Sladkovodní krevety: Caridina a Neocaridina

Sladkovodní krevety: Caridina a Neocaridina http://macenauer.eu/clanek/sladkovodni-krevety-caridina-a-neocaridina

Macenauer.eu Sladkovodní krevety: Caridina a Neocaridina Autor: Ing. Jaroslav Macenauer ml. Autor fotek: Luboš Lang

Zajímavým osazenstvem společenského akvária se mohou stát i sladkovodní krevety. Nabídka se v poslední době velmi rozšířila a v barevné pestrosti nikterak nezaostávají za akvarijními rybami. Většina krevet má též pozitivní vliv na množství řas v akváriu a velmi se hodí do okrasných rostlinných akvárií, protože nenarušuje ani jemnolisté akvarijní rostliny. V neposlední řadě působí v akváriu jako zdravotní policie a požírají zbytky potravy a uhynulé ryby. Jejich chování je též velmi netradiční a přináší mnoho nových zážitků a příjemných chvil strávených před akváriem. Při první konfrontaci s pojmem sladkovodní krevety se určitě každému vybaví ty překrásné mořské dary - krevety, humři, ulity a škeble, které můžete ochutnat v nesčetných restauracích jako hlavní delikatesu. V našem případě se jedná o krevetky velikosti několika centimetrů. V akvaristice se nejčastěji vyskytují krevety z čeledi Atyidae, která zahrnuje kolem 20 rodů. Do této čeledi patří trpasličí krevety (Caridina, Neocaridina) a krevety s vějířky (Atya, Atyopsis). Některé krevety jsou výhradně sladkovodní, jiné brakické. Některé potřebují při svém vývoji dokonce mořskou vodu. Vyskytují se v dutinách a podzemních tocích řek i v horských potocích do nadmořské výšky 2 000 metrů. Krevety čeledi Atyidae jsou rozšířeny prakticky po celém světě včetně Evropy. Tělo krevet je kryto pevným krunýřem, dělí se na část hlavohrudní (carapax) a členitý zadeček (abdomen). Nesmíme též zapomenout na ocasní část (telson) a ocasní články (uropody). Patří do řádu desetinožců (Decapoda). Každá kreveta má pět párů kráčivých nohou (peraeopody). První dva páry jsou zakončeny kusadly. Na spodní straně zadečku jsou plovací nožky (pleopody), které mimo jiné slouží k uchycení vajíček. Vzhledem k tomu, že téměř celou dobu tráví ve vodě, mají vyvinuté vláknité žábry na bocích těla pod krunýřem. Krunýř s krevetou neroste a proto se v pravidelných intervalech svlékají. Takovýto prázdný obal (exuvie) je velmi podobný krevetě a často si majitel při prvním setkání myslí, že kreveta uhynula. Svlékání řídí tělesné hormony a krevety se na něj musí pečlivě připravit. Několik dní před a po svleku nepřijímají žádnou potravu. Pokud jsou v akváriu nepříznivé podmínky, může to vést k různým deformacím či dokonce úhynu krevety při svlékání. Po svléknutí je krunýř velmi měkký a kreveta se chvíli po svleku nemůže téměř hýbat. Potom však rychle vyhledává vhodný úkryt, ve kterém se může zotavit. Ostatní krevety ji mohou ublížit. Takováto agrese je spíše známa u raků, kde je kanibalizmus poměrně běžný. Pokud kreveta přežije útok, končetiny, o které přijde, ji dorostou. Jako vhodné akvárium volíme jedno druhové s výhradním zastoupením sladkovodních krevetek o objemu 50 litrů. V interiéru působí například velmi pěkně akvárium šestihranné, které je umístěno uprostřed místnosti a je tedy možné pozorovat krevetky prakticky z jakékoli strany. Filtrace takového akvária se dá řešit pomocí vrtaného dna a vnějšího filtru. V literatuře jsem se setkal s názorem, že lze chovat krevety v akváriích o velikosti 10 i méně litrů umístěném například v kanceláři na stolku vedle počítače. Nemyslím si, že by se v takové nádrži vytvořila biologická rovnováha, díky které by 1/5


mohly krevety dlouhodobě prosperovat a množit se. Pokud chceme budovat biotopní nádrž, inspiraci nalezneme například v našich horských potocích, které poměrně věrně imitují přírodní podmínky těchto akvarijních drahokamů. V oblastech výskytu teplota zpravidla kolísá v rozmezí 15 – 25 °C v závislosti na ročním období. V takových oblastech tvoří podklad písek, kameny či dokonce skály. Na dno se proto nejvíce hodí jemnější přírodní akvarijní písek o velikosti zrn 1 – 3 mm, kořen typu Mangrowe či Mopani, ke kterému připevníme Vesicularia dubyana (Jávský mech), Riccia fluitans či Monosolenium tenerum. Součástí by měla být i skalka či chcete-li jeskyňka z dekoračních kamenů. Do akvária můžeme umístit několik kusů netlejícího opadaného listí z dubu či buku, které po určité době klesne na dno akvária. Následné ožírání listů a miniaturních mikroorganismů doplňuje jídelníček a působí příznivě při trávení. Chov v akváriu holandského typu je též možný, krevetky nepoškozují většinu akvarijních rostlin a navíc si poradí s většinou řas. Velmi často se v rostlinných akváriích kombinují s drobnými sumci Otocinclus affinis a parmičkami Crosocheilus siamensis, kteří jsou též nepostradatelnými čističi. Pokud se ovšem rozhodnete pro krevetky, které dorůstají do 3 cm, je třeba velmi opatrně volit rybí společenství. Například tetry Hyphessobrycon erythrostigma již nejsou pro společný chov vhodné a to dorůstají v průměru velikosti „jen“ 6 cm. Doporučuji neonky, tetřičky, sekernatky, sumce a nebo paví očka, zkrátka rybky dorůstající do 4-5 cm, které nepovažují krevety za svojí potravu. Voda by neměla být příliš kyselá ani zásaditá a teplá (do 25 °C). Filtrace musí být pro chov krevetek přizpůsobená, aby nedošlo k jejich nasátí a následnému úhynu. Jednoduchý „recept“ na holandské akvárium vhodné pro chov sladkovodních krevet nalezneme například v knize Amano, Takashi (1998). Amanos Naturaquarien na straně 10 až 13. Akvárium o rozměrech 60x30x36 cm, osvětlení 4x20 W, svícení 10 hodin denně, teplota 24 °C, pH 7.0, 2 dGH, 7 dKH. Osázení rostlinami: Bolbitis heudelotii, Vesicularia dubyana, Glossostigma elatinoides, Hydrocotyle verticillata, Hydrocotyle maritima, Riccia fluitans. Společenství tvoří: Caridina japonica, Inpaichthys kerri, Nematobrycon lacortei, Nematobrycon palmeri, Otocinclus sp. Na rašeliništní kořen je přichycen Bolbitis, Vesicularia a Riccia.

Caridina sp. Spíše všeobecné označení krevet, které nebyly dosud vědecky popsány. V poslední době se též přechází na podobné značení jako u L-sumců a C-corydorasů, tentokrát počátečním písmenem A. Můžete se setkat s krevetkami různých barev. Nejčastěji se však jedná o průhledné krevetky velmi podobné níže zmíněné Caridina japonica. Setkáváme se však s řadou odlišností. Především Caridina sp. „průhledná“ dorůstá velikosti dosahující v některých případech i 10 cm, navíc nemá pravidelné červené čárky na postranních částech těla, jak je tomu u C. japonica. Jedná se o všežravce, který se spíše než na čištění nánosů řas zabývá zbytky potravy určené primárně pro nakrmení akvarijních ryb. V akváriu působí též jako zdravotní policie a pokud vám uhyne rybka, ihned si s ní kreveta poradí. V dodávkách importů Caridina sp. se často setkáváme s dalšími druhy pocházejícími z Asie.

2/5


Caridina japonica Notoricky známá též pod přezdívkou Amano shrimp, podle známého japonského aranžéra rostlinných „Nature“ akvárií. Tato krevetka pochází z řeky Yamato v japonských provinciích Chiba a Shimane. Krevetka dorůstá do velikosti 5 cm a je velmi vhodná do společnosti drobných hejnových rybek. Její nespornou výhodou je specializace na široké spektrum sladkovodních řas. Pohlavní rozdíly jsou znatelné již ve velikosti nabízených v akvaristikách. Samička dorůstá 5 cm, postranní červené čárky jsou pravidelně uspořádané do dvou linek. Na rozdíl samečci dosahují zhruba 3,5 cm a rozmístění červených čar je nepravidelné, nesplývají ve dvě linie. Pokud si stále nejste jisti, zda máte pravé Caridina japonica, vylovte si jednu a nechte si ji procházet po dlani, ostatní krevety to neumí. Velmi zajímavý je i způsob rozmnožování, na který je však nutný částečný larvální vývoj v mořské či brakické vodě.

