Partner přílohy
Slovensko – obchodní partner ČR
Slovensko – obchodní partner ČR
II/III
Slovensko-česká spolupráce Slovenská republika má velmi
energetická problematika. Obě země úzce spolupracují na úrovni Evropské unie, kde se zasazují za vyvážený evropský přístup ke všem energetickým zdrojům a prosazují nákladově efektivní opatření, která nebudou ohrožovat konkurenceschopnost slovenské a české ekonomiky. Prioritou Slovenska v posilování energetické bezpečnosti je trvalá spolupráce s ČR v diverzifikaci energetických zdrojů a přepravních tras, prohlubování možností a reverzních toků plynu.
otevřenou a proexportně orientovanou ekonomiku, která je výrazně závislá na zahraničním obchodě a rozvoji hospodářské spolupráce se zahraničními partnery. Z hlediska odvětvové struktury nejvíce přispívají k růstu HDP exportně orientovaná odvětví, jako je výroba strojů,
prostředků. K tahounům slovenské ekonomiky patří výroba automobilů a subdodavatelský průmysl pro toto odvětví.
S
Přes 14 miliard eur ve vzájemném obchodu Z pohledu vzájemného obchodu je ČR na druhém místě po Německu. Hospodářské vztahy dosahují v dlouhodobém horizontu pozitivního trendu a s výjimkou krizového
Nízkopodlažní vlaky. RegioJet používá na klíčové slovenské železnici vagony Talent od kanadského výrobce Bombardier
Hosté z Česka obsazují první příčku mezi návštěvníky Slovenska
elektrických zařízení a dopravních
lovensko vytváří podmínky pro zlepšování podnikatelského prostředí, využívání domácího vědecko-technického potenciálu a podporuje inovační aktivity, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu. Hospodářské vztahy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou jsou na velmi vysoké úrovni, je možno označit je jako nadstandardní. Je to také díky společné historii se společným hospodářským prostorem. Ekonomické vazby se udržely i po rozdělení Česko-Slovenska díky Dohodě o Celní unii a mnohým kapitálovým propojením firem a společností. Kvalitě vztahů v mnoha případech napomáhají shodné priority v rámci evropských strategií v oblasti energetiky, přepravy ropy a plynu, výstavba silniční a železniční infrastruktury a spolupráce v rámci V4.
K sousedům jdou čeští dopravci i energetici
roku 2009 rostl obrat zahraničního obchodu plynule. V loňském roce přesáhl objem 14,5 miliardy eur, což je více než obrat s Polskem a Maďarskem dohromady, s podílem exportu pohybujícím se kolem 14 procent. Navzdory tomu, že se vzájemná obchodní výměna mezi SR a ČR zvyšuje, nejsou vyčerpány všechny její možnosti. V rámci komoditní struktury jsou nejvýznamnější položky vzájemného obchodu výrobky strojírenského charakteru, automobilového průmyslu, elektrotechnického průmyslu, nábytkářského a potravinářského průmyslu. Bezproblémové vztahy, které jsou
zaznamenány prakticky ve všech oblastech, vytvořily optimální prostředí pro další rozvoj hospodářských vztahů, přičemž existuje potenciál růstu nejen obchodní výměny, ale i investic. Hledání vyšší formy spolupráce potvrzuje na politické úrovni historicky první setkání obou vlád koncem minulého roku. Důležitou agendou byla i hospodářská agenda zaměřená na energetiku, průmysl a dopravu.
Společný postup v energetice
V popředí společného zájmu Slovenské republiky a České republiky je
Velmi úspěšně se rozvíjí spolupráce na regionální úrovni. Partnerské kraje se účastní spolu s podnikatelskými subjekty a místními samosprávami výstav cestovního ruchu, komunikují spolu při Operačních programech přeshraniční spolupráce. Geografická a jazyková blízkost, tradice, propojení infrastruktury a vylepšování vnitřního trhu v rámci EU vytvářejí dobré předpoklady pro další růst. Potenciál existuje v oblasti spolupráce na třetích trzích, které mohou synergicky působit na užší integraci a propojenost obou ekonomik. Tomuto úsilí odpovídá také spolupráce proexportních institucí obou zemí – Eximbanka SR spolu s ČEB a EGAP ČR, které podporují více projektů na třetích trzích. Slovenská účast na strojírenském veletrhu v Brně je spolu s Německem nejsilnější, což také dokládá dlouhotrvající zájem slovenských výrobců o český trh. V neposlední řadě je třeba zmínit také spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací, o kterou projevují obě partnerské země rostoucí zájem a kterou považují z hlediska růstu konkurenceschopnosti za perspektivní. Hospodářská spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou má perspektivu a potenciál, který je potřeba využít a rozvíjet. Peter Brňo velvyslanec Slovenské republiky v ČR
K východním sousedům směřují čeští podnikatelé nejen prostřednictvím vývozu, ale i v pozici přímých investorů. Za největšími investicemi z poslední doby stojí energetický holding EPH či žluté dopravní impérium podnikatele Radima Jančury.
N
a Slovensko vsadilo v poslední době několik velkých českých investorů. Minulý týden například vrcholila jednání Energetického a průmyslového holdingu (EPH) s francouzskou společností EDF o koupi 49procentního podílu ve firmě Stredoslovenská energetika. Ta prodává elektřinu asi 700 tisícům Slováků. Obchod má
rekordní hodnotu zhruba 400 milionů eur, tedy víc než deset miliard korun. Holding EPH vlastní finanční skupina českého podnikatele Petra Kellnera PPF, podílníky holdingu jsou také skupina J&T a další český podnikatel Daniel Křetínský. Začátkem letošního roku přitom už holding na Slovensku koupil 49 procent akcií
plynáren SPP. Ty jsou největším prodejcem plynu v zemi a zajišťují také tranzit ruského plynu přes Slovensko do západní Evropy. Na slovenském energetickém trhu působí také společnost ČEZ. Ta na tamější trh v segmentu domácností vstoupila už v roce 2011. Další českou štikou na Slovensku je železniční dopravce RegioJet podnikatele Radima Jančury. Jeho žluté vlaky začaly loni v březnu jezdit na jedné z klíčových slovenských železničních tras Bratislava – Dunajská Streda – Komárno. Do konce roku je využilo už 1,25 milionu cestujících.
Na Slovensku jsou tak zatím žluté vlaky dokonce úspěšnější než na domácí české půdě. Aktivně se na slovenských železnicích – ovšem v oblasti výstavby – snaží prosadit také společnost Viamont DSP. Rok 2012 byl stran expanze na Slovensku důležitý například i pro pivovar Budějovický Budvar, který u východních sousedů loni otevřel svou tamější dceřinou společnost. To logistický holding CS Cargo provozuje na Slovensku hned dvě velké dceřiné firmy – jde o společnosti Bratislava CS Cargo Slovakia a CS Cargo Slovakia Logistics. Tomáš Stingl i n ze rce
A130005148
Firemní klientele se opravdu věnujeme Představujeme společnost Slovenské elektrárne, a.s., člena italské skupiny Enel Slovenské elektrárne, a.s. jsou podle disponibilního instalovaného výkonu největším výrobcem elektřiny na Slovensku a druhým největším dodavatelem elektrické energie ve střední a východní Evropě. Společnost se zabývá výrobou a prodejem elektřiny a tepla a poskytuje elektrizační soustavě podpůrné služby. Vlastníkem 34 % akcií Slovenských elektrární je Fond národného majetku Slovenskej republiky. 66 % akcií vlastní společnost Enel SpA, která je největší energetickou fir-
mou v Itálii a druhou největší společností podle instalovaného výkonu v Evropě. Na českém trhu společnost Slovenské elektrárne, a.s. působí prostřednictvím své organizační složky. Její aktivity přiblížila Ing. Šárka Vinklerová, vedoucí organizační složky této společnosti v Praze. Co má na starosti organizační složka Slovenských elektrární, kterou řídíte v Praze? Slovenské elektrárne zahájily aktivity směrem ke koncovým zákazníkům v ČR zhruba od roku 2007. Získali jsme tak první zkušenosti a první dva zákazníky na Moravě. Jak se obchodování rozbíhalo, v ČR se začal budovat obchodní tým,
změny nastaly především od roku 2009, kdy se naše z á k a z n i c ké portfolio rozrostlo a nyní dodáváme zhruba 2,3 TWh elektřiny ročně právě zákazníkům v ČR. Co pokládáte za svou konkurenční výhodu ve vztahu k zákazníkům? Docela jistě to, že se své firemní klientele opravdu věnujeme. Jde o servis, mravenčí práci s daty, zjišťováním potřeb zákazníků, odstraňování jejich starostí. Nabízíme jim služby z hlediska efektivity dodávek, ana-
lyzujeme jejich sjednané kapacity, poskytujeme samozřejmě poradenství. Naše strategie sází na postupné získávání klientely, abychom se mohli po uvedení jaderné elektrárny v Mochovcích do provozu ucházet o české zákazníky v daleko větší míře a měli už tu vybudovanou solidní pozici. Kontaktní informace:
Slovenské elektrárne, a.s. – organizační složka Rybná 682/14, Praha 1, 110 00
[email protected] http://www.seas.sk/sk/zakaznici/ ceska-republika
Slovensko – obchodní partner ČR
IV/V
Český vývoz na Slovensko? Obilí i kapři Pro český vývoz je Slovensko
Slovenská republika
druhou nejdůležitější zemí po
Počet obyvatel: 5,4 milionu Rozloha: 49 tisíc km2 Hlavní město: Bratislava Měna: euro (EUR) je asi 25,8 Kč
Německu. Stále důležitější roli ve vývozu přitom hrají potraviny, kterých loni čeští producenti vyvezli k východním sousedům téměř za 40 miliard korun. Šance pro české podniky trvají také při
z toho 38 procent právě na Slovensko. České potraviny jsou tak na slovenském trhu naprosto běžné, konzumuje je prakticky každá domácnost. Hlavním vývozním artiklem není pivo, jak by si laik mohl myslet. Jsou to obiloviny, které tvoří čtvrtinu exportu českých potravin, a dále mléčné výrobky a vejce. Pověstnou třešničkou na dortu jsou pak sladkovodní ryby, na které mají čeští
dodávkách slovenským automobilkám či výrobcům elektroniky.
Z
atímco česká ekonomika zažívá nejdelší recesi od roku 1997, Slovensku se v nestabilním ekonomickém prostředí v Evropě zatím vede nad poměry. „Slovenský HDP ve stálých cenách v loňském roce rostl o dvě procenta,“ uvádí Marián Jánošík, mluvčí Statistického úřadu Slovenské republiky. Takový výkon může zemi pod Tatrami závidět většina členských zemí EU včetně Česka. V mnoha ohledech jsou si nicméně obě země podobné. Jde o otevřené ekonomiky, které mohou stavět na vynikajících výsledcích svého zahraničního obchodu. Jak vzájemný obchod vlastně vypadá a kde se rýsují nové příležitosti pro spolupráci? Jisté je, že obchodní vazby obou zemí jsou rok od roku intenzivnější. Slovensko je pro Českou republiku druhou nejdůležitější exportní destinací po Německu. Přesně totéž platí i naopak. „Slovensko se dlouhodobě pohybuje mezi pěticí zemí s nejvyšší angažovaností EGAP na pojistných produktech, dlouhodobý podíl se pak pohybuje okolo pěti procent,“ připomíná Jiří Flégl, manažer exportního a obchodního financování UniCredit Bank.
Slovensko má také tři velké automobilky
Hlavním motorem hospodářství v obou zemích je výroba automobilů a komponentů k nim. V obou zemích jsou tři velké automobilky. Brati-
Automobilka v Bratislavě. Závod vyrábí vozy Touareg či Škoda Citigo
dodavatelé na slovenském trhu prakticky exkluzivitu. Paradoxem mezinárodního obchodu je, že objem potravin, které vyvážejí české podniky na Slovensko, obratem zase nakupuje Česká republika jinde, nejčastěji v Německu a také v Polsku. Slovensko je třetím nejdůležitějším dovozcem potravin do Česka a jeho role nyní roste (meziročně o 12,5 procenta), právě na úkor polských potravin, které se poslední dobou netěší dobré pověsti. Ze Slovenska se nejčastěji do Česka nakupuje cukr, cukrové výrobky a med, obiloviny a také mléčné výrobky. Celková bilance však dlouhodobě hovoří ve prospěch českých potravinářů. Aktuálně je český vývoz potravin na Slovensku v převisu vzájemné bilance o více než 20 miliard korun ročně. >red i n ze rce
A131007965
slavský závod Volkswagenu, který vyrábí vozy Touareg, karoserie pro Porsche Cayenne nebo malé vozy typu Škoda Citigo loni zdvojnásobil počet vyrobených vozidel. Výroba tam loni byla 420 tisíc kusů, tedy asi polovina ve srovnání s výkonem mladoboleslavské Škodovky. Z hlediska tržeb se stala bratislavská automobilka největším podnikem v zemi. Volkswagen je rovněž jedním z největších soukromých investorů v zemi – do rozvoje závodu chce napumpovat až 40 miliard korun do roku 2016. Investice zahrnují novou karosárnu, lakovnu i související výzkumná pracoviště. Vzniknou tu stovky nových pracovních míst i příležitosti pro množství subdodavatelů včetně těch českých. Na Slovensku je dlouhodobě zájem i o další české stroje či vozidla včetně autobusů a částí železničních lokomotiv.
