Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

XIV. ročník, 6-7/2009

Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: [email protected]

Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Reprezentativní národopisná slavnost více než padesáti měst a obcí z celého regionu Slovácko. 12. a 13. září 2009 v Uherském Hradišti

www.slavnostivinauh.cz

Čtěte na str. 16

České Švýcarsko Excelentní turistická destinace 2009 České Švýcarsko se rozprostírá v severozápadním, pohraničním cípu naší republiky několik desítek kilometrů od krajského města Ústí nad Labem. Přestože je Ústecký kraj známý především průmyslovou produkcí, má tato oblast také svůj přírodní klenot.Tím je unikátní, člověkem téměř nedotčené přírodní území s jedinečnou flórou a faunou, které bylo v roce 2000 vyhlášeno za Národní park České Švýcarsko o rozloze 80 km² jako čtvrtý národní park České republiky.

Svět skalních věží a tajuplných lesů České Švýcarsko by se dalo stručně charakterizovat jako svět skalních věží, mostů, bran, skalních masivů, hlubokého kaňonu řeky Labe a zalesněných kopců, jejichž dominantou je Růžovský vrch. Při státní hranici České Švýcarsko sousedí s Národním parkem Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz) a jako celek představují oba národní parky území, které svou rozsáhlostí a minimálním osídlením nemá v Evropě obdoby. Mezi unikátní pískovcové formace patří skalní dominanta parku - Pravčická brána. Tento impozantní skalní útvar (délka 26 m, výška oblouku 16 m) reprezentuje největší pískovcovou skalní bránu v Evropě a stal se zároveň i symbolem národního parku.

Tramvají do skal… je nejoblíbenějším okruhem již od roku 2007. Díky této trase můžete absolvovat nejen v Alpách, ale i v Českosaském Švýcarsku zajištěnou stezku plnou adrenalinových překvapení (komíny, strže). Po výstupu na skalní hřebeny přejdete neznámými místy ve skalách s vynikajícími výhledy do údolí Labe. Během tohoto jednodenního mírně náročného výletu jdete samozřejmě pěšky (15 km skalami Saského Švýcarska, některé úseky po vysokohorských stezkách; jen pro osoby netrpící závratí!), ale pojedete také hned několika dopravními prostředky: vlakem, přívozem, tramvají po trati z r. 1898. Aktuální termíny na rok 2009: sobota 11. července, sobota 22. srpna.

Kde začít? Ideálním místem pro získání přehledných a důležitých informací o regionu, přírodě, nabídce ubytování i volnočasových aktivitách je nové návštěvnické a vzdělávací středisko regionu Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě. Najdete zde informační centrum, internetovou kavárnu, interaktivní expozici o regionu, v rámci které máte možnost shlédnout v příjemném kinosále i dvacetiminutový emotivní film s názvem Krajina tajemství. Otevřeno je po celý rok, každý den od 9-17 hod.

Zážitky a inspirace

Fotografie Z. Patzelt a archív České Švýcarsko o.p.s.

Toto jedinečné území vytváří přeshraniční turistický region, který poskytuje ideální možnosti pro odpočinek a načerpání nových sil, zážitků i inspirace. Přirozená krása krajiny s romantickými zákoutími a krásnými vyhlídkami vybízí k objevování, při kterém Vás mohou také provázet certifikovaní průvodci.

S fotoaparátem do Českého Švýcarska Těm, kteří jsou schopni vidět svět jak se říká v obrazech a zároveň se rádi toulají s fotoaparátem po krajině, je určen zajímavý program - Fotoworkshop. V jedno i vícedenních workshopech pro začátečníky i pokročilé se za odborného dohledu zkušených profesionálních fotografů naučíte nejen zásady kvalitního fotografování, ale navštívíte i nejkrásnější místa a ještě se něco dozvíte o historii a přírodních zajímavostech kraje.

Kompletní informace o regionu, turistických nabídkách, fotoworkshopech, ubytování i další podrobnosti najdete na:

www.ceskesvycarsko.cz Kontakt: Dům Českého Švýcarska, Křinické náměstí 1169/10, 407 46 Krásná Lípa Tel.: 412 383 413, E-mail: [email protected]

âesk˘ ráj

V ZÁMKU A PODZÁMâÍ Ze zalesnûného vr‰ku, viditelného témûfi ze v‰ech cest a silnic vedoucích z jihu do âeského ráje, uÏ po nûkolik staletí vykukuje oválná stavba zakonãená ‰piãatou vûÏí – zámek Humprecht a pod ním, trochu skryté mezi stromy, leÏí mûsteãko Sobotka. Jak sami soboteãtí rádi pfiipomínají, jiÏní brána do âeského ráje. Ale jak pfiipomínáme my, Sobotka není jen branou, kterou byste mûli projíÏdût dál za krásami tohoto regionu. Sobotka je mûsteãko, kde se mÛÏete zdrÏet i nûkolik dnÛ a proÏít v nûm a jeho okolí nejednu hezkou chvilku. I když v samotné Sobotce najdete jen jeden nevelký penzion, v blízkém okolí je ubytovacích možností celá řada. K pobytu v kraji pod Humprechtem se vyplatí mít k dispozici kolo. Výlety do krajiny nádherných pískovcových skal, hradních zřícenin i hradů zachovalých, zámků, vesnic jako malovaných, poschovávaných ve zvlněné krajině, vás nikdy nepřestanou vzrušovat a lákat. V průběhu roku Sobotka několikrát ožívá zajímavými a tradičními kulturními akcemi. Kdo by neznal slavnou Šrámkovu Sobotku, pravidelné srazy Sobotků nebo Sobotecký jarmark, který se letos bude konat 22. srpna. Opět celé náměstí i přilehlé ulice ožijí stánky s řemeslnými vý-

robky, na pódiu se vystřídají Děda Mládek Illegal Band, skupina Brutus, Elvis Presley revival, sólově vystoupí Petra Janů a nakonec i folková kapela Kantoři. Pokud se vydaří počasí, k osvěžení se nabízí i sobotecké koupaliště. Rozlehlý areál s bazénem úctyhodných rozměrů 40 x 60 metrů a travnatou pláží. Hned vedle koupaliště je možné postavit stan nebo si najít ubytování v rekreačních kempových chatkách. Občerstvení na koupališti je samozřejmostí. Protože se zde o čistotu vody pečlivě starají, nemusíte mít obavy ze sinic, jak tomu v poslední době často bývá na českých přehradách a rybnících. A pak konečně hurá na Humprecht. Už několik let jsou jeho sály vybaveny

Chomutov je připraven přijmout návštěvníky . . . . . . . . . . 4 Léto v Klášterci nad Ohří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Proč zrovna na Litoměřicko? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Veletrh Plzeňského kraje ITEP 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Dva dny mezi Čechami a Moravou . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-9 Dovolená na Chrudimsko - Hlinecku . . . . . . . . . . . . . 10-11 Kudy? Solnou Zlatou stezkou! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Závody na brněnském okruhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Festival otevřených sklepů II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Výklopník oslavil sedmdesátku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Slovácké slavnosti vína… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Zlín - město zeleně a aktivního odpočinku . . . . . . . . . . . 17

mobiliářem a průvodce vám rád všechno ukáže a poví, jak se zde žilo kolem roku 1667, kdy zámek nechal postavit hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic jako letní lovecké sídlo. Zajímavá architektonická konstrukce vás zaujme už tím, že celou stavbu tvoří dva elipsoidy. Menší je o dvě patra vyšší než větší, která jej obepíná. V prostoru mezi nimi jsou obytné místnosti a salonky lichoběžníkového půdorysu. Dva centrální sály nad sebou mají rovněž tvar elipsy. Dolní sloužil jako vstupní prostor – tenkrát se říkalo „palác“, a v horním je jídelna. Zámecký mobiliář návštěvníky zavádí do doby, kdy sem jezdil Jan Humprecht se svojí italskou manželkou Dianou Marií z Gazolda a přáteli. Čas zde strávený si krátili loveckými kratochvílemi v rozlehlé daňčí oboře. Budete-li stát o prohlídku dalších historických objektů, snadno na kole dojedete k hradu Kost (4 km) či na zříceninu hradu Trosky s charakteristickou siluetou dvou vysokých věží (13,5 km). - lk -, foto: město Sobotka

Mûstské informaãní centrum námûstí Míru 3, 507 43 Sobotka tel./fax: +420 493 571 587 [email protected], www.sobotka.cz

Moravskoslezský kraj se prezentoval v Praze . . . . . . . . . 18 Poezie městečka Polanica-Zdrój . . . . . . . . . . . . . . . . 19,28 Několik tipů jak si užít Wroclaw . . . . . . . . . . . . . . . . . 20-21 Město Lodž s magickou přitažlivostí . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Region Warmia – Mazury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Zrcadlo turizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Slovenská královská čtyřka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Župné leto zahájilo turistickou sezonu . . . . . . . . . . . 26-27

TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

6-7/2009

3

Rozhovor Paní primátorko, je Chomutov jako turistický cíl atraktivní? O tom, že Chomutov je skutečně atraktivním turistickým cílem, se přesvědčí každý, kdo se ho rozhodne navštívit. Město má velmi bohatou historii, dochovalo se množství cenných kulturních památek. Přírodní zajímavosti jsou skutečně unikátní, najdete u nás jediné Kamencové jezero na světě nebo největší zoologickou zahradu v Čechách, přímo na městskou výstavbu navazuje rozsáhlá rekreační zóna Bezručova údolí – ráj pro pěší turisty i cykloturisty.

Rekreanti mají k dispozici i loďky, šlapadla nebo kánoi. Na vedlejší vodní ploše si pak mohou zajezdit na vodních lyžích nebo waveboardech. Zdejší okruh měří 780 metrů a je nejdelší v republice. Co ještě se město chystá udělat pro zvýšení své atraktivity pro turisty? Úplnou novinkou je vybudování přírodního amfiteátru Banda v areálu Kamencového jezera, který nemá široko daleko obdobu. Pojme až 1 500 návštěvníků. První akcí byla velká párty na závěr školního roku

Chomutov je pfiipraven pfiijmout své náv‰tûvníky O tom, co v Chomutovû mÛÏete vidût a zaÏít, si povídáme s jeho primátorkou ing. Ivanou ¤ápkovou. O historickém centru Chomutova se zmíním skutečně jen okrajově, protože mu byly věnovány články v předchozích dvou číslech Travel profi. Určitě chci ale upozornit na turisticky nejatraktivnější a zároveň nejcennější památku městské památkové zóny – kostel svaté Kateřiny. Byl postaven již ve 13. století a dokládá příchod gotiky na naše území. Jeho stavba započala ve slohu románském a dokončena byla ve slohu gotickém. Je jednou z nejstarších raně gotických staveb v Evropě. Pro turisty je zajímavý Podkrušnohorský zoopark, svou rozlohou, téměř 120 hektarů, největší zoologická zahrada v Čechách. Novinkou pro celé rodiny jsou pak Výlety do historie – projížďky vozem taženým koňmi do skanzenu Stará Ves, kde následuje prohlídka objektů s průvodcem. Skanzen je zajímavou částí zooparku; v rámci projektu Centra krušnohorského lidového umění zde vznikne unikátní podkrušnohorská vesnice. Již nyní lze zhlédnout větrný mlýn, hrázděnou kapli a krušnohorský statek. Hlavní atraktivitou je unikátní Kamencové jezero nacházející se pouhý kilometr od historického centra Chomutova. Svým složením vody je jediné svého druhu na světě. K pobytu u vody lákají písečné a travnaté pláže, upravená mola, oblíbená je i oddělená nudistická pláž. Turisté rádi využívají služeb autokempu, jehož nabídka má velmi kvalitní úroveň. Svědčí o tom i certifikát tří hvězdiček, který v roce 2005 získal. Kromě chatek se lze ubytovat ve vlastních stanech nebo karavanech, ubytovně či v hotelu s celoročním provozem. Na své si přijdou také příznivci aktivního odpočinku. V areálu si mohou zahrát například minigolf, kuželky, tenis a volejbal.

4

6-7/2009

se skupinou Lunetic. Ve spolupráci s podnájemcem Kamencového jezera se snažíme, aby bylo pro turisty stále atraktivnější. Hlavně pro děti se vloni velkým lákadlem stala skákadla v podobě horolezeckých stěn, trampolín a katapultů uprostřed jezera. Letos chceme v tomto trendu pokračovat. Horkými novinkami budou nejmodernější vodní atrakce waterball a waterbird. I zoopark si připravil řadu novinek. Například komentovaná krmení u medvědů, makaků, tuleňů nebo v průchozí voliéře ptáků. Děti se mohou těšit na nové lanové centrum, které tak pro ně rozšíří četnou nabídku atrakcí.

