Slovo předsedy. Slušné žití a podnikání Člověk má před sebou vždy nějaké cíle, ke kterým se snaží s větší či menší zarputilostí

12/2004

 Veškerý veterinární obchod pod přísnou kontrolou našich a EU veterinářů  Z 19. valné hromady Českého svazu zpracovatelů masa  Dušan Vaněk: Chybí úcta k potravinám  Slavnostní vyhlášení Kovářova vesnicí roku v Programu obnovy venkova  Zájem o zvěřinu stoupá  Maso devíti druhů aneb božíhodová pečínka LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Ročník XIII. • 14. prosince 2004 • Cena 12 Kč

Čáry máry fuk

Ing. Zdeněk Šimánek * 21. 1. 1945 + 19. 11. 2004

Dobrý obchodník musí být nejen tak trochu psycholog, ale i kouzelník. A naučit se umění prodat i to, co by za běžných okolností nemělo šanci na odbyt, vyžaduje trpělivost, citlivost a ctižádost. Tou oplývají manažeři, samozřejmě jen ti dobří, kteří jsou potom v obchodě nad zlato. Musí vědět například to, že jedním z důležitých vjemů zákazníka je čich. Podle typu vůně se liší i chování zákazníka. Pokud ucítí v supermarketu levanduli, dostaví se pocit odpočinku a jistého uvolnění, kdy je ochoten strávit nákupem i víc času. Vůně jídla vytváří dobrou náladu. Psychologové tvrdí, že navozuje vzpomínky z dětství, které si často idealizujeme, člověk je spokojený a přístupnější k nabídkám. Vůně okurky prý má vliv na zajímavý vjem, kdy se místnost jakoby protahovala, zatímco odér pečínky ji naopak vjemově zmenšuje. Velmi záleží i na způsobu nabídky zboží. Příjemná, upravená a familierní prodavačka prý dokáže zvýšit tržby až o 240 %. A ochutnávky? To je zcela zvláštní kapitola nabídky zboží. Je ověřeno, že běžný zákazník rád ochutnává, zvláště když se dobrota nabízí zdarma. Je dokázáno, že se nejen ochutnává, ale následně i velmi stoupne odbyt nabízeného zboží, a to podle průzkumů až o 85%. Pravým účelem ochutnávek je ale určitá skrytá hra na nervy, na citlivou stránku lidské povahy. Po ochutnávce se totiž většině lidí dostaví pocit vděčnosti a začne se cítit trapně, že jen tak ochutnával, a často si proto i něco koupí. Ostatně na skrytou strunu vděku obchodníci zabrnkají častěji a využívají i lidské důvěřivosti. Příkladem je nabídka velkých slev. Užívání cedulí, které informují o slevě, je jeden z taktických tahů obchodníků. Před uváděním výrazných slev totiž skoro s určitostí předcházelo mírné zvednutí cen, o němž se nehovořilo ani neinformovalo. A co teprve když obchody vyhlašují krach? Nikdy to neznamená, že by končily se svou činností, jednoduše se zviditelňují a lákají zákazníky do svých tenat. Výzkumy ukázaly, že těmito obchodními triky se prodejnost zboží zvyšuje běžně o 32–35%. Je to umění, na jehož mnohdy kýčovitosti staví supermarkety růst svých obratů. Pro dodavatele zboží z toho plyne ponaučení, že i oni by měli víc stavět na marketingu a nápaditosti, aby z této hry na výhodnost nabídky měli částečný profit. E. Línková

Vydavatelství Agral s.r.o. a redakce Řeznicko/uzenářských novin přeje svým čtenářům příjemné prožití svátků vánočních, hodně zdraví a úspěšný start v novém roce 2005.

Slovo předsedy Slušné žití a podnikání Člověk má před sebou vždy nějaké cíle, ke kterým se snaží s větší či menší zarputilostí dostat. Jen málokdy najde čas, aby se zastavil a zamyslel se, jestli svůj cíl vytyčil správně, rozhlédl se, jestli ho vítr nesvedl z cesty nebo jestli se cíl na dosah ruky neschoval za malým mráčkem. Stejné je to i v podnikání. Jen naše cíle jsou více ovlivněny větším množstvím vlivů okolo nás. Proto se nemůžeme, i když se to navenek ledakdy zdá, rozhodovat tak, jak se rozhodujeme v soukromí. Měníme své postoje, korigujeme cíle. Jeden cíl by však měl zůstat vždy oporným bodem – slušně žít a podnikat. Dařilo se nám to v letošním roce? Doufám, že ano. Nebyl to pro náš obor jednoduchý rok. Ovlivnil ho náš vstup do EU, spojený s řadou úkolů. Jsem si vědom, že o této problematice padlo již mnoho slov. Splnění veterinárních hygienických parametrů pro naše podniky přece bylo stanoveno na konec roku 2003. Dalo by se tedy předpokládat, že pouhé čtyři měsíce již nemohou s ničím zahýbat. Ano, mnozí byli připraveni na konci roku, jiní ještě finišovali v březnu. Neslyšel jsem, že by si ale někdo po splnění všech kritérií a obdržení oválného či kulatého razítka hlasitě vydechl. Hurá do Evropy!? Pár týdnů po otevření hranic přijela Evropa v kamionech k nám. Nejdříve pro jatečná zvířata a po zvýšení cen masa s chladírenskými návěsy s výrobním masem z Dánska, Holandska a Německa. Kam se poděly ony avizované obrovské zásoby masa v Polsku, odhadované na množství, které je schopno zaplavit náš trh? Byla to lekce umravňující prvňáčka ve škole, ukazující na sílu naší produkce v kontextu s evropskou. Pro nás mnoho, pro evropské obchodníky pár set tun levné suroviny. Dosud v zásadě vyrovnaná bilance našeho „zahra-

ničního“ obchodu není od května povzbudivá. Vyvážíme především živá jatečná zvířata, dovážíme maso v částech. Výkony jatečních provozů zákonitě klesly. Nedaří se nám prozatím vyvážet masné výrobky. Pro další prosperitu našich podniků – tedy oboru, bude velice důležité zachovat a pokud možno rozšířit veškeré činnosti s vysokou mírou přidané hodnoty. Máme k tomu přece všechny předpoklady. Mnoho věcí se podařilo narovnat ve vztahu k dodavatelům jatečných zvířat. Je dobré, že došlo k exportům živých prasat, aby si všichni mohli v praxi osahat podmínky dodávek na německé jatky. Nevěřím, že budeme zemí, ze které budou masivně živá zvířat proudit do sousedních jatek. Je třeba také říci, že došlo k prvním importům jatečných zvířat nejen z Polska, ale také z Holandska a Německa k nám. Přes některé mediální proklamace nevěřím v žádné vážné rozpory mezi námi, českými zpracovateli a producenty masa. Jistě se všichni z nás individuálně dohodneme a ví to dnes i naši obchodní partneři. Nevěřím, že ještě někdy budu mít tu čest, aby před mým podnikem proběhla demonstrace zemědělců za vyšší nákupní ceny. Proč by to dělali? Když se nedohodneme, budou prodávat jatkám sousedním a je jedno, jestli českým či německým. Proč ne?! Je to přece otázka nejen ceny, ale i partnerských vztahů, finančních záruk a pravidelných plateb. Je dobré, že se nám podařilo spolu se Svazem chovatelů prasat dohodnout jednotnou základní klasifikační masku pro nákup jatečných prasat. Všichni z nás se máme od čeho odrazit. Každý z nás si může vypracovat masku zcela odlišnou podle jeho potřeb, ale již existuje porovnání. Je dobré, že zahájila činnost klasifikační agentura pro kontrolu provádění nákupu jatečných zvířat a došlo k jednotnému výkladu zpeněžování. Věřím, že tak dojde k omezení často nesmyslných, bohužel ale i pravdivých útoků proti našemu oboru. Je jen věcí každého z nás, jak se na svojí základní ceně dohodne se svými dodavate-

li. Ano, systémů je celá řada. Pro někoho nesrozumitelných, komplikovaných. V nákupu proběhlo v krátkém období příliš mnoho změn a bude to jen vyžadovat čas, aby se zkalený písek zase usadil na dně a prostředí se stalo průhlednější. Pokud nedojde v příštím roce k celoevropskému propadu farmářských cen, bude muset u nás dojít obecně ke zvýšení cen masných výrobků. Bude to nepopulární krok, který je však nevyhnutelný. Naše podniky přece nemohou dlouhodobě pracovat na hraně ziskovosti. Výrazné snížení nákupních cen jatečných zvířat jen u nás je nereálné a navíc by způsobilo odliv suroviny a další snížení výkonů jatek. Dlouhodobé setrvání cen masných výrobků na nízké hladině vytvoří tlak na vyšší využívání bílkovinných náhrad s dopadem na snížení jakosti masných výrobků a jistě i na jejich spotřebitelskou oblibu a spotřebu. Nebojím se říci, že podržení cen potravin – masa – na nízké úrovni bylo po našem vstupu do EU i otázkou politickou. Rozhodující pro narovnání prodejních cen je však dnes síla a postavení výrobních podniků na trhu v kontextu s obrovskou konkurencí vnitrooborovou a v obchodní síti. Asi bych se znovu opakoval ve slovech – roztříštěnost, chybějící lídr trhu, nízká specializace, nahraditelnost každého z nás aj. Nadcházející rok jistě vytvoří ještě vyšší tlak na snížení provozních nákladů, na objem prostředků pro financování provozu, na finanční tok. Nevěřím, že v tomto roce budeme skloňovat termíny modernizace, výstavba, nové vybavení, ale spíše termíny jako nákupní a prodejní ceny, splatnost, produktivita práce, obchodní zdatnost. Je reálné počítat i se zahraniční konkurencí, která si bude jistě hledat místo i na našem trhu. Obávám se, že tyto ekonomické tlaky budou mít mnohem silnější selektivní tlak na naše podniky než veterinární hygienické požadavky EU. Teprve nyní se bude projevovat finanční zdraví našich podniků. Přeji Vám do nového roku 2005 zdraví dvojí – osobní i podnikové. Přeji Vám klidný a spokojený rok, který si už všichni opravdu zasloužíme. Přeji Vám, aby jste měli co nejčastěji onen hřejivý lidský pocit, že jste dosáhli svůj cíl slušného žití a podnikání. Ladislav Steinhauser

Zdeněk Šimánek je jeden z těch, o kterých můžeme říci, že věnovali našemu oboru celý život. Vyučil se řezníkem a uzenářem ve SOU v Třešti, absolvoval Střední průmyslovou školu technologie masa v Praze a následně Vysokou školu chemicko technologickou v Praze. Po vojenské základní službě se v roce 1973 vrací zpět domů na Vysočinu – do Studené. V roce 1980 nastupuje jako ředitel závodu v Žirovnici, ale po dvou letech jde zpět, odkud vyšel. Tentokrát však na nejvyšší funkci – ředitele masokombinátu Studená. Vedl závod v období jeho největšího rozkvětu – rozbíhání nového provozu, budování výroby tepelně neopracovaných masných výrobků, získání a udržení exportního povolení. Byl zde opravdu doma, mezi svými. Byl pyšný na závod, na svoji práci. Nemohl chybět ani u zakládání Společenstva řezníků a uzenářů Čech Moravy a Slezska. Od roku 1994 byl členem dozorčí rady a v roce 1997 byl zvolen předsedou představenstva Společenstva. Byl předsedou ve velmi těžkém období postprivatizačních krizí. Byl tím, který se vší svojí energií snažil prosadit jednotu našeho stavu. A je třeba říci, že se mu to po celé jeho působení dařilo. V roce 1999 na vlastní žádost ze zdravotních důvodů z funkce předsedy Společenstva odešel, členem představenstva však zůstal až do roku 2000. Po vstupu holdingu Satrapa do Studené se v roce 1997 rozhodl z podniku odejít. Nešel ale daleko – do Krahulčí – Masozávodu Krahulík. Neskláněl se nikdy před problémy a s jeho známou zarputilostí se snažil po řeznicku se vším porvat. Bojoval tak i se svojí nemocí. Ze začátku, jako by pro něho ani neexistovala, jakoby ani nestála za zmínku, jakoby byla jen jedním z řady malých problémů, které každodenně řešil. I ona však byla zarputilá – pomalu mu ubírala sílu. V srpnu letošního roku odešel do invalidního důchodu. Zdeňku, ztratil jsem v Tobě kamaráda. Když jsem před pár měsíci stál před sochou býka ve Studené, nemohl jsem na Tebe, právě zde u Tvého rodného podniku, nevzpomenout. Byl jsi vždy čestný chlap, řezník, který uměl vzít za práci. Ředitel, předseda, který se nebál porvat se za obor. Čest Tvé památce Ladislav Steinhauser

Zemřel bývalý generální ředitel masného průmyslu, Josef Kohout Tak už to v životě chodí. Právě v čase, kdy čteme v řeznických novinách paměti starého generálního ředitele, tak nám zemře. Je nám to všem líto. Je sice pravda, že se každý nedožije tak krásného věku. Josef Kohout zemřel těsně po tom, co oslavil 88 let. Tento mimořádně inteligentní, činorodý, pracovitý a vytrvalý člověk se narodil v pekařské rodině v Chlumci nad Cidlinou. Již od dětství říkal, že bude řezníkem. Tomuto řemeslu se nejen vyučil, ale také v něm vynikal. Jeho mistři využívali jeho intelektu a zručnosti a posílali jej do krámu prodávat. Pochopitelně že uměl celé řemeslo. Nejvíce se však proslavil jako krámský, který v podstatě neměl konkurenci. Byl opravdovým mistrem a reprezentantem našeho řemesla. Po roce 1948 si jej všimli funkcionáři a brzy jej jmenovali ředitelem. Josef Kohout dálkově vystudoval Průmyslovou školu technologie masa. Byl ředitelem v Táboře, na Pražských jatkách a 12 let byl generálním ředitelem masného průmyslu, v té době ještě generálním ředitelem českého a slovenského masného průmyslu. Po politických neshodách se v roce 1970 opět vrátil na prodejnu. Poté pracoval jako vedoucí velké prodejny v Praze. Důchodu si však neužil, protože do svých 75 let pracoval na prodejně jako prodavač a bourač. Jeho pracovitost a životní elán byl pro nás velkým vzorem. Až do smrti se zajímal o dění v masném průmyslu. Byl čestným členem Českého svazu zpracovatelů masa. Závěrem je třeba dodat, že každý, kdo Josefa Kohouta znal nebo s ním spolupracoval, si ho nesmírně vážil. Proto na něj budeme vždy s úctou vzpomínat. Čest jeho památce. Radko Pastor

2

Z D O M O VA

Jak je to s vrtohlavostí v ČR

Pokud jde o vrtohlavost ovcí a střečkovitost skotu a koní, tak lze považovat tyto projevy napadení larvami různých druhů střečků u nás za opravdu málo časté. Spíš jen v učebnicích a v kabinetech škol lze spatřit obrázky či preparáty s larvami střečků tu v mozku postiženého zvířete, tu pod kůží či usazené v žaludku. O co jde? Několik různých druhů střeč-

ků – létavého hmyzu připomínajícího mouchy či ovády – naklade do těla hostitele vajíčka, ze kterých se vyvinou larvy, které jeho tělem složitě putují. Někteří střečkové vajíčka nakladou do nosní dutiny, jiní pod kůži. Larvy se pak krevním řečištěm a vlastním přičiněním dostanou do mozku, například u malých přežvýkavců, či pod kůži, zpravidla na hřbetě skotu či

koní. „Zralé“ larvy se pak provrtají ven a tím znehodnocují kůži tak, že je k dalšímu zpracování nevhodná. Zkrátka, napadení střečky chovaná zvířata trápí a jeho důsledky jsou nepříjemné nepřímo i pro chovatele. Proto se také v chovech hospodářských zvířat používají léčivé odčervující přípravky, které se aplikují především u zvířat, která se pasou. Potom se odčervuje dvakrát ročně. Před vyhnáním na pastvu a pak na podzim, po návratu z pastvy. Nyní je právě vhodná doba, kdy je nejvyšší čas navrátilce z luk odčervit. Střečkovitostí může trpět i spárkatá zvěř lesní, tj. srnci a jeleni. Nevyzpytatelné projevy střečkovitého srnce kdysi popsal, myslím, spisovatel Jan Vrba; srnec byl znám v honitbě tím, že „tančil“ krok vpřed, dva kroky vzad. Až po jeho odlovení se zjistilo, že měl v mozku larvy střečků. Proto dnes myslivci dávají do korýtek u krmelců srnčí a jelení zvěři odčervovací přípravky. Člověka střečci neohrožují ani přímo, ani nepřímo, to znamená, že mu nekladou vajíčka pod kůži či do nosu, ani nehrozí nebezpečí z případného požití střeččí larvy z masa. Pokud se o střečkovitosti či vrtohlavosti u lidí hovoří, je to zpravidla kvůli nevyzpytatelnému chování některých, čili jen v přeneseném slova smyslu.

Obchodní názvy a realita Kdo dával při přírodopisu pozor, jistě ví, že pavouk má osm nohou anebo třeba, že zajíc nepatří mezi hlodavce, ale mezi zajícovité. Určitě prospěšné je také například vědět, že ryba nemá prsty nebo že neexistuje ryba jménem holandský pstruh anebo že v Baltském moři nežijí sardinky. Je totiž dobré umět v obchodě rozlišit obchodní názvy od názvů odborných. Ty obchodní mají především za cíl přilákat pozornost zákazníka. Na rozdíl od jiných obchodních názvů, které nenechají nikoho na pochybách, že jde o obchodní název a nikoli o název odborný, může být zákazník popleten. Samozřejmě že každý ví, že ryba nemá prsty a vý-

robek nabízený jako ony „rybí prsty“ je ve skutečnosti rozemleté rybí maso připravené ve strouhance obalených válečcích rovnou ke smažení. Podobně každý jistě správně usoudí, že „domácí uzené“, nabízené v každém druhém řeznictví, nepochází z čuníka, kterého choval řezník na dvorku za krámem. Stejně tak moravské uzené není určitě všechno z Moravy. Jasné také bude, že lumpfischkaviar nebude pocházet z jesetera, ale z nějaké „lumpen“ rybky. Za určitě nezavádějící lze považovat názvy jako treska a la losos či kuře a la bažant. Horší to už bude s výše zmíněnými pstruhy či sardinkami. Proto je asi na místě, aby si zákazník uvědomil, že v tržní síti nabízené potraviny byly shledány orgány

veterinárního dozoru jako zdravotně nezávadné a že jejich značení musí odpovídat příslušným právním normám. Aby se tedy zákazník opravdu dozvěděl, co kupuje, ať si přečte etiketu podrobně, i když někdy by skoro potřeboval zvětšovací sklo. Pak si může přečíst drobným písmem „blízko“ obchodního názvu latinský název skutečně nabízené rybky či opravdové složení výrobku. Pak se třeba dozví, že pod holandským pstruhem se skrývá stříbrnice, baltickou sardinkou se rozumí šprot, anebo že krabí maso je ve skutečnosti maso z tresek či sleďů, stejně jako že nabízené maso z langust je z aljašské tresky a obsahuje zdravotně nezávadné aroma a barvivo.

Veškerý veterinární obchod pod přísnou kontrolou našich a EU veterinářů To, co je jedinou zárukou bezpečnosti potravin na komunitárním trhu - jednotný kontrolní systém – to se stalo skutkem. Letošní rok je tím přelomovým datem, kdy pro celou EU platí jednotný veterinární informační systém TRACES. Naše republika jej přijala díky připravenosti a technologické vyspělosti Státní veterinární správy ČR okamžikem přijetí ČR do EU. Právě proto, že SVS ČR věděla, že starší evropský informační systém ANIMO nahradí zmiňovaný systém TRACES, mohla se včas na novou situaci připravit. O co jde? Veterinární informační systém TRACES, který je zaváděn na základě rozhodnutí Komise č. 24/2003 a č. 292/2004, má za cíl dokonale monitorovat a upravovat obchod zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř EU a zároveň kontrolovat v místě určení veškeré zásilky s veterinárním zbožím ze třetích, tj. nečlenských zemí. Najet na tento nový systém není pro pracovníky státního veterinárního dozoru vůbec jednoduchý. Po první vlně školení, kdy bylo pro každou krajskou veterinární správu proškoleno kolem čtyř pracovníků, je na řadě další vlna, kdy se proškolují pracovníci z inspektorátů krajských veterinárních správ. Proč tomu tak je? Práce s programem TRACES je práce s počítačovým programem, do kterého odpovídající inspektoři nevratně vkládají určité části veterinárního osvědčení pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř EU, a to u těch, u kterých platné předpisy vyžadují

předchozí oznámení (Směrnice Rady 90/ 425/EHS, Směrnice 89/662/EHS a Nařízení Parlamentu a Rady č. 1774/2002). Kladem tohoto informačního systému je jednak to, že se tzv. zásilka s veterinárním zbožím nemůže ztratit, a jednak to, že přijímající strana dostává předem avízo, že je zásilka na cestě. Snad není třeba připomínat, že společného trhu EU se smějí zúčastnit pouze ty subjekty, které jsou pro tento trh schválené a registrované konkrétní krajskou veterinární správou. Určitě stojí za zmínku, jak je to s veterinární kontrolou zásilek z členských

i nečlenských zemí. Příslušná krajská veterinární správa reaguje na obdrženou informaci ze systému TRACES tak, že v místě určení se kontroluje každá zásilka zvířat z nečlenských zemí. Při obchodu v rámci EU se fyzicky kontroluje namátkově 20 % zásilek. Všechny zásilky i zvířata se kontrolují u těch zemí, kde není stejná nákazová situace jako v naší republice. Při obchodování živočišnými produkty s členskými státy EU se provádí v místě určení namátková a „nediskriminační“ kontrola. ČR má jediné vstupní místo do EU, a to pohraniční veterinární stanici v Praze Ruzyni, zde se pochopitelně do systému TRACES vkládají veškeré informace o všech veterinárních zásilkách, které tímto místem projdou, a to včetně tranzitu. Celý systém je propracován do mnoha podrobností, veterinární zásilky jsou například rozděleny do skupin, kromě zvířat například skupiny pro maso a jedlé droby, nebo ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, anebo surové kůže a kožky a usně. Je tedy zřejmé, že odpovídat za obchod veterinárním zbožím, za jeho odbavování, kontrolu a příjem, mohou z veterinárního hlediska jen pracovníci státního veterinárního dozoru. Je též plně v souladu s legislativou EU, že jedinou zodpovědnou osobou za toto, tj. i za práci se systémem TRACES, je nejvyšší veterinární autorita v zemi. V našem případě Státní veterinární správa ČR a jí řízené krajské veterinární správy se svými inspektoráty. SVS ČR

Nabízím po ČR přepravu masa a uzenin, s možností i ve visu V1/2 a Hl/4, dvěma skříňovými vozy s chlazením na 2,5t. a l,9t. Nabízím 100 % spolehlivost a dlouholetou praxi v oboru. Požaduji vstřícnost a solventnost. Možnost práce PO–NE i v noci, možné zajištění nových odběratelů. Výchozí a cílová stanice Ždár n/Sázavou, zprostředkování a upozornění odměním.

Tel: 606 656 225, 566 659 445.

