SLEDOVÁNÍ KOROZNÍCH ÚBYTKŮ NA OCELOVÝCH PŘIVADĚČÍCH SMVAK OSTRAVA A.S.
ING. JIŘÍ KOMÍNEK Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.
PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI SMVAK OSTRAVA A.S.
•
vznik společnosti 1.5.1992, v současné době majoritní vlastník AQUALIA CZECH S.L.
•
společnost zásobuje pitnou vodou přes 730 000 napojených obyvatel, provozujeme 4 795 km vodovodní sítě, včetně více než 120 000 vodovodních přípojek
•
v roce 2009 vyrobeno 68 195 tis. m3 pitné vody, rozhodující podíl výroby (95 %) připadá na centrální zdroje Ostravského oblastního vodovodu
•
tři centrální úpravny vod a páteřní přivaděče skupinového vodovodu OOV vyrábějí a distribuují pitnou vodu do centrálních akumulací situovaných před vlastními spotřebišti
TECHNICKÉ PARAMETRY OSTRAVSKÉHO OBLASTNÍHO VODOVODU
•
celková délka vodovodních přivaděčů činí 497 km, dominantním matriálem je ocelové svařované potrubí s celkovým podílem 370 km
•
tvárná litina je zastoupena 43 km, minoritně pak další materiály
•
dominantními profily jsou potrubí DN 800 a DN 1000
•
převážná část přivaděčů byla budována v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století
•
přivaděče jsou chráněny systémem stanic katodové ochrany a vložených anod
HISTOGRAM VÝSTAVBY PŘIVADĚČŮ OOV
•
• • •
nejstarší přivaděče z 50.tých let (I. a II.větev Kružberského skupinového vodovodu DN 1000 57 km) největší intenzita výstavby v 60.tých letech - 178 km V 70.tých letech vybudováno 62 km a v 80.tých letech 36 km budování ocelových trubních řadů ukončeno v 90.tých letech dokončením přivaděče DN 1600 z Podhradí do Ostravy
D é l k a [k m ]
Doba vzniku a materiál přivaděčů OOV 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Ocel nechráněná Ocel s vnitřní ochranou Litina Litina s vystýlkou Azbestocemen Štolový přivaděč
léta 1950 - léta 1960 - léta 1970 - léta 1980 - léta 1990 1959 1969 1979 1989 1999
Období vzniku
rok 2001
léta 20022003
KRITÉRIA PRO PLÁNOVÁNÍ REKONSTRUKCÍ TRUBNÍCH SÍTÍ
•
•
•
dodržování předepsaných ukazatelů v dopravované pitné vodě (především problematika výskytu zvýšených hodnot Fe) - lokality s opakujícím se výskytem problémů s vyšším obsahem Fe jsou zahrnovány do systému tzv.referenčních rozborů dynamika poruch - vyjádření poruchovosti sítě (počet poruch na 1 km vodovodní sítě (do výpočtu vstupuje průměrný počet poruch za poslední 3 roky) - řady s dynamikou poruch vyšší než 4 jsou zahrnovány do plánů rekonstrukcí jednotkový únik - ztráty vody vyjádřené ukazatelem jednotkový únik v tis.m3/km/rok s použitím přepočtené délky sítě na profil DN 150, (přívodní řady redukovány koeficientem 0,3 a přípojky započteny do přepočtené délky jako součin jejich počtu a průměrné délky 10m redukované koeficientem 0,17) - řady s jednotkovým únikem vyšším než 8 jsou zahrnovány do plánů rekonstrukcí
PRŮMĚRNÉ PARAMETRY UKAZATELŮ DOSAHOVANÉ NA SÍTI
•
průměrná dynamika poruch vztažená k distribuční síti (navazující na systém OOV za centrálními akumulacemi) se pohybuje na průměrné úrovni 0,43 - na přívodních řadech systému OOV je pak dosahováno dynamiky poruch pod 0,04
•
Průměrná hodnota jednotkového úniku vztažená k distribuční síti (navazující na systém OOV za centrálními akumulacemi) se pohybuje na průměrné úrovni 2,85 - na přívodních řadech systému OOV je pak dosahováno jednotkového úniku blízkého nule
•
Upotřebitelnost výše uvedených kritérií tedy není zjevně relevantní pro plánování rekonstrukcí přivaděčů centrálního distribučního systému OOV
PROGRAM KONTROLY KOROZNÍCH ÚBYTKŮ NA PŘIVADĚČÍCH OOV
•
Zavedení programu kontroly korozních úbytků od roku 1998
•
Prováděny revizní vstupy a skalpy potrubí na profilech DN 600 a vyšších, u menších profilů prováděny výřezy celého profilu potrubí
•
Tloušťka stěny potrubí měřena v souladu s ČSN EN 14127 ultrazvukovým tloušťkoměrem
•
Prováděno očištění korozních nárůstů a měření tloušťky stěny v místech korozních důlků
•
Zjišťována „zbytková“ tloušťka stěny a stanovována korozní rychlost v mm/rok (obvykle cca 0,1 mm/rok)
PROGRAM KONTROLY KOROZNÍCH ÚBYTKŮ NA PŘIVADĚČÍCH OOV
•
Dosud provedeno na 50 kontrolních měření na podstatné části jednotlivých úseků přivaděčů
•
Výsledky jednotlivých měření evidovány v přehledných zprávách Pořadové číslo měření
1
2
3
4
5
6
7
8
Hloubka kor. napadení [mm]
2,7
2,6
2,5
2,5
2,1
1,4
2,1
1,7
Tloušťka kov. stěny mimo místo kor. napadení [mm]
6,0
6,0
6,0
6,0
5,9
5,9
6,0
6,0
Zbytková tloušťka kov. stěny v místě kor. napadení [mm]
3,3
3,4
3,5
3,5
3,8
4,5
3,9
4,3
9
10
11
12
13
14
15
Hloubka kor. napadení [mm]
2,3
1,4
1,4
1,0
2,2
1,7
2,2
Tloušťka kov. stěny mimo místo kor. napadení [mm]
5,9
6,0
6,0
6,0
6,0
6,0
6,0
Zbytková tloušťka kov. stěny v místě kor. napadení [mm]
3,6
4,6
4,6
5,0
3,8
4,3
3,8
Pořadové číslo měření
UKÁZKY VÝSLEDKŮ KOROZNÍCH PRŮZKUMŮ
•
přivaděč DN 1400 se zachovalou vnitřní izolací
UKÁZKY VÝSLEDKŮ KOROZNÍCH PRŮZKUMŮ
•
přivaděč DN 1000 s poměrně zachovalou vnitřní izolací
UKÁZKY VÝSLEDKŮ KOROZNÍCH PRŮZKUMŮ
•
Přivaděč DN 500 se zbytky vnitřní izolace se značným stupněm korozního napadení
VÝSLEDKY REALIZOVANÝCH KOROZNÍCH PRŮZKUMŮ
•
z pohledu histogramu realizací jednotlivých skupin přivaděčů jsou průměrné úbytky materiálu v místech bodového korozního napadení následující :
• • • • •
realizace v 50.-tých letech – 1,80 mm realizace v 60.-tých letech – 2,83 mm realizace v 70.-tých letech – 2,00 mm realizace v 80.-tých letech – 2,05 mm realizace v 90.-tých letech – 2,30 mm (výsledky korozních úbytků u přivaděčů z 90.-tých let jsou ovlivněny původní neexistencí vnitřních izolací)
VÝSLEDKY REALIZOVANÝCH KOROZNÍCH PRŮZKUMŮ
•
z pohledu jednotlivých skupin přivaděčů dle DN jsou „zůstatkové“ tlošťky stěn potrubí v místech bodového korozního napadení následující :
• • • • •
profily DN 1600 – 12,5 mm profily DN 1000 – 10,4 mm profily DN 800 – 6,8 mm profily DN 600 – 5,1 mm profily DN 500 – 5,1 mm
ZOBECNĚNÍ VÝSLEDKŮ Z KOROZNÍCH PRŮZKUMŮ
• •
• • •
• •
korozní napadení trubních řadů má převážně charakter důlkové koroze v žádném ze sledovaných měření se nepotvrdila participace bakterií redukujících síru i bakterií oxidujících síru, které by mohly urychlovat korozní proces nejlepší stav izolací a nejnižší míru korozního napadení vykazují překvapivě přivaděče realizované v padesátých letech nerizikovější skupinu představují přivaděče nižších profilů (DN 500 a 600) vzhledem k značně oslabené „zůstatkové“ tloušťce stěny potrubí nejhorší stav korozního napadení při souběžné minimální až neexistující ochranné vnitřní izolační vrstvě vykazují přivaděče realizované v šedesátých a osmdesátých letech při přípravách plánů rekonstrukcí není zjevně rozhodující pouze kritérium stáří jednotlivých úseků nejhorší stav byl zjištěn na úsecích, kde technické provedení přivaděčů neumožnilo historicky realizovat systém stanic katodové ochrany
REALIZOVANÉ REKONSTRUKCE TRUBNÍHO VEDENÍ OSTRAVSKÉHO OBLASTNÍHO VODOVODU
•
dosud uplatňována technologie dodatečného nástřiku cementové vystýlky, dosud realizováno cca 45 km obnovy
•
největším projektem byla cemetace III.přivaděče profilu DN 1600 prováděno v pěti etapách za plného provozu
•
zisk prestižní mezinárodní ceny v soutěži 25. mezinárodní konference pro bezvýkopové technologie 2007 v Římě
PŘIPRAVOVANÉ INVESTICE DO POTRUBNÍHO VEDENÍ OOV A ZÁVĚRY
•
Připravena rekonstrukce přivaděče z VDJ Doubrava do Karviné DN 800 v délce cca 3 km (relining) - RN cca 60 mil.Kč
•
dokončován projekt rekonstrukce přivaděče DN 500 – 300 Záhumenice – Butovice (výměna za tvárnou litinu) v délce cca 11,6 km
•
zadán projekt rekonstrukce přivaděče DN 500 Čeladná-Frenštát-VDJ Červený Kámen o cekové délce cca 21 km
•
připravován projekt rekonstrukce přivaděče DN 500 Chlebovice-StaříčBělá v celkové délce cca 11,7 km
•
Celkové tempo obměny by nemělo poklesnout pod 50 km/10 let s odhadovanou roční potřebou investic cca 100 mil. Kč
DĚKUJI ZA POZORNOST