Šancí jsou dodávky pro Sony či Samsung
Desítka největších exportérů v zemi se stará o 40 procent celkového slovenského exportu, dvě třetiny tržeb slovenského průmyslu pocházejí ze zahraničí. Vedle automobilek tvoří nejvýznamnější skupinu výrobci
spotřební elektrotechniky, například Samsung, Foxconn nebo Sony. Tyto globální firmy obvykle spolupracují s velkými výrobci komponentů z Asie, kteří sami mají status globálních hráčů na poli elektroniky. České a slovenské firmy ale mohou profitovat ze služeb, které je výhodnější sjednávat na lokální úrovni – kromě dopravy a logistiky může jít například o výrobu kartonových či plastových obalů. Ostatně už se to částečně děje – kartonové výrobky a papír tvoří relativně významnou složku českého exportu na Slovensko. Elitní desítku doplňuje ještě košický závod US Steel, významný odběratel uhlí z karvinských dolů patřících skupině NWR a dovozce oceli, bratislavský Slovnaft, který pro změnu patří k významným exportérům do Česka, a výrobce pneumatik Continental, který má výrobní závody v obou zemích. Pokud jde o veřejný sektor, stěžejní prioritou vlády je rozvoj energetiky, především té jaderné. Slovenská vláda uzavřela dohodu s energetickou společností ČEZ, která počítala se stavbou nových bloků jaderné elektrárny
v Jaslovských Bohunicích. Investice v hodnotě okolo 100 miliard korun, ze které mohly profitovat i české energetické firmy, je však nyní u ledu. Zpoždění nabralo také rozšíření elektrárny v Mochovcích, které realizují Slovenské elektrárny v majoritním vlastnictví italské skupiny ENEL. Kromě velkých elektráren se však připravuje řada menších energetických projektů, kde jsou české firmy aktivní. „V tuto chvíli s našimi klienty připravujeme financování pro tři zajímavé projekty v energetice. Jde o modernizace tepláren a kogenerační výrobu energií. Na těchto projektech úzce spolupracujeme také s kolegy z naší slovenské sesterské banky,“ říká Jiří Flégl z UniCredit Bank. „Potenciál ale mají i jiná odvětví, například farmacie, zemědělství či potravinářství,“ dodává Flégl.
Češi plní slovenské ledničky, Poláci zase české
Již 2 roky spojujeme byznys se zahraničím... Partneři přílohy
Partneři přílo
hy
ner chodní part Rusko – ob овой партнер ел д – Чехия y
USA – obchodní partner ČR
Partneři příloh
M PA OIL CO
Čína – obch
NY
7.12.2012 13:36:53
01_16_E15_2703_USA.indd 1
20.3.2013 20:05:02
odní partn
01_16_E15_1510_SS.
indd 1
KO.indd 1
16.10.2012
01_44_E15_1212_RUS
připojte se i vy...
er ČR 13:18:29
Turecko obchodní partner České republiky
Partner přílohy
Partner přílohy
Právě oblast potravinářství vypadá v současné době velmi zajímavě z hlediska exportérů na obou stranách. Česko loni vyvezlo potraviny v hodnotě téměř 100 miliard korun,
Vietnam – obchodní partner
Francie obchodní partner ČR
slovensko_selfpromo_212x136.indd 1
Partneři přílohy
Partner přílohy
Indie obchodní partner České republiky
Německo – obchodní partner ČR
26.5.2013 10:20:43
Slovensko – obchodní partner ČR
VI/VII
kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop Nezaměstnaných Slováků je stále přes 14 procent
Nezaměstnanost na Slovensku v dubnu už třetí měsíc po sobě klesla. Bez práce bylo 14,4 procenta obyvatel, zatímco v březnu míra nezaměstnanosti dosáhla 14,7 procenta. Informoval o tom slovenský ministr práce Ján Richter. Situace na trhu práce se na jaře obvykle zlepšuje kvůli zahájení sezonních prací v zemědělství nebo ve stavebnictví. Tyto práce letos kvůli dlouhé zimě začaly později. Počet registrovaných nezaměstnaných, kteří mohli nastoupit do práce, dosáhl v dubnu na Slovensku 389 tisíc lidí. Proti březnu se řady nezaměstnaných ztenčily o zhruba 7300 osob, ve srovnání s minulým rokem ovšem přibylo téměř 26 800 lidí bez práce. Richter doufá v pokles míry nezaměstnanosti pod hranici 14 procent. Slovensko se v EU řadí k zemím s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Situace na trhu práce se v zemi zhoršovala prakticky nepřetržitě od propuknutí globální ekonomické krize v roce 2009 až do začátku letošního roku, kdy nezaměstnanost vystoupila na nejvyšší úroveň od dubna roku 2004, a to na 14,8 procenta.
Premiér Fico chce snížit počet krajů z osmi na tři
Slovenský premiér Robert Fico není spokojen s dosavadním modelem krajských samospráv a počet vyšších územních celků chce snížit z dosavadních osmi na tři. Oznámil to před několika dny v projevu na odborové konferenci v Piešťanech. Pokud by svůj plán realizoval, vrátí se Slovensko v podstatě ke správnímu uspořádání, které před 17 lety za vlády Vladimíra Mečiara opustilo. Staronové uspořádání by ovlivnilo i působnost českých firem na Slovensku – například vzhledem k jednání s úřady nebo při účasti na veřejných soutěžích. Slovenské samosprávné kraje v nynějších hranicích podle Fica veřejnost nepřijala a „nesžila se
levizní reklamy, nejvýraznější propad zaznamenala inzerce v časopisech,“ uvedla agentura. Ceníková hodnota reklamy v televizích, které mají na slovenském reklamním trhu dvoutřetinový podíl, se loni zvýšila o víc než 15 procent na více než 632 milionů eur. Délka odvysílaných reklamních bloků v televizích se zvýšila o 18 procent. Oproti roku 2011 loni stouply výdaje na reklamu také v rozhlasových stanicích a v kinech. Naopak tisk a venkovní reklama včetně billboardů si pohoršily. Inzerce v časopisech se snížila o 4,2 procenta, o necelé procento klesly i výdaje na reklamu v novinách. Tisku v minulém roce ubylo téměř pět procent inzertních stran. Tradičně nejvíc peněz na reklamu na Slovensku vynaložili dva největší telekomunikační operátoři, což je Slovak Telekom a Orange. V první desítce největších zadavatelů reklamy se udržela také slovenská pobočka české automobilky Škoda Auto.
Poslanci zakázali kouření ve slovenských nákupních centrech
Premiér chce změnu. Předseda slovenské vlády Robert Fico hodlá zredukovat počet slovenských krajů
s nimi“. Je proto podle premiéra třeba zahájit diskuzi o jejich reformě, která by ale neměla narušit nadcházející regionální volby. Svůj plán hodlá předložit k veřejné diskuzi až po krajských volbách. „Minimálním plánem“ by nicméně měly být tři vyšší územní celky, protože to je podle Fica cesta, kterou by veřejnost přijala. Stát by měl mít podle premiéra v orgánech budoucích krajů zastoupení. Slovensko je od roku 1996 rozděleno na osm krajů s centry v Bratislavě, Trnavě, Trenčíně, Nitře, Žilině, Banské Bystrici, Košicích a Prešově. Na tři kraje – Západoslovenský, Středoslovenský a Východoslovenský
– bylo Slovensko rozděleno mezi lety 1960 až 1996.
