ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121
Slavatové z Chlumu a Košumberka „Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Sestavila PhDr. Jana Omastová, Školní rok 2009/2010
Vilém Slavata 1572 - 1652 Manţelka Lucie Otýlie z Hradce 1582 – 1633 Děti: Adam Pavel 1603 Adam Pavel 1604 – 1657 Fratišek Vít *1605 Jáchym Oldřich 1606 – 1645 František Vít 1608 – 1645
Vilém Slavata
Český šlechtic a spisovatel, který na konci ţivota sepsal knihu Paměti o 14 svazcích. Jeho rodiče byli Adam Slavata a Dorota z Kurcpuchu. Měl čtyři bratry, a to Diviše, Michala, Jáchyma a nevlastního bratra Adama, syna Sibilly. Jeho babička Alţběta byla sestrou Jáchyma z Hradce. Od r. 1584 byl vychováván na hradeckém zámku spolu s dětmi Adama II. z Hradce. V roce 1597 pod vlivem jezuitů přestoupil ke katolickému náboţenství. 13. ledna 1602 se oţenil s dcerou Kateřiny z Montfortu a Adama z Hradce, Lucií Otýlií, sestrou posledního neduţivého pána z Hradce, čímţ získal bohaté panství Jindřichův Hradec.
1604 se stal dědicem rozsáhlého panství i titulu „vladař domu hradeckého.“ V českých dějinách proslul jako královský místodrţící, svrţený roku 1618 při tzv. praţské defenestraci z okna Praţského hradu. Na jaře 1619 odjel na léčení do Teplic, po několika měsících však prchl do Pasova k císaři Ferdinandu II. Hradecké panství zatím spravoval z Prahy Michal Slavata, Vilémův bratr.
Po Bílé hoře se stal říšským hrabětem, nejvyšším komorníkem a nejvyšším kancléřem. Obdrţel také všechny bývalé výsady roţmberského a hradeckého domu, tj. vladařský titul, moţnost zasedat na sněmu jako první hned po kníţatech, titul palatina atd. Roku 1630 byl pasován na rytíře Řádu zlatého rouna od španělského krále Filipa IV. Během třicetileté války trpěl Hradec méně právě díky vlivu Viléma Slavaty. Zemřel 1652 a je pochován v J. Hradci.
1606 Lucie Otýlie potvrzuje práva, svobody a privilegia udělená Jindřichovu Hradci jejími předky.
Pracovna Viléma Slavaty na zámku
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Pokoj smyslů patří ke slavatovským místnostem. Vedle portrétu Viléma Slavaty visí obraz s tématem glorifikace zachránění Viléma Slavaty a jeho přátel při vyhození z oken Pražského hradu.
Adam Pavel Slavata 1604 - 1657
Manţelka Markéta z Eggenberka Manţelství prohlášeno za neplatné
Adam Pavel Slavata
V Jindř. Hradci vládl od 1652 – 1657. Studoval u jezuitů, pak v Salamance a v Římě. Obrazárnu a zámecký archiv svěřil r. 1655 Bohuslavu Balbínovi, který uspořádal nejkrásnější obrazy do tzv. Španělského sálu. Na dvoře Leopolda I. zastával funkce komorníka, dvorského rady, dědičného číšníka. Uskutečnil např. barokní úpravu kostela ve vsi Klášter. Od matky dostal Chlumec a Bystřici. Raději sídlil v Bystřici. Zveleboval město i zámek. Pochován je v Jindřichově Hradci, ale jeho mumifikované srdce je uloţeno v kostele sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici.
Slavatovská jídelna na jindřichohradeckém zámku zvaná také Modrý sál je známá svou výzdobou s převážně biblickými náměty. Je zde i jedno z nejkrásnějších rokokových benátských zrcadel.
Nová Bystřice
Ferdinand Vilém Slavata 1630 - 1673 Nejstarší syn Jáchyma Oldřicha Slavaty, synovec Adama Pavla Slavaty Manţelka Marie Cecilie Renata z Náchoda a Lichtenburgu + 1694 Děti: 6 dětí zemřelo v mládí Marie Markéta Barbora + asi 1694 Renata Františka Marie Terezie 1656 – 1699 Marie Karolína (Charlotte) 1662 - 1716
Ferdinand Vilém Slavata
V Jindřichově Hradci vládl 1657 - 1673. Koupil nová panství, např. Obříství u Prahy, Dvorec na Jihlavsku, Vřesnou. Na královském dvoře zastával funkci komorníka, nejvyššího sudího, tajného rady a místodrţícího. V roce 1658 udělil rychtářům vesnic na Jindřichohradecku právo pečeti. Měl čtyři dcery, jindřichohradecké panství zdědil Jan Jiří Slavata, jeho bratr.
1659 Ferdinand Vilém Slavata potvrzuje privilegia cechu pekařů, mlynářů a perníkářů v Jindřichově Hradci.
Jan Jiří Jáchym Slavata 1637 - 1689 Manţelka Marie Margaretha Elisabeth Trautson Děti: Marie Josefa 1667 – 1708 Marie Magdalena (Markéta) 1673 – 1700 Jan Josef + 1683 Marie Aneţka + 1718
Jan Jiří Jáchym Slavata
V Jindř. Hradci vládl 1673 - 1689. Stále přikupoval nová panství i umělecké předměty, takţe se velmi zadluţil. Koupil např. statek Dvorec, Býkovec a Pluhový Ţďár. Svoji dceru Marii Josefu provdal za Heřmana Jakuba Černína. Velice bohatá svatba se konala v Praze. Získal funkci c. k. komorníka a nejvyššího zemského sudího. Jan Jiří Jáchym měl dobré vztahy s císařem Leopoldem I., který navštívil 4 x Jindřichův Hradec, a to za Jana Jiřího Jáchyma v roce 1673 a 1680, dále 1702 a 1704 za Heřmana Jakuba Černína. Jan Jiří Jáchym zemřel ve Velvarech. Jan Jiří Jáchym neměl syna, dědictví přešlo na jeho bratra Františka Leopolda Viléma Slavatu.
Leopold I., 1640 – 1705, habsburský panovník, za jehož vlády pokračovala centralizace středoevropských habsburských zemí natolik, že zaujaly přední místo mezi evropskými velmocemi. Prožil velký úspěch, když se za jeho vlády v roce 1683 podařilo porazit turecké vojsko u Vídně.
František Leopold Vilém Slavata 1639 - 1691
Syn Jáchyma Oldřicha Slavaty, bratr Jana Jiřího Jáchyma Slavaty Manţelka Marie Klára Apolena, rozená hraběnka Stahrenberková
František Leopold Vilém Slavata
V Jindř. Hradci vládl 1689 - 1691. Jeho matka Marie Františka Theresie, hraběnka z Meggau, své čtyři syny a tři dcery vychovala po německu, takţe vnuci Viléma Slavaty se česky dorozuměli velmi špatně. František Leopold Vilém si původně zvolil církevní dráhu, ale aby mohl dostát svým dědickým závazkům, získal na přímluvu císaře Leopolda I. od papeţe dispens a z církve vystoupil. Zemřel však 26. 1. 1691 bezdětný, jindřichohradecké dědictví přešlo na Heřmana Jakuba Černína, který měl za manţelku Marii Josefu Slavatovou, dceru Jana Jiřího Jáchyma Slavaty, která byla neteří Františka Leopolda Viléma Slavaty.
Jan Karel Jáchym Slavata 1640 - 1712
Podle pověsti spadl při honu v lesích u Telče do vlčí jámy a učinil slib, ţe pokud vyvázne ţivý, vstoupí do kláštera. Slib dodrţel a stal se generálem karmelitského kláštera v Itálii, kde byl znám jako Karel Felix. Česky vůbec nemluvil. Vzdal se svých dědických nároků, prohlásil, ţe svět bude existovat i bez Slavatů. Zemřel jako poslední Slavata v Římě.
Po převzetí Jindřichova Hradce pány Slavaty z Chlumu a Košumberka se vzhled zámku příliš neměnil. Od poloviny 17. století začal zámek ztrácet svůj význam jako středisko veškerého společenského dění.
Materiály
Janáček Josef, Louda Jiří, České erby, edice Oko, Albatros, nakladatelství pro děti a mládeţ, Praha 1988, 2. rozšířené vydání, 367 s. Čornej Petr, Lockerová Jiřina, Major Pavel, Panovníci českých zemí, Fragment Havlíčkův Brod 1994, 2. vydání, vytiskla Polygrafia, a.s. Praha, 64 s. František Teplý, Dějiny města Jindřichova Hradce, díl I., svazek 3, nákladem obce Hradecké, tiskem A. Landfrasa syna v Jindřichově Hradci, 1935 http://leccos.com/index.php/clanky/slavatove-z-chlumu-a-kosumberka http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Pavel_Slavata http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Slavata_z_Chlumu_a_Ko%C5 %A1umberka http://genealogy.euweb.cz/bohemia/slavata2.html Jindřichův Hradec, průvodce zámkem, vydalo nakladatelství ATP Jihlava v kooperaci s MCU – vydavatelství UNIOS České Budějovice, text Jana Švábová, kresby Tomáš Rygl, 2001, ATP Jihlava 2001 Jindřichův Hradec 1293 – 1993, Sborník k sedmistému výročí Jindřichova Hradce, kolektiv autorů, INpress České Budějovice 1992,255 s.
