sice ráno nikam e p~chat, ale t o je ta ~y jediná a doet!o~~ni výhoda. ne je v ětň1nou byt jak~tak~ ukliaen a upravená maminka s na~apaným

Ty druhé ,

sice ráno nikam K.dy~ mul

odejde do pr áce, nastád

větň1nou

byt a

čist fm ~i~inke~

se~ en ou

v ěak

,jtr:;

uz

~oí

být doroa, aby se stihl

večer

~idu

nemocn~

l'la:.inlcy ,

či

1te.mar'1dk;y je~na

•heltnout• nodle heelas b ěhem

cesty

dí t ~ v

maainka na orvoí ku

č i ron.~n

na

nebo

zí d ~~ ,

Po jeden4ctá

někde

§ e etioedělí ,

věechny

aby

hlavn~ .

ne~ ­

v lu!tě". Od?oledne

porad-

kteró je nutné trochu za jednu . 1 kdyl si

schrupne , dosedne

5tastn~

která ae namane a r ozevte detektiv-

t:! ruhé stránce , kt er \ ;je b~sea !loru veln.1 t'Outavá ,

třicÁté

nebo! ji ete už ttetí

či at fi ibo vs ~chu .

n4v ~těvou čist írny, dě~aké

ca vlechny ,

něk­

si zdravotní pauzu a

KOčárku a~o~ ojeně

kodrcavé•

lavič ku

v

na~apaným

vyalecbnut a politován a

s t r!ovat , !e • turt lit aj{

se j de zaoe na procházku propo j enou s ny ,

desáté dopoled.

praní , lehleoí a

ob~d .

nicmán;t

se vydají na nákup . Kdy!

uděla3í

a nadýchají krapet

výhoda.

uvolněnějl:ii ,

ukliaen a upravená maminka s

manlel , až bude tel efonovat , byl v sel si pak

!o~~ni

dětá tka . l

nesmyslně vratk~ kočárke~

nasvač!

se

sice kapánek:

kolem pusinky a prdelkl jak~tak~

Jeslí nevzali, neiWSÍ

jediná a doet

ta ~y

polovinu plánovaných surovin ,

de v parčíku

či

•lo BÁOlKy

ale t o je

e p~chat,

ne p řetriitý kolotoč

ne je

d:í tě

kte-rýre zatím

~ an.

Přibli ~ n ~

ve et e jnou dobu , kdy doras! k do-

movu c.atky s j eselslci J,i d ěttr i , ooda H s e to i t l!z. •neca-:.ěet!laD,ÝII" • t é to chvíle maj! j e j ich Jedno>J za

čas

ve č ery ot1bl l1. n ě

1 01

stejnou nápl li•

si ve:r.nou sagf'et t ané ženy v 'lt'á ci nihradní volno

a t y bez !181llhtn8n! •saplljči " d:it.'l t cllýni nebo 111at ce . !Ia tuto nátečn:í

udi loat se pti pr nvu j í :18J1~ elovy

netaktní

u~

od

čee~n í

a

je natol':í un natAO: Icy .

J,:'0 3oi~ lcy

likr1t probudí , nebot ul ae man~ela

pf ~de~léto ve čera. U ~ j í

od~osu dětátka

,., ... a ~ svého

'-'~'~'4

stráví

hfí §n~

Dne

s i vlasy a

~ he rn

noci se

oočkat . ~! no ,

přes něko-

po odchodu

sobeckou pOlhodinku pf1

líč ení,

a obléki ní . i posdní sa otátekq snídani si pustí oblíbenou deeka,

na kter ou jindy nemaj.í Oas a

paK

se

konečně ,

11

labelkou a sítl:inou tailtou

243

přes

rameno, vyda3í do centra, aby sehnaly pár nesbytných

r6 • okruhu je j ich

vyatoapí

bydliět ě

roseohYěle

ne j sou k

a tram•aje a

drobn~stek ,

~in í .

po~u krá čí

po ulicich. J sou

aebe ji et~ A krás~ . Mají t~á f i vlasy upra•eny podl~ poslední

a jejich

rosmarně

AirokJ

sukně

m6dy

hluboko pfekrýYa j í kolena. Kriticky s i

prohlíhjí r egály vyetueného sboží Y obchodních dom.e ch a e Týrazea besdechého

~těetí

a1 sajdou na

se f a dí do troot y na

chlebíčky

sahrani ční pudfen~ .

do bufetu a kdyl je posorujeA . jak

V

poledne

poklidn~

upíjeji se sklenky ledo• 'ho džusu. s ~vidífi jim b esděky jejich alá dí a bess taroetooet . Zachytí- l i

t~ j

pohl ed.

nenucen ě o to čí

hlavu jinam.

!'feba k srcadlu nad pulte11• aby se anow ujis tily . !e jsou obdiYo'fány pr á•em. Co! jsou .

244

kte-

ZAB!JACKA Od poloviny ledna jsme

babička ~ dědou

Donls , ve kt erém by nás ·u. Když oběti ,

kone~ ně př 1f~l ,

nastaly radostné

netrpělivě očekávali

př esn ým

s

přípravy

předběžný

Z Prahy jsme

plán na

vyjí~děli

Sotva jsme se vymotali z

příbuzenstvo

mít pocit ,

bratrance . ~amioka ,

~e

na výpadovku ,

Jihlavy jsme

rozpa~

troufneme i na složité

pěli česky

začaly zp ěvy .

uzavřeném

N1kdo z nás prostoru

n ě kolikahlasné písně .

Do

dělí ~.oravu

od

a od poloviny toho mostu , co

Cech moravsky . Kolem Brna už jsme vš i chni

která jediná

má silnici sama pro sebe .

sice ne vlastní smysl pro udržení melodie, ale v au t a si bez

pořádku

a já se sestrou jsme

brzy ráno, protože

města

každoroční zabíjač­

udáním da t a a informací o váz e

zesmě§ňování

potřebovala

z rodiny umí tídit ,

pozvali na

na cestu. Maminka dala do

auto , tatínek nakoupil dárky pro vypracovaly

dopis z Moravy .

chraptěli,

pa třilo

ale to

k tre.!lic i. Když jsme vjeli na náves a zastavili klakson a držel ho tak dlouho , v í tací klaka. V

čele děda ,

s anténkou, za ním obličej

d oku~

který

měl

spěchala babička ,

a e na chvíli

před

aomem , stiskl ta t ínek

se nerozl é tly na

hlavě

jejíž

rados tně rozzářil ,

d veře

starostlivě

n ěkd e uprostřed

závěr tvořil

kt eří

lahvi slivovice plánovali

letoění

př i

nevyběhla

čepič ku

svou oblíbenou

v teplé flanelové košili a spolu ut od rána

a

veterinář

strýc

svraět~ný

se mihla tet a a

řezník

rozličné

Báca ,

varianty

porážky a te~ se vrhli k tatínkovi , aby jejich vizi doplnil

svými laickými , ale

občas

geniálními n4pady.

Kdy~

jsme se vš ichni vespo-

l ek a kalídý zvlášt objali , otočila se te t a k ~o"'u a zavolala silným hlasem: "No tak , Slávku! " A ze dvet!

neochotně

vyšel pubertálni bratra-

245

nec. od

Nevlídn ě

loňska

?itvořil

se

přiby ly

mu

a já se sestrou jsae ei Ae pt em

uhry

f v ěechny

ženy v naší

a pak s e

zimomřivě roz běhl

do

Rto~oly

na

1

rodině

čele .

jsou

uěima .

u či te lky/

pohleť.u

přiví tal

se s námi zarputile

zpátky clo tepla. My ost a tní jsme c' ostrkal1 au t • Kryětofa?

a šli se ponívat no chlívku . "Tak co poví t e na

V ěe chna

!e

Pod tí hou t e tina kantorského

Ze s em vá s v tom dopisu nebuLíkoval?" pronesl za

sdělily ,

pyšně děda

čuníka

a poc!rbal

j e ho pr asata s e odjakživa jmenovala Kryštof. To

u~

byl takový pietní zvyk . V kuchyni

j~a,e

s e napili horké kávy ,

dortíčky ,

což byl její oblíbený druh

polevou a

vlačskýwi ořechy ,

tatínek

babička přinesla

vánočního

ze

svě tničky

cukroví s citrónovou

okoě toval dědovu

slivovici a ma-

minka rozd:í vala dárky. Pak si mu U zapálili cigare ty,

řezník

Mca

zkontroloval t echnickou připravenost k akci a tatí nek se pře v lékl do pracovního . Poto~ one~li vŘichnl

utekly do

~v~ tničky

chrop tění

s r dcervoucí puě těné

jsme

a

rádio . Když po

opatrn~

z okna a

velik~ ~kopkem ,

I když se

ná~

až po lokt y

to

zabo řily

ubohého

vlastně

bylo

tetu ,

hnusilo ,

zřetelné

jsme

přes hlasitě

minut4ch zmlklo , vyhlédly

rozkročenou ~íchá

ne ~ohly

i

a

skloněnou

holýma

ruke ~a

jsme odtrhnout

paží , které v pravidelném ryt~u

oči

nar krP.v. od jeJích ,

krouž~ly

ve

~kopku ,

kouřilo .

Pak , když stažené a dostala situace valo maso ,

Kryětofa

několika nekonečných uviděly

in~ou

hlavy poc duchnu . Ale to žalostné

jak s vyhrnutými rukávy

červených

z kter ého se

na dvur . Jen já se s estr ou a ma

rozříznuté

příjemnějAí laděni .

ba n ička pobíhal~

prase Na

~ ieelo

řezni ckém

ve

sto ~ ole

za nohy ,

s tole v kuchyni et' porco·

kolem plotny , maminka e t etou chystaly

na ji trnice a my s bratrancem jsme v náhlém pocitu kamarádství

střiv~

odeěli

246

sáňkovat

do úvozu . Byla to vymletá ,

značně nebezpe čná

přijel

vala šikovnost a praxi , ale Jratranec , kt erý očíhnutou

a tak jsme mu bez protestd

Když jsmb se za tmy vraceli

trat, která vyžadodří v

o den

měl

už jí

svěřily říz ení .

vždycky nás

domň ,

že v ku-

překvapilo ,

chyni už je uklizeno , na stole leží mísy s hotovými jitr nicemi a jelítky , černá

v žel ezném hrnci bublá čeji

na nás hledí jako na

dospělí

polívka a

zj~vení .

•Hele ,

děcka přišla , "

strýc a povzdechl si , jakoby mu bez nás bylo líp . Ale naběračkou

dila ke s tolu a velikou Při

lévku z Kryštofa.

vzpomínka na tetiny ruce krásně vonělo

protože to

hrozně

1 všechno osttní a

nám nalila do

červené

a my nás

až k

měli

dědečka

byly

nás posa-

skvělou

po-

lliihla v hlavách

ale rychl e jsme jl zapudili , ochutnali

že nás ma , inka s te t ou už l ifru -

vzpomněly ,

že

js~e

doma nechaly

košile a tak babička , jako ?Okaždé , přinesla z prádelníku nové

flanelové s od

tu

js~e postu pn ě

hlad . Pak

jí do postele . Jako pokaždé jsme si noční

loktům ,

pobouřilo ,

bab1čka

talí~d

obli-

tekl pokaždé

ještě matn ě

prvních lžících se nám

červenými

s lesklými

Ještě

pod

hr ozně

zašpendlenými rukávy, které

stromeček .

Tyhle její

každoročně

noční ko ~ 1le měly

dos t á vala

tu výhodu , že nám

dlouhé a že jsme si je , v té promrzlé posteli , kde jsme

se sestrou spávaly , mohly ohrnout

přes

chod1dla a

vytvořit

si tak

neprodyšné spací pytl e. Druhého dne jsme

odjížděli ~cl e m

poledne , protože maminka ,

kromě

toho , že nesnáAi na s1lnici cizí au t a také nerada jezdí za t my . Na vrchovin ě poruč il

bývala

často

mlha a tak tatínek v

pravi ~ eln ýc h

intervalech

zas t avi t , vystu poval a sahal prstem oa silnici , jestli není

náledi . Ale a t bylo nebo ne , nedokázalo nám to zkaz i t náladu . Jeli jsme v tom voňavěmnalo!en6m

aut ě

hlemýždím tempem a

Do Jihlavy moravsky a oe polov1ny toho mostu

česky .

hlasitě

zpívali .

"Abychom se vrátili

do reality ,w prohla§oval tatínek . A rozdával z krablce , kt erou na

klíně , babiččiny

zbývající

dor tí čky

měl

s citrónovou polevou .

247

MARIE SKOTSKÁ ------------chtěl

BOh to tak

ted se smíš jen modlit za ty

kteří

krev svou prolijí dal jim osud zlej tobě,

lásku k

krásná paní

nová poprava se koná LOndýn

právě

spěchá

k

ted

Ce rn~ věži

dav se vždy

potě§í

touhle hrou m᧠smích v strážce

řasách

tvůj

neví

že se pod ním skrývá tvůj pláč

Minuty už zbývají pochopové kývají tě chtěli

na ty, co zradě

neuměli

zachránit

zabránit

nlavy ae už stínají preláti m§i zpívají za ty co zradě

bůh

tě chtěli

neuměli

to t ak

zachránit

zabránit

ch t ěl

ty s e smí§ j en modlit za ty kteří kr ev svou prolijí

. ;.

248

TULACKA Sloudí! jak Gerda z Anderséna •vé s t opy voní chanelem jareru se ploužíš roztoulaná r61emi , trní~ , plevelem Zvoníš na dveře beze jrr.ér.a a když se loučíš nepozr.aná návra~ zas slíbí~ s por.zimem

t·: i vá § chod i d1a roz pu itaná a záda zkřehlá únavou zpíváš j 1třenkou rozpla~aná o lásce píseň jímavou Studíš jak v lerlnu řeka Seina svou cestu značí§ popelem něhu vždy sklldíě , je však planá zármutek je tvým údělem V uších tl souclt hluše sténá o nocleh prosí§ nepozvaná 16žko si zdobíš jeLelem Mívá~

chodidla

rozpu~aná

a záda zkřehlá únavou zpív᧠jitř~nkou rozpla~aná o lásce píseň jÍ~avou

Až letos přijdeš pod ~é oitno podám ti ruku , přejdem prá~ podá · i ruku , sfouitr'U světlo a na věrnost si budem hrá• Zamknu ti na klíč černé sukno ooznám tvou dušl v němých ~mách oozr.ám tvou dušl , tvoje pe~lo A s j1trem se mi m6žeš vzdát Zlíbám ti nohy rozpukané a záda zkřehlá únavou slozím pro oči uplakané o l~sce píse ň jímavou 249

POl Br...<.:.:. ! DYT

}ozdní hosté odcházejí pokoj je

n~.ieduou

pr~van svěží

ten

čpící

Každý

rrázdný

už honí dým

tabákový dým

někan

jenom já tu

nocí

spěchá

z~atávám

lichá

Nemám kam jít , musím tu být schovaná za roletou šedou

hě sí c

vandrák , ten

nespěchá

kouká se zrakem chápavým na byt , který , tea sklízet mám něho~

na okno z Gra~ofon

píseň

stoupá

dý~

zní,už znavený

co dnes hr ál stokrát chrchlá dál

stěnách ~ se stín

Po

zbytek

svíčky protivně čadí

Dezd~voduý

smutek mám , když host

ode.]de posl ední kdy~ ~á~

v

láh~i

s bídou lok

v misce - solených mandli Dár

s~utný

je byt -

když tu se jen

nou

·~

z~stává měsíc

sám

měsíc , s~olečník

co nikdy - ode

·~

pop~lnočni

'

mě nespěchá .

-----

_.. _

~

_.. ,_

/

250

4 4D lt

q

'

tiáě

vztah byl příliá krásný .~ak vlahá álej nHi, před deštěm že žérlil svět pro ten náš smích světem cloumal vztek tak bílý po;}t l blesk

l ,,.ój den byl néhle prézdný

.ff jen staré

vóně září ,

sálala

1.f tmou polední

q _imou v '

ěél

se tul.ím , v

ěél

..ten' c.P"-:1 t.v~j

a skrývám oči_Jf~em

,!M:,.ri·

{g~á- p-tá~..

Lésce nekývém lásku stále mám Lásko , vzoomínám I . i unes- závr&t znám, bláhovou když ~ óálí sad vidím sad, kde náš strom stál

~ ...ém strach, že příliv básní -f(jnesl ouží mému přá~~ I (., být sama -·· ~ jen prÓzou iít ~ 4 Volám tvou tvář, kdy~ ntruč mé ; ~ dávný Iár/. ~s~ocí mít 1 ~évoJem černým hřích odháním když je králem máj ~ !'Toč vzduch Je :>lný vóní ~4 když se Jak s křížem ploužím s \.vou ozvěnou _ _ _

4f

~

s tvou ozvěnou (I

I'·

{ .,._,._

-"'o_s_í m ~). 1 š mi odpustit \ ~ že Cl ím své !< teré c ·ce žít d&l lásky\"Smich Jiný zas mít

m .:jt}

"

.ve ... '.

,,,. 4..•

!~ r17"'-

251

/

Ivou tvéf už nevidím a dým se náhle zved t ed je čí st smím t e n tvój list zlý vrat mi tedy úsměv nech si za něj pláč co mém smích jsi mi vzal ted jdeš s ním dál dál lhát Tak jdi. přeju ti novou lás~u nevracej se ke mně zpět hledej jinou krásku a čaj , at ti ona ráno dává J e jí smích bude hezčí nebude v něm ten móJ strach ani moje slzy slzy co sis zapomněl vzít 1vou tvář už nevid!m a dým se náhle zved ted Jen čist smím ten tvój list zlý Vrat mi tedy úsměv nech si za něj plác co mám smích jsi mí vzal ted jdeš s ním dál dll lhát Tak jdi! přeju ti novou lásku nevracej se ke mně zoět hledej jinou krásku a čaj , at ti ona réno dává její smích bude hezčí nebude v něm ten mOj strach ani moje slzy slzy co sis zapomněl vzít

, 252

u. Jh ~ 3 '"'1'·7

""r ·ct•·•

. ._, ..,._. •

Ll.\;

F\."'

.."

• \"o

----------------------

/' "~ .. r:.;i t

:; • ;i z=:. z.!lc.JI.•;\·c-•;

~~-cot ~r.niltS

z.b:·l .. l~

ztr,,.o · z rč. t•bl.J;.l•.t z.~ tu., ...,!--i tol v· v. nlj"!i cc- "ll •l-'cr. ·.., .1 Až

v~s -

zb Jc;o

~

tr·c.~v"r-~

-

: • n ..,c:- i vn.( li~m....

L cc

kcn::;~" 'll~v bu

0Ct;01 '
njt

z~c

1.~ ... b<.•c' - r')!"'C'..- ~ ~:

jitrt'

k.!'?

z:.b>~vn;im

v

!:'1'>.Ch V-P-Cf: .t~;,;c: .

chvíli

V lů.!'
··ýrn

._r,{

b~•

l!'ŮV)

~O t

r1 v11. Ull t :on ... v~J

Vl ll~t :ll: ~~.~.

stín

T:t ?

