Slovo hejtmana - (pro městské a obecní zpravodaje na leden 2011)

Slovo hejtmana - (pro městské a obecní zpravodaje na leden 2011) Začátkem každého nového roku rekapitulujeme ten minulý a hlavně se zamýšlíme nad tím, co nás čeká. Je toho hodně, co mě napadá a nezastírám, že ani tento rok 2011 nebude jednoduchý. Při všech těch starostech a v médiích dostatečně rozebíraných hrozbách doufám, že si u nás na Vysočině dokážeme najít a prožívat ty příjemné a pozitivní stránky našich všedních i svátečních dnů. I proto se chci dnes podělit o své dojmy z jedné oblasti, která mne docela těší. Mezi prioritami, na něž se soustřeďujeme, je i propagace Vysočiny, jejích krás i výsledků práce našich lidí. Přitom se snažíme spolupracovat s městy i s podnikatelskými subjekty. Jedním z výsledků je zavedení značky regionální produkt. Provedený průzkum nám ukázal, že propagační, prodejní a výstavní akce s nabídkou regionálních produktů se zapisují do povědomí občanů. Jestliže před rokem slyšel nebo věděl, že kraj Vysočina má pro regionální výrobky a produkty svoji značku, každý třetí obyvatel, letos na podzim to byl již každý druhý. A přibývá těch, kteří při nákupech upřednostňují produkty ze svého kraje. Jedním z konkrétních projevů jejich propagace bylo, jak se spolupráce naší krajské příspěvkové organizace Vysočina Tourism s podnikateli projevila při přípravě významné akce, na níž se náš kraj podílel jako jediný za Českou republiku. První adventní neděli loňského roku se v pražském hotelu Hilton konal už pátý Mezinárodní vánoční bazar. Cílem tradičního projektu, který je podporován mezinárodními organizacemi i diplomatickými komunitami z celého světa, je finanční podpora českých charitativních organizací. Na bazar se sjelo na několik tisíc návštěvníků. Tuto výjimečnou charitativní akci pořádá Asociace manželek diplomatů s patronkou Livií Klausovou. Prodejního veletrhu se širokým sortimentem nabízeného zboží se zúčastnilo celkem 47 zemí z celého světa. Své viditelné místo tu měl i stánek kraje Vysočina, ve kterém si mohli návštěvníci vybrat z celé škály tradičních produktů z Vysočiny. Do tohoto bazaru své výrobky věnovaly zdarma firmy jako byly Království loutek ze Žďáru nad Sázavou, Ateliér KVAK Koněšín, Huť Anna Bělá, Jaroměřická mlékárna, Dalešické cukrářství nebo Kostelecké uzeniny. Přispěly tak k propagaci své firmy i celé Vysočiny. Výtěžek této akce byl věnován na charitativní účely a potěšilo mne, že i sama první dáma Livie Klausová si v naší expozici zakoupila keramický květináč z Nové Říše a salám Křemešník z Kostelce. A přitom s upřímným nadšením zavzpomínala na své návštěvy Vysočiny. Vůbec si myslím, že se naše krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism vydala správnou cestou, když se místo nákladných účastí na mezinárodních veletrzích soustředila na spolupráci s našimi městy a podnikateli na konkrétních akcích a projektech především pro občany České republiky. Líbí se mi vytváření balíčku nabídek k pobytí na Vysočině s konkrétním dalším prožitkovým programem. Dnes už nenalákáme mnoho návštěvníků na Vysočinu pouze na ubytování, prohlídku památek a procházku voňavým lesem. Když ale k těmto stálicím přidáme konkrétní zvláštní gastronomické zážitky, specifické sportovní či pohybové vyžití, wellnes uvolnění nebo jiné tvůrčí aktivity, stává se z klasické pohody v příjemném prostředí zelené Vysočiny i lákavé aktivní prožití volných dnů podle různých zájmů a představ. V propagačním materiálu připraveném k prezentaci na lednovém veletrhu „Regiontour 2011“ je takových komplexních programů skoro stovka. Předpokládám, že i další podnikatelé pochopí, že zde mají příležitost k rozvoji svých firem. A růst cestovního ruchu přináší své ovoce zprostředkovaně všem obyvatelům kraje. Vysočina Tourism nejen připravuje mnohé propagační materiály a akce, ale spolupracuje s městy i na jejich akcích, což bylo loni kvitováno např. v Telči, Bystřici nad Pernštejnem nebo Novém Městě na Moravě. Spojení sil a prostředků je vždy užitečné. O to se koneckonců jako kraj snažíme ve všech svých činnostech a nejde o to, kdo je pod výsledkem podepsaný. Přeji vám i v roce 2011 hodně zdraví a příznivých prožitků v práci i v soukromém životě. Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina

Jak jsem hledal svého dědu Genealogie je jedna z pomocných věd historických, kterých je docela dost a protože v nich mám trochu „hokej“, tak proč jich pár neuvést. Paleografie - nauka o písmu, Kodikologie - nauka o literárních rukopisech (zvl. středověkých), Epigrafika - nauka o nápisech, Diplomatika - nauka o úředních písemnostech, Chronologie - nauka o způsobech měření času, Sfragistika - nauka o pečetích, Heraldika - nauka o znacích, z heraldiky bývá někdy vyčleňována faleristika (nauka o vyznamenáních a řádech) a vexilologie (nauka o vlajkách a praporech), Genealogie - nauka o rodových vztazích, Numizmatika - nauka o platidlech, Metrologie - nauka o mírách a vahách. Mne oslovila nejvíce heraldika ve vztahu k obecním symbolům a genealogie docela nedávno kvůli dědovi. Když už jsem byl v kontaktu s Jiřím Loudou, který navrhnul i státní znak, nechal jsem si od něj v roce 1993 namalovat také svůj občanský znak, který vycházel právě ze znaku Lednice (žalud). Občanský znak může mít každý občan za dodržení heraldických pravidel a nesmí si uzurpovat erb šlechtického rodu, byť vymřelého. Loudu jsem doporučil jak městu, tak i starostům Včelničky a Rynárce, jimž obecní znak také nakreslil, včetně toho v hlavičce městského Zpravodaje. Svého dědu z otcovy strany jsem nikdy nepoznal, protože zemřel v roce 1928 a já jsem se narodil až po jeho úmrtí. S bratrem jsme tuto mezeru chtěli „zacelit“ před několika lety, kdy jsme si řekli, že si vytvoříme rodokmen. Bratr má auto, já ne, zajeli jsme na obecní úřad: Dobrý den, máte tady… ne nemáme jsou v Mikulově. Bratr má mobil, já ne, tak volá: Dobrý den, máte… nemáme, jsou v Brně. A na několik let bylo po chuti sestavovat rodokmen. Bratr má počítač – já tři, a vloni jsem zjistil nějakou divnou shodou klikanců, že Státní oblastní archiv Třeboň nabízí badatelům naskenované matriky na internetu. V současnosti jsou zde fary začínající písmeny A – Š, další se skenují. Ač je to archiv jihočeský, je k němu přifařen i okres Pelhřimov. Mohu napsat přifařen, protože jsou to matriky farní. Po vstupu na internetové stránky archivu máte pak možnost získat docela zajímavá data o dávno zemřelých lidech nebo také zjistíte, že Kameničtí nemají nárok (ač jim to zákon nemůže zakázat) sestavit si rodokmen svých předků hlouběji než do roku 1793, pokud se nenarodil v jiné obci či městě. V prvním případě zjistíte na vlastní oči, že Vítězslava Novák se vůbec nejmenoval Vítězslav, ale Viktor Augustin Rudolf, a ve druhém, pro současníky horším případě, že kamenické matriky před rokem 1793 shořely při požáru kostela a děkanství v roce 1794. Řekl jsem si, mám kliku, narodil jsem se v Lednici na Moravě – dost daleko od požáru... Když tedy Třeboň ano, tak kdo ví zda i Brno ano (mnoho archivů v Čechách včetně Prahy však – nee)… Na rozdíl od Třeboně, kde můžete surfovat bez přihlášení, se v brněnském archivu musíte hezky zapsat a to nejen nick a heslo, ale nejdříve i jméno a příjmení a také ta čísilka z občanky, která máte pod pseudofotografií. V úvodu stránek mi bylo písemně slíbeno, že bude časem naskenována celá jižní Morava, ale zatím že jsou tam jenom okresy Blansko, Brno venkov a Břeclav, což jsem přivítal. Samozřejmě blufovali, protože když jsem napsal do vyhledávacího okénka ze zvědavosti Žďár, tak tam byl také. Kamenice nad Lipou je nyní nejzašší periferií politické jižní Moravy, která končí za Vlčetínským rybníkem navzdory tomu, že město poprve zmíněno v roce 1348 (obec 1267) patří od „nepaměti“ do Čech. Jak císař František Josef I., tak i Hitler tuto historickou královsko-markrabskou hranici uznávali (ponechávajíce Kamenici Čechám i Čechům), až na územní zrádce ze současnosti jimž není nic svaté a dali město dvakrát pod Jihlavu – komunisti a demokraté. Musím uvést, že není dobrým nápadem vrhnout se na matriku přímo od její první stránky jako třeba v mém případě (1680), protože začnete šilhat ze škarabanic v latinském jazyce u nichž ani nepoznáte kde je začátek a kde konec, a vaše nadšení v zápětí zcela opadne, protož matrika již prvním řádkem dokáže, že na to zkrátka nemáte. Pokuste se proto postupně „aklimatizovat“ češtinou, plynně přejít do němčiny, kterou také neovládám podobně jako latinu a proto jsem začal z druhého konce, tedy z nejmladších dob, kdy se psalo ještě česky.

