Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra romanistiky
SLOVNÍK AMERIKANISMŮ, písmena M (mamita - muy muy) a Z ze slovníku Real Academia Española EL DICCIONARIO DE LOS AMERICANISMOS; las letras M (mamita – muy muy) y Z en el DRAE LATIN AMERICAN DICTIONARY; the lettres M (mamita – muy muy) and Z in dictionary of Real Academia Española
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vypracovala: Jana Procházková Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Černý, CSc. Studijní obor: Španělská filologie Studijní rok: 2010/2011
Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně a je mým původním dílem. Veškerou literaturu a zdroje, které jsem ke své práci použila, jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Olomouci dne:..............................
Podpis:..............................
Děkuji touto cestou vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. PhDr. Jiřímu Černému, CSc., za ochotu, konzultace, jeho cenné rady a připomínky, trpělivost a metodické vedení práce, které mi během zpracovávání této práce poskytnul. ____________________ podpis
ÍNDICE: 1. Introducción ........................................................................................ 5 2. Las abreviaturas utilizadas .................................................................. 7 3. El diccionario español-checo de americanismos ................................ 10 3.1. Palabras con la entrada M (mamita – muy muy) ….................. 10 3.2. Palabras con la entrada Z …...................................................... 29 4. Comentario de la traducción ............................................................... 34 5. Conclusión .......................................................................................... 49 6. Resumen ............................................................................................. 50 7. Anexo ................................................................................................. 51 8. Anotación ........................................................................................... 57 9. Bibliografía ........................................................................................ 59
1. INTRODUCCIÓN Mi tesis final se denomina el Diccionario de los americanismos. En concreto incluye las palabras que empiezan por la letra M (desde la palabra mamita hasta muy muy) y por la letra Z. Se trata de los lemas procedentes de la vigésima segunda edición del Diccionario de la lengua española de la Real Academia Española. En mi tesis no están incluidos los vocablos de origen indio porque los indianismos fueron objeto de otras tesis que ya fueron traducidos anteriormente. El objeto general de este trabajo es la traducción de los vocablos que usan los hispanohablantes en América Latina, al checo. En el futuro formará una parte del diccionario que incluirá todas las palabras que usan o usaban los hispanohablantes en América Latina. Otras partes fueron elaboradas o aún se elaboran por otros estudiantes. En cuanto a la fuente de los lemas no sólo comprende el Diccionario Real Academia Española, sino también otras fuentes diferentes. Todos los trabajos que se relacionan con el diccionario final son dirigidos y supervisados por el prof. PhDr. Jiří Černý, CSc. Este trabajo me parece muy beneficioso porque todavía no existe un diccionario de ese tipo en relación con la lengua española y la checa. Como estudiante del español he dado la bienvenida al diccionario de los americanismos porque me facilitará entender los vocablos que se usan sólo en zonas específicas y es prácticamente imposible encontrarme con ellos en Europa. De hecho, la verdad es que me fascinaba de sobremanera que un vocablo puede tener significados diferentes dependiendo de la zona en la que se utilice, sobre todo cuando se trata de zonas vecinas, como por ejemplo Colombia y Perú o Argentina y Chile. En mi trabajo se puede ver que los lemas muchas veces no aportan solamente su propio significado sino que el mismo se completa según las expresiones en las que aparecen. Se debe mencionar que esas expresiones en general tienen otro sentido con respecto a la palabra clave. Como se trata del diccionario bilingüe y no de un monolingüe, teve que buscar los equivalentes checos. Pero ahí aparece un problema grave porque la terminología de cada
5
lengua incluye otros vocablos y por eso cuando no encontré el equivalente checo, opté por utilizar la explicación o la descripcción. Para facilitar el entendimiento del diccionario, adjunto la lista de marcas y símbolos. Le prosigue la parte de elaboración que está dividida en dos partes, una parte incluye las palabras incipientes por la letra M, otra incluye las palabras que comienzan con la letra Z. A continuación se puede ver el comentario de los vocablos dudosos, la conclusión y el resumen. Luego se adjunta un anexo donde aparecen algunos dibujos que facilitan comprensión de las palabras problemáticas. Al final están escritas la anotación y la bibliografía correspondiente.
6
2. LAS ABREVIATURAS UTILIZADAS adj.
-
přídavné jméno
adv.
-
příslovce
adv. vazb.
-
příslovečná fráze
Am
-
Amerika
Andy
-
oblast And
And.
-
Andalucía
Antil
-
Antily
apod.
-
a podobně
Arg
-
Argentina
arch.
-
archaický
atd.
-
a tak dále
Bol
-
Bolívie
braz. port.
-
brazilská portugalština
Can.
-
Kanárské ostrovy
citosl.
-
citoslovce
com.
-
společné pro všechny slovní druhy
č.
-
číslo
despekt.
-
despektivní
Dom
-
Dominikánská republika
dříve i subst. -
dříve používáno i jako podstatné jméno
JD
-
Dubský
Ekv
-
Ekvádor
eufem.
-
eufemismus
f.
-
femininum, ženský rod
Filip.
-
Filipíny
fr.
-
fráze
franc.
-
francouzština
Guat
-
Guatemala 7
Hond
-
Honduras
hovor.
-
hovorový
Chil
-
Chile
intr.
-
intranzitivní
infant.
-
infantilní, dětský
it.
-
italština
JižAm
-
jižní Amerika
jm.
-
jméno
keč.
-
jazyk zvaný quechua
kelt.
-
keltský jazyk
kniž.
-
knižní
Kol
-
Kolumbie
Kost
-
Kostarika
Kub
-
Kuba
lat.
-
latinsky
m.
-
maskulinum, mužský rod
m/f.
-
maskulinum i femininum
málo použ.
-
málo používané
maysky
-
jazykem Mayů
Mex
-
Mexiko
např.:
-
například
Nik
-
Nikaragua
obl. RP
-
oblast Río de la Plata
obr.
-
obrázek
Pan
-
Panama
Par
-
Paraguay
Per
-
Peru
pl.
-
množné číslo
Portor
-
Portoriko
použ.
-
používané 8
př.:
-
příklad
RAE
-
Real Academia Española
Salv
-
El Salvador
slang.
-
slangový výraz, žargon
slavn.
-
slavnostní
spíš subst.
-
používané spíše jako podstatné jméno
StřAm
-
střední Amerika
svArg
-
severovýchodní Argentina
szArg
-
severozápadní Argentina
Š:
-
ve španělštině
tr.
-
tranzitivní
tzv.
-
takzvaný
Urug
-
Uruguay
Ven
-
Venezuela
venk.
-
venkovský
vulg.
-
vulgární
zvrat.
-
zvratné
, i adj.
-
i přídavné jméno
, i f.
-
i ženského rodu
, i intr.
-
i intranzitivní
, i m. v pl.
-
i mužského rodu v množném čísle
, i pl.
-
i množné číslo
, i subst.
-
i podstatné jméno
, i zvrat.
-
i zvratné sloveso
;►
-
encyklopedické vysvětlení
;■
-
synonymum
←
-
z
*
-
obrázek v příloze
9
3. EL DICCIONARIO ESPAÑOL-CHECO DE LOS AMERICANISMOS 3.1.
PALABRAS CON LA ENTRADA M (MAMITA- MUY MUY)
mamita, m., hovor., infant. (1) (Urug): zbabělec, ustrašenec, zhýčkaná osoba; (RAE). mamoncillo, m. (1) (Kub): strom patřící do čeledi mýdelníkovité, je velmi tlustý s širokou a hustou korunou, se střídavými listy, malými jedlými plody, které jsou zakulacené s tvrdou slupkou a šťavnatou dužinou; (2) plod tohoto stromu; (RAE). mamonearse, zvrat. (1) (Hond): tvrdě pracovat, usilovně pracovat, snažit se; (RAE). mampato, -ta, adj., i subst., m./f. (1) adj., i subst. (Chil): o zvířeti, zejména o koňovi: krátkonohý; (2) m./f. (Chil): osoba drobné postavy; (RAE). mamplora, m., despekt., hovor., i adj.(1) (Salv, Hond, Nik): homosexuál; (RAE). mampuesto, -ta m./f. (← mano + puesto) (1) m. (Am): podpěra, trojnožka pro zbraň; ► věc, kterou se podpírá střelná zbraň, aby bylo možno lépe zamířit; (2) f. (Nik): stojan či trojnožka podpírající střelnou zbraň; (RAE). mamúa, f., vulg. (1) (Arg, Urug): opilá žena, žena opojená alkoholem; (RAE). mana1, f., arch. (1) f. (Kol): sladká tekutina, která teče z některých rostlin; (2) f., arch. (Am): zázračný pokrm; (RAE). mana2, f. (← manar) (1) (Kol): prameniště vod; (RAE). managuá, m., vulg. (1) (Chil): námořník, voják; (RAE). manazo, m., hovor. (1) (Ven): plácnutí, rána, úder, bouchnutí; (RAE). mancha1, f. (1) (Arg): dětská hra, kde jedno z dětí tzv. mancha utíká za ostatními dětmi, dokud se nedotkne jiného, poté je mancha ten druhý; (2) ~ de plátano, f. (Portor): typická povaha nebo charakter Portoričana; např.: tener alguien la mancha de plátano; (3) jugar alguien una ~, fr. (Nik): honit Káču, hrát hru, ve které se honí Káča; (4) picar alguien una ~, fr. (Nik): honit Káču, hrát hru, ve které se honí Káča; (RAE). manchabrava, f. (1) (Nik): skupinka lidí; (2) (Nik): cháska, skupina kamarádů; (RAE). manchamantel/manchamanteles, m. (1) (Mex): jídlo z kuřete nebo krocana s pálivou paprikou, rajčaty, ananasem a banánem; (RAE). manco, ca, m., hovor. (1) (Chil): kůň; ► savec patřící mezi lichokopytníky; (RAE). mancorna, f. (1) (Chil, Kol): knoflíky do manžet, knoflík na košili; (RAE). mancuerna, f., pl. (← mancornar) (1) f. (Chil, Kol, Kub): část stonku tabákové rostliny s párem listů; (2) f. (Chil, Kol, Kub): stav, za kterého se obvykle konají žně, v období sklizní; (3) f. (Mex): spřízněná dvojice; (3) f., pl. (StřAm, Filip, Mex, Ven): manžetové knoflíčky; (RAE). mancuernillas, f., pl. (1) (Salv, Hond, Mex, Nik): manžetové knoflíčky; (RAE). mancuncho, -cha, adj. (1) (Nik): o člověku: který má nějakou vadu v rameni; (RAE). manda, f. (← mandar) (1) (Chil): zaslíbení někomu svatému, slib daný Bohu, Panně Marii či jinému svatému; (RAE). mandado, m. (1) (Kub, Mex, Nik): nákup potřebných potravin; (2) (Kub): pyj, penis; (RAE). mandador, -ra, m./f. (1) (Kost, Nik): osoba, která se stará o statek a pomáhá svému hospodáři v administraci; (RAE). mandar, zvrat. (1) (StřAm): splnit nebo učinit splnitelným činnost vyjádřenou daným slovesem; např.: se mandó cambiar, mándalo mudar; (RAE). mandarria, f. (← it.: mannara) (1) (Kub): typ velmi těžkého kladiva, palice; * (RAE). mandarriazo, m., hovor. (1) m. (Kub): rána, která se dá s úmyslem někomu ublížit; (2) m., hovor. (Ven): rána daná palicí nebo nějakým kladivem; (RAE). mandinga, m., venk. (1) m., venk. (Am): ďábel, satan; (2) m. (Kost): slaboch; (RAE).
10
mandón, m. (1) (Am): důlní mistr; (2) (Chil): fanoušek dostihových závodů, osoba, která vykřikuje na dostihových závodech; (RAE). maneadero, m. (1) (Hond): místo, kde se dává oprať dobytku; (RAE). maneto, ta, adj. (1) (Hond, Nik): o osobě nebo zvířeti: jež má zábranu nebo vadu v rukách nebo nohách, tlapách; (RAE). manga1, f., despekt., hovor. (1) f., despekt., hovor. (Arg, Bol, Urug): skupina lidí; př.: una manga de atorrantes; (2) f. (Arg, Bol): velké množství kobylek; (3) f. (Arg, Kost, Urug, Ven): ohraničená cesta pro navedení dobytka; (4) f. (Arg, Kost): skládací tunel na letišti, kterým nastupují cestující do letadla; (5) f. (Kol, Kost): malé pastviště; (6) f. (Mex): plachtová přikrývka, kterou se jezdec chrání při jízdě na koni; (7) tirar la ~, fr., hovor. (Arg): žádat vypůjčené peníze; (RAE). manga2, f. (1) (Kost, Ven): druh manga, které je větší než obvykle a získává se šlechtěním, roubením; (RAE). mangajo, m. (1) (Ekv): zavrženíhodná osoba; (RAE). manganeta, f. (1) (Arg, Urug): klam, lest, léčka; (RAE). mangangá, m. (1) (Arg, Bol, Urug): včela; ► blanokřídlý hmyz se silným a chlupatým tělem, který při letu vytváří charakteristické silné a dlouhotrvající bzučení; žije osamoceně v kmenech stromů, ve stéblech nebo v obyčejných podzemních skrýších; (2) (Arg, Par, Urug): únavný člověk díky svému neustálému naléhání; * (RAE). manganzón, -na, m./f., adj. (1) adj., i subst. (Antil, Kol, Ekv, Hond, Per, Ven): lenivý, líný, lenoch; (2) m./f. (Kost, Hond): dospělá osoba, která týrá či obtěžuje mladší; (3) m./f. (Kost): dospělá osoba s dětinským chováním; (RAE). mangar3, tr., hovor. (1) tr., hovor. (Arg, Urug): žádat zpět vypůjčené peníze; (2) tr. (Kub): získat lstí, získat podvodem; (RAE). mangazo, m. (1) (Kub, Hon, Ven): úder daný mangem; (2) (Hon): krasavec; (3) (Urug): naléhavě žádat někoho o peníze s úmyslem nevrátit je; (RAE). manglar, m. (1) (Kost, Ven): území osázené kořenovníkem/mangrovníkem; (RAE). manglero, -ra, m., adj., i subst. (1) adj., i subst. (Kub): o člověku: žijící v oblasti osazené mangrovy nebo žijící v pobřežních nížinách; (2) m. (Kub, Ekv): dřevorubec kácející mangrovy; (RAE). mango2, m. (1) (Salv, Mex, Nik): krasavice, krásná žena, nevěstka; (2) (Salv, Mex, Ven): krasavec, krásný muž; (RAE). mango3, m., hovor. (1) m., hovor. (Arg, Urug): měna peso; (2) m. (Arg): peníze, současná měna; (RAE). mangonear, tr., i intr. (1) tr. (Salv): despoticky, tyransky velet; (2) intr. (Ekv): využít situace pro výnosné obchody; (RAE). mangrullo, m. (1) (Arg, Urug): vesnická věž či rozhledna sloužící k ohlídání blízkého okolí, ve kterém se nacházejí pevnůstky, statky a osady pamp i jiných rovinatých území; (RAE). manguala, f., hovor., vulg. (1) (Kol): spiknutí s nelegálním záměrem; (RAE). manguarear, intr., hovor. (1) (Ven): promrhat čas, aniž by se něco udělalo; (RAE). manguear1, tr. (1) (Arg, Urug): vypůjčovat si peníze; (2) (Arg): vhánění menšího či většího stáda dobytka do dobytčí ohrady; (RAE). manguear2, intr. (1) (Hond): hledat nebo česat mango (plody mangovníku); (RAE). manguera, f. (1) (Urug): ohrada, do které se uzavírá stádo dobytka; (RAE). manguerear, tr., hovor. (1) (Arg, Chil, Urug): stříkat vodu z hadice za účelem umytí, smývat nečistoty vodou z hadice; (RAE). manguilla, f. (1) (Chil): nasazený svršek pro ochranu oblečení; (RAE). manicero, -ra, adj., i subst., m. (1) adj., i subst. (Am): arašídový, prodejce pražených arašídů; (2) m. (Chil): vozíček, který je tlačen obchodníkem s arašídy, podzemnicí olejnou; (RAE).
11
manicurista, m./f. (1) (Ekv, Salv, Hond, Mex, Per): manikér; (RAE). manigordo, m. (1) (Kost, Hond, Ven): ocelot; (RAE). manigua, f. (1) (Antil): hustý celek rostlin a tropických keřů; (2) (Kol): bažinatý a nepropustný tropický les; (3) (Hond, Nik): často bažinaté území porostlé hustým křovím; (RAE). manigual, m. (1) (Antil): území plné hustých celků rostlin a tropických keřů; (RAE). manigüero, -ra, adj., i subst., despekt., hovor. (1) adj. (Antil): příslušný nebo vztahující se k hustému celku rostlin a tropických keřů (2) adj., i subst. (Antil): o osobě, která obývá území plné hustých celků rostlin a tropických keřů (3) adj., despekt., hovor. (Kub): věc špatné kvality; (RAE). manija, f., hovor. (1) f., hovor. (Arg, Urug): moc, kterou má a vykonává někdo podle své sociální situace, odborného nebo hierarchického postavení; př.: en esta oficina Juan tiene la manija; (2) f. (Arg, Urug): vliv, který chce mít někdo na jinou osobu, aby přemýšlela a vystupovala určitým způsobem; (RAE). manijero2, -ra, adj., i subst., hovor. (1) (Arg, Urug): ten, kdo má v úmyslu získat souhlas třetího, aby vyvolal potíže nebo spor; (RAE). manilla, f. (1) (Kub): hrst tabákových listů; (RAE). manilo, -la, adj., f. (1) adj. (Portor, Dom): o určitém druhu velkých kohoutů a slepic, obzvláště o velkých kohoutech, jež nejsou vhodní pro kohoutí zápasy; (2) f. (Nik): konopné vlákno používané jako provaz; (RAE). manito2, -ta, m./f., použ. (1) (Mex): důvěrné jednání, které se používá mezi přáteli; (RAE). manjar, m. (1) ~ blanco (Kub): sladkost udělaná z mléka, kukuřičné mouky, cukru a koření; (2) ~ blanco (Salv, Pan, Per): sladkost z mléka, oslazená a často aromatizovaná vanilkou, pomalu a dlouze vařená; * (RAE). manjarete, m. (1) (Kost, Ven): sladkost z čerstvě nastrouhané kukuřice, mléka a cukru, která se uvaří a poté se zahušťuje dokud nevystydne, ve Venezuele se připravuje také s kokosovou dření; * (RAE). manjúa, f. (1) (Kub): ryba se zkostnatělou kostrou patřící do podřádu Fisóstomos, asi 10 cm dlouhá, stříbřité barvy a s velmi otevřenými ústy, tato ryba tvoří hejna; (RAE). manjuarí, m. (1) (Kub): sladkovodní ryba delší než vara (83,58 cm) s velmi tvrdou kůží, dýchá žábry a plícemi, je jedlá, ale její vajíčka jsou jedovatá, v Evropě a Asii ji nalezneme pouze jako zkamenělinu, fosílii; * (RAE). mano1, f. (1) (Kub, Ven): banánová plantáž; (2) (Kub): velké množství osob, zvířat a věcí seskupených na jednom místě; př.: mano de gente; (3) (Guat, Hond): svazek pěti kusů ovoce či zeleniny prodávající se na trhu; (4) a ~ limpia, adv. vaz., hovor. (Kub): bojovat holýma rukama, bez použití zbraní; (5) apretar alguien con las dos ~s, fr., hovor. (Kub): mít významné vystoupení, výborně hrát; (6) calentar la ~, fr., hovor. (Ekv): podplatit; (7) cargar alguien la ~ en algo, fr., hovor. (Kub): věnovat něčemu velkou pozornost, usilovat o něco; (8) correr ~ a alguien, fr. (Chil): osahávat s erotickým úmyslem; (9) pararse alguien de ~s, fr. (Kost): oponovat, konfrontovat, být v opozici; (RAE). mano2, -na, m./f., použ. (1) (Mex): důvěrné jednání vztahující se k přátelům; (RAE). manojear, tr. (1) (Kost, Kub): vložit do hrstí tabákové listy; (RAE). manopla, f. (1) (Arg, Bol, Chil, Per): francouzský klíč; (2) (Nik): v baseballu: rukavice, která chrání ruku při chytání míčku; (RAE). manosanta, m./f. (1) (Arg): osoba, která si osvojuje schopnosti vyléčit někoho prostřednictvím svých rukou; (RAE). manosear, tr., hovor. (1) (Arg, Urug): ignorovat nebo opovrhovat důstojností či hodností někoho; (RAE). manosear, f. (1) (Kub): káď umístěná pod mlýnkem, která zachycuje třtinovou šťávu; (RAE).
12
manta1, f. (1) (Kost, Salv, Mex): obyčejná bavlněná tkanina; (2) ~ mojada, adv. vazb. (Ekv): malomyslný; (RAE). manteado, m. (1) (Kost): pytlovina, která se pokládá na zem, aby se do ní mohlo dát zrní, obilí nebo jakákoliv jiná věc; (RAE). mantearse, zvrat. (1) (Bol, Chil): o kovové žíle: přeměnit se v podzemní vrstvu; (RAE). mantel, (1) estar de ~ largo, fr., hovor. (Bol, Kub, Ekv, Hond): mít hosty u stolu; (2) estar de ~es largo, fr. (Salv): mít hosty u stolu; (RAE). mantenedora, f. (1) (Nik): mraznička; ► samostatný elektrospotřebič sloužící ke zmrazení potravin; (RAE). mantenido, da, m./f., adj. (1) adj. (Salv): o osobě: jež je spokojená, když jí málo; (2) m./f. (Per): dospělá osoba žijící z práce někoho jiného; (3) m./f. (Urug): venkovský nádeník, který dostává potravu jako část svého výdělku; (4) m. (Salv, Urug): muž žijící na náklady ženy, s kterou udržuje mimomanželský sexuální vztah; (RAE). mantillón, -na, adj., málo použ. (1) (Mex): šibalský, mazaný, darebácký, nestydatý, neodpovědný; (RAE). mantuano, m. (1) (Ven): zámožný kreol v koloniálním období; (RAE). manubrio, m. (1) (JižAm, Kub, Guat, Hond, Mex): řídítka; (RAE). manudo, -da, adj., i subst., hovor. (1) (Hond): o člověku: jež dělá vše špatně; (2) (Hond): o člověku: jež špatně řídí automobil; (RAE). manyaoreja, adj., i subst., despekt., hovor. (1) (Arg, Urug): lichotivý, patolízalský; (2) (Arg, Urug): udavačský, zrádný; (RAE). manzana, (1) ~ de agua, f. (Kost): korpulentní strom mající plody ve tvaru hrušky, silnou červenou kůru a kompletně bílou dužinu; * (2) ~ rosa, f. (Kost): strom hřebíčkovec; (RAE). manzanero, ra, m. (1) (Ekv): jabloň; (RAE). mañerear, intr. (1) (Arg, Par): pracovat, počínat si neobratně; (2) (Chil): o zvířeti: jež si počíná obratně; (3) venk. (Urug): osvojit si vzdorující chování, pochybovat nebo zdržovat se v udělání něčeho; (RAE). mañero1, -ra, adj. (1) (Arg, Bol, Par, Urug): obratný, lenivý; (RAE). mañío, m. (1) (Chil): strom podobný modřínu; * (2) (Chil): kůra tohoto stromu; (RAE). mañoco, m. (1) (Ven): mouka získaná z praženého kořene juky; (RAE). mañosear, intr. (1) (Bol, Chil, Per): vystupovat, hrát, počínat si obratně; (2) (Bol, Chil): především o dítěti: fňukat a být na obtíž; (3) (Chil): o zvířeti: být obratný, lstivý; (4) (Per): o malém dítěti: jež se projevuje umíněně, protože je rozmazlené; (RAE). mañoso, -sa, m./f., adj. (1) adj. (Salv, Nik): kapesní zloděj, ten, kdo krade věci nízké hodnoty; (2) m./f. (Per): chlípník, nemrava; (RAE). maoma, adv., slavn., hovor. (1) (Chil): více méně, skoro, jakž takž, přibližně; (RAE). mapachín, m. (1) (Kost, Nik): mýval; (RAE). mapear, tr., kniž. (1) (Chil): dělat mapy, mapovat; (2) (Chil): umístit systémy, soustavy nebo koncepční struktury do mapy; (RAE). mapire, m. (1) (Ven): válcový koš s širokým vyústěním, pletený z vláken z listů palmy nebo provazy z vláken z agáve, opatřený provazy, aby se mohl nést na zádech, a používaný indiány pro uchování a přenos potravin nebo jako pracovní nářadí; (RAE). mapo, m. (1) (Portor): mop; (RAE). mapuro, m. (1) (Kol): skunk; (RAE). maquech, m. (← maysky: macech) (1) (Mex): brouk bez křídel, který se nosí na oblečení, připevněný pomocí řetízku, jako by to byla brož či ozdobný špendlík; (RAE). maquila1, f. (1) (Hond): jednotka váhy, 5 arrob (= 11,502 kg); (RAE). maquila2, f. (1) (Salv, Guat, Hond, Mex): produkce textilních továren pro vývoz; (2) (Salv, Guat, Hond, Mex): továrna určená k této výrobě; (RAE).
13
maquiladora, f. (1) (Mex): maquila2; (RAE). maquilar, tr. (1) (Mex): dovážet základní suroviny, zpracovávat je a vyvážet je; (RAE). maquilero, -ra, m./f. (1) (Salv, Guat, Hond, Mex): zaměstnanec textilní továrny; (2) (Salv, Guat, Hond, Mex): majitel textilní továrny; (RAE). maquilihue, m. (1) (Salv): strom čeledi trubačovité (Bignoniáceas), který dosahuje výšky až 30 metrů, má protilehlé listy, skládající se z elipsovitých nebo podlouhlých lístků, mající růžové květy a plody v lusku, roste planě v lesích od Mexika po Ekvádor; dřevo z tohoto stromu se využívá k výstavbě lodí a nábytku, vývar z kůry a listů se využívá v tradiční medicíně; ■ Syn.: maquilishuat; (RAE). maquilisguate, m. (1) (Hond): strom čeledi trubačovité (Bignoniáceas), který dosahuje výšky až 30 metrů, má protilehlé listy, skládající se z elipsovitých nebo podlouhlých lístků, mající růžové květy a plody v lusku, roste planě v lesích od Mexika po Ekvádor; dřevo z tohoto stromu se využívá k výstavbě lodí a nábytku, vývar z kůry a listů se využívá v tradiční medicíně; ■ Syn.: macuelizo, maquilishuat; (RAE). maquilishuat, m. (1) (Salv, Hond): strom čeledi trubačovité (Bignoniáceas), který dosahuje výšky až 30 metrů, má protilehlé listy, skládající se z elipsovitých nebo podlouhlých lístků, mající růžové květy a plody v lusku, roste planě v lesích od Mexika po Ekvádor; dřevo z tohoto stromu se využívá k výstavbě lodí a nábytku, vývar z kůry a listů se využívá v tradiční medicíně; * (RAE). máquina, f. (1) (Kub): automobil; (RAE). maquinilla, f. (1) (Kost): ořezávátko; (2) (Portor): psací stroj; (RAE). maquisapa, m. (← keč. maqui, „ruka“, sapa =, „uvádějící velikost“) (1) (Ekv): opice s dlouhými pažemi žijících v oblasti Amazonie, která postrádá palec, ale je vybavena pro život ve stromech; (RAE). mar, (1) ~pacífico, m. (Kub): vlčí mák; ► jednoletá rostlina čeledi Papaveráceas, zpravidla s červenými květy a načernalými semeny, často roste na zasetých polích a zapleveluje je, je prostředkem podporující pocení a utišující lék; * (RAE). mara, f. (1) (Salv, Guat, Hond, Mex): parta kluků; (2) (Salv): lidé, vesnice, cháska; (RAE). marabino, na, adj., i subst. (1) (Ven): obyvatel města Maracaibo; (RAE). marabú2, m. (1) (Kub): strom čeledi citlivkovité (Mimosácea) pocházející z Afriky, který tvoří nepropustné lesy, jeho dřevo je velmi tvrdé a používá se na výrobu uhlí a polen; * (RAE). maraca, f. (1) (Antil): chrastítko; (2) (Chil): hazardní hra hrající se se třemi hracími kostkami, které mají místo teček vyobrazeno slunce, zlato, pohár, hvězdu, měsíc a kotvu; (3) despekt., vulg. (Chil): prostitutka, nevěstka; (4) despekt., vulg. (Chil): homosexuální žena, lesba; (5) hovor. (Kub): bankovka nebo mince v hodnotě jednoho pesa; (RAE). maracaná, m. (1) (Arg): druh papouška, papoušek ara; (RAE). maracandacas, f., pl. (1) (Salv, Nik): peníze; (RAE). maracayá, m. (1) (Ekv, Per): ocelot; (RAE). maraco, m., despekt., vulg. (1) (Chil): homosexuál; ■ Syn.: maricueca; (RAE). marañón, m. (1) (Kub): oříšek kešu; (RAE). maraquero, -ra, m./f. (1) (Ven): osoba hrající maracas, hru s kostkami; (RAE). maratónico, -ca, adj. (1) (Arg, Bol, Kub, Urug): maratónský, týkající se maratónu; (RAE). marcador, m. (1) (StřAm, Arg, Ekv, Par, Urug): fix; (RAE). marcar, intr. (1) (Kost, Kub): o snoubenci, který navštěvuje svoji snoubenku; (RAE). marchantaje, m. (1) (Nik): klientela, zákazníci; (RAE). marchante1, com., málo použ. (1) (Arg): podomní obchodník; (RAE). marchante2, -ta, m./f. (1) (Nik, Ven): obchodník, k němuž se chodí obvykle nakupovat; (2) a la ~, adv. vazb. (Arg): jakkoli, jakkoliv, nedbale, neupraveně, zanedbaně; (3) tirar se a la ~, fr., hovor. (Arg): nedbat na sebe, klesnout na mysli, zpustnout; (RAE).
14
marchantería, f. (1) (Kub): klientela, zákazníci; (RAE). marchantía, f. (1) (StřAm, Portor, Ven): klientela, zákazníci; (RAE). marchar, intr., hovor. (1) (Urug): zmeškat střetnutí, prohrát utkání; (2) (Urug): pomáhat snášet dlouhotrvající stav, rezignovaně snášet dlouhotrvající stav; (3) (Urug): zemřít; (RAE). marero2, -ra, adj., i subst. (1) (Salv, Hond): o člověku, jež je aktivní člen party kluků; (RAE). margallate, m. (1) (Mex): zmatek, spletitá situace; ■ Syn.: margayate; (RAE). margayate , m. (1) (Mex): zmatek, spletitá situace; ■ Syn.: margallate; (RAE). margesí, m. (1) (Per): seznam majetku státu, církve a oficiálních sdružení; (RAE). maricona, f. (1) (Kub, Salv): příruční kabela pro muže; (RAE). maricueca, m., despekt., hovor. (1) (Chil): homosexuál; ■ Syn.: maraco; (RAE). mariguanear, intr., zvrat. (1) intr. (Chil): kouřit marihuanu (2) zvrat. (Chil, Salv): kouřit marihuanu, dokud nenastane účinek; (RAE). mariguanero, -ra, m./f. (1) (Chil, Kub, Salv): osoba, která často kouří marihuanu; (RAE). mariguanza, f. (1) (Chil): směšné gesto provedené rukama; (RAE). marihuanero, -ra, adj. (1) (Kub, Ekv, Salv, Ven): osoba závislá na marihuaně; (RAE). marimacha, f., despekt., hovor., i subst. (1) f., despekt., hovor. (Kub, Ven): mužatka, hrubá ženská; (2) (Per): mužatka, hrubá ženská; (RAE). marimbista, m./f. (1) (Salv): hudba hraná na černošský tamtam, hudba hraná na buben; (RAE). marinovio, -via, m./f., pl. (1) m./f., hovor. (Kub): druh, družka; osoba, se kterou se udržuje milostný vztah, aniž by byl uzavřen manželský slib, osoba, jež žije na hromádce s jinou osobou; (2) m., hovor. (Ven): druh, družka; osoba, se kterou se udržuje milostný vztah, aniž by byl uzavřen manželský slib, osoba, jež žije na hromádce s jinou osobou; (3) m., pl. (Salv): snoubenci, kteří žijí společně jako manželé; (RAE). mariposa, f. (1) (Kub): bylinná rostlina podlouhlých listů s bílými květy, velice voňavá v motýlovité podobě, která roste na vlhkých místech a rozmnožuje se pomocí oddenku; (2) (Kub): květ této rostliny, jež je národní květinou Kuby; * (3) (Hond): papírová hračka přeložená tak, aby při silném zatřesení, vybuchla v uchopeném místě; (4) (Hond): kruhový zavlažovač; ► nástroj sloužící k zavlažování ve tvaru vrtule nebo otáčivého kohoutku připojeného k hadici, který rovnoměrně rozptyluje vodu; (5) (Hond): lodní šroub; (RAE). mariposeador, -ra, adj. (1) (Bol, Per): poletující, přelétavý, bloumající; (RAE). mariquera, f., hovor. (1) (Ven): vystupování nebo chování, které vykazuje nerozhodnost, rozmar či zbabělost; (RAE). mariquita, f. (1) (Arg): lidový tanec, který tančí různé páry postavené tváří v tvář s bílým kapesníkem v ruce za doprovodu zpívajícího kytaristy; (2) (Arg): hudba a zpěv doprovázející tento tanec; (RAE). mariscador, m. (1) (Par): lovec škeblí, sběrač škeblí; (RAE). mariscar, tr. (1) (Par): lovit či sbírat škeble; (RAE). maritates, m., pl. (1) (Nik): potřeby pro osobní užití; (2) (Mex, StřAm): staré kusy nábytku, nářadí, náčiní; (RAE). marlo, m., venk. (1) m. (Arg, Bol, Urug): oloupaný kukuřičný klas, kukuřičná palice; (2) m., venk. (Arg, Urug): kmen koňského ocasu; (RAE). marmaja, f. (1) (Mex): sulfid železnatý; (2) (Mex): měna, peníze; (3) (Nik): velké množství peněz; (RAE). maromero, -ra, m./f. (1) (Portor, Dom): osoba, se kterou je třeba jednat nebo zacházet opatrně; (RAE). marota, f. (1) (Mex): mužatka, hrubá ženská; (RAE). marote, m., hovor. (1) (Arg, Urug): lidská hlava; (2) (Arg, Urug): inteligence; (RAE). marquesa, f. (1) (Chil): druh postele z jemného a broušeného dřeva; (RAE).
15
marquesote, m. (1) (Hond, Nik): dort ve tvaru kosočtverce udělaný z rýžové nebo kukuřičné mouky, vejce, atd. a pečený v troubě; * (RAE). marqueta, f. (1) (Kost, Salv, Guat, Hond): blok, kostka, velký kus obzvláště ledu nebo křídy či mýdla; (2) (Nik): forma na led; ► miska pro tvorbu kostek ledu; (3) (Nik): chléb obdélníkovitého tvaru používající se k přichystání sendvičů; (RAE). marranear, tr. (1) (Kol): klamat, podvést, ošálit, ošidit; (RAE). marraqueta, f. (1) (Bol, Chil, Per): celek několika malých bochníků chleba, který se peče jako jeden jediný kus a poté se může snadno rozdělit; (2) (Chil, Per): malý chleb s podélnou prasklinou, bageta; (RAE). marrocas, f., pl. (1) (Per): pouta; (RAE). marrón3, m. (1) (Portor): srdce zvonu; (RAE). marrueco1, m. (1) (Chil): poklopec; (RAE). marsellés, m. (1) (Urug): středně velký pšeničný chléb ve tvaru dvou spojených podobných válců, který je posypán kukuřičnou nebo maniokovou moukou; (RAE). Marta3, (1) santa ~, f. (Hond): bylina patřící do čeledi akantovité rostoucí na území rozléhajícím se od Mexika až po Venezuelu, která má skleslý nebo vztyčený stonek, kopinaté protilehlé listy, květy světle fialové nebo růžové barvy a plod v tobolce, a která má využití v lékařství; (RAE). martajar, tr. (1) (Hond, Mex): rozlámat a rozprostřít část hmoty, těsta; (RAE). martillador, (1) ~ público, m. (Ekv): soudní vykonavatel přiklepávající při dražbě, dražebník; (RAE, DUB). martillero, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Par, Per, Urug): dražebník; (RAE). martín, (1) ~ pescador, m. (Salv, Hond): ledňáček; * (RAE). martineta, f. (1) (Arg, Par, Urug): pták o velikosti asi 40 cm, slaměné barvy s hnědými skvrnami a s charakteristickou chocholkou; * (RAE). martingala, f. (← franc.: martingale) (1) (Arg, Urug): ozdobná přezka na zadní části kabátu nebo saka; (RAE). marucho, -cha, adj., i subst. (1) (Hond): levý, užívající levou ruku, levák; (RAE). marufa, f. (1) (Salv): podvod, trik, lest; (RAE). maruga, f. (1) (Kub): chrastítko; (RAE). marullo, m. (1) (Portor): velká vlna; (RAE). masa, f. (1) (Arg, Urug): cukroví; (RAE). mascada, f. (1) (Bol, Chil, Kol, Urug): sousto; (2) (Chil): uhryznutí, kousnutí; (3) (Mex): ozdobný kapesníček; (4) dar una ~ a alguien, fr., hovor. (StřAm, Arg): pokárat, peskovat; (RAE). mascadura, f., málo použ. (1) f. (Hond): chléb nebo koláč, který se konzumuje při kávě či čokoládě; (2) f., málo použ. (Portor): žvýkanec, sousto tabáku; (RAE). mascarita, f. (1) (Arg, Kol, Guat, Urug): osoba v masce na karnevalu; (2) te conozco ~ [Š.: te conozco, bacalao] hovor. (Arg, Urug): poznal jsem tě; ► identifikace maskované osoby při karnevalu; patří též mezi tzv. nesmrtelné výrazy používající v arg. tanci tango; přeneseně též „vidím do tebe“, znám tě skrz naskrz, znám tě jako své boty; (RAE, net, DUB). masear, intr. (1) (Kost): mačkat, ohmatávat; (RAE). mashca, f. (1) (Ekv): mouka z tmavého ječmene; (RAE). masilla, f. (1) (Kub): omítka; (RAE). masita, f., i m. v pl. (1) (Arg, Bol, Par, Dom, Urug): cukroví, sušenky; (RAE). masticar, (1) no ~ a alguien, fr., hovor. (Guat): nenechat se dopálit; (RAE). mastique, m. (1) (Ven): tmel, kyt; (RAE). mastranto, m. (1) (Kol, Ven): jméno, které mají různé aromatické rostliny, vztahující se k mátě lesní; (RAE). mata1, f. (1) (Kol, Kub, Ven): vegetační bytost; (RAE).
16
mataburros, m. (1) (Arg, Kost, Kub, Hond, Urug, Ven): slovník v knižním vydání; (2) (Arg, Hond, Ven): kovový rám auta, který chrání vozidlo při nárazu; (3) (Urug): příkop u vstupu na pozemek nebo do statku, který je pokrytý stejnými pruty či tyčemi, které slouží k zabránění vstupu dobytka, ale umožňuje vstup osobám a dopravním prostředkům; (RAE). matacán, m. (1) venk. (Nik): největší tele v roce; (2) (Nik): statný chlapec, svalovec; (RAE). matacuás, m. (1) (Mex): špatný řidič, postrach silnic; (2) (Mex): rváč, chvastoun, vychloubač; (RAE). matado, -da, adj., i f. (1) adj. (Kost, Kub): znuděný, nudný, únavný, otravný; (2) adj. (Kub): nekvalitní, nízké jakosti; (3) adj. (Kub): o osobě: že je velmi ošklivá; (4) f., hovor. (Kub, Salv, Hond, Ven): náhlý pád, násilná rána; (RAE). matahambre, m. (1) (Kub, Dom): druh marcipánu vytvořeného z pšeničné mouky, vejce, zbytků chleba nebo piškotu a nerafinovaného cukru; (RAE). matambre, m. (← matar + hambre) (1) (Arg, Bol, Urug): hovězí nebo vepřová plec; (2) (Arg, Bol, Par, Urug): studený pokrm vytvořený z hovězí či vepřové plece nebo z kuřecího masa, který je naplněný, naložený a zatočený; (RAE). matancina, f. (1) (Hond, Nik): masakr, vraždění, krveprolití; (RAE). matansinga, f. (1) (Salv): masakr, vraždění, krveprolití; (RAE). matapalo, m. (1) (Kost, Salv): rostlina parazitující na stromech; (RAE). mataperro, -rra, m./f., hovor. (1) (Kub, Per): rošťák, uličník; (RAE). matapiojos, m. (1) (Chil, Kol): šídlo, vážka; (RAE). matasano, m. (1) (Salv, Hond): středoamerický strom čeledi routovité, dosahující výšky až 12 metrů, který má střídavé a dlanité listy, žlutozelené květy umístěné na klasu, které mají koncový nebo úžlabní okolík s pěti okvětními lístky a šesti tyčinkami, plody má zelené nebo bledě žluté a podávají se především v polévce, tyto plody jsou podobné jablku, vývar z listů a plodů má léčivé účinky; (2) (Salv, Hond): jedlý plod výše uvedeného stromu; (RAE). mate2, m. (1) (Salv, Hond): mat, náhlý a nečekaný posun, který ukazuje odhodlanost člověka v tom, co dělá; (2) dar ~, fr. (Guat): ukončit něco; (RAE). mateada, f. (1) (Arg, Bol, Urug): dání matu ve hře; (2) (Arg, Urug): shromáždění, na kterém se popíjí maté; (RAE). matear2, intr., hovor. (1) (Arg, Bol, Urug): popíjet maté; (RAE). mateo, -a, m./f., hovor. (1) (Chil): šprt, osoba, která mnoho studuje; (RAE). materialista, m. (1) (Mex): osoba zabývající se obchodem s konstrukčním materiálem; (RAE). matero1, -ra, adj., i subst. (1) (JižAm): mající zálibu v pití maté; (RAE). matero2, m. (1) (Ven): květináč; (RAE). matiné, f. ( ← franc.: Matinée) (1) (Portor): dopolední předstvení v kině; (RAE). matizar, tr. (1) (Nik): dělat žerty, žertovat; (RAE). matizón, -na, adj. (1) (Nik): vtipný, šprýmařský; (RAE). matón, na, adj., hovor., i subst., m. (1) adj., hovor., i subst. (Ekv): pilně studující, snaživý student; (2) m. (Salv): upadnutí na zem; (RAE). matonear, tr. (1) (Kost): zrádně někoho zabít; (RAE). matonesco, -ca, adj. (1) (Chil): násilně se vnucující, násilně se vzdělávající; (RAE). matraca, (1) estar (ponerse) alguien a ~, fr. (Guat): opít se; (RAE). matrero, -ra, adj., i subst., venk. (1) adj., i subst. (Arg, Chil, Per, Urug): utíkající před spravedlností; (2) adj., venk., i subst. (Arg, Nik): o stádu: divoké; (3) adj. (Kol): o býkovi: obratný, který proklouzne muletou (červená plachta) toreadora, jakmile je vyzván, a má v úmyslu napadnout toreadora; (RAE). matrimoniar, intr. (1) (Chil): oženit se, provdat se, vzít si; (RAE). matrimonio, m., málo použ. (1) (Portor): jídlo připravené z bílé rýže a zelených dušených fazolí; (RAE).
17
matufia, f., hovor. (1) (Arg, Urug): podfuk, oklamání; (2) (Arg, Urug): nestoudná věc, nepoctivý obchod; (RAE). matungo, -ga, adj., i subst. (1) adj., i subst. (Arg, Urug): o koni: vyhublý, hubený; (2) adj. (Kub): o člověku: nezdravý, chorobný, nemocný; (RAE). maturrango, -ga, adj., i subst. (← matar) (1) (JižAm): o člověku: špatný jezdec, nešikovný žokej; (RAE). maula, adj., i subst. (1) (Arg, Bol, Per, Urug): zbabělý, zavrženíhodný; (RAE). mauloso, -sa, adj., i subst. (1) (Chil): šejdíř, podvodník; (RAE). mavita, f., hovor. (1) (Ven): neštěstí, smůla; (RAE). mayarse, zvrat. (1) (Kost): o rostlině nebo květu: uvadnout; (RAE). mayo1, (1) para ~, adv. vaz., hovor. (Chil): až naprší a uschne, na svatého Dyndy; (RAE, DUB). mayombé, m. (1) (Kub): afrokubánský kult původně pocházející od bantú; (RAE). mayordomo, m. (1) (Ekv, Salv): hlavní zástupce majitele, správce majetku; (RAE). mayorear, intr. (1) (Nik): obchodovat ve velkém; (RAE). maza, f. (1) (Kub): jednotlivý vodorovný válec, který je součástí stroje na drcení cukru v cukrovaru; (RAE). mazacote, m. ( ← it.: marzacotto) (1) (Arg, Bol, Par, Urug, Ven): zbytek cukrové masy, který je hustý a lepkavý; (2) (Arg): kaše utvořená ze zbytků cukru, která po pročištění zůstane na dně a stěnách kotle na výrobu cukru; (RAE). mazamorra, f. (1) (Bol): sesuv půdy nebo kamení; (2) (Kol, Per, Ven): směs či zmatek myšlenek, nepořádek ve věcích; (3) (Kol): hnisání kopyt hovězího dobytka způsobené mikrobní infekcí; (4) (Kub, Dom): zranění bakteriálního původu, které se projevuje popraskáním kůže pod prsty na nohou; (5) (Nik): druh červa, který žije ve vlhkých půdách a zúrodňuje obdělávanou půdu; (6) (Dom): dýňové pyré; (RAE). mazorca, f. (1) (Arg): pojmenování dané organizací Sociedad Popular Restauradora, která podporovala vládu v Buenos Aires, vládu Juana Manuela Rojase; (2) (Guat): skupina osob, kteří mají mezi sebou intimní vztah; (3) desgranarse la ~, fr. (Guat, Hond): o skupině lidí: rozprchnout se; (RAE). mazorquear, intr. (1) (Mex): o kukuřici nebo kakaovníku: plodit kukuřičný klas, plodit kakaové lusky; (RAE). mazorquero, -ra, adj., m./f. (1) adj. (Arg, Hon, Mex): kukuřičný, kakaový; (2) m./f. (Arg): člen organizace Sociedad Popular Restauradora zvané mazorca; (3) f. (Mex): množství kukuřičných klasů; (RAE). mecapal, m. (1) (Salv, Guat, Hond): popruh se dvěma provazy na boku, který slouží k přenášení nákladu ve svahu, kdy část popruhu je umístěna vepředu a k provazům je upevněn náklad; (RAE). mecapalero, m. (1) (Salv, Guat, Hond): člověk, který nosí náklad na zádech za pomocí řemene; (2) málo použ. (Mex): člověk, který nosí náklad na zádech za pomocí řemene; (RAE). mecatazo, m. (1) (Salv, Hond, Nik): mrsknutí, šlehnutí provazem; (2) (Nik): lok alkoholu; (RAE). mecateado, da, adj., i f. (1) adj. (Nik): tělesně potrestaný; (2) f. (Salv): výprask, ■ Syn.: morongazo; (RAE). mecatear1, tr. (1) (Kost): bít, trestat; (2) houževnatě dělat nějaký úkol či práci; (RAE). mecatear2, intr. (1) (Kol): dát si dezert; ► dát si malé občerstvení mezi dalšími jídelními chody; (RAE). mecatera, f. (1) (Nik): místo, kde se vyrábí nebo prodávají provazy; (RAE). mecato, m. (1) (Kol): dezert; (RAE). mecer1, tr. (1) (Per): opětovně nesplnit slib či závazek; (RAE). mecha, ( ← franc.: méche) f., fr., hovor. (1) f., hovor. (Kol): oděv, oblečení; (2) reventar la ~, fr., hovor. (Kol): s odkazem na hračku, tzv. kotouč: dosáhnout toho, po čem se dychtivě touží; (RAE).
18
mechazo, m. (1) (Salv, Nik): lok pálenky; (RAE). mechonear, tr. (1) (Chil): tahat někoho za vlasy, škubat někomu vlasy, rvát někomu vlasy; (2) (Chil): podrobit nováčkovským žertům nové studenty; (RAE, DUB). mechudo, -da, m./f. (1) m. (Mex): mop; (2) f. (Salv): tyč, na jejímž konci jsou barevné papírové ozdoby vypadající jako hříva a která se používá při veřejných slavnostech; (RAE). mecida, f., hovor. (1) (Hond): výprask, bití; ■ Syn.: metateada (2) (Hond): bití, porážka; (RAE). medicamentar, tr. (1) (Chil, Kub, Urug, Ven): předepsat někomu lékařský předpis (2) (Chil, Kub, Urug): dát někomu léky; (RAE). medicatura, f. (1) (Ekv): lékařská služba a obzvláště služba sociální (2) (Ven): centrum lékařské pomoci, které poskytuje první pomoc a občas i prevenci a chirurgické zákroky v okrajových částech měst a na venkově (3) ~ forense, f. (Ven): orgán, který jedná v případech, které jsou dle zákona v rozporu; (RAE). médico1, (1) ~ legista, m. (Mex): soudní lékař; (RAE). mediería, f. (1) (Urug): obchod nebo jeho oddělení, kde se prodávají punčochy a spodní prádlo; (RAE). medio, -dia, m. (1) (Kub): mince mající hodnotu pěti centů (2) (Nik): měrná jednotka zrní (3) (Nik): nádoba, ve které se zjišťuje měrná jednotka zrní a která má čtvercový otvor, její rozměry jsou 25 cm na šířku a 12,5 cm na výšku; (RAE). mejenga, f. (1) (Kost): podnapilost (2) (Kost): neoficiální a přátelské fotbalové utkání; (RAE). mejengue, m. (1) (Hond): zápletka, motanice, malér; (RAE). mejor, (1) a la ~, adv. vazb. (Mex): při nejlepším, alespoň; (RAE). melado, m. (1) (Ven): hustý sirup, který se získává vařením cukru nebo nečištěného cukru s malým množstvím vody; (RAE). melarchía, f. (1) (Salv): melancholie, zármutek; (RAE). melcochón, m. (1) (Kost): podlouhlý bílý chléb; (RAE). melcochoso, -sa, adj. (1) (Ekv): sirupovitý, medovitý, táhnoucí se jako med; (RAE). melengüelear, intr. (1) (Salv): potulovat se, toulat se; (RAE). melificador, m. (1) (Chil): plechová nádoba se skleněným víkem, která se používá k oddělení včelího medu od voskových plástů; * (RAE). mema, f., hovor., infant. (1) f., hovor. (Hond): lidská hlava; (2) f., hovor., infant. (Urug): kojenecká láhev; (RAE). membrana, (1) ~ asfáltica, f. (Arg, Urug): asfaltový pás používaný na zateplení a izolaci domů; (RAE). membresía, f. (1) (Ekv, Salv, Guat, Hond, Mex, Pan): vlastnost člena ve spolku; (2) (Kub, Guat, Hond, Mex, Pan): soubor členů, sdružení; (RAE). membretado, -da, adj. (1) (Arg, Salv, Hond, Urug, Ven): o papíru, štítku, adrese, obálce: které mají obvykle v horní časti natištěné jméno osoby nebo název podniku; (RAE). membretar, tr. (1) (Pan): razítkovat; (RAE). membrillo, m. (1) (Portor): ovocná konzerva; (RAE). memeches, a ~, adv. vazb. (1) (Guat): o nošení dětí domorodými ženami: na zádech, připevněné šátkem, přehozem; (RAE). memo2, m. (1) (Chil): poznámka; (2) (Guat, Hond): krátká zpráva; (RAE). memorándum, m. (1) (Chil): bankovní stvrzenka, podací lístek; (2) (Chil): zpráva, která se předá do rukou osobě působící ve stejné společnosti; (RAE). menarca, f. (1) (Arg, Urug): objevení se první menstruace; (RAE). méndigo, ga, adj., i subst. (1) (Mex): hanebný, podlý, zlotřilý; (RAE). mene, m. (1) (Ven): přírodní zdroj petroleje; (RAE). menesunda, f., hovor. (1) (Arg, Urug): droga, omamná látka; (RAE). mengambrea, f. (1) (Salv): osoba nebo věc mající výtečné vlastnosti; (RAE).
19
menorista, m./f. (1) (Mex): maloobchodník; (RAE). menso, sa, adj., hovor. (1) (Ekv, Salv, Hond, Mex, Nik): hloupý, zpozdilý, přihlouplý; (RAE) mensual, m. (1) (Arg, Urug): nádeník či dělník najmutý na různorodou práci na venkově po dobu několika měsíců; (RAE). menta2, f., venk, i m. v pl., hovor. (1) f., venk., i m. v pl. (Arg, Urug): pověst, věhlas; (2) f., hovor. (Salv): v novinářské hantýrce znamená nezákonná platba novinám nebo novináři za účelem zveřejnění postihující nebo prospěšné informace týkající se určité osoby; (3) de ~s, adv. vaz., venk. (Arg, Urug): z doslechu; (RAE). mentado, -da, f. (1) (Kub, Mex): nadávka nebo urážka mířená proti nějaké osobě zahrnující urážku jeho matky; (2) mentada de madre, f. (Kub, Mex): nadávka nebo urážka mířená proti nějaké osobě zahrnující urážku jeho matky; (RAE). mentolato, m./f. (1) (Chil): osoba schopná vyřešit mnoho každodenních problémů; (RAE). menudear, tr., i intr. (1) tr. (Mex): prodávat v malém; (2) intr. (Ven): o kohoutovi: kokrhat současně s jinými kohouty za svítání; (RAE). menudo, m. (1) (Mex): droby, drůbky; (RAE). mercado, (1) ~ de pulgas, m. (Arg): bleší trh; (RAE). merendada, f. (1) (Mex): svačina; (RAE). merengue, m., hovor. ( ← franc.: meringue) (1) m., hovor. (Arg, Bol, Par, Urug): povyk, zmatek, nepořádek, panika; (2) m. (Dom): populární tanec známý také v dalších oblastech Karibského moře; (RAE). merey, m. (1) (Kol, Portor, Ven): strom čeledi ledvinovníkovité rostoucí na území Antil, Venezuely a Střední Ameriky, čtyři až pět metrů vysoký, má zakřivený kmen a bílé dřevo, hladké, houževnaté, oválné listy žlutočervené barvy, květy rostou na koncových palicích, plody jsou uchycené na tlustém řapíku, mají tvar hrušky, ale jsou to ořechy, jejichž obal je jedovatý a jádro ořechu je jedlé; ořech kešu, ledvinovník; * (RAE, DUB). meristema, m. (1) (Arg): dělivé pletivo; (RAE). merol, m., hovor. (1) (Nik): potrava, strava; (RAE). merolico, m. (1) (Mex): pouliční zaříkávač, mastičkář; (2) (Mex): šarlatán, mastičkář, pouliční prodejce; (RAE). mersa, adj., i subst., despekt., hovor., f. (1) adj., despekt., hovor., i subst. (Arg, Urug): o osobě: mající vulgární zvyky a nápady; (2) f., despekt., hovor. (Arg, Urug): lidé nízké životní úrovně; (RAE). merusa, f., hovor. (1) (Hond): peníze, majetek; (2) (Hond): podplacení, podmáznutí; (RAE). merusear, intr. (1) (Salv): pouliční prodej léků; (RAE). mesa, (1) ~ del pellejo, f. (Chil): přistavený stůl, u kterého sedí mladí nebo jiní důvěryhodní hosté; (2) ~ de luz, f. (Arg, Urug): noční stolek; (RAE). mesero2, -ra, m./f. (1) (StřAm, Bol, Chil, Kol, Ekv, Mex): číšník v kavárně nebo v restauraci; (RAE). mesonero, -ra, m./f. (1) (Ven): hostinský, hospodský, číšník v baru nebo v restauraci; (RAE). mesopotámico, ca, adj. (1) (Arg): týkající se argentinského regionu Mesopotamia, který leží mezí řekami Paraná a Uruguay; (RAE). mesquital, m. (1) (Mex): háj stromů zvaných mezquite; (RAE). mesquite, m. (1) (Mex): strom zvaný mezquite; ► strom patřící do čeledi citlivkovité (Mimosácea), listnatý s hustě porostlou korunou, mající bílé květy a voňavé tyčinky, produkuje pryž, výtažek z listů se používá v oftalmii, na zánět spojivek, taktéž jako šťáva tohoto stromu; * (RAE). mesurar, tr. (1) (Ekv): změřit, určit rozměr; (RAE). metalero, -ra, adj. (1) (Bol, Chil): rudný, obsahující kov; (RAE). metateada, f. (1) (Hond): výprask, bití; ■ Syn.: mecida; (RAE).
20
metatear, intr. (1) (Mex): mlít ručním mlýnkem; (RAE). metatero, -ra, m./f. (1) (Mex): osoba vyrábějící nebo prodávající ruční mlýnky; (RAE). meterete, adj., hovor., i subst. (1) (Urug): dotěrný, všetečný, prostořeký; (RAE). metete, adj., hovor., i subst. (1) (Chil, Per): dotěrný, všetečný, prostořeký, drzý; (RAE). metiche, adj., i subst. (1) (StřAm, Kol, Ekv, Mex, Per, Ven): dotěrný, všetečný, prostořeký, otravný; (RAE). metido, -da, adj., i subst. (1) (StřAm, Kub): dotěrný, všetečný, prostořeký; (RAE). mezcalear, tr. (1) (Mex): pálit kořalku z agáve; (RAE). mezcalería, f. (1) (Hond, Mex): pěstovat agáve; (RAE). mezcalero, -ra, adj., m./f. (1) adj. (Mex): vztahující se k agáve, vztahující se k pálence z agáve; (2) m./f. (Mex): osoba pěstující a sklízející agáve; (3) m./f. (Mex): osoba vyrábějící pálenku z agáve; (RAE). mezquinar, tr. (1) (Arg): odstrčit stranou, otočit se stranou, obejít, ucuknout; (2) (Kol): osvobodit někoho z vězení; (RAE, DUB). miaja2, f. (1) (Kub): zárodek; (RAE). mica2, f. (1) (Guat): koketa; (RAE). miche, m. (1) (Kost): hádka, třenice, šarvátka; (RAE). micoleón, m. (1) (Salv, Hond, Nik): zvíře patřící mezi cibetkovité a masožravé živočichy ve velikosti velké domácí kočky, s kulatou hlavou, malou tlamou a malýma zakulacenýma ušima, krátkým krkem, s dlouhým, tlustým, ale velmi pružným trupem a chápavým ocasem, který mu slouží k zadržení, zadní tlapy má delší než přední a na každé tlapě má pět prstů s krátkým špičatým drápem, jeho srst je kadeřavá, jemná, lesklá, v odstínech žlutavé až plavé barvy, na čumáku a tvářích bývají bezsrsté růžové skvrny, žije v oblastech od Mexika až po Brazílii; * (RAE). micrero, -ra, adj., m. (1) adj. (Chil): vztahující se k mikrobusu; (2) m. (Chil): řidič mikrobusu, majitel mikrobusu; (RAE). miéchica, citosl., eufem. (1) (Chil): svinstvo, dareba; (RAE). miel, (1) ~ de blanco, f. (Hond): včelí med; (RAE). mielazo, m. (1) (Nik): lok pálenky; (RAE). miércale, citosl., eufem. (1) (Chil): svinstvo, dareba; (RAE). migra, f. (1) (Mex): imigrační policie Spojených států amerických; (RAE). mijitear, tr., vulg. (1) (Chil): jednat důvěrně, ale nezákonně; (RAE). milagriento, -ta, adj., i subst. (1) (Hond, Mex): podivuhodný, zázračný, divotvorný; (RAE). milhoja, f. (1) (Arg, Urug): pečivo lístkového těsta; (RAE). milico, m., hovor. (1) (JižAm): válečník, voják, vojín; (RAE). millaje, m. (1) (Pan, Per, Portor): počet mil ujetých jedním vozidlem; (2) (Pan): počet životních zkušeností člověka; (RAE). milonga, f., hovor. (1) (Arg): hádka, diskuze; (RAE). milonguear, intr., hovor. (1) (Arg, Urug): tančit nebo hrát písně milonga; (RAE). milonguero, -ra, adj., m./f., hovor. (1) adj. (Arg, Urug): vztahující se k hádce, týkající se písně; (2) m./f., hovor. (Arg, Par, Urug): milovník populárních tanců, vášnivý tanečník populárních tanců; (RAE). milpa, f. (1) (StřAm, Mex): kukuřičné pole, pole; (RAE). milpear, tr. (1) (Hond, Mex): sít kukuřici, sadit kukuřici; (RAE). milperío, m. (1) (Salv, Hond, Mex): celek několika kukuřičných polí; (RAE). milpero, -ra, adj., m./f. (1) adj. (Hond, Mex): kukuřičný, vztahující se ke kukuřičnému poli; (2) m./f. (Salv, Hond, Mex): pěstitel kukuřice; (RAE).
21
miltomate, m. (1) (Salv, Guat, Hond, Mex): bylina čeledi lilkovité, která má plod podobný rajčeti, ale velikostně a barevně připomíná bílé hrozno (2) (Salv, Guat, Hond, Mex): plod této byliny; (RAE). mime, m. (1) (Portor, Dom): druh komára, druh moskyta (2) caerle a alguien ~s, fr., hovor. (Portor): mít smůlu; (RAE). mina2, f., málo použ. (← franc.: mine) (1) f. (Arg, Bol, Urug): žena ;(2) f., málo použ. (svArg): louka nebo plantáž maté, které rostou v pralese v oblasti Misiones; (RAE). minero, m. (1) (Arg): myš domácí, hraboš; ► hlodavec; (RAE). mingar, intr. (1) (Ekv): vypomáhat brigádně, pomáhat sousedům, pracovat v neděli; ► jedná se o neplacenou práci, která je ve prospěch společnosti a účastní se jí přátelé a sousedé; (RAE, DUB). mingo2, m. (← jm. Domingo) (1) (Ven): kuželky; ► součást hry v dřevěné koule, kdy k daným kuželkám se musí přiblížit koule; (RAE). minguero, m. (1) (Ekv): pomocník neplacené práce ve prospěch společnosti, které se účastní přátelé a sousedé; (RAE). mínimo, m. (1) (Hond): platan guinejský, banánovník guinejský, jedlý banán; (RAE). miniteca, f. (1) (Ven): skupina osob zajišťující hudební produkci na oslavě, diskžokejové; (2) zvuková aparatura, kazety, desky a světla, které používají diskžokejové; (RAE). minuta, f. (1) (Salv): ledová tříšť; (RAE). miona, f. (1) (Hond): jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovité (lat. Lamiaceae) rostoucí v amerických tropech, která má složené oválné nebo oválně podlouhlé listy se zubatým okrajem, bílé květy se spojenými okvětními lístky, které utváří stlačené hlavičky, tmavě červené kulaté plody s lesklými černými plody, odvar z kořené má diuretické účinky; (2) (Urug): jednoletá rostlina patřící do čeledi pryšcovité (lat. Euphorbiaceae), jež se plazí po zemi, obsahující latex, má útlé rozvětvené stonky, protilehlé okrouhlé listy, malé načervenalé květy v úžlabním květenství, v lidové medicíně se používá odvar této rostliny jako diuretikum a její latex k pálení bradavic; (RAE). miracaimán, m. (1) (Kub): pták žijící na Kubě a patřící do stejného rodu jako volavky, velký asi 40 cm, zobák má ve velikosti 5 až 6 cm, hlavu má zdobenou dlouhými kovově zelenými péry, krk a hruď má barvy bílé s tmavými skvrnami, živí se rybami a měkkýši; * (RAE). miriñaque2, m. (1) (Arg, Uug): ochranný nárazník u lokomotiv; ► železný díl umístěný ve přední venkovní části lokomotivy, který slouží k odstranění překážek, např. stromu, ležících na železniční dráze; (RAE). mirringa, f. (1) (Kub): kousek, trocha, špetka; (RAE). mirrusca, f. (1) (Kost): kousek, trocha, špetka; (RAE). misachico, m. (1) (szArg, Bol): ceremonie venkovanů při příležitosti slavnosti, při niž se utváří procesí na počest nějakého svatého; (RAE). miscelánea, f. (1) (Kol, Mex, Pan): malý obchůdek na rohu; (RAE). misilera, f. (1) (Chil): raketový člun; ► malé plavidlo vybavené raketovými střelami; (RAE). misio2, -sia, adj., i subst. (1) (Per): prostý, chudobný, chudý, ubohý, bídný; (RAE). mismo, -ma, (1) con las ~s, adv. vazb., hovor. (Per): okamžitě, ihned; (RAE). místico2, -ca, adj. (1) (Kol, Hond, Pan, Portor, Ven): afektovaný, nafintěný, upejpavý; (RAE). mistol, m. (1) (Arg): strom čeledi Ramnáceas, jejíž kmen dosahuje výšky 10 až 15 m a průměru asi 60 cm, má velmi hojné, neohebné a trnité větve, malé květy položené na krátkých hustých vršcích, plody kaštanovité a vejčitého tvaru o velikosti asi 1 cm, ze kterých se obvykle vyrábí sirup a jiné pokrmy, využívá se také k lékařským účelům; (RAE). mistura, f. (1) (Bol): konfety; ► věc, jejíž název pochází z italského slova confetti, což znamená kousky papíru různých barev, které po sobě hází osoby ve dnech karnevalu či jiné slavnosti; (RAE). mitotero, -ra, adj., i subst. (1) (Mex): hádavý, hlučný, rvavý; (RAE).
22
mixta, f. (1) (Portor): rizoto; ► jídlo vyrobené z rýže, zelené fazolky a masa; (RAE). mochilear, intr. (1) (Mex): odjet na tramp; ► vyjet na výlet pouze s batohem; (RAE). mocho, -cha, adj., i subst., f. (1) ad., i subst. (Chil): o věřícím: světský; (2) adj., i subst. (Mex): pobožný, pobožnůstkář; (3) f. (Kub): kosa; ► široká a směrem k okraji zakřivená mačeta, která se používá k sečení rákosí a stébel; (4) dar a alguien con el ~ del hacha, fr., hovor. (Chil): týrat někoho fyzicky nebo ho ústně napadat; (RAE). mocionar, tr. (1) předložit návrh, uvést myšlenku; (RAE). moclín, m., slang. (1) (Nik): násilník žen, pedofil; (RAE). moco, (1) ~ de pavo, m. (Mex): laskavec, nevadlec; ► rostlina zahrnující okolo 60 druhů, pochází ze střední Ameriky, používá se nejen jako krmení, ale také jako zelené hnojení či k výrobě papíru; (RAE, DUB). modelo, (← it.: modello) m. (1) (Kub): tisk, tiskovina; (RAE). modo, (1) ni ~, hovor., u. (Mex): to se nedá nic dělat; (RAE). módulo, m. (1) (Kub): pracovní úbor, osobní pomůcky potřebné k práci či jiné aktivitě; (RAE). mogo, -ga, adj., hovor., i subst. (1) adj., hovor., i subst. (Pan): o člověku: trpící Dawnovým syndromem; ► genetická vada, kterou jedinec může mít buď dědičně nebo ji získat, vzniká díky jednomu nadbytečnému chromozomu, typickými rysy u takto postižených dětí je malá postava, krátký krk a šikmo posazené oči; (2) adj. (Pan): o člověku: duševně zaostalý;(3) adj. (Pan): o člověku: malomyslný, sklíčený, bázlivý, nesmělý, zakřiknutý; (RAE). mogolla, f. (1) (Kol): černý chléb z otrub; (2) (Portor): zmatenost, motanice, chaos; (RAE). bojar, tr., hovor., i zvrat. (1) tr., hovor. (Kub): podplatit, podmáznout; (2) hovor, i zvrat. (Kub): profitovat z obchodu především nelegálním způsobem; (RAE). mojinete1, m. (1) (Arg, Hon, Par, Urug, Ven): střešní štít; (RAE). mojito, m. (1) (Kub): nápoj mojito; ► alkoholický nápoj připravený z rumu, citrónové šťávy, vody, ledu, cukru a ozdobený větvičkou máty; (RAE). mola2, f. (1) (Kol, Pan): dámské domorodé oblečení na způsob halenky, zhotovené z různobarevných látek; (RAE). molacho, -cha, adj. (1) (Mex): bezzubý; (RAE). molcajetear, intr. (1) (Mex): tlouci v moždíři, drtit v moždíři; (RAE). molejón, m. (1) (Kub): skalní útes; (RAE). molo, m. (1) (Chil): hráz, násep; ► hradba nebo hráz chránící území před vodou; (RAE). molón1, m. (1) (Ekv): kamenný balvan; (RAE). molonquear, tr. (1) (Salv): silně otřást, zatřást; (2) (Salv): klepat, tlouci, bušit; (RAE). molote, m., hovor. (1) m. (StřAm, Antil, Kol): hádka, povyk, spory, handrkování; (2) m., hovor. (Kub): dav lidí na jednom místě; (3) m. (Guat, Mex): krámy, harampádí; (RAE). mona1, (1) como la ~, adv. vazb., hovor., použ. (Arg, Bol, Par, Per, Urug): poukázání na špatné výsledky obchodů, zdraví, různých aktivit, objednávek, situace, atd.; (2) pegarse alguien una ~, fr., hovor. (Per): opít se, opojit se alkoholem; (RAE). mondonguera, f., vulg. (1) (Hond, Portor): baculka, tlustá žena mající problémy s pohybem; (RAE). móndrigo, -ga, adj., i subst. (1) (Mex): zbabělý, přihlouplý; (2) (Mex): o člověku: zavrženíhodný; (RAE). monear, tr. (1) (Ekv): dělat skopičiny, pohrávat si s věcí, dovádět s nějakou věcí; (RAE). monga, f. (1) (Portor): silné nachlazení, rýma, chřipka; (RAE). mongo2, -ga, adj. (1) (Kub): hloupý, zpozdilý; (2) (Portor): slabý; (RAE). monitore, m. (1) (Kub): divoce rostoucí liána, která má bílý a modrofialový květ; (2) (Kub): květ této liány; (3) (Kub): dřevěný váleček, na který chlapci navíjejí vlákno létajícího papírového draka; (RAE).
23
monito, m. (1) (Urug): odbíjená, vybíjená; ► hra, kdy dva hráči si navzájem přehazují míč tak, aby třetí osoba stojící uprostřed ho nemohla chytit; (2) (Urug): hráč stojící v této hře uprostřed; (RAE). monitor, m., i pl. (1) (Mex): komiks; (RAE). monja, (1) ~ blanca, f. (Guat): určitá rostlina čeledi vstavačovité (lat. Orchidaceae), jež je národní rostlinou Guatemaly; * (RAE). mono, -na, adj., hovor., i subst. (1) adj., hovor, i subst. (Kol): o člověku: plavovlasý, světlovlasý, blond; (2) adj., hovor. (Kol): o vlasech: blond, světlé, plavé; (3) ~ negro, m. (Kol): opice kapucín; (4) a freír monos, adv. vazb., hovor. (Per): smažit chřest; (5) andar (estar) alguien con los ~s, fr., hovor. (Chil): zlobit se, být rozzuřený; (4) metele los ~s a alguien, fr. (Kol): nahnat někomu strach, vyděsit někoho; (RAE). monra, f. (1) (Per): násilné vniknutí do domu za účelem loupeže; (RAE). monse, ad., hovor. (1) (Per): znuděný, nudný, otrávený, protivný, fádní, únavný; (RAE). montaña, f., arch., použ. (1) f. (Kost): les; (2) f., arch., použ. (Bol, Chil, Kol, Hond, Per, Ven): vrch či kopec porostený stromy nebo keři; (RAE). montazal, m. (1) (Kost): keřovitá oblast, místo porostené keři; (RAE). monte, (1) criado a ~, adj. vazb., venk. (Arg, Urug): o člověku: nevychovaný, neotesaný, hrubý; (RAE). montepiado, -da, adj., i subst. (1) (Chil): pobírající důchod, důchodce; (RAE). montoval, m. (1) (Mex): hromada, kupa, množství, halda; (RAE). montonera, f. (1) (JižAm, Dom): partyzánský oddíl; ►oddíl na koni, jež zasahuje jako mimořádná síla při občanských válkách v některých zemích Jižní Ameriky; (2) (Kol): stoh, kupka slámy; (RAE). montonero, m. (1) (Arg): partyzán; (2) (Bol, Chil): bojovník či válečník v neuspořádané skupině; (RAE). montubio, -bia, m./f. (1) (Kol, Ekv): rolník, venkovan; (RAE). montuno, -na, adj., m. (1) adj. (Andy, Am): drsný, těžkopádný, hrubý, tupý, příkrý, tvrdý, těžko chápavý, nevlídný, neopracovaný, neotesaný, horský; (2) m. (Kub): refrén písně, který se zpívá a při kterém se tančí; (RAE). moñita, f. (1) (Urug): motýlek; ► jeden ze druhů vázanek ke košili; (RAE). moño, m. (1) (Hond): ozdobná rostlina patřící do čeledi amarylkovité (lat. Amaryllidaceae), až 1 m vysoká, její jednobarevné buď bílé, růžové nebo červené květy utvářejí sametově hebké chocholky, odvar z listu a květu se v lidové medicíně používá vůči onemocnění zvanému žloutenka; (2) con el ~ virado, adv. vazb., hovor. (Kub): ve špatné náladě, rozmrzelý, mrzutý, nerad; (3) ponerse alguien los ~s, fr. (Guat, Hond): nafouknout se, být nafouknutý, vytahovat se, naparovat se; (4) ponerse alguien sus ~s, fr. (Mex): nafouknout se, být nafouknutý, vytahovat se, naparovat se; (5) soltarse alguien los ~s, fr. (Guat): rozcuchat se; (RAE). moquera, f. (1) (Arg, Kub, Nik, Urug): neustálé posmrkování; (RAE). moquillo, m. (1) (Ekv): udidlo; ► kovová část uzdy, kterou má kůň připevněnou na horním pysku, aby jej bylo možno lépe ovládat; (RAE). mora2, f. (1) (Hond): malina; (RAE). morán, m. (1) (Mex): kňour, kanec, divoké prase, divočák; (RAE). mordacear, tr. (1) (Arg): měkčit či vydělávat kůži za pomoci napínání na skřipci; (RAE). mordaza, f. (1) (Arg, Hond): otěže; ► malé lanko spojené s dřevěným koncem, na které je připevněné roubíkové udidlo pro koně; (2) (Arg): dřevěná válcovitá pomůcka, velká asi 40 cm, která má zářezy, jimiž prochází kožený pásek, aby se změkčil; (3) hacer ~, fr. (Arg): ovládat koně otěžemi nebo jiným podobným nástrojem; (RAE). mordelón, m., hovor. (1) (Hond, Mex): zkorumpovaná dopravní policie; (RAE). morder, tr., hovor. (1) (Kub): podvést, zpronevěřit, vymanit peníze, ošidit; (RAE).
24
morenal, m., eufem. (1) (Hond): městečko nebo vesnice, kde bydlí pouze osoby negroidní rasy; (RAE). moreno, -na, adj., i subst. (1) (Kub): mulat, míšenec; (RAE). morete, m. (1) (Bol, Mex): modřina; (RAE). moretear, tr. (1) (Mex): nadělat monokly; (RAE). morfar, tr., hovor. (1) (Arg, Urug): jíst, požít, požívat, sníst, hltat, kousat, spolknout, hltat, žrát; (RAE). moridera, f. (1) (Mex): úmrtnost, umírání, velká úmrtnost; (RAE). moridor, ra, adj. (1) (Nik): o člověku: neústupný, zarputilý, vleklý, tvrdošíjný, umíněný, neoblomný; (RAE). morisco, -ca, adj., dříve i subst. (1) (Mex): potomek mulata a ženy europoidní rasy nebo muže europoidní rasy a mulatky; (RAE). moriviví, m. (1) (Kub): citlivka; (RAE). morlaco2, m., pl. (1) (Salv): peníze, běžná měna; (RAE). mormado, -da, adj. (1) (Mex): o zvířeti: trpící rýmou či ozhřivkou/vozhřivkou; (RAE). mormarse, zvrat. (1) (Mex): ucpat se nos, mít ucpaný nos; (RAE). moro, -ra, adj. (1) (Kub): o míšenci, o mulatovi: tmavé pleti, se zplihlými černými vlasy a jemnými obličejovými rysy; (RAE). morochillo, m. (1) (Ekv): ohřátá bílá kukuřice; (RAE). morón2, -na, adj., i subst. (1) adj., i subst. (Am): hloupý, idiotský; (2) adj. (Portor): líný, lenivý, zahálčivý; (RAE). moronga, f., hovor. (1) f. (Salv, Hond, Mex, Nik): jelito, jitrnice; ► jitrnice z prasečí krve, soli, pepře, pálivé papriky uvnitř prasečího střeva, uvařená v osolené vodě s tukem; (2) f., hovor. (Guat): pyj, penis; (3) creer que la vida es una ~, fr., hovor. (Hond): považovat vše za jednoduché; (4) estar alguien a ~, fr., hovor. (Guat): být opilý, být opojen alkoholem; (RAE). morongazo, m., hovor. (1) (Salv, Guat): velká mravní urážka, fyzický úder; (RAE). morongueada, f., hovor. (1) (Salv, Guat): výprask; (RAE). moronguear, tr., hovor. (1) (Salv, Guat): bít, tlouci, bušit, ťukat; (RAE). morralla, f. (1) (Hond, Mex): drobné peníze; (RAE). morrocota, f. (1) (Kol): stříbrňák, zlaťák; ► starobylá mince velkých rozměrů vyrobená ze zlata nebo stříbra; (RAE). morrocotudo, -da, adj., hovor. (1) (Arg, Bol, Urug): statný, silný, tělnatý, otylý; (RAE). morroñoso, -sa, adj. (1) (Salv, Hond): o věci, zejména o kmenu stromu: drsný, nerovnoměrný povrch; (RAE). morrudo, -da, adj., hovor. (1) (Arg, Urug): o člověku: statné a nízké postavy; (RAE). morsa2, f. (1) (Arg): svěrák; ► nástroj používající se k připevnění částí v truhlářství, kovárně, atd., skládající se ze dvou ramen spojených jedním nekonečně dlouhým šroubem, který při otáčení přibližuje ramena směrem k sobě; (RAE). mortiñada, f. (1) (Ekv): občerstvení připravené s borůvkami; (RAE). mortiño, m. (1) (Ekv): borůvka; (RAE). mosco, -ca, adj. (1) (Chil): o koni či kobyle: odstínově velmi tmavé černé barvy, občasně s bílou hřívou; (RAE). mosquitero, m. (1) (Salv): hejno moskytů, hejno komárů; (RAE). mostacilla, f. (1) (Hond): cvoček, který používají ševci k upevnění podpatku k podrážce boty; (RAE). mosto, m. (1) (Antil): cukrová melasa; ► zbytek páchnoucí šťávy z cukrové třtiny; (RAE). mota, f. (1) (Kost, Salv, Guat, Mex): marihuana; (2) (Kub): labutěnka; ► věc používající se v kosmetice k nanesení pudru na tvář; (RAE).
25
motacú, m. (1) (Bol): druh palmy s výhonky a jedlými hroznovitými plody, z oleje této rostliny se vyrábí posilňující prostředek na vlasy; (RAE). motasatol, m. (1) (Nik): sladkost připravená z ananasu, cukru, kukuřičné mouky a skořice; (RAE). mote3, m., hovor. (1) m. (Chil): malá rybka používající se jako návnada při rybolovu; (2) m., hovor. (Chil): žák prvního ročníku námořní školy; (RAE). motero1, -ra, adj., spíš subst., f. (1) adj, spíš subst. (Bol, Chil): prodavač pšeničného pokrmu; (2) adj. (Bol, Chil): mající rád k jídlu pšeničný pokrm; (3) adj. (Chil): patřící nebo vztahující se k pšeničnému pokrmu; (4) f. (Ekv): kuchařka a prodavačka pšeničného pokrmu; (RAE). motero3, -ra, adj., i subst. (1) (Chil): o člověku: dopouštějící se chyb při mluvení nebo psaní; (RAE). motero4, -ra adj., f. (1) adj. (Kost, Salv, Guat, Mex): o člověku: kouřící marihuanu; (2) f. (Kub): pudřenka; (RAE). motora, f. (1) (Portor): motocykl, motorka; (RAE). motorizado, -da, m./f., f. (1) m./f. (Ven): motorkář, motorista; (2) f. (Kub): policejní jednotka hlídající ulice v motorových vozidlech; (RAE). motoso1, -sa, adj., i subst., m. (1) adj., i subst. (Arg, Kol, Ekv, Par, Per, Urug): kudrnatý; (2) adj. (Bol): o noži nebo jiném nářadí: bez hrotu či ostří, tupý; (3) adj. (Salv): obvykle kouřící marihuanu; (4) m. (Kol): krátký spánek, stručný sen; (RAE). motoso2, -sa, adj. (1) (Per): o člověku: chybně mluvící; (RAE). mototaxi, m. (1) (Per): mototaxi; ► tříkolový motocykl se střechou, který se používá jako dopravní prostředek pro přepravu na krátké vzdálenosti; (RAE). motudo, -da, adj., i subst. (1) adj. (Arg, Chil, Par, Per, Urug): o vlasu, chlupu, srsti: schopen zkudrnatět; (2) adj., i subst. (Arg, Chil, Par, Per, Urug): o člověku: mající vlasy náchylné ke vzniku kudrlin, kudrnatý; (RAE). movido, -da, adj., m./f., f., hovor. (1) adj. (StřAm): o vejci: v zárodku; (2) adj. (Chil): o člověku: vypočítavý, vychytralý, šlověk mající mnoho známých, na něž se obrací za účelem získání laskavosti; (3) adj. (Kub, Guat): neduživý, slabý; (4) adj. (Kub): o ovoci nebo rostlině: nezralý, nedozrálý; (5) m./f. (Mex): osoba mající nezákonné sexuální vztahy; (6) f. (Kost, Salv, Guat): machinace, intrika, pleticha, pikle, komplot; (7) f., hovor. (Hond): podplácení, úplatek; (8) f. (Mex): nemorální a podvodný čin; (9) estar alguien en la ~, fr. (Kol, Guat, Hond, Mex, Ven): pohybovat se v blízkosti mocné společnosti nebo v blízkosti společnosti, která rozhoduje o jistých záležitostech; (10) hacer alguien una ~, fr. (Guat, Mex): nelegálně či netaktně dosáhnout nějaké věci; (11) tener (traer) alguien movida, fr. (Guat, Mex): mít nějaký záměr se ženou; (RAE). movidoso, -sa, adj. (1) (Hond): o člověku: jednající protizákonně za účelem získání peněz, práce či přednostního práva; (RAE). movilidad, f. (1) (Bol, Per): vozidlo, dopravní prostředek; (2) (Per): potřebné peníze pro cestování nebo stěhování se na jiné místo; (RAE). moya, m. (← španělské příjmení Moya) (1) (Chil): nerozhodný člověk; (RAE). mozote, m., slang., hovor. (1) m. (Kost, Salv, Nik): plevel, jehož semena se přichytávají na oblečení; (2) m. (Kost, Hond): keř rostoucí v tropické Americe, patřící čeledi slézovité (lat. Malvaceae), má střídavé, oválné, laločnaté a pohlavně dospívající listy se zubatým okrajem, květy bez okvětních lístků, ale s pěti zelenými lístky, má mnoho tyčinek a kulatý plod pokrytý bodlinami, jež jsou na konci zahnuté, v cukrovaru se používá na pročistění medové melasy, také má využití v lékařství; (3) m., slang. (Kost): osoba na okraji společnosti, která se nedokáže zařadit; (4) m., hovor. (Hond): plod keřů nebo rostlin, jež má bodliny a přichytává se tak na oblečení; (5) ~ de caballo, m. (Kost): keř rostoucí v tropické Americe, patřící do čeledi slézovité; (RAE). mucamo, -ma, m./f. (← braz. port.: mucamo) (1) (Arg, Bol, Chil, Kub, Par, Urug): sluha; (2) (Arg, Bol): uklizeč, pokojská v nemocnicích a hotelech; (RAE).
26
muchachero, -ra, adj. (1) (Mex. Nik): o dospělém člověku: mající v oblibě stýkat se a rozmlouvat s mládeží; (RAE). muchilero, m. (1) (Kol): žluva; (RAE). muchín, m. (1) (Ekv): mletá a smažená juka podávaná s medem; (RAE). muchitanga, f. (1) (Per, Portor): chátra, lůza, dav hrubých a neomalených lidí; (2) (Portor): hlučné děti, děti dělající povyk; (RAE). muco, -ca, adj., despekt., i subst. (1) adj. (Salv): o zvířeti: bezrohý, bez tykadel; (2) adj., despekt., i subst. (Hond): nikaragujský, Nikaragujec; (3) adj. (Hond): o člověku: nemající prst, bezprstý; (4) adj. (Hond): o jistém druhu bojovných kohoutů: téměř dohaslý, velký, tmavě kaštanové barvy, s tmavomodrou kůží a velmi silným zobákem; (RAE). muda, f. (1) (Urug): sazenice; ► rostlina, která se vyjme z lesní či jiné školky, aby se mohla přesadit; (RAE). mudada, f. (1) (Andy, Am): stěhování, přestěhování; (2) (Salv, Nik): oblek, komplet; (3) (Salv): košile; (4) (Nik): převlékání, převléknutí; (RAE). mudo, -da, adj., i subst. (1) (Ekv): hloupý, zpozdilý; (RAE). muela, f. (1) (Kub): klepeto; (2) (Salv): budižkničemu, neschopná osoba; (RAE). muenda, f. (1) (Kol): výprask; (RAE). muérgano, m., i adj. (1) m. (Kol): starožitnost, harampádí, stará veteš, staré haraburdí; (2) m., i adj. (Ekv): nemotora, neotesanec, neomalenec; (RAE). muertero, -ra, m./f. (1) (Mex): funebrák; ► osoba poveřená přípravou mrtvol před pohřebním obřadem; (RAE). mufa, f., hovor. (1) f. (Arg, Urug): plíseň, plesnivina, houba nebo vlhká skvrna; (2) f., hovor. (Arg, Urug): zlost nebo špatná nálada kvůli něčemu, co obtěžuje; (RAE). mugre, (1) sacar la ~ a alguien, fr., hovor. (Per): vypráskat, dát někomu výprask; (2) sacarse alguien la ~, fr., hovor. (Per): závažně se zranit, hodně se snažit, usilovat; (RAE). mugrería, f. (1) (Bol, Chil, Per): špína, skvrna, nečistota; (RAE). mugrerío, m. (1) (Chil): špína, skvrna, nečistota; (RAE). muimuy, m. (1) (Per): jedlý korýš, dlouhý 3 až 5 cm, s krunýřem v podobě kopýtka, šedé barvy, žijící v písku na útesech; * (RAE). mujerear, intr. (1) (Kost): o člověku: běhat za ženami, být milovníkem žen; (RAE). mula1, f., hovor., vulg. (1) f., hovor. (Arg, Urug): výmysl, lež (2) f., hovor. (Kub): homosexuál, gay (3) f., vulg. (Ekv): pašerák drog v malém množství; (RAE) mulatear, intr. (1) (Chil): o ovoci, které když zraje, tak černá: tmavnout, začít černat; (RAE). muleque, m. (1) (Kub): africký otrok ve věku 6 až 10 let; (RAE). mulero, -ra, m./f., hovor. (1) (Arg, Urug): lhář; (RAE). mulita, adj., venk., f. (1) adj., venk. (Arg): zbabělý, bojácný, bázlivý; (2) f. (Arg): malý pásovec, bojácný a ustrašený, s podlouhlou hlavou a dlouhýma ušima ležícíma dozadu, jeho maso je jedlé; (RAE). mulito, m. (1) (Mex): krocan, kur domácí; ► pták řádu kurovití (lat. Gallinaceae), pokud žije divoce v přírodě, může dosahovat výšky až 1 m, délky 130 cm od špičky zobáku po konec ocasu, rozpětí až 2 m a váhy až 20 kg; peří má hnědozelené barvy s měděným leskem, na okraji křídel a ocasu má bělavé skvrny, má masité kožní výrůstky na krku, tzv. krční lalok, a na hlavěm tzv. hřeben, podobné erektilním blánám nad zobákem; dále má velmi silné načernalé zánártí, na hrudi chocholku ze štětin dlouhých 3 až 4 cm; samice je o trochu menší než samec, ale ve všem ostatním jsou si velice podobní; tento druh ptáku byl ochočen, zdomácnělý se ale liší od divokého tím, že je menší a má jiné zbarvení peří, vyskytují se v černé, červené a bílé barvě; (RAE). mulquite, m. (1) (Salv): malý kukuřičný klas nebo palice kvůli špatné úrodě; (RAE). multígrafo, adj., spíš subst., m. (1) (Mex, Ven): rozmnožovací, rozmnožovací stroj, množící přístroj, cyklostyl; (RAE).
27
muñeca, f. (1) (obl. RP, Bol, Per): schopnost něčeho dosáhnout; (2) meter la ~ a alguien, fr., hovor. (Kub): bezcitně někoho bít; (3) ser alguien ~ quebrada, fr., hovor. (Arg): připadat zženštile díky svému chování a jednání; (4) tener en la ~, fr. (Kub): mít v hrsti; (5) tener alguien (especialmente un boxeador) la ~, fr. (Kub): mít mnoho sil v pěstích; (6) tener alguien la ~ quebrada, fr., hovor. (Arg): připadat zženštile díky svému chování a jednání; (7) tener ~, fr. hovor. (Arg): být bystrý a schopný zvládat různé situace; (8) tener ~, fr. (Dom): mít pevnou ruku; (RAE). muñeco, m., slang. (1) (Kol): lidská mrtvola; (2) estar alguien con los ~s, fr. (Per): být úzkostlivý, být nervózní, mít strach; (RAE). muñequear, tr., i intr. (1) tr., i intr. (Arg, Bol, Chil, Par, Urug): zajišťovat si protekci za účelem dosáhnutí nějaké věci; (2) intr. (Chil): o kukuřici či jiné podobné rostlině: začít rodit; (3) intr. (Hond): chlubit se, vychloubat se, honosit se, stavět na obdiv, předstírat, zdát se; (RAE). muñequilla, f. (1) (Chil): kukuřičný klas nebo palice jiné podobné rostliny v období, kdy se začíná utvářet; (RAE). muñequito, m., i m. v pl. (1) (Kub): komiks; (RAE). murriada, f. (1) (Kol): napuštění a napouštění povrchu cementem, který je zředěný vodou; (RAE). murriar, tr. (1) (Kol): napustit povrch cementem, který je zředěný vodou; (RAE). murruco, -ca, adj., i subst. (1) (Nik): o člověku: s nakadeřenými vlasy; (RAE). musaraña, f., hovor. (1) (Chil, Kub, Salv, Hond, Dom): úšklebek, grimasa provedená obličejem; (RAE). musepo, m. (1) (Hond): stesk; (RAE). músico, m. (1) (Kub): strom čeledi citlivkovité, velmi košatý, má voňavé květy, sází se obvykle vedle cest, aby vytvářel stín; (RAE). musuco, -ca, adj, i subst. (1) adj. (Hond, Nik): o koni: zvlněný a kadeřavý; (2) adj, i subst. (Hond, Nik): o člověku: mající zvlněné vlasy, mající kadeře; (RAE). mutilón, -na, adj. (1) (Mex): zmrzačený, bezruký, beznohý, zkomolený; (RAE). mutro, -tra, adj. (1) (Chil): o člověku: špatně vyslovující; (RAE). muy muy, m. (1) (Per): jedlý korýš, dlouhý 3 až 5 cm, s krunýřem v podobě kopýtka, šedé barvy, žijící v písku na útesech; (RAE).
28
3.2.
PALABRAS CON LA ENTRADA Z
zabeca, (← cabeza), f., hovor. (1) (Urug): lidská hlava; ► přehození slabik, tzv. vesre (← al revés); (RAE). zábila, f. (1) (Antil, Kol, Ekv, Hond, Mex, Nik, Per, Ven): aloe; (RAE). zacahuil, m. (1) (Mex): nádivka, jejíž základní potravinou je kukuřičná mouka, s vepřovým masem, které jsou zabalené v banánovém listu a pečené na roštu; (RAE). zacataloso, -sa, adj. (1) (Hond): o území: zarostený plevelem; (RAE). zacateada, f. (1) (Mex): výprask; (RAE). zacatear, tr. (1) (Mex): šlehat, bičovat, mrskat, rozsévat zkázu, poděsit, bít, řádit, trestat, trýznit, mučit, tlouci, popohánět, opravit, zlepšit, potrestat; (RAE). zacateca, m. (1) (Kub): vykonavatel pohřebních okázalostí, který je oblečen do livreje a pomáhá pohřbívajícím; (RAE). zacatera, f. (1) (Salv, Hond): oblast, kde se v hojné míře vyskytuje plevel; (2) (Salv, Hond): rostlina rostoucí v blízkosti sladké vody, má základní rovné listy, dlouhotrvající drobné květy na dlouhém a tenkém stonku; (RAE). zacatero, m. (1) (Nik): prodavač zeleného krmiva; (2) (Nik): člověk, který seče plevel za účelem získání krmiva; (RAE). zacatón, m. (1) (StřAm, Mex): obyčejná vysoká tráva; (2) (Mex): rostlina, jejíž kmen se využívá k výrobě drátěných a rýžových kartáčů určených k drhnutí a čištění; (RAE). zacatonal, m. (1) (Mex): pastvina; (RAE). zafacoca, f. (← zafar + coca) (1) (Andy, Am): hádka, spor, roztržka, bitka, pranice, šarvátka, rvačka, hádání; (2) (Salv, Nik): obava, neklid, starost, podráždění, vzrušení; (RAE). zafacón, m. (1) (Portor, Dom): kontejner na sběr odpadků; (RAE). zafado, -da, adj., i subst. (1) adj., i subst. (And., Can., Arg, Kub, Nik, Urug): nestydatý a opovážlivý ve svém chování a jednání; (2) adj. (Salv, Mex): pomatený, bláznivý, potrhlý; (RAE). zafaduría, f., hovor. (1) (Arg, Par, Urug): drzost, nestydatost, troufalost, nestoudnost; (RAE). zafar2, tr., i intr., hovor., zvrat. (1) tr. (Kub): pustit, uvolnit, rozvázat; (2) tr. (Kub): rozpárat šev, odpárat kus oděvu; (3) intr., hovor. (Arg, Kub, Urug): předstírat nevědomost, přehlédnout, vzdát se kompromisu či závazku; (4) zvrat. (Am): vymknout si, vykloubit, vyvrtnout, podvrtnout; (RAE). zafio, -fia, adj. (1) (Per): zlý, krutý, nelidský, nesvědomitý; (RAE). zafón, m. (1) (Mex): vymknutí, vykloubení, podvrtnutí; (RAE). zafrero, m. (1) (Ekv): pracovník obsluhující cukrářský stroj na sekání cukrové třtiny; (RAE). zagaletón, -na, adj. (1) (Ven): vytáhlý chlap, vyrostlý chlapík; (RAE). zaguaro, m. (1) (Mex): rostlina čeledi kaktusovité, která roste v pouštních oblastech Mexika a na jihozápadě Spojených států amerických, má bílé květy a jedlý plod; (RAE). zajurín, -na, adj. (1) (Nik): jasnovidecký, používající proutek, zabývající se věštěním, slídící, chytrácký; (RAE). zalea, f. (1) (Arg): dvojité plátěné prostěradlo, které se pokládá příčně pod pacienty za účelem ochrany ložního prádla nebo za účelem přesunutí nemocného; (2) entregar (estacar) la ~, fr., hovor. (Mex): zemřít, umřít; (RAE). zamarro, m., pl. (← zamarra) (1) (Kol, Ekv, Ven): čepsy; ► lovecké kalhoty či druh pracovního oděvu používající se pro jízdu na koni; (RAE). zamarrudo, -da, adj. (1) (Ekv): nosící čepsy; ► nosící lovecké kalhoty či druh pracovního oděvu, který se používá pro jízdu na koni; (RAE). zamba, f., hovor. (1) (Urug): tlach, žvást, lež, podvod, klam; (RAE).