7•·~

.' v··." J

cil

t LIClll) .lýT. r't'Ml$: i. '11

CC' "1 1

<.!"Cl,

V,Y!..Jl

253

HLÍNA -----

nlí nu mučí ~ér suchá spáry má vitr mra ky svál d~ět odl~tl dál Hlínu horko trápí puká z em vyprahlá s žáre m z ápa sí Zárem s e už svíjí ve dr em vysychá přív a l d e átě žád á oči má zanícen~ rtlína hyne ží z ní pra chem zlým s e zalyká s žárem zápa sí Hlína sténá hlína st~ná hlína sténá d~ ět odl ét.l dá l odl~ll dál hlínu trápí žár Hlínu mučí žár suchá spáry mé vítr mraky s vál d~ět odlétl dál hlínu horko trápí puká zem vypra hlé s žárem z á pa sí Hlína sUná hlína st~ná hlina sténá d~ět odlétl dál odlétl dál hlínu trápí žár

. ...

''

-·-' / ...

~

l

254

Nad pou~tí pr!íí hlína polyká B své červ ené vyschlé oči čistí příval vody chladí Její tvá~e spálené hlína vítá déět nlína z pí vá hlína zp! vá hli na zpívá žár odUtl dál odlétl dál hlína vítá déát

___....

.................... -~· ~ ·· -' .. -. ..

255

PA"lF:TI

Ta to

'lři 'lravovaná

O:I)J"F~C F.

'mi žita by nt'la bvt

1.hruba on devíti let . Jej'

'lřibližný

určena ~Jro čten:!i·e

rozsah - asi sto

ntr~r.

ru Ieo -:1 su . Vypravěčem

je

eo4~1

lcoj!'nec , malá

holčička .

Kn.l.žka začí ná

1 íl'ení·• nrvni ch YJoci t.l e'1brya , no
ki''li toly se zab·{vají zážitky a -.o7.nfltl
1

i.č

Příbl'h končí

ni!slc•~

naučí

ve chvíli , kny se di U'

l
1luvi t " ja.'
'" , zano~[n~ svou •i .. n<')V!HOU řeč a začíná sa'"lo c~odi t .

Knílka by byla

donlněna foto~r~fiemi

z

dftsk~

pers'lektivy .

________ _ :·____ •~,r- !{~.,i tol : \..

kA.,i tol"' 1. <:>"Í t.ola

n -RV~!:[

POCITY l:. iiR'íA "

2 . "?RVN! KA AF.ÁT"l . ._.A. J'l !lA JE vonAvA A \",AHÁ . ' '-·~ KO JF

oc

DOPRA V.ř'C ."

..-:-nitola 3 . "SVINDJ.OVíNí S VÁHGU . 'A:'IW
oo::.A .

'::·P.Á

o

P"<;R ;- j)()"U . "

uosT'i'!.KA ."

k:? •i.tol a 7 . "!HASY V nq~t.J!' , TF.ft

~:-~Hol." ' : " S7il! I' A"1

SI ,, E

OTY " .: C,J ·i

·r; U ,f,'!V!."

•~ . 'I'A'fÍ>'~:. "

kn•itola rt..,ito!n 10 . "\'r....Kt STJ.H<.:VÁU . " ~D.,itola 11 . ''·~~0ClJl . "

kanitolc 12 . "StSTfiUIICh JE J~STE

i~S I ~L~

J Á."

ka 11 iola 1 ; . "St;1li . "

ka.,itola 15 . "C•6D1

A TLAC! tE !'OTY ,"

256

L.uka l'rooluiz~_,vá mi yaf.cnt oayal ~ro da~il . llagiab-1-'Je o~leo.­

oi, &Y1k1• Ttru hU., u•wUe!

U.1~•

ale deolm,y Ja n•eJua·

.1• • toplňllje k ji.JIIm bhiltla, . .ki1Ga 4uieruů bDuU, oUe•

Tfoh cu

•In-

proiUitll, tehi.l~ oalk\.1 1 kUI'i a n riuta'lnl lepliM

~avbe

"rúatoph

i~•· .

T1"

.,.u-., •Uouoni uoll1oea4 ••-

ts Uy, 1•ro.1iíloni uapo.iiAdM&, Mde.né • ahYltu, pak iokáti 8allJ npoY!4at, aUI,J pdao~í ...e~j!oi& ~•3••1 .!..:<~~ .... ·

Min ~honěni J• J•UDI• v~a pro~U•• UillJ. Jak př1 hezú

upl.fwá ah•úka aa

alNrůut~&,

tar,, Jak •• jaJioll ~Uallcf,

aUY8,1t

lo

~

př!-ib1

jak •• pnblultuJi jH!loUiY4

ůaftk•

opiotJ ftaY! j eji , jek •• Dia poeiaYJ

.jue uproatl'a4 lit.oú saehoho1

ajiUI•ť•,

Jelit ú ·

ow4d post .. aaalU&Je taH. '!y poetu;y ne.11J! Ya ••tv.ollo•

prázůN,

h

Jisti ua, '-k' ._ neje•u peahYJt Uel'll

~1 Y7hUal.7

4iJ1n1, ale liDi jioll •• 4IJ1aJ alJak no4otjbji, ttouJlNI&I .-rit pooUil, ca1t4 1 t'tiA:: ja

df.lňets

a-...

elt..na, leb llonl! oaaM a

to préoa a a pJ'áoe iOilil. U11 •• JMD& c penu ,J'ea\ib.ja u .." • . . 4o11to akna, ul •• Dd IÚ Mdraj:L ·~ aa,.clat. olů fo!k4• 1

tota Je

u

a~liUzú

úa ..-.as., ah

ue4

tad sU k l.aU:L 11Yaaaa

Ylaat.Di autal'Ui MůaMtakt .l j e st• aNitllloe blfJ MpnaUf

DeMv4 Háli• •• u pi:LitiU

"'

p~kJ:L

••la1 n-.,aUI•

••

~-....

MDi u.rfUtola iDeU~ /tlt.NI ta••• eMIMtt, •• kt.erlok ~· ~;tu . . -.."..,, lbla -'·'• .., aiH, " :J"k' Ky1iu .~h proli••t 8H\l

u,

/ueoUlu\11 -.neipaei u aul!oht ltenac kOilall 1 .., net.dlloe-

.1ůR

,..,.YJ ...-nnjt nll . . . . . . . . PNYI DGt.'fofi .,... 'fal•'U ntiÚ "f.iY41 i!et\•" • • úabnJ 1184

U•t Jejiů aM-.úM pl"e~l'-4o ~ft aw leřdk• Uet1: 1 1 lt~i •• tat p opUoes Jab U.e1er11

j e~iů nt. a.~~

t •1411. 'f aedaal 't nal!/

Ut.erdde ~· takO•i pi:Lattp ne p.Nd únod

poe~Yy

CSa•V•

Alt Meuti'a 1'0•

lae l.oe4hDOilt., ,1ak úe au\ofta

phnitl~t,

1

257

- 2 -

takto, ne~i 'o neni a.o~4ření l~ciné , nebol ee ce Lěj flatí

oelfa

iiv•~~

a ~.....

&•~

•• n.aavráti.

Peto~;

princip a4ánl1••bo ~esaa s! je např. v ~'iUovýc& po-

ví4k'c~

- 4lo•lk je tu t1or vioe

~1olo~oký u~~ ~potoě~8kf.

f!oe pMalaalrúk úslcé kGIIlunit, nel

s pol eboeU,

spolUhow-t~n'

dce prallUotri !Uo11et nel ntilanec. •Biolo51C!.ki aw.ent" ~ileaí

J• t!a

poo~opltalniJi!

A Ule - -~ h

u kr(1nkyl

,rád 1& ovuclov4. hu&tno~t , io které •• p . .-

taYJ beto (ooU•wJ.!, neexiohnee

/aou4/

~o.ool, ne~o~• (o&o•t

liHů'

o JiD!ok

o:aob,y, Ueri

ap~~~•

~l'

aobla

••~...-liaace

aal je line l.nUIIIÚ ukll Unjí nú o4poY4l na pololwe~ otb-

ku. !1, ll'ol nefy&loaiva ji

J• to pova&ou

••taa ke apol e4D.eti,

apele~ooii cn~luěno, &'~•Jí •~ ~

J!Qin4 tMa J• paána velai kulii'fOVóDio lolo.Q,f

na

D& par@ lel nía

urči~ýcb

siatech

líoeú ll6kol1Aii

oedd!u~e.

e t • ll7la

Iea

'N.JU• "OpwY(\1

ne..

•a; roallibaj !, ••

saa'"'u• ňi "Děti

~lli.

aa-

••

vice~t. pokraěuJ!

ll&

uolc4a uhl'i.Uu

'•"ta1lu, Jalt

allyte1Sn6 •• jeví pak a~~4 a,..Ukce

iianni lllUa -i'

Utl••• • /ah•.l28/

•

Sbu~ p..~..:1p ,

Vh je teěeno pMllib•• •r.-dko\l

na

ti, jial

»~ ·t otni..:h oallA~t ~~are

protno~ , j~4~t

oJtdli spoldni! e ano•u

Hala

ne~

u1 ,10111 lllov~l: p:'i&oů.Umi nalto

u unáhj!, kl:yž

~u

vel e! I'Ud!,

jat e.1 . ."~ ~'•••" / ah•. 266/ ll0~"01i •• .UU. hesle& ci!vka ·

MaUu.j e •• lenat,._

.-d•• n - d

86/. Se ~•1• pro uDlu'fut

JiaJ • ú•n Miatdu a

to

••'-11

•~olaú.U:

~~~ n~tni ~t'foN ... "

ae

mat

allatn&tnaa' U.-

deolt ldetniol1 Jsa•• /lm a1

tak4 Jaml "'-an rouma • ROsová U. • Jt to ODrn oll~•'

Ltů:{illy

• • textu ati •iak mluví o (!voe na oarasa?/

ze -'•••aa'-. DI

/ atr.

Jllatieka ee a1 a&á prollleLat1ok4

•""''tn' •tu.haoeU a'~UněniL

aQ~inat Iytňi­

Vl•• ca Jek núl.Hu.ja, v:t• 258

- ) I

pa4á jeko 4d&ledek toho1o prvotniho zil1tku. AOTJ~

osut,

řau

J~o -~ XJtěin utůů

ccapainjcll. nev.epokojiw/oll

.,.

la tia\o sáli tka 4oteftd.Dována. Jo tfeoe

také •r'ni5 tomu,

De

••#

po~~ ov• Lulb~e

•• vhola pf!ptllleo.h !'unkci dei r-x llt'chin.a, J e~o

nu 1

~půaet proa~teoc

je

leokt~

aláati oop;avoilnit fakt . ., ie ~· ~oopilf,

unčlcoyta tvll.rě:ú;

zt6·on1cováDa J e viak

/eb.l~/ ,

.~~1

Uf.1 dění

sc~~e \i aký

na eol-

/ 4b ae to

hlavním poet ev&a

OD

J•41al

ale pfeato ••• / • koaké Jsou neproti •~~u paa•i•

n!raJúi •• Di~i.

notni

naplcila

kh

an•u

o

"'U\· tilD. ie ho

ac ~n& ae~-ni

ti~ovoo

:ůJ !! lt n ri~me•

AJtkl •

zkrat ku •JJ.lDU l a '

ret~

•arautu.

TaJtov/oh U.micah ukoli-'ni " roadja! 46Je je •IDo AaUat noa, hk' ii.QlOi Je a :taaal.Dá.bo }UoclJ.aka lill\lobq rouol.buo,f

/oac1luJo ~•&1 skraitou a toaloYDOatíl . ale ·~•lku •• je4Jlá o 4jlo

proto6lonálně

~ra•~oa

-

1

(oparu~1

~51~v 5

aralé, kt aré - po

oil6ío~

k 'lt&ú! •

•

259

\

-------Loni .. objevily v edici ietl1oi dva WYa&ky doend ky, jd el aasla"u3• ltrUio.t oa posomoet. ~· u

n•~•

autor-

.oa mysli ;-u POJ!dlry

a rotW1 iA!OJ4 4Jip o4 LtQJ[y l"roQbllůotf. ~cUoe <eUioe a.aa n•ll ano~lca • lnfOJ'IIact o aotoroYl, ; alcb L. ,·roo'll,nová pf'ed náa ph4s tppa3• ee nýai pnntal praonů j altel "túlonyltllě" . V prmťa avaeku 86 •~k několi k Ót.rtko'ritt c" IÍdaJil, kter4 jl •uentitikujt•a •• ~9a pod4ltll())t aUn6 aubjekU'rAi aabanenýe?! ae !!aeto opalco jt paú h o otolr-aphcrtateU, pllYodea a .:.oruy, jen' ú"y r.ellfel. Ty t o 1n41oie Ya4oa k JGAa Proohl!skovi. Fro poeoosen1 oboo fi!Úllč:nlo" eYaz:Jra by tuto taln aol!l bft voel.lcu l'tloetejnf, jWlll!e o lAnky l'roo"'•Jt""' j4e o 'ftc a.~ j en o "YnějH "obf:anaf• pouto& J• o otce epf't r.niilla doo"OYně , je v8.katkn je"o U t Uem j ak o aloftená t'rllrlcynt, navazuje gt.ť&tO na Jet-o st7l, je J""o po~traeontel.Jtoa , u otoon vypraYtG'II!koo vanou 1 beaataroetnoat, Je'ho ě\aetnoa, pohhzl.anoo tabul.a6nt beaproa .,_ t-e4no8t i tormalaea1 - aaato a! .rwb . .pe6nou - l.e'hkoet. UptelllliM& nent to ., l44n4a pf'tpa4~ beuoon ' napo
• -• -

pok.,.-.., bUO .....loo opolo...,..ou 'o>ooiot' Ol aYOb.) , 260

2

zlomeného poměry . V této fejeton1st1cky rozmarné próze př íliš neruAí přemíra zobecňujících vět , jež mají působit dojmem koncentrované ~i v otn i moudrosti , ale jejichž břitkost nevyplývá z jádra věci samé, je spíš vnějšková , okrasná I • .. . piTo , na rozdíl ode mě, kope první ligt1" apod./, ~en to zpllsob koaverzačně vtipllého koa eA toT'ní j e vsak - jak ukazuj i n ekteré pasáže z Růžové dámy - pro L. Proc~ázkovou značně ošidný. •Temná balada • jako by tento vyleh čený konverzačn í s tyl obtěla popřít . Vzpín.á se k tragické poloee a j e psána •vázano11 tea:P, která autorKu nutí k větší sloveané a formulační kázni , učí j i potě!­ ká vat sl ova a vážit jejich vzájemné vazby . Jej í hrdillka ~arta Účtu­ je v ~oreké cha lup ě se životem , jenž se jí z~rout11 poznáním, že milovaný muž byl policejní m dona§e6ea. I když zde nebudeme z tě chto konk:.r étní oh tÍdaj ~ soudit lla autorčin osobní zážitek, j e nesporné, že tL• tematizu je c osi h ořkého a bolestného , co ji do " loubky zranilo , Ta to krize j í otevřela pohled na krutou s tranu lásky , na jej í pr oradnost a sákeřnost , s níž člověka zaaahllje , a tím T n.í také probudila smysl pro temnoll barvu a hotkou chu~ života. Autorka sice svůj základní tragický akord nakonec nechává rozp lynout a myšlenkově hrdinčino dilema neřeší , dotkla se tu však přesto polohy, z n í ž by mohla pro svou další práci leccos vyzískat. Tři vedle sebe umístěné povídky jako by byly zkouš ~ ou autorči­ nýc~ stylových možností i ohledáYánim zvládnutelnfho žánrového spektra . "Anna " je př edzv ěstí Růžové dámy svým epickým pri ncipem /1 prostřed~ J "Slepice v klubu• má uvolněný , míet, ironi ckf a jednoznačně na vtipnost sázející vyprav ěčský styl; volný verš "Te n é ba lady " ukáznil autorčinu fabulační výbušnost a zbavil jej í vě tu bonmot ové blyeknavoati . Ale sároveň v š e ohlly tři povídky j e dnotn ě d o sv ědču ji , že jejich autorka j e strhována • vypravě čskou vášní ", že její doménou ~e el)i ka, příběh , kons truováni zápletky a modelování figur . Její vě tJ plynou ber; ruši vých odboček, příb ěh má př irozený spád a n en.í r ušen žádnglli. lládrhel ;r, nekloptU, nekodroá , praTidel.llě a př:ťjemně n .Uá kupředu. Sl ovní sásobu čerpá L. Procházková z obecné češt inJ, ulívá výr azu lidových, •prostonárodaíoh", často patřících i dne s j ešt ě k těm •nsmytým a nečesaným • , což propůjčuje jejímu stylu vfraznou expr esívnost. Je t o vzácný dar umět vYPráv ět . Av šak každá v áš eií., 1 vyprav ě čská, má také puatoš i vou podobu.. Proto tvůrc e vě do­ mý si své odpov ědn osti n esmí být v jej ím vleku, naopak, mUBÍ ji mít sám ve své moci, ovládat j i, kul ti vovat. Jen v t om př ípadě ne261

'

k s tereotypní příběhovosti, kter á s e za oenn čt.Oářského Úspěchu vzdá vá práva a povinnosti poskytova t náa •vit!minv duoll ovnil\o ž1vot a • /L. Leonov/ .

kle8#8

vyprav ěčsky

'

X X X

L~dá česká prÓza , která bývá označov ána za prózu sedmde sátých

let, se v o!ioiální kritice považuje za jakési novum, za vývojovou e tapu eui generis. Ptitoa es ov §ea obchází j ejí s poji tost / či nespojitosti s pře dc hozím vývojem. Ze záplavy prvotin , jejichž autofi ss nám ztrácejí v nevýrazné ~edi , vystupuje n ěkolik os obitfoh talent~ , a le v ětšina z ni c~ zřete lně zůstává u osobnícll zážitků , a i když pí§.! příb ěh, vkládaj í do něho evidentně j en vlastní ů:uěe­ n ost , nedokáží ji ob j ekt i vizovat . Př evaho. mají prÓzy se silntm sklonem k lyrismu. Jen výj imečně sem vrhá určitý ref lex vymknutost doby a j eš t ~ výjimečněj i se t ato próaa pokouší o ví c než o plao~' náiU1aky aravn i oh propa4l.iJ:I. v e epolečensk éa ter~o.. ~nka Pr ooházkov á si na tomto pozadí vynucuje pozornost pr áv ě svou přirozenou epično st í, ž ivelným vyprav ěčským pudem , j emai nesvírá volný de ch žádný i deový a priorismus, sohor:noa tí napsat č is ti pt.!b ěh , nezkal eni pfíaěai s t ydli vého koAforaisao., zaet~ého lyrismem. Název roaánu Růžová dáJlla jako by hned od počátk u poelcy toval klí č k e tevření Blllyel u t oho, co č teme . " Růžov é• j e tu s ynonymem "s ladkél'o život a •, lel-ké"'o 11"íváJú . Autorský kooentář na s tr. 108 o tom mluví t akto: "D!vlcy ženatých pánll nemívaj í tak aladkt a ~žový život ••• • Obras malífe ~uká~e Satrapy se rovněž jmenuje "Růžová dáma • a z náznaků můžeme soudit, že ho inspirovala právě Ky tka, ~r d inka románu. " Růžová dáma • je tedy označen! pro pretagonistku -ma., v něaž je aroi obsaženo nemálo i r oni ckéh o Tfzlla&ll. Nebo\ ona je tou d ívkoo. že.aaUho pána, jež nem' zrovna růžový Uvot . Kytka i!lje kdesi v pohrauH:á!11 j)Odhlltí poblíž m ě ste čka ll oe.mělé tety . J e zřejmě citov ě •bezpf'ťznaká ", k tet č: cítí jis t oo. v4ěanoet, ale po drsn' ů: u! snosti s mladíky, lr:tetí j i snáailn:! , nen1 a to nějak výrazně ae oi tov ě angažovat. Bezpe čně ví jedin'l je jillá než osta tn! , c!t! neoh u\ k ži vot n:ímo. stylu okol! , touiU po jiném Živo t ě , než vidí k olem se be ; odpuzuj í j i ženy , s niai! praonj e v tov&rně i nndAá pr áce ea111a. !Jen í rozhodně ž ádná intelekt uálka, aá jen přirosenoo. inteligen ci a blav~ě ne uv ědoaěl' aabioe ž ít bez ubíjející j edAotváxnos t i, nedat se lapi t pří zemnosti a vš edností. Nejde vš ak za svou představ ou promy§leně , cí le vě domě , obápe s e j en ptíležitoati, j ež se jí n ab í zej í, pr otol e ' j e § t ě ~ beo nn:í, c o od života vla stn ě a.ká• / s tr. 511 • •

262

4 f edl e j e j í ho osudu běž í parale lně dal ší pf íb ě~ c~ lap oe Viktora, j e~až oatka u~ propadla pust ot ~ osam ~ lé ženy , la čn ě a zoufal e pti j ím.<Ji ci od mužu ci t ové almužny . Pfi v edení je"o ey~etové linie mu a ut orka zjevně pr ojevuje eympatii, nenal é ~á vuei n ěmu onen nezbytný kri tický odst up , jaký má ke Ky toe , t akže čim dál tím víc nám Viktor p řipad á p on~k ud ušlech tilej š í , než by měl být vzhl edem k t omu, Jak h u mus e l o po~namenat pro středí a malé zkušen ost i ž i votn í a myš l enkov é, Při Sbl!b n! a Kytkou pro j evllje v yhraněný náz orový postoj h odnl zr alého muže , ačkol i j e n~ doap ~ý ch l apec bez vel kó~o v zděl ání a znalo stí lidí, v yj adřuj e s e e ve l kou slovní p ohotovos t í , ba s intelekt uálním šar mem , např . na otr. 262- 263 u~ ív á dokonce obraZil z obeoně do s t málo známé ře cké bá je . Vik t or pros t ě není sám seb oll, nedozrál v au tor čin ě f antazii jako h otová postava , lépe ř e čen o , a utorka se dala s tr~out z áměrem , k te rý s n í m od počá tku méla : př i so udila mu r oli šl e c"e tného , mravné zásadového muže , s nímž konfr on t ována v dlouhodobém soužití Kyt ka selže , V t éto roli ~o ptíeně dr!! a n e~ožn í mll dost svobodně s e rozvinout jako cha rak t er , et át ae ptesv ~d čivou postavo u. Spojnicí mezi Kyt kou a Vi t torem j e osamě le ~ ij í cí , už zcela vyuá l ý auž , mal :!f Lnk᧠Sa trapa. Ten j e sv ědke m jak Ky t činy hanby zneuctěni , tak V~ torovy klukovské krádež e v samoobsluze . Ky tka i Viktor se s Lukáš em stýkají zří .ka , a le vždyckJ v klličový ch chv! lich, J imi tak;, lze měř it pl ynutí času v románu . / L,i mocl> ode m, práce s ča­ s e• ukas uje , že ml a dá aut or ka ne t rp í v t omto o~l e d u za čáte čnickými ~Loe~mi . riiJa k se nezatěžuje sdě lováním "da tace •, pr o st ě vede ev6 figury j ej i ch osudem a jen om tí. m poukazuj e k plynuti ča su , k proaě­ nám v ni c" i kolem nich/ , Lukáš j e p oněk ud zatr pklý chlapik, eaou4telý fiv otn!ai prohra mi a pr o oba protagonis ty se et ane dobrýa duohea, nevnuouJicia s e r á dcem, j enž j i a nesáa ěrně nabídne vsor neaor al istní morálky . Lukáš s e K3 tčina oeudu vždycky je.n man ě dotkne, j akoby zv enčí , a op ět mizí. Tyto "dotyky" j s ou v sak vý znam upln6, na značu j i ně jako u osudov ou pti t ažlivoet , jej í ž síl u ai žádný E nioh ne uvěd omuje, ale pooi\u 3e ji, ěi anad ae j i bojí eáa sob ě ptianat. Pr o autor č in styl a vypravěč ský typ je př í značné , že ~ka Qplně r e zignuje na p s ychologi ckou analýzu, na int rospekci , Bi o náa ne s d ěl í o vnit řn ím živo t ě p ost av , n edá nám m o~no s t vhl édnout do j .... jich du§e Oi do citových a my! lenkový oh pr oce su. Když se napt. Kytka po odporu , k te rý v n i vzbuzuj i bezos tyšné erotické nabídky doktora

263

I

5

xarza ,

ble sko~ě

rozhodne jít s ním do jeho bytu , odbude ae t o bas ~dln6 ao..torlliny poznády - č tenáf prost é t uto ne čekanou proaena hrdinky musí přijmout jako výzvu k dokreslen! jej! povahy , jejího ~s tahu k životu, jej í ch ptedata~ o budoucnosti a td. láhradou sa P•7ohologické analýzy až!~á L. Procházková komentáfd, o nichž už byla teč u povídek . I zde mají jakousi "alysknavou•, dráždi~ě dynaaiokoa, útoanon podobu, ale ani ede to nen! SaiiiJ!ilen! nad lidakýa o81l4ea či Úsilí nazř ít zákonitost nepř ehledný oh vazeb poeta~ e dobou a apoleě­ ností. J sou t o prá~ ě jen komentáře, po střehy , spoléhajíc! na ~tip­ nost, aforističnost, bř itk ost a nemají objevnou osmyslo~aoí síla ani pronikavě nesobeoňají to, oo před náai v diji proběhlo . L. Proohisková jako by vsadila jedll.oznaaně jen a jen na pfíběh , jako by d\l~ě­ to~ala jen llisté epice, j ej!a médiea ee touží stát, skrze A1 n'chce objeTcTat jeclueanost a poutaTost života zdá.nl i~ě nicotnébo, ne~zrulli vébo, ba truchli ~ě sirého. J.atorč1J1 i nenční t énd se plně uplatĎ.Ilj e u hlaTní hrdi.zlk7, a Kytky. fady hýří šlastnými nápady a de taily, jež vždycky bezpečně •sed!•. Souettedlla ee charakterotvorně na A1 a každá no~á aileneoká episoda ji ~nittnl do~otuje , vrý ~á do její duš e dal§! rys, jen! v ní formuje podobu tragičnosti. Kytka si totiž neuvě domuj e, !e za evou tvrdohlavou touhu žít jinak než ostatní ž eny, nedat se ~outat s tere otypem každodennosti bude platit ~yeokou cenu. H ejdt!~e se li!íi o·J ostatních svým. vkusem, tím, jak se buky obléká, tílll, b hodn,l čte a prost ě !e "Tllbeo nevypadá jako vean1oká holka " /str. 2601, jak ae zdá TiktoroT1. J.le pak se li§! celým osudem, eTýa po~etta §těst!, svýai ptedata~ami o vztahu mezi mužem a ženou - stáTá se Tfjiako~ a ta se pteoe trestá. t a mna! nést za svou Tydělenoat trest prokletí. PtíleU toet prožit Tlled.n.í život, jehož se děei, měla hned na počátku , kd7f ji ailo~al hodný t idill sanitky Bonaa. Tento ~stah ~~ aam.a ro~ásala sradoul stala ae ailenkoa ženatého dokt ora. Takutku v'hodntm partnere• pro žiTot byl !iofér náklaaáku llarUA, jeho taky opra~do~i ailuje a j eho odchod proží~á vela! boleetnl, s nía taky pozd ěji podve4e čeetnih o Viktora. Dal!it llliloetná skmAenost s notoriokt• opiloem, bohémsky žijícía hudebaíkem, ji dokoaale zpuetoU. Heu~ě fi telD6 sblížení a věko~ě mnohem mladším Tiktorea je tak připraTSDOI ~ytka ee opět nechá "ualuvit• . Viktora si Tá!~, je mu vděčná sa pf,chylnoat, oito~ě od něho doatá~á dary, jak' a1 už aA1 Aeuaěla pfedataTit, ale přest o k něau aá zřejmě j en slitoT.nf Tztah, v jej ich l á sce obJbí ně jakt oaudnt p~ek, aby t1 dT& lidé spolu aohli !ít bas nebezpečí, !e jeden drahéau krutě ubl:!!:! . l:y~ 264

6 ~

zdrcenost po rozo~odu s Viktorem vyplývá především s pozn~!, že neobstála vedle něho ve zkoušce charakteru, ve zkoušce mravnosti , kterou si sama nložila, kterou omezila sama sebe ve svém neklidu , v oi tové těkavosti . Zradila vlastně s~ssbe . Ale jinak ani dopadnout namohla, .a vzt abi k Viktoro~o~y nějaké osudové síly. pted Kytkou s e r osev!rá tragi cká perspekt i va. Tea sh jaě nadeše l 6ae, kdy bude platit za svou "odlišnos t •, za to, že !ila jinak než předpisuj e zabennutá morá~ka. Kdybychom ch těli udělat odvážnou analoBii, mohl i bychom se odvolat až k Emě Bovaryové, k terá ztroskotává na rozpor u vznešených snil a nízké ak!ltefuloeti, na n.možnost i - dnes bychom ·tekl i - realizovat se . Prooházková však očekáTant lÍběž.ný bod tragiky zavrhne a dá saznít sm!rném11 dTě:re ~ néau. akordu, r ezi gnuje na dů slednost , s n!ž svou hrdi.'lltu budoTala jako postavu s urči ttm mravná "Úko~em •, posláním. Má zte jaě mladistT ě bytostnou pottebu harmonie , nas!rá na livot optimietiok;taa. očima a chce se B jeho tíhy ~drtíc! moci vykoupit "dobrou p!an!• o neua!r aj ! c! naději pro každého - i pro tu Máf ! Magdalenu. Máa však sa t o, že si závěrsěn.ýa happy-endem , kdy Kytka s1 sa11a •přisT oj í• v~ j !o !ho malíře Lukáše, vzala možnost blubš!ho uměleckého sáb ěru a podstatněj š ího literáxn!ho př!nosu . II. Prooházková nás však přesto B!skává magl! svého pt!běhu, tím, jak práv ě jen j í m zažehnává zlé s!ly sv ěta a snaží se Tybmá~ nou.t i dentitu člo věka obklopeného odcisujíoím prostředím. Ia r os díl od ab s olutně ptevládaj í o! představy o dnešních l i dech pohlcenýc h c ele politi kou, ži j !oícb v jejím zajeti a zakletí, podfi z11jíoíoh se jejímu dikt átu, modeluje svou Kytku /i epizodické figary/ soe la záměrn ě a dllsledně jen v soukromé aféře. ~ato "Aezatase noat• 40 dobové't>o r eálu j de t ak daleko, že až na jed~ vý j imku /kdy Aofér Martin i r onizuJ e má~ ovou výzdobu v Měs tečku/, s e v textu .UTyekytne žádná jen trochu politi cky zabarvená saínka. Doba sem vs~~puje ve svých přízna čný ch proj evech každodenního pr ovoz~, pfedevš ía vš ak v oendeoh pos tav, v t om, jak ži jí a co žij í. Jt. Pr ooházková ae brání fascinaci polemiky a dobou a e pol itikon, trTaj i c na př•evě6čen!, že by ji to omesovalo st e jn ě j ako pfi takavost, zkalila by si čist o tu př íběh~ a sdef ormovala kon t ury f igur. Při evé epické razanci •neí však velkou p r ací na vlaetnía talent u Typ ěatovat v s ob ě sch opnost dokonal e vyhmat a t souvisl ost lidského os11du , zlletat věr­ na z ákona b.z:dinova sv ě ta, jejž stvořila; a nenohylovat se • pt!eného eaěru ohar&t1erové logiky. Jen v této r ovině l ze toti! A4~Ít ale apon sál·cdkJ ekuteěni koncepce čl ověka ve ně t ě a ne podléhat S118eeoi Y}'PraTěčak é pohcd.J. 265 •

o

V 1 1 " n .Tnn.trlll.lllln

1

Milá Lenko , d~

v ět a

je je ... teor ie, že první nn.Mně

se ta teorie

jestli

platí.Většin ou

aspoň

vždyc~

v ěta

~~i~i~(jsem

tiká mnohé ,ne- li všecb-

líbila a zkou§el jsem na

r~zných

pr ostě

knížkách,

větě , tak

opravdu plarila , ne- l l zrovna o první

o prvním odstavci nebo

Prfni

něm

r ománu o

začátku knížky.

o

Tvého románu je krásná a když jsem si ji t o za dobr é znaeení.Ukázalo se , že

ptečet l 9

mě předtucha ~ ně­

čem poas tatném nezklamala,zvlášt "když ta vě ta přerostla tak trochu

v metafyzický r efrén t é nemetafyzické kniQy . V ně čem,a si neméně podstatném, ae mi , jak se ukázalo ,z ároveň v knížce

něče ho

velice p•l• t•twtkw nedostává

ošizen a nav íc ošizen z Dickensových ho

občana

a

bravurně , asi

čas~ bezděky

šaramantně

mu

nebo spí§ se o t o

cítím

kapsáři

tak, jako když dokonalí

a s milou omluvou

přitom

něco

vrazili do promenující-

ukradli hodinky a dvojitým

stříbrným

plášt ěm.

S tou bravurou pak souvisí v lastně vynořoval

je§tě t ře tí

až když jsem knížku

pocit,který se ve

dočetl,a

ten se zase podobá načapá , jak

zapíran, mu poci t u puncovaaého i ntelekt uála , který séma sebe zcela propadl p r imárně

nějakému

pout avé

•

poutovému

kramářské

k~1 jaké

vyvolávači , prodavači los~ 1 ně ja ké

f r ašce v

putujících kejkliř~ , při č t eni se dnes už v novinách a

mně

suv erénně jarmarečn í m

provedení

černé kroni~ebo grangui&nolových krváčasopisech

nepí§í , ale za

~ch

mlad-

ších let v revolverových plát cívh psáva ly. Ten intelektuál si to pot om trpce benost dala takhle oblbnout , ale

vyčítá,nechápe,jak

nicméně

po bývalé, dávné , neinte lektuálnosti , kdy bramborové divadlo , na dupáka a liční

čert a

v

něm z~s tává

čuměl

se jeho

vytří­

jakýsi st esk

jako uhranut é

dítě

na

v loutkovém divadle a na pou-

fackovací scénu.

266

2

Zkusím Ti Ale

nejdřív

zd~vodnit

tři

pře deslat,

musím

a hned/ , že mám - i

polohy mého vnímáni

bohat §ímu a bez

nezvuk~

pře jící

Tobě

a

pazvuk~ úplně

jako k její autorce

1A ~C'\l •tt ;"//(t..ll~ 11

JJ

kapek.

podle mého názoru knize chybí k ho-

tvaru - že k ní mám příznivý a k ji...'11f

Očních

čtenáře vědět hlavně

I to chce autor od

př i ~§em , c o

tovému , duchovně ~ohem

znělému

ty

,nebo , spí§,•doufanlivý vztah.

1 . Na každé prÓze mě ne jdřív v ždyc~ zajímají dvě věci~ jestli ~

poatav,y,t . j .

zajímají svou

napsané charaktery , které

MnOhorpzměrné přesv ědčivě

zvláětnosti,

mě

- a jestli má sloh 1 styl 1 t.j . jestli zpóaob,

jako zp~ob , vlastni jen jemu,jako nezamě­

jak autor prÓzi pi§e,je

ni.telně po svém vidoucilll umělc i , a zároveň jedině možný pro danou kni-

hu . Dvě

postavy

Očních

kapek

ee

mi jeví jako

dobře dobře

napsané:

Pavla a Jakub.I když, hned dodávám, jen v rámci slohu knihY,který jim dovoluje mnohé , co

tvoři

jejich za jímavost a

roveň jim nedává prostor č tenář přál./

§ku

viděná

J

•

a jen pro

jí podivnosti nebo

dějový záměr

celou kni hou vedená,je postava AleQY• řiká , že přihrávají

brou.ěení

čás ti

svět,jemuž

se zrcadlo

umění

hlavním

a

udělat

včas

úhl~

z ni proto

v je-

zvláětní

hlavni hrdiny a

přítel~ně ", pouU vaná

sdělení

adresovaná

čtenáři

tlumič hrdinčiných bouři , a

v druhé

části

dějově

jako

v první ne bo ne zbytná

d etektiv~.

Eostava maminky je tuctové kli§é maminkovské ně

sugestivně

nastavené ucho pr o

organizátorka

hrdin~.

naatavuj e.Alena toto zrcadlící

neaá,je moc obecná "'chápající

jako

laskavý

nečekané překvapivosti

toho zrcadla, které zrcadlí z nových

zároven i

zvněj­

K tomu se vrátim/.Skoro napsaná,ale ne dost , jen

Dobrý dramatik dovede ov§em i epizodní pos tavu napsat

w

l

pro leccos jiného, co je§ tě bych si j ako

V divadle se o takových postavách

ploěku

zá-

jedinečnost , ale

nudný sentiment , ztracený prostor pro

d obře

dobro tiv osti ,srdcery~

a zcela jinak napsanou 267

3

figuru. Babič ka

je taky obecné šarže

hodné dpravné mor avské statenky , plus venkovské vzpomínek 1 plus sirně

s

pří s lušné

v~ě,plus

moudr ost , plus milovaný

t ryska j í c í

Oldřich

říje

je další ,v

vyvolávání

děde če k, c o

vanoucí rodový stesk nad blížíví se s mrtí -

~ládí~

, t ent okrát

~mitxáaixxxpmmtaKk

pěkně

zl obi l, plus

do kon trastu

obou protagon istll., l.>'ttt I

pořad í

MMirU obe cn ins

- to

zas od

~e

začá tku

do konce předv ídatelný velenudně napsaný solidňák bez v~ě a be z zápachu, jenom aut orsky nezqy t ný dočasnf

apetia a osl í

pro hrdinku, pr o demonstraci její

oddecho~ý č es

m~t ek

pro

k rázným činOm

přechod

z áv ěrečné čás ti

k:n i tzy .

Magdalena je hezky naps aná Magdalenka - pomocná režisérka

č~ě

př i

aut or -

roz víjení obou hlavních postav. 2. T,y j sou proTDě zajímavé zároveň jako velice čers tvě , energi vky ,

nepopisně , dramaticky udělané

lidské psychobiologie dvou

současných

mla-

dých lidí a zároveň, zře j mě, i při omezeních daných s l ohem knihy ,typy mladé generace, odrážejí cí

nepří mo něco

podstatného ze

s věta , ve

kt eréa

žijeme.lll,yslílll t im zároveň celého svě ta ne daném s t upn i vývoje lidské civilizace a zároveň sv ěta společnost i,v e které žijem~ ~· Pokud jde o ten obecný všelidský a jeho odraz v

lit eratuře, jsou

kovaný na s exus plus naléhavou

svět končícího

oba hrdinové a

dvacát ého s t ol etí,

příběh

potřebu přit ozenos t i

jej i ch lásky, redu-

neomezované kon-

vencemi , blízcí zvlá§t ;aspoň jak se mně zdá , hrdinOIII a životnímu habi tu postav v románech Philippa Rotha a snad i dalších autorO tohot o typu. Pokud j de o náš pr o

na Pavle a J akubovi neboli na aut orce knížky

mě vlastně ne jzejímavěj!í , že příběh

t o zemi a v tomto ve vodorovné od

svě t , je

l~žka

~

dvou mladých Xiaf 1 milenc0 v

spo l ečenském zřízení ,se

ne vždycky

ne jv kusně jl

k lOžku,se vznícenými

s~s ly

odehrává

výhradně

a

t~

to tálně

napsané poloze sexuálního zápasu

a intenzivní cit livos t í a

čí hav ostí

k partnerovi, k přír odě ,k a t !llos.f ér ám večerll, organi t ovaných idyl i neuspo268

4

kojenost! - a zárov eň ~ poloze napros t~ho nezáj~u , hluchoty a slepot y ke všea

společenským aspekt~ současn~ho Československa .Dalo ~

~!­

se

ci, že t ento příběh dvou lidí by se mohl odehrát kdekoli - ve Švédsku, v Americe , v Japonsku: tam , §ude se s~ejně

o sebe a prot i

sobě

neruěenost

tohoto soužití , v

při tažlivosti

němž

by

s obě

a hleda jí si prostor

žena touží po

hnízdě , bezpečí

a

út ěkui

oddanosti a muž po úniku z osidel a Ale možná

dotýkají pokožky a sliznice ,

zápas! dvojí sobectví a strojí pr oti

úklady , svazuj í se pouty erot ické pro

stejně

se dalo také fíci , že tento napsaný ~eskoslovensku

dvou v mnohé111 typic.Jclch lidí v tomto

příběb

takových

osmdesátých let

je ze všeho nejvíc symptom strašné choro~\polečnosti , které se po čtyřech

o,

1'1,:",..J -.~~~ ! SOcialismu

desetiletícb

rozhostit ve

~drcujíc1 většině

alergii ke všemu

socia!istLck~m člověku podařilo

a

lidí 1 a

hlavně

"společenskému" , zahnat

mladých lidi ,? aprost ou

je do statisícll enkláv in-

tenzťvně ži t ého soukromí a naprosté lhostejnosti k " v ěci obecné", kt erá

vzkvétá jen v proklamací ch a je mrtvá v

životě.

Netroufám s i odhadnout, je - li víc slabost i v Tvém zaujetí pro

hrdi~

je s to

stvořit

mnoho

jemně

umění , kter é

pravdivého o nich

a jeich vz t ahu I zvlá§twsugestivně o 1

269

v

eile a krás e žens ké lás ky/ , ale zároveň je dplně vykle enout z jakýchkoli

s po lečenských

souvis l osti / a! na pár bezsubých,

těměř j ino~j~c h kri t ic~ých o pat rností/

ochudi t , ·nebo je v

něm

vidi te l~ příznak

jako

a t ím je .utn ě pods ta tně

víc odvahy na paat ty dva lidi s polečno st i .

zhoubné nemoci

se epii k t é první variantl, a

d~kaz

pro to

vidí ~

sáměrně

Při kláním

/ a to je bod

číslo

3/ ve s l ohu kni!ky . Mll jsem celou dobu poci t , ie el oh je zároveň Tvoj e f orce i Tvo je prokle t í. Jai pooedlá

um ě ním děje

a prodala

a.

bya viechno, abya j en sd ělila

a jen t outo eilDOu etránlcou svého talentu dllala figury a

zároveň au~ evé !ivotni skulenos ti , bystroet a zvlál t noet pozo-

r ováni, odvahu s vého erdce . Děj

je

Tv~j

sl oh . Tak, jak ho c í t il, chápe§ a m᧠v

Ty, je rychlý, jde d t ok, nemá

čas

kupředu

kolmými pasy jako moderní f otbal ový křídl ech,

na r ozví j eni do iitky a po ~

na adjek t ivech, nelibi s e

aobě

zákru t y a

buje el ove•• · dialog , r azanci,

zá to činy,

pře střel ku,

nehoupá s e

l po*f•W.•

potře-

,

burliko zni, trochu

dreĎácká a eebeiroDické řečové gesto a napě tí.

Napinái ho čieto tně a zároveň o pa trně jako l uk, abye dala stře l e

lpteen.ý

To

směr

a aby• trei'ila do c íle, který s i s vymyslela.

věechno vytváří z mí něnou

neo zdobnoet a

pou~vý

force Tvého etylu, jeho pru!nost ,

~h.

Ale zároveň poaedloet dějem klame Tebe samu i č tenáře, j ako ten

kapaář

Nem᧠ee

ča e

z Dickenee . To je Tvá zaeadit evé hlavní

společno sti,

ee

svě tem

a

zmíněná

poe~vy nemáě

do eouvial oeti a životem,

prostor ani

vedleji! postavy j inak než jako papírové Navic, a

hlavně,

Tě

elaboet a prokletí .

trpělivo st

na ps at

po eouvače děje .

nakonec ten s l oho tvornj pud nutí 1 270

k

z

věcem

h~edi ska umělecké

řemen,

ženkekcm jak:o

napí§eě

pravdy nepfípuetným:

bystrou , vitfivou, ost ro u , charak t erni ,

nezávislou, ani jednu z

těch

vlaetno& t í ee

nepo da~i :áoc~

potlačit- ale potom ji pan DĚJ petfebuje dohna t k nelogické / a legrační/ sebevraždě

trochu Maucta,

věe

se provede,

~ věem

zpfe l ámáni její peychy a! k zaee

~;pá

téměř k:

tk:y

a dokonce zosnovat plán na za cenu násilného a

závArečnému

vra~du .~

nevěroja tného

kotrmelci tam a pak honem tklivě

pilvod.ni pfirozenosti. Ov hm

zmrvené

vlasteneckou lekcí emigrant skému ioférovi . Zkrá tka, Lenko , jei nemflžeě

svého slohu

j eitii ve stádiu, k:dy do

pořád

hlavý• , viechny lc t eré mají

děj o tvo rnou

nebo neumili zasadit ijako

složku nejen pohyb lidí a událostí, ale i přímé záměry často mařící

čae,a děj vytváře~

tím, h

umění

nep a ěchající

a vr to-

pehyb myllenek ,

na niij kailou, kdy!f

se jim zamane . Zdá se mi, po

přeč teni Očních

kapek, že ae

nepfedělá§

v principu /proč by ses t aky předělávala?/ , ale že bys do něho časem

dokázala organicky

vtělit

i j ednáni myll enek: a myllenkami , směrem do vnitř

zmnožováním postav událos tmi v j ejich dulích ~a

ven atd.

mno ha mís tech sis takové mglnoeti

naznačila

-

i

dělal

j s em Ti po stranách kří!fky, kde se mi něco ob zvlált líbilo, protože to

vytvá~elo nespěchaj ící

Je tam tllch Kěco

lcřUkil ho dně

krásu nad t ím cválajícím

a m1nueil - vodorovných

j s em taky dával do závorek ,

co není autné . Což ovlem neni upozo rnění,

jak j s em to

Ka kenec

jeětě

snobs kých studech v dneiní

době

Přesto ~es

če tl

pro to ~e

doporučeni

je

čárek

zby tečné

dějem.

málo. dofík:áva t,

ke ikrt ilm - jen

já .

• t é nostalgii po brambor ovém divadél ku a o intelektuál~ , k teří

tak t r echu za

pokládají

děj ový

r omán

neelu~no a t.

mi taky ukradla hodinky a dvojitým

víčkem

a přestole jaem ti na t o přiAel, mám k Tv'mu daru suges tivního 271

drama , 1ckého a ' r echu

jarmarečni

pou t avého

a 'avění děj e

lcua obdivu. Je v iom jalcéa1 ne poru hné , neprá§kované j ako v dobré

zele nině

~draví

ze zahrádky nebo v ne poru6e ném leae

a je io tudí! dneaka vzácno•'· Kdyby• ji kdoví, eo by ee Ti v§eChno

j el ' ě ~uil ech tila ,

zača l a roz r~ta l

pod rukama .

?vO.i

ft7jf1' 1

c!~"l ,. .t-:1C'e.

I '1 ,yx_

272

Bratislava 4 . 10 , l98l Milá Lenko , píšu za čerstva po Očních .tapkách , do:rud je cítím ještě v očích . Ty moje trochu pálí , ale jen chvilku . A neni to I ječ , jak jsem se dověděl , je to jakýsi dávno známy rostlinný alkaloid, který p~sobi halucíngčně a používali jej kdysi 3arr.eni e kouzelnici . Ještě jsem to nez~~sil. Ani nevím , jes t li jsem sliboval, že napíšu , ale napsal bych , i kdybych nic neslíbil . Dělá mi ra .os t psát o knize a ne=uset si pHtom vymýšlet něco navíc. t-~ysl:ím vymýšlet si "literární problematiku . " Taková problematika je v Očních kapkách patrná ne první pohled a není to problematika jednoduchá. Začíná hned u toho , že se člověk přistihne , že čte e č t e , až knihu přeč t e. Stalo se to mně , mé ženě i jiným . Miro mi říkal , že četl skoro celou noc. Prot ože jsme přece kultivovaní čtenáři , ptáme se hned , co to je t co nás na dlouhé hodiny poutá ke knížce a jestli právě takové p~i ­ poutání nesignalizuje něco podezf
- 2Většina aut'r~

se v3ak nechce proslavit čtivou literaturou , ale velko~ literaturou. Ty j1stě ta~. K tomu je asi třeba m!t z ázr~č ­ né štěstí anebo zralost. Zra:ost pHchází až později , zázr ak se móže stát kež1ý ro~ e Každý den . Zralá je v Tvé knize 1 uenko1 jenom ústřední postava s JeJl vni~evost . Což je z~se přirozené a logic~é. V tak rozsáhlP~ rol"ánu bych však chtěl mít i jiné žijící postavy. ·••usím se pHznu t , že mě po celou dobu 6etby rozčiloval t, n blbeče k Jakub, kte r ý jakoby neměl ču3i a člověk neví , proč ta Pavla ne něm tak visela. Asi z dóvodó. kt er é pochopi lépe ženské č tenářs tv o. Už jsem t o v životě potkal , a le v literatuře mě to dr áždí. Láska se má s nad i v litera tuře odehrávat rovnoctnně , jinak je j akoby urážlivá . Tato nerovnocennost s e mi tam stále ple tla a ru~ila mně a j sem nakl oněr přičítat ji tvo r bě než životu, ve kter ém se móže takový tvor i vy skytovat . Z t oho dóvodu je ~elý román tak z aplav~n ženstvím , až je z toho chlapovi . nevolno. Alena je dobr á , ma~inÁa je dobrá , te ta , babička , jen Jekub , kdyf řekne t o svoje , Pusinko , je psnák. Možná , že ze mě mluví nějaká uta jená mužská antipat i e , a ne li terární st ·ízlivost. Nechej si to oJ někoho ješ t ě vysv ětli t . Jinak vi1íš ze spósobu psan! , 'že jsem nezóstal chladný , co je pro liter etur.l vóbec to nejlepší. Moc se mi libily celé stránky ~fekvepivých pozorován! , náhlých hloubek a holčenčích ~ timit , o kte r ýc h jsem ještě ni kdy nečttl . Nevím 1 nevím však , proč j e ro~án zlomen na dvě ČÁS~i , proč je t em to Ich , i když už i v té t~e­ ti osobě ho více být nemohlo. Zlomením s e na zna čuj i, že v první části jde o pfíběh vn i třn í , ve druhé o spíše vnější , děje se toho až moc , i s atr aktivitami dcbr odružstvi a velkého světe . Hle , fabul ace , o kter é už byla ~eč . Tento r omán navíc teší zvláštním zpósobem spor o t o , zde mOže existovat dobrá li t eratura s.;,ukromě i veřejně v konkrétn í politické atmosféře . V t vé generaci asi mOže , jen o n ě co velkor yse j ši vydAva t el$tv í by Oční kapky ok~žitě ~Jda:o a vydělalo by ne ležáky . Konkrétní historická situace totiž do tvého románu nevstupu je p~es nějaké hodnocení , pros t ě t~ j e , tak jako v životě všecr dvacetile tých. ?~i čteni jse~ si říkal , že jednou urči t ě budeš bohatá , z b~hetne š na literatuře . Je nže ty se nedáš omámit zl atem , protože my , staří chlapi , ti do toho furt budeme kecat , Vidíš , že jsem si nadšeně početl e j e ště navíc zapřemýšl e l . Díky za to , j šs tě by se náre dobře povídalo. A to snad budeme, ne? Pozdr3vuju Tě , pozdravuju 1/.ef\enku a Cilku , a maminku a ses tru a t etu e trochu i tu postavu , kter á př išla na scénu pozdě. !:.ém velké zásoby berackpálinky . ~~ 274

Erat islava 5 . 12 . 1984 Milá Lenko,

asi Lak dve.crát ze rok se mi z l i t eretury líbí

něco

tak moc, že jednou za rok napíšu autorovi, jek s e mi

líbilo , co napsal . Rok už napsal . Nyni mám

končí

ještě niko~u

a tuším jsem

protože jsem si

p~íl e žitost ,

ne-

Tvou po-

přečetl

hádku o básníkovi a králi. Vidím sám , že je to napsáno "u l ežitosti", ale vyšlo to tak pře sáh l o . Příle ži tos t

čas t o

se

byla t o štas t ná chvilka , když přiš el

do

~ahy

krásně

spojuje s e Tě

kuf říkem peněz .

s

vykle nevycházejí,

doj emně,

a

chvi lkou,

napadlo napsat o králi, jek Uyšly Ti i vtípky, které ob-

od branky , flašky v

klíče

příle žitos t

že t o

ětes tnou

pří ­

kabá t ě

at d . Je t o

asi tou §testnou chiilkou . Če tl jsem si a ~íkal jsem si , páni , jak je to mil é a dojemné a jak by bylo krás né , kdyby se takové v ěci děly a že když s e nedějí , j e dobře, když se aspoň napíšou .

A když se napíšou

pa r ádně .

do rána, v níž jsou všichni lidé tlač e n~

do

zapomnění .

Třeba

plynoucí pohádka od

Je ~o pěkně dobří

a ti zlí jsou ne

ve če ra

ze-

čas

Byl to nápad za ti síc /doler O/ .

ani nevíš , ale ty to asi

~ íš ,

že tu v tom

by-

případě

l • objevena štes t ná l i t erár ní poloha, kombinace pohádky a skut e č ­ nosti , krás né

vyprávěni

o

něče m ,

co s e nestalo , a le mohlo by s e

s t át , kdyby lidi nebyli krutí a blbí . POde pr o takov é zázr aky j e připrave na ,

ale nikdy se nestanou , protože král je na t akové

ny líný a ani by mu asi nedali vízum. Spousta takových mohla stát . A to by bylo

pěkn~ čte n í . Přímo

la takových pohádek dvacet, pohádek o r ý je

připr a ven a

pOde , ale

st ejně

z

né mnohé situace, nebudu napovídat . Zdravím ve s el e, i otce ně rozdělil .

úplně

něho Tře ba

Cilčina,

Kde bere odvahu k tako vé

či -

by s e

věcí

Ti r adím, abys napsajiném

světě ,

pro kte-

nic nebude . Jsou mys l ite ljek••• však ví§ .

který zas e t u cenu velmi krásupřímnos ti?

Na shledanou!

A

i-~ ~. ~4--L 1

275

26.prosince 1983 Milá slepíce, proboh3, snad jsem neurazil? Mně ani ve snu nenapadlo, ie Vy byste sama nabízela svá díla pražským nakladatel~m; jen jsem projevil obavy , aby Vám /a nám/ neprovedli něco podobného jako se Seifertem- prostě nevydali nějakou Vaši knihu, aniž Vám to oznámili, a postavili Vás i nás před hotovou věc. Prostě to, co udělali s povídkou, jenže ve větším . Mimoto: co byste dělala, kdyby Vám nabídli knihu vydat? Řekla byste, že už ji vydáváte u nás? Já nevím, jak by to přijali, a jestli by to bylo dobré, jak pro Vás, tak pro českou literaturu . Mimochodem, Vy i Váš pán /nebo kmán?/ byste měli dostat nějaké koruny. Zajímalo by mě, zda došly. K mé poznámce, že se vyhýbáte politice /myslel jsem v literatuře, ne ve skutečném životě/: proboha se laskavě nehněvejte. Já vím o podtextech a tak, ale srovnal jsem Vás s vlastním případem, kde politika vždycky trči. Tak teda v tom smyslu. Oční kapky teda pomě rně bez obav vydáme. No, a kdyby měli provést to, co jsem nazna jako možnost, tak se zas tak moc taky nestane, doufám . Nám se to prostě libí, tak co. Jinak Vás tu ale setřeli mravni kritici jako erotomankopornogrofku témř tak posedlou oněmi směšnými pohyby jako já. Pro reklamu to neni špatné. T~k se proboha živého na mě, prosím. nezlobte! Váš služebník ,

'

276

Praha, 6 . listopadu 1984 Milá Lenko,

dpln~ mim~líterárni

mám takový hové oblasti

vědomí,

test as1 z

nějaké

lepší než všechna Jiná sudidla-

nikdy m2 nezklamal: když si nebo film a nechám to v

sobě

přečtu

podpraještě

knížku nebo uvidím divadlo Ještě

dva dny, nebo

líp , tJden,

uležet, ukáže se / pro mne/ sv~tá pravda . Bud tam nez~stalo nic,

vytěkalo

to a

vypařilo

struska na roštu, když se

něco

uvízlo jako

zaštěrchá,

nebo to tam

se, nebo tam

1pořádně

zOstává dál celé a roztahuje se to a nedá to pokoj . Z této Tvé knížky mi Do~ovník ~enom

a

Hlídač holub~,

z~staly spolehlivě dvě

každá jinak,

splín varhaník a trochu ta

na potom

něco

domu, ten

řeknu

povídky -

T1 jak, z povídky

holka, z povídky Doutník

málo z hry

napětí

ve vlaku a

na starém

místě,

zmenšená místnos t s harabur-

klíč

návě těva

rodného

dím, ti pronajímatelé a š karedý nápad Jestli to nebyli fízlové a její vztek . Z Fešákovy ženy to, co už JSem Ti povídky Sost do

domu~atk

nic, leda jakási

říkal .

Z

přiboudlina či

pachut z nedodělanosti, konfúznosti a z laJdáckého psaní, ze spoléhání na psací samo t ok . Povídka Domovník má pro ~ neustále stupňovaný nepřímý zpOeob zvyšování tragického mezi konvencemi

těch

nap~tí

tím, jak hrdina osciluje

poetelových vztahO,

to rozbít, znectít a rozko pat

/včetně

vnitřní potřebou

celého svého života/ -

a zároven s jakýmsi jemným nadhledem, kdy se ten člově k s ám režíruje, vidí, soudí, někde

dělá

schválnosti a pod tím

rozhodnuto . A asi proto

m~že

věím

už je

být v divadle, které strojí

najednou i chvilku spravedlivý, mOže

vid~t

i tragiku a

něJa-

kou cenu a snad i l1dskou krásu banální partnerky 277

nebo, v konfrontaci se sebou, skoro tklivou

nevědomost

tá nlfhodná slečny, co si přisedla ( Ju6, n /V"'•trt.' .{ "...'.'). Jsou tam

udělané

postavy, celé aú to zOstane .

měla zřeteln~ji

že bys

tam ovšem popsaná tak

zdOraznit tu nemoc . Sebevražda je diskrétně,

unikne . Myslím, že ll plně podobně věcné

než

Hlídač

v ěc n~

většině čtenářO

že to

pou§tění

popsané

jako ten úklid, by bylo mnohem

přediskrétní

Mo~ná,

plynu -

účinněj ší

skoro symbolický náznak. před

holubO je schopen bez vady jako odvedenec

komisi . Je tam zase Jiný zpOsob zvy§ování

mám od

začátku

strach, aby to tak

skončí .

A celý kongres

člově ka

a jeho groteskní funkce jako supergroteska, aniž

viděný

se to hodnotí, je

skvěl~~

potřeboval vědět

o

normální cesty v

životě,

obsahu .

neskončilo

napětí,

z hlediska toho mladého

udělan,}

a

maličko

a vím, že to tak

nápad. Snad bych bý val

víc, co mu zatarasilo všecky

aby ten

konečný ~J křik měl

víc

Budu si pamatovat tu hmotnou atmosféru horka a

stupňované hrOzy, nemám rád horory a je to na mě skoro moc

horor, ale

někdo

jinj to rád horké .

Varhaníka jsi udělala dobře z u ta týcb nedořečených odpovědi, ~ikat,

z toho mála, co mu v

~ivotě ještě

stojí za to

a nemusel by ani to . Budu si pamatovat vinohrad, k

dOm, jak se sklo zbarvilo do temně ruda a crčelo?z' pipety, Jak se hostitel

řehtal

u branky a lístek s náhradním volnem.

Z Doutnáku1 co už jsem napsal, snad

ještě

plus trocha

groteskního humoru té lasice. Její partner chvílemi ožije, ale spíš je, stejnd'jako ve Splínu, ta zed, co vrací tenisový míček

na tréningu . Kdybych si to znovu

přečetl,

našel bych

tam pár jeho zajímavých repli(.ljednou se mi líbilo, když řekl beránku, podruhé už mi to vadilo, protože vzácnosti se nesmí 278

-3zneužívat. Ale celkem se mi vytratil, je pofád v jedné pořád

poloze' a ta pravdivá i jemná i poloprolhaná a ponorně

taktizující partnerka je zaJÍmavá, dokud ji jako

takovou obJevuju, a až ji objevím, je to v neustálém opakováni té polohy z Listu paoi a dívek . Šerberová to umí s tejně dobře, vlastně

o dost lip .

Vidíš, Lenko , že se vyhýbám

soud~m,

co a jak mi z O. stalo, když jsem se ne kn.:í žku abys

měla

nejsubjektivněJšÍ

co

přísně

píšu Jen

třikrát

vyspal,

čtenáře .

reakci jednoho

Jo,

to erotično §rum §rum je spíš takový elapší drzo než

...

• ,.v

"' 'I ... •' '

• " • l"~~ ' L·):: ~

' •

.... l

'

'.

'

v~

,. v

•

literatuře,a hodně blízko Červené knihovně . Je to spíš

dHlán:í apartní ~ku toč e

př1t~žlivosti

knihy, protože napsané

ale proti gustu Mdr0 di§putát,

říkal

zvněj­

"Oan otec

pikslou . To je,

Le~~o.

asi eumma summarum jak

říkával

pan

Augusta, archeolog. zdO.raznuje zdvoJené m- někde jsi o kus dál než v první jednoho

čte nAře

~nížce

povídek, to by

mohlo pot;§it .

Někde

jsi

tě

z názoru

psav~a.

které to

e_y

píše a v tom šikovném Štrikování(ti občas vy~otí krásný postřeh,

nečekanA myšlenk~,

·~yelím například že

1

ale jenom

hodně občas .

ei taky, že jako au to rka po!"ád moc spekulujelí disitéma je

tu poslední povídku, a i

prodejnější

tu ~ž

než jiná témata, viz

zahodíš, rázem budeš, Jak

to bylo'> - rázem budeš tisíc mil . Taky bys mohla ubrat Šikovn~stek eečtllle"

a la :

"nab:í:l.kov~

zvedl konvici", "potvrdil

apod .

Ber to všechno bez /mého/ nároku na vynášení

soud~,

279

-4jenom jako pocity a trošku uvažování jednoho je

nakloněn

krásnjch

Tvému

věcí,

~lent~ ~

čtenáře,

rád, že m᧠v knížce

a proto Ti nic

který

několik

neemlčel .

Tvlj

280

o h sce a S'1rti

ho~tn

Len.ka l:rocluJ Z ·oni je dnes - pv odchodu prÓze

nejvýrnznějš.!m

~e b.~l/ . J<J~i

J.' rešŽ. ~ l<:ově

- v naší

talent.em mladé renerace /naNdlla se v ro-

osudy jaou

tak~;.

v mno l'.ém

eeneričně

typi<:<é - ales-

poň po.~ud :nbme na :oyali tu čés t mladých lidí , to. erb se vyzn ačuje

výrlj.znjmi ry&y t.lilent u nebo du! n zoficke pletnězú

a po

ra;cultě

S~o.inč ile

po{usech o

něko lik a

jako

uklizečka ,

zbyly , j en tuhle jí dovoluJe

charakteru: po pro.noc i na :filou-

r.~ormLlní s po lečens1té

pr otože z roo žihH>tí , ktert: jí

po~rečove t

v tom ,co je pro ni ne j -

poJstatn-jší - v psaní . Nechlme- li stranou r.ovelu nnna , kterou

zatadila do

pozdě j l

knihy if'i povídky , je její prvo tinou ro:nfn Rllžo vé dóme , na p..aey v letech 1979 až 19,0 a v roce je to prvoti na v čí

n ěkterých

19L~

vydaný

s vých par tiích

osud po znamenaný hned na svém

počátku

česky

v

za rďaničí .

pr ekvapivě

brutLlním

A

zralé . Dí v-

prožit~en

znásilnění a pal<: uěkolika milostnými nezde ry vyŮstu je tu v J rame-

tickou krlZi, kllyž se hrdince rornt.nu naskýt& v o s o bě ~dšího chlapce , ktl'rý k ní prilne $ be zvýhradnou promisn. ryzostí své první

l~slcy ,

možnos t

d\lvě:Hvostí

citově

a nekom-

opravdového a

trvalého vztahu . Poprvt j e pro ni ztroskoténí m1lostného vzt ahu to t.entokr€t s prozit.kem vlastní viny , kdy ž

lehkomyslně

význam chviU:ov\.ho oživení dtvnné intimit.y s ,jin,ým tak tu bezelstnou e prá v ě

náročnou dO věru ,

t ento prožitek vlastního

a níž se

prov inění

podcení

mu~em

n e č eke r.ě

sp~u­

a z!clame

set1tal e . A

ji nakonec dovede k po-

znání, že její niterné pottebe opravdovos ti se

~lOže

nnol nit ve

vztahu ~ mu ži o generac i staršímu, j ehož životní zkuš enos t Je Úměr­ né její vlastní

časně nahromsděne

zkušenosti. Tohle vš echno p\lsobí

v romcnu Len
pr ávě

jen ryzí lot ika uásnické , pro ni ž všechno

t o , co j e ze živo t a odpozorováno , mus:í být v díle orranizováno na

281

-.. ZIÍ!d arlě

o'
vlas t.nihO ni t er ného proži tku . 0 tom , l e .
s!c'.:.te~noe t

vý~luvr.ěj~ich

detellcch , je

ramenu mé v

:formt~

so bě

van:í:r.i

-ro~eV'J

hl t-vně ?O~ud

A

v celé
dt t

ste~n~ ;:Jro~reslený ~> rozděli t

nétovu po zor r.os t.

-

~na~:í

do vede 1 id-

jc~i~h r:€jčrot.něj:t:ích d~kazó čos t .

u t ohoto de bu tu i trochu logiky

k 1yž se :nlartt r omar.c iérka

f ll

př ito m

E:U to r ka

~~em

telt tu nachéz:Íitl" 1

Ale

vn~.' ~ ' ové ,

svým hlavním po sta vám pro-

ně rcvnoměr!>l

me z i

e ne j -

p~rtie,

a jejich povahopisným s:uysl e:o je

svoji i cHe-

kde .Lezi o j ;:-o zorozřete lný

nesoulad

jde o postavu a: ..líl"e Lukáše; ten oktzale nenacený

tÓn, jeký:o ;nluví v s~ pr áci se svým mls dým r-i'!telem Viktorem, je sotva s to vzbu zova t vLlnou mění ,

tim

dóvě ru

méně , o č népadn~jši

v opravdovost jeho vztahu k u-

jsou prostl"edky , '
torka snaží sugerovat. V roce

19o~

vydala Lenka

~rochéz
knihu, tent okr&t

knihu povídek porl nózvem Ptijeo ochutna t. Jsou to jakési momentky zachycují..-: í drama tic.-é okam:Hky

. í vč i

ho

a žer.slcého osudu v soula-

du se zku~eností ge nerečn:í , vidě nou ovšem v osobitém uhlu pohledu/ daném temperamentem a charak terem aut orky aomotnt . Rozvi j í se tu pted nbDli širokt ák6la

dí vč:ích

kk~xiaaK~

a ženský ch proži tkó,

pl'echl.zej ících od polotzy pi'edzr.amenané paci tem, že bu:ioucnoat je

jelit~ Jllhti

plné nepi"edvídaných možncstíVtalcže miloa tnt z'-:lamání

je jen signálem k tomu, aby ee životní dychtivost obrátila novým

am~re~ž ~ možno

poloze , v níž už za znívá t r p:ost poznén! 1 že není

donekonečna začinat

v nichž se hrdinky r ysy

s polečné:

která se snadno

znovu .

At už jsou jakékoli ty situace, určité

impul zívní bezproattedno at s vzdorovitou hr:iost, m~ ~e

zvrátit v sebe trýznivou poddajnost, jakmile

je zat:ížena poci t em provinilosti.

Někde

ných sit uací vystupnovává až po samu Dvě věty

jejich reak..-:e mají

těch to č r t ~ c!tnj í,

se

dras tičnost

~ ez Ůnoanost i

z d1alogu máme tak pted se bou

zecQycova-

- v pov:ídce

kratič~ obr & ze~ ja~~hosi

282

-3zerémov~na

ero tickE.ho inferna . A lcniha je se objr>vuje mot iv , který tude v romenov jezdu do

t éma -

ZAhraničí .

ti je ve váech

s ,nrtnerova od-

~ateřs t v í

VzájemnE. prolnutí

těchto

vnější

a

vnitřní
pov!dl<éch tak naor oett , že

oři v~em

drobných d eteiló pósobí dojmem Úsporné lakonlčnos ti. zOstávé v

přesto

čtenáři

o pačnou

něho

promítá, mó t o

bo hatství

jestliže

A

oocit lehkého nesouladu mezi

tvarem a prožit<em , který se do

v ni::hž

v jiné své verzi r?7vinut

-.o zději

nemsnželského

~ot iv

1věma 'l:>'J íd" a :ni ,

uměl eckým

příčinu

zcele

než u r oménovtho debutu Lenky ?rochézkové: jako ty ta fo r-

ma

letmť

impr ese byls

mé

ste jně da le~o

pozorov~ telskému

přece

j en

neade kvátní prožitku , který

nějak

k impreeionistickt n&ladovosti jako k

c hl s rt ně

octetupu od života; jako by si tento proži tek žá-

dal bj t rozved en do š 1rších souvislost! a domyšlen ve všec1 svých d~s l

edc!ch. Po t é t o strence ukdzuje no vým

bu , kt eré vznikla o r o<

dříve

s s l'emnou bal ad o u o první m

s byl s

sněhu

už novela Slepice v klu-

směr em

zařa zena

spo l u s novelou Anna

do knihy Ti· i povídky. Je to tro-

chu tragikomická histor 1e o milostném vztbhu , který

ztros~otává

n u not oric kém alkoholismu partnera, ale nene jdeme tu ani stopy po sentimentalitě

a

beznadějném zac graňov ání

takto formulo vané táme mohlo kri tizujíoí dotre vOle sv~ ho při z p~sobivtho

na znač ovat:

mladičké

ztracených duší, jak by nic než

do brosro ečné,

ne-

hny , kt erá nekore c pochopí marnos t

snažení, k Jyž se j ejí Úsilí stéle

~eznadějněji

odr áží od citové prá zdnoty a tuposti partnerovy . A j e to na j edné straně

jakási

humorně

pině

mladých

mužó

vyse d~vajících

stylizovaná

návě těvník~ prs~ekýca

nad svými

tečného vz~Jemn~ho ~ontaktu:

ko,inou

rozě afností ouřady.

sociol o~ ická

hospod ,

pól l~try

studie o

t ěch mlčících

bez sa bemen§í

al kohol ismus, který j e

Ale j e to na druhé

straně

určité

sku-

mladých

potřeU,y pěstovtn

skus po-

- novela j e

paáns v první o sobě - i jakesi Ú č tování, shrnu tí zkuěenos t 1 , při něm~

j e veškeré pozornost

vypravěčky sou s tředěna

na vlastní poci ty, 283

-4jak z~st t' vají fixovl-ny ve vz pomín'k:l! ch ní' v ~ e rlno der-"li,

tJ

to vý-

"

mluvnější detaily . Jsme tu na o t:~sčném pÓlu, ne~ ,je ten , l<:t.erému

Od!)Ovídá tr adiční Útvar oaycholoa?iclcé orÓz:f: ~ lověl<: t·l není pf'edmlltem nazírání, lcteré mť vyÚstit ve v_:~ vo lá ní urči té oaaívně provytváří

žívané n6lady , nýbrž spontbnní aktivitou, kte rá

vž ly znovu

distanci mezi sebou a svou vl astní sia•raaxt minulou oodobou . Tato distance bere tu na běh ,

k~y

jehož jeden

~ ebe

prota~onista

nevystoupí v celt m jeho

prOběhu

ni-

vnitřní dramatičnosti .

jako post ava aktivn í , plný Kniha TH povídkY

př í­

formu humoru, a díkY jí je tento

dohromady orozalcké u' tvsy dost rllz-

slučuje

norod f . Novela Anna n&zír& ženskou postavu z perspektivy mladého muže, jehož rysy tu zOsttvají dost nevýrazné . A Temn& balada o první~ sn ěhu za~ hycuje

tragický

příběh

formou , kter é je na pome-

zí mezi tvarem prozaickým a tvarem básnickým : j e to zajímavý expeltiment , ale p bočkou

ce

v tvvrbé Le11k:y Prochtlzkové zOstávé zat ím jen od-

směru,

ve

l~l ~ přiřadil

rom~n Oční kap~y uzr~lé

pvdobě .

se v§ak a v

něm

Kniha se

vypravěč ským

základním sou~iti

jehož jal§! perspektivy lze K

těžko

odhadovat. V ro-

jejímu dosavadnímu díl u rozsáhlej§í

pted stavu j e se nám její talent už v

člen!

ve

dvě čás ti,

postupem. V první

dvou ml ad,ých lldí , l!:tery se pted

ostře

Čbsti

je

od sebe

plně

oddělené

vypráv~ př!bě h

.čtenéřem začíná

o ví .j et

v ol<:am..:.iku , kuy t.eprovdanou ml adou ženu její partner odv. éží do porodnice , a

~ončí

~dy xxtw

ve chvíli,

ter.t.o :nuž opustil a rozhddl se prévě

krá tce

pot~ ,

pterněni t

ček~venosti

XfutěJU ,

o to

zůstat

co v ní vzuudil

niS ,'e ' ich svazek

mlad& zena v

že

zahranič í.

přesvědčení ,

v man želství . SP d eeé

~e

sřtacltu

le

přestože

u t ajenol l'alco vá je je

vyprávěn

t y a pos toje jsou ner je

viděn

o ~j ektivn í

ve tfe t í

čtenáti

pouze jejíma

osobě ,

lC

tomu dochází koneč ­

S'frot Je-ve eYti nea:

ma•lce ve své be zelstné s~st&lo

realita tohoto

Myě-

• "tlfj••• a '

příhěhu .

A-

jedinou postavou , jejH c i-

próhledné , je hrdinka očima ,

"

že ji

že se chystá

-fivosti poavo111a jeho plání , ebJ! jehe . tco"stva:

do

zji ětuje,

dovídáme se o

pří běhu .

něm

Její part-

j en t o , co z 284

ně-

ho ~"'zn~;rl vr.,:~ sa.!l3 1 a ~;:c u vece jt.hJ choH..1. i zú.3t..:\"r

:<:t mít·e ;;yl y ~.?ho pl'Ojevy , :t.er t:

j
1• .aja3n'

:

ja-

\i

llyli z;Jrvu vc::o t.z.i spvlu

s .~·di:,sou "IJ.i:not. j~~v pr.:>je·,ry -.pravdového :: :.. t.ov ... r.o vzt.t.t."lu , jen '<:vruE lií l' i lct.v\'&!IOJ e.:>lcckýn: z cjJlea: , v ~~k- 'llíi·e , JO t

lich

l

~~..;ued i i

-:.ukovou

I.O'll. • . et~ l.l.i<,

h

v .:domě e k.Jy 3 e j.í

&

~ ·val

:ttnj:::: ::hvi-

\'

snad s ( rr. str h -

ji dočasně •ěřil'l 'Ia t c. n eŮ pln.:>at n a~ehv ;;oznť ni

r.eni t.u

v~u:t &otet ic~ejJl

'
pr.U.cipem U•l•l ec-,.Ei "') st&vly , z:lrc.je:D vni tiního

rýďl

je n esen t.en to

nedoBtb. lkeJ1 1

pf·ítěh .

n} t r~

nacpak , stl vl SE: z{.napětí ,

A nejer. t o , p-.stavu , kten. se telete vy-

!:!Yk( J:t! Jcholo.rické OPj ek t. ivaci , vyatllpuje pred nemi s tím plastičnost í ,

mé

prtvě tuté~

míru

,jakou ai pro druhé u .:hovcvé !ceMý

- sl. už

le t e -

včUí

nepřekonatelr.é neprOhl~dnos ti , člově'c .

Proc Mzková t u

dospěl a

v~do!l!é uebo '- ezděčně - k urči tt:mu u.Jěleclc~::mu o ujevu , kte -

rý tl"uto ro..nan , s \·ou f ormou z Jenlivll zcela psdnj Jl s i ce , ale o to

z~važr.ěj §ím

pou t em s

trad:ični ,

3p:!nt: r.ené-

Jai lov éní~ ~ocerní

p rÓzy , kter é odvl'huje k aě íro vnnou :Conz... stentnost psycholociclté objektivace • vestli..:.o prltr. í d ruhé

části

Č bs t

knihy je

př~chází vypré~ní

vyprt:věLn

ve tte t :"

v první csobu. Tsto

o:~:>tě ,

ve

prom~~a ~6

v kom pozice r omá nu hlu•X>kj význam: vytvGH jakýs i proo tor vyprávění ve 'lypré7ěr..í , nel.:>t c alj

;>rez entován jako

vzpom:ťnku ,

od

ten !li'it flh zda::lan( lásky je ta!cto n:ťž

je

vypravěčka

natolil!: vz,'tlena ,

že i ono minulé vlas tn í já j e ted u ž j en někým , o kom bylo možno vypráv ě t právě

j e n ve ttetí o sobě • A k1y ž vyprávění pte chéz í do

první osoby , je j eho

ztltladn:ťm

tématem

~ révě ~~

problém , jak s e

s t outo minulos t i vyrov na t. JJo poof'erl.í vystu pu~ e nyní dal§ í mužokl. po stava, postava mladého llltai'e Oldřicha, !s::ter,ý se do opu!tě ­ n é ho d ěvčete zamiluje a pokouě.í se je vy tr hnou t z toho bludn ého k ruhu :fa s .' 1naee minul ými pro ! i tk:y .

Marně .

Bolconoe i ve ehv íl i mi-

lestného sblížen:! rostávé j en někým , kdo zastupuje osobu t oho, ma ol

nehož vypravěčka zde t é vá nepřekonatelně fixov& ns , a j e mu t o dá n o 285

- (.. -

nocí ti t Ol' vi!<:í o p~t

o to

~Y

po znPv~ml'

s

~rJ ~ot\tí.

T)(J~t eve ul•l i' ichov~;>

.:;ym"'l:l'ticli'E

~l astičtě j i, čí ~ dftslP~n~ji

vid ím~

ji

jR n

tu vystupt.,ie

n~i~a ~·pra věč­

,h jen ~ jejích r eR'
vyor ávěni neni miste pro úva hy o ~o t1vaci j eho c ho v~ ni, ale zato

jakýsi soudí cí od3tuo od bRicilurdntDlr11

nr nť

přile ži t o H

vy~ýbajici

postup,

m~

,iá , odstuo , l<:terj

oplSt formu

oadného humoru. ' mt.:ne ta!t v souvi!!losti s

mi t o uasé že mi knihy umělec ký

vl a:~ tního

u v)!dol'li

si, •i o jel:é miry tento

t

věem trik:~m

se

t~­

osycho l opic'<é otjekti-

vace , me vedle svého smyslu est et ic~ého i s~sl etický: nebot dru-

r4

č lověk

vystupuje

zívněj i , čím

pro

X.

ve své živoucí

n~s

realitě

vice se zdr žíme onoho ovlada telského

j e v základu j akékoli Úvahy

psyc holo~ické,

a

č im

tim inten-

přistu ou ,

více

js~e

'< terý s to

uchovávat Sl i svobodnou Jistanci od j akékoli ob jektivizované představy

sebe

sa~ch ,

pros tor , v kterém

poněv adž práv ě

t at o distance vytváfi onen

pro nla mOže existovat ve své

dru~

skutečné

s vo todě .

Jak u ž jsme o bt HI\9 , pi'i

němž

řekli ,

romén

hrdinlca

začin6

z akouěí

scénou por odu , a je t o poDd

pocl t , že se pohybu je na hra-

nici živo ta a smrtl . ro dává od

po čátku

cel ému to mu milostnému

tim

pří ~ěhu,

silný

spíě ,

~e

drsmetic~

akcent

mladá matka dává

v z&jmu své lbslcy v s ázku v!echno, co by so becká , nebo i j en

~

praltticlta Úvaha velela uchrflni t , ledy ž j e ocho tne vy ho vě t partnerovu pfén! , aby j eho otcovství zOstalo u tajeno . J en m6l o knih psaných ženami dává tak

ata~aca x n&k otevřeně nabl~dnou t

nych prožit.ltO v tom, co v

so v ě

do

akut eč­

ma ji specificky ženského. I o pro-

z itcich ero tic k_;ch hovotí Prochr-zkovc s

otevf'enos t:ť,

která allisx

mllze prudern:ího čt ená:te šokovat.. 'l.'a to otev řenos t m~o. n1crué ně zcela j iný přizvuk než v r om6ne ch psaných :nužl : není to ta dne$ ui hodně laciná hr a na

pi-e.cračovs n! s po leč;mskjch

něco ~rex~x grot eskně

taru , kt.erl v

exhi bicionistickáho, nýbrž

l!eztráo i poci t, ze 1n t.imi ta , :n er li

Sf"

(ju

čteneř

so bě

mívá

t u n ikde

odh'.ilu je , je P" t. vě i r. ti286

_... '

ntitou , n·~~ťm , ~o k ,iednom•J

pl)vúo. u;.~::;.i'.J~I! ~ tv·ou , 'Jj: v;r.ze:JJ 'IZt:Ů•;l

1-
kon~rttr :!mu ,< lov~k'l , (lť'f:cl"t.l.

i:1t .. i:;

~. , 1 .... ;

,'E

ir.t.i-

nj•.o•t .,:-~ e11ou • . ll • !:u , l::P!'L ~r. I''Jzv!,;<-1!. t. uk t. w "" •.:z t.v!,u dl.var~· ~<<>vf'loji~i ~-

.-celu,

:t
e; žeoným

ri~lkem ,

uc'1ov~·, a

:3'.y

!'e rv.,.-lyr.ovt \. 1!'\ostP,;n-:;t,

1.r. i ~


~er.o ~vo -

t.yla "•·o:dtíl!l pro-

titb ,iuko ;.r.kouflenf a C'!Jhcer.~ kru•.c.s• . ~~stl. PnjLl ob~r l'::m "éto kruto s t i

SP

něKt.e rý::h

v

věrečn~ ac 1:n~

nesp

sclt r.fc h

stfVŠ

i

oh:( Olťřich , nP~ v zá-

r.f-

k'rátk'é ePtktn:í obou ;>rvo tních peru.erll

kone:! 11ě oři -

ře/i en:! .

To, co u hrd i nky je n e pfeko11anou fix ac i jako m vyl e šen:í:n problémem paychic kjm , ex i s t u j e i pro záhedv , které :z0st6 vé spjata s

č

tent

ře

v po <.letě oné

ne•lo ře§ ená

~hovb n:ím .na).:~~e:ho pro t a.~on i s ty

ro -

ms ru . Obojí navzéj e~ Úzce souvieí, nete l i pro hrdinkc z~etévé • onou usUPrlnť o t é. zll:ou , od n:U. SP neélove:Je Od;>Ou tot , o t t':z'ta: j9k

to moh l ' tu/Ha t ? ~ešen:! nepHcnE:z! však v po •obě ;>syc h•tloric'n: ho pozna tku , je •

získ~ no

posl áze j en

tra

~inem ,

němž hróin~ e

v

v ~ adí

do hry vl al' tní život. . L'e prve když oi"i s~ éní v cizin ~ sehraje t u ris kantn í parti i s e o sudem, pti n íž chce

~u že ,

nejprve otr t vit , pak noslepo volí me zi dvAme

douě~u ,

nen.,cháv~

s~len~ami,

ro zhodnutír.~

,iedne o bsehtJje ,i l!d , e kd.y ž te!c t o j en S t"b evra~er!nérnu

kte r ý j i opus til ,

néhod••

z

ni~ hž

•tn i~l a

pak už t1ruMho t u to hru dohr tl t a

vzdávt aP svého vrs:!edného Úmys l u - r.eprvt> v této ~hv:íl i př·iché ­ zí ostyoboznjící odpo věa: nebo t pomě foovén tímto č inem zoufalecká odvahy , Objevu j e se náhle ten {dyei milovaný muž v

podobě,

které

5iní už ltaždé dal ~í do ta zovén:!a zbytečným - konečně vysvo bo zena ze s vé kru t é f ascinace , vldí ho m. hle pros tě J ako so beckého zba bělce . Co něc :í m

č iní

r om6n Prochá zkové v naši

do st oj e 11n élým, j e

lcnihb t ak

prostě

právě

ten

epická , kte r l se

aoučasn~

zdánlivě

čte

l iterá r n í pr o dukci

paradoxní f ak t , že

jedn:ím dechem, je s to záro-

veň otevř:ít přistup k nejhlu bš í m existenciálním otá.zkám o po vaze vztahu člověka k č l o věku vObec . Paradox j e jen zdánlivý: je to;>~rte~ 287

-! -

~ .
, . plr,{

"<J

J.t::;ce a :m:rti", ::t"'rl ,. ~ ~me t.~m ~l·~ V~I" vn• ci ~~rlbrl!

"íře t· ,

c: r -.

h~n

.! • -,., " '""'.S ro čl:n·.:' x vzru!!u-

ririm-lni EP•yi>l v~f"l1l ftEvy , že " P! och&~'
tH

UIAI!Ienf· ,

ed se bot: au tor'"u, kterí mll-

že> přiepll ~ " tom1, Ell ~· ~P nn!Se r omc nove: tvo rle. vymanil e tr•.•1lice li'cHé ho

opt~lcování

l•ei'Pno

starých k:onvencí i

neuměl éhc

7.

• vo ~í

napo dot>o -

v lln í ::iz:!ch vzoril , a dos pěla .::onečně lc 'lýrazu , i<: t.e r , burl e v str j né m1řc

o pi Pvdu mode rní i K

on statov el~

nezaměn itelně ~ eaký .

, sme už ,

~ol1~ ~tanic k~ ho n~boje

,

j e v proz6ch

\../

Le> nl-:y Prochízkové . '' ztvl!.:-em zbý vá nám =ínit e e j e ětě i<- jej í tvor bl\ a~

ver~ov_e~.

po té , co j sme

Jestliže .isme oozn~ l i

ochybné zrrvu troc hu ~ýms i

m<~l i

pt-íl eži to st

její tvorbu orozaickou ,

nedOvě:ry :

seznťmi t. bu~e

ae

~

v nts ne-

není t s to vý r a zová f o rma jen ja-

d o zníváním prvotního t bponí,

po~d

jde o zp! soh , jak vy-

jadřov'lt svo~ i ni t e rnou zlcu ~ er.o at? Ale !lři čtení Ú t.leho seěi t
do n11ho ž autor ka shrnula výbl>r svých bésní pod názvem HJ r izont él ní poloh.. / 1919/ , se teto

nedOvěre

br zy r oznl y n e .

~b

na t om zá-

~luhu j eť ne~ její s chopnos t. Úsoor ného , la~on1c kého u i r onicky \ry~r·ucene ho

výrazu, který pi"ipome ne

nělcd;v

dykovekou notu - "Geo-

metricky pfesné bíl é vločky/zalehly dl a žbu chodníkll/ V Útulných oknech pablea!rují opravdové

smrčky/

jak

pouteč nočních

drama t ičnos t ci ~ového

podni lcl" - , j e dnak

prožitku, lc t.erý neutkv í vé v pouhé

impr~> a i , nýbrž obr é!í Úporný z~pa e o uchov&ní hodnoty a smyslu

života: "L kdybyc k byla po r ame na z a hrabaná v jen hlava/ jako

těm obr~

na

budu volat po h votě a t ou ze/

V el ikonočnich

hl í ně/

a zbyla mi

ostr ovech/ i te hdy

a kř1kem za hi!nět. pachut konce •• • "

A ~ e p ří značné , ž e t ahl e be zproat.tednť a bytos tně zd rav& dychtivos t

288

-;,-

t!

,

< Q

' • '• ' .._

,,,;--

J

."

~

'--

L

0:1

t

"

,

r.,l

~t

v.: tl'íc "'

. . . . ~--

Cl(l<~'

scti.řl•ně/ ;"~í·~':'ra!!r.>\'tn ~~:'11 / rt\h ,l

t ií~

.-·rost~

t."tn

h1u•~o!:t

t ol1o,

;,p

i ve

Vl'r~ícit

j~.>
tu .TI6mP

f'Ě'ad

n er:í j eh n11h!'ažk:ou ze po tře bou

9e

u.:~

kter}

Le. t.:h

~'!

.1·uch~

.tra:úcí/ l-ytí v :te'Jy-

7.l.: ... vt o

~~v ... je j~.to

-'oU-

lvor y "e.:-aov<: s ry.:-ozc-c!s:é je zr.ú:1kou

aeOoli <•I!Obnost , ~ro 1>\t:r ou 1~ ter~>rní tVOrba ,:i~nl. for1r.y s~lel!ens'tého upletn~ní , r.ýbr~

opravdu ni tt•rnou.

289

Rozhovor s Miroslavem Zikmundem Otázky klade Lenka Procházková

ze dne 2 . srpna 1985 v

rrottwaldově

------------------------------------------------------------------Pane Zikmunde, pro ·aěátek o s vé poslední cestě .

začněme

od konce . Kdybyste mi

řekl

něco

Poslední cesta , no tak je to taková krásná shoda okolno tí , já jsem, pan ť Lenko , p.-ij el přesně před týdnem z tv.adarska . Byl j em tam na pozoruhodném festivalu, který es jmenoval .....• Art , což je francouzská zkratka . . ..... . . ... .. . . .. . ................................... , což znamená doslova a do písmene ~stav nebo institut pro rozvoj mezikulturních vztahů prostřednictvím uměni. Bylo to a .'lti cké , protože tam jsme vlastně jeli za muzikou . Byl to v poř dí osmý festival , mam první se konal a to mi tak trochu připomíná ty moje před­ chozí cesty , kam jsem se dokonce ani nedosaal , Austrálie , Nový Eélr>.nd , Snojené státy , Brazílie , Francie , Norsko , Jugos l ávie , " ten poslední se konal v Budapeěti , a tam jsme si poslouchali ~rostě Prokofěva , Nozarta , taky Dvořáka , autory , u n1\s ponllkud zanedbávané, třeba Bart6ka nebo f krjabina , no a to bylo přesn~ před týdnem , a jest' ! vás to jako ženu zajímá , tak já jsem si tam odnesl t~ový pě1
-

To byli •.• organizátorem byl nějaký Slovinec původem , který žije ve Spojených <>tátech , jmenuje se ~liha Pogačnyk a zorganizoval to rostě tak , aby se sbližoval Západ s V ·chodem prostřednictvím muziky . Zčáoti to c amozřejmě financuje a bylo tam asi tak polovička z t~ch oedmi set účastníků z Východu a polovič~a ze Západu , z Výcnodu tam byli jenom Čechoslov~ci , Madaři a vvchodní Němci , jinak ani Polák tam nebyl , ani Rumun , mě na tom upoutalo kromě té muziky , která byla na Jž'lSn vysoké úrovni , taková neformálnost publika, bylo to v sice v nejkrásnějším sále budape§tské Vigad6 , naši by tam určitl šli ve smokingách nebo ve fracích nebo v perfekt ních večerních odě­ vech , jalt: dámy tak pánové , a tam přišli dokonce n·!kteří v šo:lt:tkách, krásných ov~em , čistounkých , vyžehlených, per'ektních , d~~Y nebo 290

2

bylo tam hodně mladých převář.ně mladých , a mně upoutala dívčice , která seděla před. mnou v řadě , upoutala mě i zjevem , poněvadž byla velice hezká, krásná , půvabná , mladá , a tak jsem s ní začal koketovat a říkal jsem jÍ "Nemáte náhodou tak nějaké předky odněkud z Indonézie , já j• dm byl ~a Bali , já jsem byl v Indonézii , tam jsou krásné ženy , a ona re mě pam přiznala , okamžitě na to zav reagovala přesně a říká nenene , já jsem čistokrevná Bolandanka. děvčata ,

A jakým jazykem jste se ••• Anglicky a německy jsme spolu mluvili , kromě toho holandsky jsem se a ní nedomluvil , i když jsem set~utaky učil , mluvila výborn~ anglic ky ~ německy , a pak mně , tam bylo nejkrásn jPÍ , že přišla na ten poslední večerní koncert a měla místo kabelky takový půvabný bílý ruksaček na zádech. v

Ano , to se ted nosí . Nojo , ale já jsem to v životě neviděl , toto jsem neviděl nikde ve světě , takže to byla taková tečka za Budapeští . Takže to byla moje poslední cesta do zahraničí . No tak touhle odpovědí jste mě tak trošku přeKVapil , protože já jse~ myslela, že se zmíníte o své poslední cestě či výpravě a že se ~řeneseme zpátky o dvacet ~edna let myslím , takže tuto cestu Já jsem mčla na mysli ale JSem hrozně ráda, že mů­ žete cestovat do dneška . v

No tak do Madarska můžu , taky ještě do bych musel na pozváni , stejně tak i do

~~R ,

ale jinak do Polska už Sovětského svazu ..•

Takže ta vaše poslední výprava byla

pr~vě

do

Sovětského

svazu .

Ano , tu jsme skončili v šedes~tém čtvrtém roce , jeněe já jsem ještě potom vyrazil , a to byla skut~čně ta posledni cesta, to bylo na • t Cejlon v šedesátém devátém, Já jsem vyjel, a už bohužel sám, bez Jiřího Hanzelky , poněvadž ten v té době jaksi byl odsunut do takového polodiplomatického postu do Stockholmu na naší ambasádu jako komerční obchodní přidělenec a měl takovou ambicí z jedné ze ze~í , kte rá mu nejvic přirostla k srdci n~psat něco , co by bylo něco naprosto úplně čerstvého , čemu říkají Angličani last touch • • • /tač/? • . • to je - včera jsem přijel z Cejlonu a dneska o tom píšu . To se mu 291

3 nikdy nepodařilo , v:iechny ty na!ie VIUldry po vrť . lohužel jcem tam mohl jet jenom j{ sám , protože , jak říkám , Jiří byl ~e · védsku , krátce na to se vr:itil, asi za m4·E>ÍC na to na vlas":ní žádost ze Švédska zp/tky do Prahy , no a já jako bych byl tu~il , že to bude takov~ moje poslední cesta v tom sledu •'ch asi více než osmdesáti , tak jsen se podíval cestou na Cejlon ještě do Egypta, ch těl jsem vidět ten přestěhovaný chrám Abu Sin Bel , který jsme samozřel)mě v sedmačtyřicátém roce n amohli vidět , poněvadž byl příliš daleko od na3í trasy , to byl ten chrPm jestli víte •.• Ano , tatínek byl v

Egyptě

a zrovna to tam zatopovali .

Nonono , to je přesně ono , a mě na tom zaujalo to , že oni proto , aby ho zachránili , to byl jeden z nejznámljších a nejslavn~jších staroegyptských chránů , tak ho prostě rozřezali v kvádry , a já byl zvě ­ davi , jestli ten chrám , jestli tam najdu nějaké stopy po tlch ře ­ zech . Nic , prostě per fektní prr\ce , no ťak to byl ten Egypt , pak jsem se vracel zp~tky a jako bycHÝlftAil , že jako klec spadne , pod{val jsem re ještě taky do ~ecka a na Kypr . Takže to byla už taková moje cesta bez Jiřího Hanzelky , ale naňe společná cesta před t ím , to byla pr~v~ ta druhá cesta, ~~z to je azijská , to jsme byli ~oro šest let .

A od té doby , kdy už jste tedy přestali c stovat, tak jak jste ::e s tím vyrovnal, jak jste si vlastně uppoř"dal život , protol'.e to oro váe je veliká změna , byla tel.dy, jak jste vlastně se s tím smířil? Paní Lenko , já myslím, h to bylo to nejlítastnf jěí. .. ted mi.n právě běžela krisná veverka , viděla jste ji, taková zrzka p kná bč~ela tady po balkoně , vidíte , tak to je vlastně jedna ze součástí ~ého dnešního života , která mně přináší obrovs~é uvoln~ní . Já jsem se nec í til vlastně nikdy při svém c stováni , anebo při psaní , zejmén ~ či psaní , tak svovodný , jako e cítím ted poPlední léta, kdy vlas t ně nemůžu publikovat . fak jako Jiří Hanzelka, e . Pokud jste m€ls toto na mysli , že . Ano . Podívejte , takhle . Kdyby si

člov~k prostě

vzal do hlavy jako to

292

ně-

:ivy 2 . prosince 05

llilr' Lenko, ~ot.k:'

p;.ed chvili na ·~os~ele od zvonili poledne , Ludva je!iť tahá< z vývoj'
str~n

do

ustalovače,

Di y za dopis •.. čteni

o"nal~

~o

-

ne~ilosr~~

n~vy~nvó

'"r· ze, o dskal
vyrazit , a já vidim , že už

vzal od podlahy , znova

po tvora je 'l!Rgne to fon . Jak dělá

dvč

chce ve

Lenka nechce,

ru.lo~ ,

tY

~alrie t.a!<

~

ooc

r ozdíl

Co vypuutiš , j e rvoje věc . rozd,"Ht na bude

si

iou

uvědomil,

cnoho~luvno~t ,

~udva

".

dvě č\st.i,

ún~enó . Přimlouv!i.m

o tom

dyž

ezi doru"'enil:!

zaě>" ~\:u

r~ň .

těch deni~ových

zázl'

uč

a konce neb'Jde .

.is dula s ti.n tolik pr•ice . Pokud to ov em

s e, eby tem ti·eba zlst.ala ta pasti i'. systó::ou, po kter :n by

jeiítě

ach se

nopřijedu,

llc. \!il:uH .e bohužel

r:~o7n•i

~er.ealo

•1ězn

p řile"itost

něl·do ně.

do v'imne,

podiv:i.o, je to frý n-i.rad . důvodem

jo ,

terou mě postavil S•~vfl., !tdyi. si : pfýrs}<;á-

proti 'lé vllli - o
= - a pHto"' je 'DÍ léto

když r:.rzne . Taková

·ic ,:

sáhly tisíce ,iin:ích

Ludva l'i poví pro•' · Hla vním

že nemÁm dořešenou o~nz":u, před p~·ivezl -

doporu -

e~ "'ě dokonce napadri, ·e bys to třeba mohla

třídicim

to hych byl docela

!to :r.•bora

chce~-li .

ftno,

Ti %aroF ten zbytek po~lu expre

e. nomlltou , proto::.e nemú•·.u publi .co vnl . !!ožná. " e ai Loho

Po

•o

t.o.ky bych to napustil.

(8- 9) - napadlo o3 , žo to bude prvni (a &2i poslední, jediná) říct veřeJně

j~K

vid;l

vlastnĎ děli5 reda~ci . oobě ,

ja ú

. budu o tajným jak uznáš . Ji rned jal< Ludva 'Jilt&r l• •Je,

způsobe= pokračovat &~~a večer čeně ,

~

VfCpávky . Kdy<

Ale .j-i to ólnalt neumím, l(dybych to d lal srun po 'falde o tim

-

j~em

~o nedočtu .

11

nech&~

bo

~u

o hladu a Hzni. :. navíc blu"'k,

tarc e ti zas no ::u! te v panel ríci ch.

Tak se moj !tozky, do•Jfó.r:~ že acpoň v den D se objevím. Pozdravy duvče. t.ů t:t , Ludva tu

udělal aoře pr~ce ,

b. lo nim

r~.,n,

31 oda , ie už odjíždi .

ve•tě

PS:Ludva -; poví, proč j~e, ne~~l ~3bec p~tuchy "fvé e.n!<etě, dnes~a v noci ,1emo o.rni\ p'tr'li- a n~ ­ dop:l trali se . Z:\ hada . Ta:de jsme ani n<>do?ili • z v ru, do t.erého •oilsíce zařadi ~ fotokopii , l-:ter ou j,;i mi p7-edposle ně věnovala, i:d:t: jsem !!a ta< div\ L• •• !.!:lm ,} e:Í tě prcRbu : tenhle ses. r taný text 'DÍ v r ~ t i i'i - ano'? Cl>ci ho ::ú. ~ are i vu . Di '-y za porozu .... ěni .

.. -

4-jlJ~.

. /

/

<.<.U ..,.(lv

' /"'
l
/

I" ~!

293

Milá Lenko , váš dopis mi

přinesl

velkou

~adost.

Je to u! tak dlo uho ,

co jsem z ~ech žádný dopis nedostal , tak dlouho , co jsem do Cech napsal. Po Vašem druhém dopisu mnohem lip rozumím Vaši situaci /anebo si to aspoň myslím/. Měl jsem velké zadost~učiněni z toho , !e Uva dialogy se libí Ludvíkovi a narazily na takový odpor jinde. To je dobré znsmeni. Vite , nejlepší by bylo , otisknout časopisecky.

nejdřív nějaké

Ale je tu potil , kterou si sotva dovedete

povidky

představit.

~asopisy n jsou. To byl jeden z paradoxů , na které pořád myslím. Před sedmnácti lety zmizely časopisy z ~ech a my j ~ me to považovali

za

neuvěřitelnou

událost. Bylo to

těžko

vysvětlovat

tady , protože

odtud se to nejevilo vůbec jako něco důležitého. Zde pomalu , nen~pad ně

časopisy

ku lturní

mizej! /anebo se stávají

,

čímsi n~prosto

margi-

nálnim/ a kultura miz~ z týden!k~ kt~ré se čim dál vic připodobnujl obtázkovým

magazihům.

A povídka , která hrála kdysi tak nesmírnou

roli v novinách , v tisku , se už nemá kde uplatnit mimo knihu /což je pak pfíčinou·toho , že ani kniha povídek se nečte/. Kdy~yste chtěla někde

publikovat povídku , bylo by to

Playboi nebo

časopisu

je skoro

nepřijatelné ,

ještě

tohoto typu , což pro na še

tak možné v

nějakém

středoevrbpské ~u sto

ale zde u! tyto skrup u le dávno neexistuji a

i nejlepší spisovatelé tam publikuji. Ptám se Vás tedy /protože bych nechtěl

nikdy nic

udělat

bez výslovného Vašeho schváleni/ jestli

se mám po takové možnosti poohlédnout. /Prestižní literární

časopis ,

jako byl kdysi Planen nebo Host do domu , který by tiskl pov!dky , neexistuje./ To je jedna

prostě

věc.

Uruhá věc. Přek~datel. To je Úžasně smutná kapitola . Vy si neumite či

představit

do jaká miry

překladatel může zničit

ji jednou provždy , protože se dá

ztěži předpokládat ,

knkžju! A znižefVás /nás/

ještě někdy znovu překládali. Já si ted pracně opravuju všechny překlad~

starších kníže k a

uvědomuju

si

přitom

marnost toho našeho

řemesla.

294

nějakého

Snažím se tedy seznámit pak o

ně

nťjdřiv

trochu sám

~tara l .

pfekladatele s Vašimi

Práv~

jsem si

řekl ,

věcmi ,

aby se

že bychom ho mohli

vyzkoušet na jedné povídce pro časopis /magazin/ , abychom

moc neriskovali. třetí :

Za

Počkejte

agent.

tři ~ýdn1 ,

asi

snad Vám budu moci

něco doporučit. ~ekám zatím odpověa na dopis , který jsem v tom smyslu

napsal. Za čtvrté : můžete mi říct , proč nepublikujete u Škoverckého? Náhodou nebo je to neudělal nějakou

záměr?

blbost ,

/Neptám se ze něco ,

Za páté : nesmít e ve

věku ,

čas

kdy najedn?u

zvědavos~i ,

ale proto , abych

co Vy nechcete/.

přestat

začne

psát. Máte pravdu , že jste

právě

rychle utíkat. Je to rozhodujíc!

existe~­

ci~ni předěl. ~es zrychli chůzi , naše chůze se zpomal! : chvíle , kdy ná s

~

p~epadne

~ouha

vzdát závod. Jé si

osobně

myslím , že to neni žádná

tragedie vzdát závod , protože vlastně o nic nejde. Proč by měl č lověk vyhrávat závody? Ale ve Vašem neměla.

A

musite mit

pato~ , nějaké

případě

se mi zdá , že byste ho vzdát

co jste napsala , je opravdu

k~ásné.

A když p!šete ,

publikum , to jest musíte se pokusit publikovat venku.

Bez iluzí. Co se zde

děje

s

uměn!m ,

je

/naštěstí/

představy.

nad vaše

/Kdyby se mne ně kdo ptal , co je nejvetší událost druhé poloviny tohoto století ,

~kl

bych : zánik

myš~eni

v mas mediatickém nemyšleni. Ale to

by bylo dlouhá povídáni./ Ale at se děje co se děje , pořád existuje pro knížku zde vydanou

něja k é.mal6 publiku~ ,

které Vám

může

to milejší , že by to bylo publikum Vám neznámé , abstraktní ,

být o nevypoči­

tatelné. Ale aby ta knížka nebyla jen plácnuti do

~ody ,

musite si

všechno moc dobře promyslit. ldeálni by bylo , kdybyste mohla zároveň nabidnout dvě knížky , aby byla už zajištěna nějaká kontinuita. Potom mi neni jasné , zda se dnes a zitre chcete dále anebo zda chcete

přece

jen zmoci román. V

soustředit

případě ,

na povídky

že byste

měla

295

v dohledn6

době

román , bylo by lépe s

P•~se~

vydat povídky

a! bude román hotov. Píšete- li delší povídky , bylo by dobré žit

dvě

rů zn é

sbírky povídek. A

zjednudušuj e , protože v tom čni

konečně

případě

počkat 1 ~e

předlo­

nepišete - l i nic , všechno se

byste

měla

u dělat

velice representa-

výbor z povídek a snažit se ho vydat bez ohledu na to , bude-li

nějaké

pokračováni

či

ne . Promyslete si tedy všechno a pak mi napište ,

jak6 máte plány. Ted po sobě čtu , co jsem napsal a mám skoro strach z toho praktického tónu. Když takh l e sed!~ u stroje , jse~ hrozně praktický , ale když pak mám něéo opravdu zařídit , zatelefonovat , zajít někam , rozhod nout

něco ,

je to katastrofa,

Až uvidíte někdy togo starého slavjanofil a Simač ku , tak ho ode mne moc pozdravujte. A

samozřejm~

je velká kniha. 5mutná kniha. Musí být obtížné být Ale mne se to

přítelem

naštěstí

moc pozdravujte Ludvi ka. Jeho

~bje výhra~

:,.. (J

Snář

ryze mimoestetic~.

n6koho , kdo Vás používá pro své psaní.

netýkalo a tak jsem mohl knihu

číst

s radosti.

Casto myslím na Vašeho tatínka a jeden z důvodů , proč mám tak rád Vaše povídky /jeden z mimoestetických

důvodů/

je to/jak je z nich

láska k tat i n kovi vidě t . /Mož n á , že je to velké téma. které je ještě Víte , že jsme

obědva l i

spolu

srpne 196

/on , já a

~\yl

V~ruěke ,

to nádherný

oběd ,

moje žena/ v

Rotiseri~vacátého

odcházeli jsme o

půl čtvrté

velice

veselí. Pak jsme spolu byli dlouh~ , týden nebo čtrn ct dnů , v K4rlových Varech a to už bylo velice smutné. Byli jsme jsem

měl

stejně steří ,

vždycky pocit , že jsem o mnoho maldší . Ne proto , !e by on

vypadal nebo se choval jako starší , ale !e jsem se lice

nedospělý

strči l

ale já

a

neči nný.

M~l

ke

mně

před

nim cítil ve -

protektorský v ztah a

občas

mi

jako mladšímu bratříč k ovi dout n í k do malé k apsičky saka. A

t'kY jsme byli jednou na zabiJaČce na Moravě u jeho rodičů . Ale dost . Nepsala jste mi jako osloveni "milý pane" .

Vzpomněl

jsem si , že 296

moje přítelkyně v ~echách mi z neznámých důvodů /snad u! od mých dvaceti let a jako by se byly domluvily/ psaly vždyc ky " Pane " nebo "Mil lý pane" a nikde ne Milane. Tak j9stli mi ješt- někdy napíšete , ne abyste mne oslovila jinak!

vu

j.

297

-. Milá Lenke, tak js e m si

konečn~

všec h no

přečtl

e pramyslii• Odpustt e

mi , !e to tolik trval ~ . ~ěm za sebou hrozn e blbé m!sice. Moc lituju~

ž~ si o to~ všem nem~feme promluvit Ústn! , tohle dopisováni je nebezpe č ~ né tim , Ie se člev! k m~si vyjádřit přiliš zk ~ ovit ! - a tud!l nepřes­ m~Ieme

n! , ale co

proti tomu d ! lat? Nic.

Nejvié se mi lib ! dv! sbírk y povídek : Přija o ch utnat a Hlí-

dač holub~.

Z hledi s ka

čist!

formálntha t y krátk é povídky snad·nejvic.

Takevé Uv! věty z di alogu, to je opravdu nádherně e rotická povidke. Ne • ros~ é jedinečně. Bůh to v!, jak je to těžké napsat takovou povid-

I

ku , aby v ni nebyla

~edin~

situace , jediná véta klišé , aby to byl•

originální a zároven naprosto pravdivé. Nadto pr~vé v této pov idče znamenitá a Úžasné uká~n!ná for• a. Stručnost. Mýalim na vynikajíc! použiti závorek. Cesta na Slovenek• je taky jedinečná, Úžasné pravdivé. Hlidač hlobO , ;namenitý, Host do domu , tak é, Vynikajíc!

jeetřábi.••torovaci

talént , viauálni d omýšleni každé situace . V~bec ~ám pocit , I e nejsiln!j ši jste tam , kde se

soustř edíte

na jednu jeddinou sit uaci /b e i

niho rozvádénil e jdeie el ne jeji "dn e~ . Všechny p ovÍdky /el na nékolik vyjimek/ jseu ~

fabuleč­

znat~! /~·

snad

al pt : liš znetelnB/·autobiografické. V povidkách to však v~bec nevadí. /Abych.byl upřimný , trochu mi to vadi , al e ne e stet ic ky , spi§ l ůfsky , jenomže , jak se

řiká,

Upo tom mi nic neni". Al snad na jednu véc:

ten partner va šich cest - v Hlidači holub~ - já ho znám a um!m si ho představit, je -~pro mne živá postava /snad práv! ta mi trochu vadí/, kladu si v§ek otázku, zda pro grafick é zázemí nestane

poněkud

/třeba

cizí

č tenáře

který nezná

čtená~/ právě ~sto

v~bec

bio-

postava e e automaticky

stínová, nemotivovaná /protože v y tu motivaci

pova!ujet~

za automaticky všeobecné známou/ a tudil, peredoxn! , ne!ivá, Ale

třeba

se mýiiM ••• Chtél jsem říct n~co jinéhe. Jestliže autobiogrefick€ z akořeněni ne šk odí povídkám /které si d!k.logice lánrul neklad o u za Úkol

videt svět ve Ž širšího Úklu) myslím si !e Vám zabraňuj e přeetdupit Řubike n r a mánu,

Oční

kapky mají všechny znamenit { vles tn e sti Vašich povídek

/to přesn é p a zorov~ni, ten vzáČný smysl pro reelitw, pro detail/ a pfite m nejsou tak dobr é jako povídky. Především d6l k a tu nca dpov ! dá tf za. V p ovídkách odpovídá pe rfektn!. Ze druhé, a to mi připadá pod -

stat~Ajši , identifikace vyprev!če /autora/ s hlavni !anskou postavou ve d e k určit! ~ oralistick 6 jednoduchosti /Kte ~ neexistuje , bohudik , v povidkách/. Kdy ž jsem to četl , začel js~m si od určitého ~~entu 298

řikat - a taa by měla Lanka napsat tantý2 přib!h tak jak he vid ! ten

jej! Jakub, z hlediska Jakuba, z hledisk QVrelativni pravdy Jakuba. V toM připad! by se stanoviske /po n!kd anadn e sprav e dliv é , t!~!ř

kladnotjf;;ť{ j,eJi ~;y ~~V]áL.!.~~ .dlouze nata žen á

b~~\~omén.

povidky

' autor ne aby s e obhájil , postoj , ale práv! aby byl v románu sv!

roz~edny ,

~yrovnal

nao~ak ,

~čný r emén piše Účty, D!~r~edlnil svůj

fe

si a n!kým

překonal svůj

aby zrelativisoval ,

moudřej§!

ze své

oso~

Myalim si

poats j ,

ne! je ve sv é m život! , aby vystoupil ze

po zic~,

kde je si jist svou pravdou a nepochybuje

o ni.

Me l n é , že se mnou nssouhlasite , to vita , te e s Vám

řikém ,

je

-~ůJ názor ne t e, co je to ~mén 0 a Vy mát~ jist! jiný názor. Mohl bych VáM svoj e hledis~ • doložit na ~noha př(k ladech z ' Oč n ich kapek /situa-

c e ~ v nich! Mi tat e ~merálná . jednoduchost ~ vad!/ , ale musime se držet stručnost i .

pravidla

Jaké škoda , že spolu

namůžeme

mluvit! Hrozn! by

mne to těšilo si s V •mi vykládat o Vašich prÓzách!

Rekněme

.

~sem f~tl.

Zdá se

. mi vlak ,

tady , že to je ve

stručnosti;vco

jestli jsem

dobře

~ysli~

si

• tom , c o

pochopil Váš d o pis, ž e

byste chtěla v!dě t , jestli se ~ tim něco dá podnik~ out v c ' zi~!.

.

.

A jak.

... Určitě

co jeem

četl ,

se s t im godniknout n!co dé. V k ažd 6m

jsou jedna nebo

dvě

•

připsdě ,

to

vynikajici kn ižky povidek , kter6

by va zdej§i konkurenci estetic~y dob ře a6 stály. Román by podle m6ho míněni

třeba

neobstél , ale

se mýl!m a

. tím nic

potil je v to m, že nakladat elé neradi blbost , ale nedá se s

dělat/

můžete

~

se

vyďávaj!

to pokusit.

.

Urči~é

.

povídky /je to jejich

a daJi přednost románu. Jestli

v!řit e hluboce v hod ~ty Očnic b kapek, neb~ jestli máte

v práci jiný

~omén , v jehel hodnotu v ! řit e, bylo by l épě začit román e m a povidky publikovat až pak. Jestli nao pak /a jé ~i osobně myslím , že je t e v s e uhlasu • Vašim tslsnfell/ vidite v povídkách !JVou hlavni silu , pak by bylo dobr 6 zač

prost! pokrač ovat další11i povíd-

kami a snažit

který už povidky namé ré4.

Jak na to prakticky •

.!

Někdo ,

yjal. už

něco

ta znamená

nějaký

agent

n~bo

Aakla tetel. Jestli jste

poblikovala v N!mecku , jestli tam máte

nějaký

záchytný bod ,

,,bylo by ideélni , aby ten ag ent /nebo nakladatel/ b ~l·v N!mecku. /Ota • fili p1/ Ten agen~ /naklad~t el/ ziské-li od Vás avťtové práva , s e pak sám staré o to , abyste vyAla v jiných zemÍch. Co v t é v!ci m ů žu ud~lat jé. Nepracuji • žádn 6m nakladatelství , s žádným nespolupracuju , nepi!iu nik~am lektorsk6 posudky; NemAm ~u

tedy fádný

přímý

vliv . Mohu Vám pomoci v tom smyslu , že Vám mohu

dá t /anebo Va§emu agentovi/ typ naklacatelstvi, ktsrj •

':1'

by

by~pro -:r;

Vás 299

t~e V~m případ~ jakousi v~ ní představu/. A mohl samozřejm~ p\ imluvit. Taková přímluva nem~že však nikdy nohrad~

nejlep§i. /Mém o bych s e lektorsk é

řízen! ,

kter é e x istuje ve všech nakladatelstv!mh a které

je vždycky do zne~né m!ry nevypočitatelné . /Proto je zapo t řebí agen t a , který se o knihu staré , je- li odmítnuta v jednom nakladatelství , nabidV'

eventueln~ lektorsk é posudky z '\&.ch zemi ,

Ae ji druhému a obstará

kd e

už kniha vyšla nebo byla přijata./ A j a št~ tato obecné poznámka : nepfec e ňujt e zahraniční ......~~~

1. vydéni

č e ske

přesn~

Knihy,r.- Nezném

cii asi dvac e t

román~.

statistiky , ale den n! vyjd e ve fran-

l tisice románu , které vyjdou , je jich t~ch

no v tisku asi pad e sát a z

recensová ~

• padesáti dva maji jakýsi usp!ch. Vydat

pře loženou knihu je samozřejm! o ně ~ • t!!ši /ste jí ' •

vic pen!z nakla-

dat e l e, kv~li překladateli/ ale význam v~tšiny te{ ových vydá n ! ~ je

~et

stejn~

neřikám,

efe merni. To Vám

se vydat

n~co

cizině , právě

v

abych Vás

~radil

chc~byste

naopa k:

od toho , pokou-

nespěchala

a tim

a takové vydánímpsdojd e-li k němu , pečlivě přip~avila a rozmyslila si : rozmyslila si ,

čim

začít ,

co vys at a co nevydat ,

připravit

pečliv~

výbor povíde k, aby v nich nebylo nic slabé ho a dokonc e si zno vu ~is t povidky zrakem cizího ěté n áře . Ne proto ,

př e­

abyste s e přizp~aobo ­

vala jeho vkusu , al e byste zk to~ ~lovala , zde jste srozumitelPé i tomu č tenáři , který nezná lokáln L českou historii a podmínky. Když takovou revizi reda kt o r a

neud~láte

ud~lá

ji

v y sama ,

ud~lé j~ ~

semozřejm~

špetn ~ .

za vás

Krom~

překladatel

toho ta kový

nebo

p ohla ~

e iz!ch / zahraničních/ oči /pohled do které ho a e sama vžijet e / bud e pro Vás

nesmírně

užitečný

a odhal!

Vé~

náhle slabiny , kter é byste

jinak pfé hlé d la. Lenk e , kterou jste mi

děkuju

dopřála.

Vám za Vaši

Snad jsem Vám

d~věru

řekl

to

a ze krásnou

č e tbu ,

nejd~ležitějši ,

co jsem

Vám cht!l řici a kdybyste n~co potřebovala , obratte se vždycky na mn e tak jako tentokrát. O odpustte mi moji pomalost v odpovídáni.

vu

lt

~

\ •

300

c.. \.c..- ..... ( c...~

(\l"")...t

"'~~ ~

cV-r-c' 4<.. ~

. ru 'C

(

~_.."~

~C

,

(V 12~ L:,

-"'' -

r::

c.''vf .

(._ L C..

~ '-
f"LX..-e~ ' c\..c."T ~- /'.' -=' I

c

\<

'-L'/ ~·-r/v-il

( c:-{... . d-"' / ~ . l,. <-<..(

/

tt----..

Jt.

/-<-o -

#

1

.

~I~

C \......_

e.

~/

c.( ~

I

,L ---c --ed

ck. -< •

( )C

C-<.--

!---L-1. ( o.K c ~-- ~....~ ~~~

J

~t-<---<. ~-..

1.

/L<... ) '

y ~y ~c.-p<, 4; /v . . .__ ) __,-('r ~ ~ S C~ ( '-<J (~......... f'!A:c.'r-(

C"'''-('

lk< ~

,tt..--. "-"'...

~

t ~~

(ve; ~- ~\ "''' ) :

~' c.r.•

t-v'. . ' -c--e.~~·

C-e'"'k....

•/

~

-

(~LG ~ 1 ~ 1 ?~-...

301

fť'vt.P c- ,

l

L.r

'19

~

!:-

Tď-- C(l <;,

A--ť/t'.......

J..

r?<

Tt ( c~

t o.'- ~ n ' ~ /--::. --r/7·--(r-ť' ~ 1

k -(...~ .

aeco Lé./

a eo ..R-c

4-Nu..-u/c-cv,

-<) ·"-...., .- ·.',

~

2'., . . ' \

C'

1)\~ ~Lr'l:?, r " /1.7 /rc C c. -I' ~

/ ... ....c

L c)u-,

1 t.'"L U.<-v zv f

\ C.. ~ é

~/t·

1

~

Q t......

/<:(...\...c:}

/I

r' . .

~<.ol..

\....o/"

/<..- \ )

,

/~ l~ (~~z._~/

~

/c..._, G

I 1

~ ~ ( ~ <--'-'..:.: , l.......: c

L, ( ·~ ............ ť ~ S~'-'"'....._

r-<-

~ (t--(

<.

L, \

c2

\ ~(\ (

Q

l<-_

.;--o-vG'I.~ l~

302

i·lilá Lenko , už jsem vám že jsem

měl

spatné

dlouho

hrozně

svědomí

a

ta~

enapsal . B ylo to taky proto ,

vám píšu, až t ed , kdy už je nemám. pře­

S tou Vaši povídkou jsem to totiž zvrtal . Je tu hrozná potíž s Kladateli ,

kteří

protivní anebo

vlastne

~amnejsou .

/nejčasteji/ oboj~

n jaká bystost , která chtwla

R ud jsou

~patní ,

nebo jsou

dohromady. Tehdy ao mi

p~ef.ládat

z

če3tiny

a byla

nadsená a sympatická a já jsem tak podlehl jejímu

představila hrozně

n~dsoni ,

že jsem

byl sám už pi'edem nadsen a p··eklad /poslal jsem Vám ho/ 1 jsem jen běžně

/stále v tom nadšení , že je tu

koně čně Překladatel/ přehléd l

a zdálo se mi že je vsechno v porádku. Pak jse třech

na dvou ,

místech /t . j . dv ma 1

velmi chladná. To mi jaKsi pořádni

zkontroloval a

opravovat Vá~

ne~lo

zděsil

/Přepisovat/ ,

dialog. A tak teprve

do

povídku ukázal

třem časopis úm/

hl~vy

jsem se . Z

a reakce byla

a tak jsem ačal

teprv~eklad

jsem ho tedy sám

jenomže moje francoustina nestaéila na ne~ávno

jsme to

udělali společně

s jednou

francouzskou spisovatelkou /v,ynikajíci , snad ji poznáte/ a je to ted nádherný text .

/Při

té práci jsem si znovu Potvrdil , že je to

Pe rfektně

n ps@ povídka, kde je v echno p('eoné a vsechno je na svém miste/. AŽ uvidíte povídku

vyti~túnu ,

srovnejte si to s tím orekladem , co

bezorostředni zkusennosti , co je to být přeKládán, j~ peklo se v to~ skrývá, jaké zrady . Povídka jsem Vám . oos €al a ooznáte z

/pravděpodobně/

literární

vyjde v jednom magazinu. Jak jsem Vám již Psal ,

časopisy

Prakticky neexistuji- a t y1 které

nepublikuji povídky a

přitom

jsou tak

marg~álni ,

existu~i ,

že publikovat

v nich či ne přijde úo~e nastejno . Tlla druhé straně týdeníky a magazíny , které %e

ně kdy

•

slituji nad povídkou a publikují ji , jsou 303

tak odporné svých duchem , svým obsahem, svou publicistickou koketerií , svými blbými barevnými fotografiemi , svým povinným a fislužným erotismem, který tu

dělá

už z osmnáctiletých i i potenty, orotože se

jim chce nad obscenitami zívat , tedy , abych se vrátil k

oočátku

v.;ty , ty magazíny jsou takové , že autor , když v nich uvidí rozpláče

své jméno , se a vy se také

studem a žalem. Ale vy se

nerozpláčete ,

bude sloužit jako ooznáni abyste dala dohromady zato , a jestli se v té

vě ci

nerozplačte ,

Lenko ,

orotože máte jiné starosti a tato Vám světa .

sbír~

~ V~š í

otištěno

Ale snad také jako povzbuzení ,

oovídek, protože by to opravdu stálo

novou

překladatelkou

uvidíte , ona Vám

poradí.

Ludvíčku l

Moc na Tebe myslím , velkoplošní jsou nádherní , skoro

tak nádherní jako mistr Vyšebrodského

oltáře ,

vzoominám si

čas to

na Uherské Hradiště a moc rád bych Tě někdy vidě l • ••

Váš

304

!Oi.la Lc,nko ,

díl"

-

~o

:!E

::e

"'()' g --....

11'1

("-

C)

\

~

~

~

fř).

,~

~ 'tJf'-

'

't

'V

-, o-, V)

t

~-

c~ \

:o~..b

:tJ .:0 ~ '~ ...,.. ~ D

--U

V}

f'

ó\

~

~

~

~o .

so na

v~licc vl!x·n~·

00 ~:ll Ul

n

vo vclico pÓknÓ frun'ótino . Asi

I!UliČk~

ret.,šo

kv~li

Gro,.urn:itelnost i.

i kdo "' 'rowm~l n 1dpi~u . Ji& jncm si ho "J:v• lil tok , j ol ze olovo veta jo m(ntno vo cny nlu hudebnÍ oklldby (px~ni v~tn , druh,; vctn s~ l<Jdby "td. ) • .ťroto nikoli Doux phrnsos d ' un diulor;uo , olo u.,u,'( r:~ouvern•·nto d ' uP di·ologuo . (Dv.) (hudobni) v•• ty jud"oho diolor:u. ) llllvim .iotli

jSf'l'l

so nt(ril. ''dyz no , t:lk mi nrpiŠco .

.

' , co z toho bude důl . Snm jsem ~vodov . ~ Ted" uvid•mo

"'

zano nop1.su.

5I ~~

~ ~~~ ~~tl

1-loc

.

/ll

..,dl"oV:L( Vos

-

~

~

--0 f"v'

~

~

to

objevil vynik,.,1iciho prol:lodotcle.

~

'-'
.iGCCI

"'' ·ivou , tfech rni:lt<·ch jsou

o

~1

'/:io

Podivo.~to

<

~

1

~ 8 ;!~ ~~a
L~·. ~-

@

r"'~ ~ "' ..·.V."' o "'

' 305

S<>TY EOGHT PUBLOS"'OS

ri3

164 Davenpon Road, Toronto, On. MSR 112, Phone (416) 964~3J7

10. XI . 86 t·:ilý pane

Prečan ,

Vás poprosit , abyste poslal korekturu Lence Procházkové , s tim , že má vrátit jen listy, kde najde chyby? A taky kdybyste ji mohl vzkázat , že mám možnost jí poslat v hotovosti Z2oo; ale potřebuju kvůli Účetnímu nějaký doklad , že peníze byly doručeny . At pošle pohlednici na Sarah Salivar, adresu zná , a napi 3e třeba, že me d~ti pozdravuj i . i·lockrát Vám děkuj u ~ můžu

'

~ ("'~~

.,_

SO>TY EOGHT '"BCOSHEOS

~~""'

I

~~ 11\\·•,_"'\....

ffi

1

c-:.,

So \.-- \<. \.c.(,

~"""'- 11 "~

·\.-:c-c-}""

164 Davenpon Road. Toronto, On MSR 112, Phone (416) 964~337

26 . listopadu 66

- ---

P . S. Ticiánová maminka doručí Lence tři stovky . dostala . Stačí čumkarta se slovem tři .

Potřebuju

d&klad , že je

306

(\ "'~ ~tG.-!T X. s p r

;t

Schvaluji ·

operatt911t 1ltvar StB

/.v

Mice l ní k ~. ·~}~t../u-4;;? plk . Zden_ k \'/IE..il>R. .;CHi•.:.

.....

'l tJt; 1/~t· f/1 j i

Pruoby:

\I\

K;.,?íE SOUHLAS{ S ORtGtNALE

v e S!fB

2 . o'tor , l . orln~ler.í

CJ.:

j.'!f

FW1 ''" hOdn"'t - prt)mtol s• v p!i strojem)

ttt

Dne

Arrhil hczpeénostnJt lo7ck :tl' ~L.'\ 1 UPEN UlAJENf

Pr

TAJNE! I~.J~O~~--N~A-~~-~-~-,!:_s_;-.·~-E-~-,-0-$-TJ~

I

Návrh na sledování

.. j

řiJll.

:!)

19W-

-

GABRlE'LA Zádám o sledován! v akci (k rycl nAzev I elslo a druh svazku sig • ov • 22158 d(lvod rozpracováni j a tr . z . ' § 112 tr . ~ .

s

podobu 1 doťl,poelna)ednem 2 1.1 G . l~v7 Jméno PROCHÁZI:OVÁ přljmenf Lenka národnost zaměstnán

česká

.

uklízečka ,

06 • 00 hodin. narozen 24 . ) . 1~51 svoborlcá čsl. Sl. přlsi~DDSI sta\ Smetanovo rli vad1o v Praze

majitel vozidla SPZ typ bytem ?raha 4 , Písnické. 756 Za nkcl

bude

k

odpovldá a

osobně projedná s .

dosalenl na teleronnl Unce

Za stupuje s.

od

garážuJe . ~

.-;n. Do1et;,l--731/4S1

č. telefonu

s . mjr . JUUr , Souček

7311503

O (I v o d a c I I s I e d o v á n I : Dťlležllé ddaje pro prlpravu sledová nf, pfedcházenf, zabré· něnl, odhalováni a dokumentaci trestné činnosti vzhledem na dosaženi cUe sledováni, zejm~­

na předpokládaná etnnost osoby, známé nebo pfedJlOklédapé styky, rocl pflslu§nlcl ap Dne 21.10 . 1'::87 v bytě Lenky PROC!Ll. :;~:OVE se uskuteční dal~i setkání nepublikujících spisovctelů . Na toto setkání jsou pozv~i z Brna L.ilan U.w.:. , Jan -:.:\.J::ui.KA a !;:iroslav JHY.tnm , z Bratislavy tli roslav !\USY a ~.ilan .:ÍD-.t:ČKA . Cílem aler ev .ání je zjL t ě ní a zadokumentováni přítomnosti jcenovanjch a rlal~ích osob n~ setkání nepublikujících spisovatelů .

~: ~

Podpis operailvnlho pracovnlka DoporučuJI: li ·'.čelník o:: b , A , S- St:B pplk . JUl.lr . :.::ha Václav Z'~fn~

2:

..r5PJ" dne

Jl,;v•dl se funkce, hOdnO>t , Jaltno o pfiJmenr]

M\'

e

skl uo

307

X. sp t' C:va ope:auvnt \ltvar stB

Cj.. PNlohy:

Návrh na sledování Zádám o sledován! v akci ( kryct název) etslo a druh svazku roz§iřován!

dOvod rozpracován!

1

po dobu

dnO, poč(naje dnem

Jméno

Lenka

národnost

česká

zaměstnán

přljment

ma teřská

Zastupuje s.

. P!lOCHAZKOYA

7 . CO

od

'

narozen

. bodlo.

24 . 3 . 1951 svobodné

StB\

dovolená garážuje

4, Písnická 755

osobně

projedná s

Kurka

373

bude k dosažen! na teleforuú Unce

•

26 • 5 • 1982

typ

~raha

Za akci odpov!dé a

samizdatové literatut'y

st. prtslu§nost

majitel vozidla SPZ bytem

:1 j\.BRI ELA 22 158

Ho rák

č.

373

telefonu

c t I s I e d o v á n I : DOieflté Qdaje pro pflpravu sledován(, předcházen!, zabraodhalován! a dokumentaci trestné činnosti vzhledem na dosa2en1 clle sledován!, zejmtl· na předpokládaná činnost osoby, známé nello předpokládané styky, rod . pftsluAntcl ap.

O Q vod a

něnl,

L. Procházková je milenkou L . Vaculika - objekte akce U3TR

O

~>; 1550~· - :>ne 2 1. " . 1}62 na v š t ívili .:"rocházkovou dva dosud ne -

us tar:ovení st . přísluěníc i tdR , kte čí jí ~li předat lite ra tcru vydanou v ~:.3::1 a ;>řevzít da l ší r ukopis . \'e dnech 22- 23 . 5 . 1

~:: ~:~á

čaU!

·;z i'(s

?roch6zk:>v~

a

s výfe uvedenýt::i '.·~ . t.:Adky zadoku:::ento va t jejich kontakt s ?roch~zkovou. · Podpis Optlrauvnlbo pracovnlka ey-e-~ / ~ ~ ~ 7 ,(7'' ( ? Doporučuji:V3RS l. odd : kpt . \'ACH dne ~5 . 5 . 1.:152 rle4'/.- • J'iáč . ... . odh . X • .:; 3N5 jJplL dne 25 . 5 . B32 JUDr. DJnf AL :. iroslav dne (Lt.A.....~ ~ 1 let:. sledovár:! ~e ustanov1 t '13,, st

doj:t ic

schhce

lU.V

1Uv4dl 10 funkce. hodno>! jméno • prltmenll M\'

J

t skl ti80

308

/ I lroeh~>&c:ovC:O:

..

O a •

~

r.

=~ r~cblí LrOlj ,

litr ol,\ t- c,~:~..ll _( "'-'H '· . vi~lic• "u ~~lr ti t~lfu v hor.Zvll vťe u~ jie~ r.r.~ i l u4, a

4"tí t k.,,

{L o

•

.. tri~Ul(Ul~o~.;r.í v ai ,o t" hu atop) ~ . í ..rovr.a J• zlll:ll ,.,.o t ~ ~káO nevi~! ,

u•

:le u t

o .. v .. t ' t.o

o
ot.l~rw.o

pt•d

~rGh•m oú~•t•r.o

.~d;

-

;,~

u~

o. :1tru •••

zítrul :~ :~ v d ~j i . •""'o' u. .d t.Mi to r:cJ...ro~ í!ll • .ft!";.~ Jr o.:k.l~ r>ro r.to.: .,i • ;>'lt.oc í ~~ol~úr~ 1 .Jer. , ··~ltti!: ci zop:~r.t honr•: .:' ult l. , ..u.. l" La r 1 !"o!"ru: 1

; l'i.r.lea! Vra{ 1

'ak poklu••~;

I '•

t:~r~aa•

1 ú.-.

{ t ..

ZD

V~Prf' jflll 'C:

J

cSovlóf f'r.o ..."':."t"r.o JJ•at

r. , • r(.. f 1:.10! o-.,.1 to ... K t-lotr. r::./:. v.) ; 1..'1 0 ? 'I j rr.

-• l

V}

lo.t

:

=>-~.:~uf'•r. o?

-•n.:?

1e!c.: 'l'r: ..sO C j u

2.-:.ot '

C\íeir;: Lrct, 309

/

ZG!:ao!

t)

nots

••••~ ~lltk~l

pn

'-lo v kOlf'

TO n~Ai bl l! k.U

t~rn14~ .

t wk. l

lbt3 dt. UJj •

• ol e 1rbt j t t tlalkJ ~uou 04 l tda t ee to r J dll j~ pha oaul>e~ tNla a u ua"M a ~ pliva't kort~ L&rat te pť~u . j 4u kol, dUI • J bra tt a kotl• ~oeni atrooet

Z. ul

je Co ofQno?

dopito? 4ok.ouf(DD? %eprv ~·~• ~f111al %e YA1&lai J{Y4t ,.Ut • kQaeit•' P'" pfill.ll s

Pt•c• ett •I ~11, le ptij4u •• alattm oa Yítc cb , • puotoJ~~cn & pa•ue~ 5 a~ jata a1 let til~

t )

l • iokS?

Pro l t at~ • pr~yanu? Pro 1141• na etol t oh? Co ai to alí\ el

ratl Tieho. &l 7lít e?

• kto

tu

pt •aou ~ et 4 ti •••

1 c:o tu chct un bro..rJ ~., e&ba~! otjt •l

To c•ea!tt .

Ul ao • '• o~bu.Ju kfiětt A taceit - t al o•mua1.. Jen atdlt • a luYit . Oplol lt ~tta ai ~ovid•t . l t"'o i alh\ Tů roudtVI

llal611 310

Olte ai , Ff'Oaúa, a llk1o ai rlr.JI.

alÓI Che i 'll.a á"n wt,ýt eklitl1..1 , vsayp1at ~~lAik) t.ic •• o~ce pu t.it ll~ u

aló

ZbJl \u

aepoň

hD pta?

311