Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta
Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Sledování výskytu chorob na ostropestřci mariánském [Silybum marianum (L.) Gaertn.] Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.
Vypracovala: Jana Zvolánková
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Sledování výskytu chorob na ostropestřci mariánském [Silybum marianum (L.) Gaertn.] vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Dne…………………………………………. Podpis bakaláře……………………………..
Poděkování Ráda
bych
touto
cestou
poděkovala
vedoucí
mé
bakalářské
práce
paní
Ing. Gabriele Růžičkové, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a cenné rady, které mi poskytla při vedení této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat paní doc. Ing. Ivaně Šafránkové, Ph.D. za ochotu při determinaci patogenů. Dále chci velmi poděkovat svým rodičům za podporu během celého studia, za pomoc s realizací této práce a za trpělivost.
ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na sledování výskytu chorob ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.] v různých růstových fázích v roce 2011. Pokus byl prováděn ve dvou lokalitách, a to v Žabčicích, kde byla rozloha pozemku 500 m2, a Šitbořicích, kde byla rozloha pozemku 100 m2. Pozorování vyskytujících se chorob proběhlo v době listové růžice, v době dlouživého růstu, v době tvorby květních poupat, v době plného květu, v době zrání a u sklizených nažek. Nejvýznamnější chorobou, která se v porostu objevila, byla plíseň šedá (Botrytis cinerea), která způsobovala škody již od výskytu prvních pravých listů. Na vypěstovaných semenech se objevovala nejčastěji saprofytická houba Cladosporium spp., dále Septoria silybi, Alternaria silybi a Fusarium spp. Klíčová slova: ostropestřec mariánský, Silybum marianum, Botrytis cinerea, Septoria silybi, Alternaria silybi, houbové patogeny.
ABSTRACT This thesis is focused on monitoring the occurrence of diseases of the Milk thistle [Silybum marianum (L.) Gaertn.] at different growth stages in 2011 year. The experiment was conducted in two locations. In Žabčice, where the land area was 500 m2, and Šitbořice, where the land area was 100 m2. Observation of occuring diseases was conducted at the time of leavy rosette, at the time of extensive growth, at the time the flower buds, at the time of full bloom, at the time of ripening and harvested achenes. The most important disease, which appeared in growth, was gray mold (Botrytis cinerea), which caused the damage since the appearance of the first true leaves. On the propagand seeds appeared mostly saprophytic fungus Cladospoium spp., Septoria silybi, Alternaria silybi and Fusarium spp. Key words: Milk thistle, Silybum marianum, Botrytis cinerea, Septoria silybi, Alternaria silybi, fungal pathogens.
Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Botanická charakteristika ...................................................................................... 11 3.2 Agroekologické požadavky .................................................................................. 12 3.3 Pěstování v České republice ................................................................................. 12 3.4 Odrůdy ostropestřce .............................................................................................. 12 3.5 Technologie pěstování .......................................................................................... 13 3.6 Sklizeň – termín a způsob ..................................................................................... 13 3.7 Významné choroby a škůdci LAKR ..................................................................... 14 3.8 Choroby, škůdci a plevele v porostu ostropestřce ................................................ 16 3.8.1 Choroby ostropestřce ..................................................................................... 16 3.8.2 Škůdci ostropestřce ........................................................................................ 19 3.8.3 Plevele ............................................................................................................ 21 4 METODIKA ................................................................................................................ 22 4.1 Odrůda a osivo ...................................................................................................... 22 4.2 Charakteristika pokusných stanovišť .................................................................... 22 4.2.1 Stanoviště Žabčice ......................................................................................... 22 4.2.2 Stanoviště Šitbořice ....................................................................................... 23 4.3 Způsob založení porostu ....................................................................................... 23 4.3.1 Způsob založení porostu na stanovišti v Žabčicích ....................................... 23 4.3.2 Způsob založení porostu na stanovišti v Šitbořicích ..................................... 23 4.4 Ošetřování během vegetace .................................................................................. 24 4.4.1 Ošetřování během vegetace na stanovišti v Žabčicích .................................. 24 4.4.1 Ošetřování během vegetace na stanovišti v Šitbořicích................................. 24
4.5 Sklizeň .................................................................................................................. 24 4.5.1 Sklizeň na stanovišti v Žabčicích................................................................... 24 4.5.2 Sklizeň na stanovišti v Šitbořicích ................................................................. 24 4.6 Monitoring chorob, škůdců a plevelů během vegetace......................................... 25 4.7 Měřené znaky ........................................................................................................ 25 4.8 Laboratorní determinace patogenů na sklizených semenech ................................ 26 5 VÝSLEDKY ................................................................................................................ 27 5.1 Stanoviště Žabčice ................................................................................................ 27 5.1.1 Nástup růstových fází .................................................................................... 27 5.1.2 Vyhodnocení výnosotvorných prvků ............................................................. 27 5.1.3 Vyhodnocení napadení chorobami a škůdci a zaplevelení ............................ 28 5.2 Stanoviště Šitbořice .............................................................................................. 29 5.2.1 Nástup růstových fází .................................................................................... 29 5.2.2 Vyhodnocení výnosotvorných prvků ............................................................. 31 5.2.3 Vyhodnocení napadení chorobami a škůdci .................................................. 31 5.2.4 Plevele v porostu ostropestřce ....................................................................... 35 5.3 Vyhodnocení výskytu patogenů na semenech ...................................................... 36 6 DISKUZE A ZÁVĚR .................................................................................................. 39 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 41 8 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 45 9 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................. 46 10 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 47
1 ÚVOD Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, všeobecně označované jako LAKR, zahrnují ve světě mnoho druhů, jejichž počet se mění v závislosti na trendech a nových poznatcích ve farmakologii, v potravinářství i dalších průmyslových odvětvích. Léčivé rostliny obsahují terapeuticky účinné látky používané v humánní i veterinární medicíně, nebo látky s širším uplatněním (v kosmetice či potravinářství). Aromatické rostliny slouží k získávání vonných látek, především silic a kumarinů. Využití silic je především v parfumerii a kosmetice, potravinářství (látky vonné a chuťové) a farmacii (korigencia). Kořeninové rostliny nebo jejich části se využívají většinou sušené. Vyznačují se obsahem aromatických látek, tj. látek čichově a chuťově výrazných, kterými lze upravovat chuť, vůni či vzhled potravinářských výrobků nebo jídel v kuchyni připravovaných (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS 2009). LAKR se získávají pěstováním, sběrem ve volné přírodě či z dovozu. Ve srovnání s ostatními plodinami mají specifické nároky na pěstování, sklizeň i posklizňovou úpravu, tudíž jsou označovány jako speciální plodiny. Jejich využití může být i mimo LAKR - jsou pěstovány jako zelenina, okrasná rostlina, olejnina či technická plodina. Také rozsah jejich pěstování je variabilní, od několika m2 po tisíce ha (NEUGEBAUEROVÁ, 2006, Situační a výhledová zpráva LAKR, 2003). V pěstování LAKR nabývá na významu kromě výnosu i kvalita, vzhledem k obsahu účinných látek ve výsledném produktu. Kvalita i výnos jsou ovlivněny především zdravotním stavem pěstované kultury. Z tohoto důvodu je hlavním trendem v pěstování LAKR zavedení správné pěstitelské praxe, včetně posklizňové úpravy a skladování jak v konvenčním, tak i v ekologickém zemědělství (Situační a výhledová zpráva LAKR, 2010). Monitoringem výskytu chorob či škůdců na léčivých rostlinách se kromě nejvýznamnějších LAKR (kmín, fenykl a ostropestřec) mnoho odborných prací nezabývá. Plochy LAKR v období posledních 15 let dle ČSÚ značně kolísají. Největší plochy s LAKR byly v letech 1997 a 2004 (přes 11 tis. ha) a nejmenší plochy v letech 1999 a 2008 (pod 4 tis. ha). Rok 2009 je prvním rokem období opětovného růstu, který pokračoval i v roce 2010. V roce 2009 byly LAKR pěstovány na 5674 ha se sklizní v objemu 3900 t s velmi nízkým výnosem, a to 0,69 t/ha. Následující rok vzrostly tyto plochy na 7864 ha s produkcí 5605 t a výnosem 0,71 t/ha. Za nízké hodnoty výnosu 8