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA TECHNOLOGIE MASA Navrátilova 15, Praha 1 110 00

Nabídka pro školní rok 2005/2006 DENNÍ STUDIUM 29-44-M/001 Technologie potravin zaměření: zpracování masa čtyřleté denní studium pro absolventy devátých tříd základních škol Studium zahrnuje teoretickou výuku odborných i obecně vědních předmětů, potřebných pro získání základní orientace v oblasti potravinářských technologií, zejména technologie zpracování masa, i praktický nácvik dovedností důležitých pro uplatnění v oboru. 29-48-M/001 Technologie potravin zaměření: konzervace potravin čtyřleté denní studium pro absolventy devátých tříd základních škol Studium je zaměřeno na získání znalostí o složení všech surovin zpracovávaných v potravinářském oboru. Seznamuje s nejnovějšími metodami a způsoby konzervování potravin při zachování vysoké kvality a biologické hodnoty výrobku. Tento obor je považován za velmi vhodný pro budoucí práci v celé obchodní sféře. DENNÍ NÁSTAVBOVÉ STUDIUM 29-44-L/502 Potravinářská technologie zaměření: zpracování masa dvouleté denní studium pro vyučené v oboru řezník-uzenář

Studium je zaměřeno na teoretické rozšíření poznatků a doplnění praktických znalostí absolventů středních odborných učilišť. DÁLKOVÉ STUDIUM 29-44-L/502 Potravinářská technologie zaměření: zpracování masa tříleté dálkové studium pro vyučené v oboru řezník-uzenář Studium je určeno pro vyučené uchazeče z řad pracovníků v masném průmyslu, kteří zastávají nebo budou zastávat významné pracovní funkce v provozu a chtějí si doplnit potřebné vzdělání. UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ STUDENTŮ DENNÍHO STUDIA Pro mimopražské studenty možnost ubytování v Domovech mládeže. Stravování ve školní jídelně v blízkosti školy. „DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ“ SE KONAJÍ 14.12.2004, 11.1.2005 od 13.00 do 17.00 hodin Získat podrobnější informace, případně si dojednat osobní návštěvu, je možno na tel. čísle 222 230 808, 222 231 895, fax: 222 231 668 http://www.spstm.cz/ mailto:[email protected] MVDr. Lubomír Rosůlek, ředitel školy

3

Z P R AV O D A J S T V Í S VA Z U – N A B Í D K Y – I N F O R M A C E

Z 19. valné hromady Českého svazu zpracovatelů masa, která se konala dne 10. listopadu 2004, v Kulturním domě ve Větrném Jeníkově

Program: 1. Zahájení a procedurální záležitosti valné hromady 2. Zpráva o činnosti ČSZM od 18. valné hromady 3. Zpráva dozorčí rady o hospodaření ČSZM za 1. – 6. měsíc 2004 4. Schválení rozpočtu ČSZM na rok 2005 5. Schválení vyloučení členů z ČSZM z důvodu neplnění členských povinností 6. Volba zástupců do dozorčí rady ČSZM 7. Změny stanov ČSZM 8. Diskuse 9. Závěr Předseda VH: Ing. Jan Vítů Zapisovatel VH: Jan Katina Ověřovatelé zápisu VH: Robert Váhala, Ing. Karel Uttendorfský. Skrutátoři VH: Bc. Karel Hřídel, Vladimír Merunka, Filip Königsmark, Jaroslav Horák, Martin Horník Před zahájením 19. valné hromady ČSZM prezentovali pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu krátký informační blok, ve kterém se zaměřili výhradně na upřesnění podmínek aktuálně vyhlášeného 2. kola výběrového řízení na výběr bouráren a mrazíren pro zpracování a uskladnění hovězího masa. Smyslem tohoto řízení je výběr společností, se kterými bude SZIF spolupracovat v případě vyhlášení intervenčních nákupů hovězího masa Evropskou komisí. Podrobné informace lze dodatečně získat na SZIF u Ing. Jany Myšákové (tel: 222 871 524, e-mail: [email protected]). Ad 1.: a) Valnou hromadu zahájil Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc., předseda ČSZM, přivítal přítomné členské subjekty a konstatoval, že valná hromada je schopná usnášení a může přijímat platná rozhodnutí. Ing. Jan Vítů byl následně zvolen do funkce předsedy valné hromady. Ad 2.: V rámci bodu č. 2 programu jednání VH vystoupil Jan Katina, výkonný ředitel ČSZM, se zprávou o činnosti ČSZM od 18. valné hromady. Seznámil přítomné členské subjekty s hlavními okruhy činnosti Svazu v daném období, přičemž mezi komentované body zařadil popis vývoje legislativních prací v rámci potravinářského průmyslu ČR, aktuální témata uváděná informačním servisem ČSZM, kulturně společenské akce pořádané Svazem, informace o přípravě valné hromady CLITRAVI 2005 a popis činnosti odborných sekcí a pracovních skupin. Na závěr této zprávy VŘ vyzval členské subjekty, aby se častěji a ve větší míře vyjadřovaly ke svým aktuálním problémům, aby Svaz byl touto cestou schopen zřetelně identifikovat jejich zájmy a plnit tak plnohodnotně svoji funkci. Na zprávu VŘ navázal předseda ČSZM, doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc. Ve svém vystoupení zhodnotil situaci v oboru zpracování masa po vstupu ČR do EU, konstatoval, že mezi tuzemskými zpracovateli masa stále neexistuje tolik potřebný subjekt s rozhodujícím podílem na trhu a pojmenoval nejzávažnější problémy, které tento obor obecně postihují: –

– – –

– –

obtížná ekonomická situace (ceny základních surovin vzrostly až o cca 60% na běžnou úroveň v západní Evropě, realizační ceny přitom na tento trend nereagují), obor nedisponuje dostatkem finančních prostředků a podnikům schází provozní kapitál, podniky za této situace nesplňují kritéria pro čerpání finančních prostředků z fondu SAPARD, podniky se nespecializují a z toho důvodu je zde nadbytek produkce identických výrobků na relativně malém trhu, to je příčinou tvrdého konkurenčního boje a neúspěšnosti podniků v oblasti zvyšování realizačních cen, tvrdý konkurenční boj podniků způsobuje názorovou nejednotnost uvnitř oboru, z důvodu neexistence subjektu s rozhodujícím po-

dílem na trhu jsou všichni dodavatelé obchodních sítí nahraditelní. Doc. Steinhauser uvedl, že výše popsaná situace v nadcházejícím období povede k zavádění úsporných opatření v podnicích, snižování výrobních kapacit, prohlubování specializace výroby a fúze zpracovatelských firem. Pro zlepšení podnikatelského prostředí musí Svaz ve spolupráci se státními orgány dále pracovat na plnění své základní vize “rovné podmínky pro všechny“. Doc. Steinhauser jménem představenstva poděkoval pracovníkům odborných sekcí za vynaložené úsilí a odvedenou práci, která vedla např. k přípravě klasifikační masky pro jatečně opracovaná těla prasat, nebo k publikaci katalogu výsekových a výrobních mas. Ad 3.: a) V rámci bodu č. 3 programu jednání VH vystoupil Ing. Jan Vítů, předseda dozorčí rady ČSZM, se zprávou DR o hospodaření ČSZM za 1. – 6. měsíc 2004. Personální složení dozorčí rady bylo v prvním pololetí roku 2004 neměnné, dozorčí rada byla až do konce volebního období tvořena trojicí Ing. Jan Vítů, Ing. Karel Uttendorfský a Ing. Jan Boček. Předseda DR dále uvedl, že v hospodaření Svazu za uvedené období nebylo shledáno nedostatků. Ad 4.: V rámci bodu č. 4 programu jednání VH vystoupil Jan Katina a představil návrh rozpočtu ČSZM pro rok 2005. Konstatoval, že návrh rozpočtu je sestaven vyrovnaným způsobem a byl ve stanoveném termínu rozeslán členské základně na vědomí. O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací a návrh představenstva byl přijat jednomyslně, všemi hlasy přítomných členů s hlasovacím právem. Ad 5.: V rámci bodu č. 5 programu jednání VH přednesl Jan Katina návrh představenstva na vyloučení společností Jatky Třebíč Antoň spol. s r.o. a Season s.r.o. z řad členů ČSZM, a to z důvodu neplnění členských povinností vyplývajících ze stanov ČSZM, článku 6, odstavce 3. Jelikož žádný z členských subjektů nepřednesl své návrhy či protinávrhy, vyzval předseda VH přítomné členy s hlasovacím právem k hlasování o návrhu představenstva. O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací a návrh představenstva byl přijat jednomyslně, všemi hlasy přítomných členů s hlasovacím právem. Ad 6.: V rámci bodu č. 6 programu jednání VH vystoupil Ing. Jan Vítů, předseda VH, s vyhlášením jmen nominovaných kandidátů na obsazení funkcí členů dozorčí rady ČSZM pro volební období let 2004 – 2008 (pozn.: dozorčí radu ČSZM tvoří tři volení zástupci členů Svazu). Následně představil doposud navržené kandidáty a vyzval všechny přítomné členy s hlasovacím právem k případnému doplnění navržených kandidátů o další návrhy z pléna. Jelikož žádný z členských subjektů nepřednesl jakékoliv doplňující návrhy, vysvětlil předseda VH způsob nadcházející volby členů dozorčí rady ČSZM a vyzval přítomné členy s hlasovacím právem k hlasování o předloženém návrhu kandidátů. Po ukončení hlasování a vyhodnocení jeho výsledků předseda VH oznámil, že bylo skrutátorům odevzdáno celkem 22 hlasovacích lístků, z nichž všechny byly vyplněny platným způsobem.

6. ročníku semináře „Údržnost masa a masných výrobků“. Dále informoval přítomné účastníky o přípravách 7. ročníku, který se uskuteční v září příštího roku a bude tématicky zaměřen na technologie výroby trvanlivých tepelně opracovaných a fermentovaných masných výrobků. V reakci na příspěvek MVDr. Gayera vystoupil doc. Steinhauser a vyzdvihl vysokou profesionální úroveň časopisu MASO a důležitost tohoto již tradičního semináře pro celý obor, v této souvislosti zvláště ocenil přínos práce MVDr. Gayera.

Poté předseda VH vyhlásil výsledky volby členů dozorčí rady ČSZM:

Zvoleni

Nezvolen

Jméno

Členský subjekt

Počet hlasů

Ing. Jan Vítů

Vysočina a.s.

17.116

Ing. Karel Uttendorfský

ZŘUD – MK Polička, a.s.

17.116

Ing. Zdeněk Maška

Jan Prantl, MP Žirovnice

14.724

JUDr. Jan Rytíř

Milkagro a.s., MK Martinov

832

Ad 7.: V rámci bodu č. 7 programu jednání VH vystoupil Jan Katina a představil návrh změn stanov ČSZM. Konstatoval, že v rámci úprav byla ze stanov vyňata ustanovení týkající se Dohody o roční smluvní ceně za poskytované služby a informace. Tímto krokem je sledováno zvýšení flexibility systému výběru poplatků členských subjektů za poskytované služby a informace. Při každé budoucí modifikaci tohoto systému tak nebude nutné zasahovat do znění stanov. V předneseném návrhu se nově vyskytuje povinnost členských subjektů plnit rozhodnutí orgánů Svazu, tzn. usnesení VH. Představenstvu je zároveň rozšiřována pravomoc na pozastavení výkonu členských práv takového subjektu, který např. nerespektuje usnesení VH nebo jinak závažným způsobem neplní své členské povinnosti. Následně předseda VH vyzval přítomné členské subjekty k přednesení případných návrhů či protinávrhů. Jelikož žádný z členských subjektů nepřednesl své návrhy či protinávrhy, vyzval předseda VH přítomné členy s hlasovacím právem k hlasování o návrhu představenstva. O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací a návrh představenstva byl přijat jednomyslně, všemi hlasy přítomných členů s hlasovacím právem. Jan Katina dále představil návrh usnesení 19. valné hromady ČSZM, který pro rok 2005 specifikuje způsob zpoplatnění služeb a informací poskytovaných Svazem. Předseda VH poté vyzval přítomné členské subjekty k přednesení případných návrhů či protinávrhů. Jelikož žádný z členských subjektů nepřednesl své návrhy či protinávrhy, vyzval předseda VH přítomné členy s hlasovacím právem k hlasování o návrhu představenstva. O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací a návrh představenstva byl přijat většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. Ad 8.: a) V rámci bodu č. 6 programu jednání VH vyzval Ing. Jan Vítů, předseda VH, všechny přítomné členské subjekty k přednesení svých diskusních příspěvků. b) Do diskuze se přihlásil MVDr. Petr Gayer (České a slovenské odborné nakladatelství), poděkoval představenstvu Svazu za spolupráci při organizaci

c) Dalším řečníkem v diskuzi byl pan Hubert Gejdoš, zástupce společnosti Inpost spol. s r.o. Pan Gejdoš vznesl požadavek, aby Svaz neposkytoval služby subjektům, které nejsou členem, přidruženým členem nebo čestným členem ČSZM. Doposud Svaz v těchto jednotlivých případech vykonával servis za úplatu (např. kompletně zajišťoval misi ruských veterinárních inspektorů v masozpracovatelských závodech, bez ohledu na členství navštívených podniků v ČSZM). Tímto podnětem se bude zabývat představenstvo Svazu. d) Následně diskutovaná témata navázala na hodnocení doc. Steinhausera o aktuálním stavu oboru zpracování masa. Do této diskuze byli zapojeni všichni účastníci valné hromady, přičemž diskutovány byly zejména tyto problematiky: – pomoc jednotlivých členských zemí EU s úhradou nákladů na likvidaci SRM, – pomoc jednotlivých členských zemí EU s likvidací zásob masokostní moučky, – výše a způsob úhrady nákladů na veterinární prohlídku v jednotlivých členských zemích EU – pomoc jednotlivých členských zemí EU s úhradou nákladů na monitoring BSE. Jedná se o okruhy otázek, které mají významný ekonomický dopad zejména na provozovatele jatek, a které v případě nejednotného přístupu různých členských zemí EU narušují konkurenční prostředí na evropském trhu. Z této diskuze vyplynula potřeba zjištění stavu státní podpory v těchto zemích a následná komunikace s Ministerstvem zemědělství ČR, směřující ke sjednocení podmínek. Tímto podnětem se bude zabývat představenstvo Svazu. Doc. Steinhauser v souvislosti s tímto bodem opětovně vyzval členské subjekty, které o tuto problematiku projevují zájem, aby prostřednictvím sekretariátu ČSZM poskytly představenstvu detailní podkladové informace o svých celkových nákladech souvisejících se státním veterinárním dozorem v daném závodu. Ad 9.: V rámci bodu č. 9 programu jednání VH poděkoval doc. Steinhauser všem členům původní dozorčí rady za vynaložené úsilí v průběhu uplynulého volebního období. Dále poděkoval organizátorům 19. VH ČSZM, zejména Střední průmyslové škole technologie masa za poskytnutí dostatečného počtu skrutátorů, poděkoval také všem přítomným za účast a připojil přání mnoha úspěchů v další činnosti, poté 19. valnou hromadu ČSZM ukončil. ČSZM

Učitel Václav Vejpustský – šedesátníkem Jihočeský rodák, bohem nadaný uzenář, absolvent naší průmyslovky, dlouholetý učitel a vedoucí školních dílen Střední průmyslové školy technologie masa, se dožil 60 let. Vychoval několik ročníků absolventů této školy. Děkujeme za to, co nás během praxe naučil. Vynikal mimo jiné také v tom, že nás učil lásce k tomuto našemu uzenářskému řemeslu. Proto díky. Přejeme mu, aby se jeho zdravotní stav zlepšil a také, aby neztratil svůj šarm a vztah k životu. Za jeho žáky Martin Pastor

Koření, kořenicí směsi a technologické přípravky pro výrobu uzenin

P R O K VA L I T U R A D Ě J I Výhradní zastoupení v ČR:

Kdepak, pašíku, tohle není Ježíšek!

(sch)

ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice

tel.:

387 412 761

Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle Praha 9 - Újezd nad Lesy

tel./fax: tel./fax: tel.:

387 412 481 461 632 813 281 970 443

4

Z D O M O VA

Dušan Vaněk: Chybí úcta k potravinám

Nad dalším vývojem v potravinářství jsme se společně zamýšleli s ředitelem Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky docentem ing. Dušanem Vaňkem. Během rozhovoru se vyjadřoval především k cenám potravin.

Potraviny jsou u nás navíc morálně podhodnocené. Jistě, že svou roli v tom hraje i nízká cena některých druhů. Lidé například po sobě na fotbale házejí koblihy. Chybí úcta k chlebu. Tu je třeba vrátit, mimo jiné i cenovou politikou.

Jaký předpokládáte další vývoj cen u potravin? To je dnes nejvíce opakovaná otázka v médiích. Bez ohledu na vyjádření ostatních, jsem již v 90. letech říkal, že ceny potravin se musí přizpůsobit cenám v Evropské unii. Jinak nemohou být zemědělci konkurenceschopní. Společnosti se předkládá vývoj cen potravin ve spojení s nutností dotovat zemědělskou výrobu. To není správné, ani přesné vyjádření ekonomických vazeb. Na svůj profit si zemědělci musí přijít.

Už v roce 1997–1998 zveřejnili experti Evropské unie studii z oblasti potravinářství. Byla to jakási sonda do tohoto oboru. Mimo jiné evropští ekonomové došli k závěru, že již před vstupem do Evropské unie a následně i po přistoupení by ceny potravin měly v České republice pozvolna stoupat, a dosáhnout tak kýženého navýšení až o 30%? Jak se k této výši růstu cen staví vaše výzkumy a jaký je váš osobní názor? To bylo trochu na úrovni strašení a je-

den segment se vyňal z celého souboru ekonomických prvků. Potraviny si zaslouží zlepšení cen, ale vidíme to tak na úrovni jejich růstu o 8–10%. Vyňal bych potraviny i ze souboru strategických surovin, jako je nafta a paliva celkem, kde zdražování bývá i skokové. Je škoda, že se rozumně nedokázali zemědělci a potravináři za uplynulých skoro 15 let mezi sebou domluvit a nestanovili si oboustranně akceptovatelné mantinely v cenové politice. Nyní dochází až k určité vendetě a producenti ve snaze získat lepší farmářské ceny, vyvážejí. Krátkodobý profit je nezpochybnitelný. Jde ale o to, jak dlouho potrvá. Vyvážejí se komodity, jejichž produkci si Evropská unie velmi přísně hlídá a třeba mléko, jehož se to týká především, je v režimu kvót a ty si unie zejména velmi přísně střeží. Česká republika v době vyjednávání měla navíc možnost dosáhnout na národní kvótu 3,2 miliardy litrů mléka, to se ale nepodařilo splnit. Nedovedu si dnes představit co bychom dělali, kdyby skutečně Evropská unie tuto kvótu schválila. Zejména dnes,kdy nenaplňujeme ani produkci 2,8 miliardy litrů. Je to strategická chyba a naší snahou by mělo být plnit národní kvótu a až teprve potom se zamýšlet nad tím, komu co prodat. Není tu ale i problém s nadbytkem zpracovatelských kapacit? Obecně je známá pravda, že mléčný sektor by byl vytížen tehdy, kdyby bylo 65% kapacit v chodu a zhruba 35% kapacit zmizelo z trhu. Velké podniky se udrží a když nějaké menší provozy firma uzavře, nestane se nic „horšího“, než co v obdobné podobě dlouhodobě prožívala prvovýroba. A co možná kapitálová infiltrace do českých firem? Zatím to nebylo až tak masové.

Kapitálová síla nadnárodních koncernů je tak velká, že se tohoto kroku zahraničních firem obávám. Dá se bohužel čekat zásah tohoto směru. Řada firem má již dnes v České republice ve svém portfoliu zahraniční kapitál a tento trend bude sílit. Nakonec žabomyší války mezi producenty a zpracovateli, jichž jsme stále svědky, tomu nakonec jen pomáhají. Řadu let jsme volali po smíru. Již za ministra Jana Fencla jsme bojovali proti prosazení plánu vybudovat svozný rajon na mléko, který měl být podle německých zpracovatelů od Hradce Králové až do Drážďan. Z pohledu Evropské unie se totiž tato plocha jeví na úrovni jednoho okresu, a není žádným problémem z takové vzdálenosti svážet mléko do jedné velké zpracovatelské německé firmy. Z našeho pohledu se sice zdá být například jihočeská Madeta obrem, z pohledu Evropy je to ale zpracovatelská firma, která ve srovnání s dalšími evropskými giganty je na žebříčku co do velikosti na cca 45. místě. To samé je u zpracovatelských firem masného průmyslu nebo z hlediska mlýnů a pekáren. To by si oba čeští partneři měli uvědomit. Zemědělci se snažili prostřednictvím odbytových družstev vytvořit koncentrované a tím i silnější organizace, které by byly schopné lépe vyjednávat s odběrateli jejich produkce. Až tak se to ale ani odbytovým družstvům nedaří, a proto se podle vyjádření zemědělců snaží ceny vyjednat i jinde nelze se jim až tak divit, to dělá každý podnikatel. Efekt utváření odbytových organizací zatím nenastal v té míře, jak se dalo očekávat. Ani nastavená dotační pravidla tomu nepomohla. I když šla určitá finanční podpora na vybavení kanceláří odbytových družstev, není vše tak, jak se předpokládalo. Jistou výjimkou je Agropork a následně i Centroodbyt, kde je činnost

této odbytové organizace na úrovni a ukazují ostatním cestu. Chci říci, že je to však vždy v prvé řadě o lidech, kteří mají nejen schopnosti, ale i vůli naplnit určitý projekt. Máme tu poslední článek, který je nejsilnější, a nejvíc zasahuje do trhu a tvorby cen. Jak se dá v budoucnosti krotit tento určitý cenový diktát, který je dobrý pro řetězce, ale ne už pro zpracovatele a zemědělce. Pan premiér Gross zemědělcům na jejich jednání ve Skalském Dvoře nedávno řekl, že je třeba zlepšit právní rámec této problematiky a stanovit přísnější pravidla hry, která by řetězcům ubrala na volnosti v diktátu cen. Není už ale pozdě? Je to podle mého názoru něco jako chytání kočky za ocas. Pravidla cenotvorby tu měla mít mantinely už na začátku 90. let, kdy na český trh vstupovaly první řetězce. Byli jsme příliš otevřenou a naivní společností, která nechala řetězce masivně se umisťovat na domácím trhu. Dnes dokonce již bojují sami mezi sebou podbízivou cenou a subkvalitou, která musí být dolaďována různými vyhláškami. To bylo např. v případě špekáčků a opékáčků. Je skoro pozdě změnit právní klima a obchodní kodex řetězců. Jejich instalace již proběhla, lepší nastavení právních norem je možné, a prospělo by to k lepšímu postavení zbývajících dvou partnerů, producentů a zpracovatelů. Volat po etice se mi v tomto případě jeví jako boj s větrnými mlýny. Co na závěr říci na vrub potravinářství? Určitě bych rád potravinářům a speciálně Potravinářské komoře poděkoval za dobrou spolupráci s naším výzkumným ústavem. Přeji všem hodně úspěchů v novém roce a solidní podnikatelské prostředí. Děkuji za rozhovor: E. Línková