Teď to ještě umí a dokáže jenom starší generace, protože ta mladá, to jsou mobilovi cesi a náš češtinář Rampáček by je nechal propadnout než by za větou udělal tecku. Musím však uvést, že i zde u matrik, jsou jiné parametry a nejmladší dobu jste nezažili na vlastní kůži. Matrika narozených je k dispozici po 100 letech, matriky oddaných a zemřelých po 75 letech. Nápad „od konce“ byl docela dobrý, protože mne brzy posunul k dědovi Cyrilovi *1885 a navíc jsem se dozvěděl v tomto ještě českém matričním zápise, že můj praděd byl čtvrtláník Jan a jeho manželka, má prababička se jmenovala Magdaléna, byla dcerou jiného čtvrtláníka v téže vsi, Josefa Balgy a jeho ženy Kateřiny rozené Karel Cupal. Prapraděd Ondřej byl taktéž čtvrtláníkem, ale ve vedlejší vsi. Jenže mi nikdo neřekl, že nemám hledat Ondřeje či Jiřího, ale osobu pod jménem latinským v čemž se farář vyžíval - Andreas, Joannes, Johann, Georg, Rochus, Margaretha, Elisabeth. Prapraděd Ondřej měl za manželku Terezii rozenou Martin Krásný, Altenmarkt. Ženská příjmení s koncovkou –ová začala až v matrikách okolo roku 1910 a proto ani má praprababička se nejmenovala Krásná (možná opravdu krásná byla), ale Terezie Krásný, po otci Martinovi. To jsem ještě nevěděl, že můj první doložitelný předek se bude jmenovat také Martin, jenže o 200 let dříve. Protože jsem chtěl zjistit co nejdříve, kdy jsme se formou příjmení dostali do matrik, nezabýval jsem se poznámkami v cizích jazycích jako jiní badatelé, kteří se bez jejich rozluštění nepohnou dále, ale časem na ně také přijde. V češtině většinou znamenají, že otec souhlasí s tím, aby se ti dva, neplnoletý(á) vzali. Z toho, co jsem nalezl – „suchá“ data, jsem třeba logicky odvodil, že v našem rodu bylo zpočátku jméno Jan tak prestižním, že můj předek Roch (latinsky Rochus, italsky Rocco) je uveden otcem Jana třikrát. Nevěřil jsem svým očím, ale kartičky nelhaly a poprvé jsem viděl, že při identifikaci rozhoduje zejména příjmení manželky po otci - dívčí. První Jan *1815 zemřel zřejmě při narození i se svojí matkou, druhý Jan *1821 zemřel snad v ranném věku (měl matku jiného jména) a tak přibyl ještě třetí Jan *1827 (se shodným jménem matky). O tom