Na jaké zajímavé akce se návštěvníci mohou těšit? Kamencové jezero i Podkrušnohorský zoopark jsou místem konání mnoha kulturních akcí. Tou nejvýznamnější na Kamencovém jezeře bude 31. 7. – 1. 8. tradiční hudební festival Kamenčák. Z velké řady účinkujících bych chtěla jmenovat třeba skupinu Kryštof, Ewu Farnou nebo Davida

Kollera. Program budou provázet soutěže pro rodiny s dětmi. Z akcí v zooparku doporučuji určitě Pohádkové safari 7. – 8. a 14. – 15. 8.. Jde o velmi oblíbenou akci pro děti i dospělé, při níž se ve večerních hodinách svezou po areálu zooparku a cestou mohou sledovat nejen zvířata, ale i různé pohádkové bytosti. Není město jako město, ale Chomutov je Chomutov! V podstatě máte pravdu. Je to ideální místo pro dovolenou jak mladých rodin, tak i zkušených turistů, kteří si potrpí na kvalitu. Oběma skupinám město dokáže nabídnout dostatek vyžití a zábavy. Areál jezera i zooparku tvoří Chomutov skutečně jedinečným turistickým cílem. Potenciál obou míst nebyl ještě zdaleka zcela využit a bude se nadále rozvíjet. Významné investice jsou vynakládány také na budování cyklostezek. Ty se v Chomutově připravují tak, aby navazovaly na hlavní trasy v okolí, včetně těch na území sousedního Německa. Nejvýznamnější je propojení Chomutova s Horou sv. Šebestiána, tedy napojení na Krušnohorskou magistrálu přírodním parkem Bezručovo údolí, nejhlubším a nejdelším údolím Krušných hor. Navazuje přímo na Chomutov a tvoří spojnici s turistickými cíli v těchto horách prostřednictvím pěších a cyklistických tras. Údolí tvoří lesnaté svahy vymodelované říčkou Chomutovkou a jejími přítoky. Jádrem jsou přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa. K dalším zajímavostem patří pozůstatky hrádku Hausberk, odkud je jedinečný výhled do krajiny, dále vodní díla Křimov a Kamenička s kamennou hrází z roku 1904. Zachovaly se i dva Dolské mlýny, oba nabízejí ubytování a stravování. Údolím vede šest kilometrů dlouhá naučná stezka. V regionu existuje zajímavý systém slevových Návštěvnických karet 3K, jaké cíle je možné s její pomocí navštívit ve vašem městě? Návštěvnické karty 3K jsou určeny turistům mířícím na severozápad Čech a umožňuje jim volné vstupy do nejvyhledávanějších turistických cílů a čerpání slev na restaurační, ubytovací, lázeňské a další služby v celém regionu. V Chomutově je do programu slev zapojen Podkrušnohorský zoopark, Kamencové jezero, letiště Chomutov se svými vyhlídkovými lety a několik podnikatelských subjektů nabízejících služby turistům, jako lázeňský dům, solná jeskyně a vybrané restaurace. Kartu lze zakoupit v Městském informačním centru. Děkujeme za rozhovor.

Léto v Klá‰terci nad Ohfií Doba letních prázdnin a dovolených nastala a město Klášterec nad Ohří se na ni náležitě připravilo. Milovníci vodních sportů a radovánek ocení řeku Ohři, která je jednou z nejoblíbenějších řek ke sjíždění. Sezonní aquapark v Klášterci nad Ohří nabízí spoustu vodních atrakcí a na letošní rok si připravil lákavé novinky. Cyklisté a návštěvníci historických památek ocení výhodné cestování s 3K kartou a pro všechny věkové kategorie je na léto připraveno několik kulturních akcí. V průběhu měsíce července a srpna se také v Klášterci nad Ohří odehraje několik promenádních koncertů a pohádek pro nejmenší.

náměstí Dr. E. Beneše 86 431 51 Klášterec nad Ohří tel.: +420 474 376 431 [email protected] www.goklasterec.cz

Aquapark v Klášterci nad Ohří nabízí několik bazénů, skluzavek, tobogánů, divokou vodu, skokanskou věž a rozlehlé travnaté plochy a plážová hřiště. V letošní sezoně přibude aquazorbing, chození a dovádění na vodě v plastové kouli a discgolf. Vstupné na celý den činí pouhých 50,- Kč. S Návštěvnickou 3K kartou je vstup volný, stejně jako do mnoha dalších turisticky zajímavých míst ve městě i celém regionu. 3. – 12. července Klášterecké hudební prameny – 5. ročník hudebního festivalu s Jaroslavem Svěceným 3. července – 4. srpna Výstava fotografií písničkáře Josefa Fouska 6. – 23. července Výstava obrazů „českého Vangelise“ Richarda Pachmana 24. července – 28. srpna Výstava obrazů Vítězslavy Klimtové, autorky Pohádkové země na zámku 31. července – 2. srpna Fuchsie, královny polostínu – tradiční výstava květin 7. srpna – 2. září Výstava olejů a grafik Kristiána Kodeta 16. – 22. srpna Siraex – 3. ročník mezinárodního tanečního festivalu

Více informací o nabídce města Klášterec nad Ohří včetně přehledu ubytovacích, stravovacích, lázeňských a jiných služeb naleznete na turistickém webu www.goklasterec.cz. Informace o nabízené Návštěvnické 3K kartě naleznete na webu www.3k-karta.cz. Těšíme se na Vaši návštěvu! 6-7/2009

5

âeské stfiedohofií

1

PROâ ZROVNA NA LITOMù¤ICKO? DÛvodÛ, proã si dopfiát nûkolik dnÛ dovolené v Litomûfiicích a okolí, by se na‰la celá fiada. Litomûfiice jsou mûstem se zajímavou historií a pfiíjemnou souãasností. Pomalu a váÏnû jimi protéká fieka Labe. Okolí mûsta uÏ pfied staletími proslulo vinicemi a celé âeské stfiedohofií je z Litomûfiic snadno dostupné nejen autem, ale i daleko ‰etrnûj‰ími zpÛsoby – na kole nebo na palubû pohodlné lodi. Proč tedy zrovna do Litoměřic? V první řadě proto, že si vaši pozornost zasluhují. „Kdo nevěří, ať tam běží“, praví staré přísloví. Ať se každý na vlastní oči přesvědčí, že zde najde ubytování na velmi dobré úrovni, restaurační a další služby schopné uspokojit i náročná přání a hlavně, že se v Litoměřicích nepotká s nudou. Opravdovým turistickým tahákem letošní litoměřické turistické sezony je loď Porta Bohemica 1. Na její palubě, jak už jsme nejednou uvedli, se můžete podle jízdního řádu dopravit na místa, která po silnici většinou bez povšimnutí míjíme. Třeba za vínem do Velkých Žernosek. Při ochutnávce doporučujeme vyzkoušet mimo jiné i překvapivě krásný Dornfelder. Z přístavů, ve kterých Porta Bohemica 1 kotví, se nabízí bezpočet možností výletů do Českého středohoří, do kraje, který je právem nazýván Zahradou Čech. Ať už se vydáte na bicyklu nebo pěšky, mějte neustále připravený fotoaparát. Jen obtížně byste v celé Evropě hledali krajinu tak fotogenickou, jako je právě České středohoří. Krajinu, kterou určitě znáte z mnoha pohlednic a fotografií opakujících se v turistických průvodcích a katalozích.

2

6

6-7/2009

Ale také krajinu, která v sobě skrývá pohledy a možnosti fotografických kompozic doposud neobjevených. Jde jen o to se nebát a vydat se za dobrodružstvím, kterému se občas říká „lovy beze zbraní“. Za úlovky, jejichž krása vám občas doslova vyrazí dech. Zřejmě proto, ale určitě nejen proto, se Litoměřice a Litoměřicko dostaly do hledáčku prestižní švýcarské instituce Swiss Tourism Awards 2009 působící v Luganu. Byla jim udělena zvláštní cena Natural Paradise – A precious flower in the garden of Bohemia. Přírodní ráj a Zahrada Čech. To jsou přízviska, která slibují. České středohoří s homolemi dávných sopek a nakonec i s horou Říp, která se stala symbolem počátků českého osídlení, je krajinou naplněnou historií, památkami i rozlehlými přírodními celky, které si dodnes uchovávají původní charakter a krásu. Není divu, že si bájný praotec Čech vybral právě horu Říp a lze věřit tomu, že při své řeči o „krajině mlékem a strdím oplývající“ hleděl směrem k Litoměřicím. Z důvodů, které jsou výše popsány, a nejen proto, Centrum cestovního ru-

3

chu Litoměřice připravuje na podzim Foto workshop. Dvoudenní akci, jíž se mohou zúčastnit fotografové amatéři z Litoměřic a okolí. Proč na podzim? Záměrně se hledá vhodný termín na přelomu září a října, kdy krajinu Českého středohoří až marnivě začne kolorovat tento mistr barevných variací. Program workshopu je připravován jako kombinace diskuzí o fotografii, krátkého, ale intenzivního teoretického semináře o práci s digitálními fotoaparáty, z praktické části – fotografování v terénu a nakonec ze semináře o základech práce s grafickými programy určenými pro úpravy fotografií. Jedním z témat by měla být beseda o hodnotě výpovědi, kterou fotografie přináší, respektive by přinášet měla. Jak vidíte, důvodů, pro které navštívit právě Litoměřice, je celá spousta. Jen si vybrat. Laco Kučera, foto: F. Pražák (1) L. Benda (2,4), Z. Jiroušek (3)

Informaãní centrum Mírové nám. 15/7, 412 01 Litomûfiice tel.: +420 416 732 440 [email protected]

4

Foto: CzechTourism

PlzeÀsk˘ kraj

Veletrh cestovního ruchu PlzeÀského kraje ITEP 2009 se letos uskuteãní ve dnech 22. – 24. 10. 2009 opût v Domû kultury INWEST-K v Plzni. Tento ročník je spolufinancován Evropskou unií jako součást projektu Komplexní propagace Plzeňského kraje.

V současné době již probíhají přípravy veletrhu. Byla ukončena veřejná zakázka na realizátora expozic a vítězem se stala firma Ing. Zdeněk Hruška, Al – system Borovany, která splnila požadavky na otevřené výstavní stánky s informačním pultem, zamykací skříňkou, grafickým poutačem a zadní grafickou oblou a celistvou stěnou pro umístění velkoplošné fotografie. Všechny výstavní stánky budou mít stejný design a vytvoří tak jednotný celek. Byl vybrán dodavatel kompletního zajištění doprovodného programu. Program bude opravdu bohatý pro všechny věkové kategorie včetně soutěží pro děti, vystoupení hudebních skupin a divadelních představení. Soutěže o ceny vystavovatelů a jejich představení během celého konání je samozřejmostí. Osvědčený konferenciér Radek Nakládal již nyní shromažďuje nejrůznější za-

jímavosti. Vybraný realizátor propagace ITEP 2009 do marketingové a reklamní kampaně zahrnul nejen region konání ITEP 2009, ale i ostatní kraje a německé příhraniční oblasti. Veletrh cestovního ruchu Plzeňského kraje se od 1. ročníku realizovaného v roce 2005 zařadil mezi pět nejvýznamnějších projektů takového charakteru v celé České republice; 5. ročník lze již srovnávat s renomovanými akcemi jako

Rok/ Datum konání

Počet vystavovatelů ČR/zahraničí

Počet stánků

Počet návštěvníků

Počet mediálních partnerů

2005 / 20.-22.10.

47/5

52

2 000

11

2006 / 12.-14.10.

47/5

106

4 000

15

2007 / 04.-06.10.

129/9

109

5 000

15

2008 / 23.-25.10.

139/14

129

10 000

17

je lednový GO a Regiontour v Brně nebo únorový Holiday World v Praze. Počet vystavovatelů a návštěvníků se každoročně zvyšuje. Zájem o 5. ročník ITEP 2009 mají i mediální partneři, 14 zástupců TV, rozhlasů a tištěných odborných časopisů i deníků pro širokou veřejnost nabídlo své propagační služby. Veletrh každoročně podporuje také řada významných institucí a osobností, například záštitu potvrdila Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Význam mají i další partneři. Plzeňský kraj v zastoupení radního pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a marketingu Václava Koubíka podepsal „Prohlášení o vzájemném nefinančním propagačním

partnerství“ s předsedou občanského sdružení „Slovensko – českého klubu Plzeň“ ing. Michalem Sochorem mezi ITEP 2009 a Česko – slovenskými dny v Plzni, které proběhnou ve dnech 22. – 28. října 2009. Obdobné partnerství bylo poprvé uzavřeno v roce 2008, kdy pod souborným názvem „Slovensko – Malá Velká země“ se na Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP 2008 prezentovala řada významných slovenských vystavovatelů – například Vysoké Tatry, město Martin, ale také Slovenská agentura pro cestovní ruch.

Na portále www.turisturaj.cz je umístěna pozvánka i přihláška na ITEP 2009 a postupně tam budou zveřejněny další aktuality. 6-7/2009

7

âeskomoravské pomezí Na samém zaãátku ãervna, krátce nato, co se na mnoha místech a v mnoha regionech âeska, ale i v jin˘ch evropsk˘ch zemích, odehrály slavnosti zahajující novou letní turistickou sezonu, jsme strávili dva pfiíjemné dny v jihov˘chodním cípu Pardubického kraje, v oblasti ãeskomoravského pomezí. V regionu, kter˘ je integrální souãástí teritoria obhospodafiovaného Destinaãní spoleãností V˘chodní âechy.

DVA DNY MEZI âECHAMI A MORAVOU Právě Destinační společnost Východní Čechy byla organizátorkou i hostitelkou dvoudenního presstripu, jehož cílem bylo představit českomoravské pomezí skupině českých novinářů zabývajících se turistikou. Region, ze kterého se v uplynulých letech turistické veřejnosti prezentovala především města Litomyšl a Polička, skalní útvary známé jako Toulovcovy maštale a skanzen Veselý Kopec. Tentokrát jsme však měli možnost vidět o něco víc. A dlužno podotknout, že letmý pohled do zvlněné krajiny ozdobené rozlehlými lesy, mezi nimiž se tu a tam hlásí sluncem nasvícené věže kostelíků, zříceniny hradů a novotou svítící fasády zámků, nás více než zaujal. Kde jsme byli, co jsme viděli a čím nás českomoravské pomezí oslovilo? Vydejte se v našich stopách, neváhejte odbočit z cestiček vyšlapaných turistickými bedekry, rozhlédněte se z věží. Určitě najdete mnoho zajímavého. Litomyšl (1,2): Město pyšné na svůj zámecký areál s renezančním zámkem zapsaným v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a slavný hudební festival nesoucí jméno neméně slavného rodáka, skladatele Bedřicha Smetany, se o přízeň turistů uchází i dílem svérázného spisovatele a výtvarníka Josefa Váchala v muzeu Portmoneum a kolekcí soch Olbrama Zoubka. To ale není turistický program pro celou sezonu. Hudební festival uspokojuje spíš milovníky vážné hudby, Váchalovo dílo nemusí oslovit každého a procházku mezi Zoubkovými sochami v zámeckých sklepích, byť obohacenou o ochutnávku kvalitních vín, bude jen málokdo chtít opakovat třikrát do týdne.

1

8

6-7/2009

I když Litomyšl nabízí i velice kvalitní služby, nakonec vždy vyvstane otázka: Co dělat zítra? Nabízí samo město dostatečně pestrý program na celou dovolenou? Jsou to otázky, na které zřejmě existuje několik druhů odpovědí. Patriot určitě dokáže vyjmenovat desítky důvodů, proč zůstat ve městě. Zhýčkaný a aktivním programům uvyklý turista však začne třetí den zvažovat, zda mu město má ještě co nabídnout, a s největší pravděpodobností se bude poohlížet a pídit po zajímavostech v okolí, která by mohl při pobytu v Litomyšli navštívit. A na českomoravském pomezí je opravdu co objevovat. Mladějov na Moravě (3): Jak je to dlouho, co jste jeli vláčkem? Ne moderním Pendolinem, ale vláčkem, jehož koleje jsou od sebe vzdálené zhruba 60 centimetrů? Průmyslové muzeum v Mla-

dějově vám nabízí výlet, jehož rytmický doprovod vyťukávají železná kola na deset a půl kilometru dlouhé trati z areálu bývalé továrny na lupek až na stanici Veksl a pak dál k opuštěnému lupkovému dolu Hřebeč. Ale nejen to. Staré tovární budovy a nádvoří se postupně mění v muzeum technických unikátů, a nejen železničních. Parta nadšenců zde postupně shromažďuje, opravuje a zprovozňuje lokomotivy, vagónky, stará auta,

5

2

6

3

7

4

8

Pardubick˘ kraj

9

13

10

14

11

15

12

jeřáby, ale i pračky, mlátičky, lokomobily a jinou těžkou stavební nebo zemědělskou techniku. Najdete zde mimo jiné i buldozer zvaný „stalinec“, funkční traktory Svoboda nebo lokomobilu Slavia. Zámek v Moravské Třebové (4,5): Krásná ukázka reprezentativní renezanční šlechtické architektury v sobě skrývá mj. i působivou, historicky poměrně přesnou a přesto přijatelnou formou podanou expozici středověkého „práva útrpného“. Její prohlídku doporučujeme všem, kdo se necítí dost odolnými proti svodům současných „možností“, jak „pracovat“ s lidskou důvěřivostí. Hrad Svojanov (6,7): Nachází se nedaleko Moravské Třebové. Autem cesta trvá slabou půlhodinku, na kole o něco déle. Pohled na jeho prastaré gotické hradby a obrannou věž s „břitem“, po

němž „klouzaly“ nepřátelské dělové koule, jasně hovoří o někdejší slávě a významu hradu založeného Přemyslem Otakartem II. Expozice v hradních sálech vás určitě nezklamou. Jsou krátkou, ale intenzivní exkurzí do minulosti. Až se znovu dostanete do současnosti, vystoupejte na věž a z její plošiny poznáte, co je českomoravské pomezí. Polička (8,9): Co zde doporučuji ke zhlédnutí? Především do dnešních dnů dochované romantické městské hradby s 19 věžemi, jejichž základy se začaly budovat ve stejné době jako Svojanov. V délce 1 220 metrů obepínají celé historické jádro a jejich ochoz je místy přístupný veřejnosti. Na náměstí stojí jeden z nejkrásnějších mariánských sloupů v Čechách a barokní radnice s expozicemi městské galerie. Dominantu města tvoří kostel svatého Jakuba, v jehož věži se narodil a část svého dětství prožil hudební skladatel Bohuslav Martinů. Světnička ve věži je zpřístupněna. V Centru Bohuslava Martinů jsou pak otevřeny nové zábavné expozice věnované historii, hudbě, sklářství a životu a dílu Bohuslava Martinů. Nové Hrady (10): Malá obec ležící jihozápadně od Litomyšle s velkým a krásným zámkem, o kterém se říká, že je

16

„českým Versailles“. V současné době je v soukromých rukou a jeho majitelé se opravdu dobře starají nejen o historický odkaz, ale i o možnosti, které zámecký areál nabízí. Mimo jiné zde najdete i opravdu bohaté muzeum bicyklů, příjemnou restauraci, kongresové sály a vhodné prostory pro firemní nebo soukromé akce. Při přejezdech z místa na místo se na českomoravském pomezí budete pohybovat čistou a jen málo civilizačními problémy zasaženou přírodou. Nenechte si tedy ujít ani unikátní skalní areál: Toulovcovy maštale (11,12): Mezi pískovcovými skalami se můžete procházet nebo jezdit na kole, prolézat skalními stržemi a úzkými průchody, zdolávat prudká stoupání a srázy. A mít se! Máte na to k dispozici prostor o rozloze 1 083 hektarů. V těsné blízkosti najdete i dvě rozhledny – jedna nese jméno po Toulovcovi a druhá po krásné Terezce. Z jejího ochozu dohlédnete až do Proseče (13), do městečka, které proslulo výrobou dýmek. Malé muzeum v roubeném domě, kde působí i infocentrum, skrývá stovky exponátů – jedna dýmka krásnější než další fajfka. Navíc dvě místnosti v domku jsou upravené jako malé expozice ze života obyvatel města v předchozích stoletích. Vraclav (14-16): V nevelké obci, kde naše putování českomoravským pomezím končilo, se před tisícovkou let odehrála jedna z tragédií motivovaných bojem o moc – vyvraždění Vršovců. Ale nejen to. Před staletími byl u obce nalezen pramen léčivé vody, později zde vznikly jednoduché lázně s koupelnami – a na místě původní kaple, postavené u pramene, stojí od roku 1730 krásný barokní kostel. Dnes je sice odsvěcený, ale v jeho interiérech najdete působivé, mírně nadživotní dřevěné plastiky pocházející z poutní cesty na Hedeč u Králík. I když jejich autor není znám, i méně zkušené oko najde výtvarné odkazy na školu M. B. Brauna. Laco Kučera

www.vychodnicechy.info 6-7/2009

9

Pardubick˘ kraj

1

2

ATRAKTIVNÍ DOVOLENÁ NA CHRUDIMSKO-HLINECKU Zdá se vám to jako tvrzení mírnû „za vlasy pfiitaÏené“? Pokud ano, opravdu jste podlehli urãitému druhu klamu a omylu. I kdyÏ statistiky uÏ nûkolik let ukazují na to, Ïe Pardubick˘ kraj se potácí na úplném konci Ïebfiíãku náv‰tûvnosti, urãite to neznamená, Ïe by postrádal atraktivní památky, moÏnost aktivních proÏitkÛ a zajímav˘ch pfiírodních lokalit. Staãí se jen zastavit a vydat se cestami, které pfii prÛjezdech krajem bez pov‰imnutí pouze míjíme. Týden po dvoudenním pobytu na českomoravském pomezí nás opět na dvoudenní presstrip pozvaly město Chrudim a region Chrudimsko – Hlinecko. Tentokrát do míst, která proslula dlouhou historií, zajímavými památkami a chovem nádherných koní. Chrudim (1,2), městečko jak z čítanky. Z turistického hlediska bohužel už dlouho a neprávem zanedbávané nejen samotnými turisty, ale i cestovními kancelářemi. Vedení královského věnného města se proto pustilo do boje s malým zájmem turistické veřejnosti a s pověstí tranzitního města, kde je možné se zastavit, ale po hodině nebo dvou zase pokračovat dál. Náš pobyt v Chrudimi byl jedním z prvních bodů projektu, který má za cíl město Chrudim a region Chrudimsko – Hlinecko zpopularizovat. Z hotelu Bohemia, který jen tak mimochodem se může chlubit velice solidními služebami, jsme se prošli chrudimskými zákoutími. Až překvapivě krásně

4

10

6-7/2009

upravenými a poskytujícími neobvyklé a nečekaně atraktivní pohledy na město, jeho historii a obyvatele. Mlýnský náhon, na jehož konci se točí dřevěná kola dvou bývalých mlýnů, staré uličky se zákoutími hovořícími o někdejším významu a slávě města, Regionální muzeum, před nímž stojí socha významného rodáka – Rudolfa Ressla, jehož lodní šroub zásadně ovlivnil konstrukce lodí na celém světě, náměstí s monumentálním arciděkanským chrámem Nanebevzetí Panny Maria a sloupem Proměnění Páně – to je jen několik

3

míst, u nichž stojí za to se zastavit a navštívit je. Každopádně jsme poznali Chrudim jako město, kde je dobré se ubytovat a vydávat se na výlety: Do Slatiňan (3,4), které si vydobyly pověst jednoho z nejvýznamnějších center chovu krásných koní. Zámek na nízkém vršku ve městě je dnes atraktivním Hipologickým muzeem. Prohlídky jeho interiérů vás zavedou do dob, kdy zde Auerspergové pěstovali ušlechtilé koně i do dob profesora Bílka, zakladatele moderního chovu a šlechtitelských tradic východních Čech. Prohlídka zámeckých stájí nebo projížďka na sedlaném koni patří ke standardním službám. Za medovinou z Chrudimska, která se řadí k těm nejlepším v Česku. Nás na ni pozval a opravdu reprezentativní přehlídku a ochutnávku svých produktů připravil Martin Gregor. Medovina si nás okamžitě získala. Okusili jsme ji čistou i s příchutěmi mandlí, rozinek, pálivé papriky nebo konopí – pozor – opravdu bez jakýchkoliv omamných účinků – vyjma těch alkoholických. Takže se nám pak ještě dlouho dobře povídalo s místostarostou Chrudimi Romanem Málkem, starostou Slatiňan MVDr. Iva-

5

7

6

8

Polabí nem Jeníkem a místostrarostou Hlinska ing. Pavlem Šotolou. Betlém v Hlinsku (5-7) je jedním z nejhezčích skanzenů, které jsme v poslední době viděli. Stojí totiž uprostřed města a je vskutku původní. Relativně nedávno v některých roubených domečcích ještě bydleli jejich majitelé. Dnes do nich můžete vejít a s údivem si představovat, jak v tak malých prostorách dokázali lidé bydlet, vařit, jíst, pracovat, rodit a vychovávat děti. V místnostech sice nevelkých, ale nesmírně účelných a dokonce útulných. Dodnes se v nich vznáší něco jako zdejší génius loci, duch pospolitosti, soužití a pracovitosti. Veselý Kopec (8-12) je pokračováním hlineckého skanzenu. Většina objektů sem sice byla přenesena, ale to nic neubírána jeho atraktivitě. I když se nám počasí předvedlo ve všech podobách, které na hranici mezi Pardubickým krajem a krajem Vysočina ovládá, stihli jsme několik chvilek, kdy slunce ozářilo střechy, dvorky, náhony i zápraží domečků, domů, mlýnů a statků se všemi atributy, které k venkovskému způsobu života na Chrudimsko – Hlinecku odjakživa patřily. Včetně ukázek stloukání másla, pečenými „křesnými“ koláčky nebo ještě rozehřátými chlebovými pecemi či „černými“ kuchyněmi. Tím byl vyčerpán program našeho presstripu, nikoliv však regionu. Věříme, že si sami najdete náplň pobytu v tomto kouzelném, trošku opomíjeném koutu naší republiky, který se tak půvabně zvedá od labských rovin ke kopcům Vysočiny, a že brzy zjistíte, kolik krás se v něm skrývá. Laco Kučera

9

10

Zlat˘ pruh Polabí o.p.s., poté co zahájil v Podûbradech ãinnost informaãního centra, pfiipravil pro regionální zástupce turistick˘ch informaãních center a dal‰í profíky v oboru dvoudenní plavbu Polabím po Labi. A jak jinak, neÏ na palubû podûbradského parníãku.