Ceny masa pod drobnohledem odborníka Praha (egi) – Miluše Abrhamová,vedoucí oddělení domácího trhu a zahraničního obchodu Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Praha, patří mezi odborníky na slovo vzaté. Ve výzkumném ústavu se jí řízené oddělení zabývá vývojem cen u masa, sleduje vývozy a dovozy této komodity. „Od doby výskytu BSE se ceny u hovězího masa neustálily a dochází k velkým výkyvům,“ uvedla inženýrka Abrhamová. Vepřové maso podléhá při cenotvorbě zase velkým výkyvům v dovozu a v poslední době má vliv i zvyšující se dovoz jen určitých částí a druhů masa. „Zpracovatelé si vybírají jen určité části pro udržení ceny výrobků. Potřebují udržet ceny kvůli tlaku řetězců. Všichni zpracovatelé se snaží dostat se do řetězců a udržet se tam. Ceny jsou určující,“ dodala. Cena jatečných býků je kolem 40 korun za kilogram v živé váze. Dost býčků se vyváží, ale není to zatím na úkor domácího trhu. „Nejsme tolik zaměřeni na chov masných plemen jako třeba Francie, která je v Evropě největším producentem

skotu na maso,“ uvedla inženýrka Abrhamová. Upozornila na to, že jinak je tomu v produkci vepřů. Tím, že se navíc dovážejí levnější části, a zpracovatel si v zahraničí shání ty části masa, které potřebuje, situaci na domácím trhu s vepřovým masem jen komplikuje. „Producent by byl sice schopen vyprodukovat potřebné množství, ale vývozy vše mění. Zemědělci byli dlouho při produkci vepřového masa ve ztrátě. Ceny nebyly příznivé dokonce ani začátkem roku. Zemědělec vidí i růst nákladů a ani se nesnaží zvyšovat stavy vepřů. Vloni byly náklady na kilogram vepřového masa v živé váze 32–33 korun a to při nízkých cenách přineslo chovatelům velké ztráty. V listopadu zase dokonce cena klesla na 35 korun a tak se nelze divit zemědělcům, že se shánějí po možnostech lepších cen,“ uvedla Abrhamová. Potvrdila, že není ani příliš dobrá cena u drůbeže a pokud jde o živočišnou produkci jako celek, nedá se na tomto podnikání zbohatnout. „Produkce hovězího masa je dokonce trvale ve ztrátě,“ uvedla odbornice. „Náklady nám tvoří ze 60%

krmiva a potom se do nich velmi promítá i technologie chovu,“ dodala. Nedomnívá se přitom, že by čeští producenti

měli vyšší náklady na produkci jatečných zvířat. „Jsou chovy, které jsou ziskové a mají nižší náklady než jaký je průměr. U prasat je chov , kde se dosahuje jen 29 korun nákladů na produkci jednoho kilogramu, ale to je spíš výjimka,“ řekla. Upozornila na nutnost modernizovat stáje a výkrmny, a to stojí velké peníze o nichž se většinou nemluví. Je to stejný příklad nutné rekonstrukce provozů jako tomu bylo v potravinářství. Velké množství potravinářských provozů ještě před vstupem České republiky do Evropské unie dokonce muselo ukončit svou činnost a totéž ještě potká i zemědělské provozy. Zvláště když Evropská komise uvažuje o stejných kontrolách, jaké proběhly u potravinářů za účasti evropských veterinářů a inspektorů. Pokud jde o drůbež, inženýrka Abrhamová uvedla, že naši producenti dosahují nižších nákladů, než je tomu u evropských producentů. „Jsou podniky, které nakupují krmné směsi, jiné si je dokonce produkují a tím si náklady mírně snižují. Před Vánocemi se dovážejí hlavně krůty

z Francie a husy z Maďarska. Nejvíce se ale stále na tuzemském trhu prodávají kuřata. „Francie je na drůbež velmi specializovaná a koupíte tam například tři typy kuřat, odlišená plemenem a dobou výkrmu. Délka výkrmu se promítá do ceny,“ řekla. Na závěr jsme se bavily i o domácích porážkách a samozásobení masem jak jatečných zvířat tak drůbeže. „U prasat velmi klesá podíl domácích porážek. Letos to bude 60 tisíc tun a dá se říci, že z roku na rok klesá podíl porážek o pět tisíc tun,“ řekla Abrhamová. Pokud jde o drůbež, je to zhruba stejný trend. „Letos se z dvorků a zahrad vyprodukuje na 20 tisíc tun drůbežího masa. Počet producentů a drobných chovatelů klesá,“ dodala. Velmi klesly i stavy ovcí. Jak se bude dál vyvíjet trh? Na tuto otázku inženýrka Abrhamová říká, že u prvovýrobců bude záležet na realizačních cenách a schopnosti uplatnit svou produkci na domácím trhu.U zpracovatelů podle ní dojde ještě k redukci kapacit.

Ceny rozhodují o přízni zákazníků Praha (li) – Nejnižší cena v daném městě má u supermarketů rozhodnout o přízni zákazníků. Tak pojali předvánoční trh manažeři řetězce Tesco v boji o zákazníka. „Jsme si jisti, že v této době, kdy se nejen naši konkurenti trumfují v perfektních nabídkách, nízké ceny sehrají svou roli,“ řekl naší redakci manažer prodeje z řetězce Tesco Lukáš Urbánek. Garance nejnižších cen Na podporu cen vyčlenilo Tesco celkem 1,2 miliardy korun. Touto částkou bude až do konce příštího roku dotovat ceny některých výrobků. Dosud se jednalo o 10 položek, jako je kupříkladu mouka, cukr, chléb, olej na fritování atd. Nyní se zvýhodní ceny u 40 dalších položek. Do zvýhodnění cen bude začleněno i zboží drogistické, jako jsou papírové kapesníčky a toaletní papír, dále nápoje, vody, nebo sortiment sycených nápojů tesco cola, tesko tonik, a bohatý výběr suchých potravin zaznamená také zvýhodněné ceny. Dotace se dotknou i dětských bonbonů, salámu Vysočina, rohlíků a housek. „Z našeho pohledu jde o strategii stále stejnou, jsme tu pro každého zákazníka,“ říká Lukáš Urbánek. „Děláme samozřejmě průzkumy, vedeme se zákazníky

diskuze. Chceme, aby měli pocit, že si mohou vybrat kvalitní zboží s nízkými cenami. Mohou si vybrat sortiment jaký chtějí,“ dodal. Nejnižší ceny, každé město jiné? „V tuto chvíli můžeme garantovat, že cena výrobku je nejnižší v daném městě. Proto děláme pravidelné kontroly cen i v dalších supermarketech a snažíme se tak plnit slib. Budeme pokračovat v akčních nabídkách a v akcích. Prohlížíme si regály s 3,5 tisíce výrobky, u nichž jsou trvale nízké ceny. U 50 položek jsme nejlevnější ve městě. Jsme levnější i než jiný výrobce v rámci své akce. Housku například podáváme za 50 haléřů,“ uvedl Urbánek. Jak v praxi probíhá kontrola cen? „Chováme se jako běžní zákazníci. Zkontrolujeme jak cena vypadá, a na základě průzkumu upravujeme ceny. Nejlepší kontrolou je zákazník sám. Starší zákazníci objíždějí a porovnávají. Velmi záhy zjistíme, jestli jsme skutečně nejlevnější,“ řekl Urbánek. Ovoce může být nejlevnější díky dovozu z Polska, kde jsou ceny velmi nízké. Všechno ovoce se kontroluje v centrálním skladu, nelze proto mluvit o nízké ceně z důvodu podřadné kvality. Cena nesmí být dána nízkou

kvalitou. „Spolupracujeme s mateřskou centrálou ve Velké Británii, kde jsou laboratoře a tam byly vyvinuty velmi přísné metody na určování jakosti potravin. Podle těchto metod se dnes postupuje i při kontrole kvality v centrálních skladech. O tom mimo jiné svědčí i výsledky různých soutěží o nejlepší výrobky. Vítězem jedné z takovýchto anket byl například náš salám Vysočina,“ uvedl Urbánek. Potvrdil, že nejde vždy o velké dodavatelské firmy, které zásobují Tesco a týdně jeho více než 200 tisíc zákazníků. „Je pochopitelné, že ani giganty by poptávku neuspokojily. Čerstvé pečivo je lokální záležitost. Velmi oblíbený je například místní pekař v regionu Mělník,“ uvedl. Ovoce a zelenina jsou pořád drahé. Zařazení ovoce a zeleniny do zboží s dotovanými cenami je komerční záležitost. Podle manažerů Tesca to pomůže zvýšit počet zákazníků. „Lidé mají snahu zdravěji jíst. Zajímají se o ochranu zdraví. Vitamíny z ovoce a zeleniny jsou víc a víc žádané a my umožníme, aby byly i lehčeji dostupné. Budeme levnější i než řetězec Liedl.“ Tesco sice dává přednost dodavatelům regionálním, ale to je u sortimentu z oblasti pečiva. Pokud jde o ovoce, které u nás neroste, má Tesco po celém světě

tisíce dodavatelů z různých klimatických pásem, a tím dociluje pravidelnou zásobenost. V poslední době se soustředilo i na maso z dovozu, a připravuje jednu irskou specialitu. Mají jí být stejky z mladých býčků masných plemen dovážené

z Irska. Toto křehké maso bude prý sice o něco dražší, ale Tesco chystá hospodyňkám zpestření sortimentu hovězího masa o specialitu, která prý dosud na českém trhu chyběla. „U masa budou i recepty na rychlou úpravu,“ slibuje Urbánek.

Škoda, že nemáme móře... Představ si Vánoce, škopek salátu a obalovanej Plejtvák obrovskej! (sch)

5

Z D O M O VA

Slavnostní vyhlášení Kovářova vesnicí roku v Programu obnovy venkova Chcete i vy svou Vesnici roku? Praha (li) – Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek předal v jihočeském Kovářově ocenění vítězné Vesnici roku. Letos již podesáté vybralo Ministerstvo pro místní rozvoj vítěze v soutěži Vesnice roku 2004, která je součástí Programu rozvoje venkova. Tato motivační soutěž si dává za cíl povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji jejich okolí a regionu, prokázat široké veřejnosti význam venkova a poukázat na rozmanitost programů podporujících rozvoj venkova,“ řekl František Tlapák tiskový mluvčí ministerstva. „Chci využít zkušeností z Programu obnovy venkova a počínaje příštím rokem zahájit jeho volné pokračování s orientací na děti a mládež,“ řekl ministr Paroubek při slavnostním setkání se zástupci Kovářova. Podle principu komunitního plánování by děti a mládež v neformálních skupinách nebo v rámci školy či existujících organizacích společně diskutovaly a vybíraly vhodné ak-

ce obnovy vesnice, projekčně je připravovaly nebo se na jejich přípravě aktivně podílely a také je realizovaly. „Podmínkou bude dohoda s obcí, jejichž prostřednictvím budeme takové projekty podporovat. Jsem přesvědčen, že se taková orientace programu setká s úspěchem,“ dodal ministr Jiří Paroubek.

síť sociálních služeb. Obyvatelé Kovářova se účastní bohatého společenského života. Jednou z tradic se stalo pořádání Jihočeského folklorního festivalu Kovářov. Obec Kovářov sdružuje řadu spolků. Napomáhá fotbalovému oddílu, sport zde má dlouhou tradici. Život v Kovářově je velmi bohatý, viz www.kovarov.cz.

Doplňkové informace: Obec Kovářov se zúčastnila soutěže již pošesté. K programu obnovy venkova se přihlásila v roce 1994. První písemná zmínka o Kovářovu je z roku 1220. Nejstarší památkou Kovářova je gotický kostel Všech svatých z roku 1220 a předbořický raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba pocházející z 13. stolení. Další architektonicky zajímavou budovou je stará barokní fara z roku 1739. V současné době má Kovářov 663 obyvatel, 23 % je starších šedesáti let. Proto si obec vzala jako jednu z hlavních priorit péči o staré občany a snaží se vytvářet ucelenou

K pravidlům soutěže: Soutěže se mohou účastnit obce nebo jejich sídla vesnického charakteru (tedy ty s méně jak 2000 obyvateli) a zároveň se účastní Programu obnovy venkova svým rozvojovým projektem nebo projekty. Vedle hlavního ocenění titulu „vesnice roku“ je obcím udělováno také ocenění za společenský život, činnost mládeže a péči o zeleň a životní prostředí, další ocenění jsou udělována v oblasti kulturního života obce. Ze strany obcí, je o soutěž každoročně projevován zájem, který vede Ministerstvo pro místní rozvoj k tomu, aby i nadále ini-

ciativy obcí touto formou podporovalo. A to i přes skutečnost, že byl Program obnovy venkova kompetenčně převeden na kraje. Hlavním důvodem je možnost objektivně posuzovat aktivity obcí z různých koutů naší země na celostátní úrovni. Ministerstvo pro místní rozvoj už vzhledem ke své tradici považuje podporu ekonomického a sociálního rozvoje a života venkovských oblastí, kde žije velká část obyvatel České republiky, za svoji základní prioritu a poslání. Celkem se letos do soutěže přihlásilo 238 obcí, což je oproti loňskému ročníku o 17 obcí více. Soutěž je organizována na krajské i celostátní úrovni. Krajský vítěz postupuje do celostátního kola. Celostátní komise navštíví a vyhodnotí vítězné obce krajského kola a vítěznou obec ocení titulem Vesnice roku 2004 a dále udělí 2. a 3. místo v soutěži. V krajských kolech mohou krajské komise udělit ještě následující ocenění:

  

modrou stuhu – za společenský život, bílou stuhu – za činnost mládeže, zelenou stuhu – za péči o zeleň a životní prostředí.

Krajská komise udělí výše uvedená ocenění nejvýše jedné čtvrtině přihlášených obcí. Kromě těchto ocenění může komise udělit:    

diplom za vzorné vedení obecní knihovny, diplom za vzorné vedení kroniky, diplom za rozvíjení lidových tradic, diplom za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena)

Vyhlašovatelé soutěže jsou Spolek pro obnovu venkova, Svaz města a obcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud obce získají ocenění v soutěži Vesnice roku, mohou požádat o finanční prostředky z dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj.

Stav v rozhodujících komoditách Mléko Nákup mléka v období leden až září 2004 celkově dosáhl 1 895 610 tis. l, oproti stejnému období loňského roku došlo ke snížení o 2%. Průměrná realizační cena v lednu až říjnu 2004 dosáhla podle MZe 7,93 Kč/l, což je překonání průměru roku 2003 jen o dvě procenta. Za měsíc říjen došlo ke zvýšení – průměr je 8,06 a tendence pro listopad je cca na průměr 8,15 Kč. Na vyrovnání evropské úrovně ceny to ale nestačí. Právě ceny v chovu skotu nejvíce vyvracejí tvrzení médií, že vyrovnání cen zemědělských výrobců ČR s EU proběhlo. Dlouhodobě stlačená cena pod úroveň nákladů snižovala každoročně stavy dojnic, které klesly na současnou úroveň 425.000 ks. Trend poklesu je třeba zastavit. Signálem musí být výraznější zvýšení ceny mléka – pro rok 2005 na průměr 8,40–8,50 Kč. Po vstupu do EU jsme srovnatelní v ceně másla, v ceně syrového mléka stále nikoliv. V posledních týdnech máme cenu másla dokonce vyšší, než jaká je dosahována v Německu. Pro roky 2006 a 2007 však musíme očekávat pokles cen mléka, protože v EU se zvyšují kompenzační platby na mléko od roku 2004 každoročně o 1,1 centu a je předpoklad poklesu ceny mléka každoročně o 1,5 centu. V roce 2007 v EU – 15 se předpokládá pokles ceny proti roku 2003 až o 6–7 centů – tj, cca 2 Kč při kompenzaci platbou 1,4 Kč (v ČR pouze 55% této částky – vyplácené však formou SAPS na všechny hektary z.p.). Jatečný skot V zatížení skotu na 1 hektar jsme cca na 65% úrovně EU–15. Produkce hovězího a telecího masa podle ČSÚ v období leden až říjen t.r. byla na úrovni 89,1 % oproti stejnému období loňského roku. Průměrná porážková hmotnost se snížila u jatečných býků na 588 kg. Průměrná cena býků v tř. A od počátku roku (38,07 Kč/kg ž.h.) zatím nedosahuje průměru ani r. 1998 (39,56 Kč). Cena zemědělských výrobců se v průběhu roku 2004 začala zlepšovat ve prospěch zemědělců až na 40 Kč/kg, ale rozdíl naší ceny

Čeští potravináři vystavovali v Budapešti Praha (egi) – Prestižní mezinárodní potravinářské výstavy Foodapest, která se konala v Budapešti od 23. do 26. listopadu se účastnily i tři české potravinářské firmy. Drůbežáři z firmy Xaverov spolu se zástupci Šumavského masokombinátu z Klatov předváděli masné výrobky, polotovary a uzeniny. Firma Alima zase představovala různé typy hořčic a majonéz v nápaditých obalech. „Chceme ukázat evropským spotřebitelům náš sortiment,“ řekl generální ředitel firmy Xaverov Zdeněk Štěpánek. Prozradil, že na maďarském potravinářském veletrhu poprvé představili zcela nový výrobní program, masové závitky plněné brokolicí nebo špenátem, či jinými druhy zeleniny. Xaverovští drůbežáři těmito výrobky zpestří předvánoční nabídku. Máme zájem exportovat drůbeží speciality nejen do zemí Evropské unie, ale chceme expandovat i do Chorvatska a do států, které se členy unie stanou až za řadu let,“ dodal. Všechny tři firmy obhájily přísné veterinární a hygienické normy Evropské unie a mají certifikáty potřebné k vývozu.

a váženého průměru EU stále činí 6 až 8 Kč na kilogramu živé hmotnosti. Jatečná prasata V zatížení chovu prasat jsme na úrovni 72% průměru EU–15. Produkce vepřového masa celkem podle ČSÚ za období letošního ledna až října oproti stejnému období loňského roku se snížila na 92,3%. Průměrná porážková hmotnost se snížila u jatečných prasat na 108 kg. Od počátku tohoto roku se ceny zemědělských výrobců za jatečná prasata vyvíjejí velmi kolísavě (průměr za leden až říjen je 32,40 Kč/kg ž.h.), jsou nestabilní, pod výrobními náklady a jsou výrazně pod průměrem r. 2002 i např. r. 1995, tzn. období, kdy byly podstatně nižší náklady na výrobní vstupy (průměrná cena r. 1995 byla 34,41 Kč). Teprve v posledním období jsme se přiblížili k průměru EU a rozhodně zde musíme vyzdvihnout cílenou činnost družstva Centroodbyt. Zdroj: Zemědělský svaz ČR a ČSÚ Pokles živočišné produkce dopadne na potravináře Pokles výroby mléka, jatečného skotu a prasat nutně prohloubí nadbytek krmných obilovin a dále omezí stavy chovaných zvířat. To bude mít vliv na pokles zaměstnanosti v zemědělství i navazujících odvětví zpracovatelského průmyslu. Očekáváme uzavírání potravinářských provozů a růst jejich koncentrace. Je nyní nekorektní zdůvodňovat uzavírání zpracovatelských podniků vývozy zemědělských komodit. Myslím si, že je nejvhodnější doba zahájit jednání s perspektivními zpracovateli o dlouhodobých smlouvách či dokonce o podílech na spoluvlastnictví ve vybraných zpracovatelských podnicích jako rovnocenní partneři. Myslím, že představitelé rozhodujících odbytových družstev prokázali své schopnosti organizovat vývoz zemědělské produkce a srovnat ceny u drůbeže a prasat na úroveň EU, u mléka je situace připravena tak, že tyto ceny mohou být od začát-

ku roku. Zůstává dořešit cena hovězího, kde propad je největší. Musíme si uvědomit, že v dalším období bude podíl ceny za zemědělské komodity v souhrnné ceně potravin klesat a poroste přidaná hodnota potravin. Chceme-li zvýšit příjmy zemědělců z podnikatelské činnosti, bude nutné se podílet na nárůstu přidané hodnoty při dalším zpracování zemědělské produkce. Myslím si, že dlouhodobě se zaměřovat na vývoz nezpracované zemědělské produkce není naším cílem. V zemích bývalé EU– 15 významnou část zpracovatelských kapacit spoluvlastní prvovýrobci a po vstupu do sousedních zemí nabízí spoluvlastnictví tamním zemědělským prvovýrobcům, dodávajícím surovinu. Např.: ARLA–FOOD. Myslím, že je vhodná doba napravit chyby privatizace tohoto sektoru a stále výrazněji se jako prvovýrobci k tomu i sdružovat. Jistě nedosáhne se hned takového úspěchu, jako má Milkagro, a.s., ale je možné jít cestou jako třeba družstvo Agrokrocan v převzetí stávající zpracovatelské kapacity či jako družstvo MLÉCOOP – východočeská divize se záměrem investice na biolíh na zelené louce nebo i cestou záměrného získávání podílu akcií od existujících zpracovatelů dodavateli zemědělské produkce ( řepka – podíl Setuza). Vím, zní to jednoduše, nicméně s nejjednoduššími věcmi je největší potíž. Každá zpráva, že k těmto dohodám došlo je dobrá zpráva. Ať volba způsobu je jakákoliv. Především hleďme na budoucnost. Dobře zajištěnou budoucnost. Před vlivem možných změn ve Společné zemědělské politice je tato cesta dlouhodoběji stabilnější a jistější. Nemáme totiž zkušenosti se soudními výklady smluv se zahraničními partnery. Jako svaz jsme nechali zpracovat posouzení jedné smlouvy a závěry nebyly pro zajištění našich pohledávek příznivé. Dnes za jeden konec provazu totiž musí táhnout prvovýrobci a zpracovatelé, chtějí-li uspět v globalizovaném obchodě proti řetězcům. Ing. Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR

Výroba krmných směsích kryje domácí spotřebu PRAHA (zub) – Domácí výroba krmných směsí loni mírně stoupla o 1,5 procenta na 3,26 milionu tun. Poslední roky se pohybuje nad 3,2 milionu tun, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. Produkce zhruba pokrývá domácí spotřebu, řekl tajemník Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Miloš Stach. Sdružení zastupuje zájmy krmivářského průmyslu, především podniků ZZN. Členové seskupení kontrolují v Česku více než dvě třetiny trhu s krmnými směsmi s výrobou 2,42 milionu tun v loňském roce. Producenti podle Stacha očekávali, že výroba půjde dolů s poklesem stavů hospodářských zvířat, zatím se ale v posledních letech drží, někdy i stoupá. Nejvíce vyrobených krmiv, zhruba 45 procent, je určeno pro prasata. Se zhruba třetinovým podílem následují směsi pro drůbež. Asi 15 procent produkce je pro skot. Zdroje zemědělců na nákup krmiv jsou podle Stacha omezené. Ze znač-

né části kupují na dluh prostřednictvím tzv. zelených úvěrů, kdy zastavují budoucí produkci. Přesto je spotřeba krmných směsí například u prasat a drůbeže srovnatelná s vyspělou Evropou. Pro podniky ZZN, které také dodávají hnojiva a chemické výrobky pro zemědělství a vykupují úrodu, je výroba krmiv nosným programem. Marže se v průměru pohybují v řádu procent. „Ekonomicky je to spíš na hraně,“ uvedl Stach. V České republice bylo zaregistrováno ke konci loňského roku 451 tuzemských výrobců krmných surovin, doplňkových látek, premixů a krmných směsí s 618 výrobními provozy.