Na Slovensku rostou výdaje za reklamu
Výdaje na reklamu se na Slovensku loni zvýšily o víc než devět procent. Dosáhly téměř 962 milionů eur, což je víc než 25 miliard korun. Zvýšily se druhým rokem po sobě a přesáhly úroveň z roku 2010, kdy i kvůli změně metodiky výpočtu zaznamenal tamní reklamní trh výrazný pokles. Vyplývá to z analýzy společnosti TNS Slovakia, jejíž údaje vycházejí z oficiálních ceníků reklamy a nezahrnují různé slevy. „Nárůst reklamních výdajů nejvíce táhly investice do te-
Na Slovensku se má od letošního léta zvýšit ochrana nekuřáků. Tamní parlament totiž schválil zákon, podle něhož se zákaz kouření rozšíří i na nákupní centra. Za porušení normy pak budou hrozit vyšší pokuty. Země pod Tatrami už v minulosti omezila kouření ve veřejných budovách a zvýšila daně na cigarety. „Zákon není zaměřen na perzekuci kuřáků, ale na ochranu nekuřáků před důsledky pasivního kouření,“ řekla ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská. Dodala, že řada rodin tráví volný čas v nákupních centrech, a proto je třeba chránit tyto lidi před kuřáky. Poslanci při hlasování ovšem prosadili výjimku z plošného zákazu kouření v obchodních domech. Kouřit bude možné na místech, která jsou stavebně oddělena od ostatních prostor a odkud nedojde k úniku kouře z tabákových výrobků. Tuto podmínku ovšem neplní patrně většina kaváren, které jsou často umístěny v otevřených prostorech nákupních domů. Nově tak budou muset být
kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop kaleidoskop
nekuřácké. Někteří provozovatelé kaváren a restaurací se nechali slyšet, že zákaz kouření v obchodních centrech je připraví o tržby. Prodej cigaret také pomáhá státu zvyšovat příjmy z daní. Jen ze spotřební daně z tabákových výrobků státní pokladna Slovenska loni vybrala přes 635 milionů eur, tedy asi 16,5 miliardy korun. To představuje 7,5 procenta z celkového objemu daňových příjmů. Země už v minulosti zpřísnila podmínky kouření ve stravovacích zařízeních. Hosté si tak mohou zapálit cigaretu jen v případě, že podnik minimálně polovinu plochy vyhradil pro nekuřáky a stavebně ji oddělil od míst pro kuřáky. Toto omezení se ale nevztahovalo na restaurace nebo kavárny v obchodních centrech. Na Slovensku je kouření v současnosti zakázáno například v budovách úřadů, ve školách jakož i ve zdravotnických zařízeních s výjimkou vyhrazených prostor. Podle průzkumu Eurobarometr se na Slovensku řadí ke kuřákům 23 procent populace, což je méně než průměr v EU. Zpřísnění zákona je podle ministryně zdravotnictví Zvolenské nutné kvůli ochraně dětí.
Truhláře na místě čekalo kromě jiných disciplín zhotovení dřevěné židličky. Zvítězili studenti Róbert Hudák a Martin Smoleňák ze SOS svatého Klementa Hofbauer v Podolínci. V kategorii zedníků se nejlépe dařilo Milanu Adamčíkovi a Milanu Staňovi ze SOŠ Považská Bystrica. Za společným projektem Skills Slovakia a SUSO na Slovensku stojí ŠIOV (Štátný inštitút odborového vzdělávania) společně se společností ABF. Oba subjekty se vzájemnou spoluprací snaží o podporu a výchovu studentů řemeslných oborů. „Spojuje nás stejný cíl, a to zvýšení prestiže řemeslných profesí u mladých lidí a jejich zájem o studium těchto oborů,“ říká Vlasta Púchovská, vedoucí odboru tvořivosti mládeže ŠIOV. Její slova doplňuje manažer SUSO David Surmaj: „Věřím, že úspěch a kladná odezva účastníků prvního ročníku podpoří zájem i dalších slovenských škol a v příštím ročníku se můžeme těšit na rostoucí účast tak, jak je tomu v České republice.“
Slovenské banky dostaly pokutu za kartel proti české firmě Nejvyšší soud SR minulý týden potvrdil rozhodnutí tamního antimonopolního úřadu o vysoké pokutě pro dvě z trojice velkých slovenských bank. Ty v minulosti podle úřadu uzavřely kartelovou dohodu proti českému obchodníkovi s devizami Akcenta CZ. Slovenská sporiteľňa (SLSP), Všeobecná úverová banka (VÚB) a Československá obchodná banka (ČSOB) v roce 2007 zrušily Akcentě bankovní účty. Podle antimonopolního úřadu tak učinily koordinovaně a s cílem vytlačit konkurenci ze slovenského trhu. Úřad za to bankám v roce 2009 uložil pokutu v celkové výši přesahující 10 milionů eur, v přepočtu asi 265 milionů korun. Po sérií soudních sporů nyní slovenský nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí úřadu o pokutě téměř 3,2 milionu eur pro SLSP a sankci 3,8 milionu eur pro VÚB. Řízení proti ČSOB dosud neskončilo. Předchozí rozhodnutí
o pokutě přesahující tři miliony eur pro tuto banku soud zrušil. Kartelovou dohodu bank prý potvrdila zabavená e-mailová komunikace. Peněžní ústavy argumentovaly například tím, že účty se rozhodly Akcentě zrušit proto, že měly signály o nezákonnosti jejího podnikání na území Slovenska. Soud Evropské unie, na který se obrátil slovenský nejvyšší soud, letos v únoru ale tuto argumentaci bank odmítl. Rozhodl totiž, že případné nelegální podnikání jiné firmy nemá vliv na porušení pravidel hospodářské soutěže formou kartelové dohody. Akcenta CZ dříve tvrdila, že devizové služby dokáže zajistit podnikatelům levněji než komerční banky. To prý byl i důvod, který vedl trojici slovenských bank k tomu, aby jí bez udání důvodu zrušily účty. Po vstupu Slovenska do eurozóny v roce 2009 zájem podniků o devizové operace klesl, protože transakce uskutečňují v eurech. Dvoustranu připravil Tomáš Stingl
V Nitře soutěžili truhláři a zedníci
Zlepšit se ve svém oboru, poznat práci s moderními technologiemi ve stavebnictví a změřit své síly. To byla výzva, kterou využilo zhruba dvacet budoucích truhlářů a zedníků ze Slovenska na akci Skills Slovakia a Soutěžní přehlídku stavebních řemesel SUSO. Jednalo se o první ročník jedinečného česko-slovenského projektu zaměřeného na podporu řemesel. Akce proběhla v dubnu na Výstavišti Agrokomplex Nitra v rámci výstav JobExpo, Gardenia a DomExpo 2013. Týmy mladých zedníků a truhlářů ze sedmi odborných škol se s moderní technikou seznamovaly během dvou dnů pod vedením profesionálů. Nejlepší týmy postupují do finále soutěže SUSO, které proběhne v září v rámci 24. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH v Praze.
Vyrobte židli. To byl jeden z úkolů ve slovensko-české soutěži pro mladé truhláře
Slovensko – obchodní partner ČR
VIII/IX
Slovenské firmy láká česká energetika Mezi Slovenskem a Českem ve velkém proudí plyn, ropa
I na Slovensku vyvolaly obnovitelné zdroje polemiku I když dotace na výrobu
i elektřina. Firmy z obou stran
ceny z obnovitelných zdrojů
hranice ve velkém investují
nevyvolaly na Slovensku až
jak doma, tak i u sousedů.
takovou bouři jako v České
Energetika se tak zařazuje mezi
republice, i tam se o nich zvedla
nejdůležitější odvětví slovensko-
velká diskuze. Elektřina kvůli
-české spolupráce.
podpoře obnovitelných zdrojů
polupráci na česko-slovenském energetickém trhu je možné vnímat ve více rovinách. Důležitý je přitom nejen historický aspekt a zeměpisná blízkost, ale i regionální integrace s dalšími státy.
na Slovensku citelně zdražila
S
a přenosová soustava dosáhla maxima pro připojování solárních
je soustava schopna bezpečně unést. SEPS loni veřejně publikovala základní závěry studie o vlivech OZE na elektrizační soustavu na Slovensku. Vyplývá z nich, že bez rozšíření přenosových kapacit, především na slovensko-maďarském profilu, se při současných limitech soustavy nedá uvažovat o splnění cílů národního akčního plánu pro OZE. Bez investic do rozšíření kapacit by další intenzivnější připojování OZE do soustavy znamenalo riziko pro bezpečný provoz a plnění základního bezpečnostního kritéria N-1 (tedy schopnosti
pro fotovoltaiku na 30 kW. Změny nastaly také pro podporu vodních elektráren, přičemž cílem je podpořit především malé zdroje. Vodní elektrárny s výkonem vyšším než pět MW už nemají právo prodat všechnu elektřinu za regulovanou cenu. Byly rovněž posíleny pravomoci regulačního úřadu, který může výkupní ceny upravit také směrem dolů, pokud prokáže jejich nepřiměřenost. V blízké budoucnosti se také uvažuje o centralizaci systému podpory. V současnosti se organizátor trhu – OKTE – připravuje na spuštění
elektráren.
V
Trh s elektřinou
Nejvyspělejším společným trhem je trh s elektrickou energií. V regionu zemí Visegrádské čtyřky už dnes funguje propojený denní trh mezi Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem. Myšlenka se zrodila v roce 2008 v diskuzi, co trhu přinese odstavení jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. V únoru 2009 zasedl projektový výbor a 1. září 2009 se poprvé obchodovalo na propojeném denním trhu. Hned první den se uzavřelo 77 platných objednávek mezi 50 účastníky. Česko-slovenský „market coupling“ je rovnocenný partnerský projekt mezi zainteresovanými na obou stranách. Dalším krokem bylo připojení Maďarska v loňském roce. Letos se očekává připojení Polska a zájem vyjádřilo i Rumunsko. Pro ilustraci: na slovenské obchodní platformě propojeného trhu se v roce 2012 zobchodovalo téměř 8,5 TWh elektřiny, což představuje zhruba meziroční nárůst o 23 procent oproti roku 2011. Z českých firem je na Slovensku aktivní především skupina ČEZ. Prostřednictvím její dcery ČEZ Slovensko dodává elektřinu a plyn. Je ale i investorem – v roce 2009 vznikla Jadrová energetická spoločnosť Slovenska jako společná firma ČEZ (který má 49 procent) a slovenské státní Jadrové a vyraďovací spoloč-
lice, výsledkem štědře nastavené podpory bylo uvedení zhruba 440 MW instalovaného výkonu v průběhu necelých dvou let do provozu. Citelným důsledkem bylo především zdražení elektřiny pro domácnosti v průměru o pět procent jako přímý důsledek podpory OZE. Obnovitelné zdroje, kombinovaná výroba elektřiny a tepla a také těžba domácího hnědého uhlí jsou podporovány pomocí takzvaného tarifu za provoz systému (TPS), který za každou 1 MWh odebrané elektřiny platí všichni odběratelé elektřiny. Pro
Rafinerie Slovnaftu. V Česku tato firma provozuje mimo jiné 149 čerpacích stanic
nosti (ta vlastní zbylých 51 procent). Cílem společnosti je výstavba nového jaderného zdroje. V současnosti se hovoří o možnosti nahrazení ČEZ ruským Rosatomem. ČEZ a maďarský MOL vytvořily v roce 2008 společný podnik CM European Power International, do jehož portfolia spadá teplárna v rafinerii Slovnaft nebo projekt nového paroplynového cyklu v Bratislavě. ČEZ se také zmiňuje i v souvislosti s menšími projekty.
Trh s plynem
Impulzem pro integraci byla především plynová krize v roce 2009. Dnes jsou Česko i Slovensko součástí plynárenského obchodního regionu CEETR (to jsou země Visegrádské čtyřky plus Rakousko a Slovinsko) a reverzní tok z Česka na Slovensko se provozuje i bez krizových situací. Loni bylo přes Lanžhot dovezeno 5,4 miliardy metrů kubických. Pokud jde o přepravu ruského plynu přes Slovensko, primární je rakouský trh, vývoz do České republiky je až na druhém místě.
Na českém trhu prostřednictvím společnosti SPP CZ působí Slovenský plynárenský priemysel. SPP od loňska dodává plyn například společnosti Teplárny Brno. Na českém trhu se SPP soustřeďuje především na firemní odběratele. Zásobník plynu v Dolních Bojanovicích provozuje SPP Storage, přičemž služby nabízí především pro slovenskou SPP Distribuci. Produkty českým obchodníkům prodává slovenský zásobník plynu společnosti Nafta. V Česku působí od ledna 2013 také SSE CZ, dcera Stredoslovenské energetiky, která je doma dodavatelem elektřiny a plynu.
Trh s ropou
Nejméně integrovaným trhem je trh s ropou. Jistou asymetrii vyvolává fakt, že slovenský státní přepravce Transpetrol je závislý na přepravě do České republiky. Roční technická kapacita slovenské části ropovodu Družba je řádově 20 milionů tun, přičemž v roce 2012 se využívala na méně než polovinu. Podle odhadů mohl Transpetrol přepravit okolo
osmi milionů tun, z nichž tři čtvrtiny šly pro bratislavskou rafinerii Slovnaft, zbytek na český trh, který je ale stále více zásobován ropou přes ropovod IKL. S ohledem na nedávné kroky českého přepravce Mero ČR je možné očekávat posilování IKL na úkor Družby. Komu se však na českém trhu daří, je bratislavská rafinerie Slovnaft patřící do skupiny MOL. Po slovenském trhu je pro ni klíčový právě český trh. Slovnaft na něm má více dceřiných společností, mezi nimi především Slovnaft Česká republika. Podniká ve velkoobchodním a maloobchodním prodeji paliv a dalších rafinerských a petrochemických produktů. Velkoobchodní tržní podíl v Česku představuje necelých 20 procent. Slovenská firma provozuje 149 čerpacích stanic značek Slovnaft a Pap Oil s tržním podílem kolem pěti procent. Michal Hudec, energy analytics
láda Slovenské republiky přijala Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů (OZE) v říjnu 2010 po několikaměsíčním váhání. Jeho přijetí bylo povinností každé členské země EU. Cílem bylo navrhnout, jakým způsobem se Slovensko dopracuje ke svému národnímu cíli – podílu 14 procent OZE na celkové energetické skladbě do roku 2020. Důležitým právním předpisem je také zákon č. 309/2009, o podpoře OZE a vysoce účinné kombinované výroby. OZE jsou na Slovensku podporovány sérií nástrojů, přičemž míra podpory závisí na použité technologii a instalovaném výkonu. V zásadě však jde o přednostní právo připojení zdroje do distribuční soustavy, převzetí odpovědnosti za odchylku provozovatelem soustavy, právo prodat elektřinu jako elektřinu na ztráty povinnému výkupci a regulovaná výkupní cena.
Výkupní ceny garantované na 15 let
Intenzivní veřejnou diskuzi na Slovensku vyvolalo především nastavení výkupních cen s garancí po dobu 15 let. Výkupní ceny sluneční energie se staly dokonce předmětem politických diskuzí. I když rozmach fotovoltaiky nedosáhl na Slovensku takové intenzity jako v České repub-
14 procent. Takový podíl energie mají Slovensku do roku 2020 přinášet obnovitelné zdroje. ilustraci – zatímco cena TPS byla v roce 2009 na úrovni 2,72 eura za MWh, letos to je už víc než 16 eur za stejné množství energie.
Stop přišel už v roce 2010
Slovenská elektrizačná a prenosová sústava (SEPS) v polovině roku 2010 zastavila vydávání povolení pro nové fotovoltaické zdroje. Provozovatel přenosové soustavy jako důvod uvedl dosažení limitu instalovaného výkonu zdrojů s fluktuací, který
elektrizační soustavy bezpečně se vyrovnat s výpadkem jejího libovolného klíčového komponentu). Podpora OZE přešla za ostatní období více změnami, přičemž se zpřísnily podmínky pro rozvoj solárních elektráren. V polovině roku 2011 byl určen strop pro získání podpory na 100 kW instalovaného výkonu a nutnost instalovat tyto zdroje na střechách a obvodových pláštích budov. Začátkem letošního roku byla přijata zatím poslední novela zákona č. 309/2009, která snižuje strop
centrálního datového skladu (od roku 2014) a centrální fakturaci. Změny se budou využívat také pro účely poskytování podpory OZE. V blízké budoucnosti se rovněž plánuje vytvoření centrálního výkupce elektřiny z OZE, který nahradí současný systém výkupu, v němž jsou povinnými výkupci provozovatelé regionálních distribučních soustav. Ti vykupují elektřinu z OZE jako elektřinu na krytí ztrát, přičemž cenový rozdíl si kompenzují z finančních zdrojů vysbíraných přes TPS. Michal Jesenič, Energia.sk
Slovensko – obchodní partner ČR
X/XI
Nové reaktory? U největší investic e jsou i české firmy Na Slovensku jsou v provozu čtyři jaderné reaktory – dva v Jaslovských Bohunicích a dva v Mochovcích. Tam se aktuálně dostavují dva další reaktory, což je největší investiční aktivita na Slovensku, díky níž se země stane opět čistým vývozcem elektřiny. Na dostavbě se podílejí i české firmy.
V
ůbec první jadernou elektrárnou v někdejším Československu byla elektrárna A1, jejíž výstavba začala v roce 1958 v lokalitě Jaslovské Bohunice. Záměr se opíral o tehdejší kapacity československého hutnictví a strojírenství. Důležitou úlohu sehrála i domácí ložiska uranové rudy a schopnost jejího zpracování. A1 byla po technických zkouškách přifázována k elektrizační soustavě v roce 1972. Tamější reaktor KS-150 využíval jako palivo přírodní uran, který bylo možno doplňovat i v průběhu provozu. Byl chlazen oxidem uhličitým a moderovaný těžkou vodou. I když se A1 v té době řadila k technologické špičce, na zařízení došlo v letech 1976 a 1977 k vážným nehodám. Kvůli vysokým nákladům na opravu a tomu, že v Jaslovských Bohunicích se už mezitím stavěly nové reaktory VVER, byla A1 uzavřena a určena k vyřazení. V provozu byla celkem pouze něco přes 19 tisíc hodin. Dosáhla maximálního výkonu 127 MW a do sítě dodala 916 GWh.
Výstavba jaderné elektrárny V1 se dvěma reaktory VVER 440 typu V 230 v Jaslovských Bohunicích začala v dubnu 1972. První blok byl do zkušebního provozu uveden v roce 1978, druhý v březnu 1980. V průběhu výstavby V1 se pro očekávaný deficit v kapacitách na výrobu elektřiny rozhodlo i o výstavbě V2, s kterou se začalo v roce 1976. Projekt vycházel z dalších dvou reaktorů VVER 440 se zdokonaleným tlakovodním typem V 213. První z bloků V1 v Jaslovských Bohunicích ukončil provoz v roce 2006, druhý o dva roky později. Odstavení V1 však nebylo technickým, ale politickým rozhodnutím. Šlo o splnění závazku, který dalo Slovensko v souvislosti se vstupem do EU. Vyřazování V4 by podle plánu mělo být ukončeno v roce 2025, přičemž celkové náklady by měly dosáhnout 1,1 miliardy eur. Elektrárna V2 v Jaslovských Bohunicích, která je ve vlastnictví společnosti Slovenské elektrárny, je v provozu dodnes. Kromě elektřiny dodává i teplo. Od roku 2002 se realizoval program modernizace v cel-
Velkorysé dostavby. Elektrárna v Jaslovských Bohunicích (nahoře) byla modernizována za půl miliardy eur. Dostavba Mochovců (vlevo) má stát šestkrát tolik kové hodnotě 500 milionů eur, který byl v roce 2010 ukončen zvýšením instalovaného elektrického výkonu každého z bloků na 505 MW.
Mochovce čekaly na start deset let
Další jadernou elektrárnou v provozu je elektrárna Mochovce. Tvoří ji dva bloky (EMO 1 a 2), které pokrývají přibližně 11 procent (3 TWh) z celkové spotřeby elektřiny na Slovensku. Výstavba byla započata v roce 1982, přičemž do provozu měla být elektrárna uvedena koncem osmde-
sátých let. První problémy nastaly s dodávkou systému kontroly a řízení technologických procesů (nakonec systém dodal Siemens). Změna politického systému v roce 1989 znamenala zastavení financování. Vláda schválila model dofinancování v roce 1995, přičemž první blok byl uveden do provozu v roce 1998, druhý o rok později. Po vstupu italského Enelu do Slovenských elektráren byl započat projekt zvýšení výkonu, který byl ukončen v roce 2008, přičemž instalovaný elektrický výkon obou bloků byl zvýšen z původních 440 na 470 MW.
