Skalní města Českého ráje chráněná krajinná oblast Příloha

NÁVRH ČESKÉ REPUBLIKY PRO VYHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO GEOPARKU UNESCO

Skalní města Českého ráje chráněná krajinná oblast

Příloha 2004

PŘÍLOHA

Obsah a. b. c. d. e. f. g. h.

SKALNÍ

Globální význam skalních měst Skalní města Českého ráje – geologická rozmanitost Skalní města Českého ráje – geomorfologická rozmanitost Vládní nařízení č. 508/2002 Sb. Bibliogrfie Dokumentace – fotografie Dokumentace – film Regionální zájem

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

2 5 8 11 14 17 59 60

1

GLOBÁLNÍ VÝZNAM

SKALNÍCH MĚST

a. GLOBÁLNÍ VÝZNAM SKALNÍCH MĚST

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

2

GLOBÁLNÍ VÝZNAM

SKALNÍ

MĚSTA

SKALNÍCH MĚST

ČESKÉHO

RÁJE

3

GLOBÁLNÍ VÝZNAM

SKALNÍ

MĚSTA

SKALNÍCH MĚST

ČESKÉHO

RÁJE

4

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

–

GEOLOGICKÁ ROZMANITOST

b. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOLOGICKÁ ROZMANITOST

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

5

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

–


6

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

–


7

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

–

GEOMORFOLOGICKÁ ROZMANITOST

c. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOMORFOLOGICKÁ ROZMANITOST

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

8

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

–


9

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

–


10

VLÁDNÍ

NAŘÍZENÍ Č.

508/2002 SB.

d. VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ 508

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

§1 Chráněná krajinná oblast Český ráj K zajištění ochrany přírody a krajiny Českého ráje se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj (dále jen "oblast"). Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz.

§2 Poslání oblasti Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.

§3 Vymezení oblasti (1) Oblast se nachází na území krajů Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského. (2) Územní vymezení a popis hranice je obsažen v příloze č. 1 k tomuto nařízení, grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Základní mapu, v níž je zakresleno území oblasti v měřítku 1 : 50 000, zajistí Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj (dále jen "Správa") a zašle ji Ministerstvu životního prostředí, kde bude uložena. Kopii základní mapy Správa dále uloží v ústředním seznamu ochrany přírody, na krajských úřadech a obecních úřadech, na jejichž území se oblast nachází, a na Správě. Správa ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí změnu údajů o způsobu ochrany nemovitostí na území oblasti.

§4 Zóny ochrany přírody v oblasti (1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. (2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejnižší možnou míru. SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

11

VLÁDNÍ

NAŘÍZENÍ Č.

508/2002 SB.

(3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky využívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské využívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udržení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability. (4) Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udržení a podpora využívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace. (5) Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda. (6) Dojde-li v důsledku hospodaření v lesích, zemědělství a revitalizace krajiny k zlepšení stavu přírodního prostředí, budou případné změny ploch jednotlivých zón prováděny po projednání s vlastníky a uživateli pozemků.

Bližší ochranné podmínky §5 (1) Na celém území oblasti je možné pouze se souhlasem Správy: a) vyznačovat turistické, cyklistické, jezdecké a běžecké tratě, b) provádět leteckou aplikaci hnojiv, chemických látek nebo chemických přípravků, c) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení mimo zastavěné území obcí; toto ustanovení se nevztahuje na umísťování dopravních značek a dopravních zařízení na pozemních komunikacích, d) vyznačovat místa pro parkování motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů mimo zastavěná území obcí, e) pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce mimo místa k tomu určená, f) provádět horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích, g) provádět jezdectví a cyklistiku mimo pozemní komunikace a místa k tomu určená, h) upravovat koryta vodních toků, i) povolovat hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem nebo těžit humolity. (2) Na území III. a IV. zóny lze pouze se souhlasem Správy zřizovat obory nebo zavádět intenzivní chovy zvěře a ryb.

§6 (1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody. (2) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti ze zvláštního právního předpisu, tak, aby posilovaly zastoupení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně oblasti využívaly přirozenou obnovu lesních porostů. (3) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

12

VLÁDNÍ

NAŘÍZENÍ Č.

508/2002 SB.

§7 Zrušovací ustanovení (1) Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j. 70261/1954. (2) V příloze I výnosu Ministerstva kultury ČSR č. j. 14200/88-SÚOP se část "CHKO "Český ráj", kraj Středočeský a kraj Východočeský" zrušuje.

§8 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr životního prostředí: RNDr. Ambrozek v. r.

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

13

BIBLIOGRAFIE

e. BIBLIOGRAFIE Adamovič J. (1992): Sedimentologie pískovců lužické a jizerské oblasti české křídové pánve. Úvod do problematiky. – ms. [depon in Archiv Čs. geol. úst. Praha], Praha Balatka B. (1976): Hlavatá skála. – Památky a příroda, Praha, 1, 7: 442 Balatka B. (1977): Sokolka. – Lidé a země, Praha, 26, 7: 323–325 Balatka B. (1978): Maloskalsko – kraj Jarmily Glazarové. – Lidé a země, Praha, 27, 7: 305–308 Balatka B. (1980): Povrchové tvary Příhrazské plošiny v CHKO Český ráj. – Památky a příroda, Praha, 5, 9: 554–559 Balatka B. (1981): Nekrasové závrty. – Lidé a země, Praha, 30, 1: 26–27 Balatka B. (1982): Pseudokrasové tvary v Turnovské pahorkatině. – Sympozium o pseudokrasu v ČSSR. Stalagmit, zvláštní příloha, Praha, 49–51 Balatka B. (1984): Prachovské skály. – Lidé a země, Praha, 33, 1: 13–16 Balatka B. (1986): Geomorfologie chráněné krajinné oblasti Český ráj. – rukopis, Praha Balatka B., Herink J. (1980): Český ráj. Čtvrtstoletí CHKO. – Lidé a země, Praha, 29, 9: 396–400 Balatka B., Sládek J. (1973): Skalní hřiby a pokličky v Čechách. – Ochrana přírody, Praha, 28, 8: 183–186 Balatka B., Sládek J. (1974): Poloslepé údolí v kvádrových pískovcích Žehrovské plošiny. – Československý kras, Praha, 25 (1973): 97–99 Balatka B., Sládek J. (1974): Skalní brány a okna. – Lidé a země, Praha, 23, 4: 152–154 Balatka B., Sládek J. (1975): Pseudokrasové jeskyně a výklenky v pískovcích Kozákovského hřbetu. – Československý kras, Praha, 26: 97–100 Balatka B., Sládek J. (1975): Pseudokrasové jevy ve východní části Českodubské pahorkatiny. – Ochrana přírody, Praha, 30, 7: 211–212 Balatka B., Sládek J. (1976): Jeskyně Krtola v kvádrových pískovcích u Mužského. – Československý kras, Praha, 27 (1975) Balatka B., Sládek J. (1979): Pískovcová skalní města v Čechách. – Ročenka Lidé a země 1979, Praha, 71–83 Balatka B., Sládek J. (1982): Pseudokrasová jeskyně Sklepy u Trosek. – Sympozium o pseudokrasu v ČSSR. Stalagmit, zvláštní příloha, Praha, 48–49 Balatka B., Sládek J. (1983): Jeskyně Sklepy v CHKO Český ráj. – Památky a příroda, Praha, 8, 5: 305–310 Balatka B., Sládek J. (): Závrty v nekrasových horninách České vysočiny. – Zprávy Geografického ústavu ČSAV, Brno, 6, 8: 1–9 Balatka B., Sládek J. (1971): Závrty v pískovcích Jičínské pahorkatiny. – Československý kras, Praha, 20,: 63–74 Balatka B., Sládek J. (1972): Sufozní tvary v oblasti Besedických skal. – Československý kras, Praha, 22: 105–107 Balatka B., Sládek J. (1974): Pískovcové skalní brány v Čechách. – Ochrana přírody, Praha, 29, 9: 283–285 Balatka B., Sládek J. (1975): Výklenky v křídových pískovcích České vysočiny. – Ochrana přírody, Praha, 30, 8/9: 273–276 Balatka B., Sládek J. (1977): Závrty v západní části Hruboskalské plošiny. – Československý kras, Praha, 28 (1976), 96–100 Balatka B., Sládek J. (1984): Typizace reliéfu kvádrových pískovců české křídové pánve. – Rozpravy ČSAV, řada MPV, Praha, 94, 6: 1–80 Balátová – Tuláčková E. (1967): Významná lokalita v Českém ráji (SV Čechy). – Zprávy českoslov. bot. společ., Praha, 3: 89 – 90 Breiter K. (1976): Výskyt sulfátů na kvádrových pískovcích svrchní křídy v severních Čechách. – Sborník Severočeského musea. Ser. Natur., Liberec, 8: 99–107 Brunclík O. (1954): Nekrasová jeskyně v Českém ráji. – Československý kras, Praha, 7: 61–62 Cílek V.,Kopecký J., edit. (1998): Pískovcový fenomén:Klima, život a reliéf. – Knih. České speleol. společ., Praha – Broumov, 32