Dvoukřídlý hmyz chycený do elektrického lapače – zdroj bakteriální kontaminace masných produktů na jatkách Odborníci Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně se ve své studii zaměřili na množství a druhové zastoupení výskytu hmyzu v letních měsících v provozech jatek a zároveň provedli bakteriologické vyšetření s cílem posoudit, zda přítomnost hmyzu může být příčinou případné kontaminace masných výrobků bakteriemi. K hubení hmyzu, zejména much, které mohou na jatkách přenášet patogenní mikroorganizmy, se používají elektrické lapače hmyzu, do nichž jsou mouchy lákány světlem. Při usmrcování much elektrickým

proudem vzniká prach, který obsahuje mikroorganizmy uvolněné z těl much a může kontaminovat jatečné produkty nebo vyvolávat alergie u pracovníků na jatkách. Mouchy chycené na jatkách a v masné výrobě do lapačů byly spočítány, druhově určeny a bakteriologicky vyšetřeny. Z těl much náležejících do 9 čeledí byly izolovány bakterie čeledi Enterobacteriaceae. Prach v lapači obsahoval drobné částečky rozbitých těl much a jeho konstrukce nebránila uvolňování tohoto prachu do okolního prostoru. Z mikrobiologických nálezů vy-

plynulo, že umístění lapačů nad pracovními plochami, např. stoly, je nevhodné, poněvadž prach z much usmrcených v těchto lapačích obsahuje velké množství životaschopných bakterií, které mohou kontaminovat maso a masné výrobky. Podrobnosti o studii jsou publikovány ve sborníku z konference o hygieně a technologii potravin, jejíž 33. ročník pod názvem Lenfeldovy a Höklovy dny organizoval dne 15. 10. 2003 Ústav hygieny a technologie masa při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. ÚZPI

Turecký trh – lákadlo pro české exportéry? Sedmdesát miliónů převážně mladých obyvatel, jedna z nejrychleji se rozvíjejících zemí OECD, strategická poloha mezi dvěma světadíly – takto lze stručně charakterizovat Turecko, které se všemi možnými způsoby snaží přistoupit do Evropské unie. A právě minulý měsíc Evropská komise doporučila jednotlivým členským státům zahájit s Tureckem vstupní pohovory. Podle informací britského deníku Financial Times je začlenění země půlměsíce přesto reálné až za zhruba deset let. České firmy jsou už ale nyní na tomto trhu velmi aktivní, což dokládá čerstvý úspěch společnosti Grafitec. Hlavními teritorii zájmu byly pro Grafitec doposud zejména Evropa a Severní Amerika. Turecko se mezi vývozní cíle firmy dostalo až letos. „Rozhodující bylo zde nalézt dostatečně silného distributora polygrafických výrobků, což se nám i díky agentuře CzechTrade podařilo,‘‘ říká generální ředitel společnosti Petr Skrla. Turci se při jednáních prokázali jako tvrdí vyjednavači a tradičně vyvinuli velký tlak na snížení ceny. „Na něco podobného jsme však byli předem připraveni“ vzpomíná Petr Skrla. Že bylo hledání obchodů

v Turecku trefa do černého, ukazuje i letošní šedesátimilionový vývoz do této nově objevené země. Perspektivu tamního trhu potvrzuje i generální ředitelka CzechTrade Jitka Hanzlíčková: „Turecko má z našeho pohledu velký a rychle se rozvíjející vnitřní trh. Jelikož leží relativně blízko, je i dobře dostupný pro naše středně velké exportéry.“ Optimismus nad potenciálem sedmdesátimilonového státu neskrývá ani Michael Deppler, ředitel evropské sekce Mezinárodního měnového fondu: „Tato země zaznamenala od krize v roce 2001 úžasný vývoj. Nyní je na cestě stát se novým hospodářským tygrem.“ Turecko se v roce 2003 stalo s třicetiprocentním zvýšením vývozu zemí s největším růstem exportu na světě. Investuje tam řada nadnárodních společností (Ford, Toshiba či Daimler Chrysler). Prioritou ankarské vlády se tak nyní stává především rozvoj neevropské části země. „V případě investic do zaostalého jihovýchodu země mohou naše společnosti využít nižších sazeb daní či zvýhodněných cen státních pozemků,“ dokládá Jitka Hanzlíčková. Přestože byrokracie klesá, velkým tureckým problémem

stále zůstává kvetoucí „šedá“ ekonomika. Mezi negativa patří také často se měnící a naprosto nepřehledná turecká legislativa, ve které se zahraniční investoři orientují s velkými obtížemi. Ideální strategií při průniku na trh je nalezení vhodného místního partnera, podobně jako to učinil Grafitec, anebo se spolehnout na pomoc státu. Pokud se zváží všechna pro a proti, pak lze asi říci slovy Petra Skrly jediné: „Turecko může být pro vývozce částečně krok do neznáma, ale o to větší přínos může přinést.“ Turecko má skutečně dnes tak velký potenciál, že se může stát pro české exportéry zajímavou alternativou k již zaplněným evropským či americkým trhům. Je to mimo jiné i výzva pro potravináře. Společnost Grafitec z východočeské Dobrušky vyrábí archové ofsetové tiskové stroje. V oboru se řadí mezi deset největších producentů na světě, přičemž nejsilnější konkurenti se rekrutují z Japonska a Německa. Tradice firmy s více než 400 zaměstnanci staví na více než 40leté historii výroby tiskových strojů v České republice. David Valtr, tiskové oddělení Czech Trade

6

Z D O M O VA

Akcionáři odvolali představenstvo Masny Studená a zvolili nové STUDENÁ (Jindřichohradecko) (zub) – Mimořádná valná hromada Masny Studená odvolala dosavadní tříčlenné představenstvo společnosti a zvolila nové. Učinila tak na návrh majoritního akcionáře – společnosti Agrofert Holding. Důvodem jsou nepříznivé hospodářské výsledky firmy, která se loni propadla do ztráty 11,4 miliónu korun. Rok předtím přitom vydělala 30,4 miliónu korun. Novým předsedou představenstva se stal třiatřicetiletý Emil Kasper, současný předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Maso Planá, která je také součástí a.s. Agrofert Holding. Dalšími členy představenstva jsou Jaroslav Janoušek a Romana Kubešová, působící ve shodných funkcích v a.s. Maso Planá. „V důsledku trvalého prohlubování ztrát chybí firmě finanční zdroje na úhradu závazků. Vedení firmy se nepodařilo učinit taková opatření, která by vedla

k zastavení celkového propadu. Pokud by nepříznivý vývoj nebyl zastaven, došlo by k ohrožení majetku akcionářů,“ zdůvodnil Agrofert Holding svůj návrh na odvolání představenstva. „Majoritní akcionář nepřijal moje vysvětlení a argumenty,“ řekl bez dalšího komentáře odvolaný předseda představenstva Petr Krešňák, který zůstává výkonným ředitelem firmy. Podle Kapera se majoritní akcionář bude ve Studené snažit aplikovat postupy z Masa Planá. Připustil, že přitom využije své znalosti Masny Studená z předchozího působení v jejím představenstvu. „Budeme muset trochu razantnějším způsobem zahájit restrukturalizační program. Vidíme však, že ztráta je způsobena i celkovou ekonomickou situací ve státě, nejen v Masně Studená. Masný průmysl má obecně velké problémy, když obchodní řetězce se orientují

na dovoz laciných mas, jimž česká jen velmi těžko konkurují. Náš hlavní akcionář na tuto situaci asi reaguje dřív, než ostatní firmy,“ řekl Kasper. Masna Studená k vyrovnání loňské ztráty provedla změny ve výrobě, ve způsobu nákupu a prodeje a změnila síť obchodních zástupců. Ztrátu uhradila z nerozděleného zisku z minulých let. Její loňské tržby činily 1,44 miliardy korun. Firma loni zpracovala 8672 tun hovězího, meziročně o 2307 tun více, a 16.161 tun vepřového masa, což bylo o 837 tun více. Asi čtyři procenta produkce vyvezla. A.s. Masna Studená vznikla k 1. květnu 1992. Společnost je součástí skupiny Agrofert Holding, která drží 72,19 procenta akcií; zbytek akcií patří drobným akcionářům – fyzickým osobám. Firma má jediný výrobní závod ve Studené s téměř 500 zaměstnanci. Její základní jmění je 236,9 miliónu korun.

Karlovarský masokombinát Prima buduje svou prodejní síť na Moravě KARLOVY VARY (bo) – Karlovarský masokombinát Prima buduje svou novou prodejní síť v deseti velkých moravských městech. Expanzi na Moravu mu umožnila smlouva, kterou letos uzavřel se společností provozující supermarkety Kaufland. Právě v nich Prima prodejny otevírá. Uvedl to jednatel masokombinátu Luděk Šleis. Podle něj se společnost Prima rozhodla investovat do otevření nových prodejen, přestože se jí nepodařilo získat úvěr od banky. Náklady tak musí hradit z vlast-

ních prostředků. „Vybudování jedné prodejny v supermarketu nás stojí kolem 1,5 miliónu korun. Celkem nás pak moravská síť přijde zhruba na 12 miliónů korun. Získáme ale perspektivní odbytiště pro naše produkty,“ uvedl Šleis. Smlouvy na umístění prodejen za hlavním nákupním prostorem supermarketů podepsala Prima na deset let, což jí podle Šleise zaručuje návratnost vynaložených peněz. „Za pronájem místa budeme platit měsíčně deset procent z tržeb bez DPH. To je vcelku přijatelné. Investování do pro-

dejen je pro nás velkou zátěží, ale ty peníze se vrátí. Určité těžkosti nám to ovšem letos působí,“ poznamenal. Kromě investování do prodejní sítě na Moravě musela letos Prima vynaložit ještě dalších 15 milionů korun do úpravy provozů, aby splňovaly podmínky Evropské unie. „K tomu se zvýšila nákupní cena vepřového masa během pěti měsíců ze zhruba 20 korun až na více než 40 korun za kilogram živé váhy. Vzhledem ke značné finanční zátěži se například prodloužila lhůta splatnosti faktur našim dodavate-

lům z 30 dnů na 41 dní,“ dodal Šleis. Část peněz chce Prima získat zpět prodejem nepotřebných objektů a uzavřením některých nerentabilních provozů. Na prodej je například provoz již uzavřené porážky v Bezdružicích a patrně bude uzavřena výrobna masných produktů ve Svatavě u Sokolova. „Musíme zkrátka co nejvíce snížit náklady. Neúměrně nás v této oblasti zatěžuje třeba jenom nákup čisticích a dezinfekčních prostředků. Abychom splňovali nové normy, vydáme na ně nyní měsíčně

místo 50.000 korun jednou tolik. Zvýšené náklady přitom do ceny výrobků můžeme přenést jen ve velmi omezené míře. Někdy v květnu začaly jít ceny pod výši nákladů a začali jsme vytvářet ztrátu,“ řekl Šleis. Do konce srpna Masokombinát Prima vykázal ztrátu kolem dvou milionů korun. Ve stejném období roku 2003 měl přitom zisk asi dva miliony korun. Obrat firmy se pohyboval kolem 390 milionů korun, což odpovídalo zhruba úrovni loňského roku. Na Moravě již Prima otevřela osm z deseti prodejen, dvě dokončuje.

Na Litoměřicku se otevřely první pštrosí jatky v České republice ŽIDOVICE (li) – V Židovicích na Litoměřicku se otevřely první pštrosí jatky v České republice. Týdně zde řezníci porazí asi 40 až 50 kusů pštrosů. Naporcované vakuované maso míří do českých hotelů, restaurací a řeznictví. Většinu produkce však firma Studánka dodává na evropský trh do Rakouska, Německa, Itálie nebo Belgie. Poptávku po mase má společnost již

nyní i na příští rok. „Měli bychom na trh dodat za rok asi 3000 kusů naporcovaných pštrosů,“ řekl majitel firmy Lukáš Krejný. Kilogram pštrosího steaku stojí 320 korun s DPH. Krejný poznamenal, že v zahraničí se u pštrosího masa rozlišuje steak a filety, které jsou šťavnatější, jemnější a kvalitnější. Kilogram filet stojí zhruba 400 korun s daní. „V Česku však není taková kupní síla, proto vše musíme prodávat jako steak,“ uvedl.

Firma vykupuje pštrosy od českých, slovenských a polských chovatelů. Podle Krejného je pštrosích farem v Česku dost, ale většina z nich se už nevyvíjí. „Chovatelé ustrnuli, nejsou ochotni investovat, proto také řada z nich končí. My jim nabízíme pomoc v podobě výkupu,“ řekl Krejný. Za kilogram živé váhy nabízí jatky 50 korun. Firma také nechává vydělat pštrosí kůži, ze které se potom šijí kabelky nebo boty. Zpracovává i pštrosí peří.

Výstavba jatek stála několik milionů korun. Ústecký kraj přispěl na jejich budování částkou 1,6 miliónu korun. Provoz musí odpovídat hygienickým normám Evropské unie. V nejbližší době farmu navštíví evropští veterináři. „Získat kulaté razítko s nápisem EU není nic jednoduchého,“ poznamenal Krejný. Firma Studánka chová v Židovicích na 50 hektarech asi 150 pštrosů. V příštím roce by jejich počet měl vzrůst až na 600.

Zájem o zvěřinu stoupá PRAHA (bo) – Na domácím trhu je po zvěřině větší poptávka než před rokem 1989, což je dáno i rozvojem cestovního ruchu, řekl jednatel společnosti Interlov Jan Kupka. Také dostupnost tohoto druhu masa v obchodech se rozšířila. Koncem osmdesátých let zvěřinu nabízelo jen pár prodejen v Praze, dnes ji prodávají i řetězce. Často jde ale o maso z farmových chovů. Větší díl obchodovaného objemu končí v hotelech a restauracích. Domácí produkce zvěřiny, tedy masa z volně žijící zvěře, se pohybuje nad 6000 tunami ročně, odhadl šéf Interlovu, který

patří mezi přední obchodníky s touto komoditou v Česku. Objem pokrývá domácí spotřebu a část jde ještě na vývoz. Zhruba třetina produkce se obchoduje přes firmy zavedené na trhu do tuzemska i do zahraničí, další třetinu si nechají myslivci pro vlastní potřebu. Zbytek tvoří podle Kupky šedá ekonomika, která se často vymyká dohledu a dodržování veterinárních a hygienických standardů. Zvěřinu nabízí například řetězec Delvita. „Zvlášť během Vánoc je nabídka rozšířená,“ uvedl mluvčí Petr Uchytil. Podle něj mají hlavně větší supermarkety na pultech

vedle masa i chlazené výrobky. Většina masa je z farmových chovů. Tesco obvykle prodává zvěřinu pouze v předvánočním období. „Největší zájem byl v minulosti o jelení a dančí kýtu,“ uvedla mluvčí Martina Čermáková. Před rokem 1989 byla produkce zvěřiny také přibližně šest tisíc tun ročně. Tehdy šlo asi 2000 tun na export a z malé části na vnitřní trh. Interlov, který fungoval jako monopolní nákupce, měl za úkol co nejvíce zvěřiny zpeněžit do zahraničí, aby socialistická ekonomika získala cenné devizy. Zbývající část zůstávala v tuzemsku pro vlastní spotřebu myslivců a jejich svazovou činnost, nebo se přímo odprodávala zájemcům na honech. „Dříve se střílelo více jelení zvěře, dnes jsou zase větší úlovky černé zvěře,“ uvedl Kupka. Zvěřina má punc exkluzivity, takže je dražší než maso hospodářských zvířat. Například kýta z divokého prasete přijde na 250 až 270 korun za kilogram, což je více než dvojnásobek proti stejné partii z domácího prasete. Po roce 1989 se v Česku rozšířily farmové chovy, kterých je nyní asi stovka. „Nejde ale o zvěřinu, protože zvířata tam žijí za jiných podmínek a často konzumují látky, které by do sebe ve volné přírodě nedostala,“ upozorňuje Kupka. Největším světovým dodavatelem z farmových chovů je Nový Zéland. Rostoucí dovozy z této země a konkurence černého trhu dělá podle Kupky problémy domácím obchodním firmám. „V poslední době mají obchodníci špatnou situaci. Několik podniků i zkrachovalo,“ upozornil. Podle něj vzhledem k nákladům na dodržení veterinárních standardů není tato činnost příliš lukrativní. Podle údajů ministerstva zemědělství se spotřeba zvěřiny v posledních letech pohybovala kolem 400 gramů na hlavu ročně. Největšími konzumenty v Evropě jsou Němci. Roční spotřeba je tam asi 700 gramů na hlavu. Údaj ale zahrnuje jen maso koupené přes obchodní síť. Větších firem obchodujících se zvěřinou je v Česku podle Kupky méně než deset. Interlov má mezi nimi asi poloviční podíl na trhu, přičemž zobchoduje asi 700 tun zvěřiny ročně, z toho dvě třetiny na vývoz. Firmu vlastní Českomoravská myslivecká jednota.

Probíhá období honů, policisté vyrazili kontrolovat myslivce KARVINÁ (zub) – Období honů je v plném proudu a s ním do lesů a polí vyrazili i policisté kontrolovat myslivce, zda při lovu nejsou opilí a mají všechny potřebné doklady. Už v sedm hodin ráno 20. listopadu se u budovy karvinského ředitelství řadila skupina policistů, jejichž cílem byla hájenka ve Věřňovicích, kde se na první letošní hon chystaly desítky místních myslivců. Namátková kontrola žádné prohřešky neodhalila. „Nikdo před lovem alkohol nepil. Také doklady a zbraně měli v pořádku,“ řekl policista Bohumil Zůbek. Předseda věřňovického mysliveckého sdružení Václav Kaděra řekl, že na kontroly jsou lovci zvyklí: „Policisté chodí pravidelně několikrát za rok.“ Historky o opilých myslivcích během honu mu vadí. „Hodně pijí i někteří hasiči či policisté. Stane se ale jeden exces, a hned se ze všech myslivců stanou opilci se zbraní,“ uvedl. Podle něj si ale účastníci honů odlivku slivovice či jiného alkoholu dají rádi. „Ale až po honu, kdy jsou zbraně uloženy a zamčeny ve speciální místnosti,“ řekl. V případě, že policisté narazí na opilého myslivce, který se chystá na hon, případ řeší jako přestupek. „Pokud se závažného přestupku dopustí dvakrát za tři roky, můžeme mu odebrat pro ztrátu důvěry zbrojní průkaz,“ řekl policista Zůbek. Podle něj se s těmito případy setkávají je zřídka. „Loni jsme přistihli dva myslivce, kteří šli na hon a měli v krvi zbytkový alkohol z předchozího večera. Poslali jsme je domů. Nemáme tady takové problémy. Poslední případ, kdy by byl někdo zbraní zraněn při lovu, jsme zaznamenali naposledy před deseti lety,“ řekl Zůbek.

Také podle Kaděry si myslivci na dodržování zákona dávají pozor. „Představte si, že se někdo myslivosti věnuje 30 let a pak by kvůli takové hlouposti přišel o zbrojní průkaz,“ řekl. Severomoravští policisté loni zkontrolovali téměř 130 honů. Ve třech případech narazili na lovce, kteří pili alkohol. Další dva se takto posilňovali ještě před zahájením honu. Policisté se během kontrol zaměřili i na to, zda lovci u sebe mají zbrojní průkazy a lovecké lístky. V tomto směru odhalili dalších šest nedostatků. Na tomto lovu měli myslivci políčeno především na zajíce a bažanty. Nevyloučili ale ani možnost, že natrefí na divočáka. „O Karvinsku se říká, že to je průmyslová krajina. To ale ještě neznamená, že je přírody pustá. Narazit tady můžete na vydru či dokonce psíka mývalovitého, který se k nám dostal z Ruska. Už jsme střelili i mývala severního. Ten se k nám dostal z Německa,“ dodal. Podle něj ale nikomu z lovců nejde o trofeje. „Je to pro nás tradice a společenská záležitost,“ zakončil Kaděra.

7

Z D O M O VA – N A B Í D K Y – I N F O R M A C E

Maso devíti druhů aneb božíhodová pečínka v Americe, naložili na palubu lodi Mayflower také několik krocanů. Jaké bylo jejich překvapení, když stejné ptáky objevili i v nové vlasti. Na podzim roku 1621 oslavili osadníci svůj šťastný příjezd a první úrodu krocaní pečínkou To byl počátek pozdější tradice, ale současně i konec klidného života krocaních hejn. Dnes zaplatí svým životem oslavy amerického svátku Díkůvzdání desítky milionů krocanů ročně. Jejich osudným dnem je čtvrtý čtvrtek v listopadu. Pouze jednomu z nich se dostane výsady, že je představen americkému prezidentovi, který ho pak omilostní a adoptuje. Spolu s ostatními šťastlivci z předchozích let má pak postaráno o doživotní zaopatření na speciální farmě.

Jen málokdo zaváhá s odpovědí, co je to maso devíti druhů. O krůtě je to už od dob Magdaleny Retigové dobře známé. Odborníci kladou důraz na jeho lehkou stravitelnost a nízkou kalorickou hodnotu. Průměrná energetická hodnota ve 100 gramech krůtího masa je 414 kJ, slepičího masa 558 kJ, kuřecího 473 kJ, husího 1 0167 kJ, kachního 972 kJ. Pro srovnání energetická hodnota ve 100gramech libového hovězího je 444 kJ, libového masa vepřového 897 kJ a vepřového masa tučného 1 790kJ. Nejvíc je patrná odlišnost masa na běhácích. Zbarvení svaloviny je až temně červené, zatímco u prsní svaloviny jde do světle růžové. I z hlediska výživy má krůtí maso mnoho předností. Maso krůt, zvláště pokud je bez kůže, má nízký obsah tuků a cholesterolu. Je proto vhodné při redukční dietě. Není proto divu, že si české hospodyňky na krůtí maso rychle zvykly. Připravují ho především pro sváteční stolování.

