sezona Nejvyšší české hory bez bariér Zajímavosti z regionu Co a kdy tu roste? Lázeňství má zelenou Geocaching pěšky nebo na kole

ZDARMA

Krkonoše - svazek měst a obcí

jaro/léto/podzim 2010 | 11. vydání

Krkonošská sezona

Zajímavosti a užitečné rady pro návštěvníky Krkonoš

Otevírají se možnosti turistiky a cestování i pro zdravotně znevýhodněné.

www.krkonose.eu

Nejvyšší české hory 18 bez bariér

strana

Geocaching – pěšky nebo na kole

8 strana

Zajímavosti z regionu

Lázeňství má zelenou

14 strana

Co a kdy tu roste?

6 strana

16 strana

Ohlédnutí do historie pitná voda na Sněžku

5 strana

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků Královéhradeckého a Libereckého kraje

Strana 2


jaro/léto/podzim 2010

Hlavní společné projekty Pracovní tým Svazku Krkonoše tvoří vedení členských měst a obcí a interní i externí pracovníci. Společně koordinují a pečují o celokrkonošské projekty, propagaci a rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu. Mezi realizované projekty patří:

Krkonoše ze sedla kola Projekt, jehož cílem je podstatným způsobem zlepšit v horských, ale zvláště v podhorských oblastech podmínky pro cykloturistiku. V posledních letech bylo v podhůří, z iniciativy Svazku Krkonoše, vyznačeno a mobiliářem (mapy, lavičky, aj.) vy-

baveno 200 kilometrů nových cyklotras. Vydány byly informační materiály. Součástí projektu jsou tzv. „Dlouhé sjezdy“ nenáročné cyklotrasy vedoucí z krkonošských vrcholků do podhůří.

Krkonošské cyklobusy Speciální veřejná doprava již sedmý rok propojuje pohoří sítí autobusových linek s návaznostmi dalších spojů do jednotlivých údolí i do podhůří. Podstatným způsobem zlepšuje dopravní obslužnost celého regionu jak pro turistiku, cykloturistiku tak i trvale žijícím obyvatelům. Umožňuje přepravu kol. Zahájení provozu linek v létě 2004 se setkalo s velkým ohlasem. Důležitým byl počin zavedení každodenního provozu během hlavních letních prázdnin. Systém linek speciální turistické dopravy v Krkonoších funguje každoročně od června do září.

vydaných v jednotném krkonošském grafickém designu se postupně rozrůstá. Kromě turistických novin Krkonošská sezona, jsou to propagačgační tiskoviny, resp. esp. jízdní řády Krkokonošských cyklolobusů, různé innformační skláádačky, ale např. př. i Krkonošskýý kalendář oče-kávaných udá-lostí. Tiskoviny nabízející významný a pestrý potenciál ál úúzemí jsou vydávány v jednotném grafickém designu se společným turistickým logem regionu. Jsou k dispozici zdarma pro všechny zájemce na pultech krkonošských informačních center a na veletrzích cestovního ruchu.

HARRACHOV www.harrachov.cz

KOŘENOV www.korenov.cz

ŠPINDLERŮV MLÝN

PASEKY NAD JIZ. www.paseky.cz

www.mestospindleruvmlyn.c

ROKYTNICE NAD JIZ. www.mesto-rokytnice.cz

JABLONEC NAD JIZ. www.jablonecnjiz.cz

VÍTKOVICE

VYSOKÉ NAD JIZ.

www.vitkovicevkrk.cz

www.vysokenadjizerou.cz

JESTŘABÍ V KRK. www.jestrabivkrk.cz

STRÁŽNÉ www.strazne.eu

PONIKLÁ www.ponikla.cz BENECKO www.benecko.cz

Regionální infocentrum pro všechny

VRCH www.muv HORNÍ BRANNÁ www.hbranna.cz

Od roku 2008 je otevřeno Regionální turistické informační centrum Kr-

DOLNÍ BRANNÁ www.dbranna.cz

JILEMNICE www.mestojilemnice.cz

KOŠŤÁLOV www.kostalov.cz

KU MARTINICE V KR. www.martinicevkrk.cz

KLÁŠTERSKÁ LHOTA www.klasterskalhota.cz

ROZTOKY U JILEMN.

HORNÍ KA www.hornik

www.roztoky-u-jilemnice.cz

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj Tvoří jej několik set kilometrů pra-

konoše se sídlem ve Vrchlabí. Svazek měst a obcí Krkonoše je garantem poskytovaných informací z celého pohoří, včetně polské strany. Naplňuje tak společný slogan „Krkonoše bez hranic“.

Internetová studnice informací www.krkonose.eu videlně upravovaných a vyznačených lyžařských běžeckých tras. Jejich páteří je Krkonošská magistrála, vedoucí po hřebenech hor, měřící více jak sedm desítek kilometrů. Na úpravě běžeckých stop se spolupodílí řada partnerů, bez jejichž práce by nebyl projekt životaschopný. Aktuální informace jsou v zimní sezoně uvedeny na www.holidayinfo.cz www.krkonose.eu

Vydavatelská činnost propagační materiály Knihovnička propagačních tiskovin

STUDENEC www.studenec.cz

je propracovaným regionálním informačním systémem. Obsahuje rozsáhlou databázi záznamů a textů v českém, německém, anglickém a polském jazyce, s mapovými zákresy a fotografiemi. www.krkonose.eu jsou oficiální internetovou turistickou prezentací Krkonoš.

Rezervační systém pro ubytování a další služby Webová prezentace www.krkonose.eu obsahuje i on-line rezervační systém. Cílem Svazku Krkonoše zůstává uchovat a posilovat pozici nejvyšších

BUKOVINA U ČISTÉ www.bukovina.cz

a nejnavštěvovanějších českých hor, jako místa kde se dobře žije místním obyvatelům i turistům. K tomu se snaží inspirovat metodami koordinace a rozvoje cestovního ruchu, které se již mnoho let osvědčují ve vyspělém zahraničí. A rezervační ubytovací systém k nim zajisté patří.

Koordinace informačních center Pro turistická informační centra, která tvoří významný pilíř rozvoje cestovního ruchu, vytváří Svazek Krkonoše důležitou platformu spolupráce a koordinace společných aktivit. Zástupci dvou desítek infocenter z Krkonoš a Podkrkonoší se schází skoro každý měsíc. Prostřednictvím elektronické pošty si předávají informace, spolupracují na celokrkonošských www.krkonose.eu

projektech, asistují při veletrzích cestovního ruchu, apod. Vysoký standard jejich služeb odpovídá národním certifikačním pravidlům.

Veletrhy a výstavy cestovního ruchu Veletržní prezentace jsou úzce koordinovány s Královéhradeckým a Li-

ně pracovníci infocenter. To zaručuje komplexní a fundované informace. Vloni byly Krkonoše a Podkrkonoší prezentovány na veletrzích cestovního ruchu v Brně, Praze, Plzni, Ostravě a v zahraničí v Polsku ve Varšavě, Poznani a Jelení Hoře, v Německu v Lipsku, Berlíně, Mnichově, Hamburku a Drážďanech a v Nizozemí v Utrechtu.

Krkonoše bez hranic

bereckým krajem. Expozice zajišťují členové Pracovní skupiny pro marketing Krkonoš, kterou tvoří převáž-

Cílem společné práce s partnerským Zwiazkem Gmin Karkonoskich v Polsku je prosazovat a propagovat oboustranně užitečné projekty na trhu cestovního ruchu v obou zemích, i na poli celoevropském. Zwiazek Gmin Karkonoskich jako partnerský subjekt patří mezi klíčové hráče v koordinaci aktivit na obou stranách společného pohoří. Další

Strana 3



vizitka posledních let

konoše na celkové ploše 3.163 km². www.liberecky-kraj.cz

Euroregion Glacensis Podpisem smlouvy v roce 1996 o vytvoření společného Euroregionu Glacensis, uzavřené mezi sdružením měst a obcí Pomezí Čech, Moravy a Kladska na české straně a Sdružením obcí Kladské oblasti na polské straně, bylo završeno úsilí o rozvoj vzájemné přeshraniční spolupráce v Česku i Polsku. www.euro-glacensis.cz

Euroregion Nisa

z

Nadace ČEZ jejímž zakladatelem je energetická společnost ČEZ a.s., byla založena v roce 2002. Nadace zastřešuje dárcovskou činnost skupiny ČEZ. Za dobu své existence se zařadila po bok nejštědřejších nadací v ČR. www.nadace-cez.cz

Krkonoše – originální produkt Na území Krkonoš se při nákupech setkáte s výrobky označenými speciálním logem Krkonoše – originální

je první euroregion, který byl vytvořen v oblasti střední a východní Evropy. Založen byl v roce 1991 a zahrnuje příhraniční území Německa, Polska a Česka. Euroregion je dobrovolným zájmovým sdružením. www.neisse-nisa-nysa.com

MALÁ ÚPA www.malaupa.cz

PEC POD SNĚŽKOU www.pecpodsnezkou.cz

HORNÍ MARŠOV www.hornimarsov.cz

DOLNÍ DVŮR www.dolnidvur.cz ŽACLÉŘ www.zacler.cz

ČERNÝ DŮL www.cernydul.cz

JANSKÉ LÁZNĚ www.janskelazne.cz

LABÍ rchlabi.cz

SVOBODA NAD ÚPOU www.musvoboda.cz

LÁNOV www.lanov.cz

MLADÉ BUKY

DOLNÍ LÁNOV www.dolnilanov.cz

UNČICE NAD LABEM www.kuncice.cz

www.obecmladebuky.cz

Správa Krkonošského národního parku Národní park byl v Krkonoších založen v roce 1963 a je nejstarším v ČR. Rozprostírá se v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Správa KRNAP pečuje o území o rozloze 54.969 ha, které se nachází v nadmořské výšce 400 až 1602 metrů n. m. www.krnap.cz

Horská služba České republiky, o.p.s.

RUDNÍK www.rudnik.cz PROSEČNÉ

HOSTINNÉ www.hostinne.info

ČERMNÁ www.obec-cermna.cz

ních i letních hor. www.horskasluzba.cz

lizace projektů a jejich následné pokračování trvalo mnohem pomaleji.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism

noše a Podkrkonoší. www.kralovehradeckyregion.cz

Liberecký kraj leží na severu ČR a na jeho území zasahují turistické regiony: Českolipsko, Český ráj, Jizerské hory a Kr-

je organizací zřízenou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Sídlí v Praze. Koordinuje celostátní propagaci cestovního ruchu jak v tuzemsku, tak v zahraničí. www.czechtourism.cz nější koordinaci propagačně - informačních aktivit, ale i trvale udržitelný rozvoj turismu v Krkonoších. www.karkonosze.eu Bez úzké spolupráce s dalšími významnými partnery by rea-

jsou občanskými sdruženími, která vznikla za účelem všestranné podpory rozvoje regionu Krkonoš a krkonošského podhůří činnostmi, které jsou realizovány ve prospěch obyvatel a návštěvníků, obcí, neziskových

organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů, které zde působí. Jejich aktivity podporuje ze zdrojů Evropské unie. www.mas-krkonose.cz www.maspridtepobejt.cz

DOLNÍ KALNÁ www.dolnikalna.cz

prohlubování dosavadní spolupráce přispívá ke kvalitě vzájemných vztahů a napomáhá strategii dbající na soustavné vzdělávání, intenziv-

Místní akční skupina Krkonoše a Místní akční skupina Přijďte pobejt

je zřízena Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Společně s občanským sdružením Horská služba ČR (tj. dobrovolníci) zajišťuje ochranu zdraví a pomoc všem návštěvníkům zim-

www.obecprosecne.cz

LNÁ alna.cz

produkt®. Značka prosperuje díky výjimečnosti regionu jakožto území se zachovalou přírodou, která je národním parkem a zároveň součástí evropské soustavy Natura 2000. www.domaci-vyrobky.cz

Sitour Česká republika, s.r.o. je dceřinou společností Sitour Austria, která vznikla v roce 1964. Sitour ČR vznikl v roce 1995. Má široký záběr služeb od dodávek informačních systémů do lyžařských středisek přes reklamní aktivity, provozování internetového portálu a webových kamer, prezentaci Panorama TV denně na ČT2, a další. www.holidayinfo.cz

Asociace turistických regionů byla založena v roce 2004 v Praze. Hlavním cílem Asociace turistických regionů České republiky – ATUR CZ je prezentovat, prosazovat a hájit zájmy turistických regionů. Svazek Krkonoše patří k zakládajícím členům. www.atur.cz

Podzvičinsko - malebné Podkrkonoší

UNIQA pojišťovna, a.s. zahájila v ČR činnost v roce 1993. Jako držitel univerzální pojišťovací licence si vytvořila široké portfolio pojistných produktů pokrývající všechny segmenty českého trhu pojištění osob a majetku, fyzických i právnických osob. Podporuje drobné společenské akce na území Krkonoš. www.uniqa.cz

Královéhradecký kraj leží na severovýchodě ČR u hranice s Polskem. Na rozloze 4.758 km²zahrnuje turisticky významná území: Český ráj, Hradecko, Orlické hory a Podorlicko, Kladské pomezí, Krkowww.krkonose.eu

Podzvičinsko je součástí turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Věnuje se především rozvoji území v okolí Dvora Králové nad Labem a Hořic v Podkrkonoší. www.podzvicinsko.cz

Strana 4



Toulky Krkonoš Prozíravou myšlenkou, jak zachytit život na horách, bylo položení staničních knih do jednotlivých krkonošských horských bud. Stalo se tak poprvé v letech 1903 až 1906. Na Benecku, na Žalém, na Dvorských boudách, na Martinově, Petrově, Mísečné, Labské a Vosecké boudě, na Sněžce, anebo například na Rezku.

Čím byla turistům a lyžařům bouda v Krkonoších? Rozhodně ne tím, čím je cestujícímu hotel. Bouda na horách je domovem, a budař přinejmenším dobrým strýčkem, který se svědomitě stará o své návštěvníky a jehož obětavost v kritických chvilkách nikdy neselže. Poměr mezi budařem, turisty a lyžaři je proto odedávna co nejsrdečnější. Nesmíme být překvapeni, že krkonošské staniční knihy vykazují slušný počet zápisů, jimiž návštěvníci buď projevují svoje uznání a chválu, nebo ji doporučují ostatním.

Staniční knihy – odraz doby Staniční knihy zachycují nejen historii Českého Ski Klubu, ale historii turistiky a lyžařství vůbec. Život na horách ukazují jako v zrcadle doby bez ohledu na momentální složitou politickou a ekonomickou situaci v zemi. Knihy odevzdával budařům pravidelně původce myšlenky J. Rössler-Ořovský.

Stručné zápisy nám dnes ukazují nejenom tehdejší život na horách, ale předkládají znamenitý přehled o počasí v Krkonoších v letech 1904 - 1916. „Dne 18. září 1904 viděl R. Ořovský první sníh na Mechovinci a na Černé skále. Ale18. října téhož roku byl modrý hořec ještě v plném květu. Z 31. prosince na 1. ledna 1905 bylo na hřebenech teplo 36 stupňů Celsia. Na podzim 1905 padl první sníh už 1. října a zůstal ležeti. 9. října ho už bylo na Labské boudě a Krakonoši 50 cm. Do 21. října držel. V roce 1906 byl zjištěn sníh na Kotli 24. září a na Sněžce ho bylo na 40 cm Už 28. září jezdil R. Ořovský na Bílé louce na lyžích. Ale 29. září začalo pršet a sníh sešel. Roku 1907 chytil R. Ořovský 1. dubna na Mísečkách 25 motýlů. První sníh

TIP!

napadl 22. srpna, kdy bylo ráno všechno zcela bílé. Další sníh napadal 3. - 5. září a teprve po 10. září nastalo na hřebenech toho roku poprvé skvostné teplé počasí. Toho léta týká se také zápis Röslerův na Mísečkách, který trochu ukvapeně volá: “Lyže ven!“ Na Martinově boudě k 5. září je zápis o hrozné vánici, kdy i záhonky v botanické zahradě zbělely. Také na Studniční hoře a na Dvorských boudách bylo podobně, na Studniční hoře dokonce zůstal sníh dlouho ležeti. Dne 20. ledna 1908 Vysoké kolo beze sněhu, jinde sníh naprosto zledovatělý. Rozmar počasí potrval i tento rok. Dne 13. srpna na Martinově boudě zápis: „Celé hřebeny zasněženy.“ A už den předtím zapisují Vysočtí, že za častých vánic konečně to dotáh-

Jak se tam dostanete?