posledním Janovi jsem zatím nebádal (až bude čas) a šel jsem raději hlouběji do matriky. To už se jména a příjmení v matrikách spíše odezírají a věděl jsem, že ta „Růžena“ je vlastně Kučzera. Z je pod čarou, H a taktéž, A se píše stejně jako R a to zase jako K… Možná je PhDr. přečte, protože ten ví, co má být v kolonce napsáno a umí ta divná písmenka kurentu vhodně přiřadit. Musíte mít pro každou osobu kartičku (náš „Rocco“ *1785 byl jednou z deseti kartiček dětí početné rodiny) a teprve když u nalezené osoby dáte k sobě oba dva rodiče (u matky zapisujte raději ještě příjmení jejího otce), můžete si říci, že jste trochu pokročili. Třeba kartičky někdo nepotřebuje, ale já bez nich nedám ani ránu. Pokračoval jsem pokračoval, až byl matrik narozených konec. První zmínku v latině o mém předku Martinovi jsem nalezl díky indexu v matrice oddaných z roku 1685, kdy si bral Elisabeth (Alžbětu) a jejím otcem byl Georg (Jiří) Mraczno, prvním zápisem rodu v matrice narozených z roku 1687 je jejich syn Paulus (Pavel). Protože se tenkrát ženili až dosáhli plnoletosti – 24 let, mohu postoupit zhruba o jednu generaci a Martinovo narození přiřadit do roku 1660. Od té doby uplynulo 350 let v nepřerušené linii 12 generací nositelů příjmení Kučera, které je v současnosti na 7. příčce ze 60.722 příjmení v republice. V Česku je nosí 15.187 mužů a 15.799 žen (taktéž na 7. příčce - www ministerstva vnitra, leden 2009). Teď už mi zbývá pro doplnění rodokmenu přímé rodové linie „jenom poctivě“ projít matriky oddaných a zemřelých, abych měl (pokud naleznu) od každého z rodu všechny tři potřebné záznamy v databázi, což znamená opět mnoho hodin listování matrikami. Teprve poté bude zřejmě čas na vytvoření celého rodokmenu, tedy i vedlejších větví či větévek všech mužských potomků (ale i neprovdaných dcer „s outěžkem“). Jedním z největších pomocníků badatelů jsou indexy matrik, zejména pro období latiny (vždy nejsou zpracovány - excelentní má fara Jindřichův Hradec), tedy jmenný seznam osob farnosti, který bývá zpravidla abecední, což znamená písmeno K či to vaše a pod ním na několika stranách výskyt osob v letech používání matriky, tedy například rok 1820-1860

(1820 8 osob, 1821 4 osoby, 1822 10 osob, 1823 0 osob atd. až do roku 1860, pak teprve následuje písmenko L 1820, 1821…). Pomohlo mi však i to, že předkové naší linie žili téměř nepřetržitě v jedné vsi v čp. 114. Číslo domu je velmi důležitý údaj matrik při narození. Neznamená však, že zde žila rodina celou dobu, ale narozeními v jiných čp. zjistíte „jak jste se někteří z vás po vsi stěhovali“. Narodil jsem se a žil 32 let na jižní Moravě a teď žiji 32 let v Kamenici nad Lipou. Kopečků je zde více než dost a občas si také na některý zajdu s fotoaparátem a vím, že jsem doma zde. Tak jako si nemůžete vybírat sourozence, stáváte se automaticky kamenickým rodákem (narozeným doma v posteli nebo v porodnici). Sám se stát kamenickým rodákem logicky nemohu, stal se však ze mne kamenický patriot. Mohl jsem si vybrat mezi Břeclaví a Kamenicí (mohu srovnávat), protože patriotem se nerodíte, ale stáváte, až si to uvědomíte. Většina rodáků si to zpravidla neuvědomí nikdy, Kameničáky nevyjímaje. Ten kdo se chlubí, že má rodokmen „od husitů“, nemá zřejmě pravdu, protože občanské matriky začaly být používány koncem 16. století. Gruntovní knihy lze v zásadě použít jako informativní data o majetku rodu, nikoli jako průkazný genealogický materiál. Toto praví laikům Zemský archiv Brno: Matriky představují evidenci všech záznamů o narození, sňatcích a úmrtí obyvatelstva z oblasti jižní Moravy z období od 16. do 20. století. Zavedeny byly na základě nařízení tridentského koncilu (1545 – 1563) a první exempláře pocházejí již z 16. století. Na Moravě se postupně prosazovaly až v období 17. století. Od konce 18. století do jejich struktury výrazněji zasahoval státní aparát a matriky tak získaly také charakter jednotné evidence obyvatelstva. V posledním čase se stalo docela módou pátrat po předcích. Některé módě se podlehne snadno, zvláště pokud je na internetu a zadarmo. Genealogická a heraldická společnost v Praze vydává časopis asi 3x do roka (nejsem jeho odběratelem). Ve větších městech probíhají kurzy genealogie pro zájemce o tento obor – jsme „větší“, kdo to rozhodne? Někdy je i menší město větší, záleží pouze na jeho obyvatelích, zda chtějí či nechtějí. Vypátrat předky a sestavit pro vás vhodný druh (je více možností) rodokmenu za vás může i jiná, kvalifikovaná osoba, která se tím živí, cestuje za vás, umí se pohybovat po archivech a farách, zná latinsky, německy, rodokmen nakreslí, ale všechno hradíte, asi 12-30 tisíc Kč (na což se mohou třeba příbuzní složit). Strom života si můžete, ale nemusíte, nechat vymalovat olejovými barvami (nebo tužkou, doplnit fotografiemi) u jiného umělce, třeba do rámu 1x2 m a pověsit do „saloonu“ nebo jej můžete umístit na podestu schodiště vašeho domu. Důležitá jsou však především správná zjištěná data, bez nich vám ani malíř větve dubu nenakreslí. Každý obor lidského zájmu má svoji „mysliveckou“ či jinou latinu. V tomto případě bude 99% starších (mladší nemají zájem) osob tvrdit, že nemá počítač, stejně na něm neumí pracovat atd., atd. a neotravuj. Takhle se k věci postavit nemůžete. Vy musíte řešit pouze černobíle – chci nebo nechci? Pokud nechcete, je po dilema. Pokud chcete matriku aspoň vidět, tak můžete požádat pracovnice v městské knihovně (syna, dceru, vnuka), zaplatíte mírný obolus v hodnotě piva či tří a ony případnému zájemci určitě matriku na internetu ukáží, pokud si přinesete napsanou internetovou adresu. Prameny: http://digi.ceskearchivy.cz/ - Třeboň, jižní Čechy http://www.actapublica.cz/ - Brno, jižní Morava http://matriky.archives.cz/matriky_lite/ - Opava, severní Morava http://rodokmen.info/ - ukázky jak se pojmenovávají a tvoří druhy rodokmenu http://www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d http://zamekkamenicenadlipou.wz.cz/ http://www.ahn-cr.info/ - obrázek Komers [email protected] - Štěpán Kučera, patriot města