INDIÁNSKÝ KOHOUT Znáte jiné zvíře s tolika různými názvy? Puter, Pute, Turkey, Truthan, Indianhahn. Aztékové krocana ctili jako svatého a přinášeli ho jako oběť bohům. Britští misionáři, kteří se o sto let později vylodili v severní Americe s vírou, že tady budou šířit náboženství, využili krůtu prakticky. Jejich láska k těmto ptákům procházela žaludkem. Za to, že se dostal do Evropy, vděčí krocan španělským dobyvatelům amerického kontinentu. Ti se s ním poprvé setkali na aztéckých tržištích a tady také měli možnost ochutnat místní specialitu – krůtí pečeni na čokoládě. Dovezení krocani rychle ovládli evropské feudální dvory a vytlačili dosud oblíbené husy a pávy. Již v roce 1560 figuruje na seznamu zkonzumovaných pokrmů na svatební hostině v jednom durynském městě úctyhodných sto padesát krůt. AMERICKÝ PREZIDENT DÁVÁ MILOST JEDINÉMU KROCANOVI Krocan zdomácněl tak rychle, že se brzy pozapomnělo na jeho skutečný původ, a lidé mu začali říkat indická slepice. Angličané si jeho exotický vzhled zřejmě spojovali s orientální osmanskou říší a začali mu říkat turkey. Toto označení mu v angličtině zůstalo dodnes. Když puritánští misionáři v roce 1620 opouštěli Anglii, aby si hledali šťastnější domov

PREVENCE OBEZITY Krůtí maso je ideální pro prevenci obezity a nemocí srdce a cév. Vyhovuje představám o zdravé výživě vzhledem k prevenci onemocnění srdce a cév, tedy infarktů, mozkových příhod a srdečních selhání.Pro mimořádně nízký obsah tuku je také ideální potravinou pro ty, kteří bojují s nadváhou, říká tajemník České obezitologické společnosti Petr Sucharda. Krůtí maso je zdravé svým složením. Má vysoký obsah bílkovin, ale málo tuku s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin. Je ovšem důležité upravovat ho na menším množství tuku, nepřehánět velikost porcí a konzumovat s mírou, zdůraznil Sucharda. Spotřeba krůtího masa v Česku je podle posledních průzkumů asi dva kilogramy na osobu a rok. V Polsku se roční spotřeba krůtího masa na člověka blíží 5,5 kilogramu, v Německu činí přes šest kilo a ve Francii sedm kilo. Nejvyšší spotřeba je v USA. Podle dostupných informací se tam jen na den Díkuvzdání sní 43 milionů kusů krůt. Do Evropy byla krůta dovezena nejprve do Španělska, následně Francie, kde se krůtí maso stalo velmi oblíbeným a to nejen vánočním jídlem. Z divokého krocana se vyšlechtila řada domácích typů. Nejčastěji chovaným je krocan bronzový s peřím černé barvy. Z něj byl následně vyšlechtěný další druh, krocan žlutý, modrý, žlutě lemovaný, žlutě okrově zbarvený, modrý s bílou podsadou, černo-bílá Crölwitzká, měděná s černými okraji, černá malá Norfolgská, malá bílá Beltvilská krůta.

Recepty

Krůta po vimpersku

Potraviny: 1kg krůtích prsíček, 1 cibule, máslo, hladká mouka, 5 lžic mletých vlašských ořechů, citrónová šťáva z půlky citrónu, 1 žloutek, 8 lžic smetany Postup: Maso naporcujeme, osolíme, nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme na másle a maso z obou stran orestujeme. Pak podlijeme vodou a zvolna dusíme. Měkké maso vyjmeme, šťávu zahustíme hladkou moukou a přidáme máslo, jádra z vlašských ořechů, citrónovou šťávu a smetanu rozmíchanou se žloutkem. Pouze prohřejeme (!POZOR NEVAŘIT! ). Omáčkou přelijeme porce krůtího masa. Příloha: rýže

Majoránková krůtí stehna

Potraviny: 2 krůtí stehna, majoránka, sůl, sádlo, špek, zeleninový vývar Postup: Krůtí stehna omyjeme, osušíme, osolíme a posypeme majoránkou. Dáme do pekáčku sádlo a položíme na něj ještě plátky špeku. Pečeme přikryté doměkka a podléváme zeleninovým vývarem. Příloha: kyselé zelí, knedlík, brambory

TĚŽKOTONÁŽNÍK Z OTÍNA V minulém období pro potřebu velkochovů byl do České republiky dovážen polotěžký materiál. Jakmile se ale uvedly do provozu nové porážkové kapacity v Adexu Tachov, začal se dovážet chovný materiál těžkých krůt But-Big 6. „Tento hybrid se v současné době šlechtí v Anglii a firma Xaverov Otín nakupuje jednodenní krůťata. Ta se stávají rodičovským materiálem a slouží další reprodukci. Vylíhlá krůťata z Otína se prodávají zemědělcům, kde se vykrmí do jatečné zralosti,“ řekl Zdeněk Štěpánek, generální ředitel firmy Xaverov. Výkrm krůt je podstatně složitější a náročnější než výkrm kuřat. Provádí se zásadně na podestýlce a vyžaduje důsledné dodržování zooveterinární péče. Krůťata po naskladnění z líhně do haly špatně vidí, proto je nutné dodržovat řádné osvětlení hal, výsledná užitkovost je součtem všech faktorů, které ovlivňují výkrm krůt. Výkrm musí být prováděn zásadně odděleně. JAK POZNÁME VĚK Mladá krůta má běháky měkké a vláčné, jakoby zavlhlé, jemně šupinaté. Stará krůta má běháky tvrdé a suché. Ještě napovíme, že hřeben a laloky mladého krocana jsou světle červené, starý je má tmavé. Kdo si kupuje krůty v obchodech, je takového zkoumání ušetřen – má zboží se zaručenou kvalitou. M. Bouška

interes spol. s r.o. nabízí

N A B Í Z Í M E K V A L I T N Í P O U Ž I T É , R E P A S O V A N É S T R O J E S E Z Á R U K O U

řezačky: kutry: narážky: nastřikovačky: masírky: udírny: aut. nář. stroje: J I N É

Automat Rex D114,K+G D114,Kilia D114,Kolbe MWE 130 K+G SM 45, K+G Wetter 70l, K+G 90l, Seydelmann DC8 90l Handtmann VF 50,VF 80,VF 200, Frey Konti 50, Joker 50 Rühle PR 10,15,20,Günther PI 16, Schröder N19 Rühle 130l, MKR300, MKR600, Vakona 220 IP, ESK 220 Fessmann T 2500, T 3000, Reich UK 1800, Maurer ASR 1715 Bizerba A 301, A 330, Scharfen, S.A.M., Berkel S T R O J E

D L E

D E N N Í

P O P T Á V K Y

Hledáme prodejce na prodej strojů a doplňků

interes

poptávka: spol. s r.o. Holušická 1, 148 00 Praha 4, tel.+fax: 235 357 759, 267 912 011 mobilní tel.: 602 290 897, e-mail: [email protected]

Přejeme všem svým obchodním partnerům a známým, mnoho osobních a pracovních úspěchů v novém roce.

KDS nožířské výrobní družstvo Sedlecká 570, 264 12 Sedlčany tel.: 00420 318 841 971, 318 841 911 fax: 00420 318 841 981

Zlomená vidlička, zohýbanej otvírák, rozšlápnutej zapalovač... Co jsem to zas na letošek vymyslel za kravský předsevzetí?! (sch)

8

ZE ZAHRANIČÍ

Spor o známku na Budvar má jiné kořeny než název parmské šunky BRUSEL (dra) – Evropská komise rozhodně popřela, že by rozhodčí výbor Světové obchodní organizace (WTO) zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak nevyhověla stížnostem Spojených států a Austrálie a evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO, zejména její Dohody o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem (TRIPS). Komise se pozastavila nad tím, že Spojené státy porušily pravidlo důvěrnosti předběžných výroků výboru WTO a vyhlásily

svůj údajný úspěch v tisku. Nepřipadá si proto dále vázána povinností mlčet a zdůrazňuje, že verdikt „představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech“. List Financial Times napsal, že WTO celkově odmítla způsob, jímž chce EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu (GI). Mluvčí EK Arancha Ganzálezová však namítla, že rozhodčí výbor poukázal jen na některé nejasnosti, jež EK dokáže hravě odstranit; v podstatných věcech dal unii za pravdu. Zdůraznila zejména, že EU nebrání subjektům ze třetích zemí, pokud jsou členy

WTO, aby v Evropě také žádaly o registraci zeměpisného označení původu pro své výrobky, pokud se ovšem jejich názvy nevztahují k evropským místům nebo regionům. Lze žádat o registraci „floridského džusu“, nikoli však „parmské šunky“ vyrobené v Texasu. Žádný cizí výrobce zatím o registraci v EU nepožádal. Rozhodčí výbor WTO podle EK dále rozhodl, že tradiční ochranné známky mohou existovat a platit souběžně se zeměpisnými označeními původu pro podobné zboží, a to bez ohledu na to, která značka byla zaregistrována jako první. Spojené státy a Austrá-

Rakouští kriminalisté vyšetřují vývoz nakažených kuřat do Německa

Čína zrušila zákaz dovozu drůbeže a drůbežího masa z USA WASHINGTON (bo) – Čína zrušila zákaz dovozu živé drůbeže a drůbežího masa ze Spojených států, který zavedla začátkem roku v reakci na výskyt ptačí chřipky na farmách v některých státech unie. Oznámilo to dnes americké ministerstvo zemědělství. „Tento vývoj nás velmi těší,“ řekl na tiskové konferenci náměstek ministra J.B. Penn. Čína je na světovém trhu významným nákupčím brojlerů a dovoz zastavila krátce poté, co se loni v zimě objevila ptačí chřipka na farmě v Delaware. Pak se vyskytla i ve státech Texas, Maryland, New Jersey a Pensylvánie. Spojené státy loni do Číny vyvezly asi 270 milionů kilogramů drůbeže, zatímco o rok dříve to bylo téměř 350 milionů kilogramů. Američané počítají s obnovením vývozu v nejbližších dnech, uvedla agentura Reuters. Farmáři se ptačí chřipky většinou obávají z toho důvodu, že nakažení ptáci mají méně vajec, často s velmi křehkou skořápkou a nepravidelným tvarem. Onemocnění je vysoce nakažlivé a snadno se přenáší, někdy i na botách. K přenosu stačí i zemědělská technika nebo pouhý vítr. Zhoubný druh ptačí chřipky se letos objevil v několika zemích v Asii, kde zabil 12 lidí v Thajsku a 20 lidí ve Vietnamu.

VÍDEŇ (dra) - Nelegální vývoz 7000 kuřat nakažených salmonelózou vyšetřují rakouští kriminalisté. Majitel dolnorakouských jatek infikovanou drůbež prodal do Německa. Podezření ze zanedbání svých povinností čelí také tři desítky veterinářů a kontrolorů. Kuřata, která pocházela z blíže neupřesněného statku se sídlem v okolí Vídně, měla být původně utracena. Majitel statku totiž věděl o infekci, a drůbež proto odevzdal jatkám. Vyšetřování ale ukázala, že zvířata nebyla poražena, ale spolu s jinou drůbeží prodána do sousedního Německa, napsal list. Zatím však nejsou známy případy, že by se z infikovaných kuřat nakazili lidé. Státní zastupitelství musí nyní rovněž posoudit, zda v souvislosti s nejnovějším skandálem nezanedbali své povinnosti někteří veterináři a kontroloři, kteří dohlížejí na porážení zvířat. Spekuluje se, že příslušné doklady vyplňoval nikoli veterinář, ale sám vlastník jatek. Tak by prý mohl prodat i nakažená zvířata. Policie zahájila vyšetřování na základě informací jednoho z veterinářů. Tomu se zdálo podezřelé, že z jatek v krátké době zmizely tisíce kuřat. Salmonelóza je bakteriální onemocnění, jež se projevuje horečkou, bolestmi břicha, úpornými průjmy a zvracením.

Podle odhadů statistik amerického ministerstva zemědělství by celkové vývozy masa (tj. hovězího, vepřového, kuřecího a krůtího) největšími exportéry měly v roce 2005 dosáhnout historického maxima. Při výrobě 17,6 miliónů tun by měly být o 5,4 procenta vyšší než v roce 2004. Očekává se, že Brazílie si i nadále udrží pozici světového lídra ve vývozu hovězího a kuřecího. V Číně, Spojených státech a v Kanadě pravděpodobně výroba i vývozy dosáhnou též historického rekordu. Celkový vývoz masa z USA se pro rok 2005 odhaduje na 3,5 miliónu tun, čili o 6,4 procenta více než v roce 2004. Podle názoru USDA se přes zvýšení celkového objemu však postavení USA mezi hlavními vývozci masa nezmění a zůstane i v roce 2005 na 20 procentech. Export vepřového z USA bude v roce 2005 charakterizován silným růstem. Ve srovnání s rokem 2004 by mělo dojít ke zvýšení o 2,2 procenta na celkově 959 000 tun, což je přibližně 23 procent celkového obchodu s masem. V roce 2004 byl zaznamenán pokles vývozu hovězího a jehněčího a očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2005. Je to následek vývozních omezení uvalených hlavními odběrateli na americké hovězí po objevení jediného případu BSE v listopadu 2003. Podíl USA na trzích kuřecího a krůtího masa zůstane v roce 2005 pravděpodobně stejný jako v roce 2004, tj. 34 procent s vývozy v objemu téměř 2,3 miliónu tun. Hovězí maso Vývozy hovězího jeho hlavními producenty zřejmě v roce 2005 dosáhnou rekordní výše. Odhaduje se, že v objemu to bude přibližně 6,6 miliónů tun. V roce 2005 budou vývozy z Austrálie a Nového Zélandu opět směřovat hlavně do Japonska. Tito vývozci se pravděpodobně částečně stáhnou z jiných trhů. Dva velcí severoameričtí dodavatelé – Spojené státy a Kanada – budou na asijských trzích vzhledem k dovozním restrikcím vztahujícím se k BSE chybět. Vývozy z Jižní Ameriky budou vzhledem k příznivým ekono-

Gref je přesvědčen, že se Moskvě podaří uzavřít dohody se dvěma dalšími zeměmi asijského obchodního sdružení APEC ještě v tomto týdnu. S většinou zemí by Rusko chtělo mít uzavřené bilaterální dohody během první poloviny příštího roku. S Japonskem Rusko jedná již dva roky a kladnému výsledku je blízko. Gref předpokládá, že po uzavření dohody se Spojenými státy se budou Rusku snáze uzavírat dohody s dalšími zeměmi.

Portugalsko opět může vyvážet své hovězí, EU zrušila embargo BRUSEL (dra) – Portugalsko může od 20. listopadu opět vyvážet své hovězí do ostatních zemí Evropské unie. Datum oznámila Evropská komise, která se embargo uvalené na hovězí rozhodla zrušit po šesti letech. Unie zakázala vyvážet hovězí maso, masné výrobky a živá zvířata v roce 1998 kvůli velkému výskytu takzvané nemoci šílených krav (BSE). Portugalsko ale přijalo opatření a výskyt nemoci se snížil, což potvrdila letos v únoru i veterinární inspekce. Komise navrhovala zrušit embargo již v roce 2001, ale rozhodnutí zvrátila Francie před Evropským soudním dvorem. BSE se vyskytla i České republice, ovšem s 15 případy od roku 2001 je to v porovnání s jinými zeměmi EU málo. Za poslední téměř čtyři roky bylo v Česku vyšetřeno 684 891 zvířat.

sy Američanů zakázat Budvaru používání značek Budvar a Bud. Budějovickému pivovaru však upřela právo nárokovat si celosvětově kontrolu nad ochrannou známkou Budweiser. ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok.

ly. USA tak mají zatím stále jen jediný případ nemoci BSE z loňského prosince, kdy šlo navíc o krávu původem z Kanady. Dobytčí trh v Chicagu prudce oslabil, když se objevilo podezření na druhý takový případ. Náměstek ředitele zemědělské inspekce ministerstva zemědělství John Clifford řekl, že federální laboratoře provedly dva konečné testy vzorku mozku podezřelého zvířete. Oba testy byly negativní, tzn. že nemoc se nepotvrdila. Ministerstvo nařídilo definitivní testy poté, co zkoušky z předchozího týdne ukázaly nejednoznačné výsledky. Termínové ceny živého dobytka na chicagské burze CME v sázce na příznivý výsledek testů vzrostly o 2,6 centu na 87,25 centu za libru (21 Kč za zhruba 0,5 kg). V dalších dnech by podle analytiků měly dále získat až 1,5 procenta. Ceny se tak již téměř vrátily tam, kde byly před vypuknutím obav před týdnem poté, co mezitím klesly až na 84,2 centu. „Vypadá to, že severoamerický systém je zdravý. Nemáme žádné problémy s epidemií, jaké měli Evropané,“ řekl víceprezident americké dobytkářské asociace Chandler Keys. Obrat amerického trhu hovězího dobytka ročně dosahuje 32 miliard dolarů. Loňský jediný případ BSE v USA se podepsal na silném poklesu cen a výrazně utrpěl americký vývoz, jehož roční hodnota dosahuje 3,8 miliardy dolarů. Případ donutil americké úřady zavést řadu preventivních opatření. V reakci na výskyt BSE loni přestala americké hovězí dovážet Kanada, Japonsko a další země. Některé z nich jako Japonsko určitá omezení nadále uplatňují. BSE neboli bovinní spongiformní encefalopatie je způsobena bílkovinami zvanými priony, které napadají nervový systém zvířat.

Rusko má zájem být USA nemají nový členem WTO případ nemoci BSE, ceny dobytka prudce vzrostly

Moskva (dra) – Rusko má další tři regionální dohody na cestě do Světové obchodní organizace WTO. Bilaterální smlouvy země uzavřela s Chile, Jižní Koreou a Tchaj-wanem. Návrhy dohod se Spojenými státy a Japonskem by Rusko mohlo mít do dubna příštího roku, uvedl ruský ministr hospodářského rozvoje a obchodu German Gref. Rusko je jednou z mála velkých světových ekonomik, které nepatří mezi 148 členů organizace, a chtělo by se stát jejím členem v roce 2005. Ke vstupu do WTO je potřeba uzavřít individuální smlouvy se všemi jednotlivými členy organizace a zároveň podepsat další dohodu s celou WTO.

KRÁTCE ZE SVĚTA Světový obchod s masem v roce 2005

lie žádaly, aby platila zásada „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. „Obě země v tomto bodě jasně a jednoznačně prohrály, protože výbor akceptoval, že systém koexistence je zcela v souladu s pravidly WTO. Pro evropské výrobce potravin je to velice důležité,“ uvedla Gonzálezová. Jako typický produkt, kterého se toto stanovisko týká, označila budějovický Budvar. List Financial Times ostatně v souladu s jejím názorem napsal, že WTO v předběžném nálezu k otázce zeměpisného označení původu produktů odmítla poku-

mickým podmínkám, investicím, marketinkovému úsilí a lepšímu přístupu k trhům pokračovat v expanzi. Vepřové maso Vývozy vepřového dosáhnou pravděpodobně historického maxima 4,2 miliónu tun, o 1 procento více než v roce 2004. Čína si nadále udrží pozici největšího světového producenta a spotřebitele této komodity. Vývozy se budou pravděpodobně trvale mírně zvyšovat. Hlavní exportéři vepřového si budou tvrdě konkurovat na japonském trhu. Japonsko i přes různá ochranná a cenová opatření zůstává stále největším světovým dovozcem tohoto druhu masa. Největším světovým vývozcem vepřového je EU jako celek. Externí obchodní příležitosti budou však pravděpodobně schopni kapitalizovat pouze konkurenceschopnější exportéři z EU. Jinak se očekává, že nabude na významu vzájemný obchod mezi členskými zeměmi. Drůbeží maso Co se týče kuřecího masa, očekává se, že po poklesu v roce 2004 se v roce 2005 vývoz vrátí opět ke svým původním objemům ca 6,2 miliónu tun. Brazilský vývoz kuřat bude v roce 2005 expandovat o přibližně 10 procent. V důsledku ptačí chřipky a následných vývozních omezení se v roce 2004 značně změnily poměry na trzích této komodity. V některých regionech se zvýšil zájem o tepelně ošetřené produkty, zvýšily se ceny a změnily se velikosti podílů na trzích mezi Brazílií, Čínou, Thajskem a Spojenými státy.

Její Veličenstvo a britské jehněčí Pečené jehněčí plecko bylo hvězdou menu na banketu pořádaném na počest jejího Veličenstva britské královny při její listopadové návštěvě Německa. Maso bylo dodáno britským zpracovatelem Lloyd Maunder. Celá akce byla sponzorována Anglickou exekutivou pro hovězí a jehněčí maso (EBLEX). Jehněčí bylo do Německa přepraveno a servírováno v průběhu oficiální královniny návštěvy Německa. Výkonný ředitel EBLEXU David Croston řekl: „Jsme velmi potěšeni, že její Veličenstvo

WASHINGTON/CHICAGO (dra) – Druhý případ takzvané nemoci šílených krav ve Spojených státech se neobjevil a americké dobytkářství spolu s masným průmyslem si mohly oddechnout. Krávu podezřelou na nemoc BSE označily v noci na 24. 11. definitivní testy ministerstva zemědělství USA za zdravou. Ceny hovězího dobytka díky tomu výrazně vzrost-

• KRÁTCE ZE SVĚTA mělo při svém pobytu v Německu možnost ochutnat jehněčí pocházející z její domoviny. Samozřejmě i někteří velmi vlivní němečtí hosté banketu měli možnost zjistit, jak vynikající produkt jsme schopni vyrobit. Možná, že na něj dostanou chuť i v budoucnu.“

Americký Smithfield získal dva zpracovatele masa v Polsku a Rumunsku Smithfield Foods, Inc. oznámil dvě akvizice, kterými pokračuje ve strategické přípravě společnosti na růst ve středo – a východoevropském regionu. Za získání zpracovatelů masa v Polsku a Rumunsku společnost zaplatila celkem 83 milionů dolarů. Smithfield Animex, což je největší zpracovatel masa v Polsku (Smithfield jej získalv roce 1999), koupil konkurenční polskou firmu Morliny S.A., která má roční tržby ve výši více než 100 milionů dolarů. Obě tyto společnosti prodávají své výrobky pod dvěmi nejuznávanějšími značkami v Polsku - Krakus a Morliny. Do skupiny Animex patří nyní osm masných podniků provozujících čtyři zpracovatelské závody na červené maso a čtyři na zpracování drůbeže. Smithfield koupil též skupinu Comtim Group SRL, což je jeho druhá akvizice v Rumunsku. Skupina Comtim je vertikálně integrovaná společnost se sídlem v městě Timisoara. Společnost má zařízení na produkci jatečních prasat s kapacitou 15 000 prasat. V současnosti má 10 000 chovných prasnic, které produkují ročně na 200 000 jatečních vepřů. Rumunsko se má stát členem EU v roce 2007. S ročním obratem 10 miliard dolarů je Smithfield Foods největší zpracovatel a dodavatel čerstvého vepřového a masných výrobků ve Spojených státech. Je rovněž největším producentem jatečních prasat. Společnost doufá, že se jí její americký úspěch podaří zopakovat i v Evropě, kde chce vyvážet na společný trh, který se v roce 2007 rozšíří o další země. Smithfield Animex má již své obchodní zastoupení v řadě zemí, mimo jiné v Německu, Francii, Itálii

a Velké Británii. Cesta k získání vedoucí pozice na trhu však nebude jednoduchá, protože konkurence je silná. Také druhý velký polský zpracovatel masa Sokolow chce zvýšit vývozy. Opravňuje ho k tomu čistý zisk 2,8 milionu eur, který realizoval v první polovině roku 2004, ve srovnání se ziskem 51 000 eur ve stejném období roku 2003. Sokolow je ve společném vlastnictví dánské firmy Danish Crown a finské HK Ruokatalo.