Polabím na parníku po Labi

Přibližně třicítka pasažérů, mezi nimiž nechyběli ani hosté z Moravy, z Liberecka nebo severozápadních Čech, se 3. června nalodila na palubu parníku Král Jiří z Poděbrad. Krátce po vyplutí ředitel Zlatého pruhu Polabí o.p.s., Pavel Hlaváč, přivítal všechny účastníky a mezi nimi i starostu Poděbrad Josefa Ďurčanského. Ten stručně a výstižně pohovořil o lázeňství, golfu, o architektuře i kulturních tradicích města, které si dělá ambice stát se znovu vyhledávaným centrem relaxace, kulturních zážitků a turistiky obecně. Jako jedno z nejkrásnějších měst v Polabí má svoje šance. Cílem výpravy však bylo Polabí jako takové, města a vesnice, které jsou na řece pramenící v Krkonoších navléknuté jako korálky. Není tedy divu, že mezi hosty byl i PhDr. Michal Vávra, výkonný ředitel Svazku měst a obcí Krkonoše. Tedy z míst, odkud Labe přivádí své vody až do středních Čech, do zlatého pruhu Polabí. Využít Labe jako turistické osy mezi Krkonošemi, přes Český ráj až k soutoku s Vltavou je myšlenka odvážná, nikoliv však nereálná. Podél toku Labe jsou už nyní kilometry cyklotras, po splavných úsecích se plaví vodáci a v dolních partiích mohou plout i velké lodě. Desítky turisticky atraktivních míst a měst na březích Labe, to je další rozměr budoucnosti Polabí. Jedním z nich je nevelká obec Dobrovice, kde dodnes stojí cukrovar. Ing. Martin Kolář ze společnosti Cukrovary a lihovary TTD představil projekt Muzeum cukru Dobrovice. V současné době prochází budovy budoucího muzea náročnou rekonstrukcí, ale už brzy budou zpřístupněny. Než parník proplul pod krásnými nymburskými hradbami, se svými plány, jak podpořit turistiku, seznámili přítomné zástupci Kouřimi i Nymburka. Zážitkem pak bylo zastavení v Jezdecké škole Equus Kinsky v Hradišťku. Po návratu na palubu jsem cestou k Brandýsu nad Labem stačil vyslechnout ještě Vojtěcha Schlechtera z CzechTourism na téma Marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o DCR. Vzhledem k trvalému nedostatku času jsem se v Brandýse musel s celou společností rozloučit a oželet cestu na Mělník a další setkání se zajímavými místy a lidmi. Věřím ale, že v některém z dalších vydání se mi podaří do zlatého pruhu Polabí vrátit. - lk -

11

12

6-7/2009

11

JiÏní âechy

KUDY? SOLNOU ZLATOU STEZKOU!

Foto: Luděk Jánoš

Vedly a vedou cel˘m âeskem cesty, cestiãky, silnice i dálnice. OdjakÏiva se po nich pohybovali obchodníci a formani pfieváÏející zboÏí. Jedny vedly z v˘chodu na západ a jiné z jihu na sever. K tûm nejdÛleÏitûj‰ím urãitû patfií i ta, po níÏ byla do âech dopravována sÛl. Není tedy divu, Ïe brzy dostala jméno solná Zlatá stezka. Stihli jste její leto‰ní oslavy? Pokud ne, ty pfií‰tí si urãitû nenechejte ujít – v roce 2010 to bude rovn˘ch tisíc let, co si pfies ‰umavsk˘ hfibet prorazila cestu první karavana odváÏn˘ch muÏÛ s nákladem soli.

Zlatá stezka spojovala Čechy s Bavorskem, vedla tajemnými šumavskými hvozdy od alpských solných ložisek přes Pasov až do Prachatic a dál ku Praze nebo do podunajských teritorií. Po její trase se brzy začali usazovat lidé a tak kromě role obchodní spojnice sehrála i významnou úlohu při kolonizaci šumavské oblasti. Podobně jako na bavorské, tak i na české straně Šumavy se některé osady brzy rozrostly v samostatná města. A mezi nimi si stále významnější místo dobývaly Prachatice. V mělké kotlině, mezi lesy pokrytými kopci, položili první osadníci základy budoucích Prachatic někdy v polovině 12. století. O necelých sto let později už pod kopcem Libínem stály domy okolo čtvercového náměstí, bohatnoucí měšťané vybudovali radnici, věřící se pustili do stavby kostelů a všichni společně na obranu svou i příchozích karavan obehnali město pevnými kamennými hradbami s věžemi a bytelnými bránami. Poetické jméno dostaly Prachatice až v 16. století a jak praví kroniky, je odvozeno od bohatství, které městu obchod se solí přinášel. Sezona solných karavan začínala vždy s pozdním jarem, kdy se cesty přes šumavské průsmyky staly schůdnými, a končila s prvními podzimními plískanicemi. Během několika letních měsíců však byl provoz na cestě poměrně živý a každá karavana, která do Prachatic dorazila, byla významnou událostí. Na památku těch, kteří sůl ze Salzburgu do Prachatic přiváželi, se zde v roce 1969 odehrály první inscenované Slavnosti solné Zlaté stezky. Autorem

12

6-7/2009

scénáře byl slavný režisér Zdeněk Podskalský, který jim vtiskl svůj neodolatelný humor a lehkost. V dobách normalizace nebyly povoleny, ale prachatičtí na ně nezapomněli. Už ve druhém roce po „sametové revoluci“ se k této nádherné tradici vrátili a od té doby rok co rok vjíždí do města karavana soumarů obtěžkaných nákladem „bílého zlata“. Dny 26. a 27. června byly i letos až po okraj naplněné veselou zábavou, kvalitními kulturními programy, vystoupením středověkých komediantů, souboji rytířů a lapků, kozelci a veselými šprýmy šašků a kejklířů a vůbec všemi „freji“, jimiž se středověké obyvatelstvo tak rádo bavilo o jarmarcích… Už teď se těšíme na rok 2010, to se bude slavit tisíc let od doby, co si přes šumavský hřbet prorazila cestu první karavana odvážných mužů s nákladem soli. Kromě Prachatic se do oslav milénia solné Zlaté stezky zapojí i města Bad Reichenhall a Passau. Ale Prachatice jsou krásné, zajímavé a příjemné nejen o slavnostech. Než se sejde rok s rokem, přijeďte se do údolí, kterým protéká Živný potok, podívat. Bude se vám tu určitě líbit.

Informaãní centrum Velké námûstí 1, 383 01 Prachatice tel.: +420 388 607 574 [email protected] www.prachatice.cz

Brno Jakákoliv zmínka o brněnském závodním okruhu mi vždy připomene jednu sloku ze staré písničky Jaroslava Hutky: „... a brněnský kolo docela dřevěný, letos prohánělo motórky závodní. Dětičky mávaly Frantovi Šťastnýmu, na dráze spatřily samou šmouhu...“ Jako kdysi, i v roce 2009 je Brno Circuit, Automotodrom Brno Masarykův okruh místem, kde se po celou závodní sezonu scházejí stovky tisíc obdivovatelů rychlých kol, benzínových výparů a řevu silných strojů. Bylo tomu tak i na letošním květnovém Memoriálu Jaroslava Huleše, jednom ze závodních podniků předcházejících těm nejvýznamnějším mezinárodním letním motocyklovým a automobilovým akcím. I když nepatří mezi nejprestižnější závodní podniky, na startovním roštu i v boxech bylo před začátkem každého závodu živo. Týmy mechaniků se činily jako na Velké ceně, péče o stroje i ty, kdo je sedlají, byla vzorná. Jen na dráze pak už bojoval každý sám za sebe. A odehrávaly se souboje doslova líté. Nouze nebyla ani o havárie – naštěstí bez vážných zranění. Jen odřené kombinézy a znatelné šrámy na kapotážích svědčily o tom, kdo se blíže seznámil s povrchem závodní dráhy. Testovací jízdy byly na programu od čtvrtka 21. května 2009, ale ostré závody se jely až v sobotu 23. a v neděli 24. května. Znalci jednotlivých kategorií by teď ocenili uvedení kompletních startovních a výsledkových listin, ale pro nás laické obdivovatele odvahy mužů na rychlých strojích je nejlepším výsledkem akce, kterou tým Automotodromu Brno pod vedením ředitelky Mgr. Ivany Ullmanové předvádí každé léto. Vítězové závodů, většinou kluci sotva odrostlí školním lavicím, si pak s chutí, poté co z jejích rukou převzali poháry, zatrénovali i na stupních vítězů, jak co nejrychleji otevřít šampaňské a postříkat nejen soupeře, ale i neopatrně se přiblíživší fotografy a fanynky. Mezi těmi, kdo si na tři nejvyšší stupně pověstné „bedny“ vyskočili, nechyběli populární Karel Pešek na 125 GP, Jiří Brož na Superstock 600, Michal Filla a Ondřej Ježek jezdící Superstock 1000, znovu Jirka Brož na Supersportu a Jiří Dražák s Milošem Čihákem ve třídě Superbike.

ZÁVODY NA BRNĚNSKÉM OKRUHU Ovšem to hlavní, ty nejkrásnější brněnské závody nás teprve čekají. Pokud jste nestihli FIA WTCC MS cestovních automobilů a Memoriál Františka Šťastného na konci června, sejdeme se určitě na některém z prázdninových závodů: 24. – 26. 7. MS Superbiků – bezkonkurenčně nejoblíbenější motocyklový závod, jehož součástí je i MS Supersport, ME třídy Superstock 600 a Pohár FIM Superstock 1000 14. – 16. 8. Cardion ab Grand Prix ČR – nejslavnější brněnská Velká cena, součást seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů. Na krytých tribunách nebo travnatých svazích kolem dráhy můžete držet palce Lukáši Šemberovi, Michalu Práškovi a Andree Touškové na stopětadvacítkách, Lukáši Peškovi a Karlu Abrahámovi v poli dvěstěpadesátek a nakonec obdivovat, s jakou bravurou krotí drifty světová elita třídy Moto GP. Poté, co předvedli Rossi s Lorenzem při strhujícím závěru Velké ceny Katalánska, se na GP ČR do Brna můžeme jen těšit. 4. – 6. 9. Ferrari Racing Days – přijďte zhlédnout krásná auta se vzrušující pověstí, která se na okruhu předvedou v plné parádě. I když formule 1 na brněnském okruhu závodit nemohou, přeci jen se letos po jeho dráze projedou legendy, v nichž startoval Schumacher nebo Lauda. A jedna lahůdka na konec, Ferrari Racing Day se zúčastní i Felipe Massa. 18. – 20. 9. Podzimní cena Masarykova okruhu 16. – 17. 10. Epilog

V říjnu skončí sezona závodů, ale nikoliv však možnost Automotodrom Brno navštívit. Třeba si zde uspořádat firemní akci, golfový turnaj se svými obchodními partnery nebo malé soukromé jízdy v sedle vlastních motorek či za volantem vlastních aut. Laco Kučera

Automotodrom Brno, a.s., P.O.Box 1, 641 00 Brno tel.: +420 546 123 324, fax: +420 546 123 325, www.brno-circuit.com, www.automotodrombrno.cz 6-7/2009

13

Vinafiská turistika

FESTIVAL OTEV¤EN¯CH SKLEPÒ Po nesporném úspûchu jarní ãásti Festivalu otevfien˘ch sklepÛ na Velkopavlovicku se o víkendu 20. a 21. ãervna 2009 odehrál letní díl. Jak uÏ jsme vás s pfiedstihem informovali, bylo to na PodluÏí. V nejjiÏnûj‰í ãásti slovácké vinafiské podoblasti. Vinafii z pûti vinafisk˘ch obcí se zapojili do projektu, o jehoÏ atraktivnosti nemohli pochybovat ani nejvût‰í ‰karohlídové a pesimisté. A uÏ vÛbec ne ti, ktefií se za víneãkem na PodluÏí vypravili.

Vinaři z Moravské Nové Vsi, Kostic, Poddvorova, Mikulčic a Prušánek otevřeli své sklepy, připravili kolekce vín, aby přivítali ty, kteří nelitovali strávit dva dny s vínem na Podluží. Ubytovací kapacity přímo u vinařů, mnohdy rovnou nad starými sklepy, byly obsazeny prakticky do posledního místa. Není také divu. Kdo se zúčastnil festivalu na jaře, na jeho letním pokračování nemohl chybět. I když se v sobotu ráno počasí trochu mračilo, na pohodě a dobré náladě to nic neubralo. Dopravu mezi obcemi zajišťovalo několik autobusů. Už od výchozího bodu v Moravské Nové Vsi jsme absolvovali návštěvu prvních sklepů se skupinou turistů z Karlových Varů, mezi nimiž byl i majitel vinotéky, který si na Podluží přijel vybrat nová vína. V Kosticích jsme se sešli zase s partou mladíků z Bratislavy, kteří, jak sami uvedli: „...rádi jsme přijeli ochutnat, co dobrého se skrývá v moravských sklepích...“ Nad skleničkami jsme pak vedli více i méně poučené diskuze o všem, co se vína týká. Tedy i o rozlohách, na kterých je ten či onen vinař pěstuje, a o množství, které vyprodukuje. Většinou se jednalo o vinaře hospodařící na jednom až pěti hek-

14

6-7/2009

starším sklepem v Kosticích. Po zásadní rekonstrukci dnes může pohostit návštěvníky krásným posezením v zahradním altánu a co nevidět budou hotové i dva pokoje pro hosty. U Trčků jsme okusili vynikající Veltlínské zelené, Zweigeltrebe i Dornfelder v mimořádně příjemném a pohostinném prostředí. Už dnes se těšíme na Hibernal, který se na jejich vinném lístku objeví za tři roky jako produkce z nově vysazených hlav. Podobně tomu bylo i ve Vinařství Blažek.

tarech. Nicméně kvalita jejich vín si nezadala s víny zvučných jmen. Jen množství bylo nepoměrně menší. Ale vždy dostatečně velké na to, abychom si prakticky všichni mohli nakoupit, co nám chutnalo. Vinař Jaroslav Tuček nám nabídl svěží a krásné Svatovavřinecké rosé, Chardonnay, ale v jeho sklepě leží i slámové a ledové. Vinařství Zdeňka Uhra nemá dlouhou tradici – jako firma bylo založeno v roce 2008, ale už v sedmdesátých letech minulého století koupil „měřicu“ vinohradu s nej-

Podzimní část festivalu je připravena na 19. a 20. září 2009 a odehraje se ve vinných sklepích pod Pálavou jako Otevřené sklepy, řemesla a kumšt na Mikulovsku. Vyčerpávající informace získáte na perfektně zpracovaném webu:

www.otevrenesklepy.cz TRAVEL profi je mediálním partnerem Festivalu otevřených sklepů.