Caridina cf babaulti (barevné varianty Green, Red, Blue) Tato kreveta je jedním z barevně nejvariabilnějším druhem sladkovodních krevet. Mimo zde prezentované formy jsou popsány i druhy průhledné, s hnědým zbarvením či dokonce pruhováním (forma Leopard). Tyto krevety pochází z čistých, rychle tekoucích a dobře prokysličených indických řek. Dorůstají velikosti 2,5 – 3 cm, výjimku tvoří jen nádherná zelená forma dosahující maximální velikosti 4 cm. Vhodná teplota je v rozmezí 18 až 26 °C, kvalita vody 8 – 20 dGH a pH 7. Hlavní složkou potravy je opět široké spektrum vodních řas. Akvárium o minimálním objemu 50 litrů vybavte písčitým dnem s množstvím úkrytů a rostlinami Vesicularia dubyana a Riccia fluitans. Druh Caridina cf babaulti by měl být podle dostupné literatury snadno množitelný i v akvarijních podmínkách, nevyžaduje mořskou ani brakickou vodu. Začínají se množit již od velikosti 1 cm, zpravidla mívají 20 – 30 vajíček (zelená forma až 60 ks), v závislosti na jejich velikosti. Důležitým faktorem pro přežití mladých larev je volba správného druhu krmiva. Chcete-li mít akvárium s barevně pestrou škálou sladkovodních krevet, které si nekonkurují, zvolte právě tento mírumilovný druh. Zelená forma této krevety vykazuje drobné diference ve stavbě těla a proto se v budoucnu můžeme dočkat jejího osamostatnění.

Caridina gracilirostris „Red Nose“ Zajímavá novinka s protaženým nosem (rostrum) „Red Nose“ pochází z říčních delt a mangovníkových porostů Indie. Dorůstají do maximální délky 4 cm. Samečci jsou na rozdíl od samiček překrásně červeně vybarvení. Vyžadují teplotu 25 °C, pH 6,8 a tvrdost 8 dGH.. Jsou vhodní do společnosti drobných akvarijních rybek, které ji nepovažují za potravu. Jedná se o denního živočicha, který je velmi aktivní a dominantní a proto nedoporučuji kombinovat s menšími druhy krevet. Skupinu těchto větších krevetek můžeme chovat v akváriu o objemu 3/5


50 a více litrů. Jako hlavní složku potravy přijímá různé druhy řas. Je nutné je pravidelně přikrmovat, aby nenarušovali drobnější akvarijní rostliny. K tomuto druhu doporučuji akvárium vybavit jávským mechem, ve kterém se rádi a často schovávají. S velkou oblibou přijímají i mražená krmiva (např. červené pakomáří a černé komáří larvy, dafnie a nitěnky). Rozmnožování je stejně jako u krevet Caridina japonica poněkud komplikovanější částečným vývojem larev v mořské (brakické) vodě. Samičky mívají zpravidla 500 až 1500 velmi malých vajíček, ze kterých se po čtyřech týdnech líhnou 2 – 3 mm krevetky. V současné době veškeří importovaní jedinci pochází z přírody.

Neocaridina denticulata sinensis var. red (Atyidae sp. „Cherry shrimp“)

Jedná se pravděpodobně o nejatraktivnější druh sladkovodních krevet, který si můžete v akvaristice zakoupit. O původu těchto krevetek není zatím moc známo, předpokládá se, že pocházejí z oblasti ostrova Taiwan. Vybarvení krevetek je od sytě červené barvy až po tmavě vínovou či oranžovo-hnědou barvu. Záleží nejenom na barevném provedení interiéru nádrže, ale i na sociálním postavení jedince a kvalitě podávaných krmiv. Rozpoznání pohlaví u těchto krevetek je velmi obtížné. Samičky bývají mohutnější než samečci. Dorůstají do maximální velikosti 2,5 – 3 cm. Dle pozorování mnohých chovatelů se jedná o druh zaměřující se na nejširší spektrum řas, je tak nejvhodnějším kandidátem do rostlinných akvárií, které pravidelně zbavuje nánosů řas a udržuje tak dlouhodobě pěkný vzhled akvária. Již po krátké aklimatizaci jsme pozorovali spontánní páření. Samice následně nosí oranžově zbarvené vajíčka pod zadečkem a zhruba po čtyřech týdnech dochází k postupnému vypuštění mladých. Snůšky o počtu 50 mladých nejsou ničím neobvyklým. U tohoto druhu doporučuji oddělit mladé od dospělých, při nedostatku potravy může docházet ke kanibalizmu.

Caridina sp. „Crystal Red“ Dalším atraktivním druhem je červená kreveta s výrazně bílými pruhy. Nejedná se o přírodní formu, byla vyšlechtěna v Japonsku. Velké obliby se dočkala u německých akvaristů a u nás se zatím ve větší míře nerozšířila. Samice jsou vždy o něco větší a mají zavalitější tvar těla. Dorůstají velikosti 3 cm a žijí v průměru dva roky. Tvrdost udržujte v jednotkách stupňů a pH 6 – 7 a teplotu v rozmezí 20 – 25 °C. V potravě nejsou v podstatě vybíravé, vyhovuje jim pestrá strava s důrazem na řasu spirulinu obsaženou v tabletových krmivech typu Algae Wafers. Pro tyto drobné krevetky se mi nejvíce osvědčili malé tabletky od firmy Amtra - Premium tabs, u kterých se během chvilky seběhne celé osazenstvo nádrže. Krevetky se většinu času schovávají a vylézají ze svých úkrytů pouze za potravou. Proto je dobré akvárium přizpůsobit řadou úkrytů, aby se cítili bezpečně. Odchov není problematický, po čtyřech týdnech se z vajíček, které nosí samička pod ocasem vylíhne 10-20 plně vyvinutých mláďat o velikosti 1-2 mm. Perioda množení se opakuje zhruba každé 3 měsíce. Musíme věnovat dostatečnou pozornost krmení a pravidelné výměně vody. Nejvíce se nám osvědčila nejjemnější „prášková“ spirulina či odslupkovaná artemie.

Caridina cf. breviata „Bumblebee“ 4/5


(Caridina sp. „Bumblebee“) Krevety dosahují velikosti do 2,5 cm. Jejich maskovací zbarvení se třemi hnědo-béžovými svislými pruhy připomíná zbarvení čmeláků a působí opravdu impozantně. Zbarvení samic je v období páření nejvíce intenzivní, to je také jeden z nejlepších znaků pro rozeznání pohlaví. Pokud mají krevety ideální podmínky pro chov, rozmnožování se opakuje každých 5 týdnů. Navození takových podmínek je poměrně obtížné! Jedná se o náročnější druh, především co se týká kvality vody a teploty. Hodnoty NO2- a NO3- by měli být vždy co nejnižší, na to navazuje především kvalitní biologická filtrace (nejlépe vnější filtr s velkým filtračním objemem a kvalitním biologickým filtračním materiálem) a pravidelná výměna vody. Pro navození rozmnožování rozlišujte období klidu a období hojnosti spojené s častější výměnou vody. Vzhledem k původu sladkovodních krevet (říčky mírného pásu) by neměla teplota vystoupat výše než 25 °C. Pokud tuto hranici překročíte, nemůžete počítat s produktivním rozmnožováním. Nově narozené krevetky jsou velké sotva 2 mm. Po vylíhnutí až 50 mladých jedinců je můžeme nechat s dospělými. Krmte je například mraženým krmivem typu červený plankton a nebo cyklop.

Caridina sp. „Tiger“ Krevety s pěti tenkými nepravidelnými svislými pruhy si svojí přezdívku Tiger určitě zaslouží. Jsou to překrásné krevetky se zajímavým barevným vzorem pocházející z oblasti Asie. Dorůstají velikosti 2,5-3,5 cm. V podstatě se při chovu osvědčil podobný princip jako u výše jmenovaných. Teplota může být udržována až do 27 °C, perioda množení se opakuje každých 6 týdnů. Tento druh může mít až 50 mladých při jedné periodě. Kvalitu vody pravidelně testujte pomocí minutkových testů z lakmusových papírků a v případě potřeby vyměňte 1/3 objemu akvária. Jako vhodnou potravu používáme například drobné krmivo Hikari Micro Pellets či krmiva s ušlechtilou řasou Algae Wafers. Krmivo, které se mi velmi osvědčilo jsou odslupkované artemie, které je však nutné podávat v malém množství a nejdříve namočené. Závěrem drobná poznámka: Sladkovodní krevety jsou křehkými chovanci a proto pokud se rozhodnete pořídit si je, vždy dbejte na pravidelnou výměnu 1/3 části nádrže. Pro použití jakéhokoliv přípravku na hubení řas, šneků či léčení akvarijních ryb se vždy nejdříve poraďte ve vašem odborném obchodě, zda jsou vhodné i pro krevety. I stopové množství jedovatých látek může být pro krevety nebezpečné!

5/5

Sladkovodní krevety: Caridina a Neocaridina

Recommend Documents