Výsledky projektu Ministerstva zahrani í eské republiky „Propustnost esko-polské hranice po Schengenu“ íslo 96313_2013_OVD realizovaného v rámci esko-polského fóra v letech 2013 a 2014 Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií 1. Úvod Ješt na po átku 90. let minulého století byly termíny p eshrani ní spolupráce i euroregion pro v tšinu ech , Polák , Ma ar a dalších obyvatel zemí st ední a východní Evropy neznámé. Neprodyšn uzav ené státní hranice t chto zemí neumož ovaly tém žádné p eshrani ní kontakty, lidé neznali místa a sousedy na druhé stran . Hranice vzniklé v pr b hu posledních t ech století a ješt zesílené po druhé sv tové válce tak postavily nepr chodné bariéry mezi regiony, které historicky pat ily k sob , a vtiskly jim postavení periferních, opomíjených a pro život ne p íliš atraktivních oblastí. Touha obyvatel p íhrani í po život stejn kvalitním jako ve vnitrozemí vedla po roce 1989 obce a m sta k hledání nových spole ných ešení specifických problém p íhrani ních region . Po vzoru západní Evropy za ala vznikat regionální sdružení, která navazovala spolupráci s obdobnými organizacemi na druhé stran hranice. Tak i ve st ední a východní Evrop za aly vznikat první „euroregiony", které jako „mosty“ spojily sousední zem a staly se hnací silou p eshrani ní spolupráce (http//www.euregion-silesia.cz). Posléze se otev ela i možnost volného pohybu pracovních sil a byly vytvo eny podmínky pro podnikatelské aktivity obyvatel zemí Evropské unie na území kteréhokoli ze lenských stát , a to za stejných podmínek, které platí pro ob any konkrétního státu. . P estože Polsko i eská republika (resp. eskoslovensko) byly zem mi bývalého „socialistického tábora“, p eshrani ní kontakty mezi polskými a eskými obcemi i samotnými obyvateli v p íhrani ním pásmu se za aly rozvíjet až po roce 1990. Do té doby byla hranice st eženým prostorem a její p ekro ení bylo povoleno pouze na oficiálních mezinárodních hrani ních p echodech. Je pravdou, že obyvatelé žijící do vzdálenosti 15 km od státní hranice mohli vedle mezinárodních hrani ních p echod využívat i tzv. hrani ní p echody malého pohrani ního styku, ur ené jen pro obyvatele tohoto p íhrani í. Na esko-polské hranici to bylo celkem 38 p echod státních hranic malého pohrani ního styku, z nichž 4 byly funk ní nep etržit , a 34 dalších fungovalo denn od 6.00 do 22.00 hod. Explicitn se jednalo o obyvatele 415 eských a 115 polských obcí, kte í mohli na t chto p echodech p echázet p es státní hranici (Sb. Zákon 187/1996 ástka 54/1996). Tato možnost byla využívána p edevším na Ostravsku, kde podle mezivládní dohody mezi Polskem a bývalým eskoslovenskem (pozd ji eskou republikou) bylo možno p i dobývání surovin a v odv tvích t žkého pr myslu zam stnávat polské ob any. Obdobná dohoda existovala i pro zam stnávání d lník z Polska v textilním pr myslu (západní ást esko-polského pohrani í). Po vstupu obou zemí do schengenského prostoru (21. prosince 2007) je možno státní hranici p ekra ovat na kterémkoli míst mimo území se zvláštním statutem, jako jsou p írodní rezervace a pta í oblasti. Také pohyb pracovních sil není žádným zp sobem omezen. Otázka ov ení a dokumentace aktuálního stavu propustnosti esko-polské státní hranice po realizaci evropských, mezistátních, meziregionálních, euroregionálních a místních dohod byla p edm tem jednorázového výzkumu vedeného v letech 2013 a 2014. V pr b hu výzkumu vedeného smíšeným esko-polským týmem byla zjiš ována propustnost esko-polské hranice pro pohyb osob, vozidel a lidských aktivit. Kritéria propustnosti byla tato:
1) existence silnic a cest jednotlivých kategorií vedoucích p es hranici a jejich hustota na jednotku délky hranice, 2) hustota hrani ních p echod , jejich typologie a maximální tonáž vozidel, 3) izochrony dojezdové vzdálenosti území od hrani ních p echod – dostupnost území z jedné strany hranice na druhou s uvedením asu, 4) etnost podnikatelských subjekt p sobících p es hranici. Výb r kritérií lze p ípadn rozší it o n které další relevantní indikátory (nap . p enocování ob an sousední zem v p íhrani ních ubytovacích za ízeních, po ty p eshrani ních autobusových a železni ních spoj aj.), což m že být p edm tem navazujících studií. 2. Hranice a její význam Problematika hranic je v geografické obci asto diskutovaným tématem. Obecn lze konstatovat, že hranice je chápána jako p ed l mezi dv ma konkrétními prostory/územími, v geografii potom zejména prostory ve smyslu region . Hagget (1975) o ní uvažuje jako o obvodu teritoria, které má konkrétní subjekt ve svém vlastnictví. Ve slovníku humánní geografie (Gregory et al., 2009), jsou hranice definovány jako áry i zóny, které odd lují dva celky i prostorové jednotky, které jsou od sebe kvalitativn odlišné. Tématu hranice je pochopiteln v nována již dlouhou dobu pozornost i v zahrani í – namátkou lze uvést práce Guichonneta a Raffestina (1974), Prescotta (1987), Maiera (1990), Lipperta (1997) nebo Andersona a O’Dowda (1999). Vzhledem k nep ebernému množství jev , které lze od sebe (v geografii) kvalitativn odlišit, existuje zna né množství r zných d lení i typologií hranice. Jedním z prvních krok tak obvykle bývá ur ení, zda jde o hranici p írodní i um lou. P írodní hranici lze obvykle ztotožnit s fyzickogeografickými charakteristikami, resp. takové hranice jsou p ímo tvo eny p írodními prvky a jejich pr b hem v krajin – o hrani ních bariérách v podob reliéfu i vodních tok pojednává mj. i tato zpráva. Jak podotýká Chromý (1999), tyto prvky jsou funk ní hranicí jen tehdy, jestliže slouží pro odd lené prostory/spole enství jako bariéra. Za um lé hranice ozna ujeme ty, které byly rozli ným zp sobem spojeny s inností lov ka, a to v etn hranic takových, které si sám lov k vytvo il nap . na základ svého subjektivního chování i projev (jazyková hranice aj.) Chromý (1999) potom p i použití kulturních rozlišovacích atribut (nej ast ji jazyk a náboženství) diskutuje vznik hranice etnické. Podobn o ní uvažuje i Siwek (1999), který ji vidí jako hranici dvou kulturních region , v ideálním p ípad velmi ostrou (jednoduchá ára). Ovšem u etnických hranic se tém vždy jedná o zónu i pásmo, které tvo í p echod mezi dv ma etniky – v rámci zájmového území p edkládaného p ísp vku je ilustrativním p íkladem etnicky neostré hranice oblast T šínska. Každopádn , problematika etnické hranice je historicky velmi stará a i v dnešní dob má z etelný vliv p i emancipaci r zných území. Taková hranice se potom m že velmi jednoduše stát nástrojem politického boje. Mj. to m že být i z d vodu asté vizualizace etnické hranice na mapách ve zjednodušující podob áry (namísto realit bližšího vymezení širším pásem), která nemusí respektovat nap . historické aspekty vývoje území. P íkladem kartografického vymezení etnické hranice je nap . práce Häuflera (1973). D ležitým tématem v geografii jsou i hranice jako bariéry v oblasti sociální komunikace obyvatel na obou odd lených stranách (viz nap . stav p ed rokem 1989 ve sledovaném území). Platí to tím spíše, že ada hranic je vymezena na základ výše zmín né etnicity obyvatel nebo naopak rozd luje totéž etnikum do dvou odd lených stát i region . Tyto p ípady jsou pak diskutovány v rámci analýz regionální identity obyvatel, zde lze