BaÈÛv kanál Oslavit sedmdesátku, to vždy stojí za to. V přístavišti Výklopník se jeho provozovatel, pan Zdeněk Fojtík, připravil na oslavy opravdu výborně. Zelený trávník areálu se stal improvizovaným jevištěm i hledištěm, ostrůvek za dřevěnou lávkou obsadili vodáci se stany, aby měli co nejblíž k velkému rožni se selátkem. My ostatní jsme se pohybovali po celém areálu podle libosti. Svatý Petr šetřil sluníčkem, ale nám to vůbec nevadilo a u dřevěných stolů přímo v přírodě bylo velmi příjemně. Poslouchali jsme melodickou cimbálovou muziku a kdo chtěl a uměl, vesele si i zazpíval. Ze dvou rožňů při tom do daleka voněla uzená a grilovaná žebírka a šikovní mládenci zkušeně odkrajovali

Nejdel‰í a nejznámûj‰í umûle vytvofiená moravská vodní cesta – BaÈÛv kanál – zaãala psát svoji historii 2. prosince 1938. Ov‰em plného provozu se doãkala aÏ v prÛbûhu roku následujícího, kdy bylo nedaleko Sudomûfiic vybudováno unikátní technické zafiízení na vyklápûní vagónÛ naloÏen˘ch lignitem do nákladních lodí – V˘klopník.

V¯KLOPNÍK OSLAVIL SEDMDESÁTKU opravdu poctivé porce z rožněného selete. Někdo si pochutnal na kýtě, jiný na řízku z panenky a opravdoví fajnšmekři si řekli o grilovaný ovárek. Zkrátka, dobrot jak na Slovácku. A jak praví stará moravská moudrost, po dobrém, a dlužno podotknout i trochu tučném jídle, je zdravé požít i něco „medicíny“. Pravé slovácké slivovice nebo oskerušovice, jejíž spotřebu pečlivě hlídal pan Standa Kolářík. Mimo jiné i výrobce dokonalých strojů na skvěle rožněné maso. O všechno bylo postaráno, vše fungovalo bez front a čekání, všichni se dobře bavili a užívali si služeb, které na Výklopníku nabízejí po celou letní sezonu. Kdo měl chuť, mohl nasednout na některou z motorových lodiček a projet se po Baťově kanále proti proudu až k nejbližšímu zdymadlu nebo po proudu na návštěvu ke slovenským sousedům do Skalice. Trpěl-li kdo obavami, zda dokáže zvládnout roli námořníka, mohl se v pohodlí a bezpečně nechat svézt na výletní lodi. Jistou rukou vedl mladý kapitán své plavidlo kolem hraničního kamene a oválné cedule s nápisem Česká republika. Bez celníků a pohraniční stráže, jak už jsme si dokázali zvyknout. Vpodvečer, kdy se nebe vyjasnilo, zájemci vystoupali na střechu výklopníku,

aby se rozhlédli po jižní části Slovácka, přehlédli jako stůl rovná pole zdobená tu a tam kudrnatými lesíky, mezi nimiž zvedají věže vesnické kostelíky, a v modravém oparu se potěšili pohledem na vysoké vlny Bílých Karpat. Komu by se to nelíbilo? Nejen pro krásu krajiny jsme se na oslavě sedmdesátky Výklopníku potkali s partou vodymilovných turistů, kteří neváhali a dorazili až z Liberce. Ale i proto, že celý Baťák, jeho sedmnáct přístavů a přístavišť a samozřejmě mezi nimi i Výklopník, si už dávno získaly srdce desítek tisíc turistů, kteří se sem rádi vracejí. Stejně jako my. Laco Kučera

www.vyklopnik.cz 6-7/2009

15

Slovácko

SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEV¤EN¯CH PAMÁTEK Uherské Hradi‰tû láká náv‰tûvníky na 12. a 13. záfií Vítejte v kraji lahodného vína, folkloru, lidov˘ch tradic, fiemeslného umu, radosti a dobr˘ch lidí. V kraji, kde fieka Morava pomalu plyne krajinou, dává jí své bohatství a jiskru Ïivota. Slovácké slavnosti vína a otevfien˘ch památek jsou jedineãnou akcí, kde se po dva záfiijové dny snoubí temperament lidov˘ch tradic, kultury, pestrost slováck˘ch krojÛ, muziky, Ïivelnosti a spontánní atmosféry. Královské mûsto Uherské Hradi‰tû – srdce Slovácka – nabízí neopakovateln˘ záÏitek a ochutnávku slováckého folkloru v duchu vinafisk˘ch tradic a moravsk˘ch písní.

PfiedbûÏn˘ program slavností sobota 12. září 2009

V současné době vrcholí přípravy na sedmý ročník Slováckých slavností vína a otevřených památek. „Z vinohradu do Hradiště“ – to je hlavní motiv letošních slavností, jejichž začátek bude patřit již tradičně Vinohradské ulici v Mařaticích a slavnostnímu průvodu, který odstartuje v sobotu ráno. V jeho čele budou soustředěni krojovaní ze spolupořádajících mikroregionů Staroměstsko, Buchlov, Dolní Poolšaví, Za Moravú, Východní Slovácko, Ostrožsko a Bílé Karpaty, z města Uherský Brod a také z partnerských měst. Z novinek můžeme prozradit, že se v průvodu představí vždy alespoň jeden „vzorový krojový pár“ reprezentující zúčastněné mikroregiony, města a obce. Lahůdkou pro návštěvníky bude také velký jarmark lidových řemesel doprovázený ukázkami mistrovské práce lidových řemeslníků a celý sobotní večer. Po skončení hlavního pořadu u Slovácké búdy dostanou návštěvníci možnost poznat nejen tradiční vinné sklepy, ale i uherskohradišťská zákoutí a vinárny přímo v centru města Uherského Hradiště. Noc bude věnována degustaci regionálních vín, lidové písni a cimbálovým muzikám. I v letošním roce nás čeká večerní putování za vínem Vinohradskou ulicí, které kromě otevřených sklepů nabídne i další zajímavosti a lákavá představení. Za povšimnutí stojí rovněž rozšíření nedělního koštu o přehlídku šampiónů jednotlivých výstav vín z celého regionu Slovácko. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou důstojnou prezentací kulturního, vinařského i kulinářského dědictví, které se na Slovácku udržuje. Je to svátek lidových tradic, vína, nádherných krojů i historických památek. Chcete-li potkat lidi v krásně vyšívaných krojích, slyšet lidové písničky s cimbálovkami, nechat si na každém rohu nalít burčák či dobré vínko, přijeďte na Slovácko do královského města Uherské Hradiště.

Mûstské informaãní centrum Masarykovo námûstí 21, 686 01 Uherské Hradi‰tû tel: +420 572 525 525-6, www.uherske-hradiste.cz Mûsto Uherské Hradi‰tû Masarykovo námûstí 19, 686 70 Uherské Hradi‰tû tel: +420 572 525 111, www.mesto-uh.cz

16

6-7/2009

8.00-17.00 Hradišťský jarmark na Masarykově náměstí 8.00-17.00 Vinný stan na Masarykově náměstí 9.00 Slavnostní krojovaný průvod 10.00-17.00 Den otevřených památek regionu Slovácko 10.00-17.00 Prezentace lidových řemesel u galerie Slováckého muzea 12.30-16.00 Prezentace mikroregionů na stanovištích v městských památkových areálech 11.30-16.00 Program pro děti 11.30-16.00 Pořady na nábřeží řeky Moravy – plavba lodí po řece Moravě a Baťově kanále, vystoupení country, folkových a jazzových skupin.Rybí speciality v přístavu 12.00-15.00 Slovácký guláš – guláš s následným koštem 14.00-17.00 Přehlídka dechových hudeb „Slovácká křídlovka“ – představí se dechové hudby nominované jednotlivými mikroregiony. Program moderuje Antonín Pernička (restaurace Koruna) 13.00-15.00 Dobrý den po celý den – soutěže pro děti s DDK 13.00-15.00 Pořad „Naši nejmenší“ – u Slovácké búdy vystoupí dětské soubory 16.00-18.00 „Ve vinohradu“ – komponovaný pořad folklorní generace 16.30 Mužské pěvecké sbory Slovácka vystoupí na Masarykově náměstí v pořadu Zpívání u cimbálu 19.00 Za vínem Vinohradskou ulicí (vinné sklepy Mařatic) 19.00 Večerní pořady s posezením u cimbálu v uherskohradišťských vinných sklepech a městských zákoutích 20.00 Lidová veselice s dechovou hudbou Bojané ve velkém sále Klubu kultury

neděle 13. září 2009 9.30-13.00 Výstava vín – představí se asi 300 vzorků bílého a červeného vína a ty nejlepší budou oceněny titulem „Šampion Slováckých slavností vína 2009“ 14.00 Koncert skupiny Hradišťan ve Františkánském kláštere

Úplný a aktuální program slavností naleznete na

www.slavnostivinauh.cz

O Zlínu se právem fiíká, Ïe je mûstem zelenû. V˘bornû udrÏovan˘ mûstsk˘ park se táhne od Domu umûní takzvan˘m Gahurov˘m prospektem aÏ do centra metropole a dále k fiece Dfievnici. Typická baÈovská architektura umoÏÀuje i mûstsk˘m ãástem, které k centru bezprostfiednû pfiiléhají, vytvofiit upravené zelené plochy. Dokonce i velkou ãást sídli‰tû JiÏní Svahy zabírá mûstská zeleÀ – ve zdej‰ím centrálním parku tráví voln˘ ãas lidé v‰ech generací. A tak nalézt ve Zlínû místo k relaxaci, klidnému pfiem˘‰lení ãi aktivnímu odpoãinku, je velmi snadné.

ZLÍN

- MùSTO ZELENù A AKTIVNÍHO ODPOâINKU

Sportovci, rodiny s dětmi, ale také senioři ze Zlína i z řad návštěvníků města, hojně a rádi navštěvují Stezku zdraví pod Tlustou horou. Součástí sportovně přírodního areálu jsou trasy na běh, soustava dřevěných nářadí, cyklostezka, doplňkové dřevěné stavby v jádrovém území areálu, visutá lanová lávka přes blízký terénní žleb. V „jádrovém území„ u altánu je dále umístěno pět stanovišť s pestrou paletou cvičebních prvků na procvičení a posilování a také několik hracích prvků pro děti. Rovněž areál turistických a cyklistických tras nad městskou částí Lazy, jehož dominantou je altán U spáleného dubu, patří k vyhledávaným zlínským lokalitám. Návštěvníci mají podél stezek k dispozici lavičky, odpočívadla a informační tabule, které ty, co to zajímá, seznamují s místním ornitologickým průzkumem či se způsoby hospodaření v lese. Stavby vyrobené ze dřeva mají přírodní charakter a zapadají perfektně do krajiny. Město Zlín a jeho okolí nabízí řadu možností pro aktivní trávení volného času. Lesy obklopující údolí kolem řeky Dřevnice jsou vhodné pro pěší i cykloturisty. V létě je v provozu řada veřejných koupališť, lidé zde najdou hřiště pro míčové sporty, tenisové areály či golfový klub. Ve východní části města, nazvané Bartošova čtvrť, se nachází nejnovější městský sportovní areál s halou pro míčové sporty, koupalištěm a venkovními hřišti. K dispozici je zde turistická ubytovna s kapacitou asi padesáti lůžek. Koupaliště s názvem „Zelené“ nabízí návštěvníkům řadu atrakcí, jako například tobogán, dvě skluzavky,

dětský bazén a relaxační bazén. V jeho bezprostředním sousedství byla zřízena dvě hřiště pro vyznavače plážového volejbalu. Na koupaliště pak navazuje areál dalších univerzálních hřišť s umělým povrchem vhodných pro házenou, košíkovou, volejbal a tenis, atletický ovál a betonová plocha pro skateboard. Cykloturistům a milovníkům jízdy na kolečkových bruslích nabízí Zlín několik kilometrů kvalitních cyklostezek a cyklotras. Cyklisté mají spojení se zoologickou zahradou Lešná, druhá cyklostezka vede ze sídliště Bartošova čtvrť podél řeky Dřevnice do Příluku a dál do Lužkovic, cyklotrasou byl také propojen střed města s místní částí Prštné. Pro lepší orientaci cykloturistů vydalo město Zlín cykloturistickou mapu Zlína a okolí, která je v prodeji v Městském informačním a turistickém středisku. Text a foto: Statutární město Zlín

Mûstské informaãní a turistické stfiedisko námûstí Míru 12, 761 40 Zlín tel.: +420 577 630 222, 577 630 270 fax: +420 577 630 274 e-mail: [email protected]

www.zlin.eu 6-7/2009

17

Jeden za osmnáct, druh˘ bez dvou za dvacet V posledních červnových dnech rozvířil hladiny českého turistického rybníka otevřený střet bývalého a současného hejtmana Středočeského kraje, Petra Bendla a Davida Ratha. Jádrem pudla se stalo přibližně osm milionů korun, které se budou muset vrátit do Bruselu poté, co hejtman Rath a vedení Středočeského kraje rozhodli o likvidaci Středočeské turistické a informační služby (STIS) a o vytvoření jiné, nové organizace. Dvě tiskové konference 22. června a následné přestřelky v médiích, televize nevyjímaje, byly následně různými komentátory různě hodnoceny, různě kvalifikovány a byly z nich konstruovány i různé závěry. I když se jednalo o problém dotýkající se

současného stavu a dalšího rozvoje cestovního ruchu v kraji, dokázali oba protagonisté velice rychle veškeré snahy o věcnou argumentaci a průkazné doložení svých tvrzení proměnit v jakousi prachpodivnou snahu o „one man show“. To jediné, co se z diskusí – pokud se jejich mediálním duelům ještě dá tak říkat – vždy velice rychle a zcela vytratilo, byl cestovní ruch a jeho další perspektivy. Bez ohledu na to, co se ve středních Čechách do současnosti podařilo nebo nepodařilo pro turistiku udělat, bez ohledu, zda obce, města nebo regionální organizace dokončí práce, které započaly, bez ohledu na to, jaký obrázek si o celých středních Čechách už nyní dělá potencionální turista, si oba pánové nevybíravým způsobem vyřizují osobní politické účty. Docela se bojím, že i když se podaří dokončit avizované opravy informačního centra Středočeského kraje v Husově ulici v Praze, i když se podaří přesunout celou agendu STIS z Říčan do Kutné Hory, bude přinejmenším dlouhé měsíce trvat, než se vyřeší technické a personální otázky, než činnost STIS znovu nabude normálních obrátek a než bude celá mašinérie schop na opět fungovat navenek s efekty, které se od ní čekají. Slova hejtmana Ratha, že už nyní se připravují propagační aktivity

do velkých médií, jako např. CNN, bych bral s rezervou. Kdo připravuje podklady? Jak kvalitní reklamní a propagační materiály je možné v tomto stavu dát dohromady? Existuje alespoň zárodek týmu, který by byl schopen překlenout rozbouřené středočeské vody, vymyslet a především prosadit a až do realizace a zveřejnění dovést něco, co by se propagaci alespoň podobalo? Nehrozí nebezpečí, že složitá situace v kraji a naprosto antagonistické vztahy mezi dvěma hlavními politickými rivaly v podstatě nedovolí realizaci čehokoliv? Proč se po všem, co jsme už viděli a zažili, stal rukojmím středočeských krajských politiků i cestovní ruch? Obor, od kterého si už dlouhá léta všichni slibujeme, že začne přinášet žádoucí efekty. A nakonec – co tak strašného se ve Středočeském kraji děje? Vždyť v ostatních krajích dokáží bývalí i současní hejtmani a náměstci docela klidně zasednout za stůl a mluvit spolu o smysluplné, realistické a hlavně efektivní spolupráci. Laco Kučera



Moravskoslezsk˘ kraj se prezentoval v Praze Některé regiony Moravskoslezského kraje obsadily ve dnech 12. – 18. června 2009 Informační centrum CzechTourism na Staroměstském náměstí v Praze, aby se prostřednictvím svých zástupců prezentovaly jejím obyvatelům i návštěvníkům. Za všechny alespoň stručná informace, jak se představilo Poodří a Bruntálsko.

Každý, kdo se zastavil na chodníku před infocentrem, aby alespoň na chvilku zahlédl vystoupení dvou tanečních párů v tradičních svátečních hornických uniformách, byl počastován skleničkou „hornického praporu“ (to je přiměřená porce „zelené“ na dno a přiměřená porce fernetu nahoru; pozor, nesmí se smíchat a pije se na ex. Teprve potom je

18

6-7/2009

barevná kombinace ve správném pořadí: hnědá – uhlí, se ocitne dole a zelená – tráva, nahoře). Zasloužený obdiv sklízel i řezbář František Nedomlel, autor křížové cesty v Bruntále, o níž jsme psali před časem. Se svými dláty a paličkami přímo na místě tvořil velký portrét paní Olgy Havlové. To vše bylo pečlivě řízeno pány Oldou Usvaldem

z regionu Poodří a Slávkem Rauschem z Bruntálu. A kdo nakonec ještě ochutnal regionální produkt z Moravského Kravařska, pravou a nefalšovanou „Příborskou šiflu“, určitě neodolá a do kraje Moravanů a Slezanů se co nevidět vydá. www.kr-moravskoslezsky.cz www.region-poodri.cz, www.bruntalsko.cz

Polsko

Jen pár kilometrÛ za na‰í severní hranicí, v jiÏní ãásti Dolního Slezska v regionu Klodzko, leÏí hned nûkolik mûsteãek, které mají v názvu slovo „zdrój“. PfieloÏeno do ãe‰tiny – „láznû“. Mezi jin˘mi si po cestû vedoucí od Náchoda k Wroclawi nemÛÏete nev‰imnout smûrové tabule upozorÀují na odboãku smûrem na Polanicu-Zdrój.

POEZIE MùSTEâKA POLANICA-ZDRÓJ Z hraničního přechodu Náchod vede silnice, něco kolem třiceti kilometrů, mezi lesy, údolím říčky Dušnické Bystřice (Bystrzyca Dusznicka), která skáče přes kameny a proplétá se mezi kořeny smrků, aby se posléze zklidnila v korytě a pod můstky v Polanicy-Zdróju. V lázeňském městečku, které na nás dýchlo uklidňující a pohodovou atmosférou, jsme prožili sice jen několik hodin, ale odvezli jsme si dojmy, které nás sem dozajista zase brzy vrátí. Přidejte se k nám a vydejte se na procházku městečkem, jehož ulice, kolonáda i parky vypadají jako čerstvě umyté, učesané a oblečené do svátečního. Lidé zde nikam nespěchají. Snad proto,

že to nikam není daleko. Lázeňské centrum Polanice tvoří pěší zóna po obou stranách řeky, jejíž břehy spojuje několik můstků pouze pro chodce. V letních, prohřátých dnech se z ukrytých zdrojů několikrát za den – podle potřeby – rozstříknou nad hladinu malé fontány. V jejich vodní tříšti okamžitě začnou skotačit vrabci i jinak důstojní holubi. Procházejícím jemná vodní mlha pohladí tváře a na vlasech půvabných dívek zanechá zdání jemně hedvábné mlhy. Zachtělo se vám do parku? Pak máte před sebou program na několik hodin. Od velkého lázeňského domu Wielka Pieniawa postaveného v roce 1904 projdete kolonádou jen o několik let mladší a pak se vydáte do velmi mírného svahu až k pomníku Adama Mickiewicza a můžete se procházet ve stínu stromů, přes jejichž koruny slunce na zem maluje fantastické obrazce. Po procházce určitě přijde vhod některá z restaurací nebo kaváren, jejichž barevné slunečníky a pergoly zvou do příjemného stínu. Dobrá káva, limonády všech barev, pivo Zywiec a Tyskie, zmrzliny vanilkové,

čokoládové a ovocné – co hrdlo ráčí. Je libo něco ostřejšího? Bohatě zásobené bary nezklamou ani náročné labužníky. Pokud se vám poklidná atmosféra a nálada lázeňského města zdá málo aktivní, můžete zajít třeba na nedalekou Góralku na umělou sáňkařskou dráhu, nebo nasednout na kolo a vydat se po značených cyklostezkách a turistických chodníčcích. Zajímavostí, které na vás v okolí Polanice čekají, je mnoho. Zastavte se třeba na zámku Międzylesie, v Bystrzycy Kłodzkiej, projeďte Góry Bystrzyckie (Bystřické hory), prohlédněte si Duszniki-Zdrój, nechejte se zlákat mezi bizarní skalní útvary Bludných skal v Górach Stolowych. V tradičním poutním městě Wambierzyce si prohlédněte baziliku a slavnou Kalvárii a vraťte se zpět do Polanice. V některém z penzionů, hotelů, hotýlků nebo lázeňských domů se pohodlně ubytujte a užívejte si toho, co už mnohé české lázně ztratily. Pokud vás – ať už jste turisté, provozujete cestovní kancelář nebo jste novináři píšící o turistice – informace o polském lázeňském městečku zaujala, můžete se těšit na podzimní workshop, který chystá městský úřad v PolanicyZdróju a TRAVEL profi bude jeho mediálním partnerem. Máte-li už nyní zájem se o městečku a workshopu plánovaném na přelom září a října 2009 dozvědět víc, obraťte se na naši redakci nebo na uvedenou adresu. Laco Kučera

Biuro Promocji Miasta i Informacji Turystycznej ul. Zdrojowa 13, 57-320 Polanica-Zdrój tel./fax: +48 748 682 444, 748 681 301 [email protected], www.polanica.pl 6-7/2009

19

Polsko

NùKOLIK TIPÒ JAK SI UÎÍT WROCLAW Je pfiirozené, Ïe turisté pfiijíÏdûjící do cizí zemû a cizího mûsta, se ãasto zajímají i o historické souvislosti. Pokud se jim podafií objevit vazby mezi nav‰tíven˘m místem a svou vlastí, mohou proÏít daleko intenzivnûji v‰echno, co se jim nabízí. Dojem, Ïe mohou sami hledat stopy pfiedkÛ ze své zemû v místech, kde oni sami tráví dovolenou, ãasto zanechá hluboké stopy a stává se inspirací k opakovan˘m náv‰tûvám. Wroclaw, třetí největší město Polska a hlavní město Dolnoslezského vojvodství, je pro mnohé Evropany místem, kde mohou hledat svědectví historie. Dávno před tím, než se začaly psát první kroniky, stávala na brodu přes Odru osada využívající poměrně živého pohybu pradávných obchodních karavan mířících ze západu na východ a od Baltu až k Černému moři. V polovině 10. století bylo Slezsko pod nadvládou českých knížat. Právě v této době se budoucí slezské metropoli dostalo jména Vratislav. Koncem desátého století se vrátila do rukou polských knížat a v roce 1000 za Boleslava Chrabrého zde bylo ustanoveno biskupství. Později ovládli Vratislav Piastovci Slezští – nová větev slavného polského šlechtického rodu. Od 12. století prožívala dramatické doby. Německé kolonisty vystřídali čeští Lucemburkové, po nich přišli Habsburkové a osvícený Leopold I. založil Vratislavskou univerzitu s jezuit-

20

6-7/2009

skou kolejí. V roce 1741 ovládli město Prusové, pak přišel Napoleon. Až devatenácté století přivedlo město k prosperitě správního a průmyslového centra celého Slezska. V roce 1842 byla do města přivedena železná dráha, o 35 let později začaly vratislavskými ulicemi jezdit první tramvaje tažené koňmi a o několik desítek let později se město dočkalo i elektrického osvětlení. Moderní doba – dvacáté století – přinesla celé Evropě dvě světové války, několik diktatur a nakonec i návrat k demokracii. Vratislav, Breslau, Wroclaw prošla všemi historickými úskalími, někdy snadněji, jindy se zlými šrámy. Jako třeba po druhé světové válce, kdy bylo třeba téměř celé město, jeho vznešené chrámy, krásné paláce i slavnou univerzitu znovu postavit. Na dvanácti ostrovech, na starých základech tak vyrostla nová Wroclaw. Posledních deset let 20. a první roky 21. století, po pádu železné opony a od

rozpadu sovětského bloku, přinesly do Wroclawi novou kulturní a ekonomickou vlnu. Mnoho se ve městě nad Odrou změnilo. Fasády domů v centru i na periferii ožily novými barvami, ulice se staly veselejšími, restaurace doslova hýří nabídkami místních specialit i exotických pochoutek a historické uličky ožívají novými atrakcemi.

Wroclaw Jatki – tak se jmenuje krátká a úzká ulička v historickém jádru Wroclawi. I v našich městech jsou podobné uličky, jen jim říkáme „masné krámy“. V těch wroclawských se už dávno maso neprodává. Z výkladních skříní místo šunky, kotlet nebo chutných uzenin procházející lákají obrazy, keramika nebo šperky, zkrátka umění. Z „masných krá-

mů“ je dnes ulička galerií. Sice stále nese jméno „Jatki“, ale její původní určení už připomíná jen skupinka bronzových plastik drobného domácího zvířectva, které zde stojí na památku všech, ze kterých byly vyrobeny jitrnice, jelita, řízky a jiné dobroty. Při návštěvě Wroclawi se vyplatí navštívit Turistické informační centrum – Centrum Informacji Turystycznej. Najdete je na Rynku přímo proti nepřehlédnutelné budově radnice. Kromě jiných praktických informací si zde můžete zajistit i prohlídku unikátní auly Wroclawské univerzity. Slavnostní sál, ve kterém se dlouhou řadu generací předávají absolventům akademické diplomy, vás oslní svou důstojností a bohatou výzdobou. Plastiky mezi okny i v průčelí sálu znázorňují nejen vědní obory, ale nevyhýbají se ani špatným lidským vlastnostem, jako je malost a hloupost. Na fotografiích zavěšených na chodbách můžete vidět, jaké ruiny z ní zbyly poté, co se Wroclaw v roce 1945, těsně před koncem války, stala německým „Festung Breslau“. V poválečných desetiletích povstala Wroclaw z trosek. Do původního stavu byly opraveny a často znovu postaveny kostely i chrámy, na nichž dnes nepoznáte, která část je původní a kterou bylo nutné vybudovat. Z trosek byly pečlivě vybrány všechny použitelné původní cihly a nové byly vyrobeny tak, že jsou k nerozeznání. Mobiliář kostelů i vzácná díla většinou jako zázrakem přežila válečné hrůzy a tak se třeba na největším wroclawském Tumském ostrově můžete dnes obdivovat církevním památkám nebývalé krásy.

Dispozice města mezi mnoha rameny Odry, ostrovy a jejich přírodní podmínky dovolily zbudovat přímo ve městě rozlehlé parky a zelené plochy a mezi nimi i nádhernou Botanickou zahradu a Japonskou zahradu. Ta se rozkládá nedaleko jedné z moderních dominant města – Hali Stulecia. Doporučujeme návštěvu Japonské zahrady za pozdního večera a za umělého osvětlení. Krása umě stříhaných a tvarovaných keřů a stromů i pověstná japonská výtvarná důmyslnost potom dostane úplně nové dimenze.

Pokud budete mít Halu Stulecia na dohled, nemůžeme znovu nepřipomenout jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí, výstavu „Europa – to nasza historia“, která je veřejnosti přístupná až do 5. srpna.

Po návratu do centra města, na historický Rynek, doporučujeme malou procházku na nevelké náměstí plné krásných květin. Kdysi se zde obchodovalo se solí, ale dnes od časného rána do pozdní noci připomíná rozkvetlou zahradu vonící růžemi, gladiolami a tisícovkami nádherně barevných kytic. Ostatně jako celá Wroclaw. Laco Kučera, foto: město Wroclaw

Centrum Informacji Turystycznej Rynek 14, 50 – 101 Wroclaw tel.: +48 713 443 111 [email protected], www.wroclaw.pl

6-7/2009

21

Polsko

MùSTO LODÎ S MAGICKOU P¤ITAÎLIVOSTÍ Je‰tû pfied dvûma roky bychom jen tûÏko hledali dostatek informací, pokud bychom chtûli odpovûdût na otázku, co víme o polské LodÏi. Vûfiím, Ïe mnozí z vás by se uÏ dnes na nedostatek informací nemuseli vymlouvat. Mûsto se pravidelnû objevuje na ãeském turistickém trhu, nepfiehlédnutelnû se prezentuje na velk˘ch veletrzích cestovního ruchu a také v na‰em ãasopise uÏ má svoje pevné místo. Nyní, na zaãátku prázdnin, vám pfiiná‰íme pozvánku do pohostinného a pohfiíchu zajímavého mûsta, kde urãitû nebudete trpût nedostatkem pfiíleÏitostí jak se bavit, co proÏít, vidût a aktivnû si odpoãinout. Lodž – správní, kulturní a společenské centrum Lodžského vojvodství – je jedním z typických příkladů nabídky dovolené mimo přelidněná letoviska, která ani nijak dramaticky nezatíží rodinný rozpočet. Nabízí vám jak atraktivní městskou turistiku s bohatým programem, tak čistou a civilizací jen minimálně narušenou přírodu v okolí pro vaše výlety. Abyste si nezapomněli Lodž zařadit do svého turistického kalendáře, přinášíme malou rekapitulaci toho nejzajímavějšího. Opravdu na své si zde přijdou milovníci historie, architektury, technických památek, slavných osobností, mezi nimiž nechybí podnikaví a pracovití Češi. Kdysi průmyslové, textilní město se během posledních dvaceti let změnilo k nepoznání. Téměř dva kilometry dlouhá ulice Piotrkowska je výkladní skříní celé Lodže. Bývalé továrny nechátrají, ale mění se v hotely, muzea a galerie, v domech bohatých měšťanů a podnikatelů z 19. a počátku 20. století kypí životem restaurace a kavárny s originálními designérskými kreacemi. V honosných sálech Paláce rodiny Poznańskich najdete Muzeum historie města Lodž. V jedné jeho části pak i expozici o životě geniálního klavíristy Artura Rubinsteina. Bývalá továrna Izraela Poznańskiego se změnila v populární centrum nákupů a zábavy – „Manufakturu“, a v jedné z jeho reprezentativních vil je umístěna Akademie múzických umění. Bílá fabrika, kterou postavil Ludwik Geyer,

22

6-7/2009

hostí stálou expozici Muzea Włókiennictwa. Nad fabrikou se dodnes tyčí nejstarší komín v Lodži. Vila Leopolda Kindermanna je ukázkou lodžské secese s bohatými vitrážemi a v prostorách někdejšího sídla Edwarda Herbsta, zvaného „Księźy Młyn“, je možné obdivovat mj. expozice soch. Abyste si udělali obrázek o dynamice života v Lodži v předminulém století, je dobré projít ulicí Targowa a zastavit se u mohutné brány do továrny rodiny Grohmanů. Unikátní expozice skrývá i Pałac Scheiblerów. Sídlí v něm Muzeum kinematografie. Za pozornost stojí také areál lodžské Polytechniky. Jeho budovy postavil továrník Schweikert. Jsou ojedinělou ukázkou industriální secese… Vyberete-li si Lodž jako cíl pro svou dovolenou, určitě nebudete litovat. Plzeň – Lodž 580 km České Budějovice – Lodž 580 km Praha – Lodž 480 km Brno – Lodž 450 km Ostrava – Lodž 270 km

Pracovníci Turistického informačního centra jsou připraveni vám poskytnout plný servis a zajistit vše, co turisticky atraktivní Lodž a okolí nabízejí.

Turistické informaãní centrum ul. Piotrkowska 87, 90 – 423 LodÏ tel./fax: +48 426 385 955 e-mail: [email protected] www.cityoflodz.pl, www.uml.lodz.pl

Region

WARMIA – MAZURY

Zelená pfiíroda, modré hladiny fiek a jezer, mezi nimi vesnice, mûsteãka i velká mûsta a nahofie, nad v‰í tou krásou, krouÏí ãáp. Tak nûjak by mohl vypadat propagaãní plakát regionu Warmia – Mazury. Kraje tisícÛ jezer, jehoÏ symbolem se stal bocian – ãáp. Podle staré mazurské legendy je to rybáfi, kterého bÛh promûnil v ptáka za to, Ïe vypustil do pfiírody Ïáby a ropuchy. Dokud v‰echnu tu havûÈ nevysbírá, nebude mít klidu. Jako kdyby na staré pověsti bylo něco pravdy. Obyvatelé Warminsko – mazurského kraje si čápa váží, chrání jej a dopřávají mu možnost hnízdění na komínech a sloupech a nezřídka pro něj staví vysoká bidla s velkým loukoťovým kolem nahoře, která se stávají pevnou základnou budoucích čapích rodin. A právě warminsko – mazurský čáp vás nyní, na začátku prázdnin, zve do svého kraje. Nejen k jezerům, ale i na cesty, které vás zavedou ke starým hradům, do vesniček s půvabnými kostelíky a do měst bohatých dlouhou historií a moderní současností. Společenským, kulturním a správním centrem regionu Warmia – Mazury je město Olsztyn. Staré, původně pruské sídlo na řekách Lyn, Wadąg a Kortówka neslo v době svého vzniku, v roce 1334, jméno Alenstein. Dnes se z původní zástavby zachoval gotický strážní hrad, později sídlo warminské kapituly, a zbytky mohutné fortifikace, o jejíž mohutnosti svědčí i poslední do-

chovaná Brama Wysoka. Významnou památkou je i kostel sv. Jakuba Apoštola, v němž působil mladý Mikoláš Koperník. Nedaleko chrámu stojí jeho socha v nadživotní velikosti. Koperníkovo jméno nese i Obserwatorium Astronomiczne z roku 1879. V roce 1973 bylo postaveno moderní Olzstynskie Planetarium Astronomiczne. Droga sw. Jakuba ukazuje nejslavnější městské památky historického jádra Olsztyna. Městem a jeho okolím vede mnoho dalších kilometrů turistických cest: Szlak Zamków Gotycznych, Szlak Grunwaldski, Szlak Kopernikowski.

Mikroklima Olsztyna osvěžují nejen tři řeky, ale i neuvěřitelných patnáct jezer. Na jejich hladinách je možné proplouvat na kánoích a obdivovat krásy města i rozlehlých zelených městských ploch a lesů z „žabí perspektivy“.

V Olsztyně najdete i letiště. Jeho parametry však dovolují jen provoz sportovních a malých vyhlídkových letadel. Ochotně vás zde ale vezmou na palubu aeroplánu, ze kterého si můžete vyzkoušet adrenalinový zážitek tandemového seskoku. K návštěvě Olsztyna doporučujeme cestu autem. Z Prahy je to sice asi 710 kilometrů, ale urazíte je celkem pohodlně za necelých jedenáct hodin. Doporučujeme však jízdu si rozdělit do dvou dnů. Podél hlavních silnic v celém Polsku najdete bezpočet motelů a penzionů, kde nabízejí pokoj za velice solidní cenu. A rezervace předem není nutná. - lk-

Turistické informace Olsztyn tel.: +48 895 353 565-6 e-mail: [email protected] www.warmia-mazury-rot.pl 6-7/2009

23

Zprávy

ZRCADLO TURIZMU ZE VŠECH KOUTŮ SVĚTA RUMUNSKO I letos se stává významným tahákem pro zahraniční turisty cestování po stopách hraběte Drákuly. Nejdůležitější zastávkou na této trase bude jako vždy hrad Bran, kdysi sídlo transylvánského šlechtice Vlada Draculy.

UKRAJINA I když ekonomická a politická krize Ukrajinu poněkud paralyzuje, zůstává Oděsa, tento velký přístav na Černém moři, perlou země. Je to stále kosmopolitní město, kde některé ulice a budovy připomínají historii. Například radnice, kde v letech 1803 – 14 jako první starosta vládl francouzský vévoda Richelieu (ne kardinál, ale jeho příbuzný!), který sem prchl před Francouzskou revolucí. Nebo ulice Děribasovka, nazvaná podle de Ribase, španělského admirála v ruských službách, jenž v 18. století pomohl Rusům porazit Turky. Pak jsou tu Moldovanka, nechvalně známá cikánská čtvrť a historická čtvrť Peressyp a taky ulice Malá Arnautská, kudy procházel z přístavu veškerý kontraband. Oděsa je zkrátka hodna navštívení.

KAZACHSTÁN Ne všude a ne s každým se v Kazachstánu domluvíte kazašsky. Ve známém městě Kustanaj dostali policisté slovník kazachštiny, aby se v tomto oficiálním jazyce státu dovedli vůbec vyjadřovat. Deník Metropolis konstatoval, že většina obyvatel kazašských měst se totiž dorozumívá rusky a do letošního března se i jednání vlády vedla rusky.

LIBANON Hlavní město Bejrút bylo Unescem vyhlášeno koncem dubna Světovým hlavním městem knihy a bude jím do 23. dubna 2010. Bejrút, který se v novém století vzpamatovává z několikaleté občanské války, chce v nastávajícím roce posílit produkci a distribuci knih, vyzvednout význam četby ve školách a knihovnách, rozvíjet chuť číst knihy a dále posílit diverzifikaci kultury zdůrazňováním národního dědictví a otvíráním se světu prostřednictvím literatury. Pozvání do Bejrútu, coby hlavního města knihy 2009, přijel předat do Prahy na veletrh Svět knihy ředitel bejrútského Domu knihy Nadim Tarazi, který vysvětlil současnou složitou situaci kulturního dění v Libanonu.

MAROKO Golfové projekty rostou v Maroku jako houby po dešti. Nejnověji vzniká Ourzazate Lake City, golfové hřiště na okraji pouště. Marocko-belgická společnost je buduje nákladem 600 milionů euro a má to být jakési „marocké Las Vegas“ s kasiny, hotely, bazény. Tento projekt se připojí k dalším golfovým areálům v Agadiru, Marakeši, Taghazoutu, vybudovaných většinou zahraničními společnostmi. V marockém a zahraničním tisku se však objevují i kritické připomínky týkající se převážně spotřeby vody. Golfové hřiště o 18 jamkách spotřebuje v Maroku 3 500 až 4 000 kubíků vody denně. Sladké vody je však v Maroku značný nedostatek. A čističky na použitou vodu stále méně stačí. Nadto nejsou v pořádku kanalizace a potrubí, čímž se ztrácí tisíce kubíků vyčištěné vody. Turisté, a mezi nimi je mnoho golfistů, spotřebují v průměru v bazénech a na golfových terénech denně 500 litrů vody na osobu, zatímco normální Maročan má k dispozici jen 40 litrů. Podle prezidenta ACME (Asociace pro světovou dohodu o vodě) ukazuje tato konfrontace čísel nerovnováhu mezi privilegovaným spotřebitelem a běžným Maročanem, což je sociálně neudržitelné. Znalci upozorňují, že v roce 2020 bude v Maroku celková populace

24

6-7/2009

disponovat již jen méně než 500 kubíky vody na obyvatele ročně (!), což by vyvolalo chronický nedostatek vody.

