Slevy na mýtném snad budou Máš zaplaceno? Nemáš! Ministerstvo financí striktně odmítlo snížit spotřební daň z nafty

PŘEHLED ZPRÁV Slevy na mýtném snad budou ............................................................................................ 2 Máš zaplaceno? Nemáš! ..................................................................................................... 4 Ministerstvo financí striktně odmítlo snížit spotřební daň z nafty ................................... 4 Benzin zdražuje, lidé méně jezdí ........................................................................................ 5 Martin Borovka: Nejdříve to opravíme a pak se budeme se státem soudit ..................... 6 Logistika v roce 2011 a 2012 .............................................................................................11 Od 1. ledna 2012 se za nákladní dopravu v Rakousku platí vyšší mýtné .......................13

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Slevy na mýtném snad budou Logistika

23. 01. 2012

Rubrika: Spektrum

Str.: 55

Autor: (lg, čtk) autodopravci z největšího tuzemského sdružení Česmad Bohemia vyzvali v polovině prosince minulého roku premiéra Petra Nečase k jednání o slevách na mýtném, jinak měli v úmyslu zahájit v lednu radikální protesty namířené proti politikům. Dopravcům vadilo, že vláda rozhodla o navýšení sazeb mýtného od ledna o 25 %, ale již neprosadila zavedení množstevních slev pro tuzemské dopravce, ke kterým se písemně zavázala. "Z našeho průzkumu vyplývá, že 90% dopravců nemíní tolerovat porušení písemné dohody a souhlasí s razantním aktivním vyjádřením nesouhlasu," uvedl tajemník Česmadu Martin Špryňar. Dopravcům došla trpělivost, když část poslanců ODS svým hlasováním vyřadila z programu jednání poslanecký návrh, který měl slevy urychleně zavést. Ve sněmovně tak zůstal vládní návrh zákona o pozemních komunikacích, který poslanci schválili v prvním čtení. Podle tohoto návrhu budou ale slevy zavedeny zřejmě kolem poloviny letošního roku, tudíž dopravci požadovali i stejný odklad pro zdražení mýtných sazeb. Slevy na mýtném mohou podle poslaneckého návrhu u jednotlivých vozidel dosahovat maximálně 13 % z celkové výše mýtných poplatků pro kamiony, které často využívají tuzemské dálnice. Čím více by dopravce po tuzemských dálnicích najezdil, tím vyšší slevu na mýtném by dostal. Kompenzace Po schůzce s ministrem dopravy Pavlem Dobešem silniční dopravci rozhodli, že v lednu kvůli slevám na mýtném stávkovat nebudou. Tajemník Česmadu Martin Špryňar nicméně dodal, že neodvolali stávkovou pohotovost, jen přestali připravovat konkrétní lednový protest. Dopravci s ministerstvem dohodli harmonogram kroků, který povede k zavedení slev a naplnění smlouvy s vládou. "Po jednání s ministrem dopravy jsme naše protesty pozastavili, podmínkou je však dodržení následujícího harmonogramu: Na jednání hospodářského výboru sněmovny bude osobně přítomen ministr dopravy a s poslanci předjedná přijetí novely zákona tak, aby mohla být zařazena na nejbližší schůzi a mohlo proběhnout druhé i třetí čtení. Následně v případě hladkého průběhu v Senátu by novela mohla být účinná od 1. dubna nebo 1. května 2012," uvedl prezident sdružení Česmad Bohemia Vladimíra Starosta. Ministr podle Špryňara také přislíbil, že období začátku roku, kdy slevy nebudou zavedeny, bude dopravcům kompenzovat větším objemem slev ve druhé polovině roku. Jednou variantou je, že by se snížil objem zaplaceného mýta potřebného pro vznik nároku na slevu. Ministerstvo dopravy potvrdilo, že od počátku roku budou dopravci platit zvýšené mýtné o 25 %, a kompenzace jim ministerstvo zpětně dopočte poté, co v platnost vstoupí novela zákona zavádějící množstevní slevy. Zatím se diskutuje o několika matematických modelech, podle kterých by se konkrétní výše náhrad pro dopravce vypočítávala, řekl Marek Illiaš z tiskového oddělení Ministerstva dopravy. Úřad podle ministra Dobeše předběžně počítá se zadáním prováděcí vyhlášky v první polovině letošního roku se zpětnou účinností k 1. lednu. "To, co nás vede k tomu na chvíli složit zbraně, je slib, že o co dopravci přijdou na začátku roku, bude dopravcům kompenzováno ve zbytku roku tak, aby celková dohoda byla naplněna," dodal Špryňar. Návrh novely zákona by se měl na začátku ledna dostat ke zkrácenému projednání v hospodářském výboru sněmovny a následně 31. ledna, kdy začíná schůze sněmovny, by měl jít do druhého a třetího čtení.


2

"Situace se vyhrotila naprosto zbytečně. My jsme na to několikrát upozorňovali, navíc jsme se rozhodli suplovat úlohu ministerstva a předložili jsme vlastní poslanecký návrh. Poslanci ale návrh, který mohl být přijat mnohem rychleji, vyřadili z programu," řekl Špryňar. Slevy na mýtném nejsou v evropských zemích s mýtným systémem nijak neobvyklé. Na měsíční bázi vyplácí slevy Francie, Španělsko nebo Portugalsko, na roční pak Itálie a systém slev funguje i ve Slovinsku. Poskytování slev upravuje EU - mohou být maximálně do 13 % a nesmí diskriminovat zahraniční dopravce. výběr mýta stoupl loni o čtvrtinu Stát loni vybral na elektronickém mýtném rekordních 8,13 mld. Kč. Je to sice o téměř 24 % více než v roce 2010, ale zároveň méně než očekávaných 8,25 až 8,5 mld. Kč, řekl mluvčí mýtného systému Myto CZ David Šimoník. Sazby mýtného loni vzrostly o 25 %. Nižší výběr proti očekávání způsobilo zářijové zavedení samostatné kategorie pro autobusy a s tím spojené výrazné snížení kilometrových sazeb v této kategorii, kde je zaregistrováno na 13 tis. vozů. Za pět let, po které je mýtný systém v provozu, stát vybral celkem téměř 32 mld. korun. Na výběrech se nejvíce podílí nejtěžší kamiony s hmotností nad 12 t, které zaplatily 88 % celkové sumy. Lehčí nákladní automobily s hmotností mezi 3,5 a 12 t přispívají 11 % a na autobusy připadá necelé 1 % vybraného mýta. Účinnost výběru byla loni 99,48 %. Od začátku letošního roku se mýtné tarify zvýšily jako v minulém roce o čtvrtinu. "Silniční nákladní doprava je citlivým ukazatelem vývoje hospodářství, což se již přesvědčivě ukázalo v roce 2009. Proto zdražení tarifů nemusí v kombinaci s očekávanými hospodářskými obtížemi Evropy přinést automaticky nárůst vybraného mýta v právě začínajícím roce," uvedl generální ředitel provozovatele systému - firmy Kapsch - Karel Feix. Stát vybírá elektronické mýto na 1300 km převážně rychlostních komunikací. Mýtné platí vozidla nad 12 t a od roku 2010 i vozy nad 3,5 t, přičemž celkem je v systému zaregistrováno 592 tis. aktivních uživatelů. zvýšení mýtného pocítí zákazníci Sazby elektronického mýta se tedy od 1. ledna zvýšily o čtvrtinu z loňských průměrných 5 Kč/km s výjimkou vozidel, která splňují emisní normu Euro 5 a vyšší. Stát by měl navýšením sazeb získat 1,3 mld. Kč navíc a celkově letos vybrat kolem 9,5 mld. Konkrétní výše mýtných sazeb kromě množství vypouštěných emisí závisí na počtu náprav vozidla a dnů v týdnu, kdy dopravce zpoplatněnou komunikaci využívá. Výjimku mají od loňského září autobusy veřejné dopravy, které platí pouze podle emisní třídy a ujetých kilometrů. Dopravci tvrdí, že se jim i přes slíbené kompenzace zhorší podmínky pro podnikání. Další zdražení mýta zkomplikuje podle Jana Obrusníka z Autodopravy Kosmonosy již tak velmi složité ekonomické podmínky. "Čekají nás velmi složitá jednání se zákazníky o promítnutí nových sazeb do cen. Nepochybně se především řada menších firem ocitne v existenčním ohrožení. Přímo tragická situace čeká na provozovatele malých aut nad 3,5 t. V případě, že takové vozidlo pojede s přívěsem, zaplatí na dálnici stejně jako kamion více než 8 Kč/km, což je nejen nespravedlivé, ale přímo likvidační," dodal Obrusník. Na druhou stranu jelikož dopravní společnosti většinou uzavírají smlouvy, které umožňují zahrnutí změn cen paliva a mýtných sazeb do konečné ceny, navýšení těchto položek pocítí i zákazníci dopravců, kteří tedy budou platit za transportní služby více. Je tedy více než pravděpodobné, že pokud nedokáží některé články dodavatelských řetězců ušetřit jinde, nárůst cen za dopravu se projeví i v koncových cenách zboží. S problémy se tak mohou v letošním roce potýkat především firmy, které nedokáží zefektivnit procesy, a najít tak další úsporná řešení. Slovíčko "optimalizace" se však poslední dva tři roky probírá ze všech stran, tudíž některé firmy již těžko hledají nové způsoby, jak větší efektivity docílit. V logistice tedy mohou z nastalé situace i nadále těžit společnosti, které nabízejí další a další verze systémů zaměřených na automatizaci a zrychlení procesů či kontrolu efektivity lidí i strojů.


3

Máš zaplaceno? Nemáš! Svět motorů

23. 01. 2012

Rubrika: Servis

Str.: 35

Podezřelé vymáhání Okresní soud v Třebíči rozhodl, že stát nemá nárok vymáhat na dopravci nedoplatky na mýtném, pokud mu je nedokázal řádně vyúčtovat. "Stát by měl být první v řadě, kdo dodržuje pravidla, která stanovil, a navíc musí žalovanému dopravci uhradit soudní náklady," dočteme se v rozsudku. Nedoplatky vymáhá advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, která podle sdružení Česmad Bohemia získala zakázku v řádu desítek milionů korun netransparentně. Tato kancelář vymáhá po dopravcích nedoplatky na mýtném, aniž by toto mýto bylo ze strany provozovatele řádně vyúčtováno. "Většinou se jedná o chyby systému, který pro Ředitelství silnic a dálnic provozuje firma Kapsch. V jednom případě jsou dokonce účtovány nedoplatky za mýtnou bránu u Poděbrad, která nikdy nestála," diví se Martin Felix ze společnosti Česmad Bohemia.

Ministerstvo financí striktně odmítlo snížit spotřební daň z nafty PRIMA Family

23. 01. 2012

Relace: Zprávy

Sandra PARMOVÁ, moderátorka: Ministerstvo financí dnes striktně odmítlo snížit spotřební daň z nafty. Žádali ho o to především drobní dopravci, které drahé pohonné hmoty doslova ruinují. Jejich zdražování totiž ani v uplynulém týdnu nebralo konce. Litr nafty už stojí v průměru takřka 37 korun. Jakub KLINGOHR, redaktor: Noční můra pro motoristy pokračuje. Pohonné hmoty opět lámou rekordy. Ceny za poslední týden vyskočily o víc než 50 haléřů. Benzín stojí 36 korun, litr nafty se blíží k 37. Martin FELIX, mluvčí, ČESMAD: V souvislosti ještě s tím, že se dalších 25 procent v lednu zdražilo mýto, je ten tlak na jejich náklady obrovský. Jakub KLINGOHR, redaktor: Dopravci společně se Společenstvím čerpacích stanic proto volají po snížení spotřební daně z nafty. Ivan INDRÁČEK, Společenství čerpacích stanic ČR: Bude znamenat pozitivní vliv pro přepravce, pro všechny motoristy. Státní rozpočet nepřijde o peníze, naopak by mohl ještě mírně vydělat. Jakub KLINGOHR, redaktor: Pumpaři navrhují snížit daň zhruba o 1,50 koruny. To by podle nich mohlo napravit chybu, kterou prý udělal bývalý ministr financí Janota.


4

Eduard JANOTA, ministr financí /22. 7. 2010/: Změny jsou opravdu podmínkou toho, abychom byli schopni snížit deficit veřejných rozpočtů. Jakub KLINGOHR, redaktor: Jenže vyšší daň tehdy víc peněz nepřinesla. Naopak, pumpaři prodávají nafty výrazně méně než dříve. Dopravci totiž čekají s dotankováním nádrží k levnějším sousedům. Ministerstvo financí ale daň znovu snížit nehodlá. Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí: Takovýto manévr považuje v současné době ministerstvo financí za velmi odvážný, až neopodstatněný. Jakub KLINGOHR, redaktor: Za současnými cenami je rostoucí cena ropy. Takový případ se podle unijních dohod nesmí řešit změnou daní. Není prý ani jasné, jestli by dopravci znovu začali ve větší míře naftu tankovat. Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí: Přesná čísla na základě změny ceny nemáme k dispozici. Martin FELIX, mluvčí, ČESMAD: By se zlepšil i příjem státního rozpočtu o zhruba 6 až 8 miliard. Jakub KLINGOHR, redaktor: Podle analytiků by se mohla situace alespoň částečně zlepšit v příštích dnech. Ceny nafty i benzínu by mohly mírně klesat, maximálně však o desítky haléřů. Na druhou stranu Evropská unie dnes schválila embargo na dovoz ropy z Íránu kvůli jeho jadernému programu, a to naopak potáhne ceny ropy opět vzhůru. Pokud by se situace vyostřila, mohly by ceny nafty pokořit i 40korunovou hranici. Jakub Klingohr, Prima FTV.

Benzin zdražuje, lidé méně jezdí Lidové noviny

24. 01. 2012

Rubrika: Peníze a Byznys

Str.: 13

Autor: DAVID TRAMBA Vyšší ceny pohonných hmot snížily spotřebu benzinu o 10 procent, nafty o dvě procenta PRAHA O desetinu dražší než před rokem, o čtvrtinu oproti předloňskému lednu. Takové jsou aktuální ceny benzinu a nafty u českých čerpacích stanic. Ani další výhled nevypadá dobře. Průměrné ceny nafty v Česku se o víkendu vyšplhaly na rekordních 36,70 koruny za litr, benzin Natural 95 "vylepšil" svůj rekord na rovných 36 korun. Napětí související s embargem na dovoz íránské ropy do evropských zemí a íránským vyhrožováním, že uzavře Hormuzský průliv, může cenu vystřelit ještě výše. Lidé i firmy již na zdražování pohonných hmot reagují. Podle aktuálních údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu klesla v posledních týdnech spotřeba benzinu o deset procent,


5

spotřeba nafty se snížila o dvě procenta. "Občané šetří, k poklesu došlo i při daleko příznivější zimě pro cestování," upozornil expert asociace Václav Loula. V situaci, kdy rostou nájmy, výdaje za energie i ceny potravin, už lidem na cestování autem tolik peněz nezbývá. "Jelikož kupní síla domácností přinejlepším stagnuje, nezafunguje tentokrát zřejmě pravidlo postupného přizpůsobení se vyšším cenám a návratu k dřívějším spotřebním zvyklostem," vysvětluje ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdražující nafta bude mít výrazný dopad i na firmy. Nejcitelnější dopad zaznamenají dopravci – od nákladní přepravy přes autobusovou dopravu až po aerolinky. Nárůst nákladů však postihne i další obory, jako je například zemědělství nebo chemický průmysl. Jak upozornil tajemník sdružení Česmad Bohemia Martin Špryňar, v ohrožení jsou zejména malé dopravní společnosti. Už v loňském roce v Česku činnost ukončila zhruba jedna desetina dopravců, dalším stovkám firem může zlomit vaz zdražování pohonných hmot v průběhu letošního roku. Rostoucí cena navyšuje zájem o alternativy. Například spotřeba stlačeného zemního plynu pro pohon aut loni v Česku narostla o 20 procent na 10 milionů metrů krychlových. Výhodou zemního plynu je nízká cena, způsobená hlavně daňovým zvýhodněním. Jeden kubík plynu, který energeticky odpovídá litru benzinu, vyjde na 17 korun. Do módy se dostávají také elektromobily a vysokoprocentní biopaliva. Podle Českého sdružení pro biomasu loni vzrostla spotřeba biopaliva E85 v Česku oproti roku 2010 stonásobně na 100 milionů litrů. Zdražující pohonné hmoty znovu zesílily volání po snížení spotřební daně. Společenství čerpacích stanic ČR navrhuje snížení sazeb o 1,50 až dvě koruny za litr. Stát na tom neprodělá, ale vydělá, tvrdí šéf sdružení čerpadlářů Ivan Indráček. Poslední zvýšení spotřební daně na počátku roku 2010 totiž místo očekávaného nárůstu příjmů státu přineslo pokles. "Každý správný hospodář je ochoten uznat svou chybu a je také připraven ji napravit," uvedl Indráček. Na snížení daňové sazby tlačí také podnikatelské svazy. Například Hospodářská komora ČR upozorňuje, že stát na drahých palivech vydělává. Čím jsou pohonné hmoty dražší, tím víc stát vybere na dani z přidané hodnoty. "Snížení spotřební daně alespoň o korunu by nepochybně pomohlo malým a středním podnikatelům v dopravě," říká mluvčí Hospodářské komory Marek Ženkl. Ministr financí Miroslav Kalousek přesto sazby daně měnit nehodlá. "Podotýkáme, že k tomuto postoji je Česká republika vázána i unijní manchesterskou dohodou z roku 2005. V ní se státy dohodly, že nebudou tímto způsobem zasahovat do daňového systému kvůli výkyvům cen ropy," dodává mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Dopravce a čerpadláře zklamal také ministr dopravy Pavel Dobeš. Ten je sice ochoten o snížení daní jednat, ale až ve chvíli, kdy se cena pohonných hmot bude blížit 40 korunám za litr. Snížení spotřební daně na pohonné hmoty je za současné situace ochotna podpořit pouze opoziční ČSSD.

Martin Borovka: Nejdříve to opravíme a pak se budeme se státem soudit E15

24. 01. 2012

Rubrika: Rozhovor

Str.: 11

Autor: Jan Šindelář Ředitel stavební firmy Eurovia CS Martin Borovka by se bez své nynější slávy nejraději obešel. Téměř každý den však musí řešit problémy na dálnici D47, se kterými neustále přichází Ředitelství silnic a dálnic. "Netěší nás to, ale kdyby se nespustila mediální válka, u které nevím, co je jejím cílem, už by to bylo vyřešené," říká Borovka. Za závady si prý může Ředitelství silnic a dálnic především samo.


6

- Souhlasil byste s tvrzením, že dálnice D47 u Ostravy je zfušovaná? Nesouhlasil a k důvodům se dostaneme. Já bych hlavně rád vyvrátil několik mýtů, které ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic o této stavbě říká. Zaprvé Eurovia chce opravovat a své závazky bere vážně. Zadruhé není to žádná reklamace za miliardu korun, jak se prezentuje. Hlavní trasa toho úseku stála miliardu korun, zbytek nákladů do 4,5 miliardy si vyžádaly křižovatky a mosty, případně likvidace starých ekologických zátěží. Ze zmíněné miliardy je problematický materiál použit pouze na úseku 1,9 kilometru a hýbe se pouze dvakrát tři sta metrů. To přepočteno znamená, že je to škoda maximálně za 125 milionů korun. Jde tedy pouze o 2,8 procenta celkových nákladů stavby, což je obvyklé technické riziko, se kterým se při stavbách počítá. - Ale pokud se ta dálnice houpe, hýbe a vlní, asi není úplně v pořádku. Samozřejmě že není. Netvrdím, že je v pořádku. Ale musíme se dobrat k tomu, proč není v pořádku. - Proč se tedy vlní? Vlní se proto, že byl použit materiál, který se jmenuje studený odval. A ve své době jsme o něm měli nějaké znalosti. Materiál byl zařazen jako umělé homogenizované kamenivo třídy B a Ředitelství silnic a dálnic si kladlo podmínku, že ho musíme do násypu pod dálnicí dát. Určilo také, kde ho máme brát. Monopolním dodavatelem byla firma Harsco Metals CZ, která mimochodem za poslední rok nevykázala vůbec žádnou činnost. - K tomu kamenivu, to je ta tolik zmiňovaná struska? Ne. Struska může a nemusí být jeho součástí. Mohou tam být kousky cihel, železa, dřeva, vlastně normální stavební materiály. O tom materiálu jsme tehdy měli jiné znalosti, než máme dnes. Je to podobné jako třeba s azbestem. Dnes o něm víme mnohem více, než se vědělo v šedesátých letech. Stejně byly ve třicátých letech problémy s cementem, než se zjistilo, že jeden druh se vůbec nedá používat. To je klasický technický problém. Na tento druh materiálu vydalo ministerstvo dopravy svá technologická pravidla a předpisy, podle kterých se měl tento materiál zkoušet. Dnes na základě zkušeností z dálnice D47 ministerstvo mění svá pravidla pro využívání tohoto materiálu. - Ten materiál byl v českých zemích použit vůbec poprvé? Se studeným odvalem byly nějaké zkušenosti už před 15 lety, nikdy ale nebyl využit v takovém objemu. Dělalo se z něj třeba parkoviště, kde je výška vrstvy pouze půl metru. Tam, když ten materiál změní objem, se to nikde neprojeví. Nám použití tohoto materiálu při stavbě dálnice nařizovala zadávací dokumentace a ano, my jsme na to riziko přistoupili. Dnes víme, že ten materiál se bohužel nechová stabilně. - Když jste to stavěli, neměli jste ani tušení, co se s tím bude dít? Vůbec. Tehdy se o tom mluvilo jako o úžasné věci. Provedli jsme na tom všech ŘSD ny tehdy platné zkoušky, které jsme si navíc odsouhlasili s Ředitelstvím silnic a dálnic.


7

- To znamená, že z vašeho pohledu je ta reklamace neodůvodněná? Tak to není, pozor, to neříkáme. Až do října roku 2011 jsme s ŘSD postupovali standardně podle smlouvy o tom, jak se mají reklamované nedostatky odstranit. Není to jednoduchý problém, tak se dohodlo, že to budeme dva roky zkoumat. Uděláme vývrty, průzkumy a přizveme k tomu znalce, kteří řeknou, zda je ten materiál stabilizovaný. Zásadní je zjistit, jestli už skončily procesy objemových změn, tedy jestli to přestalo bobtnat. - Odkdy se vůbec o tomto problému ví? Všichni o tom víme od roku 2008, kdy se dálnice zvlnila poprvé. Navrhl se způsob opravy, který už je na levé polovině toho úseku proveden. Pak se řeklo, že to budeme rok sledovat a potom opravíme druhou polovinu. Buch, přišel loňský listopad a ŘSD dělá kontrolní vrty za účasti nejmenované komerční televize a říká, že jsme tam navezli komunální odpad, což není absolutně pravda. - Řešíte to nějak i právní cestou? Máme dvě právní rizika. První představuje dodavatel materiálu, firma Harsco. Takže toto riziko sledujeme a vedeme soudní spor, který jsme v prvním kole vyhráli. - Proč vedete tento spor, když materiál byl podle tehdejších znalostí v pořádku? Je to výsledek našich právních analýz. Oprava je zhruba za 100 milionů korun, což sice vypadá jako obrovská částka, ale při našem obratu 25 miliard korun to je pouze osm procent našeho zisku. Tedy pro nás relativně přijatelné riziko. Takže to nejdřív opravíme a pak se teprve budeme se státem soudit. Protože Ředitelství silnic a dálnic nám nikam neuteče. - Kdybyste si měl už dnes tipnout, čí to byla chyba, na koho byste ukázal? Myslím, že to byla špatná definice materiálu ze strany Ředitelství silnic a dálnic, ale i certifikace. Ale určitě tam bude i jistá míra odpovědnosti stavební firmy. - Není možné, že ten materiál byl v pořádku, zadávací dokumentace byla v pořádku a jen se s tím materiálem špatně nakládalo? Třeba se to špatně uválcovalo. To ne. Tam se prováděla takzvaná zkouška únosnosti deskou, u které vycházely velmi dobré parametry. Byl přesně rozpracovaný plán ukládání jednotlivých vrstev. Je zapsáno, kdy a kde se co uložilo a kdo kdy co odsouhlasil. Problém je tedy skutečně v chemických vlastnostech materiálu. Našli jsme v něm takzvané dimasy, tedy deriváty sádrovce, které pravděpodobně při styku s vlhkostí bobtnají. A jakmile nabobtnají, uklidní se. - Zatím se nerýsuje nějaké narovnání sporu s ŘSD? Podobné problémy Skansky na D11 se nakonec vyřešily rozdělením odpovědnosti půl na půl. Nevíme, Ředitelství silnic a dálnic s námi nekomunikuje. Do října spolu zástupci obou stran jednali, pak to ale ředitelství utnulo. Reklamaci, že jsme tam vyvezli komunální odpad, nejdříve obdržela televize, my dopisem až pět dní potom. O tom, že je – a to zdůrazňuji – údajný problém na mostech, Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

8

věděla nejdříve komerční televize. A my až pět dní potom. Není na tom něco divného? vrtalo v listopadu a doteď nám nedodali výsledky. Přitom už je dávno musí mít. - Čím si tento postup ŘSD vysvětlujete? Musel bych pouze spekulovat. Ale je potřeba vnímat to, že stavební skupina Eurovia CS se velmi těžko eliminuje z veřejných zakázek. Jsme schopni podat přihlášku na jakoukoli veřejnou zakázku v dopravním stavitelství v Česku. Velmi těžko nás vytěsní nějaká kritéria. - A dál? Tečka. - Vedle boulí na vozovce objevilo ŘSD i problémy na mostech, pár let po dokončení jsou údajně v dezolátním stavu. Máte na to odpověď ? S těmi mosty není žádný problém. A už vůbec nepřipouštíme pochybení na naší straně. Jde o mosty ve složitém poddolovaném území. Musejí se tedy chovat poddajně a pružně. My jsme ŘSD předali manuály pro údržbu těchto mostů. Mimochodem mají asi 400 stran. Tam se říká, že most dosedá a je nutné provádět takzvanou rektifikaci ložisek. Velmi zjednodušeně to znamená vyšroubovat šrouby, podobně jako třeba nožičku u pračky, které zvednou desku mostu výše. My tvrdíme, že ŘSD neplní manuál údržby. A ještě jednu spekulaci bych rád vyvrátil. Jde o strusku. Ta je použita v horní, asi padesáticentimetrové, vrstvě nad oním problémovým odvalem… - ŘSD tvrdí, že jste použili levnější strusku, ale fakturovali jiný druh strusky, údajně několikanásobně dražší. To je absolutní nepravda. Zaprvé fakturuje se celková cena za celý násep. Zadruhé tenkrát byl na stavbě částečný nedostatek vysokopecní strusky, protože se stavěly čtyři úseky najednou. Tak se dělala odborná posouzení a vyhodnotilo se, že se mohou použít obě strusky. To jsme si odsouhlasili s ŘSD. A mezi struskami není skoro žádný cenový rozdíl. Rozdíl mezi vysokopecní a ocelárenskou struskou byl u nás sedm korun na tunu. Ale ocelárenská struska je o 30 procent těžší, takže když ji navážíte, musíte jí navézt o 30 procent více. Při započtení dopravy jsme na tom ještě prodělali. Nikdo se tedy o žádné stamiliony neobohatil, jak prezentuje ŘSD. Je potřeba, aby se ŘSD podívalo do všech dokumentů, které má a které se odsouhlasily mezi námi a správcem stavby. Ten jasně schválil, kam se má jaký materiál dát. Proto nám také ŘSD nechce vrátit materiálovou knihu, kde je přesně napsáno, na čem jsme se dohodli. - Ve strusce tedy není žádný problém? Ani s kvalitou? Absolutně ne, problém tkví ve studeném odvalu. - Je běžné, že zadavatel uvádí konkrétní materiál, který se má při stavbě použít? Je to běžné třeba u svodidel, tady to bylo trochu výjimečné. My jsme neměli žádný zájem tam dávat studený odval. My jsme v té době koupili lom Jakubčovice, což je největší lom na Ostravsku. Kdybych byl lobbista byznysmen, prolobbuji si, abych tam mohl dávat materiál ze svého lomu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

9

- Když to shrneme, ŘSD došlo při počítání závad k číslu 901. Jde prý o rekord na českých dálnicích. Pro laickou veřejnost je to číslo jistě působivé, ale jednoduchým pohledem se dá zjistit, že většina údajných vad v nám doposud známém seznamu vznikla špatnou nebo nedostatečnou údržbou, kterou má provádět Ředitelství silnic dálnic. To jistě prokážeme v řádném reklamačním řízení. - Tahle kauza určitě poškozuje pověst vaší firmy. Neuvažujete, že byste ŘSD, případně ministerstvo dopravy, žalovali za pošpinění jména? Naši právníci vyhodnocují veškeré výroky zaměstnanců ŘSD. Já zároveň respektuji gentlemanskou dohodu s panem ministrem z poloviny ledna, že teď budeme řešit věci odborně, a nikoli přes média. Doufám, že to bude odborná, a nikoli politická komise. Opakuji, je to technický problém v řádu do tří procent celkové ceny stavby. Netěší nás to, ale kdyby se nespustila mediální válka, u které nevím, co je jejím cílem, musím říci, že už by to bylo vyřešené. - Pojďme obecně ke stavebnímu trhu v Česku, který kvůli úsporám státu výrazně klesá. Hubne i vaše firma? Doteď jsme nehubli, protože část našich kapacit jsme převedli na Slovensko. Tam jsme stavěli největší PPP projekt ve střední a východní Evropě. Za 24 měsíců jsme postavili prvních 46 kilometrů a teď dokončujeme poslední úsek. To nám umožnilo solidně fungovat. V současné době jsme ale v procesu výrazné redukce počtu zaměstnanců. V Česku jdeme ze tří tisíc na 2200. - V jakých profesích propouštíte? Propouštíme všude, jde to průřezově celou pyramidou společnosti. - Šetříte i tak, že se méně dělíte se subdodavateli? Zadávat práci subdodavatelům nikdy nebyla filozofie Eurovie. My jsme se vždy snažili dělat vše vlastními silami. Máme asi 250 nákladních aut, 40 buldozerů, máme vlastní finišery, obalovny a tak dále. Takže kromě specializací, jako je třeba přeložka plynu nebo elektriky, jsme nikdy tu práci dál nepřepouštěli. - Nestěhujete své tuzemské kapacity do zahraničí, abyste je využili? Máme mandát expandovat v železničním stavitelství. Takže se snažíme třeba v Polsku nebo v Litvě, ale jinak se soustředíme na český a slovenský trh. - Věříte v brzké zlepšení na českém trhu? Rozpočtové výhledy fondu dopravy tomu moc nenasvědčují. Nevěřím. - Takže to číslo 2200 zaměstnanců nemusí být konečné? Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