Dostavba téměř za tři miliardy eur
Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala v roce 1986, zastavena byla v roce 1991. Projekt dostavby vypracovaly Slovenské elektrárny po vstupu Enelu do firmy. Po přípravě projektu se s dostavbou začalo v roce 2008, přičemž spuštění elektrárny se očekává v horizontu dvou let. Projekt se zakládá na dvou tlakovodních reaktorech typu VVER 440. Dostavba EMO 3 a 4 je největší soukromou investicí od vzniku
samostatné Slovenské republiky s odhadovanou hodnotou tři miliardy eur. Z nich je přibližně 1,6 miliardy vázáno přímo na Slovensku. Kromě slovenských firem se na dostavbě podílejí také firmy z Francie, Itálie, Německa či Ruska. Významnou část dodávají též firmy z České republiky. Celkově projekt dostavby vytváří přibližně 3500 přímých pracovních míst a další tisíce pracovních míst jsou na projekt navázány nepřímo. Klíčovou událostí byl převoz a osazení tlakových nádob reaktoru. Nádoba třetího bloku byla osazena
v roce 2010, nádoba čtvrtého bloku v prosinci 2011. Jde o klíčový technologický komponent jaderné elektrárny, v kterém je umístěna aktivní zóna. Nádoba je vysoká 11,8 metru a váží více než 215 tun. Dostavba třetího bloku pokračovala začátkem roku 2012 dokončením instalace první turbíny (TG31), montáží systému kontroly a řízení a budováním nového simulátoru plného rozsahu na výcvik operátorů. V únoru 2013 probíhala montáž rozvaděčů pro řízení a kontrolu vybraných technologických celků
potřebných pro první etapu spuštění elektrárny. Druhá fáze, montáž rozvaděčů provozních řídicích systémů a bezpečnostních řídicích systémů, ještě probíhá. K jistému opoždění dostavby EMO 3 a 4 přispěly zátěžové testy. Ty prokázaly bezpečnostní rezervy v oblasti zvládání záplav, zvládání extrémních stavů zařízení a řízení těžkých havárií. Na druhé straně prokázaly dostatečnou třicetiprocentní rezervu nad rámec projektované seizmické odolnosti. Lenka Illiťová, energia. sk
ruským výrobcem jaderného paliva a dodavatelem paliva pro jaderné elektrárny na Slovensku. Palivem zásobuje asi 17 procent energetických reaktorů na světě, 30 výzkumných reaktorů v různých zemích a lodní jaderné reaktory ruské flotily. VUJE, a. s., provádí inženýrské, výzkumné a školicí činnosti s primárním zaměřením na jádro. Vznikla v roce 1977 jako státní výzkumný ústav, v roce 1994 se přetransformovala
na soukromou akciovou společnost. Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a. s. (JAVYS) je stoprocentně státní firmou, která vlastní a vyřazuje jaderné elektrárny A1 a V1. Poskytuje také služby v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady. Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s. (JESS) je společným podnikem slovenské firmy JAVYS (51 procent) české skupiny ČEZ (49 procent). Firma vznikla s cílem
připravit a realizovat projekt výstavby nového jaderného zdroje v lokalitě Jaslovské Bohunice. V součas-
nosti je aktuální otázkou nahrazení českého ČEZ ve firmě ruskou státní korporací Rosatomem.
Kdo je kdo ve slovenské jaderné energetice
Ú
rad jadrového dozoru (ÚJD) provádí státní dozor nad bezpečností provozu jaderných zařízení. Jeho úlohou je také dohlížet na zvyšování bezpečnosti tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví obyvatelstva, poškození majetku a životního prostředí. Národný jadrový fond (NJF) spravuje finanční prostředky na jaderný cyklus. Zákon zavazuje provozovatele jaderného zařízení odvést zhruba 40 milionů eur ročně za každých
1000 MW instalovaného výkonu při předpokladu provozu 30 až 40 let. Slovenské elektrárne, a. s., jsou největším výrobcem elektřiny na Slovensku (20,7 TWh v roce 2012) a provozovatelem elektráren V2 a EMO 1 a 2. Jsou i investorem dostavby EMO 3 a 4. V dubnu 2006 se akcionářem firmy stala italská společnost Enel s podílem 66 procent. Zbývajících 34 procent akcií vlastní stát. Palivová společnost TVEL je
Výstavba 3. a 4. bloku v Mochovcích 1986 1991 1993 2002 2007 2007–2008
začátek výstavby EMO 3 a 4 zastavení stavebních prací začátek konzervačních a ochranných prací převzetí do majetku Slovenských elektráren studie realizovatelnosti dostavby projektu příprava staveniště pozitivní stanovisko Evropské komise, souhlas jaderného dozoru a začátek 2008 projektu dostavby 2008–2009 uzavření smluv s hlavními dodavateli dostavby 2009–2010 hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) 2014–2015 uvádění EMO 3 a 4 do provozu
Slovensko – obchodní partner ČR
XII/XIII
Slovenský průmysl ohrožuje drahá elektřina
S
KOMENTÁŘ
lovenská vláda se v posledních měsících stále více snaží udržet důležité investory v zemi, na čemž závisí zachování tisíců pracovních míst. Co ohrožuje slovenský průmysl, je výše účtů za elektřinu, konkrétně vysoké nekomoditní poplatky. Aktuálně se o zachování výroby mluví v kontextu hliníkárny Slovalco v Žiaru nad Hronom. Firmě by měla na konci roku skončit smlouva garantující výhodnější ceny a nyní se čeká na výsledek jednání o nových cenách se společností Slovenské elektrárne.
Zuzana Lukáčová Autorka je hlavní analytičkou společnosti energy analytics Více informací: energyanalytics.sk
Vláda se dohodla s oceláři
Mnohem větší pozornost však vyvolala jednání vlády s ocelárnami U. S. Steel Košice, která vyvrcholila nedávnou cestou premiéra Roberta Fica do Pittsburghu a následným podpisem memoranda. V dokumentu se oceláři zavázali investovat přibližně 80 milionů eur a setrvat v Košicích pod hrozbou odstupňované smluvní pokuty nejbližších pět let. Stát na oplátku upraví energetickou a emisní politiku tak, aby firma získala podporu téměř 15 milionů eur ročně po dobu 15 let a snížila si tak své náklady. Dosáhnout toho se má především novelou zákona č. 309/2009 o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE) a vysoce účinné kombinované
výroby elektřiny a tepla (KVET). Legislativní úprava má umožnit výrobě elektřiny z hutnických plynů její zařazení do systému podpory. Vláda se také zavázala nezvyšovat nekomoditní součásti koncové ceny elektřiny až do roku 2016 o víc než inflaci, což je v souladu s platnou regulační politikou.