p ipomenout nap . práce Houžvi ky a Novotného (2007), Zicha (2003) nebo Kulhánka (2010). Jak konstatuje Chromý (1999), astým p edm tem zkoumání geograf jsou hranice politické, v nejb žn jší podob odd lující sféry vlivu ur itých subjekt (vlád, zastupitelstev…). Zde je vhodné podotknout, že ve 20. století vznikla ada politických hranic, které p ísn korespondovaly s hranicemi etnickými. A koli je politická hranice obvykle i hranicí administrativní, v geografii rozeznáváme i její „neostrou ást“, ozna ovanou jako „hrani ní zóna“, existují i ty i základní typy politické hranice (nap . antecedentní). P íkladem státní hranice jako bariéry je vývoj zemí st ední Evropy po druhé sv tové válce. Tzv. „železná opona“ tvo ila nejen významovou, nýbrž na ad míst i faktickou ze mezi západní a východní Evropou (Dokoupil, Kopp, et al., 2011). Její pád znamenal mj. i rozvoj „hrani ní“ problematiky ve v decké obci, o emž sv d í nap . práce Ravbara (1999), Andersona a O’Dowda (1999), Rungeho (2003) nebo Je ábka et al. (2004). O vzniku hranice esko-slovenské dále píší nap . Vaishar a Zapletalová (1999), ší eji se jimi zabýval i ehák (1997, 1998). Akcentována je i role hranic p i rozši ování Evropské unie (Gor elak, Jałowiecki 2002). Do pop edí odborného zájmu se dostává problematika spole ného ešení otázek p írodních rizik (Balteanu, Sima, edits, 2013). Po pádu „železné opony“ došlo pochopiteln i k vývoji vnímání politické (státní) hranice, resp. širšího p íhrani ního prostoru. Do té doby ur ující význam hranice = bariéra ustoupil do pozadí. Na tyto zm ny poukazuje nap . Koutský (2005), který zd raz uje zm ny vnímání polohy pohrani í, a to v pozitivním slova smyslu zvýšení dostupnosti území a lepší možnosti kontakt se spole enstvy „za hranicí“ (v podmínkách R lze však uvažovat i o kontaktech s jádrovým vnitrozemím, které byly do té doby rovn ž opomíjeny). Vnímání významu hranice je obtížn ji doložitelné, protože probíhá v delším asovém horizontu. Jedním z prvních krok však bezesporu bylo založení euroregion , tedy ur ité formy p eshrani ních spolk . Tyto subjekty byly zakládány s cílem rozší ení kontakt a r zných zp soby p eshrani ní spolupráce dvou i více stát (blíže nap . Dokoupil, 1999). Zmín ná innost je bezesporu pozitivním rysem, nebo napomáhá tzv. difúznímu efektu hranice. Tím m že p isp t ke zmenšování rozdíl v rozvoji jinak odlišných území. V rámci Evropy je nepochybn d ležitý i politický rozm r vzniku euroregion (historicky první se objevily v 60. letech minulého století). Jsou to práv tyto subjekty, které mají demonstrovat integra ní procesy v Evropské unii a jejich význam v praktické i symbolické rovin – n kte í auto i (Perkmann, 2002) je dokonce ozna ují za výkladní sk í evropské integrace. Hranice státu plní v p ípad euroregion ur itou roli kontaktního místa. V eské republice v sou asnosti existuje t ináct euroregion . Signifikantní záležitosti ve zm n vnímání hranice byl dále zcela jist vstup R do Evropské unie a navazující p istoupení k Schengenskému systému. Tyto dv události ješt více otev ely prostor k integraci pohrani í, resp. pomyslnému „vymazání“ politických hranic stát . Na druhou stranu je nutné zmínit vznik hranice esko-slovenské (viz nap . Vaishar a Zapletalová, 2005), by i její role bariéry prakticky vymizela po vstupu obou zemí do tzv. Schengenského systému. Jedním z d sledk je konvergence vzhledu krajiny za stejných p írodních podmínek v d sledku sbližování úrovn ekonomiky a životního stylu (Breuer, Kolejka, Marek, Werner, 2010). Odstra ování bariér vede logicky k v tší propustnosti a prostupnosti hranice. Vyjma konstatování, že vybrané elementy propustnosti jsou p edm tem diskuse v tomto lánku, je vhodné odkázat na starší eské práce, které se tématu v nují – jde nap . o m ení dopravní propustnosti pomocí kartometrické analýzy v p ípad eháka (1999) nebo Mirvalda (1993,
1999). V obecné rovin pak Maier (1990) poukázal na ty i typy situace v pohrani ním prostoru, kde se m že jednat o region i) otev ený, ii) zav ený, iii) region jako most nebo iv) region jako kontaktní území. Ur itou obdobou jsou pak tzv. hrani ní efekty (nap . areálový), o nichž se zmi uje nap . Dokoupil (2000). 3. Vznik a charakter esko-polské státní hranice Cílem této kapitoly není detailn popsat historický vývoj sou asné esko-polské hranice. Jde o historicky citlivou a složitou otázku, kterou se zabývají jak eští, tak polští historikové. Zde se omezíme na krátký exkurz vývoje hranice od po átku 20. století, který ovlivnil a stále ovliv uje p eshrani ní kontakty jak osob, tak obcí i p eshrani ních podnikatelských aktivit. Sou asná severní hranice eského státu (obr. 1) vznikala v pr b hu staletí a její aktuální pr b h je výsledkem situace po první sv tové válce. Sou asný eský stát sestává ze t í historických zemí (od západu k východu): ech, Moravy a Slezska ( eského Slezska, od eských zemí byla v tšina Slezska odtržena po habsbursko-pruských válkách v polovin 18. století). Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byly státní hranice s tehdejším Pruskem a Polskem vymezeny Versaillskou smlouvou. Podle ní byla hranice státu vedena v historických hranicích s n kolika výjimkami. Po plebiscitu v roce 1920 bylo z tehdy n mecké ásti Slezska k tehdejšímu eskoslovensku p ipojeno Hlu ínsko. Národnostn smíšené T šínsko zap í inilo spor a posléze vále ný konflikt mezi Polskem a nov vzniklým eskoslovenskem o toto území (tzv. Sedmidenní válka). Spor byl definitivn vy ešen až v roce 1920 (Spa, 28. 7. 1920), kdy T šínsko bylo rozd leno mezi Polsko a eskoslovensko. Od té doby hranice prakticky nedoznala žádných zm n. Krom krátké vále né epizody (v letech 1938–1945) po tzv. Mnichovské dohod a tzv. Víde ské arbitráži z roku 1938, kdy nakrátko nejen severní pohrani ní oblasti p ipadly T etí íši a Polsku, se hranice nem nila. Drobnou výjimkou je detailní úprava hranice nedaleko Harrachova na pomezí Krkonoš a Jizerských hor z komunika ních d vod v roce 1958, nedaleko západního okraje spole né esko-polské hranice. Státní hranice byla po 2. sv tové válce sice obnovena, ale došlo k zásadní zm n ve státoprávním uspo ádání území na sever od eských hranic. Na základ Jaltské dohody byla hranice mezi tehdejším N meckem a Polskem posunuta západním sm rem a jejich hranicí se staly eky Odra a (Lužická) Nisa. P íslušnost pohrani ních území k r zným státním útvar m nem la zásadní vliv na národnostní a hospodá skou strukturu území, a to až do ty icátých let minulého století. Žilo zde etnicky smíšené obyvatelstvo – N mci, eši, Poláci, Židé a další národnostní minority. P eshrani ní sociální i ekonomické kontakty kontinuáln pokra ovaly, by s r znými peripetiemi vyvolanými politickými a hospodá skými událostmi své doby. Podle Jaltské a Postupimské dohody bylo n mecké obyvatelstvo z Polska, eskoslovenska a Ma arska (a také z Holandska, Francie Italie, Belgie a Lucemburska) odsunuto do povále ného N mecka. Prameny uvád jí, že v celém eskoslovensku šlo o cca 3 miliony osob, v Polsku pak asi o 5 milion . Zatímco na eském území v esko-polském pohrani í nedošlo k úplné vým n obyvatel, na polské stran hranice tomu tak nebylo. Na toto (v podstat vylidn né) území p išlo polské obyvatelstvo z východní (z p evážn ukrajinsko- a b loruskojazy né) ásti Polska postoupené Sov tskému svazu. Na eské stran se do eskopolského pohrani í st hovalo obyvatelstvo jak z eského vnitrozemí, tak eští a slovenští reemigranti z Rumunska, Bulharska, Volyn , Ma arska a Jugoslávie, ale i Slováci ze Slovenska (Nosková, Tošovská 2010, Vaishar et al. 2011). S ohledem na politickou situaci jak v eskoslovensku, tak v Polsku nebyl v té dob politický zájem o p eshrani ní kontakty obyvatel a obyvatelstvo samo jako alochtonní prvek o tyto kontakty také velký zájem neprojevovalo.
Obr. 1: Studované území podél esko-polské státní hranice Zatímco echy mají typicky uzav ený kotlinový charakter, kde vnit ní nižší ást regionu je ohrani ena prstencem vysokých pohrani ních hor, a pro severní pohrani í s Polskem to platí obzvlášt , Morava a eské Slezsko mají naopak otev ený tranzitní charakter, kdy se území pom rn široce otevírá do okolních nížin v sousedních státech, v severní ásti pak práv do Polska. echy (obr. 2) tedy mají na severu p evážn p irozenou horskou až vysokohorskou hranici (hranice s Polskem probíhá vrcholem nejvyšší hory eské republiky – Sn žkou, 1602 m n. m.). Tato hranice zde existuje po dobu více než 1000 let. Pouze ve frýdlanském výb žku, kde území ech p esahuje na sever za p írodní horský rámec, není hranice vedena po výrazných poho ích a ekách. Podobn je tomu na pomezí ech s regionem polského Kladska, kde však kontinuita p írodní hranice byla narušena odtržením historického eského území Kladska od ech tehdejším Pruskem v 18. století. Tam nyní ást hranice probíhá nap í sníženinami Broumovské kotliny na severozápad Kladska a Kladské kotliny na jihu Kladska, z ásti po ece Divoké Orlici v protáhlé kotlin Orlického Záho í. Hranice mezi eským a polským Slezskem je v rozhodující ásti um lá, nebo vznikla n kolikerým d lením a díl ím spojováním této ásti historického Slezska. S výjimkou n kolika í ních úsek na tocích Opavy, Odry a Olše vede státní hranice otev eným terénem a nemá p irozené opodstatn ní. Pouze nejvýchodn jší ást esko-polské hranice vede po výrazném h ebenu Slezských Beskyd, by se nakonec v nejvýchodn jším cípu eské republiky m ní v linii probíhající nap íc údolím horního toku eky Olše. esko-polská mezinárodní hranice má tedy ve své západní polovin p evážn p írodní horský bariérový efekt, naopak ve východní polovin p evážn otev ený bezbariérový ráz. Výjimky v západní polovin tvo í otev ené úseky výb žk , na východ bariéry v tších vodních tok a hor Slezských Beskyd. Celková délka esko-polské mezinárodní hranice iní p ibližn 800 km. Podívejme se dále, zda tento p írodní (bez)bariérový charakter má vliv na pr chodnost hranice podle sledovaných hledisek.
Obr. 2: Pracovní rozd lení studovaného území esko-polské hranice s uvedením názv pojednávaných region (purple – lowland or basin regions, blue – mountainous regions)
4. P írodní aspekty propustnosti esko-polské hranice P írodní charakter hranice byl pro pot eby daného výzkumu ú elov posuzován podle p ítomnosti dvou hlavních typ geografických bariér: orografické (hory) a hydrogeografické (vodní tok a jiný vodní objekt), které do zna né míry ur ují pr chodnost v pohrani ní oblasti (obr. 3). Analýza byla provedena nad topografickými mapami eské republiky v m ítku 1:50 000 a výsledky vyneseny do databáze GIS. Takto byla hranice rozd lena na úseky s výskytem, p ípadn absencí jednotlivých typ bariér, nebo jejich kombinace. Byly hodnoceny orografické pom ry. Základem byly morfometrické typy reliéfu, které jsou charakterizovány relativní výškovou lenitostí (Demek 1987). S relativní výškovou lenitostí je spojena i vyšší dynamika sou asných geomorfologických proces , zvlášt erozních a sesuvných. K orografickým bariérám byly za azeny výrazné morfometrické typy: vrchovina (relativní výšky 150-300m), hornatina (relativní výšky 300-600 m), velehornatina (relativní výšky více než 600 m). V pohrani ní oblasti v prostorech sníženin (pánve, kotliny, brázdy, brány a prolomy), které jsou dob e pr chodné, byly brány do úvahy i výrazné díl í tvary reliéfu (izolované h bety a kopce). Oba hlavní typy bariér pak byly ješt konven n rozd leny do dvou subkategorií s ohledem na jejich významnost (vysoce obtížná a obtížná bariéra pro pohyb p es hranici). A koliv lze vytvo it daleko podrobn jší odstup ování významnosti bariérového efektu hranice, použité jednoduché rozd lení do kategorií umož uje snadné srovnávání jednotlivých úsek . Na základ uvedených kritérií byly vymezeny konkrétní orografické bariéry s následujícími kategoriemi: 1) Vysoce obtížná orografická bariéra (O1), která zahrnuje souvislé h bety velehornatin, hornatin a vrchovin s p íkrými asto skalnatými svahy zpravidla v nadmo ských výškách vyšších než 950–1000 m.
2) Obtížná orografická bariéra (O2), zahrnující nižší souvislé h bety hornatin a vrchovin, ojedin lé i výrazné díl í h bety a izolované vrcholy v nadmo ských výškách 650–900 m. Dále byly pro danou pohrani ní oblast vymezeny bariéry hydrografické na základ existence stálých vodních tok a ší e jejich koryt. Stojaté povrchové vodní útvary (p ehrady, rybníky, jezera) se v zájmové oblasti nenacházejí. Konkrétn je uvažováno s t mito kategoriemi hydrografických bariér: 1) Hydrografická bariéra vysoce obtížná (H1), která zahrnuje existenci stálého vodního toku s vyvinutým korytem ší e 5 m a v tší, asto bývá vyvinuta údolní niva. 2) Hydrografická bariéra obtížná (H2), zahrnující existenci stálého vodního toku s vyvinutým korytem ší ky do 5 m, údolní dno je málo vyvinuté. Tato kategorie zahrnuje zamok ená území s rozsáhlými rašeliništi. Kombinací orografických a hydrografických bariér byla vytvo ena mapa p írodních bariér s vymezením p íslušných kategorií (obr. 3), která byla analyzována i s ohledem na p ítomnost hrani ních p echod .
Obr. 3: P ítomnost p írodních bariér na esko-polské hranici (Vysv tlivky: O1 – orografická p ekážka obtížn p ekro itelná, O2 – orografická p ekážka významná, H1 – hydrogeografická p ekážka obtížn p ekro itelná, H2 – hydrogeografická p ekážka významná, O1/H2 – kombinovaná orograficko-hydrogeografická p ekážka, bez bariér) 5. Dopravní pr chodnost hranice a rozmíst ní oficiálních míst jejího p ekro ení Evidence a kartografické zobrazení, spole n s vyhodnocením vzájemného rozestupu oficiálních hrani ních p echod mezi eskou republikou a Polskem (celkem 171 registrovaných oficiálních p echod ) ukazuje (obr. 4), že existuje jistá souvislost mezi p ítomností p írodních bariér (viz obr. 3) a existencí oficiálních hrani ních p echod .
Vysoké koncentrace hrani ních p echod jsou typické pro území bez významných p írodních bariér, tedy ve východní polovin hranice, ale také v atraktivních horských oblastech Krkonoš, Orlických hor na západ , Králického Sn žníku, Rychlebských hor a Slezských Beskyd na východ (obr. 5). Vesm s jde o turisticky hojn navšt vované oblasti s ilým p ším provozem. Jestliže se však podíváme na kapacitu t chto p echod z hlediska objemu, resp. tonáže povoleného p eshrani ního provozu (obr. 6), je z ejmá souvislost s p írodním bariérovým efektem daného úseku hranice. Lze se tedy domnívat, že p írodní omezení hrají jistou roli v hustot hrani ních p echod .
Obr. 4: Hrani ní p echody s kategoriemi silnic (Vysv tlivky: 1 – dálnice, 2 – rychlostní víceproudová silnice, 3 – silnice I. t ídy, 4 – silnice II. t ídy, 5 – silnice III. t ídy, 6 – zpevn ná cesta, 7 – nezpevn ná cesta, 8 – p šina, sjízdná p ípan pro horská kola) Silni ní p echody jsou logicky kumulovány do území s omezeným významem horského nebo í ního bariérového efektu. Naopak tustistické hrani ní p echody pro p ší se logicky koncentrují do hojn navšt vovaných horských oblastí, avšak z hlediska p evozu zboží p es hranici nemají prakticky žádný význam. V uvedených horských regionech se tak bariérový efekt poho í nijak neuplat uje. Obecn pro celou státní hranici platí, že roli bariéry nejlépe spl ují významné vodní toky, a to i na svých horních tocích, kde disponují pouze malými vodnostmi. Zdá se tedy, že nejde ani tak o jejich velikost, jako spíše symbolický význam, kdy eka na hranici je fyzickým vizuálním zosobn ním hranice, zatímco zpravidla plochá rozvodí vysokých hor esko-polského pomezí jsou pro p ší turisty snadno p ekro itelná, nikoliv však pro silni ní i železni ní dopravu. Nemalou roli v propustnosti státní hranice hraje hustota hrani ních p echod a zejména jejich kapacita braná z hlediska kategorie silnice p icházející k p echodu. Pozornost výzkumu tak byla v nována jak jejich formálnímu za azení, tak kvalit p ístupových cest k oficiálním p echod m i k nov z ízeným p ístup m pro ve ejnost, ty zpravidla s ohledem na staré cesty
vedoucí ke státní hranici. Je možné si tedy u init jasnou p edstavu o omezeních a limitech v konktrétních místech státní hranice. Na základ znalosti kategorizace silni ní sít byla vypo tena dostupnost území v R a v Polsku od otev ených p echod na státní hranici (obr. 7). Metodika výpo tu je založena na zohledn ní potenciální rychlosti pohybu vozidel po silnicích jednotlivých kategorií. Tím je rámcov respektována jak kvalita povrchu t chto silnic (p edpoklad: ím vyšší kategorie silnice, tím vyšší rychlost možného pohybu vozidla), tak je sou asn obecn do výpo tu zakomponováno vedení silnice v terénu (p edpoklad: silnice nižších ád jsou klikat jší a více se odchylují od nejkratší spojnice koncových bod než hlavní silnice). P ehled výb ru a p i azení rychlostí vozidel jednotlivým kategoriím silnic je uveden v tabulce 1. Tabulka 1: Kategorie silnic s uvedením pr m rné rychlosti vozidel . typ (kategorie) p edpokládaná pr m rná silnice rychlost vozidel (km/h) 1 2 3 4 5 6 7
I. II. III. IV. V. VI. VII.
Obr. 5: Vzdálenosti od hrani ních p echod
140 100 75 60 50 25 10
Obecn lze konstatovat, že hloubka dostupnosti eského území je oproti polskému menší, z ejm kv li lenit jšímu terénu. Zatímco v západní polovin státní hranice je možné b hem 1 hodiny b žn vozidlem dosáhnout až vzdálenosti p esahující 40 km od pomezí na eské stran a cca 50 km na polské stran , ve východní polovin se dojezdové limity tém vyrovnávají, nehled na výjimky velmi dobré dostupnosti eského vnitrozemí po silnicích dálni ního typu. Zajímavostí jsou obtížn dostupné prostory v zázemí státní hranice po obou jejích stranách. Jejich výskyt souvisí s absencí ve ejn p ístupných silnic bezprost edn u hranice, a to zpravidla jak v horských oblastech (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory v západní polovin hranice, resp. Králický Sn žník, Rychlebské hory, Jeseníky, Slezské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy ve východní ásti), tak v zem d lských regionech Frýdlantska, Jesenicka a Osoblažska.
Obr. 6: Povolená tonáž pro p epravu náklad na silnicích p ehra ujících státní hranici V horských oblastech dostupnost území po silnicích omezuje rovn ž statut region v rámci národních park , chrán ných krajinných oblastí i jiných forem územní obrany p írody a krajiny. Takto se zpros edkovan p es konkrétní formu ochrany p írody a krajiny projevuje bariérový efekt poho í, by jen p sobením na dostupnost území po silnicích, nikoliv pro p ší p eshrani ní styk. V západní ásti hranice, v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice D11 na eské stran po Jarom a jejího prodloužení v podob rychlostní silnice R11 od Jarom e kolem Trutnova po státní hranici u Žaclé e (Lubawka), a podobn z polské strany dálnice A8 od Wroclawi kolem Walbrzychu, lze o ekávat jak výrazné zkácení dojezdových as a enormní prodloužení dojezdových vzdáleností po obou stranách hranice hluboko do vnitrozemí obou stát s dosahem k významným pr myslovým aglomeracím v Polabí (Hradec Králové–Pardubice) a Pood í (Wroclaw–Legnica) cca do jedné hodiny od hranice. Podobný již existující efekt lze pozorovat ve východní ásti hranice podél dálnice A1 v Polsku a D1 v eské republice mezi
Katowicemi a Ostravou. Dojezdová vzdálenost se díky povolené maximální rychlosti 130 km/hod. na dálnici prodloužila b hem 45 minut p es pr myslovou aglomeraci Ostravska do další pr myslové oblasti ve st edním Pomoraví (P erov – Olomouc – Hulín). Nakolik má takové zvýšení propustnosti vliv na p íhrani ní oblast, její vzdálen jší zázemí a dálkový tranzit, musí být p edm tem d kladného zkoumání. Naopak po silnicích obtížn dostupné plochy p ímo v zázemí státní hranice signalizují dob e fungující zóny klidu v chrán ných územích p írody a krajiny a jejich prosperující rejrea ní funkci.
Obr. 7: Dojezdové asy od esko-polské státní hranice
6. Obyvatelstvo v pohrani í a p eshrani ní spolupráce Území všech bývalých politických okres p iléhající z eské strany k hranici (v etn i dalších vnitrozemských okres ) je sou ástí prostoru realizace úkol dvojstranné, resp. t ístranné p eshrani ní spolupráce v rámci programu Phare CBC (The Phare Cross-Border Cooperation Programme). Ty vznikly v letech 1994 až 2003 v tzv. p edvstupním období do EU. Hlavním cílem programu bylo snížení negativních vliv hranice na životní podmínky obyvatelstva a prohloubení p eshrani ní spolupráce. Úkoly byly realizovány t emi nástroji (Dokoupil, Kopp, edits., 2013): 1. velkými investi ní projekty (zejména oblast technické a dopravní infrastruktury), 2. Fondem mikroprojekt (zejména oblast životního prost edí, turistiky, kultury, školství apod.), 3. grantovým schématem.
Z celkového rozpo tu programu Phare bylo pro eskou republiku uvoln no 259 150 000 Eur. Na esko-polské pohrani í p ipadlo 23 000 000 Eur. Z této ástky bylo skute n využito 96,35 % MMR R, in Dokoupil, Kopp, edits., 2013). Ješt slabší bylo využití prost edk v t ístranném programu esko-N mecko-Polsko, na který ovšem p ipadlo n co kolem 1 % celkového rozpo tu Phare pro eskou republiku. Na program Phare pak navázaly projekty regionální spolupráce v rámci program Interreg mezi lenskými zem mi EU navzájem a spolupracujícími státy. Celkov p eshrani ní spolupráci podporují programy nadnárodní Evropské teritoriální spolupráce, interregionální spolupráce a dvoustranné mezinárodní spolupráce (Wieckowski, Michniak, et al., 2012). Výrazem celoevropské snahy o integraci se stala realizace p eshrani ních euroregion (obr. 8).
Obr. 8: Euroregiony p i esko-polské hranici. Zdroj: vlastní zpracování Vedle fyzické prostupnosti státní hranice stejn významnou roli hraje její právní funkce, tedy nakolik umož uje, resp. neumož uje rozmanité formy kooperace subjekt . Uzav ení Schengenské smlouvy v roce 2007 umožnilo nejen volný pohyb osob, zboží a kapitálu, ale také výrazn rozší ilo koopera ní možností již d íve podporované Evropskou unií v rámci ady projekt , mj. projekt koheze. Ú inek bariérového efektu hranice lze sledovat pomocí srovnávání hustoty zalidn ní v administrativních jednotkách v pohrani ní zón obou stát . Hustota obyvatelstva v pohrani í je zpravidla nižší než v jaderných územích stát (neplatí to ovšem univerzáln ) a nižší, než je pr m rná hustota zalidn ní stát . Po et obyvatelstva eské republiky inil k 1. 1. 2014 celkem 10 517 408 obyvatel p i pr m rné hustot 133 obyv./km2 (rozloha eské republiky je 78 886 km2). Po et obyvatel Polska k 1. 1. 2013 inil 38 502 396 obyvatel p i pr m rné hustot 123 obyv./km2 (Polsko ma rozlohu 312 679 km2).
Hustota zalidn ní je po ítána pro nižší správní jednotky nad úrovní katastru. V eské republice jsou to správní území obcí s rozší enou pravomocí (ORP), v Polsku jde o gminy. V polském pohrani í (obr. 9) lze pozorovat pr m rnou až nadpr m rnou hustotu zalidn ní (v celostátním srovnání). Platí to jak pro venkovské gminy (administrativní územní jednotky), tak pro m stské gminy. Vzhledem k diferenciaci jednotek na venkovské a m stské, p íslušnost k m stské gmin znamená vysoké hodnoty hustoty zalidn ní. Ty pak výrazn kontrastují s hodnotami platnými pro venkovské gminy. Z p ehledu je však z ejmé, že oblasti s vyššími hustotami obyvatelstva spolu p íléhají z obou stran hranice na jejím nejzazším západ i nejzazším východ . Vedle m stských gmin sahají k mezinárodní hranici z polské strany další lidnaté územní jednotky v Jizerských horách, Krkonoších a v Kladsku, výjime n také na Osoblažsku 4
Obr. 9: Hustota zalidn ní v p íhra ních administrativních jednotkách (gminách) Polska a správních územní obcí s rozší enou pravomocí (ORP) k 1. 1. 2014 Na eské stran hranice lze pozorovat nadpr m rné hustoty obyvatelstva (p i celostátním srovnávání) pouze v regionech pr myslových a sídelních aglomeracích krajských m st Liberce (s Jabloncem) na nejzazším západ a Ostravy (s Opavou, Haví ovem, Karvinou, eským T šínem a T incem) na nejzazším východ . S výjimkou západních Krkonoš, jižního cípu Kladska a Opavska všude vykazuje území na polské stran hranice vyšší hustotu zalidn ní. V území to teoreticky znamená vyšší popula ní tlak na hranici z polské strany. Zda vyrovnání p etlaku z polské strany sm rem do eského pohrani í bude ešeno n jakou formou st hování, je otázkou spíše vzdálen jší budoucnosti, kdy se ostatn popula ní pom ry mohou op t zm nit, a to po obou stranách hranice. Zatím se z tohoto hlediska spíše projevuje hranice jako p ekážka pro vyrovnání hustot osídlení pro sm r z Polska do eské republiky, než naopak.
Vedle zam stnávání polských ob an v R a naopak, se postupn rozši ují i podnikatelské aktivity polských ob an na území R a naopak. Data pro tento výzkum byla získána z ve ejné databaze ARES (http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz). ARES je informa ní systém, který zp ístup uje ve ejné údaje o ekonomických subjektech z informa ních zdroj ve ejné správy. Jsou v n m uvedeny všechny subjekty, které mají p id lené identifika ní íslo v eské republice a podnikají na území eské republiky. Pro ú ely tohoto výzkumu byly vybrány subjekty vedené v databázích Obchodního rejst íku, Živnostenského rejst íku a Evidenci zem d lského podnikatele. Bohužel se s nejv tší pravd podobností nepoda ilo podchytit ty ob any PL, kte í jsou leny akciových spole ností i spole ností s ru ením omezeným a statutárním zástupcem je eský ob an s trvalým bydlišt m v R. Lze však p edpokládat, že takovéto p ípady jsou spíše výjimkou. Podle této ve ejné databáze podniká v eských p íhrani ních obcích 465 subjekt s trvalým bydlišt m podnikatele v Polsku. P evažuje podnikání ve sfé e maloobchodu a velkoobchodu, následováno innostmi spojenými se stavebnictvím. Rozší ené je i podnikání v zem d lství a služby pro zem d lství a lesnictví. Zastoupeny jsou i ostatní innosti, jako poskytování služeb (kade nictví, úklidové služby, ale i náro n jší innosti jako jsou projetkové i leasingové služby. Podnikatelské aktivity polských ob an jsou zachyceny na obr. 10. Z kartodiagramu je patrné, že nejvíce polských podnikatel je ve východní ásti Moravskoslezského kraje v t ch p íhrani ních mikroregionech, kde je relativn vysoké zastoupení eských ob an udávajících polskou národnost. Tém stejná je situace na Náchodsku v sousedstvi JZ cípu Kladska, kde existuje ideální komunika ní dostupnost z Polska.
Obr. 10: Po et polských odnikatelských subjekt v obcích p íhrani ních mikroregion Zdroj: ARES, vlastní zpracování
R
Pon kud jiný obraz nabízejí p ehrani ní aktivity probíhající na bázi smluvní spolupráce mezi nepodnikatelskými subjekty po obou stranách hranice (obr. 11). V p ípad mikroprojekt v rámci evropského programu Interreg IIIA existuje daleko rovnom rn jší rozložení jednotlivých p ípad podél hranice. Zatímco v oblasti podnikatelských aktivit hraje významnou roli vzdálenost od spole né hranice (v tšina polských podnikatel se angažuje co
nejblíže hranici – pro polské p íhrani í data nejsou k dispozici), p eshrani ní nepodnikatelské aktivity zasahují podstatn hloub ji do vnitrozemí a vytvá ejí pás široký zpravidla kolem 50 km. Výrazn jší koncentrace spolupracujících subjekt (na polské stran – na eské stran data nebyla k dispozici) jsou spíše vyjíme ná a dokonce se formují i mimo p ímý kontakt se státní hranící (Ratibo sko na kontaktu s Hlu ínskem, region Bielsko-Biale v prostoru Slezských Beskyd a jejich podh í). Náro n jší v tší projekty (obr. 12) v programu Interreg IIIA jsou daleko více vázány na spole nou hranici. Zpravidla v nich jde o ešení technických úkol (nap . zkvalitn ní p eshrani ní dopravní infrastruktury, eventuáln environmentální vybavenosti sídel – n kdy i dál od hranice) a o vytvá ení prost edí spolupráce ve výrobní a spole enské oblasti. V tomto p ípad prostorová situace (na polské stran ) do zna né míry p ípomíná rozmíst ní podnikatelských aktivit (na eské stran ). Nejvíce aktivit se op t soust e uje do oblasti Kladska/Náchodska na západ a T šínska na východ . Zdá se tedy, že evropské projekty do zna né míry inspirují také soukromé komer ní p eshrani ní aktivity.
Fig. 11: Prostorové rozmíst ní mikroprojekt realizovaných v rámci programu Interreg IIIA v polské ásti esko-polského pohrani í v letech 2004-2013. Zdroj vlastní zpracování na podklad dat z Euroregions
Tímto zp sobem se tak realizuje jeden z mnoha cíl Evropské unie sm ující k eliminaci tradi ního bariérového efektu mezinárodní hranice a utvo ení spole ného evropského ekonomického a spole enského prostoru.
Fig. 12: Prostorové rozmíst ní velkých projekt realizovaných v rámci programu Interreg IIIA v polské ásti esko-polského pohrani í v letech 2004-2013. Zdroj vlastní zpracování na podklad dat z Ministerstva pro místní rozvoj Polské republiky 7. Integrace dostupných poznatk a celkové hodnocení propustnosti hranice Výše uvád né údaje dokumentují od místa k místu odlišné možnosti, p edpoklady a aktuální stav hranice a p eshrani ních aktivit. A koliv jde jen o vybrané parametry, resp. kritéria umož ující hodnocení propustnosti esko-polské hranice (teoreticky lze nastínit mnohem delší seznam relevantních kritérií), jejich výhoda spo ívá v dostupnosti a doložitelnosti v dostupných materiálech po ízených institucemi obou sousedících zemí. Aby však bylo možné tato velice r znorodá kritéria podrobit integrovanému hodnocení, je zapot ení jejich hodnoty p eklasifikovat do vzájemn srovnatelné podoby a dát do vzájemných souvislostí. Referen ním pozadím pro vztažení zjišt ných údaj k prostoru je linie státní hranice mezi eskou republikou a Polskem. Její délka je 795,78593 km (podle http://www.statnihranice.cz/ indexcesky.php). V podkladech GIS použitých ke zpracování p iložené mapové dokumentace iní délka hranice 801,074493 km. A koliv o správné délce hranice lze diskutovat, pro ú ely vyhodnocení její prostupnosti je zjišt ný délkový rozdíl je nepodstatný. Linie státní hranice tak byla rozd lena do 8 díl ích úsek , každý o délce 100 km od západu k východu (do budoucna lze uvažovat o teritoriáln jemn jším hodnocení propustnosti hranice p i jejím rozd lení na 50 km úseky). Ke každému z t chto úsek byly pak p i azeny konvertované hodnoty použitých kritérií.
Tabulka 2: Hodnocení kritérií propustnosti esko-polské státní hranice míra propustnosti
p írodní bariéry (p evládající typ v úseku 100 km)
ostatní hrani ní p echody (n/100 km)
silni ní hrani ní p echody (n/100 km)
kontrast hustoty obyvatelstva
po et polských podnikatel v obcích p íhrani ních ORP (n/100 km pásu ORP v eském vnitrozemí)
1 2 3
žádné O2 a H2 01 a H1
11 a více 6 až 10 5 a mén
16 a více 11 až 15 10 a mén
1:1 1:2/2:1 1:5/5:1 a více
30 a více 11 až 29 10 a mén
mikroprojekty p eshrani ní spolupráce (n/100 km v pásu obcí p íléhajících p ímo ke státní hranici i sousedící z vnitrozemí s obcí p ímo p iléhající ke státní hranici ze strany Polska 16 a více 11 až 15 10 a mén
velké projekty p eshrani ní spolupráce (n/100 km v pásu obcí p íléhajících p ímo ke státní hranici i sousedící z vnitrozemí s obcí p ímo p iléhající ke státní hranici ze strany Polska 11 a více 5 až 10 mén než 5
Tabulka 3: Hodnocení prospustnosti jednotlivých úsek (1 – 8 od západu k východu) esko-polské státní hranice v p ípad rovnosti významu použitých kritérií (velmi dobrá propustnost - = 14 a mén , pr m rná propustnost - = 15-18, slabá propustnost - = 19 a více) Se cti on 1 2 3 4 5 6 7 8
Nat.barrier class 1 3 2 3 2 1 1 2
BCP-other No Barrier . Class 2 3 18 1 9 2 2 3 9 2 2 3 7 2 5 1
No.BCP-road No Barrier . Class 17 1 8 3 13 2 10 3 17 1 13 2 17 1 12 2
Popul.-contrast CZ/PL No. Barrier Class 100/1000 3 200/200 1 100/500 3 100/100 1 100/200 2 100/100 1 500/100 3 1000/200 3
Entrepreneurs No. Barrier Class 10 3 34 1 30 1 9 3 15 2 12 2 11 2 37 1
Microprojects No. Barrier Class 12 2 10 3 11 2 9 3 18 1 7 3 12 2 4 3
Large projects No. Barrier Class 2 3 5 2 12 1 2 3 1 3 4 2 1 3 12 1
Barrier effect Total as the 16 14 13 19 13 14 14 13
Tabulka 4: Hodnocení prospustnosti jednotlivých úsek (1 – 8 od západu k východu) esko-polské státní hranice v p ípad dvojnásobného (W = 2) zvýhodn ní významu n kterých použitých kritérií (velmi dobrá propustnost - = 20 a mén , pr m rná propustnost - = 21-30, slabá propustnost - = 31 a více) Se cti on
Nat.barrier Class (W=2)
1 2 3 4 5 6 7 8
2 6 4 6 4 2 2 4
BCP-other No Barrier . Class 2 18 9 2 9 2 7 5
3 1 2 3 2 3 2 1
No.BCP-road No Barrier . Class (W=2) 17 2 8 6 13 4 10 6 17 2 13 4 17 2 12 4
Popul.-contrast CZ/PL Entrepreneurs No. Barrier No. Barrier Class Class (W=2) 100/1000 3 10 6 200/200 1 34 2 100/500 3 30 2 100/100 1 9 6 100/200 2 15 4 100/100 1 12 4 500/100 3 11 4 1000/200 3 37 2
Microprojects No. Barrier Class 12 10 11 9 18 7 12 4
2 3 2 3 1 3 2 3
Large projects No. Barrier Class (W=2) 2 6 5 4 12 2 2 6 1 6 4 4 1 6 12 2
Barrier effect Total as the
24 23 19 31 21 21 21 19
P evod kvalitativních i kvantitativních charakteristik (= hodnot kritérií propustnosti) byl proveden (tab. 2) podle jednotné stupnice (míra propustnosti: 1 – velmi dobrá propustnost, i velmi dobrý p íznak propustnosti hranice, 2 – pr m rná propustnost, 3 – slabá propustnost hranice). Vlastní hodnocení propustnosti jednotlivých úsek hranice spo ívalo v sumarizaci díl ích hodnocení podle jednotlivých kritérií. Hodnocení bylo provedeno ve dvou verzích: 1 – p i stejné váze (významu) použitých kritérií (tab, 3), 2 – p i dvojnásobném zvýhodn ní vybraných klí ových kritérií (W = 2 pro zvýhodn ná kritéria: p írodní bariéry – existují objektivn , silni ní hrani ní p echody – usnad ují radikáln p ehrani ní pohyb lidí a zboží, po ty polských podnikatel v eských obcích – d kaz faktického systematického p ekra ování hranice, velké p eshrani ní projekty – zpravidla jde o výstavbu p eshrani ní spole né infrastruktury, viz tab. 3).
Obr. 13: Propustnost použitých kritérií
esko-polské státní hranice p i hodnocení za stejného významu
Po vynesení výsledk obou verzí do p íslušných map státní hranice je z ejmé, že nejslabší propustnost (s ohledem na použitá kritéria a zp sob jejich hodnocení) vykazují prost ední úsek hranice na pomezí mezi její západní a východní ástí, tj. mezi Náchodem a Lipovoulázn mi na Jesenicku (obr. 13). Tento úsek hranice je slab vybavem silni ními hrani ními p echody, hranici tvo í jak eka Divoká Orlice (proto je zde i málo p echod pro p ší), tak vysoké h bety Králického Sn žníku a Rychlebských hor. idší zalidn ní po obou stranách hranice vesm s v periferní poloze (s ohledem na ekonomická jádra obou stát ) nemotivuje k p eshrani nímu podnikání a intenzivn jší spolupráci mezi obcemi. Slabší propustnost vykazuje v p ípadech obou verzí hodnocení také nejzápadn jší úsek státní hranice, který se nachází v extrémní preriferní poloze z hlediska polského státu. Jde však o prosperující ást Polska (hn douhelná energetika) dopravn dob e propojenou s eskou republikou. Patrn širší domácí možnosti tak dostate n nemotivují k p eshrani ní spolupráci ani jednotlivce, ani obce (obr. 13 a 14). Podle p ísn jšího hodnocení (uvažujícím se zdvojnásobením váhy klí ových kritérií) vyniká vysoká propustnost esko-polské státní hranice mezi Trutnovem a Náchodem v západní polovin a podobn na Ostravsku. Oba tyto úseky hranice se nacházejí
v dosahu hlavních komunika ních spoj mezi eskou republikou a Polskem, a také u obou t chto úsek lze do budoucna po ítat s jejich dalším zdokonalováním.
Obr. 14: Propustnost esko-polské státní hranice p i hodnocení za zvýhodn ného významu vybraných klí ových kritérií 8. Diskuse a záv r Použitá kritéria, metody jejich hodnocení a interpretace výsledk v zásad odpovídají možnostem spole ného multidisciplinárního esko-polského výzkumného týmu, zejména co se tý e dostupnosti dat. Intervence zpracovatelských subjekt se nejvíce projevují v hodnotící fázi ešení problematiky, kdy bylo zapot ebí: a) b) c) d) e)
Vybrat a daty dokumentovat kritéria hodnocení propustnosti hranice. Vytvo it jednotnou hodnotící stupnici pro velmi r znorodá kritéria. Stanovit intervaly p i azování hodnot stupnice hodnotám použitých kritérií. Ur it délku referen ních úsek státní hranice. Definovat škálu finálního celkového hodnocení propustnosti jednotlivých úsek státní hranice.