• Např. pěšky z Pece pod Sněžkou Zeleným dolem, • lanovkou z Pece pod Sněžkou na Sněžku a odtud směrem k Luční boudě, • pěšky ze Špindlerova Mlýna úbočím Kozích hřbetů, • po svých ze Svatého Petru ve Šp. Mlýně Dlouhým dolem, • pěšky údolím Bílého Labe směr Výrovka, • lanovkou ze Šp. Mlýna na Pláň a odtud po svých směr Výrovka, • autobusem ze Šp. Mlýna na Špindlerovou boudu a odtud pěšky Cestou česko-polského přátelství.

li na Martinovku. Počátkem září napadal sníh, který na hřebenech zůstal ležeti. R. Ořovský zapisuje k 8. září na Rezku: „Zde právě zraje obilí a hajný natrhal dětem koš zralých třešní. U lesa na Žalém dne 10. září školáci už horlivě lyžovali.“ V roce 1909 dne 11. července zápis na Dvorských boudách: „Zima a jinovatka.“ Dne 3. ledna 1910 nastala v horách obleva s teplým jižním větrem. Vyhnala lyžaře z hor. Dne 6. března na Benecku zápis: „V lese vládne dosud zima, ale v okolí Zlaté vyhlídky louky se zelenají, sněženky kvetou, kosi zpívají a skřivánci pějí.“ Ve dnech 1. až 3. září 1910 na Rezku sněžilo a sníh zůstal ležet. Dne 27. září na Martinově boudě: „Tyto dny stál jsem na lyžích na prvním sněhu,“ napsal R. Ořovský. Jan Buchar 2. listopadu 1911 podnikl první lyžeckou túru na Labské boudě a na Sněžných jamách. 5. listopadu sahal sníh už velmi vysoko. První sníh v roce 1912 byl podle zápisů na Martinově boudě 10. září. „Vše kolem připomínalo svým vzhledem dobu zimní.“

V roce 1914 podle zápisu na Labské přišel první sníh teprve 6. prosince a zajímavý zápis z léta toho roku na Mísečkách zní: „Kolkol hrůzná mračna a my jsme ve slunéčku.“ To dokazuje, spolu s nesčetnými poznatky podobnými, zcela zvlášť výhodnou polohu Míseček. Na Benecku zapisuje v polovině března 1916 R. Ořovský: „V půli března nastalo v Čechách předčasné jaro, v kraji i předhoří bylo teplo, louky byly zelené, plné sněženek a bledulí!“ A první sníh na podzim toho roku konstatuje Ambrož 19. listopadu kdy na Mísečkách a na Dvoračkách

byly návěje a ke Kotelským roklím slušný sníh.“

Vybráno z Ročenky Č.S. K. Praha z let 1887 – 1927. Jak je vidět, výkyvy počasí - letní dny kolem Vánoc a bílý sníh během léta - nebyly pro našince žádnou zásadní mimořádností. Nejen pro tehdejší dobu, ale i z historického hlediska, jsou tehdejší zápisy zajímavé a důležité. Proto přijměte doporučení: ani dnes nepodceňujte počasí na horách. Zjistěte si předpověď, vemte do batohu náhradní oblečení, svačinu a dostatek tekutin, nezapomeňte na nabitý mobilní telefon. A konečně: než se vydáte na turistiku do hor, pokud nemá váš ubytovatel podobnou „staniční knihu“, nahlašte trasu a cíl své cesty, i předpokládaný čas návratu „domů“ svému „sousedovi“ nebo recepční.

Památník obětem hor na Luční hoře nedaleko Sněžky připomíná špatnou pověst, jaké se tato oblast v hřebenové partii krkonošských hor „těší“ zásluhou častých mlh, náhlé změny počasí a sněhových bouří. Sedlo mezi Luční a Studniční horou se v historii stalo osudným řadě lidí. Prožili tu svoji poslední chvilku než umrzli. Stará a frekventovaná cesta z Luční boudy k Vrchlabí je lemována pomníky a kříži i památkami na horské tragédie. Kaplička nedaleko Luční boudy, upravená v roce 1957, je nejenom památníkem obětem hor, ale pietní vzpomínkou a především varováním před zrádností horského počasí.

www.krkonose.eu

Strana 5



skou minulostí Krosna, chcete-li dřevěný ruksak „Pytel“ s popruhy – kšandami, chcete-li bágl – je dodnes nejrozšířenějším typem pem klad zavazadla. Krkonošští horalé již kdysi přišli na způsob, jak objemný a těžký náklad ými nosit pohodlněji. Připevnili si ho na rámovou konstrukci s širokými látkovými adu popruhy, která lépe držela na zádech. Dávala možnost posunovat těžiště nákladu až nad úroveň ramen. Již v 17. století ve svých krosnách odnášeli vytěženou železnou rudu, nebo k hutím vypálené dřevěné uhlí. Krosny byly významnou pomůckou mnoha generací místních pašeráků, kteří za tmy a špatného počasí přes Soví sedlo do sousedního Slezska odnášeli sýry, máslo a vraceli se s až stokilovým nákladem umělého sladidla (cu-

V každodenním životě horalé používali dva druhy dřevěné krosny. Žebříkové „Leiterhocke“, tvořené rámem s výpletem lehkými, slabými prkénky. Materiál na plochou krosnu přivazovali konopným provazem a nosili až devadesátikilové sudy piva např. na Sněžku. Dobře narovnaný náklad vážil i 80 kilogramů.

kerínu), tabáku, kořalky nebo petroleje. V 19. století, v počátcích cestovního ruchu, horalé naa krosně dokázali z Pomezních Bud na Sněžku vynést i majetnou turistku.

Novodobí „lyžníci“ dnes vtipně napodobují někdejší „krušné časy“.

Hlavně ženy, ale i děti, používaly „Sesselhocke“, židličkovou krosnu. Sloužila jako osobní zavazadlo, u kterého byl na malé plošině uvázán raneček či dřevěný kufr, neboo s nimi ženy do údolí odnášely konve s mlékem, kem, nebo bedničky s domácími syrečky či máslem. em. Dones dochované historické krosny zdobíí interiéry krkonošských muzeí a některých horských chalup.

Pitná voda na Sněžce V našich geografických podmínkách, na rozdíl např. od Afrického kontinentu, málokdo řeší problematiku pitné vody. Když si naplánujeme výlet, v nejbližší prodejně zakoupíme láhev s pitnou vodou a jedeme či jdeme dál. Dříve to tak nebylo… Například na Sněžku pitnou vodu zpočátku vynášelo dvanáct nosičů ze Zlatého pramene vyvěrajícího přibližně 300 metrů za Obří boudou. V zimě rozpouštěli sníh. V roce 1912 nechal hrabě Rudolf Czernin Morzin vybudovat pro vrchol Sněžky vodárnu a vodovod. Voda z Rudného potoka byla jímána pomocí drenáží do tří nádrží. Odtud z výšky 150 metrů tekla 50 mm potrubím do Peltonovy turbíny. S tou bylo spojeno vertikální pístové čerpadlo, které hnalo vodu 40 mm trubkami do Neznámý fotograf roku 1909 zvěčnil krosnaře stoupajícího v Krkonoších se svým nákladem. Vynášení břemen byla těžká dřina, ale jak podotýká Václav Durych ve svých „Krkonoších“ z roku 1897, takový „krusnař s půlsudy piva nebo vody“ vydělal za týden více, než nádeník při sklízení řepy za měsíc. Kolem turistiky se již tenkrát začaly točit peníze.

3 000 litrové nádrže v podkroví České boudy. Tímto způsobem se dařilo dopravit na Sněžku 2 – 4 tisíce litrů vody denně. Efektivita trkače, jak se tato vodárna podle zařízení fungujícího na podobném principu označuje, dosahovala 30 %. Ostatní voda přitékající z Rudné rokle byla spotřebována k pohonu čerpadla. Pro případ nedostatku vody tu byl instalován Dieslový motor s výkonem 6,5 koně s ležatou diferenční pumpou poháněnou řemenicí. Ten se bohužel nezachoval. Nedbalá údržba po roce 1950 znamenala, že se zařízení nepodařilo udržet ve funkčním stavu, zejména z důvodu znehodnocení 700 metrů dlouhého potrubí na Sněžku. Zařízení však zůstává významnou technickou památkou, neboť výtlačná výška 392 metrů byla v roce 1912 nejvyšší v Evropě. Sami si unikátní vodárnu dojděte prohlédnout.

Čerpací zařízení - vodárna (Peltonovo kolo, trkač) pro zásobování vrcholu Sněžky vodou je v malém kamenném objektu umístěno jako technická historická památka.

Vodárna je v těsné blízkosti pěší turistické stezky.

Nosiči se živili vynášením turistů na nosítkách. Na snímku Františka Krátkého z doby kolem 1890 kráčejí nosiči po hřebenu Hraničního hřbetu poblíž Boudy Prince Jindřicha. Tamní hřebenová stezka byla upravena v letech 1881 – 1886 a krátce poté byla postavena i zmíněná bouda. Po roce 1948 byla pojmenována Cesta česko – polského přátelství. To však již někdejší přepychová bouda neexistovala. Vyhořela roku 1947. www.krkonose.eu

Jak se tam dostanete?

TIP!

Ze Sněžky jděte po červené, projděte kolem býv. Obří boudy a na dalším rozcestí zahněte po modré turistické značce směrem na Obří důl. Odtud je to k trkači, situovaném ve strmém skalnatém žlebu v jihozápadním svahu Sněžky (Rudné rokli - Rudníku), na jehož modelaci se podílely a podílejí sněhové a zemní laviny, cca 2 km. Můžete sem dojít také z Pece pod Sněžkou.

Strana 6



Kniha pro vás… „Atlas krkonošských rostlin“ Na světě jsou tisíce rostlin. Málokdo se alespoň jednou v životě u nějaké nezastavil, neobdivoval ji a nevnímal její krásu, aniž by tušil, jak se jmenuje. Horská krajina se projevuje úžasnou rozmanitostí, má bohatý a pozoruhodný svět rostlin a Krkonoše nejsou výjimkou. Nyní stačí otevřít nově vydaný Atlas krkonošských rostlin nemalého rozsahu a netradičního formátu a čtenář brzy pochopí vztahy mezi okolním prostředím a rostlinami. Dozví se, jak se která jmenuje, proč roste v lese a na louce, proč kvete časně zjara a ne na sklonku léta, či jaké má léčivé vlastnosti. Atlas rostlin z autorského pera Jana Štursy a Jiřího Dvořáka dobře poslouží bližšímu poznání laickým zá-

jemcům o botaniku nejen v samotných Krkonoších, ale také v sousedních územích – Jizerských horách, Podkrkonoší, na Teplicku nebo Broumovsku. Nebo i v dalších pohraničních horách Sudetské horské soustavy. Autoři v úvodním slovu

sami doplnili: „Uvedené rostliny se vyskytují v českých i polských Krkonoších v širším slova smyslu. Nejde o přesně ohraničené území dvou národních parků a jejich ochranného pásma. Výběr druhů je proveden tak, aby byly představeny jak typic-

ky horské rostliny, tak i druhy běžně rozšířené v horách a podhůří, se kterými se zájemce setkává denně. Chraňte všechny kvetoucí poklady hor a ať vám nový Atlas dobře slouží.“

Součástí Atlasu, který zakoupíte např. v Informačních střediscích Správy KRNAP, je nápaditá kartónová záložka, na které jsou mj. uvedeny rostliny, kvetoucí od března do října v podhůří, ve středních polohách i na vrcholech Krkonoš.

Vybrali jsme pro vás: BŘEZEN • DUBEN

KVĚTEN • ČERVEN

V březnu až dubnu kvete – v podhůří a ve středních polohách: bledule jarní, devětsily, dymnivky, křivatce, lýkovec jedovatý, mokrýše, plicních tmavý, prvosenka vyšší, sasanky, šafrán bělokvětý. Hřebeny a vrcholy: obvykle ještě nic neroste, bývají pod sněhem.

ČERVENEC • SRPEN V červenci – srpnu a září kvete – v podhůří a ve středních polohách: čistec lesní, hořec brvitý, pcháč různolistý, rdesno hadí kořen, silenky, starčeky, světlíky, tolije bahenní, třezalka skvrnitá, tužebník jilmový, věšenka nachová, vrbovka úzkolistá, zvonečník klasnatý. Na hřbetech a vrcholech: havez česnáčková, horské jestřábníky, hořec tolitovitý, kropenáč vytrvalý, kuklík horský, lepnice alpská, oměje, podbělice alpská, vřes obecný, zlatobýl obecný, zlatobýl alpínský, zvonek český.

V květnu až červnu kvete v podhůří a ve středních polohách: česnek medvědí, Jeřáb ptačí, kuklík potoční, kyčelnice, pitulník horský, prstnatce, růže převislá, svízel vonný, violky. Na hřbetech a vrcholcích: koniklec alpínský bílý, lomikámen vstřícnolistý, prvosenka nejmenší.

ČERVENEC • SRPEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN V říjnu úbytek kvetoucích rostlin plně vynahradí nádherné podzimní zbarvení podhorských a horských lesů, rašelinišť, smilkových luk na hřebenech, keříčků v arkto-alpínské tundře a bizarních křivolesů v ledovcových karech.

V červnu až červenci kvete – v podhůří a ve středních polohách: kakosty, kokořík přeslenitý, krabilice chlupatá, měsíčnice vytrvalá, pětiprstka žežulník, pitulník horský, prstnatce, pryskyřník platanolistý, růže převislá, silenky, tužebník jimový, zvonečník klasnatý, zvonek širokolistý. Na hřbetech a vrcholcích: česnek sibiřský, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, kýchavice bílá Lobelova, lepnice alpská, lilie zlatohlavá, mléčivec horský, mochna zlatá, oměje, ostružiník moruška, pětiprstky, pcháč různolistý, plodenství suchopýrů podbělice alpská, prha arnika, sedmikvítek evropský, violka žlutá sudetská, všivec krkonošský, zvonek český, žluťucha orlíčkolistá.

Jan Štursa a Jiří Dvořák - autoři Atlasu - doporučují celodenní botanické výlety do překrásných míst Krkonoš Pec pod Sněžkou-Obří důl-Rudníksedlo u bývalé Obří boudy-Úpské rašeliniště-Luční bouda-hrana karu Malého a Velkého Rybníka a zpět přes Modré sedlo k Výrovce. Podél trasy, která vede nejatraktivnějšími místy východních Krkonoš, se rozkládají horské smrčiny, květnaté horské louky, porosty kleče, severská rašeliniště, alpínská prameniště, smilkové

TIP!

louky, keříčková vegetace alpínského stupně s velkým množstvím horských jestřábníků a periglaciální sutě s bohatou galerií vysokohorských a severských lišejníků a mraz mrazem tříděných forem reliéfů. Z ccesty jsou atraktivní výhledy na Studniční jámy, Čertovu zah zahrádku, Úpskou jámu s Krakonošovou zahrádkou, jáma Lomničky, karling Sněžky, Úpské rašeliniště, náhorní plošina východních Krkon Krkonoš, impozantní ledovkarech Malého a Velkého cová jezera v ka

Rybníka a Modrý důl se známou Mapou republiky, nejdéle odtávajícím firnovištěm v Krkonoších. Délka trasy cca 18 km. Horní Mísečky-Krkonoš-vodopád Pančavy-Labská bouda-Sněžné jámy-pramen Labe-sedlo Lysé hory-Dvoračky-Kotelní jámy-Horní Mísečky. Trasa po hřebenech západních Krkonoš prochází horskými bučinami, smíšenými lesy, smrčinami, klečovými porosty, subalpínskými rašeliništi. Z hrany Labských jam jsou jedinečné výhledy na přírodu ledovcových karů Harrachovy, Pančavské

Bohatou krkonošskou květenu můžete obdivovat při obvyklých turistických výletech po nejrůznějších koutech české i polské strany hor.

Východní Krkonoše: Lesní a luční květena podél úpatí Rýchor, mokřady v okolí Slunečné stráně, bučiny kolem Žacléře a v údolí Zlatého a Sněžného potoka, louky v údolí Sklenařovic, na Horní Malé Úpě, ve Velké Úpě, luční enklávy kolem Pece pod Sněžkou, Černohorské rašeliniště. Východní Karkonosze: Louky v okolí Karpacze, údolí a ledovcový kar Lomničky (Kociol Lomniczki), ledovcových kar Velkého a Malého Rybníka (Kociol Wiekiego a Malego Stawu), údolí Sowia Dolina. Střední Krkonoše: Louky v okolí Černého Dolu a Dolního Dvora, Bíner, údolí Pekelského potoka, luční enklávy mezi Strážným a Výrovkou, údolí řeky Jizerky, louky na Benecku a Janově Hoře, na Labské (Volský Důl, Krausovy Boudy), louky ve Svatém Petru ve Šp. Mlýně, lesy a louky v Sedmidolí. Střední Karkonosze: Ledovcový kar Černá jáma (Czarny Kociol), louky a lesy v okolí obcí Borowice, Przesieka, Sosnówka, lesy na svazích hory Chojníku (Chojnik). Západní Krkonoše: Lesy v údolí Jizery a jejích bočních přítoků, louky kolem Štěpanic a Víchové, v Pasekách nad Jizerou, Sklenařovicích a v horní části úvalovitého údolí Rokytnice nad Jizerou, louky na Rýžovišti, lesy v závěru údolí Velké a Malé Mumlavy. Západní Karkonosze: Ledovcové kary Sněžné jámy (Sniežne Kotly), horské louky v okolí obcí Jagniatków, Sobieszów, Szklarska Poreba, subalpínské trávníky a klečové porosty mezi Szrenicí a Violíkem (Labski Szczyt), údolí řek Szklarky a Wrzosówky.

www.krkonose.eu

a Navorské jámy, na Schustlerovu rovu zahrádku a lavinové dráhy s bizarními ními křivolesy, v okolí Labské boudy se rozkládají alpínské květnaté nivy, svahová prameniště a rašeliniště, z hranyy Sněžných jam jsou jedinečné výhledy do Velké Sněžné jámy, vrchol Vysokéhoo Kola s kryoplanačními terasami je dokonakonalou ukázkou arkto-alpínské tundry. ndry. V okolí pramene Labe jsou rozlehehlé smilkové porosty, okolí Dvoraček ček pokrývají květnaté horské louky, uky, sestup Kotelními jamami nabízí seznámení s bohatou přírodou v závětrných prostorech ledovcovýchh karů. Délka trasy cca 20 km. Horní Maršov-Rýchorská bouda-Dvorský les-Sněžné Domky-MravenečníkHorní Albeřice. Trasa v nejvýchodnějším výběžku Krkonoš vede květnatými mi

Zima

Jaro

a kyselými horskými bučinami, smrky činami, čina horskými vřesovišti, horskými loukami s prameništní a rašeliništní ništ vegetací, prochází zachovalou horskou bučinou pralesovitého rázu, květnatými horskými nivami va na jižních i severních svazích Rýchorského Rý hřbetu a vápnomilkou xerotermní vegetací v okolí Albeřických lomů. Přes nízkou nadmořskou výšku Rýchorského hřbetu zde roste překvapivě vysoký počet vysokohorských rostlin z centrální části Krkonoš. Z trasy jsou jedič nečné výhledy na panorama východních Krkonoš s kary Studniční hory a karlingem Sněžky, masív m Světlé a Černé hory, hřeben Vraních V hor, české a polské podhůří h východních Krkonoš. Délka trasy t cca 14 km.