Daleko vyšší poplatky než v Česku Na první pohled vypadají jmenovaná opatření optimisticky.
Evropské statistiky a porovnání však o Slovensku vypovídají něco úplně jiného: konkurenceschopnost slovenských firem ohrožuje výše účtu za elektřinu, kterou Eurostat řadí k nejvyšším v EU. Problémem je především nadpoloviční podíl regulovaných nekomoditních poplatků (62 eur/MWh)v konečné ceně, což je nejvíce v unii. Pro porovnání: v Česku tyto poplatky vstupují do konečné ceny sumou 36 eur/MWh. Cena elektřiny jako komodity je determinována burzou a trhem.
Drahá elektřina. Na Slovensku za ni mohou podpora obnovitelných zdrojů či vysoké náklady distribučních společností
Silová elektřina jako taková tedy slovenské firmy, které jsou citlivé na výši energetického účtu, vůči mezinárodním konkurentům neznevýhodňuje. Co výrazným způsobem určuje míru konkurenceschopnosti slovenských průmyslníků, jsou síťové poplatky. Regulační úřad v dubnu oznámil zlevnění tarifu za provoz systému (TPS) o 3,8 eura/MWh. Přes TPS všichni odběratelé financují jednak činnost organizátora trhu s elektřinou a zbývající část tarifu putuje na podporu domácí těžby uhlí, OZE a KVET. Na Slovensku jsou povinnými výkupci „zelené“ elektřiny regionální provozovatelé distribučních soustav, kteří již v minulosti avizovali, že TPS jim nepokrývá všechny náklady, které mají s povinným výkupem v daném kalendářním roce. Ani podle vyjádření Klubu 500 (sdružení vlastníků firem zaměstnávajících více než 500 zaměstnanců) nejde o systémové řešení. Tím by naopak podle nich mohl být například český model, podle něhož 34 procent nákladů na podporu hradí stát. Za drahou elektřinou vidí Klub 500 vedle podpory OZE (v roce 2012 víc než 300 milionů eur) i vysoké náklady distribučních společností, vysokou marži přenosové soustavy nebo důsledky takzvaných kruhových toků elektřiny z německých OZE a německo-rakouskou obchodní zónu. Pokud se zpětně podíváme na memorandum vlády s oceláři, jeden problematický případ se na čas vyřešil. V širším pohledu však není možné ignorovat další velkoodběratele, kteří mohou ze stejných důvodů žádat podobné ústupky. Slovenská vláda tak stojí před zásadním rozhodnutím, zda dá přednost individuálním dohodám a výpadek finančních zdrojů v energetickém systému přenese na menší odběratele a domácnosti, nebo najde řešení, jak koncovou cenu elektřiny pro průmyslníky snížit bez zatížení ostatních odběratelů tak, aby slovenské firmy mohly lépe konkurovat českým nebo německým podnikům.
Export může díky Visegrádu nabrat nových dech
K
KOMENTÁŘ
dyž se řekne zahraniční obchod, všichni si představí autodíly pro německé automobilky, stroje a zařízení do Ruska nebo textil z Číny. Prostě velké světové trhy. A tak často zapomínáme, že velký kus českého exportu, přibližně desetina, směřuje k našim nejbližším sousedům, na Slovensko a do dalších zemí visegrádské čtyřky. Střední Evropa (nejen Česko) je automobilová velmoc, jde o hlavní segment ve vzájemném obchodu s těmito zeměmi, ale jsou i jiná odvětví, o kterých se tolik neví. Do Polska směřuje třeba české železo a ocel, na Slovensko české potraviny a hnojiva, Maďaři nás zase zásobují kočárky a hračkami pro děti.
Obchod se sousedy
Tomáš Hron ředitel Global Transaction Banking společnosti UniCredit Bank
Vývoz jsou i potraviny
A co třeba hojně diskutované potraviny? V rámci Evropské unie jich dokážeme vyvézt za 100 miliard korun ročně, a nejde zdaleka jen o pivo. Za dalších 120 miliard potraviny dovážíme, asi polovinu z Německa a Polska. V praxi to znamená, že údajně problémové polské potraviny konzumujeme bez potíží už dlouhé roky, každý z nás za ně utratí asi tři tisíce korun ročně. Ekonomický růst v celém regionu střední a východní Evropy bude v nadcházejícím období vyšší než v západoevropských zemích a bude poháněný investicemi a zahraničním obchodem spíše než spotřebou. A co to znamená pro české exportéry?
malých a středních firem, které nacházejí sílu a odvahu hledat nové zákazníky i za hranicemi. Snažíme se jim maximálně usnadnit nejen exportní aktivity, ale správu financí jako celek – pomáháme při vstupu na nové trhy nebo řízení finančních toků, pro úspěšné podnikatele je k dispozici i tým našich privátních bankéřů.
Samozřejmě je správné poohlédnout se na rychle rostoucích trzích na Východě, v Rusku, Turecku, na Středním východě, v Číně. Kdo se tu dokáže prosadit, čeká ho dobrá perspektiva na řadu let. Je to příležitost, kterou před české exportéry postavila ekonomická krize v Evropě, a naši bankéři se jim snaží vyjít maximálně vstříc, aby ji také využili.
Úvěrů pro české exportéry přibývá
A není to jen fráze. Zatímco české domácnosti nyní šetří a ukládají pení-
Zemědělský kolotoč. Mezi Slovenskem, Českem i Polskem čile proudí zemědělská i potravinářská produkce
ze do bank, my je obratem vracíme do ekonomiky – jen za poslední čtvrtletí jsme objem poskytnutých úvěrů zvýšili o osm procent a velký kus tohoto koláče získaly právě firmy exportující do zahraničí. Také mě těší, že se český export přestává opírat jen o několik velkých korporací, ale pozvolna roste i podíl A130005135
Ale opomíjet trhy střední Evropy je krátkozraké. Navzdory krizi v zemích eurozóny zůstává dlouhodobý potenciál střední a východní Evropy nedotčen a české firmy toho mohou využít. Lidé i firmy tu znají české výrobky, jsou s nimi spokojeni a věří jim. Náklady na logistiku jsou díky krátké vzdálenosti nízké, to je významná konkurenční výhoda v řadě odvětví. Podnikání usnadní kulturní blízkost a podobná legislativa. A potenciál pro další růst vzájemného obchodu rozhodně není vyčerpán. To všechno jsou důvody, proč se na země Visegrádu zaměří také letošní ročník tradiční soutěže českých exportérů, Exportní ceny DHL UniCredit. i n ze rce
CENTRUM KRAKOV JEDINEČNÉ MÍSTO PRO VÁŠ OBCHOD!
OTEVÍRÁME JIŽ NA PODZIM 2013
NYNÍ VČETNĚ
n nové obchodní centrum v Praze 8 n 100 obchodních jednotek n 14 000 m 2 pronajímatelných ploch n spádová oblast se 70 000 obyvateli
www.centrumkrakov.cz
Financuje:
