--- Základy bezpečnostní politiky --- Základy bezpečnostní politiky ---
Sjednocení terminologie
Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.
Sjednocení terminologie
1)
Nebezpečí
2)
Ohrožení x hrozba
3)
Riziko
Nebezpečí • Nebezpečí je pojem, kterým se označují možné zdroje nebo příčiny vzniku mimořádné události. • Nebezpečí je předmět nebo situace, které vytvářejí hrozbu ztrát (= může nastat negativní jev). • Nebezpečí (zdroj rizika) je vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku mimořádné události.
Ohrožení x hrozba Ohrožení vyjadřuje to, že došlo k aktivaci zdroje rizika a k jeho působení na okolí. Hrozba je primární, mimo nás nezávisle existující vnější subjekt, který svým působením může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu.
Hrozba je jev či událost jako bezprostřední příčina zamýšleného i nezamýšleného poškození nebo zničení konkrétní chráněné hodnoty nebo zájmu.
Riziko Riziko je funkce pravděpodobnosti vzniku mimořádné události s určitým rozsahem následků. Riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Při běžném používání se smysl pojmu posouvá mezi uvedené významy a pak se vztahuje k závažnosti následků události, která se přihodila, nebo vysoké pravděpodobnosti, že se tato událost přihodí, případně jejich kombinaci.
Mimořádná událost 1.
Druhy mimořádných událostí
2.
Rozsah mimořádné události
3.
Mimořádná situace
4.
Krizová situace
Mimořádná událost Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných - činností člověka, - přírodními vlivy a také - havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek a životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.*) Mimořádná událost je vymezena o druhem škodlivého působení, o objektem škodlivého působení, o rozsahem škodlivého působení na objekt. *) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
Mimořádná událost Závažná havárií je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost1), která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. (§ 2 zákona č. 59/2006 Sb.) 1)
Například závažný únik, požár nebo výbuch
Druhy mimořádných události
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
PŘÍRODNÍ (naturogenní)
CIVILIZAČNÍ (antropogenní)
ABIOTICKÉ (neživá příroda)
TECHNOGENNÍ
SOCIOGENNÍ BIOTICKÉ (živá příroda)
AGROGENNÍ
Mimořádná situace
Mimořádná situace je souhrn okolností, které se objeví jako důsledek nastalé mimořádné události.
Lze rovněž říci, že nastalá mimořádná událost mění běžnou situaci v území na situaci mimořádnou.
Krizová situace
MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST
BĚŽNÁ SITUACE
LIKVIDACE MU
MIMOŘÁDNÁ SITUACE
BĚŽNÁ SITUACE ČAS
Krizová situace
Krizová situace vzniká tehdy, dojde-li při zdolávání následků mimořádné události, tj. v rámci mimořádné situace, k vyhlášení některého z krizových stavů: o stav nebezpečí nebo /§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb./
o nouzový stav nebo /čl. 5 zákona č. 110/1998 Sb./
o stav ohrožení státu nebo /čl. 7 zákona č. 110/1998 Sb./
o válečný stav /čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb./
Krizová situace
MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST
VYHLÁŠEN KRIZOVÝ STAV
UKONČEN KRIZOVÝ STAV
LIKVIDACE MU
KRIZOVÁ SITUACE BĚŽNÁ SITUACE
MIMOŘÁDNÁ SITUACE
BĚŽNÁ SITUACE ČAS
Krizové situace
Krizové stavy MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NESOUVISEJÍCÍ S OBRANOU
NESOUVISEJÍCÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM
SOUVISEJÍCÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM
STAV NEBEZPEČÍ
STAV NEBEZPEČÍ
HEJTMAN
NOUZOVÝ STAV
NOUZOVÝ STAV
VLÁDA
STAV OHROŽENÍ STÁTU
SOUVISEJÍCÍ S OBRANOU
KRIZOVÝ STAV VYHLAŠUJE
STAV OHROŽENÍ STÁTU
PARLAMENT
VÁLEČNÝ STAV
PARLAMENT
Přehled typových krizových situací - I o
Dlouhodobá inverzní situace
o
Povodně
o
Jiné živelní pohromy (rozsáhlé lesní požáry, vichřice, sněhové kalamity, sesuvy půdy, zemětřesení apod.)
