SITA CZ a.s. jako řešitel ECO – Management, s.r.o. jako spoluřešitel
Průběžná zpráva o řešení projektu v 1. pololetí roku 2010
Ing. Bedřich Friedmann Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
červen 2010
RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU V PŮSOBNOSTI MŽP
Program: SP2 Udržitelné využívání zdrojů
Oblast výzkumu: SP2f Nakládání s odpady a prevence vzniku odpadů
Cíl SP2f1: Předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu.
Projekt SPII2F1/30/07: Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných nástrojů pro jeho zavedení v podmínkách České republiky.
2
Průběžná zpráva o řešení projektu SPII2F1/30/07 „Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných nástrojů pro jeho zavedení v podmínkách České republiky“ v roce 2010
Zadavatel projektu – poskytovatel dotace: Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Pověřený zástupce ministerstva:
Ing. Rut Bízková
Odborný garant ministerstva:
Ing. David Horatius
Zaměstnanec odboru politiky životního prostředí pověřený jednáním: Ing. Viktor Mareš
Řešitel projektu – příjemce dotace: SITA CZ a.s, Holzova 14, 628 00 Brno Zástupce:
Fabrice Rossignol, předseda představenstva Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, místopředseda představenstva
Odpovědný řešitel projektu:
Ing. Bedřich Friedmann
Řešitel projektu – spolupříjemce dotace: ECO-Management, s.r.o., K Západi 54, 621 00 Brno Zástupce:
prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., ředitel
Odpovědný řešitel projektu:
prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
3
1.1.1.1.1 ANOTACE Výzkum a vývoj integrovaného systému nakládání s odpady v České republice kompatibilního s EU a vytvoření návrhu nových nástrojů (informační, organizační, legislativní, technologické, dobrovolné,) pro jeho zavedení podporující předcházení vzniku odpadů a snížení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, včetně jeho ověření v rámci výzkumu a vývoje regionálního integrovaného systému nakládání s odpady v pilotním území. ”Research and development of integrated waste disposal system in the Czech Republic in compliance with European Union and development of the proposal of new tools (information, organisational, legislative, technological, voluntary,) for its implementation i the framework of the Czech Republic” for its implementation which support prevention of waste, reduction of waste production independent on economic growth including its verification in the research and development of regional integrated waste disposal system in a pilot region.”
Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 4 2
3
4
Řešení projektu v průběhu roku 2010 ................................................................................ 5 2.1
Řešené etapy............................................................................................................... 5
2.2
Personální obsazení .................................................................................................... 7
2.3
Čerpání finančních prostředků ................................................................................... 7
Publikace a prezentace projektu ......................................................................................... 8 3.1
Publikace .................................................................................................................... 8
3.2
Účasti na konferencích ............................................................................................... 8
Informační systém ISNO.................................................................................................. 10 4.1
Požadavky ................................................................................................................ 10
4.2
Tvorba databází ........................................................................................................ 11
5
Harmonogram................................................................................................................... 20
6
Doporučení pro další postup řešení .................................................................................. 21
7
Seznam příloh................................................................................................................... 22
4
2 Řešení projektu v průběhu roku 2010 Řešitelský kolektiv se scházel na pravidelných měsíčních poradách, jejichž zápisy jsou uvedeny v Příloze 1. O průběhu řešení byla zpracována Průběžná zpráva o řešení projektu v 1. pololetí roku 2010. Výstupy týkající se řešení projektu jsou publikovány formou článků (v časopisech a ve sbornících z konferencí), které jsou uvedeny dále.
2.1 Řešené etapy 2.1.1 Etapa 2 – uzavřena V průběhu roku 2009 pracoval řešitelský kolektiv na publikaci „Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni“ shrnující výsledky řešení etapy č. 2. Vzhledem k tomu, že publikace byla vydána až po závěrečném kontrolním dni v roce 2009, přikládáme jako přílohu finální text publikace. ETAPA 2. – Srovnání efektivnosti systémů nakládání s odpady • Doba trvání: od 7. do 20. měsíce Výstupem je výše zmíněná souhrnná publikace „Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni“, která byla vydána nakladatelstvím Littera v počtu 350 výtisků a má ISBN 978-80-85763-54-6. 200 výtisků bylo předáno na Ministerstvo životního prostředí (MŽP), odbor odpadů pro jeho potřeby.
2.1.2 Etapa 3 ETAPA 3. – Návrh řešení pro zlepšení situace v OH •
Doba trvání: od 13. do 26. měsíce
Výstupem z této etapy je Metodika pro návrh integrovaných systémů nakládání s odpady. Metodika byla předána MŽP v roce 2009 k jejímu posouzení a na základě posudků recenzentů byla přepracována a předána na MŽP k novému posouzení v březnu 2010. Výsledky posouzení a případné připomínky nebo požadavky budou zahrnuty do závěrečné zprávy za rok 2010. Návrhy na promítnutí některých nástrojů do právních předpisů a využití výsledků v koncepčních dokumentech MŽP jsou průběžně diskutovány a jsou uvedeny v Přílohách č. 6 a č. 7. Pro tyto návrhy byly dále identifikovány následující oblasti: -
BRO – povinnost pro obce a finanční pobídky (nastavení ekonomiky separovaného sběru BRO),
-
stabilizace separovaného sběru obalových složek,
-
podpora výstavby SD pro obce,
-
problematika zpětného odběru pneumatik (není kolektivní systém, obce nemají jednoho partnera, náklady na zneškodnění tak paradoxně nesou obce).
5
2.1.3 Etapa 4 V průběhu roku pokračovaly práce na čtvrté etapě výzkumného úkolu: ETAPA 4. – Návrh integrovaného systému OH v konkrétní lokalitě •
Doba trvání: od 13. do 32. měsíce
V závěrečné zprávě za rok 2009 byl prezentován návrh integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) v pilotním území Šumpersko. V rámci etapy 5 je popsán současný stav realizace integrovaného systému. V prvním pololetí byl zpracován návrh Metodiky výpočtu indikátorů integrovaného systému nakládání s odpady. Návrh je uveden v příloze č. 3. Dále byl v prvním pololetí zpracován návrh software pro podporu rozhodování při návrhu regionálních integrovaných systémů, který je zaměřen do pilotního území Šumpersko. Stručný popis informačního systému ISNO je uveden v kapitole 4. zprávy. Tento informační systém bude dopracován v druhém pololetí roku 2010 V rámci této etapy pokračovalo sledování a vyhodnocování výsledků svozu komunálního BRO (BRKO) z domácností ve dvou pilotních lokalitách – města Šumperk a Tišnov. Tak se prodlouží časové řady sbíraných dat z těchto projektů. Z dosavadního průzkumu vyplývají následující základní zkušenosti a výstupy pro uživatele a provozovatele ISNO: •
Sledované systémy svozu BRKO se vyznačují relativně vysokou výtěžností (85 - 135 kg/obyvatele/rok) a vysokým obsahem žádoucí složky (v průměru min. 97 %).
•
Výrazně převažující podíl BRKO ze svozu byl tvořen odpadem z údržby zahrad, návozy odrážely sezónní práce.
•
Navážený BRKO obsahuje zřetelný podíl nerozložitelných a nežádoucích příměsí.
•
Navážka BRKO může obsahovat nebezpečný odpad, a může obsahovat i materiál, který je rizikem pro technologii.
•
BRO ze separovaného sběru komunálního odpadu je obtížně zpracovatelný. Odpad nelze zpracovat na uspokojivý výstup v kompostárnách s jednoduchou výbavou (např. pouze nakladač), kterou nelze zajistit žádoucí homogenizaci a vytřídění nerozložené a nerozložitelné složky.
•
Z hlediska fyzikálně chemických parametrů nepředstavuje surovina riziko pro kvalitu kompostu.
Výsledky a závěry jsou shrnuty v dokumentu Výsledky sběru BRO z domácností na pilotních lokalitách přehled a srovnání ke konci roku 2009, který je připojen jako příloha č 4.
2.1.4 Etapa 5 V průběhu roku 2010pokračovaly práce na páté etapě výzkumného úkolu: ETAPA 5. – Realizace integrovaného systému OH v konkrétní lokalitě •
Doba trvání: od 18. do 44. měsíce
6
Probíhá postupná realizace ISNO v pilotním území, jehož cílem je doplnit jednotlivé prvky moderního OH. Výsledky z předchozích etap byly použity pro návrh centrálního sběrného dvora (CSD) v lokalitě Rapotín, jehož výstavba se připravuje. CSD bude zahrnovat třídírnu a lisovnu odpadu s obsahem obalů, dostatečně technologicky vybavenou kompostárnu a skladové kapacity pro odpadové proudy nebezpečného a ostatního odpadu, které jsou určeny pro zpracování mimo region. Další 3 obce v pilotním území mají zájem o nové sběrné dvory. Na CSD probíhá výběr administrátora výběrového řízení, zahájení výstavby předpokládáno na jaře 2011. V současné době probíhá územní řízení na sběrný dvůr Staré Město a je podaná žádost na o dotaci z OPŽP. Sběrné dvory ve Velkých Losinách a Rudě nad Moravou jsou ve fázi zpracování projektové dokumentace. Sledované výstupy ze separovaného sběru BRO v regionu Tišnovsko jsou využity při návrhu separovaného sběru na území města Šumperk. SITA se snaží rozšířit separovaný sběr BRKO i mimo město Šumperk. V roce 2010 byl zahájen sběr BRO na úrovni domácností v části obce Bludov. Výsledky sběru se zaměřením na dopad na produkci SKO bude vyhodnocen v závěrečné zprávě za rok 2010. Současný stav realizace integrovaného systému je popsán v dokumentu Průběh pilotního projektu a stav OH obcí a výbavy regionu, který je připojen jako příloha č 5.
2.2 Personální obsazení Ing. Bedřich Friedmann (SITA CZ a.s.) – vedoucí řešitelského kolektivu Členové řešitelského kolektivu: • Dipl. Ing. Zdeněk Horsák (SITA CZ a.s.) • Ing. Bedřich Friedmann (SITA CZ a.s.) • Mgr. Tomáš Chudárek (SITA CZ a.s.) • Pavel Jiráček (SITA CZ a.s.) • Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. (ECO-Management, s.r.o.) • Ing. František Piliar (ECO-Management, s.r.o.) • Bc. Jiří Kalina (ECO-Management, s.r.o.) • Lenka Chvátalová (ECO-Management, s.r.o.) • Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D. (ECO-Management, s.r.o.)
2.3 Čerpání finančních prostředků Čerpání finančních prostředků probíhalo podle plánu projektu, podrobné členění bude předáno na kontrolním dni.
7
3 Publikace a prezentace projektu 3.1 Publikace Výsledky týkající se řešení projektu byly v prvním pololetí roku 2010 publikovány v následujících recenzovaných publikacích: [1]
Hřebíček, J., Kalina, J., Piliar, F., Kotovicová, J. Nakládání s bioodpady v obcích. In 5. ročník symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství ODPADOVÉ FÓRUM 2010. Praha: CEMC, 2010. s. 10-14, ISBN 978-80-85990-12-6.
[2]
Hřebíček, J., Kalina, J., Tomek, J. Projektování nakládání s bioodpady v obcích. Brno: nakladatelství Littera, 2010. 101 s. ISBN 978-80-85763-56-0.
[3]
Hřebíček, J., Kalina, J., Piliar, F., Chudárek, T. Realizace integrovaného systému nakládání s odpady v regionu Šumpersko. In 5. ročník symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství ODPADOVÉ FÓRUM 2010. Praha: CEMC, 2010. s. 98-104, ISBN 978-80-85990-12-6.
[4]
Hřebíček, J., Kalina, J., Piliar, F. Role stavebního odpadu v integrovaném systému nakládání s odpady. In Sborník přednášek RECYCLING 2010. první. Brno: VUT v Brně, 2010. s. 123-130, ISBN 978-80-214-4061-6.
[5]
Hřebíček, J., Piliar, F., Kalina, J. Úloha stavebního odpadu v integrovaném systému nakládání s odpady. In Sborník medzinárodnej konferencie Znovupoužitie materiálov na stavebné účely. prvé. Košice: Dom techniky, 2010. s. 81-86, ISBN 978-80-232-0306-6.
[6]
Hřebíček, J., Piliar, F., Kalina, J. Zavádění integrovaného systému nakládání se stavebním odpadem v ČR. In Sborník medzinárodnej konferencie TOP 2010. Technika ochrany prostredia. Bratislava : STU Bratislava, 2010. s. 553-558, 6 s. ISBN 978-80-970438-0-3.
[7]
Chudárek. Biodegradable waste treatment – experience of BDW collection on the household level. . In Sborník 14th Conference on Environment and Mineral Processing. první. Ostrava: VŠB Ostrava, 2010.
[8]
Friedmann B., Horsák Z., Hřebíček, J., Chudárek T., Kalina, J., Piliar, F. Regional integrated waste management system. Waste management, International Journal of Integrated Waste Management, Science and Technology. Elsevier Ltd. Dosud nezveřejněno, probíhá recenzní řízení.
3.2 Účasti na konferencích V prvním pololetí roku 2010 byly prezentovány řešiteli výsledky projektu na následujících konferencích: •
Hřebíček, Piliar, Kalina proběhla vlastní prezentace (viz předchozí kapitola), 11. 3. 2010, Recycling 2010, Brno, pořadatel: VUT Brno FSI a Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů. Příspěvek: Úloha stavebního odpadu v integrovaném systému nakládání s odpady.
•
Piliar, Kalina, proběhla vlastní prezentace (viz předchozí kapitola), 19. – 21. 4. 2010, 5. ročník symposia „Odpadové fórum 2010“. Výsledky výzkumu a vývoje pro 8
odpadové hospodářství“, Kouty nad Desnou, hotel Dlouhé stráně, pořadatel časopis Odpadové fórum. Příspěvky „Realizace integrovaného systému nakládání s odpady v regionu Šumpersko“ a „Nakládání s bioodpady v obcích“. •
Piliar, proběhla vlastní prezentace (viz předchozí kapitola), 19. – 21. 5. 2010, mezinárodní konference „Znovupoužitie materiálov na stavebné účely“. Nový Smokovec, Slovensko, hotel Atrium. Příspěvek: „Úloha stavebního odpadu v integrovaném systému nakládání s odpady v ČR“.
•
Chudárek, proběhla vlastní prezentace (viz předchozí kapitola), 19. – 21. 5. 2010, mezinárodní konference „14th Conference on Environment and Mineral Processing“. VŠB, Ostrava. Příspěvek: „Biodegradable waste treatment – experience of BDW collection on the household level“.
•
Hřebíček, proběhla vlastní prezentace (viz předchozí kapitola), 15. – 17. 6. 2010, 16. ročník mezinárodní konference „Technika ochrany prostredia 2010“. Častá Papiernička, Slovensko. Příspěvek: „Zavádění integrovaného systému nakládání se stavebním odpadem v ČR“.
9
4 Informační systém ISNO V rámci řešení projektu byl vytvořen informační systém (IS) integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) využívajícího geografické informační systém (GIS) s možností prostorové prezentace dat na mapě. Informační systém ISNO je primárně určen k prezentaci popřípadě analýze dat získaných z veřejně přístupných informačních zdrojů na Internetu. Těmito zdroji jsou informace poskytované na stránkách veřejných institucí, jmenovitě informační systém odpadového hospodářství (ISOH), plán odpadového hospodářství kraje, ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dále bylo stanoveno, aby se data dala sledovat až na úroveň jednotlivých obcí. Pro ověření byl vybrán region spadající pod obec s rozšířenou působností (ORP) Šumperk.
4.1 Požadavky V této části je zmíněna vhodná technologie s důrazem kladeným na snadnou úpravu, rozšířitelnost a použití nekomerčních řešení.
4.1.1 Přenositelnost mezi platformami Pro možnost přenositelnosti by integrovaný systém nakládání s odpady měl být nezávislý na použitém operačním systému. Na straně klienta je tato přenositelnost zajištěna technologií klient-server, která zajišťuje přístup z libovolného webového prohlížeče. Tento prohlížeč může běžet na libovolném operačním systému. Na straně klienta je vyžadován povolený java script z důvodů prezentace dat na mapě a tvorby grafů. Jelikož tento požadavek je dnes již považován za standard, dá se předpokládat snadné splnění tohoto bodu. Na straně serveru by přenositelnost měla být zajištěna použitými technologiemi. Tyto technologie by měly podporovat nejběžnější architektury z hlediska hardwaru (např. x86) a také nejběžnější operační systémy (Microsoft Windows, Linux).
4.1.2 Licence Důležitým aspektem tvorby informačního systému ISNO je cena. Proto je v návrhu kladen důraz na to, aby v něm byly použity informační a komunikační technologie (ICT) a aplikace, které jsou dostupné na Internetu bezplatně (open source nebo free source). Tento fakt by měl zajistit nízkou cenu kompletního řešení, které je použitelné k prezentaci dat provozovatele ISNO.
4.1.3 Rozšířitelnost Systém by měl umožňovat snadné přidávání nových funkcí spadajících do ISNO, které není možné v současné době, kvůli nedostupnosti některých dat, popřípadě nedostatku dat, možné implementovat. Tato rozšířitelnost by měla být realizována metodou Model-View-Controller, která zajišťuje oddělení aplikační logiky, dat z databáze a prezentační vrstvy.
10
4.2 Tvorba databází
Obrázek 1.1: Datový model Protože informační systém ISNO má sloužit především k podpoře rozhodování na regionální úrovni musí využívat data, která musí být někde získána a následně uložena. Pro uložení dat je použit databázoví server MySQL, který je k dispozici jako open source software s bezplatnou GPL licencí. Výhodou tohoto serveru je přenositelnost mezi platformami operačních systémů (Microsoft Windows,v Linux a další). Datový model ISNO obsahuje následující databáze (tabulky): • obec tvoří katalog obcí patřících pod ORP Šumperk. Tato tabulka má atributy obec_kod, okres_kod, nazev, pou_kod, geo_x, geo_y, pocet_obyvatel, pocet_firem. • katalog_odpadu tvoří katalog odpadů a jejich kódů definovaných podle zákona. Atributy jsou odpad_kod, nazev, kategorie. • zarizeni tvoří tabulka zařízení, která mají podle plánu odpadového hospodářství nakládat s odpady na území ORP Šumperk. Tato tabulka má atributy zarizeni_kod, oos, ic, ulice, psc, obec, provozovna, pulice, ppsc, pobec, op, geo_x, geo_y. • povolene_odpady tvoří tabulka se záznamy,jaké odpady mají konkrétní zařízení povolené zpracovávat. Atributy jsou zarizení_kod, odpad_kod. • odpad_obce tvoří seznam odpadů vyprodukovaných obcemi určující konkrétní odpad, konkrétní obec a konkrétní zařízení kam byl odpad předán a také množství tohoto odpadu. Atributy t jsou obec_kod, odpad_kod, zarizeni_kod, mnozstvi, rok. Po návrhu databáze a definici jejich tabulek je potřeba je naplnit daty. Ideální formou se jevilo vkládání pomocí výstupu ze veřejně přístupných databází ISOH ve formátu XML. Bohužel od příslušných institucí (CENIA, ORP, KÚ) požadovaná data buď získat nelze a nebo budou předána v papírové formě.
11
Výjimkou je územně identifikační registr adresních míst v ČR, který je možné získat v elektronické podobě a jehož data jsou použita v tabulce obec. U ostatních tabulek je tato problematika řešena pomocí parserů, které čtou data z webových portálů kraje a vkládají je do databáze IS ISNO. U tabulky odpad_bylo nutné použít ruční naplnění této tabulky daty získanými podle zákona na informace od jednotlivých obcí. Důvod této skutečnosti byly data z ISOH, která se ukázala jako nepoužitelná. Tato data jsou agregována pouze do úrovně krajů a nelze je tedy roztřídit na jednotlivé obce.
4.2.1 Parsování dat Parsery mají za úkol naplnit databáze daty dostupnými na portálu olomouckého kraje. V rámci práce vznikly parsery: • parser_katalog_odpadu.pl • parser_zarizeni.pl • parser_povolene odpady_provozovny.pl • parsery na získání geografických souřadnic
4.2.2 Geografické souřadnice Geokódování je proces, který konkrétní adrese přiřadí příslušné geografické souřadnice. Tyto souřadnice určují zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku. V případě ISNO je nutné zjistit souřadnice obcí a zařízení. Pro toto kódování byl použit Google maps API Web services1 umožňující získání souřadnic pomocí HTTP protokolu. Data jsou předávána metodou GET. Jeden z dotazů může vypadat takto: http://maps.google.com/maps/geo?q=%27Czech%20Republic,%20Sumperk%27&output= xml&key=ABQIAAAAfqfmrpiQwV07u7NzNbpdbxQbMzop2O5Xm8peBwszKHJIeXXF2R SA-4CsNGEMFzyWT_WWh2n5srBuyA Výstup vrácený geokódovací službou je v XML formátu a obsahuje souřadnice patřící adrese zadané v dotazu.
’Czech Republic, Sumperk’ <Status> 200 <request>geocode
1
http://code.google.com/intl/cs/apis/maps/
12
Šumperk, česká republika CZ česká republika Olomoucký <SubAdministrativeArea> <SubAdministrativeAreaName>Šumperk <ExtendedData>
south="49.9367721"
east="17.0340832"
16.9700535,49.9654901,0 Tento výstup je dále zpracováván pomoci modulu pro jazyk perl XML::Simple a jako výstup jsou koordináty geo_x a geo_y. my $data= $xml->XMLin("/tmp/geocode$c.xml", forcearray => [ ’Placemark’ ]) or die(); my $geocode= ($data->{Response}->{Placemark}->{p1}->{Point}->{coordinates}); print "$geocode"; if ($geocode =~ /^(.*?),(.*?),(.*?)$/) { my $geo_x = $2; my $geo_y = $1; print "$geo_x $geo_y\n"; 13
4.2.3 MVC model
Obrázek 1.2: Model-View-Controller architektura Pro vlastní prezentaci dat byl zvolen Model-View-Controller model2. Tento model umožňuje oddělit uživatelské rozhraní, aplikační logiku a datový model aplikace do tří nezávislých komponent, tak že modifikace některé z nich má minimální vliv na ostatní. Tento model umožňuje snadnější modifikace kódu a jasně definuje řídící strukturu. Uživatel provede akci, která je ke zpracování předána řadiči (controller), který se dále rozhodne je li nutné zpracovat data v modelu (databáze).
4.2.4 Nette framework Nette Framework3 je výkonný softwarový rámec pro pohodlné a rychlé vytváření kvalitních a moderních webových aplikací v jazyku PHP 5. Eliminuje bezpečnostní rizika, podporuje aplikační software AJAX, DRY, KISS, MVC a znovupoužitelnost kódu. Výhodou Nette Framework jsou zabudované ladící nástroje, výkon a také velmi aktivní komunita. Platforma Nette Framework je open source software, což znamená že je volně šířitelná a to pod licencemi Nette licence a GPL licence. Jak již název napovídá, jedná se o nástavbu jazyka PHP a při psaní zdrojového kódu IS ISNO je tento jazyk používán. Nette Framework používá model-view-controller architekturu, což umožňuje měnit jednotlivé části s tím, že tato změna má minimální nebo žádný vliv na ostatní části. Pro přístup k databázi je použita Database Abstraction Library for PHP 54. Nette Framework je stejně jako databázový server přenositelný mezi distribucemi operačních systémů.
2
http://zdrojak.root.cz/clanky/uvod-do-architektury-mvc/
3
http://zdrojak.root.cz/serialy/zaciname-s-nette-framework/
4
http://dibiphp.com/cs/
14
4.2.5 Google Maps API
Obrázek 1.3: Zobrazení obcí pomocí Google Maps API
Software Google Maps API již bylo zmíněn v souvislosti se získáváním geografických souřadnic obcí a zařízení na zpracování odpadu. V IS ISNO je tato služba používána pro prezentaci takto získaných bodů na mapě. Toto API je součástí Google Maps API Family. Používání map od společnosti google bylo dlouho spojeno s nutností si u společnosti google zaregistrovat API klíč. Podle dokumentace by dnes již mělo být možné Google Maps používat bez tohoto klíče. Pro toto API existují tři verze. Poslední verze tohoto API má číslo tři a společnost Google doporučuje všem přejít právě na tuto verzi. Toto rozhraní rovněž poskytuje r ůzné druhy map. Můžeme jednoduše přepnout na mapu cest, mapu satelitní, mapu terénu a nebo také mapu hybridní, což je vlastně kombinace mapy satelitní a mapy cest.
4.2.6 Javascript Celé Google Maps API používá pro prezentaci dat a dynamické načítání dat javascript. Protože tento scriptovací jazyk je určen pro běh na straně klienta, konkrétně v prohlížeči webových stránek klienta, je nutné mít javascript povolen v tomto prohlížeči pro správný běh aplikace.
4.2.7 XML Existuje více možných přístup ů jak data určená k prezentaci předávat javasciptu. Je možné zvolit postup, že jsou přímo zakomponovaná do stránky a nebo přístup pomocí webových služeb, kdy jsou data generována jinou aplikací, jiným programem ve formátu XML. Tyto data si javascript načte a dále zpracovává. Výhodou tohoto řešení je fakt, že prezentační vrstva negeneruje samotná data, ale stará se pouze o předání prezentace.
15
Data předávaná pomocí XML mají následující strukturu: <markers> <marker nazev="Branná" lat="50.1520203" lng="17.0106335" obyv="292" ... /> <marker nazev="Hanuušovice" lat="50.0787299" lng="16.9349942" ... /> V návrhu ISNO jsou tyto data generována pomocí šablony v Nette. Zadání adresy s daty a následné parsování těchto dat je zadáno následovně: GDownloadUrl( "http://localhost/ISNO/document_root/?action=obec", function(data) { var xml = GXml.parse(data); var markers = xml.documentElement.getElementsByTagName("marker"); for (var i = 0; i < markers.length; i++) { var lat= parseFloat(markers[i].getAttribute("lat")); var lng= parseFloat(markers[i].getAttribute("lng")); .
4.2.8 Google Visualization API Protože systém zabývající se nakládáním pracuje s daty, která mají vztah k obcím, je možné tato data zobrazovat a porovnávat pomocí grafu. Tyto grafy jsou realizovány pomoci Google Visualization API. Toto rozhraní je javascriptovou knihovnou, která běží na straně klienta a která provádí vlastní vizualizaci dat. API nabízí rozsáhlou množinu grafů, pomocí kterých je možné data prezentovat.
16
Obrázek 1.4: Graf vytvořený pomocí Google Vizualization API
4.2.9 Indikátory Výpočet indikátorů plánu odpadového hospodářství je dán metodikou MŽP. U regionálního ISNO se předpokládá, že nebude možné vyjádřit všechny indikátory. Tento předpoklad je dán také tím, že některé indikátory nejsme schopni vyjádřit na úrovni krajů a tím pádem ani na úrovni menších celků. Vzhledem k získaným datum a nemožnosti získat data o odpadech obcí z informačního systému nakládání s odpady je v rámci implementace realizována malá množina indikátorů. Tyto indikátory zůstaly po vyřazení indikátor ů na které nejsou dostupné potřebná data. Vypočítávány jsou následující indikátory: • I.1 Celková produkce odpadů, bez druhů odpadu 20 03 04 pro nebezpečné odpady
17
Obrázek 1.5: Vizualizace množství odpadu na obyvatele za jednotlivé obce • I.1 Celková produkce odpadů, bez druhů odpadu 200304 pro ostatní odpady • I.4 Produkce na obyvatele pro všechny odpady • I.4 Produkce na obyvatele pro nebezpečné odpady • I.4 Produkce na obyvatele pro ostatní odpady • I.27 Celková produkce odpadů s obsahem PBC • I.28 Celková produkce odpadních olej ů • I.29 Celková produkce odpadních baterií a akumulátor ů • I.32 Celková produkce odpadů azbestu • I.23 Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů • I.21 Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obal ů Jednotlivé dotazy jsou většinou realizovány na úrovni databáze, která vrací výsledek dotazu. Příklad dotazu do databáze na I.1 pro všechny odpady je v Nette: public function countI1VO($id) { return $this->connection->query( ’SELECT ROUND(COALESCE(SUM(mnozstvi),0)/1000,3) as indikátor FROM ‘odpad_obce‘ WHERE obec_kod=%i and odpad_kod!=200304’,$id); }
18
Tento přístup by mohl vést ke zpomalení databáze z důvodu výpočtů. V takovém případě by se výpočet indikátorů přesunul do části aplikační části systému.
Obrázek 1.6: Indikátory v ISNO
19
5 Harmonogram rok kalendářní měsíc měsíc projektu
Přehled současného stavu OH (rešerše)
Srovnání efektivnosti systémů nakládání s odpady
Návrh řešení pro zlepšení situace v OH
2007 11 12 1 1 2 3
2 4
3 5
4 6
5 7
2008 2009 2010 2011 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
Etapa 1 K
K
Z
Z
Etapa 2
Legenda:
K
K
K
Kontrolní den
Z
Z
Z
Zpráva o řešení etapy, roční zprávy
Etapa 3 K Z
Etapa 4
Návrh integrovaného systému OH v konkrétní lokalitě
K Z
Etapa 5
Realizace integrovaného systému OH v konkrétní lokalitě
K
K
Z
Z
Etapa 6
Ověření integrovaného systému OH v konkrétní lokalitě
K Z
20
6 Doporučení pro další postup řešení Z hlediska prezentace projektu považují autoři za vhodné pokračovat v nastoleném trendu, zejména se jedná o přípravu publikace do periodika, které má impakt. Po případných připomínkách MŽP bude dokončena Metodika pro návrh integrovaných systémů nakládání s odpady včetně jejího podpůrného softwarového nástroje. Dále budou rozpracovány identifikované problémové oblasti ISNO návrhu změny právních předpisů a koncepčních dokumentů. Budou pokračovat práce na 5. etapě výzkumného úkolu – realizace integrovaného systému v konkrétní lokalitě. Začnou práce na 6. etapě výzkumného úkolu, cílem bude vyhodnocovat úspěšnost a efektivitu zavedeného integrovaného systému pomocí soustavy indikátorů.
21
7 Seznam příloh Příloha č.1:
Zápisy
•
6. 4. 2010
Porada řešitelského kolektivu
•
11. 5. 2010
Porada řešitelského kolektivu
•
4. 6. 2010
Porada řešitelského kolektivu
Příloha č.2:
Finální verze publikace ISNO (pouze na CD)
Příloha č.3:
Metodiky výpočtu indikátorů integrovaného systému nakládání s odpady
Příloha č.4:
Výsledky sběru BRO z domácností na pilotních lokalitách regionu přehled a srovnání ke konci roku 2009
Příloha č.5:
Průběh pilotního projektu stav OH obcí a výbavy regionu
Příloha č.6:
Připomínky k Rozšířeným tezím odpadového hospodářství ČR
Příloha č.7:
Připomínky k Sdělení odboru odpadů k zařazování inkontinentních pomůcek
22
