SLAVNOST ČESKO SLOVENSKÉ VZÁJEMNOSTI

Městského výboru Komunistické strany Čech a Moravy v Havířově II. ročník

Vážené soudružky, vážení soudruzi, pro většinu z nás skončila dovolená a jistě jsme načerpali nové síly pro pokračování plnění úkolů, které jsou nemalé. Každý den nám přinášel nové a nové postoje a přístupy parlamentních stran k rozpuštění sněmovny a mimořádným volbám. Konečně k tomu došlo. I my jsme se připravili na tento akt, abychom nebyli překvapeni nějakým, snad ukvapeným rozhodnutím. Věřím, že přípravu vlastních výročních schůzí, ale i úkoly v přípravě voleb nepodceníme, ale splníme. Rovněž naplníme úkoly v mimořádných volbách. Je ale mou povinností poděkovat všem členům, funkcionářům městské stranické organizace, zastupitelům za KSČM a sympatizantům za podíl na plnění výzvy OV KSČM v Karviné, ze dne 10. 6. 2013 k dobrovolnému příspěvku na pomoc občanům zátopových území. V rámci naší městské organizace se vybralo 20 000 Kč, které byly přes OV KSČM zaslány obcím v Severočeském kraji a to po dohodě s hejtmanem za KSČM tohoto kraje s. Bubeníčkem. Soudružsky děkujeme za každou částku, byť i malou. Další poděkování patří manželům Tomanovým, Mlčákovým, Seidlovi, Kubelkovi, Ficové a Kročkové za úklid všech prostor sekretariátu MěV KSČM po malířích. Podrobnosti na jiném místě tohoto Zpravodaje. František Fic, předseda MěV KSČM

SLAVNOST ČESKO – SLOVENSKÉ VZÁJEMNOSTI Již několik let se řada z nás, členů KSČM z Havířova, zúčastňuje tradiční Slavnosti Česko-Slovenské vzájemnosti v areálu městských sadů ve Frýdlantu nad Ostravicí, kterou pořádá OV KSČM ve Frýdku-Místku, Moravskoslezský KV KSČM, MěV KSČM ve Frýdlantě nad Ostravicí, Haló noviny a OV KSS Čadca. V letošním roce se setkání uskutečnilo 24. srpna. Mottem setkání bylo „Nejsou na světě dva bližší si národy, než Češi a Slováci“, Nie sme si cudzí, cudzincov z nás urobili“ Tímto mottem se řídilo i celé setkání. Odpoledne uvedl jménem pořadatelů předseda OV KSČM z Frýdku-Místku Jiří Svoboda. V zábavném programu vystoupily soubory z Česka i Slovenska, dechový orchestr

„Kobeřanka“ z Kobeřic, mládežnický soubor ŠUBA DUBA BAND a slovenský ženský pěvecký soubor „Makovský prameň“ z Makova. Celým odpolednem provázel ostravský herec a moderátor Pavel Handl. Součástí programu bylo i představení našich kandidátů do Poslanecké sněmovny ČR. Miroslav Opálka, lídr kandidátky, ve svém slovu vyzval k účasti ve volbách a podpoře kandidátů za KSČM, přiblížil hlavní úkoly z volebního programu, například zvýšení kupní síly občanů a prosazení celonárodního programu zaměstnanosti. Přítomné rovněž pozdravil místopředseda ÚV Petr Šimůnek a v neposlední řadě předseda Slovenské komunistické strany Jozef Hrdlička. S jejich celými projevy máte možnost se seznámit na internetových stránkách KSČM Horní Suchá a o akci se mohli dočíst i v Haló novinách ze dne 26. srpna. Na slavnosti se představili i další kandidáte z Moravskoslezského kraje, z našeho města Havířova to byla Milada Halíková (dvojka na naši kandidátce) a Monika Havlíčková, dále to byli například Kateřina Konečná, René Číp, Leo Luzar a řada dalších. Kandidáti po celý čas diskutovali s přítomnými účastníky. Prostě bylo vidět, že se blíží volby a lidi mají zájem diskutovat. Setkali jsme se s řadou svých známých z jiných měst, někteří si dali i dostaveníčko se známými ze Slovenska. Měli jsme možnost podiskutovat, pobavit se i řádně občerstvit. Organizátorům patří poděkování. Svou účastí jsme podpořili myšlenku československé sounáležitosti. Danuše Holeksová místopředsedkyně MěV KSČM Havířov