Léto

www.hory-krkonose.cz

Podzim

Strana 7



Krkonoše a Podkrkonoší ze sedla kola Požitek nebo výzva Krk Krkonoše a Podkrkonoší – zelené plíce. Čistý čerstvý vzduch, nádherné é panoramatické vý výhledy, pozoruhodné okamžiky, grandiózní pocit … všední dny jsou zapomenuty… I vvy osobně můžete k rozletu, vyžití a uvolnění vnímat prostředí a jedinečnou kraj u, anebo krajinu, která vám vrací síly. Načerpáte energii na dlouhou dobu, poz poznáte své vlastní hranice… Tolik toho tady můžete zažít. Adrenanebo relaxace? Sami lin, endorfín e můžete vybrat z široké nabídky. si m Najdete tu různé varianty turisNaj tických tras a cyklotras pro mlatick dé d i seniory. Vhodné pro děti, ale i opravdové borce. Žádný strach. Kdo nechce do kopce, není problém. Souhra přírody a nejmodernější techniky ro

je tu totiž pozoruhodná. Nejvyšší vrcholky, horské loukyy v blízkosti turistických cest, anebo cyklotrasy, jsou vstříccné především v případech, když si do svého výletu zakomponujete jízdu lanovkou. Jednoduše nasednout a vyjet. Nahoru a dolu, a vždycky objevit něco nového. Trasy jsou vyznačeny a vybaveny mobiliářem. Doporučujeme zakoupit podrobnou mapu.

Bližší informace naleznete na www.krkonose.eu

Do pedálů !! Svoji letošní cykloturistickou sezonu můžete zahájit některou z následujících doporučených tras. Když svůj cyklistický start a rovněž i cíl nahlásíte v Regionálním turistickém informačním centru ve Vrchlabí (vchod v podloubí v těsné blízkosti náměstí), získáte drobný suvenýr. Regionální turistické informační centrum Krkonoše, 543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8, Tel./fax: 499 405 744, [email protected], www.muvrchlabi.cz, www.krkonose.eu

Benecká

Dolnodvorská

Kunčická

Benecká - 23 km, 650 m převýšený

Dolnodvorská - 27 km, 490 m převýšení

Kunčická - 22 km, 280 m převýšení

Start: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí Průběh: po modré cyklotrase začínající u nádraží ČD Vrchlabí se vydáte směrem na Černý Důl  v Horním Lánově opustíte tuto cyklotrasu a po silnici dojedete do Dolního Dvora,  z Dolního Dvora podél Kotelského potoka směr Rudolfov po cyklotrase č. 1D  dále okolo Hanapetrovy Paseky po cyklotrase č. 1B k Hříběcím boudám, přes Jezerní domky pokračujete po cyklotrase č. 1A do Strážného  ze Strážného pokračujete po silnici směr Hořejší Vrchlabí  nad Hořejším Vrchlabím odbočíte vlevo na „Rumovku“ a okolo Jankova kopce přijedete zpět do Vrchlabí. Cíl: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí

Start: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí Průběh: vyjedete z náměstí směrem na jih  od nádraží ČD Vrchlabí pojedete po cyklotrase č. 24 do Kunčic nad Labem, z Kunčic n. L. přejedete po cyklotrase č. 4299 do Dolního Lánova okolo Čihadla až na cyklotrasu č. 4298 k Malé Sněžce  po této cyklotrase přijedete do Prostředního Lánova  pokračujete po nové cyklostezce kolem letiště zpět do Vrchlabí. Cíl: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí

Start: náměstí T. G. Masaryka –Vrchlabí Průběh: po cyklotrase č. 10 vyjedete na Kněžický vrch, dále směr Křížovky, Prachovice, Horní Štěpanice stále po cyklotrase č. 10, projedete Horními Štěpanicemi okolo Kotelské vyhlídky do Poustky na Benecko stále po trase č.10  dále směr horský hotel Kubát na Benecku, odkud po silnici sjedete na Křížovky – na Křížovkách přejedete rovně křižovatku a po turistické modré značce přijedete do Valteřic, z Valteřic se vydáte po zelené turistické značce okolo koupaliště zpět do Vrchlabí. Cíl: náměstí T. G. Masaryka –Vrchlabí

Na tohle jsme se těšili. Konečně si protáhneme celé tělo.

Vrchlabí - Krkonoše

Úrazové pojištění UNIQA

www.krkonose.eu

Cyklobusy v Krkonoších a Podkrkonoší

TIP!

Krkonošemi a v Podkrkonoší opět projíždí autobusy vybavené pro přepravu jízdních kol. Síť linek propojujících hory ze západu na východ a z jihu na sever. Přípoji z Vrchlabí se dopravíte do Harrachova, Pece pod Sněžkou, do Špindlerova Mlýna a na hraniční přechod s Polskem na Špindlerovu boudu. Přímým spojením z Trutnova na Pomezní Boudy. Linkou ve směru Hradec Králové, Hořice, Kuks, Dvůr Králové, Vrchlabí a zpět. Jízdní řády na zastávkách nebo v informačních centrech. Cyklobus jezdí díky finančnímu přispění Královéhradeckého (grant) a Libereckého kraje (zařazení linky do základní dopravní obslužnosti), příspěvkům města Trutnov a Sdružení Podzvičinsko a Sdruženi Jestřabí hory i organizační práci a vlastním finančním prostředkům Krkonoš – svazku měst a obcí.

Bližší informace na www.krkonose.eu Informace Upozorňujeme cykloturisty na povinné využívání cyklostezek souběžných se silnicí. Policie ČR za nedodržení vyhlášky může udělit peněžní pokutu. Např. ve Vrchlabí v blízkosti závodu Škoda Auto cyklista neznalý místních poměrů jedoucí od firmy Hytos do Podhůří si hlídá svůj pravý okraj silnice a nemusí si všimnout, že po levém chodníku začíná cyklostezka.

Strana 8



němu připne libovolplíšku. K něm ný předmět s libovolným cílem a uschová do keše. Tak se na své cestě - z keše do keše může dostat český Rumcajs třeba až na Severní pól.

+ Další zajímavý rozměr cestování + Pro mozek, nohy a vaši „džípíesku“ Jak se hraje Hoří, hoří, přihořívá... v době satelitní navigace? Mánii zvané geocaching propadají lidé na celém světě. Je něčím mezi sportem a honbou za pokladem. Geocaching je dobrodružství, odružství, spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě. Funguje díky přesnosti dnešních ních GPS systémů a možnosti výměny informací o nově založených skrýších mezi účastníky hry. Ti pak mohou s délkovými a šířkovými souřadnicemi skrýše vyrazit na lov. Odměna za nalezení se většinou ukrývá uvnitř plastikového „kontejneru“. Skuteční hledači, ale nehledají proto, oto, aby dárky vybrali, ale mají radost z nálezu místa. Hra pod názvem geocaching se objevila před několika lety. Do vodotěsné nádobky vložíte různé dárky, zápisník a tužku, a schováte je na „utajené“ zajímavé místo ve volné přírodě. Úkryt zaměříte GPS a jeho geografické souřadnice zveřejníte na internetových stránkách. Ti, kteří chtějí poklad najít, musejí mít, tak jako vy, svůj přístroj pro navigaci. Když se jim to povede, vyberou si ze schránky (cache) uložený předmět, nebo ho jen prohlédnou a vrátí zpět. Pak vloží svůj dárek, zapíší se do logbooku (obdoba knížek horolezců ve vrcholových partiích hor) a nádobu opět ukryjí na původní místo. O svém nálezu dají zprávu na oficiální webové stránce.

my Irish, který poblíž Seattlu ve státě Washington našel další cache. Oba si uvědomili, jak velké možnosti hra nabízí. Jeremy navrhl design internetových stránek, na kterých si příznivci geocachingu našli nejen seznamy úkrytů, ale také jejich souřadnice, digitální mapy i postup, jak vyrobit cache.

na úmyslná odchylka. Její platnost skončila k prvnímu mu květaměření nu 2000 a přesnost zaměření trů zvýse z dřívějších sto metrů šila na dnešních pět až deset PS navimetrů. Jednoduché GPS gační přístroje stojí u nás tři tisíce korun, složitější a výkonnější

Znáte ten opojný pocit z úspěšného lovu, když je cyklovýlet krásnou krajinou korunován nalezením „kešky“ ? Kolo je ideální prostředek pro geocaching [geokešing] „sport se srdcem GPS“.

Systém GPS - (Global Position System) je Geocaching vznikl ve Spojených státech původně vojenský navigačvcelku náhodně. Dne 3. května 2000 byl ní systém vyvinutý pro arv okolí Portlandu, v americkém státě Oremádu USA. Je založený na výpočtu vzdálenostii O šikovném spojení geocachingu, turistiky a cykloturistiky mezi uživatelem svědčí početný nárůst těch, kteří vyráží do přírody. na Zemi a čtyřiadvaceti satelity na oběžných drahách ve výšce dvacet tisíc kilometrů. GPS přístroje, které v mnohém připomínají mobilní telefony, dokážou díky signálu zaměřit kupříkladu pozici auta, budovy nebo letadla na přistávací ploše s přesností několika metrů kdekoliv na zemském povrchu. Od počátku devadesátých let je sategon „schován“ první kontejner s odměnou pro nálezce. Za tři dny ho objevil Mike litní navigace přístupná i široké veřejnosTeague, který nález zveřejnil na interne- ti. Aby se však GPS nedala zneužít z hletu. Po několika dnech se mu ozval Jere- diska bezpečnosti, byla do signálu vnáše-

od sedmi do dvaceti tisíc. V současné době jsou do hry zapojeni lidé téměř všech států světa. Češi v tak silné konkurenci, kde našel geocaching své příznnivce, se svojí téměř desetitisícovou členskou základnou nezaostávají. Geocacheři věnují hře hodně svého volného času. Někteří „loví“ poklady bez ohledu na počasí a třeba i v hluboké noci s baterkou. Další skupina hledačů se vydává s „džípíeskou“ v ruce za poklady i při služebních cestách nebo o dovolených v zahraničí. Stačí jim vyběhnout z hotelu na dvě tři hodiny a úlovek je jistý.

Typu keší je mnoho, resp. jsou různé – mystery, webcam, letterbox, citiecam vent, aj. Oblíbenou vent disciplínou geocachediscip rů je hledání multicache přes několik skrýší přírodě nebo ve městě. v příro Abyste se dostali k té poslední, musíte spočítat například různé logické a matematické úlohy. Z nich vytematick pro objevejdou souřadnice so ní třeba mikroschránky s dalšími daty. Finální úkol může znít: obvod základny rozhledny Změřte obv všechna čísla podle určitéŽalý. Když pak vš ho klíče seřadíte, dostanete souřadnice poslední skrý-še. Při hledání jednotlivých úkrytů našlapete několik kilometrů. Multicache vytvářejí zakladatelé tehdy, když chtějí hledače pokladů provést zajímavými neznámými místy. Že je geocaching rozšířen v Krkonoších ší h a Podkrkonoší, o tom neníí pochyb. „Kačer“ Matěj na otázku: Co se ti na geocachingu líbí?, mimo jiné odpověděl: „Vždycky jsem si podvědomě přál hledat poklady. Splnilo se mi to prostřednictvím geocachingu. Jsem rád v přírodě a baví mě poznávat nová místa.“ Kde hledáš keše nejraději?

„Hlavně při prázdninových cestách do zahraniční. Poznávám různá místa, která se v průvodci jen těžko nalézají.“ Kam naopak při hledání nemusíš? „Nevyhledávám města. Cítím, že lidé kolem mě na mě zírají. Někteří snad tuší, co provozuji a proč to dělám. Tím ztrácí mé konání kouzlo dobrodružství. Navíc je ve městech často nepořádek a různá lidská individua.“ Zažil jsi při hledání v zahraniční nějakou zajímavou příhodu? „V Lichtenštejnsku jsem hledal u silnice. Kolem mne projíždělo auto a z něj volala neznámá žena. Upozornila mě na billboard. Přišel jsem k němu, prohlédl ho a našel jsem nejmenší keš jakou jsem kdy do té doby viděl.“ Kde hledáš keše v zimě? „Pravdou je, že hrát geocaching v Krkonoších v zimě je kvůli sněhové pokrývce takřka nereálné. Ale i to se dá. V nižších polohách, kde není tolik sněhu to jde, jen musím počítat s mokrými botami a zmrzlýma rukama.“ Jak ses o hře dozvěděl? „Geocaching Geocaching jsem poznal přes in internet. nter době V poslední do obě už je hodně rozš rozšířen, šířen publikovalo sse o hře novinách, v nov h o v o ř i l o v tele televizi. eviz Bohužel huž žel i z toho mén m méně pozit zitivního úhlu ppohleddu. ZZa negativní ti í ppublicittu může ůž hl hlavněě několik ěk lik ttrapných ý h případů, ř které se hrou v podstatě neměly nic moc společného a vážně ji degradovaly. Mám pocit, že medializace hře škodí. Ani já nemám dobrý pocit, když o hře otevřeně hovořím. Je to koníček zapálených lidí, kteří dodržují nepsaná pravidla slušného chování. Většina z nich se chová kultivovaně ke keším i k přírodě, ve které se pohybuje.“

Většinou jde o to provést hledače zajímavými místy, připomenout něco z historie, nebo trochu oprášit závity nad luštěním hlavolamů. „Keš“ nemusí být tedy záležitostí pár minut. V některých případech i několika hodin. Kačeři, jak se po česku cacherům říká, se rozhodně nesnaží devastovat přírodu. Spíš naopak. Uklízí terén kolem svých keší. Sbírají odpadky, snaží se přírodě ulehčit. Zajímavostí geocachingu, jsou tzv. trackovatelné předměty. Mají různou podobu. Například mince, samolepka, karta, atd. Kačer si koupí speciální číslo vyražené na

Zimní pohlednice z Krkonoš a Podkrkonoší Krkonoše – lyžařský ráj www.holidayinfo.cz www.krkonose.eu

Přijďte pobejt!

www.krkonose.eu

Strana 9



Pěšky po západní části hor, Aneb: kam v Krkonoších nejdál vlakem? Stačí se podívat do mapy. „Slepá střeva tratí“ vedou do Harrachova, Rokytnice nad Jizerou, Vrchlabí a Svobody nad Úpou. Napadlo mě, s jakou frekvencí spoje asi jezdí? Prvotní představa osobního vláčku, který uhání údolím, funí do kopců a drncá se po regionálních kolejích, se při pohledu na jízdní řády pozvolna rozplynula. Do Harrachova a Rokytnice nad Jizerou jezdí malé motoráčky. Spoje, až na výjimku, mají celkem slušné časové intervaly. Do Rokytnice nad Jizerou však jede jednou denně. Co asi vedlo provozovatele k rozhodnutí, aby byl spoj omezen? Zjistila jsem, že vlaky do sousedního Jablonce nad Jizerou jezdí celý den. Obě městečka jsou propojena autobusovými spoji, protože koleje vlaku do centra Rokytnice nevedou. Nicméně jsem se rozhodla, že do Rokytnice nad Jizerou vlakem pojedeme. Do internetového vyhledavače jsem zadala spojení Jaroměř – Rokytnice nad Jizerou s tím, že si prodloužíme víkend a vyjedeme v pátek. Během chvilky na monitoru „vyskočil“ dvouhodinový jízdní plán naší cesty. Z Jaroměře vyjíždíme v 19:42 hodin s přestupy ve Staré Pace a Martinicích. Do tzv. Malé Rokytnice přijíždíme ve 21:48 hodin. Přes internet dnes najdete skoro všechno, a tak jsem sjednala ubytování nedaleko

nad nádražím. Sice jsme si tam museli vyšlápnout pěšky, ale co, vždyť jsme na výletě. Druhý den se vydáme „Zimní stranou“

kousek od náměstí. V první třetině cesty se napojíme na modře značenou turistickou stezku. U křížku v Horní Vsi se přesměrujeme na žlutou. Po ní se dostaneme na hřeben, ze kterého se nám naskytne výhled na Rokytnici a přilehlé okolí. Zanedlouho dojdeme k rozcestí, kde se kříží červená se žlutou. Vydáme se po červené, která nás zavede na vrchol Stráže (782 m). Tamní dřevěná mapka západních Krkonoš a místních vrcholků pomáhá v orientaci. Nafotíme panoramatické záběry a vyrážíme dál. Směr Dvoračky, směr oblíbených blbounů (kynutých knedlíků) s borůvkami a šlehačkou. Už se nemůžeme dočkat. Přemýšlím, jestli poputujeme červeně značenou stezkou, po které bychom přišli přímo až na Dvoračky, nebo jestli si cestu trochu zpestříme. Jak se tak dívám do

mapy, možná by to stálo za to. V Rokytnici nad Jizerou totiž mají tematické naučné stezky. Byla by škoda se po nich neprojít. Tak se tedy ze Stráže znovu vydáme zpět kus po červené značce až na křižovatku, kde jsme před chvílí opustili žlutou, abychom se na ni opět napojili a sešli po ní do města. Cestou k náměstí míjíme památník věnovaný obětem válek. Vedle se nachází rokytnická radnice - krásná secesní budova z roku 1903. Radniční věž sahá do výšky 37 metrů. Výhledem z ní se však na podzim a na jaře kochá pouze hodinář, když jde seřizovat srdce hodin. S mapkami tematických stezek, které jsme získali v místním informačním centru, šlapeme ke Dvoračkám a jejich vyhlášeným knedlíkům. Vyšlápneme kopec po žluté. Dojdeme až ke křížku v Horní Vsi. Už větříme vůni borůvek. Příznačně po modré dojdeme do Horní Rokytnice, k Hotelu Mod-

rá hvězda. Na Horním náměstí se dáme na žlutě značenou stezku, podle které dojedeme k lanové dráze, tzv. bývalému „přibližováku“. Kdo z vás pamatuje kotvový vlek, ten to tu v létě s novou lanovkou určitě nepozná. Na lanovku neusedáme, vydáváme se do kopců – nejobtížnějšího úseku našeho výletování. Na rozcestí Hoření Domky se napojíme na modře značenou cestu, po které dojdeme na rozcestí Sedlo pod Dvoračkami. Tady se sbíhají cestičky za všech stran, a tak si můžeme být jistí, že na Dvoračkách nebudeme sami. Knedlíky s borůvkami nás hřejí v břiše. Nesmíme ale dlouho otálet. Čeká nás výšlap na Voseckou boudu, kde do zítřka přespíme. Cestou se kocháme pohledem na Růženčinu zahrádku, Harrachovy kameny,

pokloníme se památce statných lyžníků B. Hanče a V. Vrbaty. Pokračujeme po červené na Ambrožovu vyhlídku, odkud se nám rozprostře překrásný pohled na Labský důl a Sedmidolí. Známý pramen Labe projdeme a co nejrychleji se přibližujeme k Cestě česko-polského přátelství. Po ní dorazíme nad Voseckou boudu. Po probuzení scházíme dolů do harrachovského údolí. Zajdeme do Sklářského muzea a Pivních lázní. Po příjemné relaxaci míříme na harrachovské nádraží a nasedáme do ozubené mašinky. V 16:56 hodin odjíždíme do Tanvaldu. Zde přestupujeme na vlak do Železného Brodu a dále do Jaroměře. Blanka Kučerová

111 let lokálky Pro starší generaci stále důvěrně známý zvuk parní píšťaly – vonící dětstvím, dávnými prázdninami, pro mladší znějící romantickým půvabem staré, nepoznané minulosti. Od otevření železniční trati Martinice – Rokytnice nad Jizerou roku 1899 uplynulo 111 let.

Tehdy nově vzniklé spojení navazující v Martinicích na trať Trutnov – Chlumec nad Cidlinou, mělo pro západní Krkonoše ojedinělý význam. Vždyť drkotavá cesta poštovním dostavníkem z Rokytnice do Jilemnice trvala v roce 1892 bezmála dvě a půlhodiny. Kdežto v roce 1908 jel vlak z Martinic až do Rokytnice nad Jizerou pouhých 47 minut. Mnozí obyvatelé podhůří si význam trati uvědomili hned od počátku. Jiné vedla k parnímu vlaku v den slavnostního zahájení provozu jen zvědavost. Jisté je, že dne 7. prosince 1899 se to ve stanicích i v okolí trati lidmi jen hemžilo. Událostí, která zásadně změnila vzhled obci, byla v letech 1863 – 1871 výstavba Rakouské severozápadní dráhy. Bylo při ní v katastru obce vyvlastněno 8 hektarů pozemků a zbořeno 9 domů. Stanice

Martinice původně pod názvem Jilemnice se tak stala nejvýše položenou stanicí na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov. Po otevření místní dráhy Martinice – Rokytnice nad Jizerou dne 7. prosince 1899 došlo v roce 1907 ke změně názvu u Jilemnice – Martinice. Od r. 1921 sse stanice jmenuje Martinice, později s upřesněním v Krkonoších.

Nové naučné stezky v Podzvičinsku Od června jsou přístupné nové naučné stezky. První z nich je pojata jako rozhledna ze země. Na Zvičině naleznete pět panoramatických tabulí s popiskami na místech s krásnými výhledy do okolí. Druhá naučná stezka vede návštěvníky za životem a dílem Karla Jaromíra Erbena. Na devíti zastaveních se dozvíte mnohé zajímavé ze života miletínského rodáka. Výchozím bodem je rodný domek K. J. Erbena v Miletíně. V Hořicích si další naučnou cestu můžete přizpůsobit dle svého uvážení. Po městě je rozeseto čtrnáct informačních panelů, které představují nejrůznější témata spojená s historií i současností města. Průvodce s mapkou získáte v informačním centru v Hořicích. Bližší informace: www.podzvicinsko.cz Srdečně vás vítáme v podhůří Krkonoš, 10 km od Dvora Králové nad Labem stojí Hotel Pod Zvičinou, který má úžasnou polohu na klidném místě s překrásným výhledem na Krkonoše. Hotel Pod Zvičinou má dlouhou a zajímavou historii, která má svůj počátek už v roce 1866, kdy skončila Prusko-Rakouská válka. Tehdy používali zranění vojáci vodu z pramene za nynějším hotelem k čištění svých ran, které se neuvěřitelně rychle hojily a pramen si tak brzy získal pověst jako zázračný. I v současnosti z pramene vyvěrá průzračná voda, a tak i vy máte možnost, stejně jako kdysi ranění vojáci, napít se z něj a vyzkoušet jeho léčivou sílu. Kromě ubytovani se u nás můžete dobře najíst. V těsné blizkosti hotelu vede Labská trasa (cyklotrasa 24) a cyklotrasa 4139. Okolní příroda láká i k pěším výletům, např. na nejvyšší vrch Podkrkonoší, Zvičinu (671 m n. m.). Jsme připraveni vytvořit Vám program pro Váš odpočinek dle Vašich individuálních přání a požadavků k Vaší plné spokojenosti.

Hotel Pod Zvičinou Dolní Brusnice 96 www.hotelpodzvicinou.cz [email protected] tel: 499 396381

Těšíme se na vaši návštěvu. www.krkonose.eu

Strana 10



Lanovky - alfa a omega pohybu lidí na horách V zimě s nimi na hřebeny hor vyjíždí lyžaři a snowboardisti. Po zbytek roku ke zdolání převýšení lanovky používají např. cykloturisti. Pěší turisty nechceme podceňovat... Ale ostatně, proč nevyužít moderní technologii, která nás bleskově dopraví do atraktivních míst. Navíc v krátkém čase, bez zapoceného trika a větší námahy. To se pak ta hřebenová turistika pěkně vychutná… „V České republice je celkem 76 lanových drah. V Krkonoších jich je pětadvacet. Z toho je sedmnáct nových technologií a osm tzv. přenesených, tedy postavených z již použitých komponentů,“ upřesnil Ing. Petr Davídek z Drážního úřadu v Praze a dodal: „Krkonoše jsou v této oblasti TOP. Na hřebeny hor tu vede největší počet lanovek v Čechách. A o jejich plynulý, bezporuchový a bezproblémový provoz se musí starat odborníci.“

Jediná ve Střední Evropě A právě v této souvislosti Ing. Svatopluk Picek a Mgr. Václav Volejník, ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště ve Vrchlabí, přišli před čtyřmi lety s nápadem, který díky Drážnímu úřadu ČR padl na ornou půdu. Krkonoše, a nejenom ony, přeci potřebují šikovné kluky, kteří budou umět vyrobit sníh (bez technického se už žádný úspěšný skiareál v ČR neobejde), upravit sjezdovku (bez ranního manšestru už si to sjezdaři neumí dost dobře představit) a dopravit lidi na kopec (kdy jste naposledy s lyžemi na nohách šlapali vzhůru?). A tak se stalo. Ve Vrchlabí byl položen základ novému oboru lanovkář, resp. mechanik strojů a zařízení, se zaměřením na lanovky a lyžařské vleky. Mgr. Václav Volejník k tomu uvedl: „V podstatě jsme mechaniky strojů a zařízení, resp. strojařský obor, který ze 70 % zůstal, oblékli do nového. Kluci strojaři tak přibrali ještě dopravní zařízení, elektro, ale také např. poskytování první pomoci. Součástí je i znalost legislativy dopravních zařízení. Protože nejsou na trhu odborné učebnice, ně-

které předměty vyučujeme formou projektu. Hlavně ale spolupracujeme s výrobci jednotlivých lyžařských dopravních zařízení, překládáme zahraniční skripta, připravujeme prezentace, ale také vyrážíme do terénu do prostředí krkonošských skiareálů. V neposlední řadě organizujeme zahraniční exkurze do Rakouska a Itálie, tzv. meky firem specializovaných na výrobu lanovek a vleků.“ Do školy dochází dohromady padesát studentů. Letos budou první z nich maturovat. Koncem zimy proběhlo první maturitní kolo tzv. na sněhu. V řádném termínu pak závěrečné maturitní zkoušky. Kluci jsou denně v modrákách. Ale všichni manažery přeci být nemohou. A jaká je tedy perspektiva zaměstnání šikovného absolventa? Výhledově určitě úspěšnější než úředníka. Vždyť specializovaný obor se dá využít ledaskde. Mgr. V. Volejník vysvětlil: „Skiareály potřebují „na míru“ vzdělaného člověka. Vlek ani lanovka už není jjednoduché zařízení. Když lanovka nejede, ejede, návštěvníci jsou hodně nespokojení a firma přichází o tržby. Když lanovka dva dny stojí a zahraniční servis pak nakonec konec vymění jenom stykač, provozního ního zcela jistě napadne: „Mohli jsme me si to vyměnit sami“. Ale bez specialisty cialisty oponemohou. Jak to skiareály dopousí sud řeší? Naberou lidi a musí je vyškolit. A jak to bude doo budoucna? V naší škole, jediné ve Střední Evropě, odborníky vychováme. Někteří z těch, kteří budou letos maturovat, se hlásí i na vysoké školy.“

Škola s odborným zaměřením se neobejde bez partnerů. Těmi nejbližšími jsou skiareály Bubákov ve Vrchlabí a o pár kilometrů vzdálenější Skiareál Špindlerův Mlýn. Kluci v terénu, přímo u lanovek a vleků, a ve strojařských dílnách, poznají tu pravou praxi a mohou „nakouknout“ pod pokličku. „Díky spolupráci s dalšími skiareály bereme hochy do terénu, když se lanovky staví. Když budují základy, nalétá vrtulník. Už vědí, jaké to je při zaplétání lan. Operativně uděláme změny v učebním rozvrhu, abychom se dostali do terénu a do praxe. Neustále ale potřebujeme pomocnou ruku. Čím širší možnosti se nám dostanou, tím spíše je dokážeme využít. A výsledek? Strojařsky vzdělaný člověk pak najde práci kdykoliv a kdekoliv,“ vyhodnotil Mgr.Václav Volejník, ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště ve Vrchlabí.

Poslední říjnový den roku 1928 začíná turistům sloužit první visutá osobní lanová dráha v tehdejším Československu, a to z Janských Lázní na Černou horu. Šlo tehdy o jediný myslitelný systém visuté lanovky pro přepravu osob - o kyvadlovou velkokabinovou lanovku (tehdy 30 osob). Šikmou délkou 3174 m patřila k nejdelším jednoúsekovým osobním lanovkám vůbec. Česká republika, resp. tehdejší Československo drží primát první sedačkové lanovky v Evropě (a druhé na světě). Byla jí jednosedačková lanovka z Ráz-

Dnes je v Česku šestasedmdesát lanovek. Ač se uvedené číslo může leckomu zdát vysoké, lanovkovou velmocí nejsme.

CENÍK JÍZDNÉHO Dospělí

Děti

Senioři

Nahoru

80 Kč

60 Kč

70 Kč

Dolů

70 Kč

50 Kč

60 Kč

Zpáteční

120 Kč

80 Kč

100 Kč

www.skiareal.cz [email protected] | tel. +420 499 467 102

Kunčická lanovka má svou délkou středoevropský prim Z archivu SOŠ a SOU Vrchlabí. www.sossou.cz/cz/denni-studium/mechanik-lanovkar

Lanovky šplhají na mnoho významných českých hor a dotvářejí tak jejich charakter. Lanové dráhy najdeme i v několika málo městech. Byly a vlastně pořád jsou neklamným znakem technického pokroku a mnohým lidem pomáhají splnit jejich sny. Ty první vznikaly z ušlechtilých pohnutek usnadnit turistům cestu za krásami měst a hor. toky na Pustevny. Po válce u nás vznikala řada dalších sedačkových lanovek. Moderní systém provozně odpojitelných dvojsedačkových lanovek, kde cestující seděli kolmo k ose trati a nasedali na nepohybující se sedačky a vysedali z nich. Firma Fr. Wiesner (po znárodnění Transporta) jich po tehdejší ČSSR postavila osm. Transporta stavěla další sedačkové lanovky už jen s provozně neodpojitelnými závěsy vlastní konstrukce. K nim patří např. už neexistující původní špindlerovská lanovka na Pláň. V 70. letech se Transporta pokusila o vývoj vlastního odpojitelného systému. Možná ještě pamatujete původní dvojsedačku ze Špindlerova Mlýna na Medvědín.

Naše lanovky fungují i v letní sezoně. Užijte si pohodlnou cestu za sluncem

Ceník je platný pro lanovou dráhu Medvědín a Svatý Petr. Lanové dráhy jsou v provozu denně 9.00–18.00 hod. Přeprava kol ZDARMA. Děti do 6 let ZDARMA.

Ke kořenům lanových drah

Ve světě i v našich zemích se nejdřív stavěly pozemní lanové dráhy. U nás nejdřív v Praze. V roce 1891 se rozjely hned dvě: 30. května na Letnou a 25. července na Petřín. Obě měly podobnou konstrukci i pohon pomocí vodní převahy. Karlovy Vary měly začátkem 20. století dokonce pozemní lanové dráhy tři. V roce 1913 začala vznikat čtvrtá.

Jezdíme i v létě

Lanovky v Krkonoších Špindlerův Mlýn – Labská, Medvědín, Hromovka, Pláň, Pláň Východ, Harrachov – Čertova hora, Rýžoviště, Můstky, Rokytnice nad Jizerou – Lysá hora, Horní Domky, Pec pod Sněžkou – Hnědý vrch, Růžová hora, Sněžka, Herlíkovice – Žalý, Bubákov, Vrchlabí – Kněžický vrch, Vítkovice v Krkonoších - Aldrov, Benecko - Kejnos, Velká Úpa - Portášovy Boudy, Černý Důl - Špičák, U lomu, Mladé Buky Pekelský vrch, Janské Lázně - Černá hora, Černá hora - Protěž, Prkenný Důl - Karolínka. Letní provoz lanovek a přeprava kol – Hnědý vrch, Portášovy boudy, Medvědín, Svatý Petr, Černá hora, Žalý, Horní Domky, Čertova hora, Sněžka (nepřepravuje kola).

Kdo by chtěl hledat nejdelší lanovku ve střední Evropě v některém turistickém středisku, pátral by marně. Nejdelší středoevropská lanovka, dlouhá přes osm kilometrů, protíná krajinu mezi Černým Dolem v Krkonoších a Kunčicemi nad Labem a vozí vápenec. Unikátní zařízení, poslední svého druhu v Česku, je možné zaregistrovat při cestě autem z Vrchlabí do Trutnova. Nad hlavami uvidíte lana se zavěšenými vozíky. Pod nimi je bezpečnostní síť nad silnicí. Lanovka přepraví za směnu až 800 tun vápence, ze kterého se v Kunčicích dělají mleté vápence pro odsíření elektráren a vápencový písek pro výrobu suchých omítkových a maltových směsí. Celková délka lanovky postavené v letech 1959 až 1963 je 8,35 kilometru. Pro srovnání nejznámější česká lanovka na Sněžku je dlouhá 3,5 kilometru. Na celé trase z Černého Dolu do Kunčic je 49 podpěr. Na nosném laně jezdí 250 vozíků. Nejvyšší podpěra měří 42 metrů. Kvůli snadnější údržbě a výměně nosných lan je lanovka rozdělena do osmi úseků. Doba jízdy z jedné stanice do druhé je asi 45 minut. Zajímavostí je, že ke svému chodu nepotřebuje prakticky žádnou energii. Fungu-

Turistické noviny Krkonošská sezona - vhodný prostředník Do redakce zpracovatelů novin je doručována milá korespondence od čtenářů tiskoviny. Je nám proto potěšením, že i vám můžeme zprostředkovat pochvalné řádky zahraničních návštěvníků, kteří zajíždí do nejvyšších hor v Čechách a prostředí Krkonoš jim přirostlo k srdci. Z došlé pošty vyjímáme... Bettina Lepetit / Bad Salzungen Navštívili jsme Krkonoše poprvé prvé a musíme říct, že jsme byli see vším absolutně spokojeni. Také turistické noviny „Sezona“ nám hodně pomohly při plánování výletů.

Klaus Goldmann / Forst – Lausitz Jezdím do Krkonoš pravidelně 2x za rok. Mám ty vaše hory velice rád a pokaždé obdivuji jejich krásu. Už jsem si myslel, že je také dobře znám, ale po přečtení turistických k novin „Krkonošská sezona“ jsem zjistil, že tomu tak zdaleka není.

