HISTORY
Situace v českých zemích před rokem 1848 Dějepis pro 3.H Prezentace 2
Mgr. Soňa Patočková SOŠ a Gymnázium Staré Město 2011
České národní probuzení
Leopold II. (1790-1792) • osvícený panovník • jeho korunovace spjata s první průmyslovou výstavou v Praze František I. (jako císař římský II.; 1792-1835) • bojuje s Napoleonem v bitvě u Slavkova • zapojil Rakousko do protifrancouzské koalice
České národní probuzení - příčiny
• ČNO je utváření novodobého národa • na naše území pronikají myšlenky VFR • vliv měly i patenty Josefa II. (zrušení nevolnictví a toleranční patent) • germanizace našeho území • existence drobné inteligence • Josef Dobrovský: novodobá česká gramatika (Zevrubná mluvnice jazyka českého)
České národní probuzení - příčiny
• 1790: V. M. Kramerius: Česká expedice • Josef Jungmann: česko-německý slovník (Čech je ten, kdo česky mluví) • 1832: František Palacký: Dějiny národa Českého v Čechách i na Moravě • Pavel Josef Šafařík: Slovanské starožitnosti
České národní probuzení - příčiny
• 1790: V. M. Kramerius: Česká expedice • Josef Jungmann: česko-německý slovník (Čech je ten, kdo česky mluví) • 1832: František Palacký: Dějiny národa Českého v Čechách i na Moravě • Pavel Josef Šafařík: Slovanské starožitnosti
České národní probuzení - příčiny
• Divadlo • nejstarší: Bouda na Koňském trhu • konec 18. století: Nosticovo divadlo (Stavovské divadlo) • 1834: Ochotnické a Loutkové divadlo; Matěj Kopecký
Revoluční rok 1848 - 1849
Příčiny: • nespokojenost s politickým uspořádáním • vzrůst národního cítění • snaha o sjednocení (Německo, Itálie) • sociální konflikty
Revoluční rok 1848 - 1849
Itálie • povstání na Sicílii proti vládě Bourbonů • na S proti rakouské vládě • Giuseppe Garibaldi • revoluce poražena kvůli nejednotě
Revoluční rok 1848 - 1849
Francie • první revoluce v roce 1830 • vznikla červencová monarchie • v roce 1848: kritika červencové monarchie pro korupci a celní politiku • opozice pořádá veřejná shromáždění • ty jsou zakázány; král posílá vojsko • únor 1848: revoluce, svržen Ludvík Filip a vyhlášena republika
Revoluční rok 1848 - 1849 Francie • prozatímní vláda zřídila národní dílny • ale ty pak zrušila • červnová revoluce 1848: dělníci bojují proti buržoazii • 1848: nová ústava • prezidentem Ludvík Bonaparte • 1851 si nechal protiústavně prodloužit moc na 10 let a pak se prohlásil za císaře • druhé císařství (1852-1870)
Revoluční rok 1848 - 1849 Německo • cíl: sjednotit Německo a vyhlásit ústavu • do Frankfurtu nad Mohanem byl svolán německý parlament • jednali s panovníky o možném sjednocení N. • panovníci byli neochotní ke sjednocení • pruský král sněm rozehnal vojskem
Revoluční rok 1848 - 1849 Rakousko • nespokojeny ty národy, které se nepodílí na moci • Slované: 17 mil., Němci: 8 mil., Maďaři: 5 mil.) • v březnu 1848 propukla revoluce ve Vídni • císař reaguje sesazením Metternicha a slibuje novou ústavu a svobodu tisu • „Pillersdorfova ústava“ – panovníkovi neubrala pravomoci
Revoluční rok 1848 - 1849 Rakousko • od července zasedá Říšský sněm • pracuje na nové ústavě a řeší otázku zrušení roboty • v říjnu se situace vyhrotila • ve Vídni byly nepokoje a blížila se sem maďarská armáda • zasedání Říšského sněmu bylo obnoveno v Kroměříži
Revoluční rok 1848 - 1849 Rakousko • sněm nedospěl k řešení (ústava) • ale zákon o zrušení roboty (1848) • 2. 12. 1848 abdikuje Ferdinand I. Dobrotivý • nastupuje František Josef I. (1848-1916) • na jaře 1849 byl sněm rozpuštěn
Revoluční rok 1848 – 1849 v Praze • 11. března 1848 byl na shromáždění ve Svatováclavských lázních zvolen výbor • poslal petici císaři • obsah petice: občanské svobody, zrušení některých daní, zřízení národních gard a státoprávní požadavky, rovnoprávnost češtiny a němčiny • císař přislíbil zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku
Revoluční rok 1848 – 1849 v Praze • Svatováclavský výbor odpověděl novou peticí • císař poslal „kabinetní list“, ve kterém poskytl zemím Koruny české jistou autonomii • duben-květen 1848: diskuse o tom, zda volit zástupce do německého parlamentu • Palacký to odmítl • na červen svolán do Prahy „Slovanský sjezd“ • řešil se austroslavismus (nevýhodný pro Slováky a Poláky)
Revoluční rok 1848 – 1849 v Praze • sjezd byl odvolán • 12.-17. 6. 1848: povstání v Praze • generál Windischgrätz vyhlásil stanné právo a nechal Prahu bombardovat • na podzim 1848 byl rozpuštěn sněm v Kroměříži • ústava byla oktrojována a to přimělo demokraty k přípravě dalšího povstání • to bylo vyzrazeno (májové povstání – 1849)
Revoluční rok 1848 – 1849 v Praze • v čele májového povstání ruský anarchista M. A. Bakunin a J. V. Frič • http://www.youtube.com/watch?v=HFFpOqR Ays8 •
minuta 46.
Habsburská monarchie v letech 1849 - 1867 • po odhalení májového spiknutí byl v Praze vyhlášen výjimečný stav • trval až do roku 1853 • 1851: říšská rada vydává silvestrovské patenty • začíná absolutismus • ministrem vnitra Alexandr Bach • vytvořil státní aparát; jeho oporami je armáda a policie • Bach kritizován
Habsburská monarchie v letech 1849 - 1867 • Bach odvolán • 1860: vydán říjnový diplom (základní zákon říše) • 1861: oktrojovaná ústava (dvoukomorová říšská rada; výhoda pro Uhry) • 1866: Rakousko vyhlašuje válku Prusku. To si získala Itálii a Francii (ta byla neutrální) • 1866: bitva u Sadové (Hradec Králové) • řešení uherské otázky
Habsburská monarchie v letech 1849 - 1867 • 1867: dualismus (Rakousko-Uhersko), řeka Litava (Předlitavsko, Zalitavsko) • 1867: zklamání pro Čechy • politika pasivní rezistence • 1871: fundamentální články (zemské sněmy měly mít větší pravomoc) • 2 proudy: staročeši a mladočeši
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) • 1871: fundamentální články (zemské sněmy měly mít větší pravomoc) • 2 proudy: staročeši a mladočeši • staročeši: • konzervativní • Palacký • mladočeši: • Rieger • vyhraněnější politický program
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) • obě strany měly rozdílný postoj k pasivní rezistenci – rozkol mezi nimi • 1874: mladočeši se ustavili jako politická strana • hrabě Taafe: nový předseda vlády; potřebuje většinovou podporu kabinetu • proto počítá s Čechy; dává přednost kompromisům • „drobečková politika“: 80. léta 19. století
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) • výsledky drobečkové politiky: rozdělení univerzity (Karlo-Ferdinandova) nebo Stremayerova jazyková nařízení • diskuse o pravosti Rukopisů (T. G. Masaryk) • punktace: koncepce národnostního smíru (rozčlenění země na prostor český a německý) • TGM a Hilsneriáda (1899, Polná, Anežka Hrůzová)
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) • vznik nových politických stran • 1878: Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická • 1894: Křesťansko-sociální strana: Jan Šrámek • 1903: Agrární strana: Alfons Štastný, Antonín Švehla • 1897: Národně sociální strana: Václav Klofáč