Práv tyto intervence mohou vyvolávat rozmanitou diskusi o jejich oprávn nosti, a také o tom, jak by se jejich zm ny promítly do nových výsledk . P edložené výsledky tedy lze pokládat za jeden z možných p ípad , jak se s danou problematikou vypo ádat. V každém p ípad diskuse z stává po metodické stránce otev ená a p ístupná dalšímu zdokonalování (mj. za použití sofistikovaných statistických metod p id lování vah jednotlivým kritériím nebo hlubších prostorových analýz v prost edí geografických informa ních systém ). Faktické výsledky však nepostrádají zajímavosti. Ukazuje se, že propustnost esko-polské hranice skute n závisí na mnoha kritériích a p i jejich použití lze identifikovat úseky, kterým by státní orgány, regionální a místní samospráva, instituce i jednotlivci m li v novat pozornost. Nejde samoz ejm o to, aby propustnost státní hranice byla unifikována po celé její délce, ale aby poukázáním na její sou asné slabiny došlo k motivaci stávající situaci pozitivn zm nit. Do budoucna však nutno po ítat s tím, že výzkum podobného typu bude zapot ebí op ít o širší spektrum kritérií, což však zcela závisí na tvorb a dostupnosti dat. Dosud
výzkum naráží na jednostrannost, resp. asymetrii dostupnosti dat po obou stranách hranice. Také v této oblasti, tj. p i po izování oboustrann dostupných analogických dat, lze spat ovat zajímavé impulsy a témata k budoucí p eshrani ní spolupráci. Literatura ANDERSON, J., O’DOWD, L. (1999): Borders, Border Regions and Territoriality: Contradictionary Meanings, Changing Significance. Regional Studies, vol. 33, no. 7, pp. 593–604. BALTEANU, D., SIMA, M., edits. (2013): Hazards assessment and mitigation in the Danube floodplain (Calafat-Vidin – Turnu Magurele-Nikopol sector). Editura Universitaria, Craiova, 247 p. BREUER, T., KOLEJKA, J., MAREK, D., WERNER, E. (2010): Convergence of cultural landscape on the Czech-Bavarian border in Šumava Mts. Geografie, vol. 115, no. 3, pp. 308-329. ERMÁKOVÁ, D., SCHOVÁNKOVÁ, S., FIEDLEROVÁ, K. (2011): Podnikání cizinc v esku: vliv struktury p íležitostí. Geografie, vol. 116, no. 4, pp. 440-461 SÚ (2014): Statistická ro enka R 2013 [online] Accesible at: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-0200 DEMEK, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 476 p. DOKOUPIL, J. (2000): Teoretické p ístupy k problematice pohrani í s aplikací v eskobavorském prostoru. Geografie, vol. 105, no. 1, pp. 10–18. DOKOUPIL, J., KOPP, J., et al. (2011): Vliv hranice na p írodní a socioekonomické prost edí esko-bavorského pohrani í. Západo eská univerzita v Plzni, Plze , 162 p., ISBN 97880-261-0089-8 DOKOUPIL, J., KOPP, J., edits. (2013): Der Einfluss der tschechisch-bayerischen Grenze auf die natürlichen und die sozioökonomischen Systeme. Pilsner Region. University of West Bohemia, Plze , 256 p., ISBN 978-80-261-0262-5 GOR ELAK, G., JAŁOWIECKI, B. (2002): European Boundaries: Unity or Division of the Continent? Regional Studies, vol. 36, no. 4, pp. 409–419. GREGORY, D. et al. (2009): The dictionary of human geography. 5. vydání. Malden, MA: Wiley-Blackwell, xvi, 1052 p. GUICHONNET, P., RAFFESTIN, C. (1974): Géographie des frontiérs. PUF, Paris, 223 p. HAGGET, P. (1983): Geography (A Modern Synthesis). Harper and Row. 3. vydání. ???? HÄUFLER, V. (1973): The ethnographic map of the Czech lands 1880–1970. Rozpravy SAV, vol. 86, no. 6, pp. 1-100. HOUŽVI KA, V., NOVOTNÝ, L. [eds.] (2007): Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohrani í. Sebeidentifikace a vzájemné vnímání ech a N mc v p ímém sousedství. Sociologický ústav AV R, v. v. i., Praha, 170 p. CHROMÝ, P. (1999): Teoretický vstup do problematiky. In: Je ábek, M. Geografická analýza pohrani í eské republiky. Praha, Ústí n. Labem: Sociologický ústav AV R, pp. 16–30. JE ÁBEK, M. [ed.] (1999): Geografická analýza pohrani í eské republiky. Sociologický ústav AV R, Praha, 180 p. JE ÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍ EK, T. et al. (2004): eské pohrani í – bariéra nebo prostor zprost edkování? Academia, Praha, 296 p. KOUTSKÝ, J. (2005): M nící se postavení p vodn periferních pohrani ních oblastí, p ípadová studie Euroregion Krušnoho í. In Novotná, M. [ed.]: Problémy periferních oblastí. Praha: Univerzita Karlova v Praze, pp. 123–129. KULHÁNEK, M. (2010): Regionální identita obyvatel Ostrovska. Diplomová práce. UK v Praze, P F, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 91 p. + attch.
LIPPERT, J. (1997): Grenzüberschreitende Entwicklungskonzepte. Carl Link Verlag. Kronach-München-Bonn, 305 p. MAIER, J. (1990): Staatsgrenzen und ihre Einfuss auf Raumstrukturen und Verhaltensmuster. Arbeitsmaterial für Raumordnung und Raumplanung. Universität, Bayeruth, 249 p. MIRVALD, S. (1999): P eshrani ní dopravní kontakty realizované silni ní dopravou. In: Je ábek, M. Geografická analýza pohrani í eské republiky. Sociologický ústav AV R Praha-Ústí n. Labem, 131 p. MIRVALD, S. (1993): Dopravní propustnost hranic Euregia Egrensis v eské republice. Miscellanea Geographica Universitatis Bohemiae Occidentalis. Západo eská univerzita, Plze , no. 1, pp. ??-24. MZV R (2014): Kapitola Rozloha. http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/index.html Opera ní program p eshrani ní spolupráce eská republika – Polsko 2007–2013 (vypracováno v r. 2006) Polsko Praha: Ministerstvo zahrani ních v cí eské republiky[online] [cit. 2013-06-09]. PERKMANN, M. (2002): The rise of the Euroregion – a bird’s eye perspective on European cross-border cooperation. Lancaster University (on-line): http://www.comp.lancs.ac.uk/sociology/soc103mp.html (cit. 2. 2. 2004). PRESCOTT, J. R. V. (1987): Political Frontiers and Boundaries. Allen and Unwin, London, 315 p. RAVBAR, M. (1999), General Characteristics of Border Areas in Slovenija. In: New Prosperity for Rural Regions. Inštitut za geografijo, Ljubljana, pp. 11–20. RUNGE, J., ed. (2003): Terytorialny system społeczno-ekonomiczny pogranicza województwa l skiego i Północnych Moraw oraz strategie jeho rozwoju. Wydawnictwo Universyteru l skiego, Katowice, 310 p. EHÁK, S. (1999): Kartometrická analýza dopravní propustnosti státní hranice R. In: Je ábek, M. Geografická analýza pohrani í eské republiky. Sociologický ústav AV R, Praha-Ústí n. Labem, pp. 128–131. EHÁK, S. (1998): The Moravian-Slovak Borderland: Some New Fetaures Following the Division of Czechoslovakia. Moravian Geographical Reports, vol. 6, no. 1, pp. 14–17. EHÁK, S. (1997): Aktuální zm ny prostorových interakcí na moravskoslovenském pomezí. Záv re ná zpráva o ešení grantového projektu GA R íslo 205/95/1184. Masarykova univerzita, Brno, 29 p. SIWEK, T. (1999): P ísp vek ke zkoumání etnické hranice. Geografie, vol. 104, no. 1, pp. 1– 12. VAISHAR, A., ZAPLETALOVÁ, J. (2005): Marginalizace moravsko-slovenského pohrani í. In Novotná, M. [ed.]: Problémy periferních oblastí. Praha: Univerzita Karlova v Praze, pp. 167–176. WIECKOWSKI, M., MICHNIAK, D., et al. (2012): Po sko-slovenské pohrani ie z h adiska dopravnej dostupnosti a rozvoja cestovného ruchu. Instytut Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania, Polska Akademia Nauk/Geografický ústav Slovenskej akadémie vied, Warszawa/Bratislava, 284 p., ISBN 978-83-61590-93-4 ZICH, F., ed. (2003): Regionální identita obyvatel v pohrani í. Sociologický ústav AV R, Praha, 262 p. ešitelský kolektiv: Ústav geoniky AV R, v. v. i., Ostrava, Odd lení environmentální geografie, Brno: Jaromír Kolejka, Kate ina Batelková, Karel Kirchner, Tomáš Krej í, Jana Zapletalová
Uniwersytet Wrocławski, Wydział Nauk o Ziemi i Kszałtowania rodowiska, Zakład Zagospodarowania Przestrzennego, Wrocław: Wiesława yszkowska, Waldemar Spallek, Stanisław Ciok, Sylwia Dołzbłasz, Andrzej Raczyk