Díky rubrice „KDY a KAM“ jsem si mohl načasovat pobyt a jeho program upravit, abych viděl „Pivní slavnosti ve Vrchlabí“ a stihnul bohoslužbu v kapli sv. Vavřince na vrcholu Sněžky. Díky doporučení v Sezoně jsem si zakoupil domů „Krkonošskou medovinu“. Na závěr Vám děkuji i za všechny ostatní, kteří nenapíšou ani řádek. www.krkonose.eu

Doris a Wolfgang Müller / Osterburg Již 22 let trávíme pravidelně letní dovolenou v Krkonoších. Poslední roky jezdíme do Mladých Buků – stále ke stejné rodině do privátu. Odtud podnikáme autem výlety a Vaše turistické noviny „Krkonošská sezona“ nám v tom velmi pomohly. Siegfried Noack / Berlín Jsme dlouholetí a pravidelní návštěvníci Krkonoš a náruživí pěší turisté, takže to tu známe a o horách již hodně víme. Pomo-

je na spádovém systému. Z výše položeného lomu jedoucí vozíky naplněné vápencem „přetahují“ lehčí prázdné vozíky směřující od níže položených Kunčic. Pouze k prvnímu rozjetí se použije elektromotor. Ten pak slouží jako brzda a zároveň vyrábí elektřinu pro část zařízení lomu. Přestože lanovka přepravuje jen vápenec, jsou na ní občas vidět i lidé. Děje se tak jednou za čtvrt roku, kdy ve vozících proti sobě jedou revizní technici kontrolující neporušenost lan. Celou lanovku obsluhuje pět lidí, tři na nakládce v lomu a dva na vykládce v Kunčicích. Se službami lanovky je počítáno i do budoucna. Vozíky i lana se průběžně obměňují za nové. Původní zůstávají jen sloupy. Kdyby vápenec do Kunčic měla vozit nákladní auta, zatížilo by to životní prostředí v okolních podkrkonošských obcích. Lanovkou denně přepravených 800 tun by muselo odvézt kolem 40 automobilových souprav. V minulosti byly průmyslové nákladní lanovky v Česku na více místech, ale zanikly. Zdroj: Internet cí vašich novin jsme si stejně ještě rozšířili znalosti a děkujeme za to. Dieter a Ursula Stark / Dresden Do Krkonoš jezdili pravidelně v době 19301939 naši rodiče. Nyní jezdíme 1-2x ročně i my, a to je nám již přes 70 let. Vždy se po příjezdu sháníme po časopise „Veselý výlet“ a nyní jsme objevili i vynikající noviny „Krkonošská sezona“. Objevujeme stále nové cíle pro naše výlety. Děkujeme moc, že jí vydáváte také v němčině. Pivo a knedlíky – to je také u vás vždy skvělý zážitek… !!

Strana 11



Osobnosti našeho regionu Krkonoše a Podkrkonoší jsou kolébkou řady mimořádných osobností. Např. Jilemnice se může pochlubit památkovou zónou s hlubokými a po staletí nepřerušenými tradicemi. Mnohý dům je tu ve jménu zejména kulturní historie. V místech dnešní spořitelny stávalo patrové stavení, v němž se v roce 1855 narodila Marie Laušmanová slavná pěvkyně, sopranistka, v letech 1876–91 sólistka Prozatímního a Národního divadla. V rohovém domě naproti pobýval skladatel Zdeněk Fibich. Vybral si tu postupně své dvě manželky, Růženu a Betty. Druhá z nich patřila k nejslavnějším pěvkyním Prozatímního a Národního divadla. Oceňoval ji Bedřich Smetana. V samém sousedství se narodila Máňa Krauseová, pozdější manželka spisovatele Jaroslava Havlíčka. Stará rodinná historie se stala impulsem k napsání nejslavnějšího Havlíčkova románu „Neviditelný“. V domě čp. 10 na severní straně náměstí se hrálo poprvé ochotnické divadlo. O kousek výše prožil rozhodující chvíle svého uměleckého života Jindřich Mošna. Na gymnáziu studoval zpěvák, hudebník a výtvarník Jiří Šlitr. Z oken se jistě zadíval na zámek, jemuž dal dnešní podobu, Jan Nepomuk hrabě Harrach, jeden z nejlepších představitelů české šlechty 2. poloviny 19. století. Zapomenout bychom neměli na světoznámého geologa Františka Pošepného, narozeného v jedné z budov zámeckého areálu, či propagátora Krkonoš, turistiky a lyžování Jana Buchara, jenž s hrabětem Janem Harrachem udržoval čilé kontakty.

Tip na výlet:

TIP!

Doporučujeme výlet do Jilemnice. Na náměstí si poslechněte ve věži „nejpracovitější“ hodiny v Evropě, projděte se Zvědavou uličkou, prohlédněte si Krkonošské muzeum Správy KRNAP s expozicí lyžařství a obrazů Františka Kavána. V Kalendáři očekávaných událostí (o němž se dočtete na jiném místě těchto novin) zjistíte termíny tradičních jilemnických jarmarků a trhů.

Osobnosti Podzvičinska, Aneb: životní peripetie Oblast Podzvičinska se může pyšnit několika známými osobnostmi různého zaměření. V Ostroměři mají své muzeum Eduard Štorch a Karel Zeman, v konecchlumském kostele Sv. Petra a Pavla naleznete Křížovou cestu od Vladimíra Komárka. V Třebihošti můžete nakouknout pod ruce pana Voňky - řezbáře betlémů. A mnohé další rodáky a významné osobnosti můžete nalézt při svém putování v Podkrkonoší. Tady je malá ochutnávka:

Stanislav Zindulka Podkrkonošský rodák, přední herec pražského Činoherního klubu, je téměř synonymem pro Kachyňův seriál Vlak dětství a naděje, Smyczkovu adaptaci knihy Bylo nás pět a Michálkovo Babí léto, za něž obdržel Českého lva. Narodil se v Jilemnici, v květnu v roce 1932, ve znamení býka. K herectví ho prý přivedli nejen rodiče, kteří byli zapálenými ochotníky, ale hlavně jeho nos. Divadlo a divadelní šatny mu totiž natolik zavoněly, že se z toho stala láska na celý život. Přitom na divadelních prknech stál poprvé už ve svých pěti letech. Po absolutoriu na pražské DAMU hrál dvanáct sezon v divadle v Hradci Králové, poté byl dvacet dva let ve stálém angažmá v brněnském Divadle bratří Mrštíků. Dlouhá léta spolupracoval s loutkovým divadlem Radost. Vedle herectví se v Brně věnoval pedagogické činnosti. Na zdejší konzervatoři učil od roku 1968 do roku 1975. Z politických důvodů musel ze školy odejít. Kvůli špatnému kádrovému profilu nemohl dlouhou dobu vystupovat ani na pražských divadelních scénách. To se změnilo v jeho sedmapadesáti letech, kdy odešel z Brna. V roce 1989 přišel do Prahy, po které vždy „pošilhával“. Do svého souboru jej angažoval spolek tří pražských divadel (ABC, Rokoko, Komedie) sloučených pod hlavičkou Městských divadel pražských. Od roku 1994 je členem pražského Činoherního klubu. Tím si splnil přání z mládí, kdy do „Činoheráku“ často jezdíval obdivovat herecké výkony svých kolegů. Vedle stálého angažmá hostuje. Vidět jej můžeme například v Ungeltu, v Divadle Bez zábradlí. Rád cestuje, rád se toulá, pozoruje lidi, to je jeho koníček. Pracuje rád, ale musí mít taky chvíle oddychu. Proto světí prázdniny a vrací se do rodného kraje a rodného města. Filmový či televizní diváci si ho vybaví především jako velkého herce malých rolí. V polovině osmdesátých let jej proslavila role „srágorky“ Josefa Pumplně v seriálu Vlak dětství a naděje, o které sám říká, že byla pro něj rolí životní. V roce 2001 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za ztvárnění své druhé životní role - Edy v Babím létě. Hraje v pohádkách (například Anděl Páně, Kouzelný měšec, Policejní pohádky strážmistra Zahrádky, O zakletém hadovi aj.), ale objevil se mimo jiné také ve snímcích Hanele, Báječná léta pod psa, Bumerang, Stůj, nebo se netrefím, Pasáž, Učitel tance, Andělské oči, Tichá bolest či Smrt krásných srnců i v dalších seriálech. Popularitu hlavně mezi nejmenšími diváky mu přinesla i role kouzelného dědy neposedy v Kouzelné školce.

Stanislav Zindulka: „V mém hereckém životě kolem mě proběhl bílej kůň a já jsem měl štěstí, že jsem na něj nasedl, že jsem ho nenechal utéct.“

Ing. Josef Wágner, CSc. (1928 - 2000)

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

Karel Václav Rais (1859 - 1926)

R. A. Dvorský (1899 - 1966)

Známý básník se narodil jako jedno z dvojčat obuvnickému mistru r. 1811. Přestože pocházel z devíti dětí, delšího věku se dožil pouze on a jeho mladší sestra Josefka. Ke vzdělání jej vedli od malička. Měl velký cit pro hudbu a jeho maminka doufala, že z něj vyroste učitel. Díky osvícenému miletínskému faráři Janu Arnoldovi, který přemluvil rodiče, aby Karla dali na vyšší studium, vystudoval Erben gymnázium v Hradci Králové. Ve vzdělání dále pokračoval na filosofii a později na právech v Praze. Působil v ochotnickém spolku, kde poznal svou první lásku a později i manželku Betynku Mečířovou. Přestože Erben vystudoval práva, dlouho pracoval bez nároku na mzdu. Vracel se ke svým vým znalostem z dětství a k obživě soukromě omě vyučoval hudbu. Od praktikanta u hrdelního delního soudu, přes třídění mimopražských ch archivů, redaktora Pražských novin se stal sekretářem dního muzea. Tuto a archivářem Národního řídal post archiváře funkci po roce vystřídal emocí se nad Erbenoměsta Prahy. Mrak nemocí zplynul. Jeho žena zavou rodinou ale nerozplynul. nedlouho onemocnělaa rakovinou a r. 1857 záhy zemřela. Erben see oženil o dva astnou. roky později s Žofií Mastnou. O deset let později onemocuberkuněl plicní nemocí a tuberkulózou, kterým r. 18700 podkázal lehl. Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdadala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu. Jeho rodný domek si můžete prohlédnout v Miletíně.

Známý podkrkonošský spisovatel se narodil v roce 1859 v rodině chudého rolníka a tkalce z Lázní Bělohrad. Za studiem dojížděl do Jičína. Své učitelské povolání vykonával nejprve v drsných podmínkách Trhové Kamenice a poté v Hlinsku. Osud jej zavál i do Prahy, ale K. V. Rais nikdy nezapomínal na svůj rodný kraj pod Zvičinou, do kterého se stále rád vracel. Mnoho jeho dětských zážitků a vzpomínek na rodiče se odrazilo v jeho tvorbě. Miloval procházky po okolí. Objevil tento kraj i pro jiné spisovatele a básníky té doby. Byl to velice skromný člověk, cenící si mravních hodnot a duševní čistoty. Všechy vlastnosti se snanyy tyto žil přenést i do svého díla, kterým vychovával své čtenáře. Přijměte pozvání do Památníku K. V. Raise do Lázní Bělohrad, dozvíte se více.

Hudebník a skladatel, který nosil občanské jméno Rudolf Antonín. Již v patnácti letech dirigoval orchestr a o rok později psal vlastní skladby. V roce 1919 po ukončení studií na obchodní akademii odešel do Prahy. Tam pracoval v hudebním nakladatelství Josef Springer a vystupoval v kabaretu Červená sedma. Založil orchestr, s nímž po pět let vystupoval v rozhlasovém vysílání, kde měl i svůj vlastní pořad. Sám vystupoval ve filmech. Založil nakladatelství a byl u zrodu mnoha českých skladeb. Úspěšná léta překazila 2. světová válka. Orchestr byl rozpuštěn a již jej nikdo neobnovil. Po únoru 1948 byl R. A. Dvorský vězněn za vlastizradu a v 60. letech částečně rehabilitován. Na počest slavného dvorského rodáka je každoročně v březnu pořádán festival „Dny R. A. Dvorského“.

www.krkonose.eu

Známý africký cestovatel se narodil ve Ždírnici nedaleko Hostinného. Zájem o přírodu ho přivedl na Střední lesnickou školu do Trutnova, kde odmaturoval a odešel do lesního provozu. Ve studiích pokračoval na pražské lesnické fakultě. V r. 1965 ukončil vzdělání na Institutu tropického a subtropického zemědělství. Své vědomosti patřičně využil při celkem devíti cestách do Afriky a do Indie, kde lovil zvěř pro zoologické zahrady. V r. 1974 obhájil titul CSc. Mezitím se mu začal plnit sen v podobě uskutečňování vlastního projektu Safari v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Zde zastával v letech 1965 až 1983 post ředitele. Tam také shromáždil sbírku obrazů malíře Jiřího Židlického. O svých cestách napsal mezinárodně uznávaný zoolog více než 25 knih, z nichž většina byla přeložena do cizích jazyků. Kromě toho publikoval četné články a účastnil se televizních besed. Výsledky jeho práce byly mnohokrát i mezinárodně oceněny. Ing. Josef Vágner, CSc., zemřel 6. května 2000 ve Dvoře Králové. Jeho uskutečněný sen - Safari – můžete prožít na vlastní kůži v ZOO Dvůr Králové dodnes.

Krkonoše - Harrachov

LEGENDA ER2

Krkonošské cyklobusy Navazující železniční spoje

ER2 ER2

22

Podhorské cyklotrasy (silniční a pásové značení KČT, značení Žacléřska) a cyklotrasy v Polsku

10

Cyklotrasy KRNAP

22 ER2

Lanovka Nákladní lanovka

ER2 2

2A

ER2

Hraniční přechod

2 2

4A

Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty

2

Hraniční přechod jen pro pěší

15

muzeum

7 1A

4

3

15

2B

2B

4

15

rozhledna

1A 13

7A 7

3

15

15A

14

4

5

16

16

12 34

místo dalekého rozhledu

13A

13 1A

zámek

1A

14

30

22

12

24 21

1A

1A 35

4174

1F

1A

koupání

ER2

1A

17

8

1B

22

1A

11

ER2

1A

1A 10

1A

17

1A

26

20

18

8A

23

4081

4174 10

1B

1B

1B 4295

1A

9

1B 1B

4295

1E

1G

4081

23A 1B

23

19B

27 26 1A

90

10

1B 32

4170

23

1E

1C

4174 4173

90

1B

10A

4295

ER6

kemp

1A

1F

17A

8

4170

bouda, občerstvení

17

11

skály

1A

1A

4174

zřícenina hradu

36 16

6

kostel, kaple

24

1A

4248

ER6

informační středisko

19B

26 1B

1B

1E

4173 10

4174

26

19A 26

22

27

19A 10

4170

26A

22

26B

26 4170

4173

4174

22

4173

4170 4174

24 22

4170

22

4299

4171

4298 4299

4173

4174

4175

4081 4300

4298

4299

4299 4174 4171

4299

4175

4300

4302

4299 24 4298

4090

4294 4174 4300 4171

4299

24

4294 4294

4294

4294

4294

směr KUKS

ICE

r ÚP

smě

Strana 14



V terénu podle značek

Kraslice v Černém Dole

Neodmyslitelnou součástí cest, horských pěšin i chodníků, a nejen v Krkonoších a Podkrkonoší, je síť turistického značení. Šipky „tzv. volavky“, směrovky, vývěsní tabule a ostatní ukazatele zásadním způsobem usnadňují orientaci v terénu. Při túře nepřemýšlíme, jak značené cesty vznikají, kdo je připravuje, financuje. Na značkaře si vzpomeneme, jen když bloudíme. U kolébky turistického značení cest byly německy mluvící země. Turistický spolek Riesengebirgsverein v letech 1878–89 různobarevnými čtverečky, trojúhelníky, kamennými milníky na rozcestích v Krkonoších upravil a vyznačil prvních dvanáct tras v celkové délce cca 70 km. V současné době jsou Krkonoše a Podkrkonoší protkány hustou sítí turisticky značených chodníků. V Krkonošském národním parku včetně ochranného pásma KRNAP je přes 800 kilometrů turisticky značených cest a stezek. Zdejší rozcestníky se směrovkami, gravírované panoramatické mapy a piktogramy zajišťuje Správa KRNAP. Dva bílé pruhy, barevný mezi nimi, tzv. pásové značení, je symbol se 121-letou tradicí Klubu českých turistů (KČT), značení cyklotras „Značkaři“ KČT z Hostinného obnovují značení a sepisují hlášení o průběhu mimo území národního parku je v koordinaci turistické trasy v krkonošském regionu. Krkonoš – svazku měst a obcí.

Vejce jako symbol existovalo už v dobách předkřesťanských. Je svou podstatou předurčeno ke vzniku života, plodnosti, štěstí, křehkosti. Křesťanství ovlivňovalo a přetvářelo staleté zvyklosti, ale zároveň, a často vědomě, směšovalo křesťanské a pohanské prvky. Velikonoční malování vajec má i v našich zemích dávnou tradici. Malba umocňovala magickou sílu vejce, jež se přenášela požitím jeho obsahu. Proto se vždycky malovala vejce plná, vařená. Až od 19. století, kdy se vytrácelo povědomí o kultovním významu kraslic, se k malbě začala používat vyfouknutá vejce – vejdumky. Vajíčka se původně zdobila červenou barvou – barvou krve tedy života. Červená barva symbolizovala v křes-

Rozhledna Kozinec O roku 2004 nedaleko vrchu Kozinec (608 m n. Od m.) mezi obcemi Vidochov a Horka u Staré Paky m sse tyčí vyhlídková věž na vysílači. Dosahuje celkové vvýšky 55 metrů, ochoz se nachází ve výšce 33 metrů nad zemí. Věž je zpřístupněna od loňského roku. Umožní vám nádherné výhledy na Krkonoše, OrU lilické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet či Zvičinu. Otevřena je od 1. června do 30. září 2010, každou O ssobotu, od 12.00 do 17.00 hodin. Jak se tam dostanete: po zelené turistické značce Ja zze zastávky ČD Nová Paka město nebo ze stanice Horka u Staré Paky, nejbližší zastávkou je Levínská H Olešnice na trati 030 Pardubice - Liberec. Pro auO tomobilisty je nejsnazší zanechat vůz v obci Vidoto chov při silnici Nová Paka-Trutnov a pokračovat asi 2 km pěšky (cesta se závorou). Rozhledna je zdaleka viditelná. Bližší informace: www.kozinec.xf.cz. Na Vaši návštěvu se těší Klub přátel rozhleden, o.s

Krkonošské turistické vysílání = aktuality, pozvánky a zajímavosti Zpravodajský pořad Radia Kulíšek Lánov je od 1. května zařazen na www.krkonose.eu a www.radio-kulisek.cz. Dětští redaktoři a studenti Střední školy v Lomnici nad Popelkou nabídnou nejnovější události z Krkonoš. Nebudou chybět informace pro cyklisty, pěší turisty. „Řidičům určitě přijdou vhod upozornění na nebezpečná místa nebo uzávěrky a objížďky. Při „Procházkách po Krkonoších“, jak se jeden z vysílacích bloků jmenuje, se podíváme nejen na tradiční místa regionu, ale pozveme také do oblastí, které v turistických průvodcích hned tak nenajdeme. I když je během letní sezony k di dispozici i i pouze program v ččeském ké jjazyce, jedenkrát za měsíc zařazujeme česko – slovenské vysílání. Zprávy a pozvánky uvádí studentka banskobystrické Hotelové akademie Barbora Pipová,“ přiblížila projekt moderátorka dětského Radia Kulíšek Kristýna Schejbalová. První přípravy projektu začaly v létě roku 2009. V prosinci t. r. spatřil světlo světa první prototyp. Krkonošské turistické vysílání bylo představeno na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Praze (viz.foto), ale také v Jelení Góře, protože v zimní sezoně 2010/2011 přibude vysílání i v polštině. Díky Krkonošskému turistickému vysílání se zájemci dozvědí, co se v našich nejvyšších horách děje a z domova si mohou naplánovat zajímavý výlet nebo dovolenou. Jana Tauchmanová

Výletní restaurace Žalý Osmnáctimetrová kamenná rozhledna Žalý na Benecku leží v nadmořské výšce 1019 m. Přivede vás k ní červeně značená Bucharova cesta vedoucí z Jilemnice na Horní Mísečky, ale i žlutá značka z Vrchlabí, nebo pohodlná cesta z Benecka. Pod rozhlednou je od minulého roku otevřena nová výletní Horská Bouda Žalý. V srpnu loňského roku začala její obnova, resp. stavba. Vycházela z dochovaných podkladů původního objektu, který tu byl postaven na začátku minulého století se zachováním hmoty, struktury ry. Pouze neodpovídá vnitřní členění, které musí splňovat současné funkční a hyggienické podmínky. Konstrukce je dřevěná ro roubená se spoji na rybinu, střecha sedlo lová o sklonu, dle původní dokumentace. w www.zaly.cz

ťanských svátcích samotného Boha, sílu, lásku, mladost. K malování se používají i další barvy: bílá – radost, slavnost, modrá – nebesa, purpur – bohatství, královská moc, fialová – spojení, vyrovnaná harmonie, zelená – naděje, žlutá – světlo a majestát. Pravé kraslice, malované stejnými vzory a technikami odborníci rozeznají podle krajů. S pomlázkou – velikonoční koledou – je to jeden z mála lidových zvyků, které se dodržují po dnešní časy. Krásné kraslice si můžete prohlédnout nebo se naučit sami malovat např. v přátelském kolektivu žen v Černém Dole.

Každoročně se schází ve zdejším informačním centru v přízemí budovy městského úřadu. Vše mají připraveno – vejdumky, štětce, barvy, tekutý vosk, ... Tel.: +420 499 429 618, e-mail: [email protected] www.cernydul.cz

Celostátní soutěž o CENU MODRÉHO SLONA 2010 V rámci projektu „Tvoříme íme duší…“ vyhlašuje Cent-rum pro zdravotně postižené společně se sdružením ARTEFAKTUM.CZ 5. ročník celostátní soutěž o CENU MODRÉHO SLONA 2010. Soutěž pře-

stavuje veřejnosti tvůrčí činst nost zdravotně postižených spoluobčanů a jejich zdravých přátel. Vybrané umělecké práce budou vystaveny od 15. do 20. června 2010 v liberecké ZOO. Slavnostní vyhláše-

Stavby ze sirek Podivuhodný svět ze dřeva a síry okolo sebe v průběhu čtyřiceti eti let postavil pan Tomáš Korda z Vrchlabí. Jeho trpělivost byla bezbřehá, píle obdivuhodná. Představte si, že držíte v ruce jednu zápalku a máte s dílem začít. Pan Tomáš se svou prací začal v srpnu 1963. Jeho snažení ukončila zákeřná choroba v říjnu 2003. Kolekce jehoo díla je světově mimořádná a tvoří základ stálé expozice zice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřielhřimově nazvané Zlaté české ručičky. čičk Nikde na světě nic podobného k vidění není. Klobouk dolů, pane Korda. Krkonoše na Vás mohou být hrdé. Soubor plastik, obrazů i trojrozměrných předmětů ze sirek je z rukodělné dílny pana Tomáše Kordy z Vrchlabí. Nad vý-

robou strávil 63 tisíc 310 hodin čistého času. Více než osmdesát prací je světovým unikátem. Tvoří je více než půl milionu zápalek a čtvrt milionu zápalkových hlaviček. Stavby jsou zhotoveny z různobarevných zápalek použitím několika druhů lepidel a impregnačních roztoků. Výjimku tvoří kovové mechaniky zápalkových hudebních nástrojů, čočkky dalekohledu a skla zrcadel se zápalkovými rámy. Korintská váza Korints Vystavo Vystavované výtvory se dělí na obrazy, makety, hudební nástroje a vázy. V maketách najdeme kupříkladu ztvárněný znak Vrchlabí. Korintská váza na fotografii je sestavena ze 26 tisíc 211 zápalek, 51 tisíc 124 zápalkových hlaviček. Autor ji tvořil 7 tisíc 542 hodin. „Výrobky jsou majetkem Kordovy rodiny, s jejímž souhlasem jsou představovány veřejnosti,“ uvedl Luboš Rafaj z pelhřimovské agentury Dobrý den.

Poštovna na Sněžce Kde v nejvyšším místě Čech podat listovní zásilku s turistickou známkou a speciálním pamětním razítkem? Přeci na Sněžce. V srpnu 2008 tu byla otevřena nová budova „poštovny“ – poštovního úřadu ČR. K dispozici je malé občerstvení, v případě nevlídného počasí tu najdete dočasný úkryt před silným větrem a úporným deštěm. Vyhlídková terasa (vstupné 10 Kč) umožňuje úchvatný rozhled do všech světových stran. U nohou vám leží Česká republika i Polsko. Otevřeno denně: 9-17 hodin. www.turistapec.cz

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM v regionu V Trutnově byl otevřen první ročník tříletého bakalářského studia v oboru Elektrotechnika a management, Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického. Výuka bude vedena částečně klasicky v učebnách pod vedením zejména pražských profesorů. Od druhého ročníku se bude poměrná část odehrávat v trutnovských elektrotechnických firmách. Důraz výuky je kladen na praktické dovednosti z praxe v podnicích, které se do projek-

www.krkonose.eu

tu aktivně zapojí. „Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby vše pomohlo k tomu, aby v září 2010 bakalářské studium v Trutnově mohlo začít. Výuka by měla probíhat v budově ve Školní ulici, ubytování a stravování je připraveno v internátu Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Volanovská. Projekt vnímáme jako výrazný krok k rozvoji Trutnovska a podpoře životní úrovně obyvatel v celé oblasti,“ dodal Tomáš Hendrych, místostarosta Trutnova.

ní bude probíhat v sobotu 19. června 2010 od 13 hodin. Více najdete na www.czplk.cz Těšíme se na Vás! Jana Havlová, CZP LK, Jablonec nad Nisou.

Vrchlabský zámek v Kowarech

Zmenšenina sídla vrchlabské radnice ozdobila Park miniatur v polských Kowarech. Modeláři na základě skutečných plánů vytvořili repliku krkonošské památky. První ryze český objekt expozici obohatil od 1. května 2010. „Cesta ke vzniku miniatury nebyla jednoduchá. Polští výtvarníci totiž vždy vycházejí z reálných podkladů. Nejdříve museli sehnat skutečnou stavební dokumentaci s odpovídajícími plány. Nafotografovali stavbu do nejmenších detailů,“ sdělil majitel Parku miniatur Marian Piasecki. Podle snímků pak vypracovávali jednotlivé detaily. Dokumentaci musejí pro vytvoření kopie pětadvacetkrát zmenšit. „Hrubá stavba zámku šla hladce. Pak přibyla omítka, balkón, výzdoba oken, římsy. Model začal postupně získávat skutečnou podobu. Šest modelářů zámek postavilo za tři měsíce, „ dodává M. Piasecki. Česká miniatura určitě přiláká do Parku miniatur také české návštěvníky. S tím vším iniciátoři dopředu počítají. Překládají proto webové stránky www.park-miniatur.com do češtiny, na popisky u jednotlivých modelů přidají texty v češtině. Samozřejmostí je český průvodce. Na přelomu května a června byl v Parku miniatur připraven český den, na kterém nechyběl vládce hor Krakonoš. Celodenní program byl vyplněn krkonošskými tanci a písněmi folklórní soubor Špindleráček ze Špindlerova Mlýna. V Parku miniatur památek Dolního Slezska přibývá každoročně několik zmenšenin. Renesanční zámek z Vrchlabí dostane pořadové číslo čtyřicet. Mezi exponáty je už mimo jiné zastoupen nejvyšší krkonošský vrchol Sněžka. Jana Tauchmanová

Strana 15



Typické roubenky

Lidová architektura vypovídá mnohé o řemeslné zručnosti předků, jejich životním stylu, dokonalém pochopení přírody a vytříbeném přirozeném vkusu.Tradice je tak silná, že se roubené domy v Krkonoších

stavěly až do 1. pol. 20. století a v poslední době se začaly stavět znovu. Pro svoji snadnou dostupnost a opracovatelnost a velmi dobré tepelně izolační vlastnosti bylo hlavním stavebním materiálem právě dřevo. Stěny se nejčastěji roubily z hraněných tesaných trámů. Spáry v roubené stěně obytné stavby a chléva byly vyplněny pěchovaným mechem nebo slámou a omazány mazanicí z jílu nebo hlíny s vmíchanými plevami či řezanou slámou. Typickou střešní krytinou byl šindel, štípaný z rovného smrkového dřeva bez suků.

Krytina to byla lehká, kvalitní a každý si ji mohl vyrobit sám. Podobné výhody měla slaměná krytina - došky. Byly rozšířeny v podhůří, často na hřebenu a hranách střechy v kombinaci se šindelem. Zdejší majitelé jsou motivováni k ohleduplnému zacházení s roubenkami při nutných opravách. To proto, aby našim potomkům bylo zachováno maximum toho, co jsme sami přejali a můžeme obdivovat. Kde je uvidíme: např. v Horních Štěpanicích u Benecka.

Labská přehrada Velké škody po katastrofických povodních v letech 1888, 1890, 1897 podnítily v roce 1902 vydání zákona o soustavě nádrží a zákona z r. 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Ve dnech 14. a 15. ledna 1908 se uskutečnilo komisionální řízení k vodoprávnímu a vyvlastňovacímu šetření na projekt výstavby údolní přehrady na horním toku Labe v Krausových Boudách. Kromě okresních představitelů a parlamentního zástupce měst Hostinné a Vrchlabí Dr. Julia Rollera se jednání zúčastnili zástupci c. k. místodržitelství v Praze Karl Hasak, vrchní inženýr Josef Rapp, Johann Širek, dr. Leo Löffler, vrchní inženýr Josef Blicka, Andreas Meissner, za centrální komisi pro záležitosti vodních staveb ing. Bouda a ing. Georg Weber. Ke stavbě přehrady vyjádřili své postoje nejen zástupci okresu a zainteresovaných obcí Bedřichov, Hořejší Vrchlabí, Krausovy Boudy, Špindlerův Mlýn a Volský Důl, ale i soukromníci. Zástupce firmy Nettel zajímala otázka budoucího splavování dříví a Josef Rotter, ředitel firmy J. A. Rotter a synové v Hořejším Vrchlabí, měl obavu, zda po vybudování vodního díla bude v řečišti Labe stálý stav vody. Kromě průtoku a stavu vody v Labi měli všichni zainteresovaní obavu, zda nově budovaná silnice nenaruší spojení mezi obcemi. Okresní hejtman Eduard Kleining vyslovil přání, aby projekt zajistil bezpečí labského údolí před ničivými povodněmi. Přehrada byla postavena v letech 1910–1916. Zadržuje vodu jednak z Labe pramenícího v nadmořské výšce 1380 metrů, jeho přítoku Bílého Labe, s pramenem 1400 metrů nad mořem, i mnoha dalších bystřin a potůčků, které se tu slévají z hor. Byla postavena za tehdy velmi vysokou cenu 3,5 milionu rakouských korun. Stavením materiálem je žula, speciálně pro tento účel těžená v údolí Bílého Labe. Stavba byla projektována na zadržení 3,5 milionu m³ vody, šíře základů hráze je 36 metrů, výška 41,5 metru a délka v koruně 150 metrů. Iniciály jména císaře Františka Josefa I. byly po 1. sv. válce odstraněny.

Povídání o stromech Strom a Člověk. Vždycky jsme patřili k sobě. Zamysleli jste se někdy nad obyčejným prkýnkem, miskou, rámem obrazu, reliéfem či sochou? Mnoho takových věcí bylo zhotoveno z toho nejkrásnějšího a nejstaršího materiálu, ze dřeva. Od prvopočátků lidstva stromy poskytovaly ochranu, stín, přístřeší a plody. Díky blesku objevili lidé důležitou vlastnost dřeva – možnost hořet a hřát. Časem se lidé naučili stromy opracovávat. Přešla doba kamenná, železná a bronzová, zatím co doba dřevěná stále trvá. Dřevo nás provází od kolébky do rakve. A po kovech a umělých hmotách se vrací jeho obliba. Stejně jako každý z nás, i každý strom je osobnost a individualita. Strom není jen kůra, větve, pupeny a listy. Po mnoha desítkách let z malého semenáčku vyroste vysoký mohutný strom, před nímž stojíme v posvátném údivu. Každý má ve svém kmeni a kořenech zaznamenanou historii, ze které se dá vyčíst jeho stáří, i na jakém místě rostl, jaké bylo počasí ten který rok, kdy ho poškodil člověk nebo zvěř. Na kořenech protínajících cestu jsou stopy po sešlapání a povozech. Strom také vyslechl, co si povídali lesníci, turisté nebo milenci. Jeho konec, jako u člověka, když přijde čas naplnění na tomto světě, není vždy stejný.

Nejčastěji končí pod motorovou pilou. Rádi se touláme pod klenbou větví, přes zelené listí a jehličí se díváme do modrého nebe, objímáme kmeny, abychom z nich čerpali sílu, podzimní odstíny nás učí barvám, které jen ztěží dovedeme napodobit. Stromy dávají do ovzduší tuny kyslíku, odpaří tisíce litrů vody, chrání nás před prachem, hlukem, korozí.

A nezapomeňme na estetické poslání. Výrobky ze dřeva nám svojí vůní, kresbou a teplem zkrášlují a zpříjemňují domovy. Život bez stromů by byl velice chudý a smutný. Poděkujme jim za to tisícileté soužití a oplaťme jim svoji péčí a ochranou před námi samými. Josef Buchar

Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma si můžeme prohlédnout téměř tři desítky památných stromů mimořádného vzrůstu nebo stáří. Památným (stromem nebo stromořadím) je podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlášen ten strom, který je například vynikající svým vzrůstem, věkem nebo charakteristickou krajinnou dominantou, či zvlášť cennou nepůvodní dřevinou. Památným je i strom připomínající historické události nebo se k němu dokonce váží různé pověsti a báje. Mezi nimi je nejvíce lip, dále např. stoletá třešeň v Horním Lánově, vrba v Černém Dole, jilm v Harrachově, dub v Jablonci nad Jizerou, jasan ztepilý ve Volském Dole u Špindlerova Mlýna, nebo jedle bělokorá na špindlerovském náměstí. Bližší informace: www.krnap.cz

Les Království - Těšnovská Jedna z nejstarších přehrad v ČR, zvaná Bílá Třemešná nebo Těšnovská, byla vybudována v letech 1910 – 1919. Důvodem byla ochrana proti přívalům vod z Krkonoš, resp. „stoletá“ povodeň z července r. 1897. Přehrada leží několik kilometrů od Dvora Králové nad Labem, proti prouddu řeky Labe. Její stavba začala r. 1910 zárovveň s Labskou přehradou na horním toku Labe u Špindlerova Mlýna. Náklady činily 4,7 milioonu rakouských korun. Po dokončení vznikla nnejvětší vodní nádrž v tehdejší Českoslovensské republice. ŤŤěšnovská přehrada byla v roce 1964 vyhlášenna technickou památkou. Od 1. července 2010 se bude honosit statutem Národní kulturní pam mátka ČR. TTechnické parametry TTechnické oddělení pro úpravu řek v Praze, veddené stavebním radou Ing. Josefem Plickou, začalo připravovat podklady pro sta stavební projekt roku 1903. Stavbu, zpožděnou světovou válkou, provedly dvě společnosti. Stavební část firma J. V. Velflík Praha, strojní zařízení dodala firma Fanta a Jiren Praha. Hráz je gravitační oblouková, zděná z královédvorského pískovce. Šířka hráze v základu je 37 metrů a v koruně 7,2 m. Délka hráze v koruně je 218 metrů. Maximální výška hráze je 41,1 m, hloubka u hráze je asi 28 metrů. Nádrž je při zásobním objemu dlouhá 5,1 km a maximální zatopená plocha činí 85 hektarů (v běžném provozu 58,6 ha). Součástí přehrady od roku 1923 je i vodní elektrárna o výkonu 2×600 kW. Po koruně hráze vede silnice místního významu. Po architektonické stránce patří dílo k nejkrásnějším vodohospoádka působí přehradní hráz, hráz věže i dům dářským stavbám v republice. Jako pohádka hrázného. Celý dojem umocňuje vodní plocha a okolní rozsáhlé lesní porosty.