může jak nepříznivý průběh klimatických podmínek, tak podíl nezkušených pěstitelů i vysoký podíl hlavní pěstované plodiny - ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.]. Dalšími významnými velkoplošně pěstovanými komoditami byly v letech 2009 a 2010 kmín kořenný (Carum carvi L.), námel (Claviceps purpurea Tul.) a mák setý [Papaver somniferum (L.) Gaertn.] s využitím makoviny (Situační a výhledová zpráva LAKR, 2010). V příloze uvádím tabulku vývoje ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v České republice (Tab. 1). Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] je pěstován především pro farmaceutické využití. Obsahové látky flavolignany se nacházejí v plodech nažkách. Komplex těchto účinných látek chrání jaterní buňky prostřednictvím stabilizace jejich buněčné membrány, která brání průchodu toxinů do hepatocytů (BRUNETON, 1999). Zvyšuje se také zájem o využití oleje, který je vedlejším produktem při lisování plodů.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo sledování výskytu, popis a pořízení fotografií chorob v porostech ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.] ve vegetační době roku 2011 a na vypěstovaném osivu.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Botanická charakteristika Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] řadíme do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), podčeledi Asteroideae. Jedná se o jednoletou bylinu (v našich podmínkách), která může dorůstat 30 – 250 cm, nejčastěji 150 – 200 cm. Kořen je kůlový, 30 cm dlouhý. Lodyhy jsou v horní polovině řídce větvené, zaobleně hranaté, plné, s bílou dření, olysalé, hustě mělce žebernaté, žebra bělavá. Přízemní listy jsou v růžici, tvarem i barvou jsou podobné lodyžním listům, až 40 cm dlouhé, s rozšířenou, hluboce žlábkovitou střední žilkou. Lodyžní listy jsou střídavé, dolní přisedlé, horní poloobjímavé, v obrysu obvejčité až kopinaté, peřenolaločné až peřenoklané v široké trojúhelníkové úkrojky s okrajem nepravidelně ostnitým (ostny až 8 mm dlouhé), chrupavčité žilky na líci lemovány bílými skvrnami, povrch listů lesklý. Úbory jsou jednotlivé, vzpřímené, dlouze stopkaté, široce kuželovité, 3-7 cm široké. Zákrov je na bázi vmáčklý, vnější zákrovní listeny jsou okrouhle obvejčité, k bázi zúžené, s okrajem nepravidelně ostnitě zubatým, střední a vnitřní dvoudílné, v dolní části vejčité až kopinaté, těsně k sobě přitisknuté, v horní části trojúhelníkovité, vlnaté, od úboru odstálé, na okrajích a na vrcholu dlouze ostnité, ostny až 7 mm dlouhé, slámově žluté. Květy jsou 3,5-4 cm dlouhé s velmi dlouhou bílou korunní trubkou v horní třetině baňkovitě rozšířenou, červenou až světle fialovou, přecházející v čárkovité špičaté cípy stejné barvy. Nažky jsou asymetricky smáčknuté kuželovité, 7-8 mm dlouhé, 3-5,4 cm široké, světle kávově hnědé, s mnoha čárkovitými tmavohnědými skvrnami, lesklé, na vrcholu s úzkým slámově žlutým lemem. Chmýr snadno opadá, vnější paprsky jsou 12-18 mm dlouhé, pérovité, vnitřní paprsky jsou mnohem kratší, 1 mm dlouhé, hladké (SLAVÍK, ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004). Bylina ve své genetické výbavě obsahuje 2n=34 chromozomů (DOSTÁL, 1989). Ačkoli je z literatury patrné, že ostropestřec je cizosprašný, na základě pokusu bylo prokázáno, že rostlina je převážně samosprašná, s neznámým poměrem cizosprašnosti (RŮŽIČKOVÁ, 2010). Původní rozšíření ostropestřce je od Kanárských ostrovů přes Středozemí do Malé a Přední Asie. Ve střední Evropě zdomácněl a byl zavlečen na všechny kontinenty. V České republice se pěstuje místy na polích a v zahradách na hlinitých a písčitohlinitých živinami bohatých půdách. Z výsevů se šíří do blízkého okolí, kde se 11
zásobou nažek v půdě udržuje řadu let. Vedle zplanění v místech pěstování je občas i zavlékán. V našich podmínkách je zpravidla jednoletý, v jižní Evropě je listová růžice schopná přezimovat (SLAVÍK, ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004).
3.2 Agroekologické požadavky Rostlina je středně náročná na teplé klima. Lze ji pěstovat až do 600 m n. m. zde však hrozí nebezpečí opožděné sklizně. Na půdu je málo náročný, vyžaduje dostatek světla, vláhy a humusu. Nevhodné jsou utužené, zamokřené a kyselé půdy, stejně i výsušné jižní svahy (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS, 2009).
3.3 Pěstování v České republice Zájem o pěstování ostropestřce se v posledních letech výrazně zvyšuje, a to ze strany tuzemských i zahraničních zpracovatelů. Využití nachází ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu a krmivářství. Rozsahy ploch a výnosů v letech 2001-2009 jsou uvedeny v Tab. 2 (Situační a výhledová zpráva LAKR, 2010). Největším pěstitelem a zpracovatelem ostropestřce v České republice je Moravol, spol. s r.o. Věnuje se šlechtění nových odrůd ostropestřce, které mají vyšší obsah účinných látek (silymarinový komplex), a také výrobě potravinových doplňků či kosmetických přípravků (www.irel.eu).
3.4 Odrůdy ostropestřce V současné době se v České republice pěstují dvě odrůdy ostropestřce, a to Silyb a Mirel. Nejstarší odrůdě, Silybu, byla udělena ochranná práva v prosinci 1995, jejichž doba uplynula v listopadu 2011. Držitelem šlechtitelských práv byla Teva Czech Industries s r. o. Nová odrůda, Mirel, má udělená ochranná práva od roku 2010, která jsou platná do roku 2035 (doba trvání právní ochrany byla prodloužena o 10 let). Držitelem šlechtitelských práv pro Mirel je Moravol, spol. s r. o. (HOLUBÁŘ, 2012). Tato odrůda je určena pro zpracování ve farmaceutickém průmyslu jako plodina s obsahem silybinu, který je považován za nositele terapeutických účinků a je ho obsaženo asi o 2 % více, a silydianinu (SLAVÍK, ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004). 12
Z dalších odrůd, u kterých byla podána žádost o udělení ochranných práv k odrůdě, jsou to Verde, Aida a Albus (uvedené názvy odrůd jsou předběžné). U odrůdy Verde byla žádost podána společnostmi Seva-flora s r.o. a Moravol, spol. s r.o. v roce 2011 a jedná se o silydianinový typ. Žádost u odrůdy Aida byla podána v roce 2012 a žadatelem byl Moravol, spol. s r.o. U této odrůdy uvádí žadatel bílé zbarvení květů. Poslední odrůdou, u které byla podána žádost o udělení ochranných práv je Albus. Žadatelem je Teva Czech Industries s r. o. (HOLUBÁŘ, 2012).
3.5 Technologie pěstování Ostropestřec se zařazuje jako doběrná plodina s dobrými odplevelovacími schopnostmi. Na podzim se provádí střední orba bez přímého organického hnojení, doplnění živin na požadovanou hladinu. Dávky minerálního hnojení jsou 30 kg N.ha-1, 75 kg P 2 O 5 .ha-1 a 130 kg K 2 O.ha-1. Vhodné rozmezí pH je 5,8-7,2. Po jarní předseťové přípravě půdy se provede přímý výsev obilným secím strojem nebo jiným přesným strojem v od 25. března do 10. dubna. Rozpětí sponu je 45-50 cm × 10-30 cm, tedy 60000-120000 rostlin na hektar (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS 2009). Při řádkování 25 cm dojde k zvýšení počtu jedinců na m2, ale při řádkování 50 cm je výnos semen vyšší, přičemž šířka řádků nemá vliv na délku vegetační doby od vzcházení do termínu kvetení, do termínu tvorby květních poupat, ani do termínu zrání nažek (CZYŽ, 2008). Hloubka setí je 2-3 cm, v sušších půdách 5 cm. Teplota půdy 5 ˚C. Výsevek činí 8-10(15) kg.ha-1 (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS, 2009). Ošetření se provádí ve fázi 3-6 pravých listů plečkováním. Po zapojení porostu lze použít rotační plečky (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS, 2009). Na ochranu ostropestřce nejsou v České republice registrovány žádné pesticidy, tudíž je výnos silně závislý na zaplevelení a zdravotním stavu. Průměrný výnos je 0,75 t.ha-1, ale může se pohybovat v rozmezí 0,5-1,7 t.ha-1 (HABÁN a kol., 2007).
3.6 Sklizeň – termín a způsob Vegetační doba v našich podmínkách je 4 měsíce. Sklizeň se provádí tehdy, když je 1/3 plodů v plné biologické zralosti, tzn. úbor je rozevřený a objevuje se bílé 13
chmýří. Nažky dozrávají postupně a s jejich vyzrálostí stoupá obsah účinných látek. Pro rovnoměrné dozrávání se může použít desikace. Sklizeň je prováděna nejlépe za vlhka a oblačna, když se úbory zavírají a nedochází k odlétání ochmýřených nažek. Provádí se upravenou sklízecí mlátičkou, kde se žací lišta zvedne do výšky 1 m, demontují se pera přiháněče, vytřasadla se nahradí vytřasadly pro sklizeň kukuřice a zvětší se mezera mezi mlátícím košem a bubnem. Rostliny totiž bývají v době sklizně ještě zelené (MOUDRÝ, 2004, NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Vymlácená semena dosouší při 40-50 ˚C v sušičkách obilí nebo na roštech na konečnou vlhkost 12 %. Dle potřeby se sítují, třídí a čistí (NEUGEBAUEROVÁ, 2006).
3.7 Významné choroby a škůdci LAKR Doposud největší plochy rostlin ze skupiny LAKR zaujímal kmín kořenný (Carum carvi L.) a je také nejvíce prostudován, co se týče chorob a škůdců. Nejvýznamnější
chorobou
kmínu
byla
považována
hnědá
skvrnitost
kmínu
(Mycocentrospora acerina), neboli antraknóza kmínu. Projevuje se hnědnutím kořenového krčku, hnědými skvrnami na listech a protáhlými tmavě hnědými skvrnami na stoncích. Mycocentrospora přetrvává na posklizňových zbytcích a je přenosná osivem. Ochranou je správný osevní postup, zdravé osivo a likvidace posklizňových zbytků. V poslední době jsou významnějšími chorobami Erysiphe heraclei a Ascochyta carvi. Padlí miříkovitých (Erysiphe heraclei) napadá rostliny z čeledi miříkovité a přežívá kleisthothecii na přezimujících rostlinách. V době dozrávání tvoří na nadzemních částech bílé povlaky a napadené části mohou zasychat, nažky jsou scvrklé a zasychají. Porost lze ošetřit fungicidy. Phomopsis diachenii a Ascochyta spp. jsou patogeny, které způsobují hnědnutí listů okolíků kmínu a napadají i lodyhy. Phomopsis diachenii se vyskytuje i na divoce rostoucích rostlinách rodu Heracleum, odkud se může šířit i na kmín. Ochranou je včasný výsev. Další chorobou jsou krčkové a kořenové hniloby, na kterých se podílí více patogenů, např. Colletrotrichum gloeosporioides, Sclerotinia sclerotiorum, Verticillium spp., Fusarium spp., Mycocentrospora acerina aj., které se přetrvávají v půdě nebo se mohou přenášet osivem. Ochranou je správná agrotechnika, osevní postup a zdravé osivo. Septoria carvi vytváří skvrny na listech a stoncích, napadá i nažky, které vypadají scvrkle a objevují se na nich pyknidy, které se šíří osivem. Z rozšířenějších škůdců kmínu je to vlnovník (hálčivec) kmínový (Aceria 14
carvi). Tento roztoč škodí především ve druhém roce pěstování, kdy se zkracují stopky okolíků, květy jsou zelené a mají květákovitý vzhled. Šíří se větrem a ochranou je aplikace akaricidů v době dozrávání kmínu a izolační vzdálenost. Housenky motýla plochušky (makadlovky) kmínové (Depressaria daucella) škodí vyžíráním chodbiček ve dřeni, později okusováním květů a mladých nažek. Chemickou ochranu před makadlovkou lze použít před květem. Dále se na kmínu vyskytuje klopuška červená (Lygus pratensis), obaleč polní (Cnephasia asseclana) a pěnodějka obecná (Philaenus spumarius)
(HRUDOVÁ,
2006,
NEUGEBAUEROVÁ,
NEČAS,
2009,
ODSTRČILOVÁ, 2006). Na fenyklu obecném (Foeniculum vulgare) se vyskytuje bakteriální spála vegetačních vrcholů a květenství (Pseudomonas syringae). Napadené vegetační vrcholy a květenství se ohýbají, černají a odumírají. Dále je fenykl napadán patogenem Cercosporidium punctum, způsobující usychání listů, stonků a květenství. Na odumírajících listech se vyskytují další patogenní houby, jako Ramularia foeniculi, Plasmopara nivea, Itersonilia pasitnacae, Fusarium avenaceum, Pseudodiplodia pepusilla a Erysiphe heraclei. Na kořenových krčcích a stonkových bázích můžeme při dozrávání najít široké spektrum patogenních a saprofytických hub, které způsobují rychlý hnilobný rozklad rostlinných pletiv: Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Colletotrichum gloeosporioides, Diaporthopsis Angelice, Phoma exiqua, Fusarium avenaceum, Botrytis cinerea aj. Při vyšší relativní vlhkosti po sklizni jsou semena fenyklu napadána houbami Aspergillus spp., které produkují nebezpečné aflatoxiny. Z hmyzích škůdců škodí mšice (Aphis spp.), plochuška kmínová (Depressaria daecella), obaleč polní (Cnephasia asseclana), klopuška luční (Orthops campestris) a klopuška kalmova (Orthops kalmi) (KOIKE, 1992, NEUGEBAUEROVÁ, 2006, ODSTRČILOVÁ, 2007). Koriandr v našich podmínkách trpí kořenovými chorobami (Fusarium spp., Sclerotinia sclerotiorum aj.). Dále se na něm může vyskytnout bakterióza Pseudomonas syringem pv. Coriandricola, mykózy Ramularia coriandrii, Puccinia rubiginosa a Cercospora coriandrii. Sáním může škodit mšice broskvoňová (Myzus persiceae). Jako škůdce je také označována tmavka (Systole coriandri) (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS, 2009, ODSTRČILOVÁ, 2006).
15
Kopr vonný (Anethum graveolens L.) je napadán rzí (Puccinia Petronelini) a škodí na něm mšice brslenová (Cavariella aegopodii) (NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS, 2009). Významnou chorobou měsíčku lékařského (Calendula officinalis) v sušších a teplejších oblastech je padlí (Sphaerotheca fuliginea). Často se na měsíčku objevují virová bronzovitost rajčete (TSWV) a virus strakatosti měsíčku (způsobené CMV – virus mozaiky okurky), které jsou přenášeny mšicí makovou (Aphis fabae). Škodí také vrtalka zahradní (Chromatomyia horticola) (BOKOR, 2007). Máta peprná (Mentha piperita) a meduňka lékařská (Melissa officinalis) jsou příbuzné a vyskytují se na nich podobné patogeny. Významnou skupinou patogenů na mátě jsou rzi. Rez mátová (Puccinia menthae, Puccinia angustata) se projevuje deformací výhonů a opadáváním listů, což ovlivňuje kvalitu drogy a znemožňuje druhý sběr. Bledou skvrnitost máty způsobuje virus mozaiky vojtěšky (AMV). Okrouhlé skvrny na listech způsobuje septorióza máty (Septoria menthicola), bílé povlaky na spodní straně listů jsou způsobené plísní (Peronospora stigmacola) a bílé povlaky na svrchní
straně
listů
jsou
způsobené
padlí
(Oidium
erysiphoides,
Erysiphe
cichoracearum f. menthae). Na meduňce se vyskytují rzi (Puccinia Melissae, Puccinia menthae), septorióza meduňky (Septoria melissae) a Erysiphe galeopsidis (BOKOR, 2007, NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Na šalvěji lékařské (Salvia officinalis) se objevuje padlí (Erysiphe salviae, E. cichoranearum, E. labiafaharum f. salviae), plíseň šalvěje lékařské (Peronospora lamii) a patogeny způsobující listové skvrnitosti (Cercospora salviicola, Ramularia salviae, Septoria salviae var. Scoarae, Ascochyta vicina) (BOKOR, 2007).
3.8 Choroby, škůdci a plevele v porostu ostropestřce 3.8.1 Choroby ostropestřce Během vegetace vytváří rostlina velké množství nadzemní biomasy, čímž pak v porostech vzniká ideální mikroklima pro šíření chorob. Nekrotizací listů a lodyh původci chorob dochází k usychání rostlin a zkrácení vegetační doby s negativními dopady na výnos a kvalitu sklizené produkce. Choroby ostropestřce se mohou vyskytnout v průběhu celé vegetace (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 1999). 16
Mikrobiální kontaminace semen je poměrně vysoká a podílí se na ní spektrum mukorových hub (Mucor, Rhizopus), bakterií (Pseudomonas, Xanthomonas) a běžných saprofytických hub (Alternaria, Cladosporium, Penicillium, Aspergillus a Fusarium). Překvapující je výskyt hub Pythium ultimo a Rhizoctonia solani. Specifické patogenní houby (Septoria silybi a Alternaria silybi) jsou semeny přenášeny endogenně (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 1999). Klíčící a vzcházející rostliny ostropestřce jsou velmi vnímavé a citlivé na soubor půdních patogenů. Na odumírání a padání klíčních rostlin se podílejí houby Pythium ultimo a Rhizoctonia solani, druhotně i zástupci hub rodu Fusarium (F. equiseti, F. avenaceum, F. oxysporum, F. solani aj.), houby Cylindrocarpon destructans, Colletotrichum gloeosporioides a vláknitá houba Hyphomycetes, Mycedinaceae, jejíž taxonomické zařazení není zatím známé. Plazivé mycelium jmenované houby prorůstá rostlinnými pletivy a enzymaticky je rozkládá. Na krátkých bočních konidioforech se odškrcuje značné množství dvoubuněčných hyalinních konidií (8-10 × 22,5 μm) (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 1999). Patogenní organismy, způsobující padání klíčních rostlin, přezimují v půdě a napadají rostliny už v raných růstových fázích. Toto onemocnění ovlivňují i nepříznivé půdní a povětrnostní podmínky pro rostliny (tvorba půdního přísušku, nepříznivé světelné podmínky, nízká teplota atd.). Mimo výše jmenované může být onemocnění vyvoláno polyfágními houbami rodu Phytophtora spp. a Botrytis spp. Napadení se projevuje nevyklíčením semen, napadení klíčků při klíčení kořenů a báze stonků vzejitých rostlin. Tyto patogenní organismy přežívají saprofyticky v půdě a za příznivých podmínek napadají hostitelské rostliny. Vhodné podmínky pro rozvoj patogenů jsou především díky nedodržení izolačních vzdáleností a pěstování stejných rostlin několik let po sobě (BOKOR, 2007). Ve fázi listové růžice se začínají projevovat symptomy tracheomykózy (cévního vadnutí), která je způsobena houbami rodu Pythium spp. a Fusarium spp. Dochází k postupnému vadnutí, žloutnutí až hnědnutí a poté k nekróze celé rostliny (HABÁN, 2008). Napadení houbou Fusarium spp. se projevuje vadnutím bočních výhonů a poté vadnutí vrcholu hlavního výhonu, zkroucením a hnědnutím rostlin. Příčinou symptomů je destrukce cévního systému a ztráta schopnosti vést vodu. Na průřezu stonku rostlin můžeme pozorovat žloutnutí cévních svazků. Hlavním zdrojem infekce fuzariózami je 17
zamořená půda, kde patogen přežívá po ukončení vegetačního období. Tímto způsobem může patogen v půdě přežívat i několik roků bez toho, aby ztratil schopnost infikovat živé rostliny (BOKOR, 2007). Specifické patogenní houby ostropestřce (Alternaria silybi a Septoria silybi) jsou přenosné osivem, avšak zjištění jejich přítomnosti na semenech a na děložních lístcích a hypokotylech vzcházejících rostlin je ojedinělé a vzácné. První symptomy výskytu těchto hub se začínají objevovat na spodních listech rostliny až ve fázi rychlého prodlužovacího růstu. Populační hustota obou patogenů v porostech velmi rychle vzrůstá s časem. Nejdříve se objevují ojedinělé hnědé až hnědočerné skvrny na listech a lodyhách, postupně se jejich počet navyšuje, zvětšuje se jejich velikost, splývají a způsobují zasychání listů a celých rostlin. Napadené rostliny jsou náchylné k napadení dalšími chorobami (Sclerotinia sclerotiorum, Botrytis cinerea, Fusarium spp. a Phoma spp.). Napadené lodyhy pak ztrácejí svou pevnost a lámou se. Dle symptomů se nedá napadení listů a lodyh houbami Alternaria silybi a Septoria silybi dost dobře odlišit. Druhovou detekci je nutné provést mikroskopicky. Napadené rostliny předčasně dozrávají, odumírají a poléhají, snižuje se tak výnos a kvalita semen (snížená HTS, špatná vybavenost semen, pokles obsahu flavolignanů apod.). Alternaria silybi tvoří na hnědě zbarvených konidioforech o rozměrech 20-90 × 4-5 μm charakteristické hnědě zbarvené
zďové
konidie
s 6-15
podélnými
a
s 0-5
příčnými
přehrádkami
o rozměrech 90-230 × 10-16 μm [rostrum (zobánek, jimž se otevírá vřecko) 60-150 × 150 × 1,5-2 μm]. Septoria silybi vytváří v listových pletivech pyknidy o průměrné velikosti 60-90 μm. Z pyknid jsou vrcholovým otvorem (ostiolem) vytlačovány hyalinní, niťovité, přímé nebo ohnuté pyknospory s 2-6 přehrádkami o rozměrech 30-80 × 1,5-2,5 μm (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 1999). Květní úbory jsou v letech se zvýšenými srážkami citlivé na plíseň šedou (Botrytis cinerea), která způsobuje destrukci dozrávajících semen v úboru. Na květní úbory přecházejí i dvě specifické patogenní houby Alternaria a Septoria. Zvláštností mykoflory úborů ostropestřce je hojný výskyt mykoparazitické houby Gonatobotrys simplex, která bývá často zaměňována za plíseň šedou. Houba aktivně napadá mycelium a konidie hub rodu Alternaria a způsobuje rozklad (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 1999). Na odumřelém pletivu se může vyskytovat také saprofytická houba Stemphylium spp., která způsobuje jeho rozklad (ŽABČÍKOVÁ, 2009).
18
V některých zemích, např. v USA a Tunisku, je ostropestřec (Silybum marianum, Silybum eburneum) vnímán jako problematický plevel či invazivní rostlina a je infikován patogenem úmyslně. Proto se výzkum v těchto zemích zaměřil na to, jakým způsobem populaci ostropestřce regulovat. V Řecku byla nalezena na ostropestřci mariánském sněť Microbotryum silybum, která napadá květy a způsobuje nemožnost dozrání semen. Dle výsledků prvního testování obou druhů ostropestřce na citlivost vůči této sněti je citlivější Silybum eburneum (infikováno 67% rostlin) než Silybum marianum (infikováno
pouze
40%
rostlin).
Vzhledem
k tomu,
že
Microbotryum silybum brání produkci osiva, mohla by být tato houba potenciální biologickou kontrolou rodu Silybum spp. či Carduum spp. (SOUISSI, 2005, VANKY, 2003). Z přehledu patogenní mykoflory ostropestřce je zřejmé, že pěstování této plodiny je poměrně značně ohrožováno chorobami. Nalezení účinné ochrany patří mezi priority pěstitelů této léčivé rostliny (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 1999). 3.8.2 Škůdci ostropestřce Na ostropestřci způsobují sáním škody mšice, a to mšice maková (Aphis fabae) a mšice bodláková (Brachycaudus cardui). Žírem způsobují škody polyfágní housenky motýlů, dospělci štítonošů (Cassida spp.), dlouháč plevový (Tanymecus palliatus) nosatčík (Protapion spp.) a plzák španělský (Arion lusitanicus). Na kořenech mohou škodit vyvíjející se larvy rýhonosce pcháčového (Cleonis pigra) a drátovci, larvy kovaříků [př. kovařík tmavý (Agriotes obscurus)]. Při dozrávání mohou být zralá semena vyzobávána zpěvnými ptáky, nejčastěji zvonkem zeleným (Carduelis chloris), strnadem obecným (Emberiza citrinella), stehlíkem obecným (Carduelis carduelis) a sýkorami (Parus spp.). Při skladování škodí myši a zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) (CZYŽ, 2010, HABÁN, 2008, NEUGEBAUEROVÁ, NEČAS, 2009). Mšice maková (Aphis fabae) je téměř černá a až 5 mm dlouhá, tykadla bílá s černými konci, taktéž nohy. Patří mezi polyfágní škůdce, silně napadá mladé rostliny, u některých plodin může způsobit ztráty na výnosu až 30%. Vajíčko přezimuje na brslenu, kalině či pustorylu. Na jaře, kdy průměrná denní teplota stoupne na 7-9 ˚C se začínají líhnout larvy a na primárních hostitelích se vyvíjejí 2-4 generace. V květnu přeletují okřídlení jedinci na mladé výhonky stejných hostitelů nebo na různé druhy 19
bylin. Na podzim se vracejí zpět na brslen a tam rodí neokřídlené vejcorodé samičky. Za nimi přeletují okřídlení samci a páří se. Samičky kladou 4-7 vajíček na mladé výhonky od září do prvních mrazů (MILLER, 1956, ŠEFROVÁ, 2006). Mšice bodláková (Brachycaudus cardui) vyvolává deformace výhonů a listů a jejich zasychání. Okřídlení jedinci v létě přeletují na složnokvěté, brutnákovité a jiné byliny. Její zbarvení je variabilní – od žluté po hnědočernou. Primárními hostiteli jsou slívy (Prunus spp.). Virginogenie (z vajíčka vylíhlá bezkřídlá samička, která dává vznik nepohlavně se množící generaci samiček) žijí především na složnokvětých rostlinách (bodlácích, pcháčích, heřmánku, starčcích, kopretinách, rmenech atd.) a některých brutnákovitých (hadinec, kostival, kamejka atd.) (MILLER, 1956, ŠEFROVÁ, 2006). Štítonoš skvrnitý (Cassida nebulosa) a štítonoš pruhovaný (Cassida nobilis) jsou zeleno- nebo žlutohnědě zbarvení, 5-7 mm dlouzí a mají ploché tělo, rozšířený štít a krovky. Larvy i dospělci vyžírají okrouhlé otvory do listů různých bylin. Preferují rdesnovité (Polygonaceae). Příležitostně škodí na zaplevelených pozemcích. Štítonoš skvrnitý má dvě generace, štítonoš pruhovaný jen jednu generaci v roce. Dospělci přezimují pod různými rostlinnými zbytky, často pod listím stromů (MILLER, 1956, ŠEFROVÁ, 2006). Dlouháč plevový (Tanymecus palliatus) je 7,5-10 mm dlouhý, hnědošedě zbarvený. V České republice se vyskytuje spíše v nížinách. Škodí na lopuchu (Arctium spp.), bodláku (Carduus spp.), pcháči (Cirsium spp.), svlačci (Convolvulus spp.) jeteli (Trifolium spp.), ze zemědělských plodin na řepě obecné (Beta vulgaris) a luštěninách. Dospělci jsou aktivní především v ranních a večerních hodinách. Larvy žijí ve stonku nebo v kořenech živých rostlin a kuklení probíhá v zemi. Přezimují dospělci. Vývoj larev trvá 2-3 roky (www.naturabohemica.cz). Rýhonosec pcháčový (Cleonis pigra) se může objevit při nevhodném osevním postupu a opakovaném výsevu ostropestřce na jedno stanoviště. Larvy se vyvíjejí na kořenech ostropestřce i plevelných rostlin, jako jsou pcháče (Cirsium spp.). Larvy vyžírají chodbičky v kůlovém kořenu, usnadňují vnik patogenním houbám a lámání a vyvracení rostlin (CZYŽ, 2010).
20
3.8.3 Plevele Obecně se uvádí, že ostropestřec má dobré odplevelovací schopnosti díky svému bujnému růstu a velké listové pokryvnosti. Menší konkurenční schopnosti má v období vzcházení až dlouživém růstu, kdy ho mohou zastínit plevelné rostliny s rychlejším startem. Ostropestřec sám může být nepříjemným plevelem, protože ochmýřené nažky mohou
před
sklizní
odlétnout
velmi
daleko
a
jsou
klíčivé
mnoho
let
(KOCOURKOVÁ, 2011). Základem likvidace plevelů by měla být mechanická kultivace. Na zaplevelených pozemcích se mohou do půdy zapracovat herbicidy před setbou. Proti dvouděložným plevelům a jednoletým travám se aplikují herbicidy nejdříve do třech dnů po sobě (HABÁN, 2008). V současné době není v České republice registrován žádný přípravek na regulaci plevelů
v porostu
ostropestřce,
ale
Ing. Blanka Kocourková, CSc.
21
výzkumu
se
intenzivně
věnuje
4 METODIKA 4.1 Odrůda a osivo Pro založení porostu byla použita odrůda Silyb, která je jedna ze dvou právně chráněných odrůd ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.] v České republice. Použito bylo farmářské osivo ze sklizně roku 2010, které pocházelo z ploch Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Semena byla skladována v laboratorních podmínkách, vytříděná na sítech 2,2 mm. Tato semena použitá k setí měla klíčivost 82% (Kocourková, 2011). Osivo bylo čištěné a kalibrované.
4.2 Charakteristika pokusných stanovišť Monitoring výskytu chorob byl prováděn na dvou lokalitách. Plochy ostropestřce byly založeny v Žabčicích a v Šitbořicích. 4.2.1 Stanoviště Žabčice Pokus byl založen na plochách Školního zemědělského podniku v Žabčicích v katastrálním území obce Nosislav, ležící v okresu Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Pozemek se nachází v nadmořské výšce 186 m n. m. Klimatický region je charakterizován jako velmi teplý a suchý. Průměrná roční teplota byla 10,2 ˚C a průměrný úhrn srážek 379,7 mm tzn., že tento rok byl srážkově podprůměrný. Průměrné měsíční hodnoty teplot a srážek v Žabčicích jsou uvedeny v Tab. 3. Pravděpodobnost suchých vegetačních období je 30-50 %. Půdní typem jsou fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké, bez skeletu. Vláhové poměry jsou nepříznivé – je vyžadována regulace vodního režimu. Pozemek je na úplné rovině se všesměrnou
expozicí.
Půda
je
velmi
(sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz, BROTAN, 2012).
22
hluboká
(více
jak
60
cm)
4.2.2 Stanoviště Šitbořice Obec Šitbořice leží v okresu Břeclav v Jihomoravském kraji. Pozemek se nachází v nadmořské výšce 280 m n. m. Klimatický region je charakterizován jako teplý a mírně vlhký. Průměrná roční teplota byla 9,9 ˚C. Celkový úhrn srážek byl 413,1 mm, což je podprůměrné. Průměrné měsíční hodnoty teplot a srážek z nejbližší meteorologické stanice jsou uvedeny v Tab. 4. Pravděpodobnost suchých vegetačních období je 10-20 %. Sklonitost půdy je vyšší než 12 %, svah je exponován na severozápad, typ půdy kambizem, zrnitostně je půda středně těžká lehčí až lehká, vláhově závislá na klimatu a expozici. Půda je středně hluboká (30-60 cm) a slabě skeletovitá (radyne.fpe.zcu.cz, sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz).
4.3 Způsob založení porostu 4.3.1 Způsob založení porostu na stanovišti v Žabčicích Po sklizni ozimé pšenice v roce 2010 nebyla pokusná plocha hnojena a na jaře roku 2011 byla připravena běžným způsobem. Selo se secím strojem do řádků 0,25 m s výsevkem 6 kg.ha -1 dne 28. března. Celková plocha pokusu (730 m2) byla následně rozdělena do 21 menších parcel (500 m2). Vyseto bylo asi 450 g osiva (KOCOURKOVÁ, 2011). 4.3.2 Způsob založení porostu na stanovišti v Šitbořicích Po sklizni brambor na podzim roku 2010 byla provedena podmítka a zapravení organické hmoty do půdy. Na jaře roku 2011 bylo pole prokypřeno do hloubky 15 cm a po týdnu povláčeno. Po pěti dnech, dne 2. dubna, proběhla ruční setba. Parcela měla 100 m2, spon byl 25 × 30 cm. Vysévalo se po 1 semenu do hnízda, hloubka setí byla 3 cm a celkově bylo vyseto asi 40 g osiva.
23
4.4 Ošetřování během vegetace 4.4.1 Ošetřování během vegetace na stanovišti v Žabčicích Porost vzešel 18. dubna. Během vegetace nedošlo k meziřádkové kultivaci. Pozemek byl mimo jiné využit k pokusům s herbicidy, které byly aplikovány na porost 29. dubna (KOCOURKOVÁ, 2011).
4.4.1 Ošetřování během vegetace na stanovišti v Šitbořicích Během vzcházení rostlin ostropestřce bylo vyhodnoceno spektrum plevelů, které jsou uvedeny v kapitole Výsledky. Z důvodů likvidace plevelů a provzdušnění půdy byla provedena okopávka a ruční pletí ve fázi 4-6 pravých listů (10. května). Měsíc květen byl velmi suchý a došlo k usychání některých rostlin. 24. května byla doseta semena na místa po nevyšlých či uschlých rostlinách a zároveň proběhla druhá okopávka.
4.5 Sklizeň 4.5.1 Sklizeň na stanovišti v Žabčicích Sklizeň byla provedena ručně 20. července, kdy byly sklizeny odstřihnutím zralé úbory (bílý chmýr a hnědá barva nažek) (KOCOURKOVÁ, 2011). 4.5.2 Sklizeň na stanovišti v Šitbořicích Na 10 vybraných plochách o rozměru 1 × 1 m2 byl spočítán počet rostlin a počet sklizně schopných úborů a vždy 1 náhodně vybraná rostlina, u které byl zjištěn počet sklizně schopných úborů a zjištěna váha semen z jednoho úboru. Sklizeň byla provedena ručně 6. srpna. Zralé úbory z vybraných rostlin byly odstřiženy, baleny do papírových pytlů, řádně označeny a skladovány v laboratorních podmínkách. Plody byly vymláceny ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku.
24
4.6 Monitoring chorob, škůdců a plevelů během vegetace Na stanovišti v Žabčicích probíhal monitoring kvůli vzdálenosti pozemku pouze jednou za 3-4 týdny. Do polního deníku bylo zaznamenáno datum návštěvy porostu, vývojová fáze, zdravotní stav porostu ostropestřce, tj. požerky, výskyt škůdců, výskyt chorob, popř. plevelné rostliny, které se na stanovišti vyskytly. Stanoviště v Šitbořicích bylo monitorováno každých 14 dní a do polního deníku bylo zaznamenáno datum pozorování, vývojová fáze ostropestřce, zdravotní stav, výskyt škůdců či chorob a plevelné rostliny.
4.7 Měřené znaky Na stanovišti v Žabčicích byly měřeny znaky: 1. Nástup růstových fází (vzcházení porostu, tvorba pravých listů, tvorba listové růžice, dlouživý růst, tvorba květů, kvetení, plná zralost). 2. Výška a počet plodných úborů před sklizní. 3. Výnos nažek v g.m-2. 4. Napadení chorobami a škůdci. 5. Zaplevelení. Na stanovišti v Šitbořicích byly měřeny následující znaky: 1. Nástup růstových fází (vzcházení porostu, tvorba pravých listů, tvorba listové růžice, dlouživý růst, tvorba květů, kvetení, plná zralost). 2. Z 10 ploch o obsahu 1 m2 byl odečten počet vzejitých rostlin a počet sklizně schopných úborů. 3. Z každé plochy byla zvolena 1 náhodně vybraná rostlina, u které byla změřena výška, celkový počet úborů a počet sklizně schopných úborů. 4. Vymlácené a vyčištěné úbory z těchto 10 rostlin byly zváženy. 5. Napadení chorobami a škůdci v různých růstových fázích. 6. Zaplevelení. 7. Na vypěstovaných semenech proběhla determinace patogenů.
25
Na vypěstovaných semenech ze stanoviště v Šitbořicích proběhla laboratorní determinace patogenů. Způsob založení porostu, termíny provedených ošetření, termíny růstových fází, napadení chorobami a škůdci, zaplevelení a naměřené výnosotvorné charakteristiky byly zapsány do polního deníku.
4.8 Laboratorní determinace patogenů na sklizených semenech Vypěstovaná semena byla dána do Petriho misek na bramborový agar, kde se nechala několik týdnů při laboratorní teplotě za přístupu světla kultivovat. Pro tento pokus bylo využito 50 semen vyzrálých a povrchově ošetřených 5% roztokem Sava (ponořením na 1 minutu) a 50 semen vyzrálých neošetřených a dále 10 semen růžově zbarvených a povrchově ošetřených a 10 semen růžově zbarvených neošetřených. Vyzrálá semena byla dána do Petriho misek po 10, narůžovělá po 5. Po několika týdnech (podle toho, za jak dlouho patogen na semeni narostl) došlo k přeočkování patogenů na novou misku, aby nedošlo k přerůstání ostatními patogeny. Opět se nechaly při pokojové teplotě kultivovat. Jakmile se patogen rozrostl, došlo k jeho determinaci a pořízení fotografie detailu patogena.
26
5 VÝSLEDKY 5.1 Stanoviště Žabčice 5.1.1 Nástup růstových fází Od zasetí do sklizně byly pozorovány termíny významných růstových fází. Tab. 5 Datum a růstová fáze ostropestřce na stanovišti v Žabčicích Datum
Růstová fáze
18.4.
vzcházení
25.4.
pravé listy
12.5.
přízemní růžice
24.5.
dlouživý růst
9.6.
tvorba květů
21.6.
kvetení
20.7.
plná zralost semen
5.1.2 Vyhodnocení výnosotvorných prvků Na stanovišti v Žabčicích proběhlo vyhodnocení průměrné výšky rostlin a výnosu semen. Tab. 6 Výnosotvorné prvky a výška rostlin na stanovišti v Žabčicích Průměrný počet sklizně schopných úborů na rostlinu
4,9
Průměrná výška rostlin (cm)
153,6
Výnos semen (g.m-2)
77,9
27
Zjištěný výnos, 77,9 g.m-2, tj. 0,779 kg.ha-1, je poměrně nízký, což může být způsobeno vysokým stupněm zaplevelení porostu. Varianta byla totiž kontrolou k pokusům s herbicidy na plevele v porostu ostropestřce (KOCOURKOVÁ, 2011). 5.1.3 Vyhodnocení napadení chorobami a škůdci a zaplevelení Tab. 7 Výskyt chorob a škůdců v různých růstových fázích v Žabčicích Škůdce, patogen
Růstová fáze
5-6 pravých listů
5-6 pravých listů
tvorba květů
Fotografie symptomů, poškození
nebo onemocnění
Tracheomykóza
štítonoš (Cassida spp.), žír
Alternaria silybi
-
tvorba
mšice maková (Aphis fabae),
květů
sání
-
Foto: Zvolánková, 2011
Rostliny byly napadány převážně plísní šedou (Botrytis cinerea), která se objevovala na mladých rostlinách ve fázi několika pravých listů a později při dlouživém růstu. Vytvářející se poupata (průměr cca 1-2 cm), byla napadena houbou Alternaria silybi. Na několika rostlinách se také objevila mšice maková (Aphis fabae). 28
Při vzcházení ostropestřce začaly vzcházet následující plevele: hořčice rolní (Sinapis arvensis), ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), svízel přítula (Galium aparine), merlík bílý (Chenopodium album), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) a pcháč oset (Cirsium arvense) (KOCOURKOVÁ, 2011).
5.2 Stanoviště Šitbořice 5.2.1 Nástup růstových fází Tab. 8 Datum, růstové fáze a fotografie ostropestřce na stanovišti v Šitbořicích Datum
Růstová fáze
17.4.
vzcházení
21.4.
pravé listy
10.5.
přízemní růžice
23.5.
dlouživý růst
Fotografie -
-
29
7.6.
tvorba květů
20.6.
kvetení
6.8.
plná zralost semen
Foto: Zvolánková, 2011
30
5.2.2 Vyhodnocení výnosotvorných prvků V následující
tabulce
jsou
uvedeny
výnosotvorné
prvky,
průměrný
počet úborů na rostlinu a průměrná výška rostlin. Z těchto hodnot byl vypočítán výnos nažek (g.m-2). Tab. 9 Výnosotvorné prvky a výška rostlin na stanovišti v Šitbořicích Průměrný počet rostlin na m2
13,5
Průměrný počet úborů na rostlinu
6,9
Průměrný počet sklizně schopných úborů na rostlinu
5,3
Průměrná výška rostlin (cm)
192,7
Průměrná váha semen v úboru (g)
3,5
Výnos semen (g.m-2)
249,8
Výnos semen (249,8 g.m-2, tj. 2,498 t.ha-1) byl velmi vysoký. Klíčivost vypěstovaných semen po 14 dnech byla 95%. 5.2.3 Vyhodnocení napadení chorobami a škůdci V následujících tabulkách je zaznamenána růstová fáze rostliny, ve které byla napadena, jméno patogena či označení onemocnění, které patogen (popř. skupina patogenů) vyvolává, fotografie symptomů a míra napadení rostliny.
31
Tab. 10 Napadení chorobami v různých růstových fázích na stanovišti v Šitbořicích Růstová fáze
Patogen,
název Míra napadení
choroby
5-6
pravých plíseň šedá
více než polovina
listů
(Botrytis cinerea)
listů na rostlině
kvetení
tracheomykóza
celá rostlina
zrání
tracheomykóza
celá rostlina
plíseň šedá
květní
(Botrytis cinerea)
lodyha
zrání
32
úbor,
Fotografie symptomů
plíseň šedá listy, lodyha
zrání (Botrytis cinerea)
Foto: Zvolánková, 2011
Nejčastější chorobou v porostu ostropestřce byla plíseň šedá (Botrytis cinerea) (Obr. 1), která napadala ostropestřec od fáze 3-4 pravých listů až po zrání úborů. Plísní šedou byly napadeny listy, lodyha i květní úbory. V úborech, které byly napadeny v pozdější fázi, se nacházela slabě narůžovělá semena, která neklíčila. Porovnání zcela napadených nažek, částečně napadených nažek a nenapadených nažek je v příloze (Obr. 2). Dále bylo napadeno množství vytvářejících se květů houbou Alternaria silybi, která způsobovala tmavnutí, zastavení vývoje květu a nekrotizaci květu. Tab. 11 Napadení škůdci v různých růstových fázích na stanovišti v Šitbořicích Růstová fáze
Škůdce
Typ poškození
Fotografie škůdce nebo vzniklého poškození
plzák španělský přízemní růžice
(Arion
skeletování listů
lusitanicus)
33
štítonoš
okénkování
přízemní růžice (Cassida spp.)
štítonoš tvorba květů
okénkování (Cassida spp.)
štítonoš zrání
okénkování (Cassida spp.)
tvorba zrání
květů, mšice maková
sání
(Aphis fabae)
34
mšice bodláková tvorba
květů, (Brachycaudus
kvetení
sání
cardui)
Foto: Zvolánková, 2011
Mimo výše jmenované škůdce bylo v porostu nalezeno několik imag klopušky skákavé (Halticus apterus), která sála na listech. Dále byly nalezeny larvy vrtalky zahradní (Chromatomyia horticola) v minách na listech (ŠEFROVÁ, 2011). Největší škody způsoboval plzák španělský (Arion lusitanicus), který se z okolních sečených ploch uchyloval právě do porostu ostropestřce. Zde bylo pro něj díky přehuštěnému porostu vytvořeno vhodné mikroklima a v době sklizně se na pokusné ploše vyskytoval v hojném počtu (až 4 jedinci na m2). Poškození způsoboval už ve fázi 3-4 pravých listů, kdy dokázal žírem zlikvidovat i celou rostlinu. Druhý nejvýznamnější škůdce, štítonoš (Cassida spp.), se vyskytoval také od fáze 3-4 pravých listů a způsoboval také velké škody, kdy žírem dokázal zlikvidovat několik listů na rostlinách. Škody nebyly natolik značné, aby to zničilo rostlinu. Na několika rostlinách se také objevily mšice (Aphis fabae, Brachycaudus cardui), které sáním způsobovaly poranění rostlin. Těmito poranění docházelo k sekundárnímu napadení, nejvíce plísní šedou (Botrytis cinerea).
5.2.4 Plevele v porostu ostropestřce Během vzcházení rostlin ostropestřce mariánského (od 17. dubna) došlo i ke vzcházení plevelů (Obr. 3). Nacházel se zde převážné pýr plazivý (Agropyron repens), mléč zelinný
(Sonchus oleraceus) a pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora). Dále
drchnička rolní (Anagalis vernalis), merlík bílý (Chenopodium album), pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kopr vonný (Anethum graveolens), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), čistec bahenní (Stachys palustris) a svlačec rolní (Convolvulus 35
arvensis). Po první i druhé okopávce vzešly další plevele a doseté rostliny ostropestřce, ale bujný porost ostropestřce nedovolil těmto rostlinám další růst.
5.3 Vyhodnocení výskytu patogenů na semenech Z deseti misek, na kterých byla vyzrálá semena ostropestřce, bylo pro vyhodnocení vhodných pouze pět, jelikož v ostatních miskách se objevil Rhizopus spp. a přerostl všechny ostatní patogeny. Na třech vybraných miskách byla semena ošetřená, na dvou semena neošetřená, přičemž ošetření nemělo vliv na spektrum vyskytujících se patogenů. Tab. 12 Procentuální zastoupení nalezených patogenů na vyzrálých semenech Název patogena
Výskyt (%)
Cladosporium spp.
61
Fusarium spp.
20
36
Fotografie patogena na semeni
Botrytis cinerea
5
Septoria spp.
3
Alternaria spp.
3
37
Penicilium spp.
2
Bakteriální sliz
6
Foto: Zvolánková, 2012
Značné množství semen bylo napadeno saprofytickou houbou Cladosporium spp. (výskyt 61 %), 20 % nalezených patogenů bylo Fusarium spp., které se ovšem nepodařilo zařadit do druhu, protože nesporulovala ani při změně podmínek (UV, chlad). Bakteriální sliz se nejčastěji vyskytoval na klíčku. V místech, kde se tento sliz vyskytoval, došlo ke zbarvení klíčku do oranžova. Výskyt hub Alternaria silybi a Septoria silybi byl jen ze 3 %. Každá nažka byla většinou napadena hned několika patogeny (Obr. 4, Obr. 5). Nevyzrálá a povrchově neošetřená, růžově zbarvená semena, která byla dána do Petriho misek po pěti, byla také kontaminována houbou Rhizopus spp. Na semenech růžového zabarvení, která byla povrchově desinfikována, se objevila plíseň šedá (Botrytis cinerea). Tato plíseň se objevila na všech 10 semenech, tedy 100 % materiálu. Tato semena byla neklíčivá. Při ponoření těchto semen do Sava při přípravě na kultivaci patogenů došlo ke změně barvy semene, a to ze světle růžové na tmavě oranžovou. Tato barevná změna proběhla i u semen, která vypadala vyzrálá a byla ponořena do Sava. Na všech semenech, která změnila při povrchové desinfekci barvu, se později objevila Botrytis cinerea. 38
6 DISKUZE A ZÁVĚR V pokusu jsem se zaměřila na sledování výskytu chorob na ostropestřci mariánském. Porost ostropestřce jsem sledovala na dvou lokalitách, a to v Šitbořicích a Žabčicích. U soukromých pěstitelů ostropestřce se mi nepodařilo sehnat povolení k navštívení porostů. Zaznamenávala jsem také růstové fáze (vzcházení, listová růžice, dlouživý růst, tvorba květních poupat, plný květ, zrání), zjišťovala výnosotvorné prvky a klíčivost vypěstovaných semen. Sledovala jsem také výskyt škůdců a zaplevelení. Nejvýznamnější škody na obou stanovištích byly způsobeny polyfágní houbou Botrytis cinerea, která způsobuje ztráty při napadení ve všech růstových fázích. Dle Žabčíkové (2009) se Botrytis cinerea vyskytuje na všech genových zdrojích ostropestřce, které pro svůj pokus využila (Bělehrad, Semo i Seva Flora). Alternaria silybi se podílí na ztrátě výnosu napadením listů, tvořícího se květního úboru a lodyh a dochází k jejich odumírání. Vhodnou ochranou proti infekci v raných růstových fázích by mohlo být moření osiva. Ze škůdců je velmi významný plzák španělský, který způsobuje úhyn mladých rostlin žírem listů. Objevil se však pouze na stanovišti v Šitbořicích. Závažný škůdce je také štítonoš (Cassida spp.), který vykousává do listů okénka. Zajímavý je výskyt klopušky skákavé a vrtalky zahradní. Proti škůdcům také nejsou registrovány žádné pesticidy. Vhodné by bylo registrování insekticidů, které by byly aplikovány při výskytu štítonošů či mšic. Pro pěstitele je nejvíce problematické zaplevelení do doby, než se zapojí porost, což může trvat až do fáze dlouživého růstu, tedy asi 56 dní. Ke snížení výnosu může dojít při vzejití plevelů s rychlým startem po zasetí ostropestřce. V České republice doposud nebyly registrovány žádné herbicidy. Pokusy s herbicidy, které by byly vhodné do porostu ostropestřce, zkoumá Ing. Blanka Kocourková, CSc. V nástupu jednotlivých fází mezi stanovišti nebyly příliš velké rozdíly. Výška rostlin a výnos semen byl však vyšší na stanovišti v Šitbořicích (průměrná výška rostlin 192,7 cm, průměrný výnos nažek 249,8 g.cm-2) oproti Žabčicím (průměrná výška rostlin 153,6 cm, průměrný výnos nažek 77,9 g.cm-2). Vyšší výnos nažek ze stanoviště v Šitbořicích může být způsoben tím, že byly rostliny pěstovány na části pozemku, která byla pravidelně zásobena organickými hnojivy (kompost, chlévská mrva). Nižší výnos
39
nažek ze stanoviště v Žabčicích je pravděpodobně způsoben vysokým stupněm zaplevelení. Dalším bodem, který trápí pěstitele ostropestřce, je nízký výnos a nízké tržby za vypěstované osivo. Při možnosti využití herbicidů k regulaci plevelů, fungicidů k regulaci chorob a insekticidů k regulaci hmyzu by bylo možné zvýšit výnos a zajistit tím i vyšší kvalitu osiva. Na druhou stranu, vzhledem k využití ostropestřce ve farmacii (především k regeneraci jaterních buněk), by bylo vhodné pěstovat většinu produkce spíše v ekologickém zemědělství kvůli rizikům reziduí ve vypěstovaných nažkách. Otázkou na zamyšlení je i silné zaplevelení okolí pozemků, na kterých se předchozí rok pěstoval ostropestřec. Při sklizni ostropestřce dochází k odnášení ochmýřených nažek větrem do okolí. Semena si navíc po dlouhou dobu udržují klíčivost. Možná by bylo vhodné využít sněti, která byla nalezena v Řecku na planých rostlinách ostropestřce, Microbotryum silybum. Pokud by se ostropestřec pěstoval na dané lokalitě pouze 1 rok a další rok by se pěstoval v určité vzdálenosti (např. 25 km), bylo by možné využít při přenosu této sněti opylovače. Využitím opylovačů se zaručí, že spory se dostanou do květu pouze v době kvetení a sníží se potřebné množství infekčního materiálu. Z opylovačů se k této službě hodí nejvíce včela medonosná (Apis mellifera), která je v našich podmínkách prakticky jediným chovaným opylovačem a ostropestřec by pro ni mohl být lákavou pastvou (je středně nektarodárný a slabě pylodárný). Při snížení česna a vložení pásky s infekčním materiálem by včela byla nucena projít tímto připraveným inokulem a při sbírání pylu či sání nektaru by infikovala nežádoucí, plevelné rostliny ostropestřce. Tato myšlenka má rovnou několik úskalí, např. sněť by mohla být přenášena i na Carduus spp., který je považován za plevel, ale běžně se u nás vyskytuje. Dále není zaručena 100% infekce semeníku ostropestřce, jak uvádí Vánky a Berner (2003), a je možný přenos na žádoucí porosty ostropestřce. I přesto je důležité najít vhodné přípravky pro regulaci nežádoucích organismů v porostu ostropestřce a tím i zvýšení výnosu a kvality semen ostropestřce, jelikož je velmi významnou a nezastupitelnou rostlinou využívanou ve fytoterapii.
40
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BOKOR, P., 2007: Choroby liečivých rostlin. Zborník príspevkov XIII. odborný seminár s medzinárodnou účasťou: Aktuálne aspekty pestovania, spracovania a využitia liečivých, aromatických a koreninových rastlín. SPU Nitra, Nitra, ISBN 978-80-8069974-1.
BRUNETON, J., HATTON, C., 1999: Pharmacognosy: Phytochemistry Medicinal Plants. Paris, 1119 s., ISBN 2-7430-0316-22. CZYŽ, P., 2008: Ostropestřec mariánský, variabilita růstu a vývoje ve stejných pěstitelských podmínkách. Bakalářská práce, Mendelova univerzita, Brno. CZYŽ, P., 2010: Vliv různého termínu setí na růstové a výnosové parametry ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.]. Diplomová práce, Mendelova univerzita, Brno. DOSTÁL, J., 1989: Nová květena ČSSR 2. Academia, Praha, ISBN 80-200-0095-X HABÁN, M., OTEPKA, P., ŠALAMON, I., 2008: Polnohospodárske aspekty pestovania liečivých rastlín / Agricultural aspects of medicinbal plants cultivation. SPU Nitra, Nitra, 65 s., ISBN 978-80-552-0121-4.
HABÁN, M., OTEPKA, P., BOKOR, P., 2007: Production of Milk thistle (Silybum marianum /L./ P. Gaertn.) cultitvated in sustainable crop station. Book of Scientific Papers and Abstracts : 1 st International Scientific Conference on Medicinal, Aromatic and Spice Plants, December 5—6, 2007, Slovak University of Agriculture in Nitra, Nitra, Slovak Republic, s. 98-101, ISBN 978-80-8069-973-4. HABÁN, M., OTEPKA, P., 2007: Zborník príspevkov XIII. odborný seminár s medzinárodnou účasťou: Aktuálne aspekty pestovania, spracovania a využitia liečivých, aromatických a koreninových rastlín. SPU Nitra, Nitra, ISBN 978-80-8069974-1.
41
HRUDOVÁ, E., POKORNÝ, R., VÍCHOVÁ, J., 2006: Integrovaná ochrana rostlin. Mendelova
zemědělská
a
lesnická
univerzita
v Brně,
Brno,
151
s.,
ISBN 80-7157-980-7. KOCOURKOVÁ B., Zpráva o průběhu pokusu s ostropestřcem mariánským [Silybum marianum (L.) Gaertn.] v roce 2011, Mendelova univerzita v Brně, Brno. MILLER, F., 1956: Zemědělská entomologie. ČAV, Praha, 1056 s. ODSTRČILOVÁ, L., ONDŘEJ, M., 1999: Choroby ostropestřce. Agro - ochrana, výživa, odrůda, č. 7, s. 15-16. ODSTRČILOVÁ, L., ONDŘEJ, M., 2006: Choroby speciálních plodin. Sborník referátů, XII. odborný seminář – Aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, s. 48-53, ISBN 80-213-1566-0 RŮŽIČKOVÁ, G., FOJTOVÁ, J., SOUČKOVÁ, M. 2011: The yield and quality of milk thistle [Silybum marianum (L.) Gaertn.] seed oil from the perspective of environment and genotype – a pilot study. Přednáška na 2nd International Scientific Conference on Medicinal, Aromatic and Spice Plants, 6. – 7. 9. 2011, SPU Nitra, Slovensko. SLAVÍK, B., ŠTĚPÁNKOVÁ, J., 2004: Květena České republiky 7. Academia, Praha, 767 s., ISBN 80-200-1161-7 ŽABČÍKOVÁ, H., 2009: Hodnocení kvantitativních a kvalitativních znaků u vybraných genotypů ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.). Bakalářská práce, Mendelova univerzita, Brno.
42
Internetové zdroje: Bonitované
půdně
ekologické
jednotky.
Dostupné
on-line
[cit.2011-12-13]:
http://radyne.fpe.zcu.cz/web/nectiny/Metadata/BPEJ.html
IREL - www.irel.eu. [cit.2012-03-09] Katastrální
mapa.
Dostupné
on-line
[cit.2011-12-13]:
http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=2E DA9E08&MarQParam0=1307600735&MarQParamCount=1&MarWindowName=Mar ushka
KOIKE, S. T., 1992: Occurrence of Cercosporidium punctum on Fennel in California. Dostupné on-line [2012-03-22]: http://www.apsnet.org/publications/PlantDisease/BackIssues/Documents/1992Abstracts /PD_76_539C.htm MOUDRÝ, J. Ostropestřec mariánský, Jihočeská univerzita,
Dostupné on-line
[cit.2012-02-10]: http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Ostropestrec_mariansky.htm NEUGEBAUEROVÁ, J., NEČAS, T., 2009: Multimediální učební texty „Léčivé a kořeninové rostliny“. Brno, ISBN 978-80-7375-271-2. Dostupné on-line [cit.2012-0204]: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/lakr/index.htm Situační a výhledová zpráva léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, Ministerstvo zemědělství,
4/2003.
Dotupné
on-line
[cit.2012-03-15]:
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/lecive-aromaticke-akoreninove-rostliny/situacni-a-vyhledove-zpravy/ Situační a výhledová zpráva léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, Ministerstvo zemědělství,
12/2010.
Dotupné
on-line
[cit.2012-03-15]:
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/lecive-aromaticke-akoreninove-rostliny/situacni-a-vyhledove-zpravy/
43
SOUISSI, T., 2005: First Report of Smut Caused by Microbotryum silybum on Ivory Thistle.
Tunisia.
Dostupné
on-line
[cit.2012-04-03]:
http://www.apsnet.org/publications/plantdisease/2005/November/Pages/89_11_1242.1.a spx Tanymecus palliatus - dlouháč plevelový. Dostupné on-line [cit. 2012-03-22]: http://www.naturabohemica.cz/tanymecus-palliatus/
ÚKZÚZ – Věstník, 2011, Seznam chráněných odrůd. Dostupné on-line [cit.2012-0205]: http://www.ukzuz.cz/Print/3142-2-Vestniky+UKZUZ.aspx
VÁNKY, K., BERNER, D., 2003: Microbotryum silybum sp. Nov. (Microbotryales). Tübingen.
Dostupné
on-line
http://ddr.nal.usda.gov/bitstream/10113/743/1/IND23345122.pdf
http://nemcicky.net/ [cit.2012-01-25]
Písemná sdělení: BROTAN, J., 2011, písemné sdělení HOLUBÁŘ, J., 2012, písemné sdělení RŮŽIČKOVÁ, G., 2012, písemné sdělení ŠEFROVÁ, H., 2011, písemné sdělení
44
[cit.2012-04-03]:
8 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR...........................................47 Tab. 2 Pěstování ostropestřce mariánského v ČR v letech 2001-2010...........................47 Tab. 3 Průměrné měsíční hodnoty teplot (˚C) a srážek (mm) naměřené meteorologickou stanicí na pozemku Školního zemědělského pozemku v Žabčicích v roce 2011…...…...47 Tab.4 Průměrné měsíční hodnoty teplot (˚C) a srážek (mm) naměřené meteorologickou stanicí v Němčičkách v roce 2011………………………………………………...……48 Tab. 5 Datum a růstová fáze ostropestřce na stanovišti v Žabčicích…………………..27 Tab. 6 Výnosotvorné prvky a výška rostlin na stanovišti v Žabčicích………………….27 Tab. 7 Výskyt chorob a škůdců v různých růstových fázích v Žabčicích……………….28 Tab. 8 Datum, růstové fáze a fotografie ostropestřce na stanovišti v Šitbořicích……...29 Tab. 9 Výnosotvorné prvky a výška rostlin na stanovišti v Šitbořicích…………...……31 Tab. 10 Napadení chorobami v různých růstových fázích na stanovišti v Šitbořicích…32 Tab.
11
Napadení
škůdci
v různých
růstových
fázích
na
stanovišti
v Šitbořicích……………………………………………………………………...….….33 Tab.
12
Procentuální
zastoupení
nalezených
patogenů
na
vyzrálých
semenech………………………………………………………………………….........36
45
9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1Plíseň šedá na nažkách ostropestřce ......... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 2Nažky napadené plísní šedou, nažky napadené částečně a vyzrálé nažky ................................................................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 3Plevele v porostu ostropestřce v Šitbořicích .................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 4Spektrum patogenů na nažkách ................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 5Fusarium spp., Penicillium spp., Cladosporium spp. a bakteriální sliz na klíčící nažce ostropestřce ........................................... Chyba! Záložka není definována.
46
10 PŘÍLOHY Tab. 1 Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR (Situační a výhledová zpráva LAKR, 12/2010)
Rok
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Plocha (ha)
7019
11421
8355
5858
5184
4015
5674
7864
Produkce (t)
4558
7289
7666
4727
3925
3847
3900
5605
Výnos (t/ha)
0,74
0,64
0,92
0,81
0,76
0,96
0,69
0,71
Tab. 2 Pěstování ostropestřce mariánského v ČR v letech 2001-2010 (Situační a výhledová zpráva LAKR, 12/2010)
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Plocha (ha)
1500
2500
2500
2500
-
800
1500
2000
3500
Výnos (t.ha-1)
0,62
0,8
0,62
0,7
-
0,65
0,8
0,75
0,68
Tab. 3 Průměrné měsíční hodnoty teplot (˚C) a srážek (mm) naměřené meteorologickou stanicí na pozemku Školního zemědělského pozemku v Žabčicích v roce 2011(BROTAN, 2011) Měsíc Teplota[˚C] Srážky [mm] Leden
-0,4
21,4
Únor
-0,9
4,6
Březen
5,4
39,3
Duben
12,4
33,2
Květen
15,3
46,2
Červen
19,4
42,9
Červenec
19,2
79,8
Srpen
20,5
42,4
Září
17,1
31,1
Říjen
9,3
22,6
47
Listopad
2,5
1,6
Prosinec
2,2
14,6
Tab. 4 Průměrné měsíční hodnoty teplot (˚C) a srážek (mm) naměřené meteorologickou stanicí v Němčičkách v roce 2011 (nemcicky.net) Měsíc Teplota[˚C] Srážky [mm] Leden
-1,8
29,9
Únor
-1,4
5,1
Březen
5,3
46,3
Duben
12,3
58,7
Květen
15,1
0,0
Červen
19,1
45,3
Červenec
18,8
110,3
Srpen
20,3
38,5
Září
17,0
30,4
Říjen
9,3
30,3
Listopad
2,7
3,1
Prosinec
1,6
15,2
48
OBRÁZKY
Obr. 1 Plíseň šedá na nažkách ostropestřce Foto: Zvolánková, 2012
49
Obr. 2 Nažky napadené plísní šedou, nažky napadené částečně a vyzrálé nažky Foto: Zvolánková, 2012
Obr. 3 Plevele v porostu ostropestřce v Šitbořicích Foto: Zvolánková, 2011
50
Obr. 4 Spektrum patogenů na nažkách Foto: Zvolánková, 2012
Obr.5 Fusarium spp., Penicillium spp., Cladosporium spp. a bakteriální sliz na klíčící nažce ostropestřce Foto: Zvolánková, 2012
51