KONGO Africká rozvojová banka (BAD) schválila letos řadu významných projektů, mezi nimiž také dva, které mohou pomoci rozvíjet obchod a komunikaci – i turistickou – mezi africkými zeměmi. První z nich je projekt mostu mezi metropolemi dvou konžských republik, městy Brazzaville a Kinshasa. Projekt mostu přes hraniční řeku Kongo, kde se dosud cestuje pouze trajektem, povede ke značnému urychlení spojení mezi oběma zeměmi a tím k jejich lepší ekonomické integraci. Přípravné práce mají skončit koncem roku 2010 a most by měl stát v roce 2020. Druhým projektem je silnice mezi Bamendou a Enugu v Nigerii. Jde o 443 kilometrů dlouhou trasu, jež má být zpevněna a vylepšena dvěma mosty. Dokončení projektu je naplánováno na konec roku 2013.

KOMORSKÉ OSTROVY Obyvatelé jedné ze čtyř částí souostroví – ostrova Mayotte (Maore) – se koncem dubna v referendu rozhodli vystoupit z Komorského společenství a stát se znovu občany tzv. zámořského departementu Francie. Komorské ostrovy jsou oblíbeným cílem evropských turistů v Indickém oceánu a ztrácejí tak jednu ze svých přitažlivých destinací, ale – jak napsal časopis Jeune Afrique – nemusí to tak zůstat věčně.

AFRIKA V souvislosti s odtržením ostrova Mayotte od Republiky Komorských ostrovů nutno říct, že v oblasti Afriky zůstává i nadále řada menších území ve správě evropských mocností. Španělsko stále spravuje města a okolí Ceuty a Melilly, enkláv obklopených územím Maroka. Španělské jsou také Kanárské ostrovy, Portugalsku nadále patří Madeira a Azorské ostrovy. Anglie se nevzdala ostrova sv. Heleny a ostrovů Ascension a Tristan da Cunha v Atlantiku. V indickém oceánu patří Anglii ostrovy Chagos, na které si dělá nárok nezávislý Mauricius. Na ostrově Diego Garcia, jenž je součástí souostroví Chagos, je nadto americká válečná základna. Francie pak spravuje ostrovy Reunion a nyní tedy také Mayotte (součást Komor), jakož i ostrovy Ésparses. Na většinu z nich si dělá nárok Madagaskar.

PANAMA Cestování ze střední Evropy do Panamy není ani dnes příliš obvyklé, přesto je dobré vědět, že tato malá a úzká středoamerická země, známá především svým průplavem mezi dvěma oceány, je i z hlediska přírodního pozoruhodná. Zemí protéká více než 500 řek a říček, téměř 30 % území patří k chráněným oblastem – má totiž 15 národních parků, 7 lesních rezervací a 10 rezervací divoké zvěře. V samotné Panamě žije víc ptačích druhů než v USA a Kanadě dohromady. K Panamě náleží přes 1 500 ostrovů, z toho 1 023 v Karibiku a 495 v Pacifiku. Čtyři její oblasti byly zapsány do Světového kulturního dědictví, mezi nimi i stará část hlavního města.

USA „Hřbitov Atlantiku“ se říká divokému pobřeží Severní Karoliny, u něhož – podle statistiky – leží v moři více než 2 000 potopených lodí, od tankerů, přes plachetnice, kutry až po ponorky. Podmořská scenérie, která z tak velkého počtu pohřbených lodí vznikla, přitahuje nejen mořské tvory a rostliny, ale pochopitelně i potápěče. Profesionálové, ale i začátečníci si na tomto pobřeží obklopeném mnoha tajemstvími mohou vybrat. Poradí jim specializované potápěčské školy. Bořek Homola

SdruÏení ãtyfi slovensk˘ch královsk˘ch mûst uÏ existuje nûkolik let a úspû‰nû naplÀuje svoje hlavní poslání: spoleãnû prezentovat v‰echny krásy Bardûjova, Staré ªubovnû, KeÏmarku a Levoãe na domácím i zahraniãních turistick˘ch trzích. KaÏd˘ rok se jejich pfiedstavitelé setkávají vÏdy v jednom ze sv˘ch mûst na „Mediálnom dni“, kter˘ je jak˘msi úvodem do nové turistické sezony. Letos se hostitelem stal starobyl˘ keÏmarsk˘ hrad. Kromû setkání s novináfii a odbornou i laickou vefiejností se „Mediálny deÀ 2009“ stal také premiérou pro novou a velmi reprezentativní publikaci „Slovenské kráºovské mestá“.

SLOVENSKÁ KRÁLOVSKÁ âTY¤KA Jmenovaná čtyři královská města jsou turisticky atraktivní, s bohatou a dlouhou historií a s takovým množstvím památek, že jen těžko by si kdokoliv mohl dovolit postavit jedno nad druhé. Všechna je možné v reálném čase poznávat a obdivovat v jejich obměnách. Za ranního, poledního nebo večerního světla, s jasně zelenými jarními lístky na stromech, v záři letního slunce nebo ve vznešeně bílé kráse zimy. Kniha má však stanovený počet stránek a vtěsnat na ně vše, co by si zasluhovalo pozornost, je zhola nemožné. Autoři, manželé Igor a Mária Bobákovi, a celá redakční rada, složená z představitelů všech čtyř měst, musela pečlivě vážit, kterou fotku použít a kterou vyřadit. Nejvýstižněji to vyjádřil Igor Bobák: „... z těch 1 500 fotografií, které do knihy patří,

jsme museli vybrat 1 000, které by v ní chybět neměly. Z nich pak 500, které jsme určitě chtěli zařadit a nakonec posledních 125, které se do knihy vešly...“ Žádná kniha však nenahradí osobní prožitek. Procházku pod loubím starého náměstí, prohlídku kostelů a chrámů, pobyt na starých hradech a samozřejmě i setkávání s mi-

lými a pohostinnými lidmi. Právě proto, abyste snadněji našli cestu do Bardějova, Staré Ľubovně, Levoče a Kežmarku, vzniklo v roce 2001 sdružení měst, které se rozhodlo vytvářet společné produkty a ucházet se o vaši přízeň. Věřím, že všechna čtyři královská města se stanou nejbližšími cíli vašich dovolených a nepochybuji o tom, že

se vám v nádherném regionu Prešovského kraje bude líbit. O jednotlivých městech jste si mohli na našich stránkách už ledacos přečíst a než přineseme další informace, doporučujeme navštívit jejich weby. - lk -

www.kezmarok.sk www.bardejov.sk www.stara-lubovna.sk www.levoca.sk



O válkách v Libanonu Občanské války v Libanonu ve 20. století popisuje právě vyšlá knížka s názvem „Období neklidu u Psí řeky“ nakladatelství Agrofin. Autor publikace Bořek Homola, někdejší zpravodaj ČTK a dalších čs. médií na Středním východě, se pokusil novinářskou formou přiblížit čtenářům zdroje a okolnosti dlouholetého napětí v Libanonu. Tato krásná země prošla v minulém století mnoha peripetiemi své historie: dobou cizí nadvlády, obdobím, kdy byla považována za „Švýcarsko Středního východu“, ale i dobou dvou krvavých občanských válek, z nichž poslední trvala více než 15 let. Dnes se Libanon pokouší zahladit stopy těchto neklidných časů a znovu se dostat do proudu normálního života. Není to snadné, zvláště když uvnitř libanonské společnosti nadále trvají náboženské, sociální i mocenské spory a rozpory. 6-7/2009

25

ÎUPNÉ LETO ZAHÁJILO TURISTICKOU SEZONU Oslavy zaãátku letní turistické sezony v Banskobystrickém kraji mají za sebou uÏ nûkolikaletou tradici. Podobnû jako v pfiedchozích roãnících bylo to nové, Îupné leto 2009, zase o nûco bohat‰í. Ráno 28. kvûtna slibovalo den jako malovan˘ a tak nebylo divu, Ïe se banskobystrické Námestie SNP zaãalo plnit od ranních hodin nejen obyvateli krajského mûsta, ale také hosty z blízka i daleka. Připravené stánky obsadili zástupci regionů, měst nebo rekreačních středisek a zařízení. Zatímco na pulty rozkládali svoje propagační materiály, mapy a katalogy, kolem pódia se začali připravovat účinkující, kteří přijeli bavit publikum i vysta. vující. Živo bylo i u červeného stanu se znakem Banskobystrického kraje, kde se činil tým organizátorů celého podujatia. A neměli toho na starosti málo: Vystoupení krojovaných tanečních a pěveckých souborů si nemuselo dlouho hledat své publikum. Starší, mladší i ti úplně nejmladší nadšeně tleskali temperamentním tanečníkům z Terchovej i z jiných míst Banskobystrického kraje, kde si folkloru a tradiční kultury váží. Možná, že i vy, až se do kraje pod Nízkými Tatrami vydáte, najdete nejednu příležitost, jak si užít veselé nálady při muzice a tanci. Jedním z vrcholných bodů Župného leta bylo pravé poledne. Na ochozu Hodinové věže se objevila postava s nádherným dravcem. Bratru třicet metrů nad

náměstím. U pódia pak čekal druhý ze sokolníků. Na signál se cvičený orel s nádherně roztaženými křídly elegantně snesl z věže a bezpečně přistál na napřažené ruce. Na noze (pařátu) nesl připevněný svitek papíru s poselstvím, kterým se otevřela turistická sezona v Banskobystrickém kraji všem, kdo mají rádi krásnou přírodu, příjemné lidi, pohostinnost a vstřícnost obyvatel. V té chvíli na pódiu vystoupil predseda Banskobystrického samosprávneho kraja Ing. Milan Murgaš i představitelé banskobystrické radnice, aby všechny přivítali a popřáli jim nejen krásný den plný zážitků, ale celé nádherné léto prožité v jejich kraji, městech, obcích, v přírodě, na horách, v rekreačních střediscích i na hradech a zámcích. Přinášíme vám jejich srdečné pozvání! Po oficiálních projevech jsme i my vystoupali na věž, abychom s moderátorem celého programu a se zástupcem odboru cestovného ruchu a kulturného dedičstva Peterem Cibul`ou pozdravili všechny pří-

tomné. A také proto, abychom se pokusili zjistit, zda je i z ochozu poznat, že věž je šikmá. Ano! Hodinová věž postavená v roce 1552 v Banské Bystrici se opravdu začala naklánět. Dnes je bezpečně zajištěna, ale z náměstí je poznat, že její vrchol se od svislé osy odklání (o celých šedesát centimetrů). Rozhled z věže je opravdu impozantní. Bylo nádherné vidět, jak blízko má Banská Bystrica k přírodě. Okolní zelené kopce jakoby zvaly ven z města, na kolo i k pěším túrám. Leč – hlavní program probíhal dole na náměstí, kde stánky nabízely tolik možností, že je nelze na této stránce popsat. Milým překvapením bylo, že v jednom z nich jsme našli pana Vojtu Srba z Jihočeského kraje, který sem přivezl kompletní nabídku od jihočeských rybníků. A věřte nebo ne, nestačil vybalovat materiály. Takový o ně byl zájem. Stálo by zřejmě za úvahu, zda by se nevyplatilo přivézt na Župné leto 2010 nabídky i z jiných českých a moravských krajů; a také naopak, připravit v některém z našich krajů podobnou akci. Zájem o účast ze slovenské strany se dá očekávat s pravděpodobností limitně se blížící jistotě. Tak – budeme se těšit, že se v létě s vámi setkáme někde v kraji, který si ke svému logu ve tvaru srdce vybral motto: Brána do srdca – Banskobystrický región. Laco Kučera

Banskobystrick˘ samosprávny kraj nám. SNP 23, 974 00 Banská Bystrica e-mail: [email protected], www.vucbb.sk Zástupce Banskobystrického samosprávneho kraja, Ing. Peter Cibuľa (vlevo), přivítal z Hodinové věže první návštěvníky nové turistické sezony.

PERLA DOLNOSLEZSK¯CH LÁZNÍ

Nejmladší z lázeňských měst v Kladském koutku, Polanica – Zdrój, leží v čarovném zákoutí na úpatí Stolových a Bystřických hor, v malebném údolí říčky Dušnické Bystřice. Nabídka turistických atraktivit Polanice osloví nejen tradiční lázeňské hosty, ale i rodiny s dětmi, aktivní turisty a v neposlední době sem míří i zamilovaní. Cesty zamilovaných patří k novým trendům světové turistiky a Polanica – Zdrój nejen díky své kráse a srdci, které má ve znaku, promenádě a nádhernému Lázeňskému parku, ale také díky romantickým příhodám z minulosti je pro tuto turistiku jako stvořená... O Polanici se říká, že je okouzlující v každém ročním období a vždy má co nabídnout.

Biuro Promocji Miasta i Informacji Turystycznej, ul. Zdrojowa 13, 57-320 Polanica – Zdrój tel.: + 48 748 682 444, fax: +48 748 681 301, e-mail: [email protected]

www.polanica.pl