Krajina podbarvená folklórem a tradicemi E Esenci někdejšího života, zvyků a tradic můžeme vychutnat prostřednictvím vym stoupení folklórních souborů. Patří k nim st nnapříklad i v zahraničí proslulý Folklornní taneční a hudební soubor Špindleráčček, nebo muziky Krkonošská dechovka či Horalka, aj. K horám neodmyslitelně patH ří i známé krkonošské pohádky a pověsti a také pán hor Krakonoš. Mnohdy na sebe bere různé podoby. Tu je nepatrným skřítkem, děsivým obrem, potkáme ho v mysliveckém i jako otrhaného poutníka. Vypadá jako dřevorubec, po chvíli je to vznešený šlechtic, divoký lesní obr s hrůzostrašným kyjem, dobrácký vousatý děda, fešný hraběcí myslivec či tajemný pocestný. Tu potěší dobrým skutkem, ale za chvíli zaskočí jeho zlomyslnost.Vládne nadpřirozenou silou, mocí i možnostmi, kterými lidským živáčkům dokáže škodolibě „zatopit“, ale mnohokrát i pomoci. Krakonoš škádlí poccestné, chrání chudé a poctivé proti chamtitivcům a nenasytům. Pokud má chmurnou nnáladu nebo se zlobí na lidi, posílá špatné ppočasí. A hlavně se stará o všechny strom my, kytky i tu živou havěť, aby se jim v jeho ppanství dobře dařilo a chrání je před lidsskou hamižností. Krakonoš umí dobře spravvovat své hospodářství, jen kdyby mu to oobčas lidé nekazili...

Okénka pro potěchu

VÁŠ ČASOPIS O HORÁCH příroda, osobnosti, reportáže ze současnosti, výpravy do minulosti • Krkonošský národní park, CHKO Jizerské hory; CHKO Český ráj, Podkrkonoší, Karkonosze • populárně naučné články, zajímavosti, tipy na výlety, čtenářské soutěže • fotografie předních autorů • měsíčně 52 stran za 38 Kč • výhodné roční předplatné (396 Kč) objednávejte v redakci Krkonoše, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí • telefon 499 456 333, e-mail [email protected] • internet http:\\krkonose.krnap.cz • 42. ročník • čte nás i Krakonoš! www.krkonose.eu

Horské chaloupky mívaly malá okénka. Byl k tomu dvojí důvod. Úspory topiva i skla. Aby hospodyně mohla větrat, okénka měla jednu ze čtyř tabulek otevírací nebo zašupovací, říkávali jí špehýrka. Sloužila i pro rozmluvy se sousedkou. Okna bývala jednoduchá, teprve později byla na zimu zdvojována. V létě celý rám ukládali na půdu. Tabulové sklo se začalo používat od poloviny 19. století, předtím ho často nahrazovala měchuřina. ě h ři JJakmile k il se v hhorách áh objevily ruční tkalcovské stavy, tkadlec ppotřeboval hlavně boční a zadní světlo. TTak do chalupy přebylo tkalcovské okno. Okna chalup tvořila i určovala vnější tvar O ddomu. Radostí a chloubou každé hospoddyně byla čistá a pěkná okna se záclonkkami a květinami. Leckde si na tom dávají zzáležet i dnes. Při svých procházkách...nezzapomeňte ...všímejte si okének...

Strana 16



Lázeňství má zelenou Lázně jsou jedním z nejvýznamnějších subjektů českého cestovního ruchu. V ČR jsou více než tři desítky lázní. Početnou skupinu vedou Karlovy Vary, (hlavním léčebným zdrojem je termální minerální voda), Mariánské Lázně (uhličitá minerální voda), Františkovy Lázně (uhličitá minerální voda, bahenní zábaly, plyn). Dále Lázně Darkov (jodido-bromidová solanka), Luhačovice (uhličitá a sirná minerální voda), Jáchymov (termální radioaktivní voda), Teplice v Čechách (termální radioaktivní voda), Jeseník (klimatické lázně), Poděbrady (uhličitá minerální voda), Třeboň (rašelina, bahenní zábaly). Účastníci léčebných pobytů jimi často nahrazují klasickou dovolenou, stále více jich přijíždí „jen proto“, aby si zvýšili kondici. Podle odborníků došlo k posunu v myšlení lidí, kteří nyní jezdí do lázní z preventivních důvodů, což je obecný trend ve vyspělé Evropě. S tím souvisí růst podílu tzv. samoplátců (klientů, kteří si pobyt a léčebné procedury hradí sami, bez poukazu zdravotních pojišťoven). Lidé si místo cesty k moři zaplatí pobyt v lázních a investují do svého zdraví. Řada lázní, v důsledku vyšší konkurence, ustupuje od úzké specializace a nabízí pobyty se širším spektrem služeb, včetně relaxačních a kondičních programů. 1926 pobyt prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka. V období 2. sv. války lázně přestaly sloužit svému účelu. Sídlil zde německý vojenský štáb. Po válce se lázně vrátily svému léčebnému poslání. K dobré pověsti přispívá velmi hustá slatina, svým složením ojedinělá v ČR. Lázně Velichovky, a. s. je držitelem mezinárodně uznávaného certifikátu jakosti a kvality poskytovaných služeb a ochrany životního prostředí dle norem ISO. www.velichovky.cz.

České i polské Krkonoše a Podkrkonoší mají tradici Připravili jsme vám malou ochutnávku Anenské slatinné lázně, obklopené přírodním parkem zvaným Bažantnice, nalezneme v poklidném městečku Lázně Bělohrad. Byly založeny r. 1885

hlídkou okolí. Po léčebných, ale i relaxačních procedurách je tu možnost vycházek v lázeňské Bažantnici nebo Byšičce. Další výlet se nabízí do Miletína do muzea Českého amatérského divadla. Zde také zakoupíte oblíbené tradiční zákusky tzv. miletínské modlitbičky. Jste-li milovníky zvířat jistě neodmítnete pozvánku do královédvorské zoo. Při zpáteční cestě nezapomeňte přibrzdit na pohádkové přehradě Les Království u Bílé Třemešné (dočtete se o ní na jiném místě turistických novin). Krásný výhled skýtá vrchol Zvičiny, nejvyššího bodu Podzvičinska.

V Janských Lázních vyvěrají asi tři desítky pramenů s radioaktivní, minerální a termální vodou. Janskolázeňská terma se nachází na úpatí Černé hory (1 299 m n. m.) v Krkonoších. V současné době jsou minerální vody pro koupele jímány ze dvou zdrojů: Janova a Černého pramene a přivádějí termu hydrouhličitanovápenatosodného typu z hloubŠestatřicetistupňová lázeň s vysokým ky 700 až 1.400 metrů. Jde o kvaobsahem vitamínu B omlazuje pokožlitní vodu s teplotou v místě vývěru ku, zlepšuje srdeční činnost a celko27,50 st. C. vě uvolní tělo. Vany se plní prameniPodle trutnovského kronikáře Sitou horskou vodou čerpanou ze studmona Hüttla, první teplý pramen ny s přídavkem deseti litrů harrachovv r. 1006 objevil Jan z Chockova, zbrojnoš rytíře Albrechta z Trauského piva. Vše je okořeněné drcetenbergu. Ke koupelím se 27 stupným chmelem a tajemnou ingredienňů C teplá voda začala používat ve cí. Při relaxační koupeli je podávána 14. století. Tehdejší majitel panství sklenice nefiltrovaného a nepasteriZilvar ze Silbersteinu nechal nad zovaného piva obsahujícího živé kulpramenem postavit dřevěnou boutury kvasnic příznivě působících v cedu, jako primitivní lázeňské zařízelém trávicím traktu. ní pro rodinu. O lázních se zmiňuje papež Pius II., který když v r. 1451 jako papežský legát cestoval po Čeuznány za léčivé a bylo jim povoleno užívat chách, se v teplém prameni pod Černou označení sirné slatinné lázně. Svou úrovní horou vykoupal. Další lázeňské budovy přia kvalitou služeb konkurují světovým sla- stavěl v r. 1677 kníže Jan Adolf Schwartinným lázním, což potvrzuje získaný me- zenberg a položil tak základy krkonošskézinárodně uznávaný certifikát. Lidé se zde ho lázeňství. Dal sepsat vědecké pojednání léčí převážně s onemocněním pohybového o léčivých účincích teplého pramene. ústrojí. Klienty nyní láká pobyt v nově vy- Významným počinem lázeňských odborníbudovaném lázeňském resortu „Strom ži- ků na začátku minulého století byla analývota“. za termy provedená Dr. Oskarem BaudysBližší informace: www.belohrad.cz chem z Rockefellerova ústavu z New Yorku a Yalské univerzity. Rozbory prokázaly, že Pobyt v Lázních Bělo- minerální voda má ppodobné složení jjako hrad si mů- zdroje ve Warm Sprigs ve státě Georgia žete zpes- v USA, vhodné k léčení následků po obrtřit pro- ně, zejména po obrně dětské. Jejich metody začali od roku 1935 uplatňovat i lékaři v Janských Lázních, kteří získali celosvětový pruskou hraběnkou Annou z Asseburgu. Ta provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. Od roku 1888 byly úředně

TIP!

Pivní lázně v Harrachově

ohlas v úspěšnosti léčby. Janské Lázně jsou specializovány na léčbu nemocí pohybového i dýchacího ústrojí, stavů po popáleninách, nemocí nervových a onkologických onemocnění dětí i dospělých. Vedle řady procedur nechybí bazén s termální vodou i pro imobilní klienty. Povzbudivé léčebné výsledky jsou podpořeny jak dlouholetou místní tradicí a zkušenostmi zdejších odborníků, tak i umístěním Janských Lázní v neopakovatelném prostředí Krkonoš. Známým objektem Janských Lázní je tzv. „prameník“ s minerální vodou pro kolemjdoucí. Je napájen ze Starostova a Panského pramene z pramenišť přírodních léčivých zdrojů v Rudolfově údolí. Na začátku 20. století lázně koupila obec, v r. 1920 vznikla akciová společnost, která zařízení převzala. www.janskelazne.com Lázně Velichovky Historie lázní sahá až do roku 1890, kdy MUDr. Kutík objevil ve svém sanatoriu v Hořičkách blahodárné a léčivé účinky zdejší křídové slatinné zeminy. Samotná výstavba lázní byla zahájena v roce 1897 a 1. lázeňská sezona proběhla roku 1898. Historickou událostí pro lázně byl v roce

Také Špindlerův Mlýn prožil lázeňskou éru Podle dochovaných historických zápisků je rok 1865 považován za počátek tradice cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně. V té době přichází první letní hosté a obec začala používat název „lázně“. Špindlerovská „Nová doba“, jak je pojmenována v muzejních dokumentech, přinesla v letech 1895 - 1925, nevídaný rozkvět. Řada starších domů byla přestavěna pro účely podnikání v cestovním ruchu. Vznikly hotely např. Špindlerův Mlýn, hotel Wiesenhaus (Luční dům), hostinec rodiny Erlebachů, Villa Krakonoš nebo Marienwarte, restaurace Sněžka a další. Vyhřívaná voda v koupališti a vzducholéčebné i balneologické procerocedury uspokojo-valy tehdejší návštěvníky. Hlavní lázeňská sezona probíhala od 1. července do 30. srpna. Léč-ba nespočíva-la v užívání vody dy z minerálních vřídel, hosté byli léčeéče-

ni horským vzduchem, klidem, procházkami. Pobyt ve Špindlerově Mlýně prospíval zotavení po těžkých onemocněních – tyfu, zápalu plic, pohrudnice, chronickém revmatismu kloubů, svalů, sepsi, stejně jako k léčení nervových chorob, rachitidy a onemocnění „dýchadel“. Ve výčtu nechybí ani léčba všeobecné slabosti, poruch trávení, zejména takových, které měly původ nervový, ale také otylosti a organických srdečních vad. „Klimatické (vzdušné) lázně“ jsou však už jen součástí dávné špindlerovské historie. Minerální pramen v Rudníku Zajímavou součástí obce Rudník je lokalita zvaná Lázně Fořt. Skutečnými lázněmi s výstavními budovami, parkem, lesoparkem, s léčivým minerálním pramenem, opředeným pověstí o zázračném uzdravení nevidomé dívky, s vyhledávanými léčebnými kůrami, byly až do roku 1922. Vybudováním Prvního českého chemického závodu na výrobu umělého hedvábí v roce 1921 v jejich těsném sousedství ztratily na přitažlivosti a zanikly. Minerální pramen tu však dál vytéká z útrob země a je k dispozici všem kolemjdoucím. www.rudnik.cz

Dolní Slezsko je krásný region Převažuje zde území Dolnoslezské nížiny, uprostřed leží Wroclav, poblíž se tyčí bájná slovanská hora Sleza, rozprostírají se slovutné Milické rybníky a na hranici s Německem rozsáhlé plochy Dolnoslezských borů. Středem regionu z jihovýchodu na severozápad protéká po Visle druhá největší polská řeka Odra, nazývaná osou Dolního Slezska. Má četné přítoky, mezi nimi pohraniční řeku Lužickou Nisu, se kterou po soutoku dál teče do Baltského moře. Jižní části regionu dominují malebná horská pásma Sudet s nejvyššími Krkonoši a vrcholem Sněžky (1602 m n.m.). Dolnoslezské lázně jsou ideálním místem pro lidi unavené každodenním shonem, prací a stresem, kteří touží zregenerovat svoji vitální sílu, posílit tělo i duši. Barvitá krajina krásná především na podzim, mírné podnebí, které otužuje, léčivá a chuťová různorodost minerálních vod, kterými zdejší země oplývá, to vše do dolnoslezských lázní láká lázeňské hosty z celého Polska, Evropy a dokonce z celého světa. Léčebná hodnota pramenů na těchto územích je známá od věků. Lidé se naučili žít v symbióze s přírodou a chovají se k přírodnímu bohatství s úctou a péčí. Dolnoslezské lázně jsou turistickými i kulturními centry. Jejich nabídka splňuje očekávání dokonce i nejnáročnějších hostů. Dolní Slezsko je skutečným zdravotním a rehabilitačním centrem. Na lázeňské hosty čeká čtrnáct lázní. Je to třetina celkového počtu lázní v Polsku. Většina z nich se nachází v nejkrásnějším pásmu Sudetského předhůří. Také na úpatí Krkonoš byl v Kowarech založen komplex sanatorií léčících plicní onemocnění a v bývalých uranových dolech je v provozu radonové inhalatorium. Dolnoslezské lázně jsou oblíbenou turistickou destinací, v krásné krajině, která láká návštěvníky klimatem a také historickými památkami a udržovanými turistickými trasami. Jmenujme například: Czerniawa Zdrój Leží v hlubokém údolí Černého potoka (Czarny Potok) na úpatí hory Czerniawska Kopa. Vznik je datován do v 17. století, kdy v oblasti starší sklářské hutě vznikla osada českých náboženských exulantů. Počátky lázní spadají do první pol. 17. stol., kdy tu byla postavena první lázeňská budova. Roku 1973 připojením Czerwww.krkonose.eu

niawy ke Swieradowu vznikl jeden lázeňský komplex. Czerniawa nabízí především možnost k odpočinku v bezprostřední blízkosti k přírodě, kde je vzduch prosycen ozónem a éterickými oleji z jehličnatých lesů. Je vhodným místem pro výlety na vrcholy Stóg Izerski, Zajecznik a Sepia Góra. www.uzdrowisko-swieradow.ng.pl

Swieradów Zdrój Položené na řece Kwise mezi dvěma hřebeny Jizerských hor. Vyznačují se tichem, klidem a horským klimatem. První sanatorium tu bylo vybudování v pol. 18. století. Dnešní největší lázeňský dům s největší krytou promenádou v Dolním Slezsku pochází z roku 1895. K léčbě se tu využívají místní prameny minerálních vod s obsa-

Žacléřská naučná trasa „Po stopách J. A. Komenského“ má celkem 17 zastávek popisujících na panelech pomocí dobových obrázků, fotografií a textů ve čtyřech jazykových mutacích historii podhorského městečka. Trasa je dlouhá 16 km a začíná na Rýchorském náměstí. Zde si v turistickém informačním centru vyzvednete průvodce s mapkou. Kromě památných míst v samotném Žacléři vás zavede do žacléřských osad: Rýchor, Prkenného Dolu, Vernířovic, Bobru a Černé Vody, tam na Růžovém paloučku se symbolicky s J. A. Komenským rozloučíte.