o
Epidemie – hromadné nákazy osob
o
Epifytie – hromadné nákazy polních kultur
o
Epizootie – hromadné nákazy zvířat
o
Radiační havárie
o
Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
Přehled typových krizových situací - II o
Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu (požáry, exploze, destrukce částí staveb)
o
Narušení hrází vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně
o
Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi
o
Narušení finančního a devizového hospodářství státu
o
Narušení dodávek ropy a ropných produktů
o
Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepla
Přehled typových krizových situací - III o
Narušení dodávek potravin
o
Narušení dodávek pitné vody
o
Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu
o
Narušení funkčnosti dopravní soustavy
o
Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb
o
Migrační vlny
o
Hromadné postižení osob mimo epidemií
o
Narušení zákonnosti
Přehled vyhlášených krizových stavů v ČR Rok
Druh KS
Četnost
Území
% z cel. počtu
Důvod
2002 Stav nebezpečí
2x
1 obec
0,0002
padající skály
2002
5x
5 krajů
35,7
povodně srpen
2002 Stav nebezpečí
5x
5 krajů
35,7
povodně srpen
2002 Stav nebezpečí
15 x
15 okresů
19,5
povodně srpen
2004 Stav nebezpečí
1x
2 obce
0,0004
tornádo
2004 Stav nebezpečí
1x
1 obec
0,0002
sesuv skal.masívu
2005 Stav nebezpečí
1x
2 obce
0,0004 porucha na vod.díle
2006 Stav nebezpečí
7x
7 krajů
50,0
jarní povodně
2006
7x
7 krajů
50,0
jarní povodně
2006 Stav nebezpečí
1x
1 obec
0,0002
sklad NL
2007
1x
část ČR
---
orkán Kyrill
Nouzový stav
Nouzový stav
Nouzový stav
Sjednocení terminologické platformy
Bezpečnost a bezpečnostní situace 1. Bezpečnost 2. Bezpečnostní situace 3.
Bezpečnostní politika
Bezpečnost Bezpečnost je základní předpoklad existence každé civilizace. (Bernhard Shaw) Není-li bezpečnosti, není svobody. (Wilhelm von Humboldt)
Bezpečnost není všechno – ale není-li bezpečnosti, je všechno nic. (Egon Bahr)
Bezpečnost Bezpečnost je stav, kdy jsou na efektivní míru omezeny hrozby pro objekt a jeho zájmy a tento objekt je k omezení stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při něm spolupracovat. Bezpečnost je stav, při kterém je pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech přijatelná. Bezpečnost je možné chápat ve dvou rovinách – v obecné rovině a konkrétní rovině.
Bezpečnost V praxi rozlišujeme: • bezpečnost a ochrana zdraví; • bezpečnost dopravy; • bezpečnost ekonomická; • bezpečnost environmentální; • bezpečnost informačních technologií; • bezpečnost internetová; • bezpečnost jaderná; • bezpečnost obyvatelstva, • bezpečnost potravin; • bezpečnost požární; • bezpečnost práce; • bezpečnost státu (vnitřní, vnější); • bezpečnost technologií; atd.
Vnitřní bezpečnost státu Vnitřní bezpečnost státu je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zevnitř a kdy je stát k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a k ní ochoten. Vnitřní bezpečnost státu je souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek a legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a jimiž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí.
Vnější bezpečnost státu Vnější bezpečnost státu je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zvnějšku a kdy je tento stát k eliminaci existujících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mít charakter migrační vlny apod. Vnější bezpečnost státu je souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy.
Bezpečnostní politika státu Bezpečnostní politika státu je činnost, jejíž základ tvoří souhrn základních státních zájmů a cílů směřujících k zabezpečení: • svrchovanosti a územní celistvosti státu, • demokratických základů státu, • činnosti demokratických institucí, • ekonomického a sociálního rozvoje státu, • ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků, životního prostředí • plnění mezinárodních bezpečnostních závazků.
bezpečnostní politika státu Bezpečnostní politiku státu tvoří: • zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu, • obranná politika, • politika v oblasti vnitřní bezpečnosti , • hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu, • politika veřejné informovanosti v oblasti bezpečnosti státu.
bezpečnostní situace Bezpečnostní situace je výslednice procesů a vztahů ve sféře nevojenské a vojenské bezpečnosti. Bezpečnostní situace je souhrnem vztahů politického, kulturně-sociálního, ekonomického, vojenského a ekologického prostředí jako celku. Bezpečnostní situace je spoluurčena vnitrostátními a mezinárodními bezpečnostními poměry.
bezpečnostní situace
Bezpečnostní situaci územního celku rozumíme souhrn v něm objektivně existujících podmínek, které mohou buď přispívat nebo bránit vzniku mimořádných události a zároveň tak určovat jejich možné rozměry a následky.
Management krizových situací
Co je krizové řízení?
§ 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., ……
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.
Co je krizové řízení? Krizové řízení je souhrn činností, které provádějí orgány krizového řízení v souvislosti s řešením krizové situace. Tyto činnosti jsou zaměřeny na: • analýzu bezpečnostních rizik, • vyhodnocení bezpečnostních rizik, • plánování, • organizování, • realizaci, • kontrolu účinností. Rozlišujeme: o období přípravy na krizové situace a o období řešení krizových situací.
Management krizových situací
MU
PŘÍPRAVA NA KRIZOVÉ SITUACE
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ
