Skvosty hodovních tabulí 19. století. Stfiíbrné dekorativní nástolce

Skvosty hodovních tabulí 19. století. Stfiíbrné dekorativní nástolce Anna GROSSOVÁ PfiedloÏen˘ text je popisem historie a stylov˘ch inspirací dekoraãních dominant slavnostních hodovních tabulí vyroben˘ch ze stfiíbra, které b˘valy jejími centrálními instalacemi (odtud téÏ francouzsk˘ název „surtout de table“) a jejichÏ obliba vrcholila právû v 19. století. Cílem ãlánku je upozornit na ojedinûlé pfiíklady (ukázky), které se dochovaly v mobiliárních fondech zámku Le‰ná u Zlína a státního zámku Námû‰È nad Oslavou.

A N O TA C E :

1

Kolekce uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ v mobiliárních fon-

Pfiedev‰ím to byly tzv. „stolní ‰perky“ vyrábûné ze

Obr. 1. Firma Vinzenz Mayer’s Söhne, nástolec, VídeÀ,

dech státních hradÛ a zámkÛ ve správû Národního

stfiíbra, slouÏící k v˘zdobû slavnostní tabule, na-

po 1873, stfiíbro – detail bakchantky boãnû sedící na lvu.

památkového ústavu jsou ãasto v˘jimeãné nejen

venek demonstrující hmotné a sociální postavení

Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 01519. (Foto Anna

2

hostitele. Nejhonosnûj‰í k tomuto úãelu byly ur-

Grossová, 2012).

ale pfiedev‰ím poskytováním jedineãn˘ch poznat-

ãeny stolní nástavce (z nûmeckého Tafelaufsatz),

kÛ pro studium historie Ïivotního stylu a vkusu

ãesky zvané nástolce, jejichÏ produkce dosáhla

Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 2, s. 111 aÏ

sv˘ch majitelÛ. Na rozdíl od muzejních institucí,

vrcholu právû v 19. století. Pfiíspûvek se vûnuje

115. ISSN 1210–5538.

kde v souborech stfiíbra a alpaky pfievládají ukázky

tfiem exempláfiÛm tûchto prací dochovan˘ch

2 Pfiíkladnû pfiedmûty vyrobené z mûdi potaÏené stfiíbrem

pfiedev‰ím vídeÀské provenience z první poloviny

v mobiliárních fondech zámku Le‰ná u Zlína

1

sv˘m pfiedmûtn˘m a materiálov˘m obsahem,

3

(tzv. sheffieldské plátování). I kdyÏ jde o technologii, která

19. století, zde pfievaÏuje vût‰í rozmanitost ve

sehrála v˘znamnou roli v historii stfiíbrnictví, vyskytují se

skladbû, pÛvodu i ãase v˘roby, pohybující se pfii-

její hmotné doklady v muzejních sbírkách spí‰e ojedinûle.

bliÏnû mezi léty 1850–1940. PfiestoÏe se stfiíbrnic-

■ Poznámky

K technologii sheffieldského plátování více viz GROSSO-

ké produkce tû‰ily nejvût‰ímu roz‰ífiení v 19. sto-

1 V mobiliárních fondech ãasto nalézáme pfiedmûty, kte-

VÁ, Anna. Mûì stfiíbrem odûná. Pfiíklady rakouské produk-

letí, kdy je jiÏ mechanizovanûj‰í technologické

ré v muzejních sbírkách chybí a zároveÀ jsou pro nû nejen

ce sheffieldského plátování v mobiliáfii zámku Námû‰È

postupy a zavádûní levnûj‰í tovární v˘roby uãinily

svou prodejní cenou, ale i absencí na ãeském trhu

nad Oslavou. Památky Vysoãiny : Sborník NPÚ – ÚOP

dostupnûj‰ími i neprivilegovanému obyvatelstvu,

s umûním a staroÏitnostmi nedostupné. Viz GROSSOVÁ,

v Telãi. 2010, s. 185–199. ISBN 978-80-904240-5-0.

vlastnictví urãit˘ch pfiedmûtÛ zÛstávalo stále v˘-

Anna. Pojem Dresser. Stopy trvalé anglické inspirace ev-

3 Mobiliární fond zámku Le‰ná u Zlína zapsan˘ v ÚSKP

sadou spoleãensky vy‰‰ích majetn˘ch vrstev.

ropského uÏitého umûní v mobiliáfii zámku Le‰ná u Zlína.

âR pod rej. ã. 51843/37-120434.

Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e

315

3

2

4

a státního zámku Námû‰È nad Oslavou, souãas-

maci kávy, ãokolády a jin˘ch pochutin, které si

Obr. 2. Ukázka stolování na zpÛsob „a la française“. Pfie-

nû s pohledem na jisté koncepãní odli‰nosti v˘-

r ychle získávaly ‰irokou oblibu, ale také díky

vzato z GLANVILLE, Pilippa; YOUNG, Hilary (eds.).

robkÛ anglick˘ch od vídeÀsk˘ch.

zmûnám v Ïivotním stylu ‰lechty, inspirované

Elegant Eating. Four hundred years of dining in style,

koncem 17. století francouzsk˘m královsk˘m

V&A Publications 2002.

Struãnû o poãátcích a promûnách stolních de-

dvorem. Historik stfiíbra Joseph P. Brady tento v˘-

Obr. 3. Pfiíklad barokního nástolce z první tfietiny 18. sto-

korací ze stfiíbra

voj nazval „revolucí“, která v˘znamnû pfietvofiila

letí s polévkovou mísou a svícny. Pfievzato z GLANVILLE,

stfiíbrnickou v˘robu a vedla i ke vzniku mnoha

Pilippa; YOUNG, Hilary (eds.). Elegant Eating. Four

Dávnou oblibu slavnostního strojení hodovních tabulí si mÛÏeme ovûfiovat na dobov˘ch vyobraze-

pfiedmûtÛ bûÏnû uÏívan˘ch dodnes.

9

hundred years of dining in style, V&A Publications 2002.

ních hostin i malovan˘ch záti‰í, dokumentujících

Francouzsk˘ zpÛsob pfiedkládání jídla, naz˘va-

uÏívání ozdobn˘ch pohárÛ, mís, dÏbánÛ, nádob

n˘ service à la française, spoãívající v podávání

na chlazení vína, terin, rÛzn˘ch pfiíborÛ, váz

rÛzn˘ch druhÛ jídel najednou (polévek, ragú, ryb

■ Poznámky

s kvûtinami, svícnÛ a dal‰ích pfiedmûtÛ, slouÏí-

a mas), pfiiãemÏ si stolovníci berou pokrmy dle

4 Mobiliární fond SZ Námû‰È nad Oslavou zapsan˘

cích k servírování rozmanit˘ch druhÛ jídel a po-

vlastní chuti, byl bûhem první poloviny 18. století

v ÚSKP âR pod rej. ã. 51835/37-18111.

chutin, ãi jen ke zkrá‰lení stolu. Kofieny uÏívání

napodobován i na ostatních evropsk˘ch králov-

5 Viz FALKE, Jakob von. Die Kunst im Hause: Geschicht-

zcela samoúãeln˘ch stolních dekorací (ve smyslu

sk˘ch a záhy i ‰lechtick˘ch dvorech (v habsburské

liche und kritisch-ästhetische Studie über die Decoration

nûmeckého slova Schaugericht) lze nalézt jiÏ

monarchii od ãtyfiicát˘ch let 18. století). Talífie

und Austatung der Wohnung. Wien : Gerold & Comp.,

v pozdním stfiedovûku, kdy se na slavnostní tabu-

s nádobím se rozkládaly po obvodu stolu a jídla

1871, s. 334.

le stavûly, k na‰emu údivu, i hrady s pohybujícími

byla kladena soustfiednû za nimi, takÏe stfied sto-

6 SEIPEL, Wilfried. Die Saliera des Benvenuto Cellini:

se lidmi, spícími princeznami stfieÏen˘mi divok˘mi

lu zÛstal jako jedin˘ voln˘ prostor pro umístûní v˘-

Ein goldenes Tafelgerät für König Franz I. von Frankreich.

muÏi ãi stromy s pûjícími ptáky. V renesanci pak

zdoby tabule. Poptávka po stfiedov˘ch dekoracích

Wien : Kunsthistorisches Museum, 2m 006. ISBN

hodovní stoly nesly i lodû z pozlaceného stfiíbra

tak záhy vedla k vytváfiení rozmûrn˘ch objektÛ

3-85497-101-X.

nebo mûdi, figury v‰elik˘ch zvífiat ãi lidí, a dokon-

(stojanÛ) ze stfiíbra, souhrnnû oznaãovan˘ch jako

7 Viz AHRENS, Annette. Porcelán jako projev kultury sto-

ce i jezdecké sochy. Mnohé z tûchto renesanãních

sur tout nebo centrepiece, ale levnûji také z po-

lování. In: SOJKA, Jaroslav (ed.). Porcelán na PraÏském

objektÛ v‰ak vedle v˘znamu dekoraãního mûly jiÏ

zlaceného dfieva, fajánse nebo porcelánu, které

hradû: Krása a uÏitek. Praha : Správa PraÏského hradu,

ãasto i funkci stolních nádob. Názorn˘m pfiíkla-

kromû dekorativní funkce b˘valy i prakticky úãel-

2011, s. 47. ISBN 978-80-86161-71-6.

dem je slavná slánka Benvenuta Celliniho

né.

Nejãastûji mûly podobu zdobnû tvarovan˘ch

8 Pfiíkladnû roku 1761 pfiikázala císafiovna Marie Terezie

(1500–1571) vyrobená poãátkem ãtyfiicát˘ch let

tácÛ nesoucích teriny (polévková mísa s poklicí),

odstranit drahé pracné stolní dekorace z cukru a nadále

16. století pro francouzského krále Franti‰ka I.

nebo rozmanit˘ch mís, nûkdy souãasnû uzpÛso-

pouÏívat jen figurky a kvûty z porcelánu. Viz tamtéÏ, s 48.

(1494–1547), dnes uloÏená ve sbírkách Umûlec-

ben˘ch i jako svícny, kolem nichÏ byly rozmísÈová-

9 Viz BRADY, Joseph P. A History of the Epergne. March

ny nádobky na olej, ocet, sÛl, nebo kofiení.

28, 2009. [cit. 21. 5. 2012] Dostupné na www: http://

5

6

kohistorického muzea ve Vídni. V poãátcích obli-

10

by uÏívání tfi tinového cukru v 16. století byly na

Nástolec, tento francouzsk˘ „vynález“ poãátku

stfiedoevropsk˘ch slavnostních tabulích dekorativ-

18. století, se v Anglii za vlády Jifiího I. (1714–1727)

ry-of-the-epergne/.

ní pfiedmûty z drah˘ch kovÛ a zlacené mûdi dopl-

promûnil do podob mohutn˘ch dekorativních

10 Viz FORREST, Tim; ATTERBURY, Paul. Poznáváme sta-

Àovány, a stále více i nahrazovány, figurální v˘zdo-

pfiedmûtÛ, slouÏících k servírování ovoce a cuk-

roÏitnosti: Porcelán a stfiíbro. 1. vydání. Bratislava : Per-

bou modelovanou z cukrové ãi mandlové hmoty

beverlybremersilver.wordpress.com/2009/03/28/histo-

rovinek. Anglick˘ stfiíbrn˘ nástolec zvan˘ eper-

fekt, 1998, s. 46. ISBN 80-8046-096-5.

zvané tragant, kterou pak bûhem 18. století ãas-

gne získal své charakteristické vzezfiení záhy po-

11 Charakteristickou ukázkou anglického epergne z po-

to stfiídaly tematicky nejroztodivnûj‰í, finanãnû do-

té, co se objevil na tamní tabuli (pfiibliÏnû ve

ãátku viktoriánské doby je stfiíbrn˘ nástolec stojící na zr-

20. letech 18. století) a udrÏel si jej aÏ do období

cadlovém podstavci, dnes vystaven˘ ve stálé expozici

7

8

stupnûj‰í figurky z keramiky a porcelánu.

Dobou nejvût‰ího roz‰ífiení stolního náãiní ze

Je tvofien

Moravské galerie v Brnû. Vznikl v Birminghamu mezi léty

stfiíbra bylo 18. století. DÛvodem byla v˘roba

základnou na ãtyfiech noÏkách, nesoucí centrální

1836–1837 ve stylu tehdy oblíbeného anglického natura-

mnoÏství nov˘ch pfiedmûtÛ urãen˘ch ke konzu-

stfiíbrnou, jindy téÏ sklenûnou mísu, obklopenou

lismu. Základ nástolce tvofií masivní ãtyfibok˘ podstavec

316

vlády královny Viktorie (1837–1901).

11


Obr. 4. Anglick˘ nástolec zvan˘ epergne z 60. let 18. století. Pfievzato z GLANVILLE, Pilippa, YOUNG; Hilary (eds.). Elegant Eating. Four hundred years of dining in style, V&A Publications 2002.

men‰ími miskami i tácy, spoãívajícími na postranních ramenech. B˘val doplÀován dvûma víceramenn˘mi svícny zvan˘mi girandoly. Anglick˘ název epergne pochází z francouzského épargne, znamenající úspornost nebo hospodárnost, zfiejmû proto, Ïe ‰etfiil místo na hodovní tabuli uspofiádané po zpÛsobu service à la française tím, Ïe mimo funkci stfiedové dekorace souãasnû umoÏ4

Àoval pfiedkládání rÛzn˘ch druhÛ ofiechÛ, ovoce, ochucovadel a jin˘ch luxusních pochutin z tropÛ a v˘chodu.

12

v druhé tfietinû 19. století, kdy jiÏ bylo uÏité umûní

mísy upevnûna hadovitá drÏadla, nesená nah˘mi

Centrální stfiíbrné nástolce byly nezbytnou sou-

(zejména stolní náãiní a nádobí) podunajské mo-

Ïensk˘mi tûly vyrÛstajícími z perlovce na obvodu

ãástí jídelních tabulí i v následujícím 19. století.

narchie pod vládou druhého rokoka a naturalismu,

mísy.

Klasicismus, prosazující se v architektufie po-

oÏivujících barokní tradice „v˘stavních“ pokrmÛ

plastick˘ Haugwitzovsk˘ erb (beraní hlava) ve va-

slední tfietiny 18. století a formující i umûní uÏité,

(tzv. Schaugerichte), vytváfien˘ch z tragantu ãi cuk-

vfiínovém vûnci s hrabûcí korunkou, doplnûn˘ dvû-

dal nástolcÛm podobu kvûtinov˘ch zahrad s an-

rové hmoty. V období biedermeieru se siln˘ vliv na-

ma sedícími chlapci.

tick˘mi chrámky a sochami zobrazujícími mytolo-

turalismu projevoval téÏ oblibou stolního nádobí vy-

gické pfiíbûhy. VzrÛstající oblibu tûchto dekorativ-

robeného ve stylu „trompe l’oeil“, napodobujícího

ních objektÛ v první tfietinû 19. století, ovládané

skuteãné pochutiny (napfi. porcelánové ãi keramic15

18

Na del‰ích stranách byl pÛvodnû upevnûn

19

Kvûtiny (nebo i ovoce) byly

■ Poznámky

empírem, následuje i vzestup produkce dospívají-

ké dózy v podobû Ïemlí apod.).

Ve stfiíbrnictví to

z litého stfiíbra, zdoben˘ tepan˘m dekorem a stojící na ãty-

cí k nov˘m variantním fie‰ením konstrukcí, umoÏ-

pfii fie‰ení formy i dekoru uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ ved-

fiech noÏkách komponovan˘ch z volut a listoví. Na nûm je

Àujícím jejich pfiestavování souãasnû s prodluÏo-

lo aÏ k prosazování pravidla uÏití znakÛ, symboli-

posazen ko‰ík, z nûhoÏ vyrÛstá centrální, ze dvou lodyh

váním slavnostní tabule, které ãasto dosahovaly

zujících (ozfiejmujících) jejich urãení pfii stolování

splétan˘ stvol a ãtyfii ramena, opakující florální motivy de-

(napfi. servírovací lopatky k podávání ryb tvarované

korující podstavec. Do nich jsou voÏeny brou‰ené sklenû-

délky i 10 metrÛ.

13

Velkou zmûnu v kultufie pfiedkládání pokrmÛ zna-

16

jako ryby ãi zdobené rybími motivy).

né misky slouÏící k podávání pochutin. Kruhov˘ zrcadlov˘

menal styl servise à la russe, pfii nûmÏ jsou jedno-

Pojem nástolec (Tafelaufsatz) mûl v‰ak na kon-

podstavec, zdoben˘ florálním dekorem, mûl pak zv˘‰it

tlivé chody pfiiná‰eny postupnû, takÏe zÛstává do-

tinentu obecnûj‰í v˘znam neÏ v Anglii. Oznaãovaly

lesk stfiíbra. Viz AK [K¤ÍÎOVÁ, Alena]. Nástolec s podstav-

statek prostou pro dekorace po celé plo‰e tabule.

se jím v‰echny pfiedmûty stojící na jídelním stole

cem. In: Doteky minulosti: Mistrovská díla umûleckého

Traduje se, Ïe byl poprvé uveden rusk˘m velvy-

k potû‰ení oka – vedle kvûtinov˘ch Ïardiniér

fiemesla od antiky po secesi: V˘stava ke 125. v˘roãí zalo-

slancem v PafiíÏi, av‰ak jeho skuteãn˘m tvÛrcem

a mís na ovoce téÏ vázy, nádoby na chlazení vína,

Ïení Moravské galerie v Brnû. Brno : Moravská galerie,

byl zfiejmû Antonin Carême (1784–1833), fran-

víceramenné svícny, sochy, ka‰ny, chrámky a dal-

1998, s. 192–193, ã. k. 91. ISBN 80-7027-087-X.

17

couzsk˘ kuchafisk˘ mistr, kter˘ po pádu císafiství

‰í.

pob˘val jist˘ ãas v Rusku u carského dvora, kde

‰ím producentem tûchto pfiedmûtÛ vídeÀská firma

V habsburské monarchii byla zfiejmû nejvût-

13 Viz FORREST, Tim; ATTERBURY, Paul, cit. v pozn. 10,

tento zpÛsob servírování, v prÛbûhu první poloviny

Mayerhofer & Klinkosch, od roku 1869 nesoucí

s. 82.

19. století postupnû roz‰ífien˘ po celé Evropû

název J. C. Klinkosch, jejímÏ majitelÛm byl nûkoli-

14 Viz HASLINGER, Ingrid. Augenschmaus und Tafelfreu-

(v habsburské monarchii se prosazuje aÏ od tfiicá-

12 Viz BRADY, Joseph P., cit. v pozn. 9.

krát propÛjãen titul dvorního dodavatele stfiíbra ra-

den : Die Geschichte des gedeckten Tisches. losterneu-

Nebyl sice tak vizuálnû efekt-

kouskému císafiskému dvoru. ¤emeslnou i for-

burg : Norka, Buch- u. Zeitungs-Verl. [ca 2001], s. 75.

ní jako jednorázová nabídka v˘bûru jídel u service

mální kvalitu jejich v˘robkÛ reprezentuje mimo

15 Viz AHRENS, Annette, cit. v pozn. 7, s. 53.

à la frainçaise, jeho velkou pfiedností v‰ak bylo

jiné rozmûrná oválná mísa a dvojice stolních dva-

16 CULME, John; STRANG, John G. Antique Silver and Sil-

pfiedev‰ím zlep‰ení kvality pfiedkládan˘ch pokrmÛ

náctiramenn˘ch svícnÛ, zdobících hodovní tabule

ver Collecting. London – New York – Sydney – Toronto

(co do ãerstvosti a teploty). V polovinû století tak

‰lechtické rodiny HaugwitzÛ, dnes souãásti mobi-

1973, s. 63.

nástolce ztrácejí svÛj pÛvodní v˘znam a aÏ do po-

liárního fondu státního zámku Námû‰È nad Osla-

17 Viz FALKE, Jakob von, cit. v pozn. 5, s. 335.

ãátku století dvacátého slouÏí jen jako dekorativní

vou. ·iroká stfiíbrná mísa, dlouhá 75 cm a 40 cm

18 Podnos – Ïardiniéra; stfiíbro, v. 21,3 cm, d. 74,8 cm,

stojany pro instalaci ovoce a kvûtin.

‰iroká, která zfiejmû slouÏila jako Ïardiniéra

h. cca 40 cm; znaãeno: rakousk˘ dvouhlav˘ orel, J. C.

k aranÏování kvûtin, usazená na hladké rotaãní,

KLINKOSCH v obdélníku, vídeÀsk˘ punc pro 800/1000

Centrální nástolce (surtout de table) v mobiliá-

odstupÀované podstavû, je zdobená v duchu

z let 1872–1922; inv. ã. NO02413a.

fiích zámku Le‰ná u Zlína a státního zámku Ná-

módní neorenesance (palmetami, rozvilinami

19 Erby s plastikami chlapcÛ byly v minulosti z mísy se-

mû‰È nad Oslavou

14

t˘ch let), prosadil.

a perlovcem). Tento smûr ovládal architekturu

jmuty, a proto jsou v mobiliáfii uloÏeny zvlá‰È: Dekorace;

V produkcích vídeÀsk˘ch stfiíbrníkÛ lze sledo-

a uÏité umûní rakouské monarchie od ‰edesát˘ch

stfiíbro, v. 9 cm, d. 25,5 cm; neznaãeno; inv. ã. NO03717,

vat roz‰ífiení v˘roby dekorativních nástolcÛ aÏ

let 19. století. Na krat‰ích stranách jsou k okraji

NO03718.


317

5

aranÏovány v alpakové vloÏce mísy.

20

Plastick˘

Obr. 5 Firma Josef Karl Klinkosch, podnos – Ïardiniéra,

vavfiínov˘ vûnec s erbem rodu HaugwitzÛ, hrabûcí

VídeÀ, po 1872, stfiíbro, v. 21,3 cm, d. 74,8 cm, h. cca

korunkou a stejn˘m ornamentem, doplnûn˘m gir-

40 cm. Státní zámek Námû‰È nad Oslavou, inv. ã.

landami a lvími maskarony, zdobí téÏ odstupÀova-

NO02413a, NO03717. (Foto Ladislav Bezdûk, 2012)

né vysoké sokly obou dvanáctiramenn˘ch kande-

Obr. 6. Firma Josef Karl Klinkosch, dvanácti ramenn˘

lábrov˘ch stolních svícnÛ s plastikami antick˘ch

svícen, VídeÀ, po 1872, stfiíbro, v. 86,5 cm, Ø podstavy

bohÛ (Neptuna a snad jeho Ïeny Amfitríty).

21

Îardiniéra s obûma svícny z Námû‰tû nad

cca 19 cm, Ø koruny ze svícnÛ cca 39 cm. Námû‰È nad Oslavou, inv. ã. NO02353. (Foto Ladislav Bezdûk, 2012)

Oslavou byla zhotovena mezi léty 1872–1918 pravdûpodobnû jako souãást poãetnûj‰ího jídelního souboru, nabízeného firmou J. C. Klinkosch

fie Maxmiliána (1832–1867), popraveného v Me-

v poslední tfietinû 19. století majetn˘m zákazní-

xiku roku 1867. V roce 1868 byl servis vefiejnû

kÛm. Tyto servisy, tû‰ící se u ‰lechty i pfiíslu‰níkÛ

vystaven ve Vídni a následnû za mofie odvezen

císafiského dvora znaãné oblibû, obsahovaly ved-

Dr. Franti‰kem Kaskou (1834–1907), od nûjÏ,

le standardního stolního nádobí a náãiní téÏ roz-

coby sbûratele památek na mexického císafie

mûrné nástolce, Ïardiniéry a víceramenné svícny

Maxmiliána Habsburského, jej praÏské Národní

zdobené plastikami antick˘ch boÏstev. Pfiíkladem

muzeum získalo darem v roce 1907. Reprezenta-

zÛstávají dva rozsáhlé, kompletnû dochované

tivní v˘bûr z obou souborÛ byl vystaven nejprve

soubor y, dnes ve vlastnictví Národního muzea

od 10. ãervence do 6. záfií 2002 v hlavní pokladní

v Praze. První z nich je „Velk˘ ser vis“ Franti‰ka

hale Wagnerovy secesní budovy Österreichische

Josefa Salm-Reifferscheida (1819–1891), objed-

Postsparkase (Rakouská po‰tovní spofiitelna)

nan˘ roku 1867 je‰tû u firmy s pÛvodním názvem Mayerhofer & Klinkosch, jehoÏ pfiedmûty jsou ze

6

318

dvou tfietin znaãeny puncem M&K, z jedné pak jiÏ

■ Poznámky

znaãkou J. C. Klinkosch, z ãehoÏ je zfiejmé, Ïe byl

20 VloÏka; alpaka, v. 7,2 cm, d. 55 cm, h. 33,3 cm; zna-

vyroben v dobû zmûny názvu spoleãnosti. Proka-

ãeno: monogram J.C.K. v obdélníku, monogram APL ve

zují to i firemní ‰títky na transportních bednách,

ãtverci; inv. ã. NO02413b.

nesoucí buì nápis „Mayerhofer & Klinkosch“

21 Dvojice dvanáctiramenn˘ch svícnÛ; stfiíbro, v. 86,5 cm,

nebo „J. C. Klinkosch vorm. Mayerhofer & Klin-

ø podstavy cca 19 cm, ø koruny ze svícnÛ cca 39 cm;

kosch“. Druh˘, tzv. Císafisk˘ ser vis, obsahující

znaãeno: rakousk˘ dvouhlav˘ orel, J. C. KLINKOSCH v ob-

celkem 465 kusÛ nádobí pro 24 osob, objednal

délníku, vídeÀsk˘ punc pro 800/1000 z let 1872–1922;

císafi Franti‰ek Josef I. (1848–1916) jako dar pro

inv. ã. NO02353 (se sochou Neptuna), NO02354 (s po-

Dona Mariu Riva Palaciu, advokáta neúspû‰nû

stavou Ïenského boÏstva). Oba svícny jsou po‰kozeny.

obhajujícího Franti‰kova bratra, mexického císa-

Na soklech ryté ãíslice 105 3/16 a 104 3/16.


8

7

Obr. 7. Firma Vinzenz Mayer’s Söhne, nástolec, VídeÀ, po 1873, stfiíbro – detail Siléna s chlapcem. Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 01519, (Foto Anna Grossová, 2012). Obr. 8. Firma Vinzenz Mayer’s Söhne, nástolec, VídeÀ, po 1873, stfiíbro, sklo, onyx, v. 81 cm, d. 108,5 cm, h. 45,5 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 01519, (Foto Anna Grossová, 2012). Obr. 9. Valentin Teirich (?), kresebná reprodukce nástolce firmy Vinzenz Mayer’s Söhne, repro z publikace ke svûtové v˘stavû ve Vídni v roce 1873.

9

miskami, z nichÏ prostfiední je doplnûn nástav-

Nationalmuseums Prag. Wien : Österreichische Postpar-

Zde byly k vidûní

cem nesoucím vysokou ‰tíhlou sklenûnou vázu,

kasse, 2002 – GROSSOVÁ, Anna. Stolní stfiíbro firmy

i dva víceramenné svícny z Císafiského servisu,

a bohatou figurální dekorací, inspirovanou m˘tem

Mayerhofer & Klinkosch: K v˘stavû vídeÀského stolního

odli‰ující se od námû‰Èsk˘ch pouze v˘bûrem

boha Dion˘sa. Po stranách stfiedového stojanu je

stfiíbra v Moravské galerii v Brnû. Prostor Zlín: v˘tvarné

jin˘ch antick˘ch boÏstev. Souãástí Velkého servi-

ztvárnûna dvojice nah˘ch bakchantek boãnû sedí-

umûní – architektura – urbanismus – film – vûda. 2002.

su Franti‰ka Josefa Salm-Reifferscheida je pak

cích na lvech, z nichÏ kaÏdá nese v jedné ruce

roã. IX. ã. 4–6. s. 49–51. ISSN 1212-1398.

i velk˘ kruhov˘ podnos, kter ˘ je variantou hag-

misku na hrozny, v druhé pak drÏí hÛl zvanou thyr-

23 Jedná se o pfiedmût, kter ˘ byl v letech 1952–1953

witzovské Ïardiniéry.

sos, jiÏ tfiímají i dva Silénové doprovázení dvojicí

pfiidán spolu s ostatními umûleck˘mi sbírkami národního

Dal‰í charakteristickou ukázkou neorenesanã-

chlapcÛ. Stfiíbrné ãásti nástolce jsou zdobeny

podniku SVIT Gottwaldov do správy KNV Gottwaldov, cha-

ního stylu tvorby vídeÀsk˘ch stfiíbrníkÛ, která se

plastick˘m neorenesanãním dekorem (girlandy,

rakterizovan˘ v seznamu „sbírka salus I. kategorie“ jako

dnes nachází v jídelnû zámku Le‰ná u Zlína,

beraní hlavy, akantové listy, festony, atd.), sklenû-

„speciální dfievûná skfiínka se stojanem z ryzího stfiíbra

a následnû od 10. fiíjna 2002 do 5. ledna 2003 v Moravské galerii v Brnû.

je nástolec

23

22

instalován˘ na dlouhém tûÏkém

24

né ãásti pak jemn˘mi arabeskov˘mi motivy.

a mísami na ovoce (zdobená umûleck˘mi figurami)“. Viz

obdélníkovém profilovaném soklu, po stranách

Moravsk˘ zemsk˘ archiv v Brnû, fond Obuvnick˘ prÛmysl

s vybíhajícími pÛlkruhov˘mi podstavami, opatfie-

– SVIT s. p. Zlín, sign. I/3, inv. ã. 24, kart. 553.

ném deskou le‰tûného ãerného onyxu. Na ní pak

■ Poznámky

24 Nástolec; stfiíbro, sklo, onyx, v. 81 cm, d. 108,5 cm,

spoãívá trojice, tvarováním i dekorem pfiekypují-

22 Viz STEHLÍKOVÁ, Dana. Wiener Tafelsilber Mayerhofer

h. 45,5 cm; znaãeno: vídeÀsk˘ punc pro stfiíbro

cích pilífiov˘ch stojanÛ s ploch˘mi sklenûn˘mi

& Klinkosch und J. C. Klinkosch aus der Sammlung des

800/1000 z 1872–1922, v˘robní znaãka V. MAYER’S


319

delní tabuli, kde jsou vrcholem celkové v˘zdoby (dekorace), ov‰em nesmí bránit hostÛm v komunikaci a rozhledu.

30

V 19. století zdobily rozmûrné stfiíbrné nástolce hodovní tabule jiÏ jen pfii v˘jimeãn˘ch, zejména reprezentaãních pfiíleÏitostech hostitele. Dnes je vnímáme pfiedev‰ím jako svûdky zaniklého Ïivotního stylu a názorné ukázky v˘tvarné a fiemeslné kvality v˘robkÛ jiÏ vût‰inou neexistujících stfiíbrnick˘ch firem. Studie vznikla v rámci v˘zkumného úkolu Národního památkového ústavu, fie‰eného v roce 2012: V˘zkum, dokumentace a prezentace movitého kulturního dûdictví, VaV 130.

■ Poznámky SÖHNE; inv. ã. LA 01519. Po‰kozeno, sklenûné podnosy krajních kandelábrÛ jsou nepÛvodní, ãásti plastik jsou olámané. 25 Architekt a spisovatel, absolvent vídeÀské akademie

10

v˘tvarn˘ch umûní, 1867 se stal kresliãem Rakouského muzea pro umûní a prÛmysl, uãil na vídeÀské umûlecko-

Obr. 10. Nástolec, Lond˘n, 1907, stfiíbro, postfiíbfiená

MfiíÏka sv˘m provedením naznaãuje spí‰e funkci,

prÛmyslové ‰kole (od 1868 jako docent a od 1871 jako

mosaz, mísa – v. 10,5 cm, d. 31,7 cm, ‰. 27 cm, podstavec

která vyhovuje více instalaci ovoce neÏli kvûtin.

profesor). Zemfiel ve vûku 32 let.

– v. 8,9 cm, d. 37,7 cm, ‰. 30,5 cm, vloÏka – d. 30 cm, ‰. 24,7 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA01531abc.

26 C. k. továrna na v˘robu zlatého a stfiíbrného zboÏí, za-

Závûr

loÏená roku 1810 zlatníkem a galanterníkem Vinzenzem

PfiestoÏe nástolec jako surtout (stfiedová deko-

Mayerem (26. 3. 1789 Gmünd – po 1856). V roce 1842

race stolu) slavnostních jídelních tabulí je my‰-

vstoupil do firmy jeho syn Josef Mayer sen. (1820 VídeÀ

lenkou francouzskou a brzy jeho uÏití nabylo obli-

– po 1900). Roku 1856 byl zaprotokolován název „Vin-

Tento „le‰ensk˘“ nástolec, jehoÏ autorem návr-

by i v ostatních ãástech Evropy, jedinou zemí,

zenz Mayer’s Söhne“. V roce 1872 vstoupili do firmy Jo-

hu byl uãitel vídeÀské UmûleckoprÛmyslové ‰koly

jejíÏ stfiíbrníci mu dali charakteristickou a neza-

sefovi synové Josef Mayer jun. (1851–1913?) a Franz

(Foto Anna Grossová, 2012).

25

zhotovil

mûnitelnou podobu, byla Anglie. Ve stfiední Evro-

Mayer sen. (1852 – 29. 12. 1920). Od roku 1921 podnik

v poslední ãtvr tinû 19. století jin˘ v˘znamn˘ ví-

architekt Valentin Teirich (1844–1876),

pû v‰ak byly jiÏ od poãátku jako nástolce vnímány

vedl Franz Mayer jun. Firma se zúãastÀovala pfiehlídek

deÀsk˘ producent stfiíbrného zboÏí, firma Vinzenz

v‰echny dekorativnû vyhlíÏející, na jídelní stÛl sta-

rakouského prÛmyslu v Rakouském muzeu umûní a prÛ-

sklenûné ãásti dodal proslul˘

vûné pfiedmûty (od podstavcÛ na karafy na olej

myslu ve Vídni i svûtov˘ch v˘stav a spolupracovala s ra-

vídeÀsk˘ v˘robce skla J. & L. Lobmayer. V˘robek

a ocet, nádobek na hofiãici a cukr, kofienek, ko‰í-

kousk˘mi návrháfii, napfiíklad Valentinem Teirichem (1844

byl zfiejmû poprvé pfiedveden na svûtové v˘stavû

kÛ na ovoce ãi polévkov˘ch terin, pfies stojany na

aÏ 1876).

ovoce a cukroviny aÏ po figurální dekorativní in-

27 LÜTZOV, Carl von (ed.). Kunst und Kunstgewerbe auf

Poslední, nejmlad‰í ukázka, z mobiliáfie zámku

stalace, pfiedstavující nejãastûji lovecké, galant-

der Wiener Weltausstellung 1873. Leipzig : E. A. See-

Le‰ná u Zlína (z majetku ‰lechtické rodiny Seiler-

ní, námofiní ãi mytologické scény). V dobû, kdy

mann, 1875, s. 120; US, Tafelaufsatz. In: FRODL, Ger-

nÛ-AspangÛ), stfiíbrn˘ nástolec vyroben˘ v Lond˘-

byly vídeÀsk˘mi stfiíbrníky zhotoveny i pfiedstavo-

bert (ed.). Geschichte der bildenden Kunst in Österreich

nû v roce 1907, názornû pfiedstavuje promûnu

vané pfiedmûty z Námû‰tû nad Oslavou a Le‰né

: 19. Jahrhundert. München [u.a.] : Prestel, 2002, kat.

anglického epergne v dekorativní stojan slouÏící

u Zlína, napsal kustod Rakouského muzea pro

ã. 331, s. 600. ISBN 3-7913-2524-8 (nástolec z majetku

pouze k instalaci ovoce a kvûtin. Dle vídeÀského

umûní a prÛmysl ve Vídni (dne‰ní MAK – Muse-

Hillwood Musea ve Washingtonu v USA).

dovozového puncu z let 1902–1922 byl zakou-

um für angewandte Kunst) Jakob Falke ve své

28 Nástolec; stfiíbro, postfiíbfiená mosaz, mísa –

pen na území Rakouska-Uherska. Na tradiãním

publikaci „Die Kunst im Hause“ následující: „Pod

v. 10,5 cm, d. 31,7 cm, ‰. 27 cm, podstavec – v. 8,9 cm,

vy‰‰ím oválném podstavci spoãívá mísa, obsahu-

názvem nebo urãením nástolce dnes nalezneme

d. 37,7 cm, ‰. 30,5 cm, vloÏka – d. 30 cm, ‰. 24,7 cm;

Mayer’s Söhne,

26

ve Vídni roku 1873.

27

28

Podstavec s mísou

na jídelních stolech mísy na kvûtiny a ovoce, vázy

znaãeno: WC v tvarovaném orámování, lev, hlava leopar-

nesou ãtyfii dekorativní noÏky komponované z pal-

a chladiãe, ka‰ny, chrámy, sochy, ramenné svíc-

da, písmeno letopoãtu m = Lond˘n 1907, vídeÀsk˘ do-

met a akantov˘ch listÛ. Hladk˘ plá‰È obou je ryt-

ny a mnoÏství vûcí, které vlastnû nejsou niãím

vozov˘ punc z 1902–1922; na spodní stranû mísy r ytá

micky ãlenûn ploch˘mi vertikálními Ïebry, ozube-

a nemají Ïádné jiné urãení, neÏ stát na stole

jména: JRMA DEGENFELD / JSTVÁN DÉNES, STEPHANIE

n˘ okraj mísy lemuje decentní plastick˘ rokokov˘

k potû‰ení oka a které by mohly stát na kaÏdém

WENCKHEIM; inv. ã. LA01531abc.

ornament (mu‰le, akant, závûs), ve v˘raznûj‰í for-

jiném místû.“

mû se opakující i pfii spodním okraji podstavce.

primárnû pfiihlédnuto k pfiíslu‰nosti (vztahu) k jí-

jící vloÏku v podobû mfiíÏky.

320

29

Pfii jejich vzniku v‰ak mûlo b˘t

29 Viz FALKE, Jakob von, cit. v pozn. 5, s. 335. 30 TamtéÏ, s. 336–338.


Skvosty hodovních tabulí 19. století. Stfiíbrné dekorativní nástolce

Recommend Documents