nesmíme zapomenout ani na mládež, Ondřej Sýkora se stal žákovským krajským přeborníkem v kategorii kluzáků A3. Na snímku vidíte model kategorie F1G za letu. -pb-
Pracovní návštěva
Kde to bylo?
Dnešní fotohádanka je opravdu těžká. Snímek byl pořízen před druhou světovou válkou. Jako nápovědu prozradíme, že zde byla prodejna stavebního materiálu a uhelné sklady.
-lj-
Před Štědrým dnem a před první Adventní nedělí, nás, pana Cícha, paní Krausovou a mne zavály pracovní povinnosti do Záluží do klášterního statku Gigant za panem Korcem. Již z dálky nás zaujaly nové, krásně červené tašky na střechách téměř všech objektů. Na dvoře panoval čilý pracovní ruch. Přesto, že tak “vysoké” datum, počasí stavbařům přálo. Byl příjemný slunný den. Přes obrovský dvůr k nám běželi dva nádherní bílí labradoři, zasyčely na nás husy, které zřejmě unikly “svatomartinskému” hodování a kolem nohou se nám líně protáhla kočka. Pan Korec nás mile přivítal a hned nás pozval na obhlídku právě chystané vánoční výstavy. V půd-
ních prostorách, pod mohutnými původními trámy, na nás dýchla atmosféra zapomenutých časů. Pevně doufám, že mnoho z vás, čtenářů stodských listů, jste ji rovněž navštívili. Rozhodně to stálo za to. Pan Korec se nezapomněl “pochlubit” novým přírůstkem do technické expozice a to “mopedem…”, s čímž udělal radost hlavně panu Cíchovi – (“nojo, holt chlapi”). Po té, co nám předal přepravku s hračkami (asi z padesátých let minulého století), které nám zapůjčil na vánoční výstavu do Stoda – doufám, že i tu jste navštívili, nás ještě zavedl do prostor, kde probíhala renovace původních chlévů na obytné a reprezentační prostory. Viděli jsme čerstvě odhalené re-
nesanční klenby, původní pískovcové portály u dveří, zachovalou dlažbu, kterou prý přemístili v téměř neporušeném stavu z horních pater sem do budoucí “vinárny”. Z dosud syrových zdí zářila nová vitrážovaná okna s vyobrazením sv. Víta a sv. Václava, patronů zdejší kaple. Bylo toho spousta k obdivování. Přeji panu Korcovi dostatek sil a samozřejmě i vlivné mecenáše, aby své dílo dotáhl do zdárného konce ku radosti své, jeho rodiny a nás všech, kteří budeme rádi navštěvovat četné akce pořádané právě v Gigantu, budoucí barokně renesanční perle našeho regionu. Děkuji Irena Tomanová
zprávy
Bohemians Puhoi - 3. část
Ten dělá to a ten zas tohle...
„Ke konci druhého roku jsme již zkultivovali část pralesa a vytvořili malé záhony, kde pěstujeme rajčata a obilí. Po sklizni jsme z obilí v železném mlýnském stroji umleli mouku a začali péct výborný chléb. A ze zrní jsme také pražili meltu - náhražku kávy,“ psal ve svém deníku jeden z osadníků. Ale zlepšení přicházelo pomalu, dokonce takové základní potraviny jako mléko bylo obtížné získat. Jedna rodina koupila na splátky za 12 liber krávu. Ale trvalo tři roky,než ji splatila z prodeje vajec a slepic z Aucklandu, kam je přes 30 mil chodil pravidelně prodávat otec rodiny. Zvláště život žen byl plný dřiny. Vstávaly ve tři hodiny ráno, uklidily své malé chatrče, umyly se, rozdělaly oheň a připravily snídani. V šest hodin již byly připravené s motykami a rýči jít pracovat spolu s muži až do jedenácté dopoledne. Pak pospíchaly domů připravit oběd. Celé odpoledne znovu těžce pracovaly. Domů se vracely, až když byl čas připravit večeři. Mezitím musely pečovat o děti, prát prádlo a šít. Muži stavěli domy a bojovali se záplavami bahna. Přes všechnu trýzeň a problémy museli osadníci psát příbuzným nadšené dopisy. Jak jinak si vysvětlit, že se k nim v roce 1866 přidala druhá skupina přistěhovalců, vedená Lawrencem Schischkou.“ Co vás vedlo do této divočiny?“ zaznamenal manžel Kathleen Mooney setkání jednoho z osadníků s novými přistěhovalci. „Tvoje dopisy,“ odpověděl Schischka. A Vinzent Wenzlick, který přijel
... a platilo to i v den, kdy se v odpoledních hodinách zaplnila 3. A. Byli tu nejen kluci a holky, kteří sem chodí každý den, ale i maminky, tatínkové, babičky, ba i starší i mladší sourozenci. Po roce se všichni zase sešli, aby společnými silami připravili dekorace na vánoční jarmark. U jednoho pracovního centra vznikaly pod rukama dětí i dospělých svícny, jinde se zdobily perníčky, tu se drátkovaly kamínky, tu se odlévalo ze sádry. Pracovalo se, povídalo, pil se čaj a pojídalo cukroví. Pro všechny byl odměnou pohled na dokončené výrobky. Rodičům i prarodičům patří dík za upečené perníčky, za med do nich i do čaje, za cukroví, za nápady a za výrobky, které vznikaly už doma. A všem patří dík za to, že si v předvánočním shonu našli čas na společně strávené odpoledne.
Těžké začátky našich krajanů na druhé straně zeměkoule
s druhou vlnou, si zapsal: „Pláč, ne z radosti, ale ze zoufalství, nás ovládl, když jsme se dívali na příslušníky první vlny, jak nás vítali shromážděni na břehu. Snadno jsme v jejich tvářích četli tři roky mizérie.“ První výdělky: Komunita přežila veškeré obtíže a začala se ohlížet po všech možných způsobech, jak si vydělat peníze. Jedním z významných zdrojů příjmů byl prodej dřevěných šindelů. Ty vyráběli muži, vysekávali je do správného rozměru, ženy je pak svazovaly po sto kusech a táhly po skluzavce dolů k řece, kde se nakládaly na pramici a odvážely k ústí řeky do moře. Tam šindele čekaly, dokud nepřiplula loď a neodvezla je po moři do Aucklandu. Jenže místní nikdy nevěděli, kdy to bude, a tak hromady šindelů museli každý den kontrolovat, dokud loď nepřipluje. Jakmile je naložili a loď s nákladem odplula, musel se někdo z vesnice rychle vydat pěšky po třicetimílové cestě do Aucklandu a doufat, že do přístavu dorazí dřív než náklad. Hrozilo totiž, že šindele ukořistí a prodá někdo cizí. Zpočátku dostávala vesnice za šindele velice málo peněz, ale s koncem válek o půdu a s objevením zlata na poloostrově Coromandel začala stoupat poptávka po stavebních materiálech, ceny rapidně vzrostly a s nimi i příjmy. Na vrcholu poptávky dostávali dvacet šilinků za tisíc kusů šindelů - peníze tolik potřebné na nákup dobytka a nářadí.
Osadníci také do Aucklandu dopravovali kmeny stromů totara, které se v přístavu používaly jako piloty. Stromy kauri se využívaly na stavbu domů, dřevem ze stromů rimu se topilo a z kůry se vyrábělo dřevěné uhlí. Kromě toho začali osadníci sbírat na stromech cizopasné houby a prodávat je Číňanům. Mladá země nabízela i další možnosti obživy. Mnoho svobodných mužů následovalo kapitána Krippnera a bojovalo v koloniálních válkách o půdu. Za to byli vládou odměněni, každý dostal 50 akrů půdy na dobytém území v Ohaupo u Hamitonu. Většina z nich se rozhodla odejít z Puhoia zabydlet se v Ohaupo. Další se vydali těžit ze země zkamenělou pryskyřici stromů kauri nebo pracovat do zlatokopeckého Thames. Ale největší příležitost k výdělku poskytl osadníkům nový projekt ministerského předsedy Vogela. Ten se rozhodl vynaložit ohromné množství peněz na stavbu nových komunikací - silnic i železnic. Nové silnice tak ukončily izolaci vesnice Puhoi a navíc přinesly významné příjmy. Aby získali státní zakázky, vytvořili Češi spolupracující týmy a peníze si pak dělili mezi sebou. Plat 5 až 6 šilinků za den změnil jejich životní standard. Příště si povíme o dalších vlnách osadníků z Čech, o dalších jejich osudech .... Zpracoval Rudolf Hrdlička z geografického časopisu - Koktejl Autor článku - Martin Slíva
holky, kluci a paní učitelka ze 3. A
Pozvánka do Chotěšova 20. 2. Dětský maškarní karneval
od 14 a od 20 hodin ŠIBŘINKY v Národním domě, hraje slečna Pilnáčková klávesy (14 h), QUINTET MUSIC BAND (20 h), bohatá tombola, pořádá Odbor sportu pro všechny Chotěšov.
Statistika dopravních nehod v okrese Plzeň – jih za rok 2009 Statistika, kterou vám předkládáme se týká okresu Plzeň – jih. Do statistiky není počítán několikakilometrový dálniční úsek, který okres protíná. Poskytovaná data jsou za období od 1.1.2009 do 31.12.2009. Rádi bychom upozornili, že statistika dopravních nehod je při srovnání s předcházejícími lety ovlivněna skutečností, že účastníci v některých případech nemusí dopravní nehodu Policii ČR ohlásit. Jedná se o tyto případy: • Nedošlo k úmrtí nebo ke zranění osoby. • Nevznikla jiná škoda, než na vozidlech (např. dopravní značka, plot...). • Škoda na některém z vozidel zjevně nepřesahuje 100 000 Kč. • Po dopravní nehodě lze zabezpečit obnovení provozu na komunikaci. V okrese Plzeň – jih policisté během roku 2009 zaevidovali celkem 363 dopravních nehod, díky kterých našlo smrt
8 lidí. Celkem bylo zraněno 211 účastníků silničního provozu, z toho 3 byli zraněni těžce. Celková hmotná škoda se vyšplhala k částce necelých 25 miliónů korun. V obci se havarovalo celkem 148 krát. Mimo obec 215krát. Alkohol byl prokázán u 45 viníků dopravních nehod. Ve 4 případech byl jako důvod dopravní nehody zjištěn střet se zvěří. Nejčastější příčinou dopravní nehody byl v 169 případech (46,6% ze všech nehod) NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY. Do tohoto pojmu se řadí: nedodržení bezpečné vzdálenosti, jízda v protisměru, couvání, nevěnování se řízení, atd. Silnice I. třídy mají na svědomí celkem 126 nehodových událostí (34,7% ze všech nehod), 4 mrtvé a 114 zraněných. Podle statistiky byly nejhorší měsíce červenec a srpen. Během období letních prázdnin šetřili policisté celkem 68 dopravních nehod, při kterých zemřely
3 osoby a dalších 36 jich bylo zraněno. Nejbezpečnějšími měsíci na jihoplzeňských silnicích byly březen a říjen. Pokud se na nehodovost podíváme z hlediska jednotlivých dnů, pak zjišťujeme, že nejvíce řidiči havarovali v pátek v odpoledních hodinách. Oproti tomu nejmenší nehodovost zaznamenali policisté v pondělí a pátek v ranních a dopoledních hodinách. V nočního době nejčastěji postihly dopravní nehody řidiče, kteří vyjeli se svým vozidlem z pátku na sobotu. Pro porovnání se v roce 2008 stalo 1028 dopravních nehod. Na silnicích zahynulo 9 lidí a dalších 247 jich bylo zraněno, z toho 4 těžce. Celková hmotná škoda přesáhla částku 48 miliónů korun. V obci se havarovalo celkem 448krát. Mimo obec 580krát. Alkohol byl prokázán u 44 viníků dopravních nehod. Ve 102 případech se řidiči střetli se zvěří.
Obecné informace Celkem DN Úmrtí Těžké zranění Lehké zranění Alkohol u viníka DN DN v obci DN mimo obec Střet se zvěří
2009 363 8 3 202 45 148 215 3
2008 Rozdíl s 2008 1028 -665 9 -1 4 -1 243 -41 44 +1 448 -298 580 -365 102 -99
Dle místa DN Silnice 1. třídy Silnice 2. třídy Silnice 3. třídy
2009 126 82 91
2008 Rozdíl s 2008 425 -299 211 -129 229 -138
Příčina DN 2009 Vysoká rychlost 133 Nesprávné předjíždění 10 Nedání přednosti 34 Nesprávný způsob jízdy 169 Technická závada 4
2008 Rozdíl s 2008 266 -133 24 -14 113 -79 511 -342 5 -1 por. Bc. Pilař Libor
Příspěvky do příštího čísla Stodských listů přijímáme v městské knihovně nejpozději do 20. února 2010.
kultura Kulturní kalendář
— Prodej slepiček —
Kontakt: MKS Stod tel.: 379 209 481 e-mail:
[email protected]
Únor
Drůbež Červený Hrádek, firma Dráb opět prodává slepičky snáškových plemen Hisex hnědý, Tetra hnědá a Dominant žíhaný, kropenatý, černý a modrý. Stáří slepiček 17 - 20 týdnů Garantujeme začátek snášky maximálně do 4 týdnů od data prodeje.