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

14

BIBLIOGRAFIE

Culek M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha Čepel L., edit (1963): – Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000 Čtvrtečka R. (1999): Základní entomologický průzkum PP V dubech. – ms. [depon in SCHKO ČR] DHV CR, spol. s r. o. (2001): Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj. – ms. [depon in MěÚ Turnov], Turnov Filip J. (1947): – Dějinné počátky Českého ráje., Státní archeologický ústav, Praha, 296 str. Homola V. (1948): Rozšíření krasových zjevů v Čechách. – Československý kras, Brno, 1, 1: 12-17 Chábera S. (1957): Aeroxysty – mikroformy zvětrávání pískovců. – Lidé a země, Praha, 6, 8: 392 Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR, Praha Jeřábek F. a kol. (1999): Hodnocení krajinného rázu CHKO ČR. – ms. [depon in SCHKO ČR], Turnov Jisl L. (1946): Jeskynní sídliště lužického lidu u Rozumova. – Památky archeologické, skupina pravěká, 42: 149–152 Kolektiv autorů (1997): Průvodce přírodní rezervací Prachovské skály. – ZO ČSOP Prachovské skály, Jičín Kolektiv autorů (1996): Zonace chráněných krajinných oblastí. – Metodické listy SCHKO ČR, Praha Král V. (1975): Sufoze a její podíl na současných geologických procesech v Čechách. – Acta Universitatis Carolinae, Geogrephica, Praha, 1–2: 23–30 Kučera B., Petříček V. (1980): Tvorba reprezentační sítě v CHKO Český ráj. – Památky a příroda, Praha, 5, 9: 545–551 Kučová V., Bureš P. (1999): Principy péče o lidové stavby. – SÚPP, Praha Kukla J. (1950): Vyvěračka v České křídě. – Československý kras, Praha, 3: 293–294 Kunský J. (1950): – Kras a jeskyně, Přírodovědecké nakladatelství Praha, 200 stran Kunský J. (1957): Typy pseudokrasových tvarů v Československu. – Československý kras, Praha, 10: 108–125 Kurka A. (1999): Arachnofauna vybraných modelových lokalit PR Příhrazské skály (CHKO Český ráj). – ms. (depon in SCHKO ČR) Letošník V. (1954): Skalní města v Československé republice. – Lidé a země, Praha, 3 Lhotský O., Ginzel G. (1966): Pseudokrasová propast na Mužském u Mnichova Hradiště. – Československý kras, Praha, 17: 137–138 Mikyška R. (1968): Vegetace ČSSR A2. Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. – Academia, Praha Mlčoch S., Hošek J., Pelc F. (1998): Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. – MŽP ČR, Praha Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. – Severoč. Přírodou, Litoměřice Mrkáček Z. (1998): Příroda v Českém ráji. – RA Turnov Mrkáček Z. a kol. (2000): Ptáci Českého ráje. – ZO ČSOP Křižánky, Turnov Němec J. a kol. (2000): Příroda Mladoboleslavska. – Consult Praha Novák V. J. (1914): O formách kvádrových pískovců v Čechách. – Rozpravy České akademie, II. tř., Praha, 23, 19: 1–26 Pelc F. (2000): Program rozvoje CHKO (Analýza, cíle, opatření). – SCHKO ČR, Praha Petrbok J. (1949): Dvě nekrasové jeskyně na Turnovsku. – Československý kras, Praha, 2: 329–330 Petříček V. a kol. (1999): Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva II. Lesní společenstva. – AOPK, Praha Peukert K. (1967): Penězokazecká dílna v jeskyni Babí pec na vrchu Kozákově. – Numismatické listy, Praha, 22, 5/6: 153–157 Rubín J. (1964): Chráněné tvary v pískovcích. – Ochrana přírody, Praha, 19: 135–136 Rubín J. (1969): Skalní okna, brány a mosty. – Geologický průzkum, Praha, 11: 156–157 Rubín J. (1985): Skalní hřiby a pokličky. – Turista, Praha, 24, 11: 32–33 Rubín J., Skřivánek F. (1963): – Československé jeskyně, STN Praha, 106 stran Rybář J. (1989): Pseudokrasové závrty vybraných lokalit Hruboskalska. – práce SOČ – ms, Hradec Králové, 43 stran Řezáč B. (1950): Závrty ve spraši na Hruboskalské plošině. – Sborník Čs. společnosti zeměpisné, Praha, 55: 203–214 Samšiňák K. (1973): Zvířena Českého ráje. – Práce a studie – přír. Pardubice, 5: 109 – 128 Skoček V., Valečka J. (1983): Paleogeography of the Late Cretaceous Quadersandstein of central Europe. – Paleogeography, Paleoclimatology, Paleoecology, Amsterdam, 44: 71 – 92