29
zambaigo, -ga, adj., dříve i subst. (1) (Mex): řečeno o potomku Číňana a indiánky nebo indiána a Číňanky; (RAE). zambrano, m. (1) (Hond): keř nebo strom čeledi bobovité, rostoucí v tropické Americe, je 2 až 4 m vysoký, má složené listy, které jsou chlupaté na rubu, květy rostou v hustém a hojném květenství s 5 okvětními lístky oranžové barvy a 5 okvětními lístky žluté barvy, plod se nachází v lusku se dvěma laloky, vařený a šťouchaný kořen se používá v lidové medicíně; (RAE). zambullón, m. (1) (JižAm): ponoření, potopení, skok po hlavě do vody, skok do vody, šipka; (RAE). zambumbia, f. (1) (Kub): osvěžující nápoj připravený z medové melasy, vody a papriky; (2) (Kub): špatně připravené jídlo i nápoj; (3) (Salv, Hond): buben, bubínek; (RAE). zambutir, tr., i zvrat. (1) (Salv, Mex): srazit, ponořit, potopit, zabořit, probořit, zbořit, vhodit, zničit, zakopat; (RAE). zampalimones, com. (1) (Hond): prostořečník, dotěra, všetečná osoba; (RAE). zamurada, f. (1) (Ven): hejno kondorů krocanovitých, hejno supů antilských; ■ Syn.: zamurera; (RAE). zamurera, f. (1) (Ven): hejno kondorů krocanovitých, hejno supů antilských; ■ Syn.: zamurada; (RAE). zamuro, -ra, adj., m. (1) adj. (Dom): hloupý, idiotský, pitomý; (2) m. (Kol, Hond, Ven): kondor krocanovitý, sup antilský; (RAE). zanahoria, m., hovor., i adj. (1) (Urug): hlupák, pošetilec, zpozdilec, naiva; (RAE). zanatear, intr. (1) (Hond): starat se o právě oseté nebo již vzrostlé kukuřičné pole, aby zrna kukuřice nepožral pták zvaný zanate; (2) (Hond): o člověku: dobývat srdce ženy, jít dobývat srdce ženy; (RAE) zanatera, f. (1) (Hond): hejno ptáků zvaných zanate; (RAE). zanco, -ca, adj. (← zanca) (1) (Guat): kulhavý, chromý, belhavý; (RAE). zancón, -na, adj. (1) (Mex, Ven): o oblečení: kraťoučký, velmi krátký; (RAE). zancudal, m. (1) (Nik): početné hejno moskytů či komárů; ■ Syn.: zancudero; (RAE). zancudero, m. (1) (Salv, Hond, Nik): početné hejno moskytů či komárů; (2) (Hond): místo s hojným výskytem moskytů; (RAE) zanganada, f. (1) (Salv, Nik): nezákonný čin, neoprávněný čin; (2) (Nik): spojení rodinných roztržek a sociálních nepořádků; (RAE). zángano, -na, f. (1) (Nik): prostitutka; (RAE). zangarro, m. (1) (Hond): ruční mlýn v cukrovaru skládající se ze dvou dřevěných válců a kliky, používá se za účelem získání šťávy z cukrové třtiny; (RAE). zanguango, -ga, adj., hovor., i subst. (1) (Urug): neobratný, nezručný, neschopný, nešikovný, neomalený, nemotorný; (RAE). zanjo, m. (1) (Salv, Hond): příkop, strouha, škarpa, rýha, výmol; (RAE). zanjón, m. (1) (Chil): propast, hlubina; (RAE). zanquear, intr. (1) (Mex, Nik, Dom, Ven): hledat někoho, shánět něco; (RAE). zapaneco, -ca, adj. (1) (Hond): o člověku: malý a tlustý; (RAE). zaparruco, -ca, adj. (1) (Nik): o člověku: malý, nízký; (RAE). zapata, f. (1) (Chil): příčka pluhu; (2) (Kub): zděná podezdívka, o kterou se opírá zeď nebo příčka; (RAE). zapatito, (1) ~ de la virgen, m. (Arg): dekorační bylinná rostlina čeledi krtičníkovité ve velikosti 30 až 70 cm, květy dle druhu nažloutlé až purpurové; (RAE). zapayolito, m. (1) (Hond): obecné jméno dvou druhů ptáků řádu papoušci, kteří jsou střední velikosti a mají jemně oranžovou barvu; ■ Syn.: zapoyolito; (RAE). zaperoco, m., hovor. (1) m., hovor. (Hond, Ven): povyk, nepokoj, pobouření, srocení davu, lomoz, halas, hlučnost, hřmot, výtržnost; (2) m. (Ven): nepořádek, zmatek, motanice; (RAE).
30
zapotazo, m. (← zapote) (1) (Hond, Mex): náraz, úder, rána, plácnutí, bouchnutí; (RAE). zapote, (1) ~ blanco, m. (Salv, Mex): mastičkář, felčar; (2) ~ chico, m. (Mex): strom zapote; ► americký strom čeledi lukumovité či supovité, asi 20 m vysoký, má silný a rovný kmen, šedozelenou kůru, bělavé dřevo, jehlanovitou korunu, podlouhlé neopadavé listy na rubu zlehka pokryté chloupky, bílé květy na okolcích, oválný, peckovitý plod o průměru asi 7 cm s tmavošedou tvrdou a nerovnou slupkou a načervenalou dužinou, jež je velmi sladká, má černá lesklá semena s bílou hořkou peckou, filtruje mléčnou šťávu, která se snadno sráží; * (RAE). zapotil, m. (1) (Kost, Hond, Nik): jádro nebo pecka plodu stromu zapote; (RAE). zapoyolito, m. (1) (StřAm): obecné jméno dvou druhů ptáků řádu papoušci, kteří jsou střední velikosti a mají jemně oranžovou barvu; ■ Syn.: zapayolito; (RAE). zapuyul, m. (1) (Guat): jádro nebo pecka plodu stromu zapote; (RAE). zarabanda, f. (1) (Guat, Hond): lidový tanec, lidová zábava; (2) (Mex): výprask, nářez, rvačka, pranice; (RAE). zarafáte, m., málo použ. (1) m. (StřAm): závrženíhodná osoba; (2) m., málo použ. (Mex): nezbeda, uličník, neklidný chlapec; (RAE). zaragutear, intr. (1) (Salv): prohrabat, píchat, bodat; (RAE). zaramullo, m. (1) (Hond, Ven): dotěra, drzoun, vlezlý člověk, protiva, intrikán; (RAE). zaranda, f. (1) (Ven): hračky: káča, vlk; (RAE). zarandajo, -ja, adj., i subst., m. (1) adj., i subst. (Can., Kol, Hond, Ven): o člověku: závrženíhodný, zanedbatelný, bezcenný, bezvýznamný; (2) m. (Nik): výstřední oblečení, extravagantní oděv; (RAE). zarandear, zvrat. (1) (And., Kub, Per, Portor): kolébat se, klátit se, natřásat se, kroutit se, houpat se, batolit se, mít klátivou chůzi; (RAE). zarate, m. (1) (Hond): kožní zanícení, svrab, prašivina; (RAE). zaratoso, -sa, adj. (1) (Hond): o zvířeti, zejména o psovi: prašivý, svrabovitý; (RAE). zarceo, m. (1) (Kub, Portor): diskuze, chaotická a útočná debata; (RAE). zarcil, m. (1) (Hond): hrozínek, hrozníček, malý hrozen; (2) (Hond): obecné jméno 4 druhů keřů, mnohdy stromů, čeledi odulovité, které obvykle mají bílé květy rostoucí na klasu, plody zrnité nebo kulaté, šťavnaté a jedlé, zrnka mají barvy červené nebo namodralé; (RAE). zarpear, tr., venk. (1) (Hond): zabahnit, postříkat bláten, naplnit blátem, zaplnit blátem; (RAE). zarzo, m. (1) (Kol): podkroví, půda, mansarda, sýpka; (RAE). zempasúchil, m. (1) (Mex): bylinná rostlina čeledi hvězdicovité, původem z Mexika, se žlutými nebo oranžovými silně aromatickými květy, používá se v lékařství; (2) (Mex): květ této rostliny; * (RAE). zenzontle, m. (1) (Hond, Mex): americký pták s hnědým peřím a s bílým ocasem, hrudí a břichem, bílým okrajem křídel, tito ptáci mají pestrý a libozvučný zpěv; * (RAE). zincuate, m. (1) (Mex): jedovatý had více než 1 m dlouhý a velmi pestře zbarvený; * (RAE). zinzontle, m. (1) (Mex): jedovatý had více než 1 m dlouhý a velmi pestře zbarvený; (RAE). ziranda, f. (1) (Mex): fík, fíkovník; (RAE). zoca2, f. (1) (Kol): obnova kmene kávovníku; (2) (Guat): opilá žena, žena opojená alkoholem; (RAE). zocado, -da, adj. (1) (Kost, Guat, Hond, Nik): opilý, opojený; (RAE). zócalo, m. (1) (Mex): hlavní městské náměstí; (RAE). zocar, tr., intr., zvrat. (1) tr. (Guat, Hond, Nik): tisknout, tlačit, mačkat, svírat; (2) intr. (Nik): více se snažit, více usilovat; (3) zvrat. (Kost, Guat): opít se, opojit se; (RAE). zocas, adj., i subst. (1) (Guat): alkoholický, trpící alkoholismem; (RAE). zoco3, -ca, adj., i subst. (1) (Pan): o člověku: jednoruký, bezruký; (RAE). zocola, f. (1) (Hond): vypletí, vyčištění; (RAE). zocolar, tr. (1) (Hond): mýtit, vykácet, vykácet stromy; (RAE).
31
zompopa, f. (1) (Kost): červený mravenec; (RAE). zompopera, f. (1) (Salv, Hond, Nik): mraveniště červených mravenců; (2) (Salv, Hond): velké množství červených mravenců; (RAE). zompopero, m. (1) (Salv, Hond): mraveniště; (RAE). zompopo, m., hovor. (1) m. (StřAm): obecné jméno několika druhů červených a černých mravenců, kteří mají nodulusy nebo rozšíření a 3 nebo 4 páry nohou vedoucích z rubu hrudníku, pouze královna a trubci mají křídla, žijí v zemi v koloniích o počtech od tisíce až do miliónů mravenců, mraveniště s mnoha vchody je ve tvaru sopky a uvnitř se nachází bludiště mnoha tunelů vedoucích do jednotlivých komůrek, živí se listím různých rostlin; (2) m., hovor. (Hond): tulák; (RAE). zoncear, intr. (1) (Kub, Mex, Urug): dělat nebo mluvit hlouposti, dovádět, laškovat; (RAE). zoncera, f. (1) (Am): hloupost, nesmysl; (2) (Arg, Bol, Kub, Nik, Par, Urug): pakatel, hloupost, maličkost; (3) (Kub): znepokojenost, desorientace zabraňující jasně myslet; (4) (Kub): ospalost, spavost, lenost; (RAE). zonchiche, m. (1) (Kost, Hond, Nik): denní americký dravec, který se živí mršinami, na délku měří kolem 70 cm a jeho rozpětí křídel má až 180 cm, hlavu má červenou a bez peří, jinak je černé barvy, jen na břišní části má barvu zelenostříbrnou; ■ Syn.: zope; (RAE). zonconeto, -ta, adj., hovor., venk. (1) (Hond): hloupý, zpozdilý, pošetilý; (RAE). zoncuán, adj., hovor., venk. (1) (Hond): hloupý, zpozdilý, pošetilý; (RAE). zonda, m. (1) (Arg): silný teplý vítr proudící z precordillera cuyana (argentinské pohoří na území provincií La Rioja, Mendoza a San Juan), který působí škodlivě na živé bytosti, neboť vzbuzuje neklid a podráždění, teplý severní vítr; (RAE, DUB). zononeco, -ca, adj. (1) (Nik): hloupý, zpozdilý, pošetilý; (RAE). zontear, tr. (1) (Hond): uříznout uši člověku nebo zvířeti; (2) (Hond): ulomit držadla na nějakou věc, dát někde držadla; (RAE). zonzoreco, -ca, adj. (1) (Hond): hloupý, zpozdilý, pošetilý; (RAE). zope, m. (1) (StřAm, Kol): denní americký dravec, který se živí mršinami, na délku měří kolem 70 cm a jeho rozpětí křídel má až 180 cm, hlavu má červenou a bez peří, jinak je černé barvy, jen na břišní části má barvu zelenostříbrnou; ■ Syn.: zonchiche; (2) (Salv): zvracení, vrhnutí, dávení; (3) amarrar el ~, fr. (Hond): zvracet, vrhnout, dávit, zvrátit; (4) amarrar ~, fr. (Guat): zvracet, vrhnout, dávit, zvrátit, (RAE). zopilotada, f. (1) (Salv, Hond): hejno kondorů krocanovitých, hejno supů antilských; (2) (Hond): skupina lidí, která ostatní vykořisťuje nebo zneužívá; (RAE). zopilotera, f., hovor. (1) f. (Salv, Hond, Nik): početné hejno kondorů krocanovitých nebo supů antilských; (2) f., hovor. (Hond): zápach, puch, smrad; (3) f., hovor. (Nik): shromáždění věřitelů; (4) f., hovor. (Nik): skupina chtivých příbuzných, kteří jsou připraveni si rozdělit dědictví; (RAE). zoquetazo, m. (1) (Arg, Bol, Mex): rána, úder, facka, plácnutí, plesknutí; (RAE). zoquete, -ta, adj., i subst., m. (← kelt.: tsucca) (1) adj., i subst. (Kub): povýšený, hrdý, zpupný, pyšný, nadutý; (2) m. (Par): velký kus hovězího masa; (3) m. (Par): státní úřad, veřejná obžaloba, státní funkce; (RAE). zoquetear, intr. (1) (Am): jednat nebo chovat se potěšile, hloupě; (2) (Kub, Par): zabývat se průzkumem neoprávněně obsazených veřejných funkcí; (RAE). zoqueterismo, m. (1) (Par): rozdělení veřejných funkcí za účelem získání podpory a přízně; (RAE). zoquetero, -ra, adj. (1) (Par): o člověku: zastávající veřenou funkci za účelem získání výhod a osobního bohatství; (RAE). zorailón, -na, adj., i subst. (1) (Hond): hloupý, zpozdilý, pošetilý; ■ Syn.: zorenco, -ca; (RAE). zorenco, -ca, adj., i subst. (1) (Hond): hloupý, zpozdilý, pošetilý; ■ Syn.: zorailón, -na; (RAE).
32
zorimbo, -ba, adj. (1) (Mex): hloupý, zpozdilý, pošetilý; př.: está zorimbo; (2) (Mex): opilý, opojen; (RAE). zorocho, adj. (1) (Kol, Ven): o potravině: napůl uvařená, zpola uvařená; (2) (Kol, Ven): o ovoci: nezralé, nedozrálé; (RAE). zorongo, m. (1) (Arg): paruka, příčesek; (RAE). zoropeta, adj. (1) (Nik): o člověku: pyskatý; (RAE). zorra, f. (1) (Ekv): nevraživý; (2) (Urug): nákladní přívěs se čtyřmi či více gumovými koly; (RAE). zorrear1, intr. (1) (Chil, Urug): sledovat nebo lovit liščí smečku; (RAE). zorrillo, m. (1) (Salv, Guat, Hond, Mex, Nik, Urug): skunk; (RAE). zorrino, m. (1) (Arg): skunk; (RAE). zorrongo, -ga, adj., i subst. (1) (Kol): brblavý, breptavý; (RAE). zorzal, m. (1) (Chil): naivka, hlupáček, ťulpas, nekňuba, trouba, nemehlo; (RAE). zotol, m. (1) (Mex): liliovitá rostlina, ze které se vyrábí alkoholický nápoj; (2) (Mex): likér z této rostliny; (RAE). zuácate, m., hovor. (1) (Chil): rána pěstí, bouchnutí; (RAE). zuindá, m. (1) (Arg): pták z řádu sovy, asi 38 cm velký, má velkou hlavu, krátký, zakřivený a ostrý zobák, hřbetní peří má hnědo-okrové barvy s bělavými skvrnami, přední část hlavy má bílou, ale okolí očí má tmavé, svá hnízda si vytváří v zemi; (RAE). zumba, f. (1) (Am): výprask, nářez; (2) (Salv): alkoholička; (RAE). zumbado, -da, adj., hovor. (1) (Ven): o člověku: útočný, agresivní, výbojný, bojovný; (RAE). zumbador, -ra, m., f., hovor. (1) m. (Mex): kolibřík; (2) f. (Salv, Hond): pro člověka nejedovatý had, dlouhý asi 1 m, jednobarevný, zářivě modrofialově zbarvený na hřbetě a bíle na břichu, je velmi agresivní a vydává hlasité syčení svým ocasem; (3) f., hovor. (Hond): prostitutka; (RAE). zumbar, tr., hovor. (1) tr. (Kub): odjet, odejít, odebrat se, jít pryč; (2) tr. (Nik): tlačit, strkat, pohánět, dohnat, hrnout, sunout; (3) tr., hovor. (Ven): svrhnout, vyhazovat; (RAE). zumbo, m. (1) (StřAm, Kol): dýňová lampa, lampa vyrobená ze slupky dýně; (RAE). zuncho, m. (1) (Ekv): pásek, opasek, obruč; (RAE). zuncuán, m., hovor., venk. (1) m. (Hond): lesní včela, včela divoká; ► včela červené barvy, jež si vyrábí včelí plásty v zemi, často se zamotává lidem do vlasů; (2) m. (Hond): včelí plást; (3) m., hovor., venk. (Hond): hlupák, zpozdilec, pošetilec; (RAE). zuncunango, m. (1) (Hond): strom rostoucí od Mexika až po Kostariku, má 6 m na výšku, střídavé oválné listy, květy rourové v barvě bílé nebo růžové, které rostou na okolíku, strom má žlutý plod a patří mezi rostliny pohlavně dospívající, což znamená, že plodí v určitém období; listy používají rolníci jako organické hnojivo, a také mají využití v lidové medicíně; (RAE).
33
4. COMENTARIO DE LA TRADUCCIÓN Como he mencionado anteriormente, he traducido al checo las palabras latinoamericanas que comienzan por las letras M y Z. Para crear esta parte del diccionario de las palabras procedentes de América Latina he utilizado la vigésima segunda edición del Diccionario de la Real Academia Española. Para facilitar mi labor he aprovechado este diccionario en la forma de CD-ROM. Por lo cual no fue necesario transcribir las palabras respectivas y podía copiarlas de mi CD-ROM, lo que me facilitó la búsqueda de los significados en el vocabulario, ya que en dicho diccionario digital se pueden elegir las zonas geográficas de utilización de las palabras. Pero de vez en cuando aparecen problemas con el significado porque muchas veces no está expresado claramente. Por eso es necesario aprovechar otro diccionario. En mi caso utilicé los diccionarios de Jiří Dubský que se llaman Velký španělsko-český slovník I/A-H y Velký španělsko-český slovník II/I-Z publicados por la editorial Academia en Praga en el año 1993. Sin embargo, no me ayudaron mucho porque muchas veces las palabras buscadas no aparecen o tienen otro significado que no está de acuerdo con la explicación del Diccionario de la Real Academia Española. Otro recurso aprovechado en mi trabajo fue a través de Internet. Pero resulta que las búsquedas a través de éste recurso pueden ser inútiles porque las informaciones recabadas de las páginas de Internet podrían ser falsas. Por eso hace falta verificar la credibilidad del contenido en cada caso. He aprovechado el uso de Internet principalmente para buscar los dibujos de las representaciones de las palabras más incomprensibles. Sin embargo, muchas veces he encontrado resultados que no están en la relación con la explicación del DRAE. Entre otras dificultades se presenta sobre todo el problema del equivalente checo. Muchas veces aparecen los nombres de flores o animales que no tienen el equivalente checo. También aparecen las comidas sin equivalente y las que es muy difícil describir detalladamente porque no las he probado ni las he conocido y la explicación solamente incluye los ingredientes. En cuanto a la forma de escribir el diccionario de americanismos fue preconcebida por mi coordinador. Por eso tuve que averiguar por ejemplo las abreviaturas usadas por los 34
colaboradores del diccionario para que al final el diccionario entero no contuviera muchas abreviaturas para un concepto. En mi labor he encontrado muchas palabras cuyos significados marcan árboles. Las puedo dividir en dos grupos. Los árboles de primer grupo tienen un equivalente checo y por eso es fácil comprender el significado. Entre ellos pertenece por ejemplo: mínimo, m. (1) (Hond): platan guinejský, banánovník guinejský, jedlý banán; (RAE). Sin embargo, el segundo grupo está representado por los lemas que no tienen el equivalente en nuestra lengua materna y por eso ha sido preciso exponer todos los atributos de cada árbol. Para acercarme más al sentido del vocablo he buscado algunos dibujos. Especialmente he utilizado el buscador de Internet. Pero muchas veces fue muy difícil encontrar el dibujo correcto porque los resultados de la búsqueda ofrecieron muchas posibilidades de referencias y algunas veces esa referencia no se refirió ni al árbol concreto, ni a los árboles en general. Algunas veces aparecieron lemas que no tenían ninguna referencia. En este caso, no había otra manera que dejar solamente el lema con su explicación traducida. Entre estos lemas pertenecen especialmente: mamoncillo, m. (1) (Kub): strom patřící do čeledi mýdelníkovité, je velmi tlustý s širokou a hustou korunou, se střídavými listy, malými jedlými plody, které jsou zakulacené s tvrdou slupkou a šťavnatou dužinou; (2) plod tohoto stromu; (RAE). manzana, (1) ~ de agua, f. (Kost): korpulentní strom mající plody ve tvaru hrušky, silnou červenou kůru a kompletně bílou dužinu; RAE). mañío, m. (1) (Chil): strom podobný modřínu; (RAE). maquilihue, m. (1) (Salv): strom čeledi trubačovité (Bignoniáceas), který dosahuje výšky až 30 metrů, má protilehlé listy, skládající se z elipsovitých nebo podlouhlých lístků, mající růžové květy a plody v lusku, roste planě v lesích od Mexika po Ekvádor; dřevo z tohoto stromu se využívá k výstavbě lodí a nábytku, vývar z kůry a listů se využívá v tradiční medicíně; (RAE). 35
marabú2, m. (1) (Kub): strom čeledi citlivkovité (Mimosácea) pocházející z Afriky, který tvoří nepropustné lesy, jeho dřevo je velmi tvrdé a používá se na výrobu uhlí a polen; (RAE). matasano, m. (1) (Salv, Hond): středoamerický strom čeledi routovité, dosahující výšky až 12 metrů, který má střídavé a dlanité listy, žlutozelené květy umístěné na klasu, které mají koncový nebo úžlabní okolík s pěti okvětními lístky a šesti tyčinkami, plody má zelené nebo bledě žluté a podávají se především v polévce, tyto plody jsou podobné jablku, vývar z listů a plodů má léčivé účinky; (RAE). merey, m. (1) (Kol, Portor, Ven): strom čeledi ledvinovníkovité rostoucí na území Antil, Venezuely a Střední Ameriky, čtyři až pět metrů vysoký, má zakřivený kmen a bílé dřevo, hladké, houževnaté, oválné listy žlutočervené barvy, květy rostou na koncových palicích, plody jsou uchycené na tlustém řapíku, mají tvar hrušky, ale jsou to ořechy, jejichž obal je jedovatý a jádro ořechu je jedlé; ořech kešu, ledvinovník; (RAE, DUB). músico, m. (1) (Kub): strom čeledi citlivkovité, velmi košatý, má voňavé květy, sází se obvykle vedle cest, aby vytvářel stín; (RAE). zambrano, m. (1) (Hond): keř nebo strom čeledi bobovité, rostoucí v tropické Americe, je 2 až 4 m vysoký, má složené listy, které jsou chlupaté na rubu, květy rostou v hustém a hojném květenství s 5 okvětními lístky oranžové barvy a 5 okvětními lístky žluté barvy, plod se nachází v lusku se dvěma laloky, vařený a šťouchaný kořen se používá v lidové medicíně; (RAE). zuncunango, m. (1) (Hond): strom rostoucí od Mexika až po Kostariku, má 6 m na výšku, střídavé oválné listy, květy rourové v barvě bílé nebo růžové, které rostou na okolíku, strom má žlutý plod a patří mezi rostliny pohlavně dospívající, což znamená, že plodí až v určitém období; listy používají rolníci jako organické hnojivo, a také mají využití v lidové medicíně; (RAE). En otra ocasión se han planteado el uso de sinónimos como una explicación. Pero ni esta palabra tiene el equivalente checo. Por eso he dejado el sentido con esa palabra desconocida y la he inscrito en letra cursiva. De vez en cuando he logrado la descripción de la palabra incorporada en la explicación y por eso su leyenda la he inscrito como una 36
nota enciclopédica. Como los ejemplos de estos casos se pueden citar las palabras mesquite y zapote chico: mesquite, m. (1) (Mex): strom zvaný mezquite; ► strom patřící do čeledi citlivkovité (Mimosácea), listnatý s hustě porostlou korunou, mající bílé květy a voňavé tyčinky, produkuje pryž, výtažek z listů se používá v oftalmii, na zánět spojivek, taktéž jako šťáva tohoto stromu; (RAE). zapote, (2) ~ chico, m. (Mex): strom zapote; ► americký strom čeledi lukumovité či supovité, asi 20 m vysoký, má silný a rovný kmen, šedozelenou kůru, bělavé dřevo, jehlanovitou korunu, podlouhlé neopadavé listy na rubu zlehka pokryté chloupky, bílé květy na okolcích, oválný, peckovitý plod o průměru asi 7 cm s tmavošedou tvrdou a nerovnou slupkou a načervenalou dužinou, jež je velmi sladká, má černá lesklá semena s bílou hořkou peckou, filtruje mléčnou šťávu, která se snadno sráží; (RAE). Otro problema muy grave es con la traducción de las familias de plantas. Creía que si una planta tiene su nombre en latín, así debería tener el equivalente checo también. Pero no siempre encontré el equivalente en la lengua checa. En mi tesis no se trata de muchas palabras sin equivalente. Sin embargo, si no he encontrado el equivalente checo, está la palabra con el nombre original de la familia, en latín, y se muestra en letra cursiva. Este caso se puede ver en las siguientes líneas. mistol, m. (1) (Arg): strom čeledi Ramnáceas, jejíž kmen dosahuje výšky 10 až 15 m a průměru asi 60 cm, má velmi hojné, neohebné a trnité větve, malé květy položené na krátkých hustých vršcích, plody kaštanovité a vejčitého tvaru o velikosti asi 1 cm, ze kterých se obvykle vyrábí sirup a jiné pokrmy, využívá se také k lékařským účelům; (RAE). En lo que se refiere a las plantas es muy parecido a los casos de los árboles. Tampoco existen los equivalentes checos para todas las voces. Se trata de la mayor parte de las plantas. Pero no podemos extrañarnos porque no todas las plantas latinoamericanas 37
se pueden ver en Europa. Y si el hombre no puede encontrarse fácilmente con ella, de este modo es poco probable que se creen los nombres en otras lenguas. En estos casos no hay otra posibilidad que usar la explicación en la que podemos ver la descripción visual de la planta, su característica típica y algunas veces se menciona su utilización. Entre los términos problemáticos le pertenecen por ejemplo: mariposa, f. (1) (Kub): bylinná rostlina podlouhlých listů s bílými květy, velice voňavá v motýlovité podobě, která roste na vlhkých místech a rozmnožuje se pomocí oddenku; (RAE). zacatera, f. (2) (Salv, Hond): rostlina rostoucí v blízkosti sladké vody, má základní rovné listy, dlouhotrvající drobné květy na dlouhém a tenkém stonku; (RAE). zaguaro, m. (1) (Mex): rostlina čeledi kaktusovité, která roste v pouštních oblastech Mexika a na jihozápadě Spojených států amerických, má bílé květy a jedlý plod; (RAE). zapatito, (1) ~ de la virgen, m. (Arg): dekorační bylinná rostlina čeledi krtičníkovité ve velikosti 30 až 70 cm, květy dle druhu nažloutlé až purpurové; (RAE). zempasúchil, m. (1) (Mex): bylinná rostlina čeledi hvězdicovité, původem z Mexika, se žlutými nebo oranžovými silně aromatickými květy, používá se v lékařství; (RAE). Un lema especial es el siguiente, zacatón. Su explicación dice que se trata de hierbas que crecen en los prados. Pero no se especifica concretamente una descripción de la planta. Se puede pensar que es el nombre colectivo para muchas plantas típicas de prados, pero creo que en las zonas hispanoamericanas no crecen las mismas plantas como, por ejemplo, en la República Checa o en Europa en general. Por eso no es posible imaginar cómo esas plantas pueden parecer. zacatón, m. (1) (StřAm, Mex): obyčejná vysoká tráva; (2) (Mex): rostlina, jejíž kmen se využívá k výrobě drátěných a rýžových kartáčů určených k drhnutí a čištění; (RAE). Los términos que se refieren a la comida pertenecen a la clase problemática también. Muchas veces me he encontrado con comidas que no se pueden imaginar porque 38
son específicas para un país o una zona geográfica y mayoritariamente el hombre no tiene tantas oportunidades para hallarse tope a tope con ellas. Tampoco he encontrado los sinónimos checos. En pocos casos he encontrado el dibujo del alimento como por ejemplo en el del lema manjar blanco u otros. manjar, m. (1) ~ blanco (Kub): sladkost udělaná z mléka, kukuřičné mouky, cukru a koření; (2) ~ blanco (Salv, Pan, Per): sladkost z mléka, oslazená a často aromatizovaná vanilkou, pomalu a dlouze vařená; (RAE). manjarete, m. (1) (Kost, Ven): sladkost z čerstvě nastrouhané kukuřice, mléka a cukru, která se uvaří a poté se zahušťuje dokud nevystydne, ve Venezuele se připravuje také s kokosovou dření; (RAE). marquesote, m. (1) (Hond, Nik): dort ve tvaru kosočtverce udělaný z rýžové nebo kukuřičné mouky, vejce, atd. a pečený v troubě; (RAE). Por desgracia de vez en cuando en la interpretación de la comida no está mencionada la preparación o es incomprensible. Sólo se pueden ver los alimentos de los que se hace el plato. A mi manera de ver se trata de un problema muy grave porque es muy difícil discernir determinada comida entre otras, salvo según los ingredientes. matrimonio, m., málo použ. (1) (Portor): jídlo připravené z bílé rýže a zelených dušených fazolí; (RAE). motasatol, m. (1) (Nik): sladkost připravená z ananasu, cukru, kukuřičné mouky a skořice; (RAE). Los animales también constituyen una clase especial de problemática. También aparece la cuestión de la familia de los animales. Ese caso se puede ver en la relación con la palabra manjúa que es un pez que pertenece a la familia llamada Fisóstomos. La palabra explicativa está escrita en la letra cursiva y en latín porque no he encontrado el equivalente checo. Sin embargo, una de las razones de no existir el equivalente puede ser que esta familia ya no se usa. 39
manjúa, f. (1) (Kub): ryba se zkostnatělou kostrou patřící do podřádu Fisóstomos, asi 10 cm dlouhá, stříbřité barvy a s velmi otevřenými ústy, tato ryba tvoří hejna; (RAE). Constato que si una cosa existía o existe en Europa, no siempre significa que para ella existe el equivalente checo también. En relación con eso está la voz manjuarí. La palabra clave se refiere al fósil que se halla en Europa también, pero no lo he encontrado en checo. manjuarí, m. (1) (Kub): sladkovodní ryba delší než vara (83,58 cm) s velmi tvrdou kůží, dýchá žábry a plícemi, je jedlá, ale její vajíčka jsou jedovatá, v Evropě a Asii ji nalezneme pouze jako zkamenělinu, fosílii; (RAE). Los lemas siguientes no tienen su palabra en checo, por eso deben ser explicados o descritos tan cual se encuentran en mi fuente, en el Diccionario de la Real Academia Española. De vez en cuando el término está enriquecido por el dibujo que se puede ver en el anexo de mi tesis. martineta, f. (1) (Arg, Par, Urug): pták o velikosti asi 40 cm, slaměné barvy s hnědými skvrnami a s charakteristickou chocholkou; (RAE). micoleón, m. (1) (Salv, Hond, Nik): zvíře patřící mezi cibetkovité a masožravé živočichy ve velikosti velké domácí kočky, s kulatou hlavou, malou tlamou a malýma zakulacenýma ušima, krátkým krkem, s dlouhým, tlustým, ale velmi pružným trupem a chápavým ocasem, který mu slouží k zadržení, zadní tlapy má delší než přední a na každé tlapě má pět prstů s krátkým špičatým drápem, jeho srst je kadeřavá, jemná, lesklá, v odstínech žlutavé až plavé barvy, na čumáku a tvářích bývají bezsrsté růžové skvrny, žije v oblastech od Mexika až po Brazílii; (RAE). mime, m. (1) (Portor, Dom): druh komára, druh moskyta; (RAE). miracaimán, m. (1) (Kub): pták žijící na Kubě a patřící do stejného rodu jako volavky, velký asi 40 cm, zobák má ve velikosti 5 až 6 cm, hlavu má zdobenou dlouhými kovově 40
zelenými péry, krk a hruď má barvy bílé s tmavými skvrnami, živí se rybami a měkkýši; (RAE). muimuy, m. (1) (Per): jedlý korýš, dlouhý 3 až 5 cm, s krunýřem v podobě kopýtka, šedé barvy, žijící v písku na útesech; (RAE). zenzontle, m. (1) (Hond, Mex): americký pták s hnědým peřím a s bílým ocasem, hrudí a břichem, bílým okrajem křídel, tito ptáci mají pestrý a libozvučný zpěv; (RAE). zonchiche, m. (1) (Kost, Hond, Nik): denní americký dravec, který se živí mršinami, na délku měří kolem 70 cm a jeho rozpětí křídel má až 180 cm, hlavu má červenou a bez peří, jinak je černé barvy, jen na břišní části má barvu zelenostříbrnou; (RAE). zuindá, m. (1) (Arg): pták z řádu sovy, asi 38 cm velký, má velkou hlavu, krátký, zakřivený a ostrý zobák, hřbetní peří má hnědo-okrové barvy s bělavými skvrnami, přední část hlavy má bílou, ale okolí očí má tmavé, svá hnízda si vytváří v zemi; (RAE). zumbador, -ra, m., f., hovor. (2) f. (Salv, Hond): pro člověka nejedovatý had, dlouhý asi 1 m, jednobarevný, zářivě modrofialově zbarvený na hřbetě a bíle na břichu, je velmi agresivní a vydává hlasité syčení svým ocasem; (RAE). Las palabras zincuate y zinzontle pertenecen entre los lemas que llaman la atención porque, como se puede ver en las líneas siguientes, ambos lemas tienen la misma explicación, además de la misma corriente. Hay que enfatizar que en la interpretación no está mencionado que se trataría de los sinónimos. Por eso se crea un conflicto entre los sentidos porque no podemos saber si se trata de los sinónimos o si la interpretación no es suficiente. zincuate, m. (1) (Mex): jedovatý had více než 1 m dlouhý a velmi pestře zbarvený; (RAE). zinzontle, m. (1) (Mex): jedovatý had více než 1 m dlouhý a velmi pestře zbarvený; (RAE). Otros lemas problématicos pertenecen a varias clases. La palabra siguiente se debe explicar más detalladamente porque el hombre que no se interesa en armas puede pensar que mampuesto significa la parte de una arma. Sin 41
embargo, no es necesario usarla porque se trata de una cosa para armas. Solamente se usa como un dispositivo para mejorar la puntería. No he sabido cual es el equivalente correspondiente en el nombre checo del lema. Para buscarlo tuve que buscar en el Internet los recursos de las armas. Después comprobé los recursos encontrados con la explicación del DRAE. Busqué la palabra checa de apoyo que en el aspecto del sentido podría ser justa pero a mí me parece más correcta la palabra “trespiés” porque se acerca más al aspecto de la fuente y al sentido. mampuesto, -ta m./f. (← mano + puesto) (1) m. (Am): podpěra, trojnožka pro zbraň; ► věc, kterou se podpírá střelná zbraň, aby bylo možno lépe zamířit; (2) f. (Nik): stojan či trojnožka podpírající střelnou zbraň; (RAE). Otra voz, mandarria, no tiene la interpretación exacta, por eso buscaba un dibujo que pueda acercar el sentido. Pero tuve que desplegar mucho esfuerzo porque muchas veces la descripción de ciertos dibujos no estaba de acuerdo con la interpretación de la palabra clave que dice, que es un martillo muy pesado. mandarria, f. (← it.: mannara) (1) (Kub): typ velmi těžkého kladiva; (RAE). Porque nunca he visto cómo se hace la producción de la caña de azúcar, no tengo la capacidad de poner el nombre de las cosas que se usan para ella. Desgraciadamente la descripción de esa producción no está explicada detalladamente en varias fuentes. Y por eso no he buscado el equivalente checo. He descrito sólo el aspecto y la función de esa cosa llamada manosear. manosear, f. (1) (Kub): káď umístěná pod mlýnkem, která zachycuje třtinovou šťávu; (RAE). La mayor parte de nosotros puede imaginar el sentido de la palabra mapire, sin embargo, en la República Checa este tipo de cesto no es tan habitual como en el extranjero. 42
En nuestro país se usa solamente la palabra “koš” e ya no se especifica, no se usa el nombre especial, pero el nombre universal. Por eso es necesario usar la explicación con detalles para ser justa. mapire, m. (1) (Ven): válcový koš s širokým vyústěním, pletený z vláken z listů palmy nebo provazy z vláken z agáve, opatřený provazy, aby se mohl nést na zádech, a používaný indiány pro uchování a přenos potravin nebo jako pracovní nářadí; (RAE). En cada país o continente podemos encontrar diferentes juegos. En Chile existe un juego con los dados pero no se trata del mismo juego con el que podemos encontrarnos en nuestro país. Con los dados utilizados tradicionalmente en la República Checa el juego depende del número de los puntos pero en lo que se refiere al juego chileno, aquí se encuentran unos pequeños cuadros. Sin embargo, no sabemos las reglas y por eso no podemos comparar las diferencias entre ambos juegos con los dados. Tampoco sabemos los significados de los cuadros. Podemos pensar que están relacionados con su religión pero no podemos estar seguros. Porque ese juego no es muy usual en nuestro país, no he encontrado su correspondiente nombre en checo. maraca, f. (2) (Chil): hazardní hra hrající se se třemi hracími kostkami, které mají místo teček vyobrazeno slunce, zlato, pohár, hvězdu, měsíc a kotvu; (RAE). La palabra especial que sigue es un tipo de instrumentos que se usan para regadío. No obstante, existe muchos tipos de estos instrumentos y por eso fue difícil encontrar la palabra justa en checo. Me ayudaron las páginas del Internet donde se venden artefactos de jardinería, porque se pueden poner algunos criterios para buscar el instrumento más conveniente. Según la descripción en el Diccionario de la Real Academia Española he buscado que se trata del regante con el epíteto “circular”.
43
mariposa, f. (4) (Hond): kruhový zavlažovač; ► nástroj sloužící k zavlažování ve tvaru vrtule nebo otáčivého kohoutku připojeného k hadici, který rovnoměrně rozptyluje vodu; (RAE). Aquí hay un problema igual que con la palabra manosear. El lema maza es una parte de una máquina utilizada en la fábricación del azúcar. Pero es muy difícil encontrar la descripción de los instrumentos o máquinas que se usan para la producción del azúcar. Prácticamente no he encontrado nada que se relaciona con las máquinas de la fábrica de azúcar. Es posible que exista un libro especial que se refiera a la ingeniería industrial y que contiene la fabricación del azúcar. Pero no he alcanzado a hallarlo aunque visité muchas librerías. Por eso la palabra clave está explicada solamente por la descripción del objeto en concreto. maza, f. (1) (Kub): jednotlivý vodorovný válec, který je součástí stroje na drcení cukru v cukrovaru; (RAE). El sentido del lema medio en el género masculino es una copa para medir granos. Sin embargo, no he hallado el nombre concreto. Es posible que en el checo no exista su equivalente y se usa la denominación común. Con instrumentos y máquinas aparecen muchos problemas porque muchas veces no están explicadas o descritas ni en el Internet ni en los libros. Creo que existen algunos libros donde se pueden encontrar las nociones buscadas pero no los he hallado en las librerías que son de fácil acceso para mí y tampoco conozco a una persona interesada por esas cosas. medio, -dia, m. (3) (Nik): nádoba, ve které se zjišťuje měrná jednotka zrní a která má čtvercový otvor, její rozměry jsou 25 cm na šířku a 12,5 cm na výšku; (RAE). El problema parecido a medio ocurre también con la voz melificador aunque se trata de un objeto usado en otra materia. Tampoco he hallado la denominación concreta. Por eso he decidido usar la explicación para acercarme a su sentido. 44
melificador, m. (1) (Chil): plechová nádoba se skleněným víkem, která se používá k oddělení včelího medu od voskových plástů; (RAE). Con el lema siguiente he tenido un problema especial. He buscado el equivalente checo, pero esa expresión no es muy conocida. Ninguna persona, de las que conozco, sabe el sentido de la palabra checa “čepsy”. Por eso me he parecido muy importante que mencione el significado de esa palabra. Hasta el momento me he encontrado en realidad solamente con la denominación general como “jezdecké kalhoty”. zamarro, m., pl. (← zamarra) (1) (Kol, Ekv, Ven): čepsy; ► lovecké kalhoty či druh pracovního oděvu používající se pro jízdu na koni; (RAE). El significado de la palabra zangarro corresponde a una máquina manual que se encuentra en la fábricación del azúcar. Sin embargo no he alcanzado a descubrir la denominación específica, por esta razón he utilizado la descripción. Se trata de un problema parecido a los instrumentos como medio o maza. zangarro, m. (1) (Hond): ruční mlýn v cukrovaru skládající se ze dvou dřevěných válců a kliky, používá se za účelem získání šťávy z cukrové třtiny; (RAE). Con la traducción del término, mantuano, he tenido un problema especial porque en la explicación del Diccionario Real Academia Española, mantuano está relacionado con la Colonia y según los diccionarios de Internet1 la traducción del español al checo es la ciudad Kolín. Puede parecer un poco cómico ya que busqué la historia de la ciudad Kolín para indagar si era una posesión de Venezuela (porque mantuano se usaba en ese país) o de otro país latinoamericano. Pero me parece correcto compulsar todas las posibilidades. Sin embargo, en la historia de Kolín no hay ni una mención de alguna relación. También he probado buscar algo referido al lema en la historia de Kolín nad Rýnem, otra ciudad, que es la cuarta ciudad más grande de Alemania. Pero la única información histórica que se 1 Los diccionarios utilizados del Internet: www.slovnik.cz, slovnik.seznam.cz, slovniky.centrum.cz, www.rewin.cz/WebForm1.aspx
45
refiere a la época colonial es que Kolín nad Rýnem llegó a pasar un periodo de decadencia política y ecónómica debido al descubrimiento de América y a los cambios acontecidos en la economía europea. Por eso puse el lema y el país, de donde proviene la palabra, hallado en el buscador de Internet llamado Google2. Sin embargo, lo único referido al término que he hallado está en la página de Wikipedia. Ahí está escrito que la palabra mantuano se ponía a los blancos que eran descendientes de los españoles que habían llegado durante la conquista, se trataba de los aristócratas. Porque la denominación se produjo en Caracas durante la época colonial y porque no he encontrado la relación entre la palabra mantuano y la ciudad Kolín, he consultado el sentido del lema problemático con el coordinador de mi tesis, prof. PhDr. Jiří Černý, Csc., y hemos encontrado otra posibilidad de la traducción de la palabra “Colonia” podría ser “kolonie”. Porque en la explicación el sentido del lema se refiere a la época colonial del país. Pero hay otro problema, porque la palabra “Colonia” con ese sentido debería escribirse con la minúscula. Por eso hemos llegado a la conclusión que se trata de la época. La época se escribe con mayúscula y también con el artículo definido. Todo eso podemos verlo en la explicación de la voz mantuano. mantuano, m. (1) (Ven): zámožný kreol v koloniálního období; (RAE). Con el lema mascarita, especialmente la frase coloquial que ingiere este lema, he desplegado un gran esfuerzo. De la explicación del DRAE surge que no se puede saber exactamente el sentido de la frase porque parece de varios sentidos. Por eso me puse en contacto con una argentina nativa. Sin embargo ni ella supo el significado, aunque en el DRAE se escribe que esa frase se usa en Argentina. Es probable que ella no conozca el lema mascarita, porque es del noroeste del país y esta frase esta asociada con el tango y el tango tiene mucha influencia en la provincia de Buenos Aires, porque allí está su orígen. Esto no quiere decir que no escuchan tango en Salta, de donde ella proviene, pero que un lema puede que sea conocido en determinadas regiones dentro de un mismo país y a la vez desconocido en otras regiones dentro del mismo país. Y por eso existen en Argentina y en cada país diccionarios regionalisticos. Sin embargo, ella me ayudó buscar el sentido, el 2 El buscador del Internet llamado Google: www.google.es
46
resultado se puede ver en las líneas siguientes. También he mencionado el significado de la palabra clave, porque se relaciona un poco con la frase mencionada, se puede denominar como un apoyo de la frase. Por otro lado, porque esa expresión verbal no es conocida, o es mejor decir que en general no se usa, en la República Checa, de tal manera que he usado la explicación más extensa de la que se encuentra en el diccionario mencionado. Para constatar mejor el sentido utilicé el Internet. Pero ni en Internet se hallan muchas cosas en relación con la palabra clave. En el otro diccionario, que escribió Jiří Dubský, no he encontrado nada más aparte de lo que hay en el DRAE. mascarita, f. (1) (Arg, Kol, Guat, Urug): osoba v masce na karnevalu; (2) te conozco ~ [Š.: te conozco, bacalao] hovor. (Arg, Urug): poznal jsem tě; ► identifikace maskované osoby při karnevalu; patří též mezi tzv. nesmrtelné výrazy používající v argentinském tanci tango; přeneseně též „vidím do tebe“, znám tě skrz naskrz, znám tě jako své boty; (RAE, net, DUB). La última palabra problemática es zonda. En su explicación se halla una precordillera que no tiene el equivalente checo y tampoco se trata del nombre porque no se escribe con mayúscula. He ido en búsqueda del lugar donde se encuentra esa precordillera, pero he encontrado el resultado solamente en la red de Internet. Pero ni los resultados del buscador ofrecen muchas posibilidades de enterarse de esa sierra. Creo que esa denominación no se usa frecuentemente y habitualmente. Sin embargo al final he alcanzado el resultado que dice que la precordillera cuyana comprende tres provincias argentinas que están mencionadas en la explicación de zonda. zonda, m. (1) (Arg): silný teplý vítr proudící z precordillera cuyana (argentinské pohoří na území provincií La Rioja, Mendoza a San Juan), který působí škodlivě na živé bytosti, neboť vzbuzuje neklid a podráždění, teplý severní vítr; (RAE, DUB). Finalmente puedo decir que en mi trabajo me he encontrado con los problemas similares. Esto es así porque no se trata de un diccionario que se especialice solamente en 47
una rama, los sentidos se pueden relacionar a otras cosas o ramas y por eso algunas veces es muy difícil encontrar el sentido correcto. La persona que quiere escribir un diccionario debería conocer también muchas otras ramas, no meramente las lenguas. El escritor debe ocuparse de muchas especialidades, estudiar y leer mucho y también buscar las fuentes de las informaciones. Como fuentes bibliográficas pueden mencionarse libros, entre otras fuentes pertenece Internet, pero también las personas que se ocupan de esa especialidad buscada o proceden del país donde se usa el lema.
48
5. CONCLUSIÓN El objetivo de esta tesis ha sido traducir los vocablos que se encuentran en el Diccionario de la Real Academia Española y que están situados en la enumeración de los temas que empiezan con la letra M y Z del alfabeto. Hay una excepción con las palabras del origen amerindio que no están incluidos, porque anteriormente ya habían sido traducidos. Las palabras presentes están traducidas al checo y el número total representan a más de 600. En la elaboración de mi tesis tuve ciertos problemas los cuales se deducen de la parte escrita en el comentario. En mi opinión la creación de un diccionario es un trabajo muy difícil porque el autor debería saber muchos términos, cosas, operaciones de trabajo u otros, flores, géneros, etc. O tendría que ser capaz de buscar todo lo necesario. Yo personalmente no he tenido conocimientos tan amplios y por eso algunas veces he tardado mucho tiempo en encontrar los equivalentes checos. Pero por otro lado tengo que decir que mi tesis ha enriquecido no sólo mi léxico español sino también mi léxico checo, porque he conocido muchos términos que son nuevos para mí. He conocido las palabras en relación con la cultura, agricultura, industria, vida de diferentes naciones etc. Aunque ese trabajo exigío mucho tiempo y dio muchos apremios, me enorgullece el hecho de que puedo ser una colaboradora más de este proyecto de extraordinario relieve. Me agrada de sobremanera el conocimiento de otras naciones, sus formas de vida y sus culturas. Muchas veces me sorprendió cuántas palabras se usan solamente para un término o que un término tiene expresiones diferentes en los países diversos. También se debe mencionar la variedad de los sentidos de una palabra única. Creo que todo eso se puede considerar como los rasgos típicos ya que la lengua española es muy variada. Es cierto que este trabajo me ha acercado mucho el mundo hispanohablante. Mi intención ha sido hacer una tesis que tenga el contenido inteligible y por eso he trabajado detalladamente aunque no siempre he logrado todo según mis ideas. Sin embargo pienso que no sólo mi tesis pero también el diccionario final podría ser muy beneficioso para los estudiantes, profesores, traductores o para personas que se interesan por el español y el mundo hispanohablante. 49
6. RESUMEN Esta tesis final formará una parte de un diccionario de americanismos que se llama el Diccionario de americanismos. Se trata de un diccionario bilingüe español-checo. Esta parte contiene más de 600 vocablos que empiezan con la letras M y Z. Los lemas están recogidos del Diccionario de la Real Academia Española, pero entre ellas no aparecen los lemas del origen amerindio porque ellos ya han sido traducidos anteriormente.
RESUMÉ Tato bakalářská práce bude součástí slovníku amerikanismů. Jedná se o překladový slovník ze španělského jazyka do českého. Tato část obsahuje více než 600 hesel, které začínají písmeny M a Z. Hesla jsou vybrána z Diccionario de la Real Academia Española, ale nejsou mezi nimi zahrnuty výrazy mající indiánský původ, neboť ty už byly zpracovány dříve.
50
7. ANEXO mandarria
mangangá
manjar blanco
manjarete
manjuarí
manzana de agua
51
mañío
maquilishuat
marabú
mariposa
52
marquesote
martín pescador
martineta
melificador
53
merey
mesquite
micoleón
54
miracaimán
monja blanca
muimuy
zapote chico
55
zempasúchil
zenzontle
zincuate
56
8. ANOTACIÓN Autor:
Jana Procházková
Název katedry a fakulty:
Katedra romanistiky FFUP
Název bakalářské práce:
El diccionario de los americanismos; las letras M (mamita – muy muy) y Z en el DRAE
Vedoucí bakalářské práce: prof. PhDr. Jiří Černý, CSc. Počet stran:
62
Počet znaků:
126 106
Počet příloh:
1 CD
Počet titulů použité literatury: 4 Klíčová slova:
slovník, amerikanismy, překlad, španělsko-český, Latinská Amerika
Charakteristika: Cílem této bakalářské práce bylo přeložit hesla, která se vyskytují ve slovníku Diccionario de la Real Academia Española, z jazyka španělského do jazyka českého. Jsou zde zahrnuty všechny hesla písmen M (mamita – muy muy) a Z s výjimkou těch, které jsou indiánského původu. Kromě daných hesel, která tvoří část slovníku, se v této bakalářské práci nachází také vysvětlení problematických částí překladu.
57
ANNOTATION Author:
Jana Procházková
Name of department and faculty: Department of the Romance Studies at the Philosophical Faculty Title:
Latin American Dictionary; the lettres M (mamita – muy muy) and Z in dictionary of Real Academia Española
Thesis supervisor:
Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Number of pages:
62
Number of characters:
126 106
Number of attachments:
1 CD
Number of used sources of literature: 4 Keywords:
dictionary, americanisms, translation, Spanish – Czech, Latin America
Thesis character: The objective of this thesis was to translate subject words that are occurring in dictionary Diccionario de la Real Academia Española from Spanish into Czech. There are included all subject words beginning with letters M (mamita – muy muy) and Z excepting those of American Indian origin. In this thesis, except of existence of subject words, there is situated the explanation of questionable parts of the translation too.
58
9. BIBLIOGRAFÍA DUBSKÝ, J.: Velký španělsko-český slovník I/A-H, Praha: Academia, 1993. DUBSKÝ, J.: Velký španělsko-český slovník II/I-Z, Praha: Academia, 1993. CHALUPA, J.: Španělsko-český, česko-španělský slovník, Praha: FIN PUBLISHING, 2008. REAL ACADEMIA ESPAÑOLA.: Diccionario de la Lengua Española, 22ª edición, Madrid: Espasa Calpe, S. A., 2001.
Internetové zdroje: http://rae.es/rae.html http://www.wikipedia.org/ http://www.google.es/ http://www.google.cz/ http://es.yahoo.com/ http://www.slovnik.seznam.cz/ www.slovnik.cz slovniky.centrum.cz www.rewin.cz/WebForm1.aspx (mandarria – imagen)
, [consulta: 04/04/2011] (mangangá – imagen) , [consulta: 29/06/2010] 59
(manjar blanco - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (manjarete - imagen) , [consulta: 02/04/2011] (manjuarí - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (manzana de agua - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (mañío - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (maquilishuat - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (marabú - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (mariposa - imagen) , [consulta: 29/11/2010]
60
(marquesote – imagen): , [consulta: 29/11/2010] (martín pescador - imagen) , [consulta: 04/04/2010] (martineta - imagen) , [consulta: 04/04/2010] (melificador - imagen) , [consulta: 10/04/2010] (merey - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (mesquite - imagen) , [consulta: 10/04/2010] (micoleón - imagen) , [consulta: 12/04/2010] (miracaimán - imagen) , [consulta: 29/11/2010] (monja blanca - imagen) , [consulta: 13/04/2010]
61
(muimuy - imagen) , [consulta: 18/05/2010] (zapote chico - imagen) , [consulta: 21/05/2010] (zempasúchil - imagen) , [consulta: 22/05/2010] (zenzontle - imagen) , [consulta: 30/12/2010] (zincuate - imagen) , [consulta: 22/05/2010] (mantuano – comentario) , [consulta: 04/04/2011] , [consulta: 04/04/2011]
62