V Praze 25.11.2010

TISKOVÁ ZPRÁVA

Sdružení rozšiřuje pomoc pro spotřebitele Širší pomoc spotřebitelům nabídne od začátku nového roku 2011 sdružení Spotřebitel.net, které se věnuje ochraně práv a poradenství obyvatelům České republiky. Hlavním impulsem pro rozšíření činnosti organizace je zejména nestabilní situace v konkurenčním Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). „Rozhodli jsme se vzít osud ochrany spotřebitelů pod svou záštitu, neboť není jasné, jak se bude situace v SOS dále vyvíjet. Považujeme za důležité, aby se lidé měli v případě problémů kam obrátit o pomoc,“ uvedla paní ředitelka sdružení Spotřebitel.net Ylona Skálová. Tým sdružení se skládá z řady odborníků – právníků, specialistů na informační technologie, žurnalistů, úzce spolupracuje se státními i neziskovými organizacemi – mj. Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, Českou obchodní inspekcí, hygienickými stanicemi, Sdružením nájemníků, Asociací občanských poraden či Juristi o.s. Atd. Vedoucím právníkem sdružení se od nového roku stane Miroslav Huml, který se oblasti hájení práv spotřebitelů věnuje již třetím rokem a během této praxe pomohl klientům úspěšně řešit jejich spory nejen před soudem. Naším hlavním cílem je chránit spotřebitele a zvyšovat jejich informovanost o jejich právech.“ poznamenal. Právní a poradenské služby bude sdružení nabízet každý všední den od 9.00 – 17.00 hod. na telefonní lince 296337324, pomocí on-line poradny, nebo dohodnutých osobních konzultací v sídle organizace. Zároveň bude Spotrebitel.net pokračovat v organizování výchovných a vzdělávacích aktivit v oblasti obrany spotřebitele, včetně posilování právního vědomí občanů. Samozřejmostí bude poskytování servisu za pomoci publikací a sdělovacích prostředků, nebo podávání návrhů na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci obrany spotřebitelů, včetně oprávnění být účastníkem takového řízení. „Základním posláním sdružení je zejména prosazování a obhajování práv a požadavků spotřebitelů, coby slabší smluvní strany, vůči orgánům státu a podnikatelským subjektům. Nechceme ale pouze takzvaně hasit jejich spor, nýbrž mu předvším předcházet,“ upozornila ředitelka Ylona Skálová. Webové stránky sdružení www.spotřebitel.net už nyní slouží jako zdroj informací, s jejichž pomocí se uživatel může lépe orientovat ve složité problematice zákaznicko-obchodních vztahů, nebo získat znalosti o aktuálních problémech na spotřebitelském trhu. Spotřebitel.net spouští od 1.prosince 2010 novou telefonní linku pro spotřebitele +420296337324, kde na vaše dotazy budou odpovídat zkušení právní odborníci. Cena hovoru je za běžný telefonní tarif. kontakty: www.spotrebitel.net, [email protected] tisková mluvčí : Lucie Petránková tel: 725405067, [email protected] Sdružení je právnickou osobou registrovanou ministerstvem vnitra ČR podle zákonač.83/1990 Sb., o sdružování občanů. Vzniklo v březnu 2010. Poskytuje poradenství v oblasti všeobecné spotřebitelské problematiky, a to na internetu, prostřednictvím emailu a v rámci možností i osobních konzultací. Hledá cesty mimosoudního urovnání spotřebitelských sporů. Vzdělává podnikatele, spotřebitele a výchovně působí na školách. Vydává odborné publikace, provozuje informační portál www.spotrebitel.net

TISKOVÁ ZPRÁVA

Obyvatelé Vysočiny se ve sběru bílého elektra umístili na sedmém místě Jihlava, 24. listopadu 2010 – Až 1,9 kilogramu elektrošrotu zrecykloval každý obyvatel kraje Vysočina od začátku roku prostřednictvím kolektivního systému ELEKTROWIN. V celkovém objemu sesbírali obyvatelé kraje Vysočina 1003 tun vysloužilé bílé techniky. Kraj se tak ve srovnání s ostatními řadí na sedmé místo. První místo patří Plzeňskému kraji, kde na jednoho obyvatele připadá téměř 2,5 kilogramu elektroodpadu. Recyklace elektroodpadu uspoří každoročně značné množství energie, vzácných kovů i dalších nerostných surovin. „Jenom za prvních 9 měsíců letošního roku recyklace elektroodpadu v kraji Vysočina zabránila vzniku více než 1 504 tun oxidu uhličitého a ušetřila téměř 6 000 MWh elektřiny. Takové množství energie spotřebují obyvatelé průměrné české obce s tisíci obyvateli za celý rok,“ vysvětluje Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. „Nejzodpovědněji lidé přistupují k recyklaci ledniček a mrazniček. Od začátku roku jich jenom na Vysočině zrecyklovali téměř 636 tun. Díky tomu se předchází úniku nebezpečných látek, zejména freonů, do okolí,“ dodává Tvrzník. Mezi nejčastěji recyklovaná zařízení po ledničkách a mrazničkách patří velké spotřebiče, jako jsou pračky, myčky na nádobí nebo třeba sporáky. Těch skončilo na Vysočině v posledním čtvrtletí ve sběrných dvorech nebo u prodejců elektra 94 tun, od začátku roku pak 300 tun. Drobného elektra, jako jsou rychlovarné konvice, vysoušeče vlasů nebo holící strojky odevzdali obyvatelé Vysočiny jen 67 tun. V recyklaci drobného elektroodpadu lidé mají stále co dohánět. „Na základě průzkumu je pro nás stále běžné vyhodit drobný elektroodpad do popelnice. Přitom i z drobného elektra lze znovu využít často až 90 procent materiálů použitých při jeho výrobě,“ uvádí Tvrzník. Celkem Češi za prvních 9 měsíců letošního roku odevzdali téměř 19 tisíc tun elektroodpadu. Z toho bylo bezmála 12 tisíc tun chladniček a mrazniček. Následovalo 5430 tun velkých spotřebičů, jako jsou sporáky, pračky nebo třeba myčky na nádobí. Drobného elektrozařízení bylo recyklováno 1485 tun. ELEKTROWIN a.s., je největším subjektem zaměřeným na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v České republice. Společnost byla založena 25. května 2005 jako provozovatel kolektivního systému zajišťujícího oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na velké a malé elektrospotřebiče i elektrické a elektronické nástroje. Společnost je koncipována jako nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Sběrnou sítí, kterou tvoří téměř 800 sběrných dvorů ve více než 600 městech a obcích, skoro 2500 provozoven posledních prodejců a mobilními svozy zajištěnými ve více než 4000 obcích smluvně pokrývá přes 93 % obyvatel ČR. Zpětný odběr bezmála 100 000 tun elektrospotřebičů realizovaný od roku 2005 do současnosti zajišťuje kolektivnímu systému ELEKTROWIN prvenství mezi kolektivními systémy v ČR v množství zpětně odebraných vysloužilých elektrozařízení.

Pro více informací, prosím, kontaktujte: Taťána Pokorná Email: [email protected], Tel.: 731 492 677 Ivan Tučník, Bison & Rose Email: [email protected], Tel.: 777 923 401

TISKOVÁ ZPRÁVA

Na Vysočině nejlépe s elektroodpadem točí v Telči Jihlava, 1. prosince 2010 – 2. ročník informační kampaně Zatočte s elektroodpadem na Vysočině letos navštívil 10 měst a pomohl vysbírat více než 4 tuny vysloužilých elektrozařízení. Na každou návštěvu připadalo průměrně více než 420 kilogramů elektroodpadu. Jen v Telči lidé přinesli více než 1150 kilogramů elektroodpadu. Díky tomuto výsledku v kraji obsadila první příčku. „Z průzkumu víme, že klesá ochota lidí nosit vysloužilé elektrospotřebiče na sběrná místa. Díky akci Zatočte s elektroodpadem jsme tak lidem umožnili zbavit se elektroodpadu v těsné blízkosti jejich domovů,“ uvádí Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN, a dodává: “Jenom na Vysočině lidé během kampaně díky spotřebičům odevzdaným k recyklaci ušetřili více než 48 tun CO2, které by jinak vznikly výrobou materiálů přímo z nerostných surovin.“ Jednotlivá města a obce mezi sebou v kampani Zatočte s elektroodpadem soutěžila v množství odevzdaného elektroodpadu na osobu. V této disciplíně se v kraji Vysočina nejlépe umístila Telč. S téměř 0,2 kilogramu elektroodpadu na osobu se v celkovém hodnocení umístila na dvanáctém místě. Poslední místo obsadila Břeclav. Její obyvatelé odevzdali pouze 0,008 kilogramu elektroodpadu na osobu. Celkově si ve sběru nejlépe vedl Bludov v Olomouckém kraji s téměř 0,8 kilogramu vysloužilých elektrozařízení na osobu. Vítězná města získala od kolektivního systému ELEKTROWIN odměnu. Osvětová kampaň Zatočte s elektroodpadem zahrnovala komunikaci se školami i širokou veřejností. Od dubna do října letošního roku zavítala do 80 měst po celé republice. Akce navštívilo více než 100 000 lidí a téměř 24 000 žáků základních a středních škol, kteří odevzdali celkem 57 tun elektroodpadu. Cílem kampaně bylo upozornit na důležitost zpětného odběru vyřazených elektrozařízení a motivovat lidi ke správnému nakládání s elektroodpadem. „Lidé často ani netuší, že až 90 procent hmotnosti elektroodpadu bývá znovu využito. Kromě surovin se recyklací uspoří také značné množství energie,“ dodává Tvrzník. ELEKTROWIN a.s., je největším subjektem zaměřeným na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v České republice. Společnost byla založena 25. května 2005 jako provozovatel kolektivního systému zajišťujícího oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na velké a malé elektrospotřebiče i elektrické a elektronické nástroje. Společnost je koncipována jako nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Sběrnou sítí, kterou tvoří téměř 800 sběrných dvorů ve více než 600 městech a obcích, skoro 2500 provozoven posledních prodejců a mobilními svozy zajištěnými ve více než 4000 obcích smluvně pokrývá přes 93 % obyvatel ČR. Zpětný odběr bezmála 100 000 tun elektrospotřebičů realizovaný od roku 2005 do současnosti zajišťuje kolektivnímu systému ELEKTROWIN prvenství mezi kolektivními systémy v ČR v množství zpětně odebraných vysloužilých elektrozařízení.

Pro více informací, prosím kontaktujte: Taťána Pokorná Email: [email protected], Tel.: 731 492 677 Ivan Tučník, Bison & Rose Email: [email protected]

Tel.: 777 923 401

Dějepisná olympiáda ,,Ve zdraví i v nemoci“ – to bylo letošní téma dějepisné olympiády. Jako obvykle téma velice rozsáhlé, přesto si na školní kolo trouflo třicet dva žáků osmých a devátých tříd. Na prvním místě se umístila Štěpánka Dobalová z 9.A, druhý byl Michal Fortýn z 8.A a třetí místo obsadila Daniela Malá z 9.A. Všem blahopřejeme a držíme palce v okresním kole. Mgr. Květa Zadáková