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

15

BIBLIOGRAFIE

Skřivánek F., Rubín J. (1973): – Caves in Czechoslovakia, Academia Praha, 136 stran Slavík B. (1977): Floristicko – fytogeografická charakteristika Českého ráje z hlediska ochrany přírody. – Bohemia centralis, Praha, 6: 43 – 123 Slavík B. (1977): Floristicko – fytogeografická charakteristika Českého ráje, z hlediska ochrany přírody. – Bohemia centralis, Praha, 6 Soukup J. (1937): Závrtům podobné prohlubiny v oblasti Čekého ráje. – Od Ještěda k Troskám, Turnov, 16: 9–12 Stemberk J. (2004): Hodnocení stabilitních poměrů ve skalních svazích Národní přírodní památky Suché skály v CHKO Český ráj. – ms. [depon in SCHKO ČR] Studnička M., Studničková I. (1976): Xerotermní trávníky u Mnichova Hradiště. – Preslia, Praha, 48: 33 – 41 Šapovaliv P. a Valíčková R. (1999): Výsledky herpetologického průzkumu na vybraných lokalitách v CHKO Český ráj. – ms. [depon in SCHKO ČR] Škvor J. (1982): Makroreliéf a mezoreliéf Prachovských skal. – Acta Universitatis Carolinae, Geogrephica, Praha, 17, 1: 61–79 Škvor J. (1984): Preudokrasová jeskyně v Prachovských skalách. – Československý kras, Praha, 34: 122 Šolc J. (1970): Geologické pozoruhodnosti z oblasti Českého ráje. – Ochrana přírody, Praha, 25, 7: 156–157 Uličný D. (2001): Depositional systems and sequence stratigraphy of coarse-grained deltas in a shalloq-marine, strike–slip setting: the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. – Sedimentology, Amsterdam, 48: 3 Ulrichová E. (1995): Pseudokrasové závrty v oblasti CHKO Český ráj. – Diplomová práce – ms, Olomouc Ulrych J., Pivec E. (1997): Age-related contrasting alkaline volcanic seies in North Bohemia. – Chem. Erde, Jena, 57: 311–336 Vítek J. (1973): Jeskyně Bartošova pec. – Ochrana přírody, Praha, 28, 9: 3. str. obálky Vítek J. (1979): Mikroformy zvětrávání a odnosu hornin ve východních Čechách. – Práce a studie, příroda, Pardubice, 11: 9–19 Vítek J. (1979): Pseudokrasové tvary v ČSR a jejich ochrana. – Památky a příroda, Praha, 4, 5: 289–295 Vítek J. (1981): Morfogenetická typizace pseudokrasu v Československu. – Sborník Čs. geografické společnosti, Praha, 86, 1: 66–69 Vítek J. (1982): Skalní mísy v pískovcích. – Sympozium o pseudokrasu v ČSSR. Stalagmit, zvláštní příloha, Praha, 42–43 Vítek J. (1982): Typy škrapů v pískovcích české křídové pánve. – Československý kras, Praha, 32: 41–51 Vítek J. (1983): Obětní skalní mísy i v pískovcích ? – Vesmír, Praha, 62, 12: 377 Vítek J. (1985): Classification of pseudokarst forms in Czechoslovakia. – International Journal of Speleology, Roma, 13: 18 stran Vítek J. (1987): Pseudokrasové tvary v pískovcích Klokočských skal. – Československý kras, Praha, 38: 71–85 Vítek J. (1990): Chráněný přírodní výtvor Kozákov. Geologocko-geomorfologická inventarizace. – Zpráva o inventarizačním ochranářském průzkumu – ms. [depon in SCHKO ČR], 22 stran + přílohy Vítek J. (1991): Chráněný přírodní výtvor Čertova ruka v CHKO Český ráj. Geologicko-geomorfologická inventarizace. – Zpráva o inventarizačním ochranářském průzkumu – ms. (depon in SCHKO ČR), 14 stran + přílohy Vítek J. (1980): Pseudokrasové tvary v Prachovských skalách. – Československý kras, Praha, 31: 45–56 WTO (1998): Guide for Local Authorities on Developing Sustainable Tourism. – Madrid Záhalka B. (1924): Geologická mapa okolí Prachovských skal s vysvětlivkami.– Praha Ziegler V. (1977): Geologické poměry Chráněné krajinné oblasti Český ráj. – Bohemia centralis, Praha, 6:7–42

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

16

DOKUMENTACE – FOTOGRAFIE

f. DOKUMENTACE – FOTOGRAFIE HRUBOSKALSKÉ SKALNÍ MĚSTO F1 F2 F3 F4

Hruboskalské skalní město – letecký pohled Hruboskalské skalní město – celkový pohled na skalní město kolem věže „Kapelník“ Hruboskalské skalní město – pohled kolem věže „Lebka“ Hruboskalské skalní město – Rhinolophus hipposideros obývá jeskyně

SKALNÍ MĚSTO APOLENA F5 F6 F7 F8

Skalní město Apolena – letecký pohled Skalní město Apolena – pohled na skalní město, v pozadí zřícenina hradu Trosky Skalní město Apolena – Meta menardi, obyvatel jeskyní Skalní město Apolena – jeskyně „Sklepy“

PŘÍHRAZSKÉ SKÁLY F9 F10 F11 F12

Příhrazské skály – letecký pohled Příhrazské skály – „Drábské světničky“ od Hoškovic Příhrazské skály – „Železné věže“, ukázka železité inkrustace a křížového zvrstvení Příhrazské skály – „Železné věže“, mikroreliéf

ÚDOLÍ PLAKÁNEK F13 F14 F15 F16

Údolí Plakánek – letecký pohled Údolí Plakánek – část pěnovcového vodopádu Údolí Plakánek – skalní stěna s porostem Hedera helix Údolí Plakánek – Silene dioica subsp. glaberrima na skalní stěně

KOZLOV (CHLUM) F17 Kozlov (Chlum) – letecký pohled F18 Kozlov (Chlum) – skalní bloky nad „Vústrou“ F19 Kozlov (Chlum) – stopy na vrstevních plochách, ichnotaxony Piscichnus sp. a Cruziana problematica F20 Kozlov (Chlum) – odtrh skalního řícení u hradu „Kozlov“

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

17


SUCHÉ SKÁLY F21 F22 F23 F24

Suché skály – letecký pohled Suché skály – Corvus corax, mladí ptáci na skalním hnízdě Suché skály – pohled na skalní hřeben Suché skály – pohled na „Hlavní věž“, vpravo skalní věž „Samotář“

PRACHOVSKÉ SKÁLY F25 F26 F27 F28

Prachovské skály – letecký pohled Prachovské skály – skalní věže „Beránek“, „Madona s Jezulátkem“, „Krakonoš“ Prachovské skály – centrální část skalního města Prachovské skály – Bubo bubo, mladí ptáci na hnízdě

KLOKOČSKÉ A BETLÉMSKÉ SKÁLY F29 F30 F31 F32

Klokočské a Betlémské skály – letecký pohled Klokočské a Betlémské skály – čelo Klokočské kuesty Skalní stěna u „Rozumova“ – voštiny, pseudoškrapy, skalní polygony Klokočské a Betlémské skály – skalní útvar „Děravec“, skalní okno

SOKOL F33 F34 F35 F36

Sokol – letecký pohled Sokol – skalní defilé jemnozrnných vápnitých pískovců Sokol – orchidej Cypripedium calceolus Sokol – orchidej Corallorhiza trifida

KOZÁKOV F37 Kozákov – letecký pohled F38 Kozákov – hrana „Měsíčního údolí“, nasunutá kra cenomanských pískovců při Lužické poruše F39 Kozákov – hrana skalního masívu „Měsíční údolí“ F40 Kozákov – mikroreliéf skalní stěny

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

18


F1

Hruboskalské skalní město – letecký pohled

Foto: Janusz Moniatowicz

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

19

F2

Hruboskalské skalní město – celkový pohled na skalní město kolem věže „Kapelník“

DOKUMENTACE – FOTOGRAFIE Foto: Jan Mertlík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

20


F3

Hruboskalské skalní město – pohled kolem věže „Lebka“

Foto: Zdeněk Mrkáček

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

21



F4 SKALNÍ

Hruboskalské skalní město – Rhinolophus hipposideros obývá jeskyně MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

22


F5

Skalní město Apolena – letecký pohled


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

23

F6

Skalní město Apolena – pohled na skalní město, v pozadí zřícenina hradu Trosky

DOKUMENTACE – FOTOGRAFIE Foto: Zdeněk Mrkáček

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

24



F7 SKALNÍ

Skalní město Apolena – Meta menardi, obyvatel jeskyní MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

25



F8 SKALNÍ

Skalní město Apolena – jeskyně „Sklepy“ MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

26


F9

Příhrazské skály – letecký pohled

Foto: Jan Vondra

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

27


F10

Příhrazské skály – „Drábské světničky“ od Hoškovic

Foto: Jan Mertlík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

28

F11

Příhrazské skály – „Železné věže“, ukázka železité inkrustace a křížového zvrstvení


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

29



F12 SKALNÍ

Příhrazské skály – „Železné věže“, mikroreliéf MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

30


F13

Údolí Plakánek – letecký pohled


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

31

Foto: Jan Mertlík


F14 SKALNÍ

Údolí Plakánek – část pěnovcového vodopádu MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

32

Foto: Jan Mertlík


F15 SKALNÍ

Údolí Plakánek – skalní stěna s porostem Hedera helix MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

33

Foto: Lukáš Bílek


F16 SKALNÍ

Údolí Plakánek – Silene dioica subsp. glaberrima na skalní stěně MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

34


F17

Kozlov (Chlum) – letecký pohled

Foto: Jan Vondra

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

35


F18

Kozlov (Chlum) – skalní bloky nad „Vústrou“

Foto: Jan Mertlík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

36

F19

Kozlov (Chlum) – stopy na vrstevních plochách, ichnotaxony Piscichnus sp. a Cruziana problematica


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

37

Foto: Jan Mertlík


F20 SKALNÍ

Kozlov (Chlum) – odtrh skalního řícení u hradu „Kozlov“ MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

38


F21

Suché skály – letecký pohled


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

39


F22

Suché skály – Corvus corax, mladí ptáci na skalním hnízdě

Foto: Karel Broulík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

40


F23

Suché skály – pohled na skalní hřeben

Foto: Jan Mertlík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

41

Foto: Jan Mertlík


F24 SKALNÍ

Suché skály – pohled na „Hlavní věž“, vpravo skalní věž „Samotář“ MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

42

Foto: Jan Vondra


F25 SKALNÍ

Prachovské skály – letecký pohled MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

43



F26 SKALNÍ

Prachovské skály – skalní věže „Beránek“, „Madona s Jezulátkem“, „Krakonoš“ MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

44


F27

Prachovské skály – centrální část skalního města


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

45


F28

Prachovské skály – Bubo bubo, mladí ptáci na hnízdě


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

46


F29

Klokočské a Betlémské skály – letecký pohled


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

47


F30

Klokočské a Betlémské skály – čelo Klokočské kuesty

Foto: Jan Mertlík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

48

Foto: Jan Mertlík


F31 SKALNÍ

Skalní stěna u „Rozumova“ – voštiny, pseudoškrapy, skalní polygony MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

49

Foto: Jan Mertlík


F32 SKALNÍ

Klokočské a Betlémské skály – skalní útvar „Děravec“, skalní okno MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

50

Foto: Jan Mertlík


F33 SKALNÍ

Sokol – letecký pohled MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

51


F34

Sokol – skalní defilé jemnozrnných vápnitých pískovců

Foto: Jan Mertlík

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

52



F35 SKALNÍ

Sokol – orchidej Cypripedium calceolus MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

53



F36 SKALNÍ

Sokol – orchidej Corallorhiza trifida MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

54


F37

Kozákov – letecký pohled

Foto: Jan Vondra

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

55

F38

Kozákov – hrana „Měsíčního údolí“, nasunutá kra cenomanských pískovců při Lužické poruše


SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

56

Foto: Jan Mertlík


F39 SKALNÍ

Kozákov – hrana skalního masívu „Měsíční údolí“ MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

57

Foto: Jan Mertlík


F40 SKALNÍ

Kozákov – mikroreliéf skalní stěny MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

58

DOKUMENTACE – FILM

g. DOKUMENTACE – FILM SVĚT MAGICKÝCH VĚŽÍ

16 MIN

Od míst, kde Labe opouští českou kotlinu, se téměř dvě stě kilometrů na východ táhne velkým obloukem pískovcové souvrství, které místy vytváří skalní pískovcová města. K nejunikátnějším patří pískovcová skalní města Českého ráje, nejstarší chráněné krajinné oblasti v České republice. Ve skalních městech Českého ráje, která jsou dokonalým příkladem zvětrávání, najdeme téměř tisíc skalních věží, mnoho skalních jehel, okna, brány a tunely. Více než 10 skalních měst spolu s vyhaslými sopkami, hrady a zámky tvoří reliéf, který nemá obdobu nikde jinde na světě.

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

59

REGIONÁLNÍ

ZÁJEM

h. REGIONÁLNÍ ZÁJEM

SKALNÍ

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

60

REGIONÁLNÍ

SKALNÍ

ZÁJEM

MĚSTA

ČESKÉHO

RÁJE

61

Skalní města Českého ráje chráněná krajinná oblast Příloha

Recommend Documents