4 I.
Slovesa
Syntaktické vzorce a gramatika S ga V-ux Tomodači ga kuru.
Partikule ga označuje 1. pád.
S o V-ux Hon o jomu
Partikule o (psáno を) označuje přímý předmět. Číst knihu.
S de V-ux
Partikule de označuje ① místo děje, činnosti, ② nástroj děje, činnosti (7. pád). Pracovat v továrně. Napsat perem.
Kódžó de hataraku. Pen de kaku.
S ni V-ux Uči ni iru. Gakkó ni iku. Tomodači ni tegami o kaku.
S e V-ux Mači e iku. S kara V-ux Gakkó kara kaeru. Asa kara macu.
Přítel přijde.
Partikule ni označuje ① místo existence, výskytu (v, na), ② cíl děje, činnosti („do“), ○ 3 nepřímý předmět Být doma. Jít do školy. Napsat dopis příteli. Partikule e (psáno he) označuje směr děje, činnosti (do, k). Jít do města. Partikule kara označuje výchozí bod děje, činnosti – čas nebo místo (z, od). Vrátit se ze školy. Čekat od rána.
Eki made aruku. Joru made hataraku.
Partikule made označuje cílový bod děje, činnosti – čas nebo místo (do, až do, až k). Jít pěšky až na nádraží. Pracovat do večera.
S to V-ux Tomodači to gakkó ni iku.
Partikule to odpovídá české předložce s. Jít s kamarádem do školy.
S made V-ux
V-ux zastupuje všechny další slovesné tvary (zápor, minulý čas) a styly (důvěrný a zdvořilý). Základní tvar slovesa může vyjadřovat jak pravidelnou či opakovanou činnost (zvyk), tak budoucí čas. Konkrétní význam z hlediska času určují např. adverbia a kontext: Icumo pen de kaku. Kono tegami o pen de kaku.
Vždy píšu perem. Napíšu ten dopis perem.
Partikule o se dále používá ve spojení se slovesy pohybu pro označení místa, na kterém daný pohyb probíhá: hiroba o aruku (jít po náměstí), sora o tobu (letět po obloze), kóen o sanpo suru (procházet se po parku) aj.
DĚLENÍ SLOVES: Slovesa lze dělit podle nejrůznějších kritérií. Z hlediska syntakticko-sémantického rozlišujeme mezi slovesy plnovýznamovými a pomocnými, plnovýznamová dále dělíme na činnostní a stavová (určitý slovesný tvar má jinou funkci a význam v závislosti na typu slovesa). U činnostních sloves je dále třeba rozlišovat podmětná a předmětná slovesa (např. acumaru – acumeru). Z hlediska konjugace je pro nás důležité dělení podle slovesných základů. Podle slovesných základů rozlišujeme slovesa: souhlásková polosamohlásková samohlásková nepravidelná Souhlásková slovesa – vzory a příklady: macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu
mocu, tacu hanasu, nokosu horu, nokoru, suwaru, cukuru, noru, wakaru aruku, kiku, hataraku isogu, ojogu jomu, nusumu, jasumu, nomu jobu, asobu
Polosamohlásková slovesa – vzory a příklady: kau
jou, nuu, iu, morau, au
Samohlásková slovesa - vzory a příklady: miru taberu
okiru, očiru, kariru kangaeru, wasureru, oboeru, ošieru, neru
Existuje omezená skupina sloves, která formálně vypadají jako samohlásková (končí na -eru, iru), nicméně všech pět slovesných základů vytvářejí stejně jako slovesa souhlásková. Patří mezi ně heru (ubývat), kiru (řezat), kaeru (vrátit se), suberu (klouzat), šaberu (povídat), nigiru (uchopit, držet), haširu (běžet), širu (znát), hairu (vstoupit), iru (potřebovat) a některá další. Sloveso heru tak vytváří základy hera-, heri-, heru, here, heró a minulý čas hetta (viz dále). Stejně se chovají i další slovesa této skupiny, která si je třeba jednotlivě zapamatovat. Nepravidelná slovesa: suru, kuru, iku, aru, iru
Slovesné základy: 1. Souhlásková slovesa 1. základ (A-tvar) 2. základ (I-tvar) 3. základ (koncový) 4. základ (E-tvar) 5. základ (O-tvar) minulý čas (důvěrný)
matamačimacu mate mató matta
dasadašidasu dase dasó dašita
toratoritoru tore toró totta
kakakakikaku kake kakó kaita
kogakogikogu koge kogó koida
2. Polosamohlásková slovesa 1. základ (A-tvar) 2. základ (I-tvar) 3. základ (koncový) 4. základ (E-tvar) 5. základ (O-tvar) minulý čas (důvěrný)
kawakaikau kae kaó katta
sumasumisumu sume sumó sunda
tobatobitobu tobe tobó tonda
šinašinišinu šine šinó šinda
3. Samohlásková slovesa iwaiiiu ie ió itta
tabetabetaberu taberetabejó tabeta
mimimiru miremijó mita
4. Nepravidelná slovesa 1. základ (A-tvar) 2. základ (I-tvar) 3. základ (koncový) 4. základ (E-tvar) 5. základ (O-tvar) minulý čas (důvěrný)
ši-/ se- / sašisuru sure-/ sejo / širo šijó šita
kokikuru kure- / koi kojó kita
ikaikiiku ike ikó itta
iiiru ire ijó ita
ariaru are atta
※ Povšimněte si, že slovesa různých vzorů mohou mít totožnou koncovku minulého času v důvěrném stylu. Pokud v takovém případě není význam slovesa patrný ze znakového zápisu nebo z kontextu, anebo pokud jeho význam neznáme, je třeba dohledat ve slovníku všechny možnosti. Např. tvar jotta může být teoreticky minulým časem sloves joru i jou, podobně jonda může být minulým tvarem sloves jomu i jobu, nebo kita nepravidelného kuru i samohláskového kiru. Slovesné tvary: Třetí slovesný základ funguje jako základní slovesný tvar v důvěrném, popř. neutrálním stylu, a najdeme ho také ve slovnících. Další tvary utvoříme pomocí slovesných základů a sufixů následovně: tvary důvěrné přítomný klad psát, píšu, píšeš,... přítomný zápor nepíšu, nepíše,... minulý klad psal, psali,... minulý zápor nepsal, nepsali,...
tvary zdvořilé
způsob tvoření
příklad
způsob tvoření
příklad
slovníkový tvar
kaku
2. základ + masu
kakimasu
1. základ + nai
kakanai
2. základ + masen
kakimasen
viz tabulka slovesných základů
kaita
2. základ + mašita
kakimašita
2. základ + masen dešita
kakimasen dešita
1. základ + nakatta
kakanakatta
Ostatní slovesné základy buď samy nesou specifický význam, nebo slouží k vytváření dalších slovesných tvarů, s nimiž se seznámíme později.
DNY V TÝDNU 月よう日 火よう日 水よう日 木よう日 金よう日 土よう日 日よう日
-jóbi
gecujóbi kajóbi suijóbi mokujóbi kinjóbi dojóbi ničijóbi
pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
Otázka na den zní: 今日は 何よう日 ですか。 Kjó wa nanjóbi desu ka. Zkrácené výrazy: doniči ni 土日に gessuikin ni 月水金に
v sobotu a v neděli v pondělí, ve středu a v pátek
DALŠÍ ČASOVÁ URČENÍ
2 před
1 před
aktuální
1 po
2 po
každý
II.
den おととい ototoi předevčírem きのう kinó včera 今日 kjó dnes あした ašita zítra あさって asatte pozítří まい日 mainiči každý den
týden せんせんしゅう sensenšú předminulý týden せんしゅう senšú minulý týden 今しゅう konšú tento týden らいしゅう raišú příští týden さらいしゅう saraišú přespříští týden まいしゅう maišú každý týden
Text
A. 日よう日に どこかへ いきますか。 はい、いきます。 どこへ いきますか。 きょうとへ りょこうに いきます。 B. 土よう日に 何を しますか。 私は 土よう日に うんどうや さんぽを します。 どんな うんどうを しますか。 バドミントンや たっきゅうを します。
C. おかあさんは 金よう日に 何を しますか。 へやの そうじや せんたくや かいものを します。
měsíc せんせん月 sensengecu předminulý měsíc せん月 sengecu minulý měsíc 今月 kongecu tento měsíc らい月 raigecu příští měsíc さらい月 saraigecu přespříští měsíc まい月 maicuki každý měsíc
rok おととし ototoši předloni きょ年 kjonen minulý rok 今年 kotoši tento rok らい年 rainen příští rok さらい年 sarainen přespříští rok まい年 maitoši / mainen každý rok
いつ やすみますか。 日よう日に やすみます。本も よみます。スポーツも します。
D. いつ ラジオを ききますか。 いつ テレビを みますか。 ピアノを ひきますか。 まいあさ 何を しますか。 E. 私は まいあさ はやく おきます。６じはんに ラジオたいそうが はじまります。６じはん から ７じまで たいそうをします。それから あさごはんを たべます。私のいえは こうが いに あります。大学まで あるきません。でん車で 大学へ いきます。そのでん車は いつ も たいへん こみます。大学の べんきょうは おもしろいです。らいしゅうは どうきゅう せいの みんなと プラハに いきます。大学の やすみは 土よう日と 日よう日です。やすみ の 日に ゆっくりやすみます。本を よみます。さんぽも します。ＣＤも ききます。とき どき ともだちと でかけます。 F. きのうカルリークさんは日本人のどうりょうと いっしょに ひるごはんを たべました。エ レベーターまで ろうかを あるきました｡ それから エレベーターに のりました。ちゅうか りょうりやで ラーメンを たべました。そして、ちかの きっさてんでコーヒーを のみま した｡ きっさてんの いり口に じどうはんばいきが あります。そこで たばこを かいまし た。そして また エレベーターに のりました。かいしゃに かえりました。１じに ごごの しごとが はじまります。
III.
Cvičení
1. Převeďte všechny slovesné tvary v textu do neutrálního způsobu. 2. Převeďte část textu G do přítomného, respektive budoucího času. Pozor na příslovce! 3. Převeďte do záporu – důvěrného i zdvořilého: 1)
わたしは きょう テニスを します。
2)
あした 本を よみます。
3)
まいあさ ラジオを ききます。
4)
きっさてんで コーヒーを のみます。
5)
まいしゅう ぎんこうへ いきます。
6)
ヤンデラさんを こうえんで まちます。
7)
あさ はやく おきます。
8)
らいしゅう プラハに いきます。
9)
あのみせで いろいろなものを かいます。
4. Převeďte předcházející cvičení do minulosti (záporné minulosti) a změňte vhodně příslovce, kde je to nutné. 5. Sestavte správné věty a doplňte partikule, kde je třeba: きのう きょう まい日 まいあさ
私 すずきさん こども ヤンデラさん
でんしゃ タクシー ともだち レストラン
ごはん ブルノ てがみ しごと
いきました かきました たべます かよいます
6. Doplňte partikule: 1） 大学（
）としょかん（
2） こんばん（ 3） 日本（
）本（
）よみました。
）うち（
）日本ご（
）べんきょうします。
）ともだち（
）日本ご（
）てがみ（
4） 私たち（
）きょうしつ（
）日本ご（
）はなす。
5） 中むら先生（
）私たち（
）えいご（
）先生だ。
6） ブルノ大学（
）日本ごの学生（
7） パラツキー大学（
）たてもの（
）かく。
）すくない。 ）ふるいです。
7. Doplňte slovesa: 1） としょかんに 本が たくさん＿＿＿＿＿＿＿＿。 2） 私たちは きょうしつに＿＿＿＿＿＿＿＿。 3） としょかんの まえで ともだちを＿＿＿＿＿＿＿＿。 4） きっさてんで コーヒーを＿＿＿＿＿＿＿。 5） 手で いろいろな ものを＿＿＿＿＿＿＿＿。 6） ゆっくり ひろばを＿＿＿＿＿＿＿＿。 7） レストランで カレーライスを＿＿＿＿＿＿＿。 8. Tvořte otázky na jednotlivé větné členy: 1） 私の ともだちは まい日 きょうしつで 日本ごを べんきょうします。 2） きょう おかあさんが せんたくをします。 3） マルチンさんは まいあさ大学まで あるきます。 4） きのう おもしろい 本を よみました。
5） エレベーターまで ろうかを あるきました。 6） 私のいえは こうがいに あります。 9. Přeložte: 1. Co koupíte v obchodě? 2. Kde počkáte na přítele? 3. Včera nic nezbylo. 4. Díváte se každý den na televizi? 5. Půjčujete si knihy v knihovně? 6. Pražské tramvaje jsou vždy plné lidí. 7. Od pondělí do pátku chodíme do školy. 8. V sobotu a v neděli do školy nechodíme. Máme volno. 9. Ve třídě mluvíme s učitelem japonsky. 10. Každý týden uklízíme. 11. Minulý pátek jsem uklidil kuchyň. 12. Příští měsíc jedu s přáteli do Chorvatska. 13. Tenhle autobus jede z Olomouce do Břeclavi. 14. Jel jsem taxíkem až do Prostějova. 15. Kdy napíšete panu Nakamurovi dopis? 16. Dítě pana Uedy kouřilo na chodbě v suterénu. 17. Do loňska jsem bydlel s rodiči v malém bytě v Rožnově. 10. U předchozího cvičení změňte vhodně určení času a věty v čase přítomném převeďte do minulosti a naopak.
IV.
Doplňující poznámky
OTÁZKA V DŮVĚRNÉM TVARU Ve zdvořilém stylu tvoříme otázku připojením větné partikule ka za sloveso (viz L1). Otázka vytvořená připojením partikule ka za důvěrný tvar slovesa by však zněla příliš důrazně, proto ji raději vytvoříme pouze intonací.
Nandži ni gakkó ni ikimasu ka. Nandži gakkó ni iku?
V kolik jdete do školy? V kolik jdeš do školy?
Kinó wa gakkó ni ikimašita ka. Kinó wa gakkó ni itta?
Byl jste včera ve škole? Byl jsi včera ve škole?
VĚTNÉ PARTIKULE JO A NE Větné partikule jo a ne stojí stejně jako partikule ka na konci věty, za slovesem. Partikule jo se používá při sdělování informace, která není posluchači známa, zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko mluvčího. Často ji překládáme pouze důraznější intonací výpovědi. Partikule ne se používá k ověření, zda posluchač vnímá danou informaci stejně jako mluvčí. Vybízí partnera ke schválení výpovědi, k pokračování hovoru. V reakci na určitou výpověď zase signalizuje, že mluvčí souhlasí s posluchačem. Často překládáme českým dovětkem ..., že? Prodloužení slabiky ne → né dodává výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod.
A: Ano resutoran no rjóri wa oišii desu ka. B: Hai, oišii desu jo.
A: Vaří v té restauraci dobře? B: Ano, dobře.
Mó gecujóbi desu jo. Kjonen no rjokó wa takakatta jo.
Už je pondělí! Loňské cestování bylo dost drahé.
Samui desu ne. Kore wa sugoi desu né.
To je zima, že? To je ale něco! To je úžasné!
A: Mó gecujóbi desu ne. B: Só desu ne.
A: Už je pondělí, že? B: Ano, je.
A: Kóhí onegai šimasu.
A: Kávu, prosím.
B: Kóhí desu ne.
B: Zajisté.
A: Kore wa Čeko no čizu desu ne. B: Iie, Surobakia no čizu desu jo.
A: Tohle je mapa Česka, že? B: Ne, to je mapa Slovenska.
PARTIKULE WA × GA Tyto dvě partikule mají na první pohled stejnou funkci, avšak je třeba mezi nimi rozlišovat. Wa coby kontextovou partikuli užíváme tehdy, když je téma hovoru již známo a my o něm podáváme další výpověď. Wa zdůrazňuje ve větě predikát (pokud jde o ..., tak ...), a odpovídá tak v češtině nedůraznému slovosledu. Často se objevuje v záporných větách, kde může zdůrazňovat zápor, nebo při uvádění protikladů či srovnávání. Oproti tomu pádová partikule ga se užívá při uvedení nové informace do hovoru. Ve vazbách wa-ga (viz L3) tato partikule označuje podmět, popř. předmět. V češtině mnohdy odpovídá důraznému slovosledu. Tázací zájmena a některá slovesa (např. wakaru) se pojí s partikulí ga, nikoli wa. Používání obou partikulí se řídí i dalšími pravidly, s nimiž se budeme seznamovat postupně. Jandera san wa gakkó ni kimašita. Jandera san ga gakkó ni kimašita. Dare ga kimašita ka. Kono resutoran wa nani ga oišii desu ka. Ebi guratan ga oišii desu. Ebi guratan wa oišii desu.
Nihongo ga wakarimasu ka. Erebétá ni norimasen. Erebétá wa norimasen. Bíru o nomimasu. Bíru wa nomimasu. Wain wa nomimasen. Bíru wa nomimasu. Wataši wa kinó gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó wa gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó gakkó ni wa ikimasen dešita.
Pan Jandera přišel do školy. (pokud jde o pana Janderu, tak přišel do školy) Do školy přišel pan Jandera. (ne pan Suzuki) Kdo přišel? Co mají v téhle restauraci dobrého? Dobré jsou zapékané krevety. Zapékané krevety jsou dobré. (ale ostatní jídla nejspíš ne) / Nebo též jako odpověď na otázku: Ebi guratan wa oišii desu ka. Umíte / rozumíte japonsky? Nepojedu výtahem. Výtahy nepoužívám. Budu pít pivo. / Dám si pivo. Pivo piju, víno ne. Pivo můžu. / Pivo si dám. / Piju pivo (a ostatní věci ne). Včera jsem nebyl ve škole. (Zrovna) včera jsem ve škole nebyl. (jindy ano) Do školy jsem včera nešel. (ale byl jsem jinde)
K4
「ヤンデラさんはまいあさ６じにおきます。」
I. Procvičení gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. ・今日はあさごはんに何をたべましたか。
・金よう日は何じにおきますか。
・今日は何じにおきましたか。
・なつ休みにどこにいきますか。
・あした、何をしますか。
・きょ年のふゆ休みはどこにいきましたか。
・きのうワインをのみましたか。
・まいあさ何じにおきますか。
・今日はだれと学こうにきましたか。
・おみせで何をかいましたか。
・きのうも学こうにいましたか。
・おととしのなつ休みはどこですごしました か。
・あしたは何じにおきますか。
・らい年のふゆ休みはどこにいきますか。
・きのうのばんごはんは何をたべました
・どの本をよみましたか。
か。 ・先生はこくばんに何をかきましたか。
・きのうのランチはどこでたべましたか。
2. Podle obrázku řekněte, kdo co bude v následujících dnech dělat. U předchozích dnů popište, co a kdy jednotlivé osoby dělaly. Zkuste do věty zapojovat i vhodná adjektiva.
3. Napište text o tom, jak vypadá váš běžný den. Své vyprávění si nachystejte pro ústní přednes. 私の一日 (Můj den)
なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗ 私
の
一
日
4. Každé z následujících slov zapojte do smysluplné věty. V každé větě zkuste užít co nejvíce větných členů. Nemusíte se omezovat na níže uvedená slova, do věty můžete přidat i jiná slova (různé slovní druhy). こうえん、てがみ、ともだち、ビール、あさ、あたらしい、ながい、ペン、かく、がっこう、 としょかん、ひるごはん、まいにち、おいしい、せんせい、あるく、 じてんしゃ、のむ、いく、きょねん、なつ休み、コーヒー、べんきょうする、よむ、しんぶ ん、あに、ねこ、あそぶ、こども、おきる、よる、チョコレート、しろい
II. Frazeologie OMLUVY Omluvy jsou v japonštině častější než v češtině a v některých případech představují spíše jakýsi formální pozdrav, vyjádření respektu, sloužící k podpoře harmonického vztahu s komunikačním partnerem, než skutečnou omluvu. Omlouvat se můžeme za způsobené potíže, pozdní příchod, vyrušení, dlouhou odmlku, při odchodu, popř. za to, že jsme někoho požádali o pomoc a tím ho vlastně obtěžovali. Omluvy se vyznačují poměrně vysokou mírou pokory, a pokud je budeme chápat doslova, aniž bychom si uvědomili jejich skutečnou úlohu v dané komunikační situaci, mohou nám v některých případech připadat až neupřímné. ごめん/ ごめんなさい。
Promiň. / Promiňte.
もうしわけありません。
Promiňte. (silnější a zdvořilejší omluva)
おじゃまします。/おじゃまいたします。
(Promiňte,) dovolím si Vás vyrušit.
おじゃましました。/おじゃまいたしました。
Promiňte, že jsem Vás vyrušil.
おてすうをかけました。
(Promiňte,) přidělal jsem Vám práci.
ごめんどうをかけました。
(Promiňte,) byl jsem na obtíž.
ごめいわくをかけました。
(Promiňte,) způsobil jsem Vám potíže / starosti.
ごぶさたしています。/ごぶさたしております。
(Promiňte,) dlouho jsem se neozval. (viz též 3.lekce)
おそくなりました。
(Promiňte,) přišel jsem pozdě.
そろそろしつれいします/いたします。
(Promiňte,) už se budu muset rozloučit.
おさきにしつれいします/いたします。
Promiňte, že odejdu dříve (než Vy).
REAKCE (Níže uvedené reakce jsou jen jednou z možných variant. Vždy je potřeba mít na paměti daný situační kontext a uvědomit si vzájemný vztah mluvčích.) いいえ。
To nic. / To je v pořádku.
いいんです。
To je v pořádku. / Nic se nestalo.
とんでもないです。
Nestojí to za řeč.
こちらこそ。
My také (děkujeme nebo se omlouváme).
ぜんぜんかまいません。
To vůbec nevadí.
III. ロールプレイ 1. Ve dvojicích utvořte dialogy k následujícím obrázkům. Zkuste použít co nejvíce dosud osvojených frází.
2. Přečtěte nahlas a přeložte následující rozhovor. ヤンデラさんとすず木さんのかいわ す：あっ、こんにちは。しばらくですね。おげんきですか。 ヤ：はい。おかげさまで 。すず木さんも おげんきですか。 す：はい。げんきです。ヤンデラさんは よく このこうえんに きますか。 ヤ：ええ。じゅぎょうは ３じに おわります。いつも すこし さんぽします。 どうですか。すず木さんも いっしょに さんぽしませんか。 す：もうしわけないですが、まだ ようじが あります。またこんど。 ヤ：そうですか。ではまた。 3. インタビュー1 Ptejte se ve dvojici, co a kdy (od kolika do kolika hodin) včera Váš kolega dělal. Dělejte si poznámky a vyznačte časové rozmezí jeho aktivit do obrázku. Prezentujte ostatním, co jste se dozvěděli. Př.:) ～じにおきました。～じから～じまで．．．．。・・・～じにねました。
________________さんの一日 メモ
4. インタビュー2 Ptejte se ve trojici na fakta v tabulce. U posledních dvou bodů zkuste zjistit co možná nejvíce detailů. Sepište o vás třech text, ve kterém shrnete zjištěné informace. メモ 私
しゅっしんち せんこう しゅみ
さん
さん
好きなたべもの
せんしゅうの土よう日
らいしゅうの日よう日
なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗ イ
ン
タ
ビュ
ー
の
まと
め
5. インタビュー3 Pracujte ve dvojici. Nejprve si tipněte odpověď svého kolegy, následně se ho zeptejte (utvořte z uvedených vět otázku) a vyznačte jeho odpověď.
můj tip
skutečnost
おにいさんがいます。 おねえさんがいません。 トマトがすきです。 テニスがとくいです。 サッカーがすきです。 あしたじゅぎょうがあります。 今日のあさごはんにパンをたべました。 コーヒーをのみません。 どうぶつが大すきです。 きのうは学こうにいきませんでした。 たくさんの本をよみました。
IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte konverzaci a zaznamenejte si, co kdo dělal/nedělal a co bude dělat. Nezapomeňte si poznamenat i detaily (s kým, kde, jak, v kolik hodin atp.).
Nové výrazy1 ア行 あさ あるく いく いっしょに うみ うんどう する エレベーター おかわりする おきる
ráno jít pěšky, kráčet jít (N) spolu s moře cvičit, sportovat výtah přidat si (jídlo, pití) vstát, vzbudit se
カ行 かいしゃ かう かえる かよう から きく きっさてん こうえん こうじょう こうがい こむ
firma koupit vrátit se (S) dojíždět z, od slyšet, zeptat se kavárna park továrna předměstí být plný (lidí)
サ行 さむい さんぽ する じどうはんばいき じゅぎょう しゅっしんち しゅみ すごい すごす すてき (な) スプーン する せんこう せんたく する そうじ する そら それから
chladné (počasí) jít na procházku prodejní automat vyučování rodiště (rodné město) koníček, hobby strašný, otřesný; skvělý strávit (čas) hezký lžička, lžíce dělat (N) obor, specializace prát uklízet nebe, obloha potom
タ行 たいそう する
cvičit
(N) označuje, že se jedná o nepravidelné sloveso. (S) označuje ta souhlásková slovesa, která by mohla být chybně identifikována jako samohlásková. 1
たいへん (な) タクシー タバコ たべる ちか ちず ちゅうかりょうりや でかける てがみ でんしゃ どうきゅうせい どうぶつ どうりょう ときどき
ち下
手がみ でん車
náročný, obtížný taxík cigarety jíst podzemí, suterén mapa čínská restaurace vyrazit, vyjít dopis vlak spolužák zvíře kolega občas
ナ行 なつやすみ のむ のる
なつ休み
letní prázdniny pít nastoupit, jet
ハ行 ~はいかがですか はじまる はやく ばん ひく ふゆやすみ べんきょう ホワイトボード
ふゆ休み
Nedáte si ~? začínat (se) brzy, rychle večer hrát na hudební nástroj zimní prázdniny studium bílá tabule
マ行 každý (prefix) a, opět, také do, po shrnutí obchod vidět všichni poznámky
まい また まで まとめ みせ みる みんな メモ
ヤ行 やすみ やすむ ゆっくり よむ よる
休み 休む
přestávka, volno chybět, odpočívat pomalu číst večer, noc
ラ行 ラジオたいそう りょこう ろうか
ろう下
rádiové cvičení výlet chodba
Každodenní činnosti, oblékání かおをあらう かみをとかす きがえをする くつしたをはく くつをはく くつをぬぐ T シャツをきる シャワーをあびる スカートをはく ズボンをはく セーターをきる はをみがく ふくをきる ふくをねぐ ペットにえさをやる ベッドをととのえる ぼうしをかぶる Potraviny a jídlo あさごはん おちゃ オレンジ くだもの ごはん じゃかいも トマト にく にんじん パスタ バナナ ばんごはん ひるごはん ほうれんそう みかん ヨーグルト (をのむ)
umýt si obličej učesat se převléknout se obléknout si ponožky obout se zout se obléknout si tričko osprchovat se obléct si sukni obléknout si kalhoty obléknout si svetr vyčistit si zuby obléknout se svléknout se nakrmit domácího mazlíčka ustlat postel nasadit si klobouk/čepici snídaně čaj pomeranč ovoce jídlo, vařená rýže brambory rajčata maso mrkev těstoviny banán večeře oběd špenát mandarinka jogurt (jíst jogurt)
Slovesa k procvičování konjugace あう あそぶ いう いそぐ いる おしえる おちる おぼえる およぐ かく かりる かんがえる きる きる くる こぐ しぬ しゃべる しる すう すべる すむ すわる だす たつ つくる とぶ とる にぎる ぬう ぬすむ ねる のこす のこる はいる はしる はたらく はなす へる ほる まつ もつ もらう よう よぶ わかる わすれる
potkat hrát si, bavit se říkat spěchat potřebovat (S) vyučovat padat pamatovat si plavat psát půjčit si přemýšlet obléknout se řezat (S) přijít (N) veslovat zemřít povídat (S) znát (S) sát, kouřit klouzat se (S) bydlet sedět vyjmout stát vyrábět, tvořit létat brát uchopit (S) šít krást spát nechat zbýt, zůstat vstoupit (S) běžet (S) pracovat mluvit ubývat (vy)kopat čekat držet dostat být opilý volat, zvát rozumět zapomenout