10

Ne. Podívejte se jen na to, kolik staveb spolufinancuje Evropská unie. A já si dnes nedokážu vůbec představit, jak Evropa dopadne. Za dva roky se může stát, že budeme stavět jenom z národních zdrojů. A ty jsou tristní. Přitom si myslím, že brzdit stavebnictví je špatně. Podívejte se na Chotkovu silnici tady v Praze. Tu postavil hrabě Chotek a stát mu ji potom splácel. A tu silnici nikdo neodnesl, dodnes slouží. Kdežto sociální dávky někdo odnese a možná je prohraje v automatech. Takže brzdit investice do takzvaných hladových zdí je podle mě národohospodářsky špatně. - Stavebníci často mluví o tom, že ve fondu dopravy by mělo být ideálně 100 miliard ročně. Ano, na to jsou tady kapacity, ale to je jen zbožné přání. Kdyby byl jasný program, že to bude každý rok 70 až 80 miliard, je to úplně optimální. --Dálnice se vlní proto, že byl použit materiál, který se jmenuje studený odval. O něm jsme tehdy měli jiné znalosti, než máme dnes O tom, že je údajný problém na mostech, věděla nejdříve komerční televize. A my až pět dní potom. Není na tom něco divného? Brzdit investice do takzvaných hladových zdí je podle mě národohospodářsky špatně Martin Borovka (37) Vystudoval stavební fakultu ČVUT a institut aplikovaných věd INSA v Lyonu. Ještě během studií působil na stavbách mateřské společnosti Eurovia v různých částech Francie; byl třeba stavbyvedoucím při stavbě dálnice A43 v Alpách. Po návratu do České republiky vystřídal v rámci Staveb silnic a železnic (dnes Eurovia CS) řadu pozic. Byl například hlavním stavbyvedoucím na stavbě okruhu kolem Prahy (1999-2001) nebo ředitelem závodu Zlín (2005-2007). V lednu 2007 se stal generálním ředitelem Eurovia CS, od května 2008 je též předsedou představenstva.

Logistika v roce 2011 a 2012 Logistika

23. 01. 2012

Rubrika: Perspektivy

Str.: 45

Autor: (lg) rok 2011 začal pro dopravu a logistiku optimisticky, nicméně postupně se začala průmyslová výroba propadat. plné zotavení z recese, které mnozí očekávali, se nedostavilo, což mělo na logistiku negativní vliv v podobě klesající poptávky po zboží, a tím i snižujícího se množství přepravních objemů. přinášíme přehled toho, co se v uplynulém roce v oblasti logistiky událo, a vyhlídky do roku letošního tak, jak je vidí analytici společnosti transport intelligence. Přes negativní ekonomický vývoj v rozvinutých zemích byl pro mnoho poskytovatelů logistických služeb minulý rok ziskový, a to hlavně díky nasazení vyšších palivových příplatků a nárůstu sazeb. Během 1. poloviny roku 2011 vzrostly kvůli nepokojům v arabských zemích ceny ropy, což donutilo


11

mnoho přepravců přejít od letecké dopravy k levnějším variantám, hlavně námořní. Rejdaři na tom však převážně příliš nevydělali, protože přepravní sazby se během 2. poloviny roku snížily. V 2. polovině roku výroba po celém světě klesala, což přineslo na trhy další vlnu pesimismu, která vyvrcholila snížením ratingu USA a otázkami kolem evropských dluhových problémů a krize eurozóny. Přepravní objemy neustále klesaly, na druhou stranu americké přístavy hlásily zvyšující se množství exportu, například losangeleský námořní terminál zaznamenal nárůst v říjnu a v listopadu. USA i Evropa minulý rok bojovaly s vlastními fiskálními problémy, a tudíž nebyly schopné přijímat takové objemy zboží jako v minulosti, čímž negativně ovlivňovaly celosvětovou ekonomickou situaci. Důsledkem byly změny v globálních obchodních vzorcích; došlo k nárůstu poptávky na některých dynamicky se rozvíjejících trzích v Jižní Americe, Rusku a na Blízkém východě, a tudíž se čínské, americké a evropské firmy zaměřily na vývoz do těchto regionů. Přes ekonomickou recesi došlo v oblasti logistiky a transportu k nárůstu počtu fúzí a akvizic; například ve 3. čtvrtletí roku to bylo meziročně o 5 %. Celková globální hodnota v tomto směru se však, podle statistik PricewaterhouseCoopers, meziročně snížila o téměř 40 %, což naznačuje, že v roce 2011 docházelo zejména k akvizicím menších a specializovaných logistických providerů. Většina těchto transakcí proběhla v Asii a dalších dynamicky se rozvíjejících trzích, přesto i v USA a Evropě došlo k mnoha pohybům. Negativní vliv na logistický průmysl měly minulý rok nejen ekonomické problémy, ale i přírodní katastrofy, které narušily plynulý chod globálních dodavatelských řetězců. V Japonsku zemětřesení a následné vlny tsunami významně oslabily automobilový průmysl a tato vlna se pak v přeneseném smyslu vydala i dále do světa. Thajské záplavy pak paralyzovaly zejména technologický průmysl, ale i oblast automotive měla kolem Bangkoku řadu významných závodů. Obě katastrofy vyvolaly otázky ohledně efektivity výroby a distribuce just-in-time stejně tak, jako otázky ohledně nutnosti dokonalejšího plánování dodavatelských řetězců v období nepředvídatelných událostí. V souvislosti s přírodními katastrofami, ale i s rostoucími výrobními náklady a náklady na pracovní sílu v Číně se začalo diskutovat o tzv. near-sourcingu. Hovořilo se zejména o Mexiku, kam se přemístila během roku část výroby, ale vzhledem k neustálému násilí v zemi se k tomuto kroku mnohé firmy zdráhají odhodlat. I přes stále debaty o ekonomické krizi na Západě byly překvapením výsledky USA, jejichž výroba a export během posledních měsíců roku 2011 byly příslibem pro rok letošní. Ačkoliv domácí letecká nákladní přeprava země na tom nebyla nejlépe, silniční nákladní doprava vzrostla meziročně o 5 % a železniční o 5,3 %. Odhaduje se, že kontejnerový export Spojených států letos vzroste o 5 % a import o 2 %. Na rok 2011 se bude vzpomínat jako na rok velkých politických a ekonomických změn, které vytvořily v oblasti logistiky a dopravy příznivé podmínky pro velké a stabilní poskytovatele logistických služeb, uvádí rozbor Transport Intelligence. co přinese rok 2012? V roce 2011 tedy pokračovalo to, co ekonom Paul Krugman pojmenoval jako "menší deprese", kterou již třetí čtvrtý rok charakterizuje minimální ekonomický růst či dokonce pokles. Na druhou stranu některé dynamické ekonomiky rozvíjejícího se světa pokračovaly v růstu z předchozího období a i v logistice se určité oblasti vyvíjely pozitivně. Avšak rok 2012 bude zřejmě vypadat poněkud odlišněji další vlna makroekonomických problémů si vyžádá větší daň. Nejvíce ohrožena je námořní přeprava, která pravděpodobně projde značnou restrukturalizací. Marže ve velkoobjemovém i kontejnerovém sektoru šly před půl rokem dramaticky dolů a nyní se dostaví z toho vyplývající efekt. Pokud se rejdaři neodrazí radikálně ode dna, dojde v námořní přepravě ke značné racionalizaci. Pravděpodobně vznikne několik obřích firem, které budou schopné určovat ceny. Do té doby se ale budou marže nákladních přepravců pohybovat na poměrně nízké úrovni. Letecká nákladní doprava je méně zranitelná, přestože jí ovlivnily klesající přepravní objemy z kdysi spolehlivého asijsko-pacifického trhu, a zřejmě i v tomto sektoru dojde k restrukturalizaci, zvláště co se Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

12

týče specializovaných leteckých nákladních dopravců. Jako obvykle zde ale hraje hlavní roli osobní přeprava, která je zatím relativně stabilní. Smluvní logistika se stane opět hlavním stabilizátorem; objemy by měly zůstat minimálně na současné úrovni, přestože mnozí klíčoví zákazníci z řad rychle rostoucích výrobců a maloobchodníků nezažívají dobré časy. Automobilový průmysl i nadále roste, a to i díky silnému exportu z evropských závodů. Vyhlídky pro poskytovatele individuálních logistických služeb jsou již méně jisté. Příliš mnoho z nich nemá dostatečné kapitálové krytí, a tak se v tomto sektoru očekává vlna fúzí a akvizic. Nejisté období čeká nejen na soukromé firmy, ale i na mnohé státní giganty. V Evropě se odhadují velké rozpočtové škrty, a tak se dají předpokládat další privatizace. Silniční nákladní přeprava je skutečným ukazatelem stavu ekonomiky. Výnosy zde nejsou zrovna příznivé, ale zatím firmy více méně přežívají. Další významnou otázkou je budoucnost Číny, jejíž trh výrazně ovlivnil během minulého desetiletí globální dodavatelské řetězce. Nyní se ale spekuluje o tom, že tamní ekonomika oslabuje. Asijský export celkově během minulého roku klesal, což mělo za následek, že Čína oznámila, že hodlá svou ekonomiku do budoucna méně zaměřit na export a přeorientovat se více na stimulaci domácí spotřeby. Vzhledem k nízkým přepravním sazbám a očekávání velké restrukturalizace nabídne rok 2012 pravděpodobně mnoho příležitostí investičním bankéřům, ale i stabilním a finančně zajištěným nákladním přepravcům. Co se týče oblastí, které mají letos potenciál pro přepravní a logistické služby, jsou to hlavně obory odolné proti hospodářskému poklesu, jako například zdravotnictví nebo potraviny a nápoje.

Od 1. ledna 2012 se za nákladní dopravu v Rakousku platí vyšší mýtné Eulog

23. 01. 2012

Od 1. ledna 2012 se zvýšily sazby mýtného na rakouských silnicích a dálnicích v průměru o cca 6%. Důvodem je rozhodnutí rakouské vlády. Kromě plošné valorizace tarifů byla specificky navýšena sazba mýtného na dálnici A12 v Tyrolsku (Kufstein – Innsbruck) o 10%. Lze předpokládat, že zvýšení poplatků za přepravy po Rakousku se promítne do nákladů přepravních služeb v této destinaci.


13

Slevy na mýtném snad budou Máš zaplaceno? Nemáš! Ministerstvo financí striktně odmítlo snížit spotřební daň z nafty

Recommend Documents