Sloučili jsme se Počátkem roku jsme začali jednat mezi základními organizacemi KSČM č. 40 a 42 o možném sloučení. Co k tomu vedlo? Je známo, že naše organizace „stárnou“, že i funkcionářům přibývají léta a často i nemoci. V ZO č. 42 bylo před sloučením již pouze 13 členů a utváření výboru již nebylo možné. Z uvedeného důvodu hledal výbor za pomoci MěV vhodnou organizaci pro umožnění sloučení. Jako nevýhodnější se jevila organizace č. 40, kterou doposud vede předseda s. Karel Zoubek. Obě slučované organizace se scházely v prostorách sekretariátů MěV v přibližně stejnou dobu. Sloučení odsouhlasily členské schůze obou organizací. Vzhledem k tomu, že v letošním roce se budou konat VČS, rozhodly se organizace sloučit před konáním VČS, aby vytvořily již společný výbor. Ke společné schůzi došlo 4. 6. 2013 a sloučení bylo schváleno. Pozitivem je, že nedošlo k úbytku členů v důsledku tohoto sloučení. Věříme, že tento akt přispěje k akceschopnosti jak výboru, tak členské základny v nové společné organizaci, která bude nadále pracovat jako ZO KSČM č. 40. Toto sloučení musí ještě potvrdit OV KSČM Karviná. Karel Zoubek předseda ZO č. 40 Co na to MěV KSČM

Stanislav Volný předseda ZO č. 42

MěV výše uvedené sloučení přivítal a věří, že činnost členů obou organizací bude aktivnější. Musí poděkovat předsedům obou organizací, tj. soudruhům Karlu Zoubkovi a Stanislavu Volnému, jak za plodné jednání, jehož vyvrcholením bylo sloučení, tak i za dosavadní práci v této zodpovědné funkci. Poděkování patří i celému funkcionářskému aktivu. Přejeme nové organizaci v další činnosti mnoho úspěchů, vždyť nás čeká náročný rok 2014, ve kterém by měly proběhnout volby do PS ČR, Europarlamentu a na podzim i do zastupitelstva města. Přejeme mnoho úspěchů. Za MěV KSČM Danuše Holeksová místopředsedkyně

IV. ročník turnaje o putovní pohár zastupitelů za KSČM v Havířově. Čtvrtým rokem organizují zastupitelé za KSČM v Havířově turnaj v nohejbalu, který se koná na tenisových dvorcích SPORT SERVISU PAULÁT. Turnaj je otevřen pro všechny zájemce z řad amatérských hráčů nohejbalu. Akce se stává tradicí, v průměru se přihlašuje asi 12 tříčlenných družstev, které přicházejí podpořit rodinný příslušníci či známí a přátelé.

Krásné počasí přivítalo v sobotu 17. srpna 2013 účastníky nohejbalového turnaje. Nastoupilo 12 tříčlenných družstev. Akci zahájil předseda klubu ing. Jiří Šebesta. Samotnou soutěž měla na starosti paní Jana Pauláthová, která zapisovala průběžné výsledky družstev, včetně úvodního losování. Její profesionalitu ocenila všechna družstva. Kamarádská atmosféra, včetně meruňkového koláče a opékaných klobásek, to vše vytvářelo pohodu na této akci. Kladem byla i přítomnost družstva z Ostravy Poruby a Českého Těšína, kteří si přihlášku na akci našli na www stránkách MěV KSČM Havířov. Krásný putovní pohár vyhrála trojice ve složení: Na 1. místě se umístilo družstvo vedené Davidem Mlčákem Na 2. místě se umístilo družstvo vedené Petrem Chomou Na 3. místě se umístilo družstvo vedené Eduardem Klemšem Na 4. místě se umístilo družstvo vedené Stanislavem Tulisem

Družstva na prvním až čtvrtém místě obdržely pěkné poháry, upomínkové dary a salám k zakousnutí. Dále byl odměněn malou pozorností nejstarší a nejmladší účastník turnaje. Také každé družstvo obdrželo od pořadatelů malou pozornost. Spokojenost hráčů, ale i přítomných fandů byla odměnou pro pořadatele, kteří akci připravovali či ji zabezpečovali. Rozcházeli jsme se, se slibem, že v roce 2014 se akce znovu zúčastníme. Petr Drápal

Nezájem minulých vlád o Moravskoslezský kraj Vysoká nezaměstnanost provází život stovek rodin v regionu, který byl ještě před čtvrtstoletím znám jako »ocelové srdce republiky«. Náhradu za často účelové omezení těžby černého uhlí a výroby oceli se nepodařilo zajistit, prosperující státní statky a JZD, včetně přidružené výroby, skončily. Minulé vlády nevěnovaly tomuto regionu

téměř žádnou pozornost. V kraji přibývá lidí, kteří dlouhodobě nenacházejí práci. To s sebou nese zvýšenou kriminalitu, z kraje se lidé stěhují do jiných regionů, přibývá prázdných bytů a těch, kteří se stěhují na ubytovny. Kraji hrozí další nezaměstnanost v důsledku vývoje cen uhlí a oceli na světových trzích. Na složitost situace reaguje Moravskoslezský kraj. Jednání již v červnu proběhlo bez zájmu poslanců bývalé vládní koalice. Východiska hledá kraj společně s tripartitou a nově ve spolupráci s vládou Jiřího Rusnoka. Pod vedením ministra Jiřího Ciencialy zahájil práci krizový štáb. I to jsou důvody, proč poslanci a poslankyně KSČM odsoudili vládu Petra Nečase a naopak podpořili vládu Jiřího Rusnoka. Milada HALÍKOVÁ, poslankyně (za KSČM)

Mračna nad Ostravskem Ne, tentokrát se nejedná o meteorologickou předpověď, i když nás letos počasí dost trápí. Ale naštěstí je příroda natolik mocná, že sama zařídí, aby opět vysvitlo sluníčko a bylo lépe. S mračny nad Ostravskem to vypadá mnohem hůř, neboť pověstné sluníčko je v nedohlednu a samotná příroda problém není schopna vyřešit. Těmi mračny nad Ostravskem jsou v těchto dnech publikované zprávy o nepříznivém ekonomickém vývoji v OKD, v důsledku čehož dochází k propuštění 250 vlastních zaměstnanců a asi 1300 zaměstnanců dodavatelských firem. Ještě daleko horší informací je zastavení některých investičních akcí, neboť toto je závažný signál, že je nutno se obávat dalších následných kroků útlumu těžby černého uhlí, výroby koksu a hutnictví železa. Situace je zde opravdu vážná a já nevidím, že by naši »Všeználkové«, kteří se dostali k moci po roce 1989, si toho byli vědomi a přicházeli s řešením. Koneckonců svá vlastní řešení neměli nikdy, a tak již na začátku devadesátých let minulého století si nechali radit za obrovské peníze západními experty, například panem Cheyselinkem, co s hornictvím na Ostravsku. Výsledkem byl chaotický útlum těžby v ostravské části revíru. Tím, že byl chaotický, rozumím to, že se jednalo o řešení ze dne na den, přičemž došlo k vysokým ztrátám na připravených zásobách uhlí a ponechaném strojním zařízení v dolech. Uvolnění zaměstnanci odešli do předčasných důchodů, v lepším případě do služeb. Pro tuto chvíli byl problém vyřešen. Nikdo nechtěl slyšet na naše varování, že existuje i jiný způsob řešení, který přijali Francouzi, kde stát připravil sociálně citlivý program. Rozplánovali útlum na dvacet let s tím, že rovnoměrně každým rokem budou snižovat těžbu, ale pro takto uvolňované horníky vytvoří ekvivalentní počet nových pracovních míst. Neměli by problém nahradit úbytkem těžby pro energetiku okamžitě, protože měli dostatečnou rezervní kapacitu v jaderných elektrárnách, ale přednost dostalo řešení bez sociálních otřesů.

To naši takzvaní popřevratoví experti měli jiné řešení. Vše vyřeší privatizace, a proto se zbylé doly včetně 44 000 bytů prodaly za hubičku soukromníkovi! Doly byly investičně připravené, cena uhlí se zvyšovala, nájmy bytů astronomicky vzrostly a zisky se jen hrnuly. Bohužel však odcházely do zahraničí. Že by se měly použít v kraji, kde vznikly, a připravit se na horší časy, majitel ani žádná vláda nerespektovala. Dnes je situace taková, že na skládkách je měsíční těžba neprodaného uhlí a dováží se levnější uhlí ze zámoří. Tam jsou náklady na těžbu několikanásobně nižší, vzhledem k nesrovnatelně lepším důlně ekonomickým podmínkám, a přes zvýšené náklady na dopravu je dovezené uhlí daleko levnější. Jako kapka v moři se mně proto zdají vyhlášená úsporná opatření. Bohužel se ale domnívám, že nejsou konečná. Soukromý vlastník se snaží prodat, co se dá. Nabízí k prodeji koksovnu a důl Paskov, co bude dále, nikdo neví. Co když se rozhodne těžbu úplně utlumit? Vždyť všechny polistopadové vlády se řídí heslem, že trh vyřeší vše. Uhlí bude neprodejné, tak se těžba zastaví. Dovršením tohoto katastrofického scénáře může být to, že likvidaci dolů bude muset provést stát, protože si nepohlídal, že podle horního zákona musí těžební organizace průběžně vyčleňovat prostředky na zahlazení následků dolování. Jsem si vědom, že mne mnozí osočí z toho, že »maluji čerta na zeď«. Na to jsem však již zvyklý, bohužel, život mi dal za pravdu. Problém je natolik vážný, že na něj nestačí regionální orgány, to musí řešit vláda, ale která? Ta dnešní v demisi má jiné starosti a zájmy. Předčasné volby jsou šancí, ale občané se nesmějí nechat zmást. Měli by si konečně uvědomit, která strana je po roce 1990 pravdivě informovala a předkládala rozumná řešení. Jaroslav GONGOL, bývalý poslanec KSČM

19. června se konala členská schůze ZO č. 51 Překvapila mě nízká účast členů, což mě mrzí, protože při větší účasti mohla být diskuze bohatší. Vyhrálo počasí svými vysokými teplotami a tak se členům nechtělo, nebo si zvolili asi jiný program. Ovšem důvod proč píšu tyto řádky, není absence členů. Na naši schůzi byl přítomen s.Fic, který nás informoval o nárůstu vyplněných elektronických přihlášek do strany s tím, že jen čtvrtina z nich se ujme a dospěje do řádného členství. Důvodem je prý fakt, že elektronická přihláška nejprve putuje do Prahy, kde se zasekne a než u nás dostaneme zpětnou vazbu, tak většinou si to žádající rozmysli a z různých důvodů se členství vzdá. Řešením by bylo, aby elektronická .přihláška poslaná z našich stránek, přímo putovala na MěV, kde bychom člena ihned oslovili a pozvali ho osobně k podpisu přihlášky. Tímto bychom celý tento proces značně urychlili. Nábor nových členů, nesmíme brat na lehkou váhu, Zvlášť teď, když to vypadá, že máme před volbami a každý hlas nebo nový člen může být pro nás zvláště důležitý a přínosem! Tomas Candulas Člen výboru ZO č. 51

A opět jsme byli na zájezdě… Jako každý rok (s výjimkou loňského) pořádaly ZO č. 51 a 49 dne19. července zájezd, tentokrát spojený s návštěvou pivovaru Radegast v Nošovicích. Celkem 32 účastníků se seznámilo s provozem jednoho z nejmodernějších pivovarů v republice, za což patří velké díky výbornému výkladu průvodce. Prohlídka byla zakončena degustací ve vyhlídkové věži, kde nám byly nabídnuty 3 druhy výrobků – Radegast 12°, Birell a letní pivo s citronovou příchutí. Po exkurzi jsme se vydali na Grúň, kde jsme v hospůdce u Charbuláka poobědvali a pak záleželo na každém, kterým směrem se vydá na procházku – jedni se pokoušeli hledat houby, druzí borůvky a další si vyšli ke Švarné Hance, kde skončili u piva a jiných nápojů. Naštěstí nikdo neutrpěl virózu. Zatímco většina trávila volný čas procházkou po okolí, několik chlapů muselo z důvodu defektu pomoci řidiči autobusu s výměnou kola.

A to by nebyl Vladek Fukala, hlavní organizátor, aby nevymyslel zase nějakou soutěž. Tentokrát to byl souboj o nejvyšší houbu, bez ohledu na to, zda se jedná o praváka nebo muchomůrku. Vítězem se stal Pavel Jurčík, který se o výhru – láhev utopenců – poctivě rozdělil se všemi účastníky zájezdu. Po příjezdu do Havířova jsme se zdravili: „Nashledanou za rok!“ Dagmar Racková.

Životice 2013 Stalo se pravidlem i naši povinností každoročně si připomenout výročí Životické tragedie u památníku akademického sochaře Franciszka Świdra. Dne 10. srpna jsme v rámci celoměstského pietního aktu položili květiny k památníku za hudebního doprovodu vojenské posádkové hudby z Olomouce. Vzpomínkový akt je již tradičně zahájen zvony z nedaleké kaple a hymnami Polské a České republiky a má důstojný ráz. Je jen škoda, že nedokážeme přivést své děti a vnoučata, aby historii vnímali na místě událostí. Chci se s vámi podělit o to, co se mi přihodilo letos. Již několik let znám soudruha Bronislava Bujoka, který byl i náměstkem primátora za naši stranu. Vždy pečlivě sleduji jména těch, kteří padli za oběť zvěrstvu nacistů, ale nikdy jsem si neuvědomila, že je tam i jméno Henryk Bujok. Ano byl to i otec našeho dřívějšího zastupitele. Se zájmem jsem vyslechla jeho vyprávění o celé události, tak, jak mu navždy zůstala v paměti, o tom, jak viděl otce zastřeleného, jak celou událost prožívala jeho maminka, i když mu v té době bylo necelých šest let. Tyto vzpomínky nelze z paměti vymazat. Vzpomněl i na ukládaní ostatku zastřelených zpět do země v Životicích a obrovskou účast občanů na této akci. Můžete stokrát číst knihu o tom, co se zde událo např. v knize spisovatele Mečislava Boráka, ale vyprávění toho, který tuto dobu prožil, mi přineslo husí kůži a dojetí. Nezapomínejme! Danuše Holeksová, místopředsedkyně MěV KSČM

Pár slov o lidském štěstí Každý člověk, obecně řečeno i každý živý tvor něco hledá, něco potřebuje. Hledáme především příznivé životní podmínky. Každý má určitou představu, jak takové podmínky k životu mají vypadat. Někdo má pocit, že se mu životní sen splnil, když dostane denně svou porci levného jídla a vody, jiný musí být obklopen pokornými sluhy a neskutečným přepychem. Lidé mají pocit, že štěstí se dosahuje vytvořením příznivé objektivní reality. Má to ale háček. Člověk může být obklopen bohatstvím, a přesto šťasten nebude. Dokonce lze od něj čekat i pocity beznaděje a deprese.

Být naplněni štěstím znamená mít i další kritéria. Kromě objektivních podmínek, musí být splněny i podmínky subjektivní. Člověk musí na příklad vědět, že to příznivé dnes bude i příště…A možná to příště bude lepší? Přání lidí se stávají hybatelem, dokonce tvůrcem objektivní reality. I takoví psychologové jako doktoři Jung a Freud považují obsah vědomí za nejdůležitější řídící prvek života člověka. Z toho vychází i modelování vědomí lidí ze strany masmédií - „Lidičky nechtějte život v přepychu, ten je přece určen jen některým - a zde máte jejich seznam… atd..“ A přece, ani tito bohatí lidé nemusí být šťastní. Vidíme boj o myšlenky lidí. Lidem se totiž jejich přání plní. Někomu dřív, jinému později. Jogíni dokonce tvrdí, že lidské přání vyslovené v duchu nebo nahlas, ale s určitým emočním nábojem, se splní do 72 hodin. Zdálo by se, že takto lze vyřešit vše. Ale tak jednoduché to v žádném případě není. Lidé si musí klást takové otázky jako – bude to splněné přání přínosem i pro ty ostatní? Co to potom udělá s mým životem? A podobně. Na příklad – vyhrajeme-li v loterii, nevyhrály spousty lidí, kteří do hry investovali a také vyhrát chtěli a tak ve většině případů se staneme předmětem zášti a nenávisti. Vše, co se kolem člověka v objektivní realitě děje, se děje ze dvou důvodů: 1. Že to chce sám 2. Že někdo druhý chce, aby se stal součástí jeho objektivní reality (definuje mu vlastnosti, role a dokonce chce, aby si to ten dotyčný přál.) Zejména ten bod č. 2 se stává předmětem zkoumání, co je lidstvo lidstvem. O vědomí narozeného človíčka bojují rodiče, učitelé, vojáci, filozofové, masmédia a další papaláši. Není snadné v této parapsychologické bitvě prosadit prioritu svých vlastních přání, když všichni chtějí, aby bylo po jejich. Jak říkají křesťané – Boží mlýny melou pomalu, ale melou, až umelou. Lidem se plní přání a podle amerického filozofa Kuznetze stále rychleji.. . Kuznetz byl ekonom a všimnul si, že od vzniku myšlenky po realizaci, až po trh nasycený uplyne stále kratší doba. Tak ku příkladu slušné auto vzniklo kolem roku 1910 a koncem 50. let už v průměru každá americká domácnost měla auto. Podobně, ještě rychleji, to bylo s pračkami, televizory, počítači, mobily atd. Trh je nasycován stále rychleji, nyní se počítá jen s inovacemi. Určitě jste si toho všimli také. A jak je to s lidským štěstím? Nepochybuji, že první příčky Žebříčku potřeb člověka musí být naplněny. Musí se někde schovat před nepřízní počasí, mít možnost se nasytit, nabrat sil pro kontakt s přírodou. A přestože je obklopen věcmi a lidmi přejícími, šťasten být nemusí. Je neuvěřitelné, že psychologové se z 99% zabývají rozborem negativních jevů, jejich příčin a způsobů potlačení, ale jen v jednom procentu věnují pozornost jevům příznivým. Proč je někdo v pohodě, proč se mu daří, proč se mu dobře studuje, snadno se domluví se skoro každým …?

Příčinu vidím v tom, že doktorům se zdá, že takový pohodový člověk svému okolí není nebezpečný a není třeba s nim bojovat. Přesto se výzkumníci k nějakému matematickému vzorci lidského štěstí dobrali. Jedná se o poměr 3:1 a více. Vysvětlím: Třikrát máme myslet na to, co se povedlo, nejméně třikrát máme uvažovat o lidech, kterých si vážíme a taktéž o situacích a jevech příznivých, které jsme zažili. Teprve potom můžeme jednou uvažovat o věcech negativních. (3x radost, potom 1x zlost.) Jde o to, aby se z vědomí vytěsnila špína podsouvaná od jinud. Například někoho nenávidět, závidět, žárlit, hledat na ostatních to špatné atd. (mnohdy oprávněně!). To ovšem neznamená, že když negativní představu potlačíme, že se nám v životě neobjeví. Naopak, se zvláštní oblibou se plní přání s negativním dopadem, protože tato skrytá přání jsou doprovázena silnými emocemi, jako je strach, nenávist a další. Jenže na druhé straně si můžeme vědomě vyvolat těch příznivých situací více. Všechno si opravdu musíme prožít, protože i vadná přání se uskutečnit musí. Psychologové objevili, že ta hranice pozitivních ku negativním představám je někde na úrovni 11:1. Pak už jsme tím vnitřním nastavením otráveni. Jak už bylo vysvětleno výše, naše myšlenky k nám přitahují nejen jevy, ale i lidi a situace, které můžeme přisoudit jako následek obsahu našeho myšlení. Takže pozor si musíme dát i na to, co čteme, co sledujeme v TV, zda se rádi potkáváme s negáči a co komu přejeme a zvlášť co si přejeme my sami. I takový výraz jako „Dobrý den“ má být spojen s představou, jak takový den vypadá. A vaření nesmí být bezduché, jinak jídlo nemá „poslání“…Co to udělá s Muslimy, když 5x denně myslí podle Koránu? Všimněme si, že lidé, které jejich koníček uspokojuje, mají život přívětivější. Lidské štěstí je žádané zboží, ne každému je dáno. Když K. Marx a B. Engels viděli společenské poměry, rozhodli se napsat své dílo Kapitál. „Dobrá, řekli, ať z toho něco mají i ti, co společenské hodnoty vytvářejí.“ Asi 2/3 díla je věnováno praktikám vykořisťování a jen asi třetina hovoří o tom, jak to má být. Toto dílo vyvolalo obrovské sociální bouře, které vedly bolestnou cestou k významným společenským změnám. „Každý strůjcem svého osudu“… a máme o čem přemýšlet. Patent na praktikování práce s lidskou duší a tím i s objektivní realitou si přisvojily církve. Psychologové však objevují stále nové objektivní zákonitosti materiální povahy, které nám mohou ke šťastnému prožívání pomoci. Přeji, když ne šťastný, tak alespoň laskavý způsob života. Jiří Ferdián

Nastává čas změny? Zanedlouho to bude 24 let od majetkové převratu v naší zemi, kterému „proreformní“ politici říkali sametová revoluce. Dnes je převážná většina národa nespokojená, ale donedávná vládní politici a media si notují v tom, jak skvěle se mají naší občané v tzv. demokracii. A já mám pocit, že jen málo občanů se zamýšlí nad tím, zda to vůbec revoluce byla (posunula společenský vývoj dopředu?) a zda zde byla nastolená skutečná demokracie. Mám dojem, že zde vládne plutokracie (vláda peněz) a to ruku v ruce s mediokracií (vláda medií). Konec konců odpovězme si na otázku, jsme dnes svobodnější ve svém rozhodování a uplatňování svých názorů nebo pod ekonomickým tlakem (hrozba nezaměstnaní, výše cen základních životních potřeb) se stáváme méně svobodní? Žijeme v době, kdy nás politici, různí politologové, samozvaní experti na všechno, filozofující redaktoři, nás často nesrozumitelnými úvahami přesvědčují o tom, že právě oni mají pravdu a přitom nám vymývají mozky. Vycházím-li z toho, že objektivním kriteriem pravdy je praxe, tak proč je většina národa nespokojená? Pokusme se nad tím faktem zamyslet, místo planého filozofování v hospodě a místo toho začněme používat zdravý rozum. Přemýšlejme o tom, proč 60 % z nás, kteří mají práci nebo důchod, nemohou uživit své rodiny, zatím co 10 % i v době hospodářské krize, dále nekontrolovatelně bohatnou. Jich se krize nedotkla. Kde se poděl majetek státu, který zde před převratem byl, a to ještě nás čekají církevní restituce? Kam odcházejí zisky nadnárodních korporací, které mají svá sídla v jiných zemích? Jaká je zde vymahatelnost práva, zkorumpovanost policie a justice, stále dražší péče o zdraví, ceny bytů apod.? Těchto několik poznámek činí jen malou část toho, co nám tento majetkový převrat prezentovaný, jako daň za demokracii přináší. Je to opravdu demokracie? Přemýšlejme právě nyní, když za několik dnů půjdeme opět k volbám, které jsou nadějí, ale mohou být, jako již poněkolikáté i velkým zklamáním. Nevěřte tomu, že lidé jsou již dostatečně poučení, nejsou. Uvidíte, kolik tzv. celebrit se opět objeví na různých billboardech, kolik slibů bude vysloveno či napsáno, kolik nových volebních uskupení vznikne, o kterých nikdo nic neví, ale budou mít dostatek prostředků, aby oslovili naivní voliče. Tito „šmejdi“ vás totiž neoberou o peníze za předražené zboží, ale jejich štáby budou pracovat naplno i v mediích a reklamních agenturách, aby vás připravili o váš hlas ve volbách. Oni jsou totiž na to školení a vy můžete být jejich snadnou kořistí. V prvních volbách po převratu náš „pravdoláskář“ vyjádřil přesvědčení, že voliči budou volit nové strany (OF, VPN) neboť naší lidé jsou vždy spíše na straně slabšího, rozuměj nepreferovaného. Soudě podle toho, měla by dnes zvítězit ve volbách KSČM, neboť dostává v mediích, a to i ve veřejnoprávní televizi, minimální prostor. A zkusme přemýšlet proč tomu tak je. Asi přijdeme na to, že současné oficiální pojetí voleb je chápáno jako střídání dvou politických stran u moci, včetně střídání jejich mocichtivých politiků. Úkol medií je proto jasný. Stranu, která chce skutečnou změnu a která to má i ve svém programu, je nutno zamlčet.

Takže, dokažme, že nejsme na straně nepreferovaných, ale garantujících skutečnou změnu. (ctrl)

XI. sportovně společenské setkání v Havířově. Jedenáct let se setkávají zástupci ZO KSČM z Havířova, Českého Těšína, Třince a Karviné na neformálním setkání k výměně zkušeností a rozšířeného o různé sportovní soutěže pro děti i dospělé. V počátcích se setkání uskutečňovalo na Těrlické přehradě, kde byla připravena pro děti jízda na motorovém člunu. Již třetím rokem se scházíme v areálu PZKO v Havířově – Bludovicích, kde jsme člun nahradili jízdou na ponících či koních. Letní počasí přivítalo i letos návštěvníky XI. sportovně – společenského setkání. Hudbu k poslechu i tanci zajišťovalo duo Iveta & Jarek. Kulturním vystoupením obohatilo zábavu i „Havířovské trio“ (harmonikáři), kteří své vystoupení prokládali vtipy. V úvodu přivítal předseda MěV KSČM Havířov František Fic přítomné občany a upozornil je, že po celý průběh akce jim jsou k dispozici kandidáti do PS PČR k individuálním besedám či odpovědím na jejich dotazy. Následovali soutěže družstev, ale i jednotlivců v ruských kuželkách, šipkách, přetahováním lanem atd. Zpestřením byla i vědomostní soutěž. Ač tentokrát bylo přítomno méně dětí pro soutěže, podařilo se nám zajistit větší účast z řad dospělých. Snad raritou bylo, že jízdu na koni absolvovali i naše ženy, které jsou dříve narozené. Krásné odpoledne doplňoval i kolektiv kuchařek, který se staral, aby nikdo neměl hlad. Koláče, bramborové placky, guláš, opékaný párek a zabezpečený pitný režim v podobě piva, ale i nealkoholických nápojů. Závěrem proběhly soutěže mezi družstvy přítomných měst. Krásné ceny a dobrá nálada jim byla odměnou. „Víte, ono je těch akcí všude mnoho u nás hasiči vedle ve vesnici pořádají akci horničtí důchodci, ale přesto se mi vaše akce líbí“ řekla paní Iva

z Horní Suché.

Předběžné hodnocení akce vyznělo kladně a pár nedostatků, které se mohou vyskytnout, jistě organizační štáb pro příští rok odstraní. Jan Seidl REKONSTRUKCE SEKRETARIÁTU MěV KSČM V HAVÍŘOVĚ.

Až po šesti letech se podařilo provést obnovu malování a položení nových obkladů v prostorách sekretariátu MěV. Čisté prostředí teď bude zpříjemňovat schůzovní činnost ZO KSČM, Klubu zastupitelů, ale i komisí či LKŽ Františky Jasiokové, který se zde schází. Rychlé zabezpečení této akce kladlo nároky i na zajištění úklidu atd. Poděkování patří všem, kteří se operativně podíleli na úklidu vymalovaných a rekonstruovaných prostor. Jedná se o manžele Ficovi, Tomanovi, Mlčákovi a M. Kročkovou. Nemalý podíl mají i soudruzi Kubelka, Seidl a Drápal. Zvláštní poděkování patří i paní Božence Ficové za guláš, který připravila pro brigádníky. Snad jen slova přítomných malířů „paní Boženko takový guláš neumí uvařit ani naše maminka“. Tento názor vyjádřili za nás všechny. Kamarádský přístup ulehčil a uspíšil zprovoznění sekretariátu pro další akci, která byla plánována a která se odehrála již v novém prostředí. Pro vás ostatní, kteří jste nebyli osloveni – nezoufejte, určitě vás oslovíme při další podobné akci. H. S.

Písemné příspěvky zasílejte na email: [email protected] nebo [email protected] ******************************************************************************************************************** Vydává MěV KSČM Havířov – určeno členům KSČM a sympatizujícím občanům Telefon: 596 436 357 E-mail: [email protected], www.kscmhavirov.cz uzávěrka příštího čísla 25. 9. 2013 – číslo 10 vyjde 29. 9. 2013

*** NEPRODEJNÉ***