Návrat luncheonmeatu na britský trh Luncheonmeat Spam - konzervované jemně mleté vepřové maso v plechovce, které během II. světové války zachránilo mnoho Britů před hladem, se znovu objevilo na britském trhu. První televizní reklamní kampaň na tento luncheonmeat jej představuje jako stoprocentně britský výrobek, přestože byl vynalezen ve Spojených státech a v současné době se vyrábí převážně v Dánsku. V jednom z reklamních šotů se o luncheomeatu říká, že velebí všechno britské – od kempování až po největší instituce. „Pomocí této kampaně připomeneme starším spotřebitelům, kteří už zapomněli, delikátní chuť luncheonmeatu a mladší spotřebitele o tomto vynikajícím výrobku poinformujeme“, řekla vedoucí manažerka produktu. Výrobce luncheonmeatu Hormel Foods odhaduje hodnotu značky Spam na 13,3 miliónu liber. Prodej luncheonmeatu stoupá ročně o 9,7 %, zatímco prodej jiných druhů konzervovaného masa klesá. Luncheonmeat byl poprvé vyroben společností Hormel Foods Corp. v Austinu v Minnesotě v roce 1937. V průběhu II. světové války, kdy se začalo s plněním do hranatých plechovek, aby se šetřilo místem při jejich přepravě, se stal doslova institucí. Hormel zasílal vojákům na frontu každý týden na 15 miliónů plechovek. Podle tvrzení webových stránek Hormel Foods prý vedoucí sovětský představitel Nikita Chruščov označil lunchmeat Spam za výrobek, který zachránil ruskou armádu před hladověním. T. Oldřichová, ÚZPI

9

NABÍDKY – INFORMACE

MVDr. JORDÁK s.r.o.

DĚKUJEME VŠEM NAŠIM OBCHODNÍM PŘÁTELŮM ZA SPOLUPRÁCI V ROCE

2004 2003

A PŘEJEME KLIDNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH A ÚSPĚŠNÝ START DO ROKU

2005 2004.

IFC FOOD spol. s r.o. Nad Kelerkou 33/8 190 00 Praha 9 − Prosek Tel.: 420 – 286 891 208−9, 283 882 334 Fax: 420 – 286 891 092 e−mail: [email protected] www: ifcfood.cz

ŘEZNICKÉ POTŘEBY 391 11 Planá nad Lužnicí Strkovská 273 Tel./fax: 381 292 000 381 291 039 Mobil: 602 139 000 E-mail: [email protected] www.jordak.cz

I V NOVÉM ROCE 2005 VÁM OBRATEM DODÁ:

• přírodní střeva • umělé obaly • technologické přípravky • koření, směsi koření • nože a ocílky, uzenářské stroje • zprostředkování prodeje použitých strojů PF 2005

10

VÁ N O C E

Staročeské Vánoce 1 smažená ryba se leckde proměnila v řízek a na řadu přišla kuřata i vepřová pečené. Je to tak trochu škoda, protože i tradicemi se udržuje paměť národa. Pojďme si tedy udělat malý vánoční výlet na staročeský a staromoravský venkov. Možná přijdete na to, že udělat si takové Vánoce by nebylo vůbec od věci.

Hrachová polévka

Toulky za českou a moravskou kuchyní Středobodem vánočních svátků je pochopitelně Štědrý večer, kdy ožívají dávné obyčeje, převzaté snad ještě od pohanských prapředků. Například symboliku jmelí jsme zdědili po Keltech, kteří kdysi žili v české kotlině. Avšak kdo nám přenechal krájení jablek, lití olova a dávání medu domácím zvířatům, už asi těžko zjistíme. K vánočním rituálům patřilo i podávání speciálních jídel. Bez zajímavosti jistě není, že v zápisech starých stopadesát let o vánočním kapru na českém venkově nenajdeme ani zmínku. Některé potraviny a pochutiny však nesměly na štědrovečerním stole nikdy chybět. Zkusme je vyjmenovat: Houby – samozřejmě sušené, musely být alespoň v polévce. Připravoval se „hubník“, „houbovec“ i dodnes populární „černý kuba“. Na Domažlicku a Klatovsku se podávala houbová omáčka. Věřilo se, že houby přibližují člověka k tajemství přírody. Česnek – měl nadpřirozenou sílu a ochraňoval lidi před nemocemi. Jedl se i samostatně na topinkách. Med – lidé byli odjakživa fascinováni pospolitostí včel a samotný med býval důležitou součástí prastarých rituálů. Na Moravě se podával na oplatce, jako první jídlo večera. Hrách – přinášel hojnost do domu. V některých krajích se z něho připravovala polévka, jindy byl na stole jako samostatný pokrm. Jablka – i v další sušené úpravě a čerstvé ovoce nesmělo nikdy na stole chybět. Jáhly – a pokrmy z nich připomínaly Svatou zemi z dob života Ježíše Krista. Ryby – přišly na venkovský stůl až koncem minulého století. Nejprve pečené, později smažené. Úprava kapra vařeného „na černo“ se tu a tam zachovala dodnes. Štědrý den býval dnem postním, kdy z masitých jídel byly povoleny jen ryby. V průběhu jednoho století se však štědrovečerní jídelníček silné pozměnil.

Připravíme si tradiční hrachovku, ale použijeme přitom zcela netradičně mražený zelený hrášek. Kdyby bývali tu možnost měli předkové, jistě by to učinili také tak. Jedno balení (450 g) hrášku povaříme ve slané vodě se špetkou cukru, snítkou čerstvé máty (prodává se v supermarketech i v zimě) a s malou nadrobno rozkrájenou cibulí. V dalším hrnci rozehřejeme 30 g másla, přidáme 30 g hladké mouky a připravíme bledou jíšku. Na ni sítem prolisujeme uvařený hrášek, (Můžeme ho také rozmixovat). Směs rozředíme asi 1 litrem přecezeného rybího vývaru, který získáme povařením kapří hlavy, rybích odřezků, jiker, mlíčí, kořenové zeleniny, nového koření, bobkového listu, kuličkového pepře, cibule a soli. Vše chvíli povaříme. Polévka se dá zjemnit několika lžícemi smetany a můžeme do ní přidat i rozkrájené mlíčí a další kousky ryb. Pokud nemáme k dispozici rybí vývar, můžeme použít kostku zeleninového bujónu. Nakonec polévku dochutíme a horkou podáváme s osmaženou houstičkou. Každou porci ještě můžeme ozdobit lístkem máty. Pokud ji nemáme, lze ji nahradit zelenou petrželkou.

Ryba pečená na šalvěji

Jahelník

Jedná se o velmi starý recept. Můžeme podle něho připravit půleného kapra bez hlavy, ale i pstruhy nebo štiku. Ty pečeme celé, samozřejmě dobře vykuchané. Doporučuje se udělat zářezy do kůže a při pečení je po čtvrthodince obracíme. S půlkami kapra však pro jistotu ani nepohneme. V pekáči na másle posmažíme na kolečka nakrájenou cibuli, vložíme osolené ryby, polijeme je vlažným vývarem, okořeníme drcenou šalvěji a pečeme. Aby vznikla kůrčička, v polovině pečení ryby jemně posypeme strouhankou. Hotové je opatrné vyndáme na mísu. Šťávu v pekáči rozředíme několika lžícemi sladké smetany, kterou pak přeléváme přes servírovanou rybu. Hodí se k ní malé vařené nebo pečené brambůrky.

300 g jáhel spaříme a propláchneme. V 1 a 1/4 litru mléka z nich uvaříme kaši. Přidáme tolik cukru, aby pokrm byl lahodný a nikoli přeslazený. Nakonec vmícháme talířek uvařených sušených švestek. Jahelník podáváme se skořicovým cukrem nebo s medem a mastíme máslem. Pokud bychom chtěli jahelník připravit zapékaný, vmícháme do připravené kaše 3 celá vejce, vložíme do vymastěného pekáčku, poklademe kousky másla a pečeme dorůžova.

Hubník Tentokrát vám předkládáme variantu z Orlických hor. Osm starších rohlíků pokrájíme na kostičky, vložíme do misky a zalijeme 1/2 litrem mléka. Necháme je dobře nasáknout a mezitím povaříme předem namočenou pořádnou hrst sušených hub. Uvařené houby slijeme, rozsekáme a na másle podusíme spolu s rozetřeným česnekem a pokrájenou cibulí. Všeho může být dost! Vychladlou směs vmícháme k rohlíkům spolu se 4 celými vejci. Osolíme, opepříme, můžeme přidat libeček, petrželku i pažitku. Nakonec vmícháme ještě trochu krupice, která vše propojí. Tuto kaši vložíme do dobře vymaštěného pekáče, který navíc vysypeme jemnou strouhankou. Tak se nám hubnik nepřichytí. Pečeme dokřupava asi 40 minut.

Muzika Asi 1/2 kg sušeného ovoce (švestky, hrušky, jablka) necháme ve vodě nabobtnat spolu s cukrem, hřebíčkem, skořicí a citrónovou kůrou. Pak vše dáme povařit a nakonec vylepšíme ještě rozinkami a sekanými vlašskými ořechy. Podáváme vychlazené jako samostatný pokrm, nebo k muzice přikusujeme doma připravenou štědrovnici. Druhý den můžeme tuto lahůdku podat jako přílohu k drůbeži.

Štědrovnice se šafránem Jde vlastně o vánočku. V rodinách bylo zvykem, že se jich peklo tolik, kolik bylo členů rodiny. Štědrovnice se na Vánoce peče téměř všude, ale přitom je zajímavé, že toto pečivo dokáže opravdu dokonale udělat jen málokterá hospodyně. Nevzdávejte to však a zkuste náš recept. 500 g polohrubé mouky dáme do mísy a uprostřed uděláme důlek. Do něho rozdrobíme 40 g droždí, přidáme 2 lžíce vlažného mléka, lžičku cukru, přihrneme trochu mouky a necháme při pokojové teplotě vzejít kvásek. Mírně ohřejeme 1/4 litru mléka a rozpustíme v něm 75 g másla. Do mléka přimícháme špetku šafránu a posečkáme, až se mléko rovnoměrně zbarví. Potom ho přimícháme k mouce s kváskem, přidáme 2 vejce (musejí mít pokojovou teplotu), 50 g cukru, strouhanou citrónovou kůru a sůl. Vypracujeme těsto a necháme v teple asi 45 minut kynout. Objem těsta se zdvojnásobí, pokud ovšem bude přikryté. Do vykynutého těsta přidáme asi 50 g spařených oloupaných a nasekaných mandlí. Na pomoučněném vále z něho vyválíme 3 prameny o délce 50 cm. Z těch upleteme vánočku, kterou opatrně přeneseme na vymašténý plech. Přikryjeme utěrkou a necháme chvíli odpočinout Poté ji potřeme máslem a plech s vánočkou vložíme do právě zapnuté trouby. Pečeme asi 50 minut. V polovině pečení vánočku znovu potřeme máslem. Horkou a upečenou ještě jednou potřeme máslem, ve kterém jsme rozpustili 2 lžíce medu. Asi po 10 minutách ji sejmeme z plechu a necháme vychladnout. redakce

Vánoce jsou stále kouzelné

Oslava zimního slunovratu

Do konce roku 2004 zbývá již jen několik dní, a my cítíme blížící se Vánoce i Silvestra. Alespoň, co se týče vůně jídla a jehličí... Přiznejme si také, že oslavy zimního slunovratu jsou vlastně svátky tradice, kdy všichni holdujeme dobrému jídlu a pití. Čtyři týdny před Štědrým dnem začíná takzvaný Advent čili „čas očekávání“. Po celou adventní dobu se podle náboženské tradice doporučuje mírný půst, který by měl vyvrcholit Štědrým dnem. Na Štědrý večer již začínáme slavit a můžeme začít jíst a pít.

na receptu překvapilo nejvíce je, že na kulaté kokosky nebyla vůbec potřeba mouka. Dodnes to pro mne zůstává velká záhada.

Hoj ty štědrý večere! K největším pikantnostem večera patřila „černá“ omáčka. Přidávaly se do ní rozinky, a i sušené švestky. Základ husté, sladké omáčky byl králík nebo zajíc. Byla to opravdu delikatesa, ale jak pro koho. Můj otec jedl pravidelně a rád tuto omáčku. Jenom jako přílohu si brával chléb a teprve na hod boží mu maminka uvařila knedlík. Z povinné školní docházky známe baladu o Štědrém večeru. Karel Jaromír Erben zde nezapomněl ani na domácí zvířata se zbytky ze štědrovečerní hostiny. Chci jen připomenout, nač básník trochu pozapomněl. Ano, na polévku, měla by to být právě rybí se zeleninou a s jikrami. K dávným tradicím a tajemstvím Štědrého večera patří i vánoční zvyky a obyčeje. Svobodná děvčata ráda třásla bezem a házela střevícem přes práh. Rodina dobrovolně pouštěla skořápky v umyvadle nebo rozkrajovala jablíčka. Někdo zase odléval olovo. Bylo to zábavné a poučné. Toto vše patřilo k pohodě Štědrého večera.

Vánoční stromek Vánoční menu (jídelníček) Rybí polévka se zeleninou. Smažený kapr s přílohou (bramborový salát nebo vařené brambory. Moučník – jablkový závin (česky štrůdl). Syrové ovoce a vánoční cukroví.

Jídlo, pití a cukroví K českým Vánocům patří nejen tradiční jídlo, ale i slavnostní pití. Někde blizoučko vánočního stromku a svátečního tepla domova vdechujeme poprvé vůni zeleného jehličí a ochutnáváme křupavé sváteční pečivo. K vánoční tabuli patří tradiční kapr, ale i mnoho druhů pečeného cukroví. Přiznejme si však jednu pikantní skutečnost. Zatímco po celý rok jíme všelijak, ať již v oblíbené restauraci, pizzerii nebo na zahradě při grilu, na Vánoce musíme sedět pohodlně doma u rodinného stolu a pochutnávat si na cukrovinkách, které by nám asi žádný lékař nedoporučil.

Deset druhů cukroví Moje pracovitá babička pekla vždy alespoň deset druhů vánočního cukroví. Základní surovinou byla nejrůznější jednoduchá těsta, která končila ve formičkách, na plechu a poté i v domácí troubě. V kamnech se topilo pouze dřevem, aby trouba byla stejnoměrné vláčná a vyhřátá. Žádné uhlí nepřipadalo v úvahu, neboť bylo příliš výhřevné. K nejoblíbenějším pečivům patřily vždy vanilkové rohlíčky. Do těsta se dávala skutečná vanilka. Ta byla úplně černá a musela se umlít. Mezi dalšími druhy pečiva nechyběly kokosové kopečky, mandlové věnečky, rumové rohlíčky, rozinkové pusinky, kakaové sušenky, medvědí tlapky a oříškové šachovničky. V minulých dobách bylo asi nejobtížnější sehnat někde čerstvou kokosovou moučku. Co mě

K největší laskavosti pravidelných svátků však patří vánoční stromek. Jeho zdobení započíná těsně před tajemným večerem. Stromek působící jako symbol Vánoc, a tedy i křesťanství, má ještě kořeny v dobách, kdy většina národů Evropy žila pohanským způsobem. Pohané se klaněli posvátným stromům a nosili jim také různé obětní dary. Tento pohanský zvyk převzala i naše křesťanská společnost. Nezapomínejme, že Vánoce jsou především svátky křesťanů a církve římskokatolické. V městě Betlémě se narodil malý Ježíšek. Bylo to v biblické krajině, nacházející se v blízkostí Mrtvého moře. Celá oblast leží v poměrně nízké nadmořské výšce. Mrtvé moře se nachází 394 m pod hladinou Středozemního moře. Krásná a chudá krajina připomíná polopoušť, a proto zde žádné smrky nerostou. Nejblíže našemu smrčku bude určitě libanonský cedr. Smrček jako symbol Vánoc nebyl vybrán náhodou. Je to strom, který je svěží a zelený i v době, kdy v Evropě vládne bílá zima. Listnaté stromky jsou krásné, ale o Vánocích nemají žádné listí. Mimoto, jehličí smrku krásně voní a připomíná pryskyřici vonných stromů, známou u nás pod názvem kadidlo. Tři králové z východu přinesli podle písma děťátku tři symbolicky významné dary. Byly to zlato, kadidlo a myrha. Náš vánoční stromek by měl vonět jehličím. Hořící barevné svíčky jen doplňují kulisu domácí pohody a dobročinnosti. Žijeme však bohužel v době supermoderní a parafinové svíčičky nahradily melodicky hrající svíčky elektrické. Ty ale sotva nahradí kouzlo hořícího plamínku, který je tichý, blízký a zavádějící. Také umělé stromky jsou často krásné, ale nemohou nikdy konkurovat pravému českému jehličí.

Vánoční pošta V předvánoční čas přichází do našich poštovních schránek prazvláštní pošta. Bývá obyčejná, ale někdy i kouzelná. Ta obyčejná je plná kýčových pohledů s předtištěným textem. Ta druhá je zvláštní, neboť přichází z celého širého světa a přináší lidem dobré vůle pokoj a radost.

Rakouská vánoční pošta přináší v letošním roce jako malý dárek svým věrným sběratelům dvě nová symbolická razítka. Ta nám připomínají, že se narodil Ježíšek v městě Betlémě. Druhý obrázek ukazuje tři svaté krále, z nichž jeden je skutečný mouřenín.

Půjdem spolu do Betléma Město Bethlehem (Betlém), tedy historické místo, kde se na počátku našeho letopočtu narodil Ježíš Kristus Nazaretský, se nachází v biblické Palestině. Tato svatá země náleží v současnosti ke sporným izraelským územím. Na naší zeměkouli však můžeme navštívit i jiné, méně známé Betlémy. Někdy se nachází blízko, například na Moravě, dále pak v dostupné Evropě, a jiné leží až ve vzdálené Americe, na Novém Zélandu, a jeden dokonce v Jihoafrické republice. Nejvíce měst, městeček a osad s názvem Bethlehem se nachází v rozsáhlých USA. Vánoční katalog jich uvádí celkem devět. S pojmenováním Bethlehem se setkáme i v puritánské Anglii a katolickém Portugalsku. Snad nejznámější evropský Bethlehem leží ve Švýcarsku, a to dokonce v jeho hlavním městě Bernu. Tak se totiž nazývá jedno předměstí švýcarské metropole, kde se tradičné představuje prazvláštní sběratelská pošta, která reprezentuje svými charakteristickými razítky skutečné biblické vánoce. Pošta Bern 27 pracuje celoročně, avšak „betlémské“ razítko používá pouze v předvánočním týdnu. Tradice příležitostného razítka sahá až do počátku padesátých let minulého století. Graficky dokonalé razítko má vždy pevné datum, kterým se většinou oráží po dobu sedmi adventních dnů, 18. prosincem počínaje až do Štědrého dne. Z vánočního Bernu se ve stručnosti představují poslední tři kouzelná razítka. V roce 2002 odvedl vousatý pastýř ze stáda svého ovečku a berana. Ten byl vystřídán v roce 2003 jedním ze tří orientálních králů jedoucím na velbloudu. Zajímavostí razítka je i pěticípá hvězda. Letošní razítko přináší spanilého anděla, který symbolicky hraje na nebeské housle. Antonín Boháček

11

VÁ N O C E

Jiný kraj, jiný Ježíšek i kapr Vánoce se stromečkem a rozkrajovanými jablíčky? Jak fádní! Stále víc Čechů touží strávit Štědrý den kdesi v cizině. Letos jich hodlá vyjet rekordních sedmdesát tisíc. Některým zase nic jiného nezbude, protože kvůli práci či studiu nemohou být na nejkrásnější svátky doma. Jak se tedy liší Vánoce ve světě od těch našich s kaprem?

ných bot před krbem. Svátečním pokrmem je krocan, ale také úhoř s bohatou oblohou. Italské tradiční Vánoce se slaví v rodinném kruhu, ale mladí lidé z podhůří si vyjedou třeba na hory nebo si zatančí na diskotéce. Římané kupují místo kaprů úhoře, pečou kuře, artyčoky na rožni a život si oslazují tureckým medem a kaštanovým pyré se šlehačkou. 6. ledna vchází komínem čarodějnice Belfana a hodným dětem dává věcné dárky, zlobivým kousek uhlí. V Německu vyrostou před Vánocemi na náměstích perníkové chaloupky, v nichž se prodává pouťové zboží. Velice výchovné jsou stánky, kde si děti mohou pod vedením zručných řemeslníků vyrobit dárečky pro své blízké za cenu materiálu. Starým Germanům byl však předchůdcem našeho Ježíška Wodan, bůh bouře, vichru a žní. Doprovázela ho manželka Freya a chlupatý pacholek Ruprecht. Ten trestal zlobivé děti a hodné obdarovával ořechy. Něco z toho zůstalo v povinnostech našeho Mikuláše a čerta. Na francouzském venkově bývají předkrmem ústřice a bílé klobásy. K večeři se podává rybí polévka, hlemýždi, pečený krocan plněný jedlými kaštany nebo lanýžovou pastou a zdobený zeleninou, dále čokoládové salámy nebo roláda v podobě polena zdobená cesmínovými lístky a kouličkami, ananasové řezy a samozřejmě nechybí i hojnost vína. V jižní Francii dávají přednost pečené huse na divoko. Dárky klade Pére Nëel do bot, či ještě výhodněji do holínek. V Polsku se u stromku schází celá rodina. Nikdo ne-

Itálie: hodná baba Belfana Dítě, muž a stařec v kloboucích se stužkami a s píšťalami. Tito abruzští a sabinšti pastýři se objevují v ulicích Říma už počátkem prosince. Jsou to dnes většinou studenti, ale Italové stále věří v magickou moc pastýřských předvánočních zpěvů a pouliční umělce štědře obdarovávají. Na vánoční dárky si však některé sicilské děti musejí počkat až do Tří králů. Dary jim přináší nepříliš půvabná žena s dobrým srdcem. Čarodějnice Belfana létá na koštěti a do domů se dostává komínem. Většina italských děti však dostává dárky už večer 24. nebo následující ráno. To podle toho, zda pocházejí ze severu, nebo z jihu. Po štědrovečerní večeři prý hraje většina Italů rodinné bingo.

Dánsko: kdo najde mandli? Velký rozptyl italského nadělování by možná holandské děti braly. Tam totiž dětem, ale i dospělým přinese dárky již Mikuláš a Vánoce pak jsou chápány jen jako svátky pohody. Naopak Dánové si po štědrovečerní večeři rozbalování dárků pod stromečkem a zpívání koled užívají. Podle jejich mandlové tradice musí ten, který objeví v pudinku celou mandli, dostat od rodiny mandlový dárek.

Chile: chudák Santa Pozoruhodné je, že velmi podobně to probíhá i v rozpáleném Chile. Vánoce se tu slaví při třicetistupňových vedrech, a snad proto štědrovečerní večeře začíná 24. prosince přesně v devět večer. Pak pošlou rodiče děti ven vyhlížet na nebe Santa Clause a připraví pod stromeček dárky. Malí Chilané prý Santa Clause velmi litují, že musí žít na severním pólu, kde je mu jistě zima a smutno.

Polynésie: krab – kruťas Stejně jsou na tom ale i australské děti, které v době Vánoc tráví letní prázdniny. Není tedy divu, že sváteční hody se odehrávají jako piknik pod širým nebem. Umělé stromečky místo sněhu zdobí barevné balónky. Také v Polynésii jsou přes třicetistupňová vedra děti obdarovávány, ovšem velkým polynéským krabem. Ten má pověst kruťase, neboť jeho ostrá klepeta jsou prý připravena rozsekat dárky dětí, které přes rok zlobily.

Mexiko: rozbíjení džbánu Mexické děli o Štědrém večeru dobývají pinadu, tedy papírem a peřím ozdobený obří hliněný džbán. Dospělí ho naplní hračkami a cukrovím a pověsí na rám dveří. K pinadě doráží rodinný průvod se svíčkami a za zpěvu koled. Děti se pak hůlkami pustí do pinady, až se střepy i s obsahem rozletí, a ony se snaží urvat, co se jim líbí.

USA Všudypřítomná předvánoční rudá záplava komerčních Santa Clausú nechává děti ve Spojených státech v napětí až do 25. prosince. Děti nemohou na Boží hod ani dospat a jejich první kroky po probuzení vedou ještě v pyžamkách k vyzdobenému stromečku, aby si rozbalily své dárky.

Finsko: rozvážný Ukko Santa Claus podle Finů bydlí v malé vesničce za polárním kruhem, poblíž Rovaniemi. Dárky tu ale dětem naděluje Velký Ukko, rozvážný vousatý dědeček, se svou družinou mužíčků v červenobílém oblečení s rolničkami. Skřítkové pomáhají při nadílce stařečkovi Jultombenovi také ve Švédsku, v Dánsku doprovázejí vánočního posla a v Norsku zase vánoční kozu a Otce Vánoc, který ukládá dárečky do dřeváků. Švýcarské děti zase obdarovává tajemný monsieur Chalandé, panák s kulatou lucernou místo hlavy a ukrývá ve svém břiše oříšky, rozinky, sušené ovoce, cukroví, bonbony a dárečky. Děti na jeho bříško doráží tak dlouho, dokud jim tajemství nevydá. A kdo přinese dárky 24. prosince německým dětem? Na severu Weihnachtsmann, zatímco na jihu mu pomáhá ještě Christkind – Ježíšek. V Laponsku patří také ryby ke svátečnímu menu, ovšem do tradičního českého kapra mají daleko.

Co nesmí chybět na svátečním stole * Itálie – ravioly, lasagne, losos, špagety * Nizozemsko – krocan nebo pečené sele * Dánsko – pečená kachna, rýžový pudink se sekanými mandlemi a ořechy * Švédsko – sledi, lososi, karbanátky, pečená vánoční šunka, horké kořeněné víno glögg. * Chile – ryby * Řecko – krocan nebo vepřové * Francie – ústřice, hlemýždi, bílé klobásy, rybí polévka, králík či pečený krocan s kaštanovou nádivkou, sýry a tradiční dezert Beche * Austrálie – po britském vzoru tradiční švestkový

* * *

* *

smí chybět, i kdyby byl za obchodem třeba v zámoří. Nejdříve si všichni vzájemně popřejí všeho nejlepšího a podle zámožnosti rodiny následuje u bíle prostřeného stolu dvanáct chodů jako měsíců v roce. Začíná se borščem z červené řepy nebo zelím s houbami, pokračuje se pokrmy z mořských i sladkovodních ryb. Nejčastěji to bývá kapr v černé omáčce se švestkami nebo mleté rybí maso v rosolu. Nezapomíná se ani na pirožky plněné houbami a zelím. Bývá i krocan, makový závin a studená mísa. Děti pak odnášejí zbytky domácím zvířatům a býložravý dobytek krmí kvalitnějším senem. Popíjí se kořalka a grog. Celý večer je připravené volné místo pro náhodného příchozího. Polský patriotismus se projevuje v tom, že kulisu jesliček netvoří jeskyně a palmy, ale polské historické památky. V USA nelze Vánoce shrnout jedním odstavcem. Velice se liší krajově a podle toho, odkud dnešní Američané pocházejí a v jaké krajině žijí. Někteří vůbec Vánoce neslaví. Každopádně je však zachvacuje předvánoční nákupní horečka, jež začíná první pátek po svátku Díkůvzdání. S oslavami se končí až šestého ledna. Nejvíce zvyků je převzato z Británie. Při štědrovečerní večeři se podává pečený, speciálně vykrmený krocan v mátové omáčce s bramborovou kaší a míchanou zeleninou. Za dezert poslouží pudink a pije se vaječný koňak. Stromeček si Američané kupují umělý, nebo si ho najdou v lese sami. Potom ho ověší ornamenty a žárovkami. Američané zdobí své domy i zvenčí. Také se smějí pod jmelím líbat. redakce

nákyp s rozinkami a ořechy v závoji vaječného koňaku a meloun USA – krocan Británie – krocan s kaštanovou nádivkou, tradiční vánoční pudink Norsko – pečená kuřata, sladká kaše s kandovaným nebo nakládaným ovocem a mandlemi, vepřové maso s brambory a zelím, pudink politý sladkým likérem a speciální silné sladké pivo V čínském Pekingu se Santa Claus těší kupodivu velké popularitě, i když vyvádí podivné kousky V Mongolsku se rovněž peče slavnostní cukroví, jenže namísto rohlíčků spis slané s masem.

Vánoce mají mnoho podob, a to podle tradic jednotlivých národů V Anglii začínají Vánoce tím, že někdo z královské rodiny zažehne za doprovodu vánočních písní obrovskou jedli na Trafalgarském náměstí. Další jedle se vztyčují na schodech západního vchodu do katedrály sv. Pavla a uvnitř ní. Ta vnitřní bývá ověšena dary a hračkami pro staré lidi a chudé děti. Okna britských měšťanů zdobí slaměné ozdoby a panenky. Večeří se hrachová polévka a šunka. Pečeného krocana krájí pán domu pod trsy jmelí a cesmínových větviček. Na stůl putují i bochánky plněné jižním ovocem a pudink. Než jdou děti 24. prosince spát, věší na krbovou římsu punčochu. Santa Claus se buď spouští komínem, nebo v noci přijede na saních tažených sobím spřežením a nadělí jim dárky. Slavnostní večeře je až příští večer. V Irsku dosud věří, že na Štědrý den navštěvuje zemi Jidáš Iškariotský. Jestliže se ten den podíváte do zrcadla, uvidíte za sebou Jidáše nebo ďábla. Jiná irská tradice praví, že temnotou putuje Jezulátko a staví do oken hořící svíčičky, aby nezabloudilo. Na Islandu se naděluje už dva měsíce před Vánocemi. Trollové schovávají dětem na různých místech obydlí oplatky, čokoládu a hračky. Stromečky se dovážejí z Německa. V Dánsku se v předvánočním čase vyvěšuje adventní věnec. Jeho čtyři svíčičky odpovídají čtyřem obdobím života – dětství, mládí, zralosti a stáří. Hlavním štědrovečerním pokrmem je husa, kachna nebo vepřová pečené s červeným zelím. Jako moučník se mimo jiné podává rýžová kaše. Kdo v ní najde mandli, dostane od Ježíška dárek Julemand. Ve Švédsku k dětem přichází na Štědrý den Jultombe, červený skřítek s bílým plnovousem. Ke švédské večeři se nejdříve podává vařená sušená treska v bílé omáčce a šunka potřená hořčicí, zapečená do brambor a červeného zelí. Hlavním jídlem jsou vařené hnědé fazole se slaninou, zapečené v cibuli. Za moučník se považuje sladká rýžová kaše politá jahodovou merendou. V rýžovém nákypu se hledají zapečené mandle – kdo najde mandli, dostane dárek. Původně se dárky vhazovaly do světnice anonymně, jako to dělal svatý Mikuláš, a dodatečně se na ně upozorňovalo klepáním (švédsky klappa) na okno. Proto se dárkům říká julklappa. V Norsku k dětem přichází na Štědrý den Nisse – trpaslík, který odmítl v Betlémě věnovat jediný chlup na přikrývku Ježíškovi. Za trest musí roznášet dárky. Jelikož se za něho obvykle převléká tatínek, nemívá trpasličí postavu a připomíná našeho Mikuláše. Španělská štědrovečerní krmě je bohatá na maso, především ovčí a kozí. Místo věcných darů se přinášejí koše s lahůdkami, ovocem a vínem. Na ulicích probíhá bujné veselí, obdobné jako o našem Silvestru. V jihošpanělské Andalusii se pečou už po staletí různé dezerty – tortera. Například kořeněný mandlový koláč s ovocem, olejové a máslové placky a omelety, citrónový dort s kandovaným ovocem nebo pečivo s piniovými jadérky opečenými na sladkém oleji a různé vaječné sladkosti. Vaří se pudinky (flan) a připravuje se paštika svaté Kateřiny. Dárky se rozdávají až 6. ledna. Ten den se konají slavnostní průvody v čele se třemi králi, nezřídka na velbloudech. Portugalské děti se dočkají dárků 25. prosince, kdy jim je přinese Pai Natel nebo Memino Jesus. Přilétá krbem a naděluje do připrave-

•• •• •• •• •• • ••

VÝROBA A DISTRIBUCE OBALŮ A STROJŮ: vakuové PA/PE sáčky smrštitelné sáčky na maso a sýry metalizované sáčky a AL sáčky PP, PE sáčky termoformovací flexibilní PA/PE fólie termoformovací APET/PE fólie PP, PE fólie provádíme až 8-mi barevný flexotisk polyolefinové smrštitelné fólie zn. Cristel NON PVC a PVC průtažné fólie stroje pro ruční a skupinové balení do PVC, PE a polyolefinových fólií komorové vakuové balicí stroje automatické vakuové balicí linky

VŠEM SVÝM OBCHODNÍM PARTNERŮM DĚKUJEME ZA SPOLUPRÁCI A PŘEJEME MNOHO ÚSPĚCHŮ V ROCE

2005.

12

NABÍDKY – INFORMACE

PŘÍJEMNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ A MNOHO PRACOVNÍCH A OSOBNÍCH ÚSPĚCHŮ V ROCE 2005 PŘEJE VŠEM PARTNERŮM

SFK ČR s.r.o., Chobot 1578, 767 01 Kroměříž, tel.: 602 513 116, 602 725 163, e-mail: s cr td @iol.cz

Děkujeme našim zákazníkům a obchodním partnerům za projevenou přízeň v roce 2004 a těšíme se s přáním všeho nejlepšího v roce 2005 na další spolupráci

Sealed Air s.r.o. V sadech 4/15, 160 00 Praha 6 - Bubeneč Tel: 224 323 160, fax: 233 338 209

pf 2005 Společnost Maso Planá a.s. na Vás myslela v předvánočním období, připravili jsme novou kolekci výrobků, která Vám ušetří čas. Právě přicházíme s úplnou novinkou – pečená masa, vyrobená originální technologií, bez použití konzervačních látek. Pečená masa jsou určena všem, kteří chtějí strávit vánoční svátky bez stresu .

DĚKUJEME NAŠIM ZÁKAZNÍKŮM A OBCHODNÍM PARTNERŮM ZA PROJEVENOU DŮVĚRU A PŘEJEME ŠŤASTNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH A ÚSPĚŠNÝ START DO NOVÉHO ROKU. Maso Planá a.s. Průmyslová 499, 391 11 Planá nad Lužnicí fax: 381419344 e-mail: [email protected] www.masoplana.cz bezplatná linka 800 166 662 ústředna: 381 419 201

13

NABÍDKY – INFORMACE

PROJEKCE MASNÝCH ZÁVODŮ spol. s r.o.

Projekce masných závodů – partner pro profesionální řešení

tel.: 519 411 218, 519 412 111 tel. + fax: 519 413 490 fax: 519 414 738 e-mail: [email protected]

děkuje všem obchodním partnerům za spolupráci v roce 2004 a přeje hodně podnikatelských a osobních úspěchů v novém roce 2005. LIBUŠSKÁ 313, 142 00 PRAHA 4 - Písnice, tel.: 261 910 081, e-mail: [email protected]

14

NABÍDKY – INFORMACE

a. s. U příležitosti ukončení roku 2004 děkuje touto formou ANIMALCO a. s. všem svým obchodním přátelům za dobrou spolupráci a přeje klidné prožití svátků vánočních a hodně zdraví a úspěchů po celý rok

2005

Na Kocínce 1 • 160 00 Praha 6 Telefon: 220 107 111 • Fax: 233 332 283 • E-mail: [email protected]

p.f. 2005 všem svým obchodním partnerům děkujeme za spolupráci, přejeme klidné prožití vánočních svátků, pevné zdraví a hodně úspěchů v roce

2005

Tel.: 499 421 336, 499 422 135, fax: 499 421 587, e-mail: [email protected]

Komplexní řešení hygieny

5

00 2 f p

děkuje všem svým obchodním partnerům za úspěšnou spolupráci v roce 2004 a přeje mnoho obchodních úspěchů v roce 2005. odborný poradce pro Čechy: 602 760 244 odborný poradce pro Moravu: 602 760 251

 

Food & Beverage Division Ecolab Hygiene s. r. o. Hlinky 118, 603 00 Brno tel.: 543 518 250, 532 296 250 fax: 543 518 299, 532 296 299 e-mail: [email protected]

Český výrobce a dodavatel chladicích zařízení přeje všem dosavadním i budoucím zákazníkům úspěšný rok 2005.  Chladicí vitríny a skříně

(modulové 600 až 2400 l, 2 až 6 oddělených prostor)  Zchlazovače a zmrazovače hotových jídel i polotovarů  Chladicí a mrazicí boxy, chladicí jednotky  Regálové a závěsné systémy, nářezové stroje NS 301 Sídlo firmy: Mělnická 150, 277 06 Lužec nad Vltavou tel.: 315 619 101-2 fax: 315 619 999 http://www.horak-bros.com

Obchodně-technické oddělení: Plzeňská 59, 150 00 Praha 5 tel.: 257 314 759 fax: 257 314 758 E-mail: [email protected]

15

NABÍDKY – INFORMACE

pf 2005

Děkujeme našim obchodním partnerům za spolupráci v roce 2004 a přejeme mnoho úspěchů do roku 2005

V roce 2005 si můžete vybrat z naší široké nabídky:

XAVEROV, a.s. V lužích 735/6 142 01 Praha 4 Česká republika Tel: +420 244 008 233 Fax: +420 261 910 006 E-mail: [email protected] www.xaverov.com

 Chlazená a zmrazená drůbež  kuřecí díly  tepelně opracované masné výrobky  zm razené polotovary  marinované a kořeněné drůbeží maso  uzené kuře a kuřecí díly  drůbeží speciality Setkáte se také s našimi novinkami:

 Kuřecí špalíčky  Kuřecí špalíčky s náplní  Kuřecí prsní plněné řízky  Kuřecí hamburger  Čevabčiči

â

â

â

â

pro masokombináty, jateční provozy a masnou výrobu PENT a. s. Janákova 170, 508 29 Hořice v Podkrkonoší, Česká republika Tel.: +420 493 628 011 Fax: +420 493 628 020 [email protected] http://www.pentas.cz

â

DĚKUJEME NAŠIM ZÁKAZNÍKŮM ZA PROJEVENOU DŮVĚRU V ROCE

2004,â

â

â

PŘEJEME VŠEM HODNĚ ZDRAVÍ, SPOKOJENOSTI i PODNIKATELSKÉ ÚSPĚCHY V NOVÉM ROCE

â â

2005.

â

TĚŠÍME SE NA DALŠÍ SPOLUPRÁCI.

â

â

â

â â

â

16

NABÍDKY – INFORMACE

... chuť, která nezklame Masna Studená, a. s. děkuje svým obchodním partnerům za projevenou důvěru a v roce 2005 se těší na další spolupráci. Zároveň všem přeje do nového roku 2005 mnoho štěstí, zdraví, osobních a pracovních úspěchů. MASNA Studená, a. s., Masná 480, 378 56 Studená

w w w. t e s t . c z

Nabízíme pronájem mrazicích komor pro skladování potravinářských výrobků v areálu firmy VESA TRADE s.r.o. ve Zlíně Prštném:



PRONÁJEM MRAZICÍCH KOMOR

Jedna mrazicí komora 17 x 8 m

 možnost skladování do výše 4 m při teplotě -18o C

Jedna mrazicí komora 8 x 8 m

 možnost skladování do výše 4 m, teplota -18oC  prostory lze provozovat i jako chladírenské

v ČR jako jedOin9í 001 IS ISO 1400118001 OHSAS

při teplotách 0 až +5oC



ZAMRAŽOVÁNÍ

 zamražování potravin (čerstvé maso, pečivo apod.)

TEST, spol. s r.o. Slezská 844/96, Praha 3

tel.: +420 224 254 590, 606 633 070, fax: +420 224 257 063

www.test.cz, [email protected]

pr ům ys lov ý

Bližší informace: Ing. Karel Kašparec [email protected] Tel.: 737 286 771

úk lid

v zamražovacím tunelu

Anz.Weih_255x184_1c

02.12.2004

16:40 Uhr

Seite 1

17

NABÍDKY – INFORMACE

�����������������

������ ������ � � ������� � ���� �����

������������������ ��������������� ������������� � ���� �����������

������������������������������ ������������������������������������� �� � ����� ��������� �� ���������������� �� �������� ������������������� � ���������������� ����������������������������������������

media

REPRESENTATIONS, spol. s r.o. 140 00 PRAHA 4, Svatoslavova 33 Tel.: 241 741 710, 241 741 693 Fax: 241 741 698 [email protected] DISTRIBUTOR A ZÁSTUPCE FIREM

výrobce umělých střev

BEMIS

®

výrobce smrštitelných sáčků pro vakuové balení

������������������������� ���������������������� ���������� � �������������� � ������������ ��� ������������������ ��� ��� ��������������������������������������

Udírenská a výrobní zařízení na maso, ryby a drůbež, projekce, výroba a servis DĚKUJEME VŠEM NAŠIM ZÁKAZNÍKŮM ZA PROJEVENOU DŮVĚRU A PŘÍZEŇ A TĚŠÍME SE S PŘÁNÍM VŠEHO NEJLEPŠÍHO NA DALŠÍ SPOLUPRÁCI I V ROCE

5 0 20

výrobce plechovek pro potravinářský průmysl

si dovoluje na sklonku letošního roku poděkovat všem svým obchodním partnerům a přátelům za příjemnou spolupráci v letošním roce a do nového roku

2005

popřát mnoho pracovních i osobních úspěchů, pevné zdraví a optimismus.

Zastoupení pro ČR a SR MAURER AG – organiz. složka nám. SNP 32 CZ 613 00 Brno Tel.: 420 548 525 390 Fax: 420 545 223 637 Mobil: 420 602 789 897 E-mail: [email protected]

MAURER AG Kindlebildstrasse 100 D-78479 Reichenau Germany tel. 0049 7531 9422-0 fax 0049 7531 9422-190 http://www.maurer.de E-mail: [email protected]

18

M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A

Komoditní zpravodajství Vývoj CZV jatečných zvířat V průběhu 47. týdne (15. 11. – 21. 11.) se ve sledovaných podnicích (30) porazilo o 366 ks jatečného skotu méně než v předchozím týdnu. Porážky byly nižší o 70 ks býků, 269 ks krav a 53 ks jalovic. Více se porazilo o 16 ks mladých býků a 11 ks volů. Průměrné celkové ceny za jednotlivé kategorie se ve 47. týdnu vyvíjely různě. Mírně stoupla cena jalovic na 29,13 Kč/kg ž. hm. (54,98 Kč/kg v mase). Na úrovni předchozího týdne stagnovaly ceny ml. býků 39,05 Kč/kg ž. hm. (70,93 Kč/kg v mase) a ceny býků 38,53 Kč/kg ž. hm. (69,99 Kč/kg v mase). Od 46. týdne se snížila pouze cena krav celkem 0,77 Kč/kg ž. hm. na 24,83 Kč/kg ž. hm. (48,14 Kč/kg

v mase). U všech kategorií se tradičně porazilo nejvíce jatečných zvířat ve tř. R. V denním sledování 17ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR ve 46. týdnu v průměru 40,10 Kč/kg ž. hm. (72,83 Kč/kg v mase), ve 47. týdnu 39,68 Kč/kg ž. hm. (71,94 Kč/kg v mase). V první polovině prosince neočekáváme výrazné změny ve vývoji cen jatečného skotu. Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K stagnovala na úrovni 46. týdne a za 47. týden dosáhla 35,17 Kč/kg ž. hm. (44,14 Kč/kg v mase). Ve sledovaných podnicích se porazilo v tomto týdnu o 2 612 ks jat. prasat méně než v předchozím týdnu. Největší pokles byl za-

znamenán ve tř. U (-1 259 ks) a pak ve tř. E (-979 ks). Nejvíce jateč. prasat se porazilo v jakostní třídě E (50 % z celkových porážek) a ve tř. U (31 %). Do tříd SEU bylo zařazeno 89 % prasat za průměrnou cenu 35,68 Kč/kg ž. hm. (44,78 Kč/kg v mase), což představuje mírný pokles ve srovnání s minulým týdnem o 0,19 Kč/kg ž. hm. Zmasilost se ve většině jakostních tříd nezměnila kromě tř. N (+1,65 %) kde dosáhla v průměru 57,31 % a tř. T (+1,05 %), kde dosáhla v průměru 53,13 %. Průměrná porážková hmotnost v živém se v jednotlivých jakostních třídách výrazně nezměnila, kromě jakostní tř. H (-25 kg na 166 kg). V nejvíce zastoupené třídě E dosáhla porážková hmotnost 108 kg.

Z denního sledování CZV jatečných prasat tř. SEU u 17ti vybraných podniků je vidět, že ve 46. týdnu byla cena 35,61 Kč/kg ž. hm. (44,69 Kč/kg v mase) a ve 47. týdnu 35,49 Kč/kg ž. hm. (44,55 Kč/kg v mase). V první polovině prosince očekáváme již stagnaci cen jatečných prasat. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/ kg JUT za studena. Selata o průměrné hmotnosti 20 kg se v průběhu 47. týdne prodávala v průměru po 1 408 Kč/ks, tj. 60,99 Kč/kg ž. hm.

V průběhu října 2004 bylo ve sledovaných podnicích masného průmyslu poraženo celkem 24 643 t jatečných zvířat v živé hmotnosti. Bylo poraženo 6 392 t skotu v ž. hm. (-150 t) a 18 214 t prasat v ž. hm.(-509 t). Objem poražených jatečných prasat má stále sestupný trend. Celkové porážky pro cizí ve mzdě se během října zvýšily pouze o 5 t na 342 t ž. hm., přičemž u skotu dosáhly 234 t ž. hm. a u prasat 108 t ž. hm. V měsíci říjnu dovezly sledované podniky o 48 t více masa než v září. Celkový objem dovozu (2 294 t) se skládal ze 180 t hovězího masa, 1 982 t vepřového masa, 23 t koňského masa a 109 t drůbežího masa. Vývoz masa a masných výrobků u stejných podniků zaznamenal zvýšení o 33 t na 373 t. Spotřeba drůbežího masa v říjnu poklesla o 382 t ve srovnání s předchozím měsícem a dosáhla 2 335 t. Za období leden až říjen spotřebovaly sledované podniky 23 824 t drůbežího masa, což je o 2 380 t více než za stejné období loňského roku.

Vývoj průměrných nákupních cen jatečného skotu a prasat Průměrná nákupní cena jatečného skotu celkem (32,30 Kč/kg ž. hm.) stagnovala v říjnu na úrovni minulého období. CZV jatečných býků celkem dosáhla 38,61 Kč/kg ž. hm. a CZV jatečných býků tř. SEUR poklesla o 0,2 % na 39,33 Kč/kg ž. hm. Nákupní cena jatečných jalovic celkem dosáhla 29,28 Kč/kg ž. hm. a v tř. SEUR byla dosažená cena v průměru 29,89 Kč/kg ž. hm. (-1,2 %). Cena jatečných krav celkem zůstala na úrovni minulého období a dosáhla 26,01 Kč/kg ž. hm. a ve tř. EUR dosáhla hodnoty 27,70 Kč/kg ž. hm. V průběhu října CZV jatečných prasat celkem stagnovala na 37,11 Kč/kg ž. hm. CZV jatečných prasat tř. SEU se nezměnila od předchozího měsíce a dosáhla 38,42 Kč/kg ž. hm. (47,26 Kč/kg v mase). Ve srovnání s říjnem 2003 je letošní cena jatečných prasat tř. SEU vyšší o 2,39 Kč/kg ž. hm.

Výroba masa a masných výrobků V říjnu vyrobily sledované podniky 16 429 t masa, tj. o 483 t masa méně než za předchozí měsíc. Z tohoto objemu bylo 3 372 t hovězího a 13 037 t vepřového masa. Ve srovnání s předchozím měsícem bylo vyrobeno o 1,5 % hovězího masa a o 3,2 % vepřového masa méně. Celková výroba výrobků za říjen se snížila o 1 851 t a dosáhla 27 426 t. Výsekového masa bylo vyrobeno 11 862 t (- 8,9 %), masných výrobků 14 901 t (-4,4 %) a konzerv 663 t (-1,5 %). Tržní odbyt hovězího výsek. masa se snížil v říjnu u sledovaných podniků o 86 t na 2 375 t a tržní odbyt vepřového masa klesl o 920 t na 9 331 t.

Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.

Vývoj obchodních cen výsekových mas masných výrobků Průměrná obchodní cena hov. výsekového masa stoupla o 0,15 Kč/kg na 103,35 Kč/kg. V porovnání s říjnem 2003 je cena vyšší o 9,52 Kč/kg. Stagnace nákupní ceny za jatečná prasata během října neovlivnila CPV vepřového výsekového masa. Průměrná CPV vepřového výsekového masa stoupla o 1,20 Kč/ kg v porovnání s předchozím měsícem a dosáhla v průměru 65,94 Kč/kg. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je CPV vepř. masa vyšší o 3,12 Kč/kg.

Měsíční bilance výběrového souboru podniků

TIS ČRSZIF

Teď se mi to pomíchalo... Anežko, který pantofle jsem dostal letos k Vánocům? (sch)

19

S E R I Á LY Jednou mě opět náměstek Horník zavolal. Před sebou měl nějaké propočty, které si se svými spolupracovníky připravil. Vysvětlil mi, že je třeba zvýšit rezervu masa nejméně na dvojnásobek. Souhlasil jsem s ním, ale zároveň jsem ho upozornil, že jsme schopni uskladnit toto navýšení pouze ve stavu mraženém, že není možné toto maso točit denně v čerstvém stavu. Maso musí být uloženo na určitou lhůtu a pravidelně obměňováno podle příslušné technické normy, a nakonec ho musí dostat spotřebitel. To znamená, že přijde období, kdy bude do obchodní sítě dodáváno převážně maso mražené a k tomu má spotřebitel dosti velký odpor. Náměstek Horník respektoval moje vysvětlení, že nelze státní rezervy masa zvyšovat do nekonečna. Jednání uzavřel s tím, že musíme vážně přemýšlet o tom, jakým způsobem budeme rezervy zvyšovat. Zda část v konzervách, část v čerstvém, ale v každém případě se musí jednat o mobilní zásobu uloženou na jednotlivých provozech. Na moji připomínku reagoval souhlasně. Potvrdil, že k mým výhradám nemůže mít negativní přístup, protože problém se týká spotřebitelů. Toto jednání i řada dalších byly vedeny tzv. mezi čtyřma očima. Další věc, která náměstka Horníka dosti zajímala, byla jeho úvaha o uzavření Pražských jatek. Vycházel z jejich nevhodného umístění a uvažoval, co je třeba vybudovat pro zajištění zásobování hlavního města Prahy. Sám pokládal problematiku za velmi důležitý perspektivní úkol, na kterém musíme začít velmi intenzivně pracovat. Vysvětlil mi svůj názor, a požádal mě o jeho posouzení. Při tom mi doporučil, abych se poradil se svými spolupracovníky. Jeho návrh spočíval v tom, že by měla být postavena jedna výrobní jednotka, neboli velký masokombinát, podobný tzv. Mikojanu v Moskvě. Masokombinát by měl být zásobován jak živými jatečnými zvířaty, tak přísunem masa v určené úpravě. Výroba výrobků z masa by měla být distribuována prostřednictvím obchodních organizací konečným spotřebitelům. Já jsem o tomto problému moc nepřemýšlel, protože jsme o tom v rámci naší organizace již mnohokráte diskutovali. Věděl jsem, že problém Pražských jatek se musí řešit. Řešit se však podle mého názoru též musí jednotlivé výrobní závody jako byl Karlínský průmysl masný nebo i Zvonařka, která ještě vcelku vyhovovala, ale potřebovala velkou rekonstrukci a modernizaci. Předpokládal jsem však, že by bylo lépe vystavět za tyto zastaralé kapacity něco nového. Náměstka Horníka jsem proto informoval, že jeho návrh není vhodný z hlediska určité zranitelnosti jediného velkého závodu určeného k zásobování celé Prahy. Doporučil jsem výstavbu dvou závodů, i když je možné, že to nebyl jen můj osobní názor. Můj návrh však byl přijat. Je však velmi problematické hodnotit toto rozhodnutí v současné době na současné podmínky. Je pravděpodobné, že dnes bych asi moje tehdejší úvahy poněkud korigoval. Tím jsem zhruba vyčerpal moji spolupráci s ministerstvem a hlavně s náměstkem Horníkem, který byl vlastně takovou hybnou pákou celého ministerstva. Připomenu ještě, že úkoly které jsem si z ministerských porad odnášel, byly dosti těžké. Jejich plnění bylo nutné pečlivě vyhodnocovat a sledovat, protože pracovníci útvaru náměstka Horníka je důsledně kontrolovali. Moje dvanáctiletá práce ve funkci generálního ředitele masného průmyslu skončila ke konci roku l969 rozvázáním pracovního poměru vzhledem k „nesprávnému postoji“ při událostech, které se vyskytly v roce l968. Důvod mého odchodu z funkce je dobře znám, nejenom mně. Nechci se o tom příliš zmiňovat, tak to v rychlosti ukončím. Byla mi vytýkána moje spolupráce s ministrem Borůvkou. V památných dnech roku 1968, kdy se ze dne na den měnily věci i vedoucí pracovníci, ozvali se opět pracovníci Pražského průmyslu masného, zvláště pracovníci jatek. Přišli s tím, že mají nárok na zhodnocení své práce a prostřednictvím odborové organizace si projednali na ministerstvu zemědělství zorganizování velkého aktivu v budově Pražských jatek, kterého se měl zúčastnit i tehdejší nový ministr Borůvka. To by celkem nebylo nic zvláštního. Bylo na tom však divné, že já jsem s tím problémem neměl tolik co dělat, protože jejich nadřízeným byl ředitel podniku Horčička. Bylo to však zorganizováno tak, že se mělo jednat o schůzi pražských řezníků a uzenářů s pozvaným ministrem Borůvkou, na kterou pozvali i mě jako generálního ředitele. Já jsem na schůzi jít nemusel, mohl jsem se omluvit, ale byl jsem zvědav, jaký účel má pozvání ministra a co vlastně chtějí zaměstnanci Pražského průmyslu masného na schůzi projednávat. Schůze se sešla ve velkém sále v jatkách, kde se v minulosti projednávala i ta stávka, o které jsem se ve svých pamětech již zmínil. Sál byl plný zaměstnanců. Přesto, že jsem byl pozván, nebyl jsem jmenován jako generální ředi-

Vybíráme ze vzpomínek emeritního generálního ředitele masného průmyslu Josefa Kohouta – VII tel do předsednictva, ve kterém seděl ministr, předseda závodního výboru a někteří vybraní pracovníci. Sedl jsem si pod pódium, kde seděly dvě slečny nebo mladé paní a čekal jsem, co se bude dít. Jednání spočívalo v tom, že aktéři všechno motali dohromady, omílali stávku a výkonové normy. Hlavním účelem bylo přesvědčit Borůvku, že oni mají pravdu a vyžadovali, aby s nimi bylo projednáno zvýšení mzdy. Mezi jednotlivými řečníky byli nejméně tři pracovníci z jatečního úseku, kteří se přihlásili o slovo a jejich hlavní téma bylo kritizovat generálního ředitele Kohouta, že se po jejich zádech vyšplhal do vysoké hospodářské funkce apod. Prostě hrozně mě hanili. Z těch dvou žen, s kterými jsem seděl, se vyklubaly redaktorky. Jedna z nich mě oslovila, jestli jsem odsaď. Když jsem přisvědčil, zeptala se mě, kdo že je to ten Kohout? Řekl jsem jí: „Budete se asi divit, ale to jsem já“. Obě se pokřižovaly. Aby tomu nebyl konec, předseda závodního výboru řekl: „A teď bychom prosili, aby nám naše otázky zodpověděl generální ředitel Kohout“. Když jsem nastupoval na podium, byl jsem doprovázen hurónským řevem. Říkal jsem si v duchu sám pro sebe, co já jim řeknu. Určitě mi to v té době myslelo lépe, než mi to myslí nyní. Poněvadž jsem byl člověk ve věku, který si uvědomoval své možnosti, řekl jsem jen jedno: „ Děkuji vám za zhodnocení mé práce, kterou jste tady provedli prostřednictvím těch tří pracovníků z pražských jatek. Chtěl bych vám sdělit jen jedno. Po celou tu dobu, po kterou jsem dělal ředitele, jsem dbal na to, aby vaše výdělky rostly. Naopak jsem chtěl, abyste udělali trochu více práce. Upozorňuji vás, že jsem nemohl dělat nic jiného, než rozdělovat peníze, které byly určeny jako odměna za naši práci. Snažil jsem se rozdělit tyto prostředky spravedlivě podle plnění pracovních úkolů. Víc jsem dělat nemohl“. Aplaus nebyl, naproti tomu bylo velké a hlasité pozdvižení. Já jsem odešel. Ministr Borůvka udělal závěr, přičemž řekl: „Já ve funkci ministra nejsem dlouho. Ale kdykoliv jsem s vaším generálním ředitelem jednal, měl jsem vždycky dojem, že řízení oboru věnuje velkou péči, a proto není dobré, že byl takto kritizován, a že by musel být zbaven funkce“. Vám takové rozhodování nepřísluší, vy jste ho do funkce nejmenovali, ale pokud má nějaké nedostatky, vyřídím si je já jako ministr vůči generálnímu řediteli. Na schůzi byli někteří pracovníci, kteří nebyli se závěrem ministra spokojeni. Bohužel ministr Borůvka byl takový lidový člověk, který nerad někomu něco odříkal, na což jsem já byl již v minulosti upozorňován. Po schůzi ho několik aktérů toho shromáždění chytlo, že nebyli se závěrem spokojeni a že je třeba něco dělat. Tak dlouho do něj vrtali, až řekl, dobře, já se poradím s generálním a dám vám vědět, jaký závěr z toho udělám. Celá událost nebyla příznivě hodnocena řediteli podniků. Ministra Borůvku jsem hodnotil jako člověka, který byl horlivý přítel zemědělství. Ale abych ten příběh dokončil, musím říci, že mě zavolal na ministerstvo a řekl: „ Tak podívej, ti pracovníci na jatkách nejsou spokojeni a dokonce hrozí problémem, který by nás velmi bolel. Chtějí opět zorganizovat nějakou stávku a v téhle době by to nebylo to nejlepší, protože politická situace je dosti rozháraná. Kdyby nebylo den, nebo dva maso na krámě, byla by to katastrofa. Musíme s tím něco udělat“. Nakonec jsme se dohodli. Zavolali jsme vedoucího oddělení práce a mzdy ministerstva i našeho oboru a rozhodli jsme, že zavoláme přední pracovníky Pražského průmyslu masného, určili jsme jejich počet snad l4 nebo l6, přesně si to již nepamatuji. Ti se měli jako představitelé odborové organizace vydat na ministerstvo a dojednat to, co bylo předem rozhodnuto. A to, že při osmihodinové práci bude přidáno 2,50 korun na hodinu. Toto ujednání se nevztahovalo na přesčasovou práci. Jednání se zúčastnil osobně ministr Borůvka. Takový byl závěr, potvrzený předsedou vlády Černíkem, který se mě dotázal, jaký je poměr objemu mezd k celkové hodnotě výroby. Odpověděl jsem mu, že zhruba 4%. Černíka moje odpověď uspokojila, protože rozdíl nebyl nijak rozhodující. Vše, co jsme dojednali bylo uplatněno. Na poslední poradě podnikových ředitelů, která se konala na Zvonařce, mi bylo ostře vytknuto, že jsem uplatnil příplatek ke mzdám v Pražském průmyslu masném, že to není spravedlivé a že příplatek měl patřit celému masnému průmyslu. Hlavním řečníkem, který mě hodnotil velmi špatně, byl

opět ředitel brněnského podniku Kurec. Po jeho projevu to vypadalo tak, že svoji práci budu zřejmě muset ukončit. Druhý den po této poradě, která nebyla dobrá, jsem byl zavolán na Ústřední výbor KSČ, kde byl přítomen i náměstek ministra a další aktéři. Byly vyslechnuty moje postoje k mzdové problematice v Pražských jatkách a odpovídal jsem na nějaké otázky. Mezi tím jsem byl také tázán na můj postoj ke vstupu armád do republiky. Celkový závěr byl ten, že dávají návrh na ministerstvo zemědělství, abych funkci generálního ředitele ukončil. V té době již nebyl Borůvka ministrem. Dostal jsem výpověď na tři měsíce, vyplatili mě, abych v té době již nemusel ve funkci působit. V hodnocení mé práce bylo uvedeno, že mohu pracovat pouze do funkce ředitele závodu, ne podniku, a abych si na základě tohoto kádrového hodnocení hledal práci v rámci oboru masného průmyslu. Já jsem si tento závěr vysvětlil tak, že se mě chtějí zbavit. Abych někam

dojížděl za funkcí ředitele závodu nebo vedoucího provozu, když v okolí mého bydliště žádné takové volné místo není, se mi nezdálo. Tím jsem zakončil moje dvanáctileté působení jako generální ředitel. Chtěl bych ještě podotknout, že jsem byl jediným generálním ředitelem masného průmyslu, který byl generálním ředitelem i slovenských podniků masného průmyslu. Musel jsem přemýšlet, co vlastně budu dělat ještě v těch letech, které mi zbývají do nároku na důchod. Jednalo se zhruba o 5 let. Vzhledem k mému chování, které jsem uplatňoval k pracovníkům navazujícího odvětví, to jest k pracovníkům potravinářského obchodu, jsem se dočkal milé odezvy. I když jsem odcházel z masného průmyslu s nepříznivým hodnocením a celá řada pracovníků, se kterými jsem dříve pracoval, se ode mne částečně distancovala, obrátil se na mne jako jeden z prvních generální ředitel Potravinářského obchodu Pospíšil. Sjednal si se mnou schůzku v jedné restauraci a tam mi řekl, jak on hodnotí moji uplynulou práci. Protože se dozvěděl, že jsem byl v minulosti dobrým prodavačem masa, nabídl mi místo v Pramenu – maso. Místo jsem rád přijal a byl jsem potěšen tím, že se mohu vrátit do oboru, který jsem ovládal, i když za jiných poměrů než byly v této nové organizaci Pramenu – maso Praha. Sám generální ředitel Pospíšil to osobně projednal s ředitelem organizace Kyptou a náměstkem Broncem, o čemž jsem sám nevěděl. Doporučil, aby

mi po zapracování umožnili stát se vedoucím některé velké prodejny. Za to jsem mu v duchu velmi děkoval, že mi v takové, pro mě nepříznivé situaci, poskytl pomoc. Vešel jsem v jednání s vedoucími podnikovými pracovníky Pramenu maso. Řekli mi, jaký návrh jim generální ředitel Pospíšil dal, a sice, že mi mají pokud možno zajistit vedení některé velké prodejny, protože mám pro to obecně dobrou kvalifikaci. Při setkání s vedením podniku jsem však sám žádal, aby mě nechali nejprve pracovat jako zástupce vedoucího prodejny, abych se mohl dobře zapracovat a později převzít prodejnu, kterou mi nabídnou. Po tomto jednání jsem si musel zvyknout, že již nejsem pouze nadřízený, ale naopak podřízený, který se musí podrobit praxi a zvyklostem v této pro mě nové organizaci. Dostal jsem se na praxi do velké prodejny ve Francouzské ulici. Tam jsem nejprve pracoval jako běžný zaměstnanec, který připravuje maso „na krám“. Soustu věcí potřebných pro provoz prodejny jsem samozřejmě ovládal, znal jsem se také s některými vedoucími. Poté jsem byl přesunut jako zástupce vedoucího k firmě Beránek, kde byl vedoucím pan Liška, kterého jsem znal dobře jako prodavače v Nuslích. Tam jsem strávil asi půl roku a poznal práci vedoucího. Přitom jsem vedl v odpoledních hodinách prodejnu sám, takže jsem si osvojil dovednosti potřebné pro funkci vedoucího. Poznal jsem také systém evidence a způsob odměňování pracovníků. Uplynulo asi půl roku, když za mnou přišel podnikový ředitel Kypta a řekl mi: „Tak jsem zhodnotil tvoji práci, kterou jsi dělal na Francouzský a tady u Beránků. Vedoucí obou prodejen mi sdělili, že máš schopnosti dělat samostatného vedoucího. My potřebujeme obsadit místo v Nuslích na prodejně 402“. Byla to shodou okolností prodejna, kde jsem dříve nejenom pracoval, ale kde jsem se také vyučil u firmy Jan Novotný. Po roce práce na této prodejně, kde jsem zaváděl to, co jsem v minulosti propagoval, tj. výrobu různých polotovarů a kde jsem se zdokonalil zejména v potřebné administrativě, bylo splněno přání generálního ředitele Pospíšila. Dále jsem byl jsem určen jako vedoucí velké prodejny na Václavském náměstí, kde byla také

jídelna. V prodejně s jídelnou nás pracovalo asi l5. Pro jídelnu se vyráběla sekaná, paštika, tlačenky, dršťková a gulášová polévka, dušená játra a ledvinky a další druhy jídel. Takže jsem se stal vedoucím velké organizace, která odpovídala tomu, abych se opět stal „velkým šéfem“. V průběhu mé činnosti na prodejnách Pramen – maso Praha jsem prohlašoval, že v 60 letech odejdu. Měl jsem k tomu osobní důvody, které nebylo možné v té době veřejně interpretovat. Tak jsem se skutečně v červenci, po dovršení 60 let, své funkce vedoucího prodejny zřekl. Nikdo mě v té době nevyhazoval, spíše naopak. Je pravda, že jsem byl vlastně do tohoto podniku přijat na základě přání samotného generálního ředitele Pospíšila. To znamená vysokého funkcionáře celého potravinářského obchodu v našem státě, který byl vlastně nepřímým představitelem jednotlivých vedoucích prodejen včetně těch velkých, s jejichž vedoucími jsem se setkával na výrobních poradách. Ti ke mně měli připomínky, které mi později řekli na rovinu, a sice, že si mysleli, že jsem do podniku přišel jako zvěd, který má za úkol poznat jejich některé manipulace s materiálem, které praktikovali. Já osobně jsem s takovými praktikami nikdy nesouhlasil, ale bohužel někdy bylo nutné, abych je plnil tak jako ostatní, a mohl se tak mezi ně společensky zařadit. Nebyla pravda, že bych plnil nějaké úkoly z jakých mě původně moji kolegové podezírali. Po nástupu do důchodu jsem asi měsíc byl doma, ale protože jsem byl zdravotně v pořádku, pracoval jsem dosti dlouho jako běžný pracovník Pramenu – maso Praha. Byl jsem zaměstnán ve velké prodejně na Vinohradech, později v Revoluční ulici, která byla pouze uzenářskou prodejnou. Připravoval jsem tam zpravidla suroviny a polotovary pro jídelnu. Na této prodejně jsem setrval dosti dlouho. A nakonec jsem se svým řemeslem skončil příležitostnou prací na usedlosti bývalého generálního ředitele Radka Pastora v Hořeticích. Tím končím moje vzpomínky, kterými jsem chtěl vysvětlit můj vztah k řemeslu a k celému masnému oboru. Dnes svým rozumem starého muže hodnotím společenské období, ve kterém jsem prožil produktivní život, něco dělal a něco také mohl vzhledem k mým bývalým hospodářským funkcím ovlivnit tak, že jsme dělali některé věci dobře, ale že jsme se také, zejména z pohledu řízení státu dopouštěli některých chyb, které jsou nám v současné době vyčítány. Chtěl bych také poděkovat svým přátelům, že mi umožnili obnovit si vzpomínky na svou práci, kterou osobně hodnotím sice ne úplně kladně, ale úplně zbytečný jsem ve svých pracovních funkcích a na tomto světě snad nebyl.

Josef Kohout mezi svými přáteli.

“ m ů n á m r „Řezníci gu Telecí játra na salátové obloze

Suroviny pro 4 osoby: 400 g telecích jater, 1 hlávka salátu, 2 puky čekanky, 2 polévkové lžíce oleje, 2 polévkové lžíce octa, 1 čajová lžička hořčice, sůl, pepř, 2 polévkové lžíce sekaných bylinek, špetka cukru, 125 g kysané smetany, 2 plátky pšeničného chleba, 100 g másla. Příprava: Saláty očistíme a omyjeme, necháme okapat či je osušíme. Ocet, olej a hořčici smícháme, dochutíme solí, pepřem a cukrem. Bylinky a smetanu smícháme. Bílý chléb nakrájíme na kostičky, které v 50 g másla na pánvičce opečeme dozlatova. Játra omyjeme, osušíme a nakrájíme na proužky. Zbylé máslo zahřejeme v pánvi a játra na něm opečeme. Salát smícháme se zálivkou a aranžujeme na talíře. Proužky jater s chlebovými kostičkami rozdělíme na salátové talíře a servírujeme.

20

NABÍDKY – INFORMACE

DĚKUJEME NAŠIM ZÁKAZNÍKŮM ZA DŮVĚRU PROJEVENOU V ROCE

2004 A PŘEJEME VŠEM HODNĚ ZDRAVÍ, SPOKOJENOSTI A PODNIKATELSKÝCH ÚSPĚCHŮ DO NOVÉHO ROKU

2005 VŠICHNI SPOLUPRACOVNÍCI Fimex, spol. s r.o. Libušská 319 • 142 00 Praha 4 Tel.: 261 109 050, 261 912 601, 261 911 796, 261 910 109 Fax: 261 912 382 http://www.fimex.cz, e-mail:[email protected]

Plzeň Božkovská 22 301 43 Plzeň Tel./Fax: 377 461 991

České Budějovice Ruská 699 373 41 Hluboká nad Vltavou Tel./Fax: 387 965 606

Hodonín Mistřín 806 696 04 Mistřín Tel./Fax: 518 620 688

Jatky Český Brod ( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4

Děkujeme všem našim obchodním partnerům za dobré obchodní vztahy v prošlém roce, přejeme hezké Vánoce a do nového roku 2005 přejeme mnoho zdraví, pohody a obchodních úspěchů!

a. s.

PŘEJÍ VŠEM SVÝM OBCHODNÍM PARTNERŮM KLIDNÉ VÁNOCE A HODNĚ ZDRAVÍ V ROCE

2005 Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Jateční 316, 282 01 Český Brod Tel.: 321 622 326, 321 622 205 Fax: 321 621 883

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail: [email protected], [email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.