Výstava fotografií Miluše Líbenkové v infocentru na radnici do 26. února, pořádá MKS.
9. 2. – 16. 3. Kurz LADIES LATINA pro pokročilé (6 lekcí) od 18.30 hodin v kulturním domě, pořádá MKS.
13. 2.
20. 2. 25. 2. 26. 2. 28. 2. Březen 11. 3. 13. 3.
Masopustní průvod městem, ve 14. 00 hodin vychází průvod z radnice, vepřové hody od 10 hodin v kulturním domě, kde po skončení průvodu následuje maškarní zábava, vyhodnocení nejlepších masek, tombola. K tanci a poslechu hraje hudba všech žánrů pod taktovkou tiskového mluvčího purkmistra, pořádá MKS. Taneční zábava v kulturním doně od 20 hodin, hraje kapela PARADE MARCH, pořádá p. Teršl. Žákovský koncert v zasedací síni radnice od 17.30 hodin, pořádá ZUŠ. Divadelní představení „Koza aneb kdo je Sylvie“ – mírně pikantní záležitost týkající se každého z nás, zakázaná pro puritány a nevhodná pro děti, v kulturním domě od 19.30 hodin. Předprodej vstupenek v infocntru na radnici, pořádá MKS.
Cena 138,- / 148,- Kč/ks - dle stáří. Je možno si telefonicky objednat i slepičky 10 týdenní - cena 95,- Kč / ks Prodeje se uskuteční: Stod - ve čtvrtek 18. března 2010 ve 14.50 hod - u čerp. stanice Eurotank Případné bližší informace:
tel: 728 605 840, 606 490 805, 415 740 719, 728 165 166
Maškarní bál od 14 hodin v kulturním domě, pořádá DDM. Výstava fotografií Lubomíra Jungbauera v infocentru na radnici do 31. března, pořádá MKS. „Všechnopártička“ - pořad s Karlem Šípem a Josefem Náhlovským v kulturním domě 19.30 hodin, předprodej vstupenek od 11. února v infocentru na radnici, pořádá MKS. Taneční zábava v kulturním domě od 20 hodin, hraje kapela KRUCIPÜSK, pořádá p. Teršl.
25. 3. Žákovský koncert v zasedací síni radnice od 17.30 hodin, pořádá ZUŠ. 29. 3. – 2. 4. Velikonoční výstava v zasedací síni radnice s ukázkami lidových zvyků, pořádá MKS.
30. 3.
Velikonoční jarmark od 14 hodin před budovou 1. stupně ZŠ v Hradecké ulici, pořádá ZŠ.
Změna programu vyhrazena
Aktuální informace na www.mestostod.cz
V infocentru na radnici je v prodeji poslední číslo časopisu Vítaný host ZIMA 2009 za 45,- Kč, kde najdete tipy na výlety za krásami Plzeňského kraje. Dále nabízíme sběratelům pamětní turistickou známku a jubilejní dopisnici (korespondenční lístek) vydané k 10. výročí založení Mikroregionu Radbuza.
Sněhové nadělení Že bylo naše město zasněžené i v minulých staletích dokládá i vzácný snímek ze 7.února 1889.
Neznámý autor vyfotografoval tehdejší dřevěný most přes Radbuzu z okna Hammerschmidova domu (č.p.
161) v dnešní Muzejní ulici. Fotografie pochází z archivu města. -lj-
Kde to bylo – vyluštění Pro vyluštění fotohádanky jsem použil starý snímek z náměstí šedesátých let minulého století, kdy mezi zaniklý obchod židovské rodiny Bernardů a dům pana Bárka byla vestavěna nová samoobsluha (dnešní TUTY). V minulém roce navštívil radnici starý pán z USA, který sháněl informace o svých příbuzných. Stodská větev rodiny Bernardů se bohužel nevrátila z koncentračního tábora.
Stodské listy vydává město Stod. Redakční rada: D. Myslíková, L. Jungbauer, H. Krausová. Kontaktní adresa: MěÚ Stod, ČSA 294, 333 01 Stod, tel. 379 209 480. Odpovědný redaktor: D. Myslíková. Registrováno OÚ Plzeň-jih 003249/95. Příspěvky jsou bezplatné, honoráře nevyplácíme. Vyhrazujeme si právo pravopisných korekcí. Design a koncepce:
Tisk a graf. úprava: Dail spol. s r.o. • Domažlice tel. 379 778 700 • e-mail:
[email protected]