Světoznámý „Učitel národů“ byl nucen opustit Čechy v r. 1628, po výnosu (dekretu) proti nekatolíkům vydaném v r. 1627. „Vyčištění“ země od protestantů po prohrané bitvě na Bílé hoře svěřila katolická církev řádu jezuitů. Komenský se do poslední chvíle skrýval v Bílé Třemešné u přítele Jiřího Sádovského ze Sloupna. Podkrkonoší bylo v té době téměř výlučně protestantského vyznání, a poskytovalo nekatolíkům po dlouhou dobu azyl. Komenský pracoval vskrytu na známé Didaktice, navštěvoval zámek ve Vlčicích, kde byla vyhlášená knihovna

a také zámek v Horní Branné. Tušil, že místo jeho pobytu může být vyzrazeno, a tak si se svými přáteli připravoval cestu přes hranice do Lešna. Ta vedla po staré obchodní stezce Královeckým průsmykem. Žacléřsko bylo tehdy již zabydlenou oblastí. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím, řemesly a kutáním černého uhlí. Od r. 1636 do r. 1773 vládli na Žacléřském panství jezuité. V rámci rekatolizace budovali školy, přestavovali kostely, stavěli pomníky. Mariánský sloup na Rýchorském náměstí v Žacléři, dílo mistra Jiřího F. Pacáka, představuje kromě sochy Marie a dalších tří světců zakladatele jezuitského řádu Sv. Ignáce. Městské muzeum Žacléř, které v r. 2009 oslavilo 10 let od svého otevření, na letní sezonu 2010 připravilo výstavu „Zaváté stopy – život v Krkonoších na rytinách Erich Fuchse“. Nenechte si ji ujít. Projekt „Po stopách J. A. Komenského“ byl spolufinancován s prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Daniel Mach

Stále častěji se v Krkonoších můžete setkat s aktivitami, které pro místní obyvatele připravila občanská sdružení se zkratkou MAS. MAS znamená, že „neziskovky“ využívají evropské peníze z programu LEADER na podporu rozvoje regionu. Na území Krkonoš působí tato občanská sdružení dvě.

MAS Přiďte pobejt! je více než pozvání V západní části pohoří, na Jilemnicku, je to MAS „Přiďte pobejt!“, která má za sebou druhý rok aktivní činnosti. Připomeňme si, že v roce 2008 získala dotace na rozvoj Jilemnicka ve výši cca 80 milionů korun po dobu 6 let.

svědčí o tom, že Jilemnicko evropské peníze skutečně potřebuje.

Kam putují evropské peníze?

MAS není jen agentura na přerozdělování financí. Lidé scházející se v MAS „Přiďte pobejt!“ připravují pro veřejnost akce, které udržují staré krkonošské tradice, podporují spolkový život, nebo poskytují lidem potřebné informace a znalosti. Mezi tradiční, veřejností oblíbené patří oslavy Dne Země, které

Finance se dostávají k žadatelům cestou veřejných výzev k předkládání projektů, a to v konkrétních tematických okruzích. Veřejné výzvy vyhlásila MAS dosud čtyři (poslední na jaře 2010) a žadatelé měli možnost podávat své projekty na téma Zemědělství, Drobní podnikatelé, Náš tradiční venkov, Spolkový život a Šetrný cestovní ruch. Zájem více než 40 kandidátů v roce 2009, ze kterých bylo vybráno k finanční podpoře 31 projektů,

Polska hem oxidu uhličitého a radonu a také rašelina těžená z okolí Swieradowa. V lázních se léčí onemocnění pohybového ústrojí, revmatismus, neurózy, ženské nemoci, poruchy krevního oběhu, cukrovka a nemoci z povolání. Prohlídku zaslouží Lázeňský dům se 45 metrů vysokou věží s hodinami. Lázně jsou výchozím místem pro pěší, cyklistické a lyžařské výlety do okolí. Koná se tu každoročně řada hudebních festivalů a akcí, velmi známé jsou Dny kvetoucích rododendronů. www.swieradowzdroj.pl Cieplice Zdrój Jedny z nejstarších v Polsku. Od roku 1975 jsou připojeny k městu Jelenia Góra. Leží v jižní části jelenohorské kotliny na řekách Wrzosówka a Kamienna. Vznik se datuje do roku 1281, kdy se toto území stalo majetkem řádu johanitů. Vybudovali tu první lázeňskou budovu. Cieplické minerální prameny, jejichž teplota dosahuje 90 stupňů C se využívají k léčbě pohybového ústrojí, revmatismu, poúrazových stavů, onemocnění nervové soustavy, močových cest, ledvin a očí. V Norském parku je umístěn stylový norský pavilon Přírodovědeckého muzea se zajímavou expozicí ptáků a motýlů. www.cieplice.pl Szczawno Zdrój Jedno z nejkrásnějších lázeňských měst v Dolním Slezsku na okraji Valbřišské Vysočiny (Pogórze Walbrzyskie) a Valbřišských

Za radovánkami i vzděláváním MAS připravuje pro děti ze škol z Jilemnicka, Den neziskovek – celodenní společné putování po spolcích, sdruženích i soukromých muzeích, nebo Krasojízdy na rohačkách, sáňkování na starých saních v dobovém oblečení Zvědavou uličkou v Jilemnici. MAS se snaží podpořit místní horské zemědělce: usiluje o obnovu produkce potravin z místních tradičních surovin, jako je mléko (automat na mléko), mléčné výrobky nebo vysocké zelí. K tomuto tématu už proběhlo několik exkurzí, seminářů i konzultací. Nápadů je hodně a čilých a činných lidiček v území - jak se ukazuje - také dost. A to je dobře. Úspěšnost MAS stojí na nápadech a spolupráci lidí, kteří se zde scházejí. Zdeňka Flousková

MAS Krkonoše rozděluje miliony

Rozhledna U Borovice v Roprachticích Navštivte krásnou kamennou, v klasickém a úhledném stylu stavěnou, soukromou rozhlednu pana Františka Hubaře z Roprachtic. Postavil ji na kraji obce na kótě 669 m n. m. Místo, které si k výhledům oblíbil již jeho dědeček, bylo pojmenováno U borovice. Potěší vás daleký výhled: na severu k - údolí Jizery, hřebenu Jizerských hor a Krkonoš; na východě - jižní část Krkonoš s Černou horou, Zvičina, Orlické hory, jihu - Tábor, Polabí, západě - údolí Jizery, Kozákov, Ještěd, Mile-

Strana 17



Místní akční skupina (MAS) Krkonoše vyhlašuje každoročně výzvu k předkládání projektů. V rámci této výzvy budou podpořeni zemědělci, podnikatelé začínající v cestovním ruchu, mikropodniky, obce, svazky obcí, neziskovky, zájmová sdružení právnických osob, či církve. V rámci výzvy bude možné žádat na následující opatření: Podpora cestovního ruchu, Obnova a rozvoj vesnic /Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, Občanské vybavení a služby /Vzdělávání a informace, Modernizace zemědělských podniků, Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření/Neproduktivní investice v lesích. Výše dotace činí 50 - 100 % dle typu žadatele, podporovány jsou menší projekty v rozsahu max. 2 mil. Kč a podmínkou je realizace na území MAS Krkonoše.

šovka. Otevřeno je od června do září, denně 9-18 hodin, v říjnu - květnu 9-16 hodin. Jindy po domluvě na tel. 606 159 615. Více informací: www.rozhlednykrkonose.cz

Popis cesty: až k rozhledně dojedete autem. Stojí u silnice č. II/289 ze Semil do Vysokého nad Jizerou kilometr před Roprachticemi. Nejbližší vlaková zastávka je v Poniklé.

Více informací na www.mas-krkonose.cz, info@mas-krkonose, tel.: 608 050 063, či v posledním vydání zpravodaje Doma v Krkonoších, který je k dostání v krkonošských Infocentrech.

www.karkonosze.eu Kupujte „pravé“ krkonošské výrobky hor (Góry Walbrzyskie). Szczawno Zdrój jsou velmi staré lázně. Léčivé vlastnosti minerálních vod byly potvrzeny v roce 1598. Poloha, mírné mikroklima a léčivé prameny Mieszko, Dabrówka a Marta léčí se tu choroby pohybového ústrojí, horních a dolních cest, trávícího ústrojí, močových cest, krční onemocnění a lehké formy cukrovky. Procházky umožňují dva parky Lázeňský a Švédský s kolekcí azalek a rododendronů, které kvetou na přelomu května a červ-

na. Zajímavá je dřevěná hala k pití minerální vody z roku 1894, Lázeňské divadlo, či společenský dům z roku 1845. Své místo tu má i hřebčinec. Každý rok v červnu ve Szczawně Zdróji probíhá Mezinárodní hudební festival Henryka Wieniawského. www.uzdrowisko.szczawno-jedlina.pl

Jedlina Zdrój Malebné město položené v údolí uprostřed Valbřišských hor. Ticho a blízkost přírody lákají turisty i lázeňské pacienty. Datum vzniku se uvádí 1723, kdy tu byl upraven a hos-

tům zpřístupněn první Šarlotin pramen. Lázně Jedlina Zdrój jsou pobočkou Szczawně Zdroji. V sanatoriích se léčí zejména onemocnění dýchacích cest, pohybového ústrojí, zažívacího traktu a močových cest, poruchy látkové výměny, cukrovka a neurózy. Chloubou Jedliny je Lázeňsko turisticko-rekreační stezka. Prohlídku si zaslouží historické budovy z 19. století na náměstí a kulatý pavilon s Šarlotiným pramenem. www.jedlina.pl Kudowa Zrój Leží v západní části Kladské oblasti na úpatí Stolových hor. První historické zmínky pocházejí z roku 1354. Jako lázně jsou známé déle než 250 let. Zdejší minerální prameny a mírné klima umožňují léčit zejména srdeční choroby, chudokrevnost, onemocnění zažívacího traktu, hyperfunkci štítné žlázy, jakož i nemoci dýchacích cest a obezitu. Většina léčivých pramenů vyvěrá na úpatí kopce Parkowa Góra. Hned vedle je krytá promenáda a koncertní sál. Obklopuje krásný lázeňský park. Z vrcholu kopce nad parkem stojí Altán lásky odkud je krásný panoramatický výhled na lázeňskou část města. Na svazích Parkowe Góry byl vybudován lanový park. Své sídlo tu má muzeum hraček, Muzeum žáby, skanzen lidové kultury, Stezka mizejících řemesel a Vodní svět. www.kudowa.pl

www.krkonose.eu

PPokud si chcete odvézt z Krkonoš autentický suvenýr, či koupit dárek s duší Krkonoš někomu blízkému, doporučujeme výrobky označené logem „KRKONOŠE originální produkt®“. Tato značka garantuje nejen to, že zakoupený výrobek je vyroben místním výrobcem, ale

zároveň garantuje jeho výjimečnou kvalitu, šetrnost vůči životnímu prostřední a jedinečnost – výrobek je vyroben tradiční technologií, ručně nebo z místních surovin. Tyto výrobky lze zakoupit mimo jiné v krkonošských Infocentrech. Informace o certifikovaných výrobcích a prodejních místech získáte i na www.domaci-vyrobky.cz Eva Říhová

Strana 18



Krkonoše se otevírají všem Motto: Pomoc druhým může mít mnoho forem – od prostého podání ruky, finančních darů, až po promyšlené projekty a strategie, které mají vytvořit podmínky například pro rozvoj cestovního ruchu bez bariér. Představuje možnost turistiky a cestování nejen pro zdravotně znevýhodněné lidi, ale i pro mladé rodiny s malými dětmi a seniory.

Bezbariérový cestovní ruch Po vzoru jiných aktivit v České republice i v Krkonoších probíhá zmapování vhodných ubytovacích i stravovacích zařízení i „lákadel”, která může region nabídnout lidem se zvláštními potřebami. O testování vytipovaných tras a objektů – bud i turistických zajímavostí, se starají Správa Krkonošského národního parku s občanským sdružením NO LIMITS. Společně stojí za projektem bezbariérového cestování v Krkonoších. Jejich aktivity, na nichž spolupracují se Svazkem Krkonoše a místními infocentry, jsou zaměřeny na zmapování současného stavu přístupnosti komunikací a ubytovacích zařízení a vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu pro hendikepované. Bližší informace přináší webové stránky Krkonoš – svazku měst a obcí www.krkonose.eu

Zkusili jste někdy sednout na invalidní vozík a pohybovat se v něm vlastní silou? Pokud ne, zkušenost doporučujeme. Pokud ano, jistě vás překvapilo, jak je to fyzicky náročné. Přesouváte se po malých kouscích, zatáčíte ani nechcete, krátká ujetá vzdálenost po rovince je nečekaně namáhavá. Mnozí zdraví lidé ovládají cyklistická kola a ty občas dávají pěkně zabrat, natož invalidní vozík… Proto chceme, aby Krkonoše byly hory přístupné všem. Aby jejich krásu v co největší míře mohli plnými doušky užívat hendikepovaní spoluobčané. Právě proto vznikl projekt na podporu odstraňování hmotných i nehmotných bariér nazvaný Krkonoše bez bariér. Správa KRNAP za vydatné pomoci sdru-

žení Vozíčkáři Trutnov se intenzivně věnuje mapování prostupnosti cest, které by měly sloužit nejenom lidem s pohybovým omezením, rodičům s dětskými kočárky nebo malými dětmi, ale i těm na vozíčku, kteří chtějí na vycházku do pěkné přírody. Terén, po kterém se pohybují, musí být mírný, pěkně upravený a dobře schůdný, vybavený speciálně uzpůsobenými sedačkami, lavičkami, mapami, ale i dalším mobiliářem, … Vozíčkáři, pokud se pohybují v komunitě stejně hendikepovaných, většinou necestují osamoceně. Bývá jich více, proto je třeba se zvýšenou poptávkou po poskytovaných službách počítat. Připravovaný projekt Krkonoše pro všechny se z části dotýká i polské strany Krkonoš za podpory Euroregionu Glacensis a Euroregionu Nisa. V České republice žije asi 33 000 hendikepovaných obyvatel. Dalších 258 000 osob má poruchy pohybového aparátu. Máme přes čtyři sta tisíc seniorů a téměř čtyři sta tisíc dětí ve věku do čtyř let. Celkem zhruba víc než jeden milion osob (asi desetina obyvatel v ČR), kteří mají na pohyb v přírodě podobné nároky. A to je přístupná cesta s kvalitním povrchem. Ne všichni lidé v této uvedené skupině do lesa chodí, přesto jich je hodně, kteří by do přírody rádi.

Na vozíčku Dolním Slezskem V Dolním Slezsku v Polsku žije více než 460 tisíc hendikepovaných obyvatel. Proto i zde působí nevládní organizace, jejichž činnost souvisí s invalidními občany. Na území vojvodství jsou zastoupeni ve wroclavském a krkonošském oblastním sněmu invalidů. Hendikepovaní jsou zaměstnáváni v podnicích, studenti mají k dispozici integrované a speciální školy a využívají desítky rehabilitačních středisek. Tím jsou jim vytvořeny příznivé podmínky pro aktivity a zároveň podporováno jejich snažení. Od jisté doby mají větší zájem o turistiku, sport a rekreaci, čili o aktivní pohybovou rehabilitaci. Na jejich popud, a dle jejich požadavků, se zrodil tištěný průvodce. Tím, že je v něm představeno více než 100 výletních a turistických tras - každá o délce cca 5 až 10 km, označených ve všech 30 okresech dolnoslezského vojvodství, má průvodce invalidy podnítit a povzbudit, aby opustili čtyři stěny svého domova a vyrazili do krajiny. Kdo jednou okusí vhodně rozloženou fyzickou námahu v přírodě, ten pak bude již vždy vyhledávat nová dobrodružství. Ikonka a hvězdičky u jednotlivých tras, velké množství uvedených mapek a fotografií napomáhají orientovat se v přístupnosti nabízených stezek pro osoby na invalidním vozíčku, jakož i pro osoby s mírným nebo lehkým stupněm invalidity.

Před několika lety na základě diplomové práce studentky pražské Univerzity Karlovy týkající se přístupnosti mimo jiné vyplynulo, že vozíčkáři málo jezdí do přírody a chráněných území nikoli proto, že by tam nebyly vhodné cesty, ale proto, že nevědí, které vhodné jsou. Normálně chodící člověk to má jednoduché. Chce-li jet do Krkonoš, koupí turistickou mapu a pročte si ji. Zdravému příliš nezáleží jaké povrchy mají turistické cesty, jestli jsou na ní schody nebo asfalt. Vozíčkář se podívá do stejné mapy ale nevyčte z ní, jaký má povrch. Neví nic o jejích maximálních sklonech, odvodňovacích stružkách, kam, kde a jak „odejít“ na toaletu. Z uvedeného tedy překvapivě vyplývá, že nejjednodušší, co pro vozíčkáře udělat, nejsou drahé a pracné úpravy cest „do hladka“, aby byly snadno průjezdné, ale podrobný popis, kudy invalidní vozík projede. Jasně popsat, kde je cesta asfaltová, kamenitá, kde číhají jaké „nástrahy“. Proto, aby byla teorie ověřena, se vloni vydali pracovníci Správy KRNAP s mnoha vozíčkáři do terénu a bavili se o jejich problémech v přírodě.

Bližší informace: www.dolnyslaskbezbarier.pl, www.wson.wroc.pl, www.kson.pl

Inzerujte v Krkonošské sezoně

místo, kam se budete rádi vracet

+ Provozujete restauraci a vyvařujete gastronomické lahůdky? Pochlubte se! + Otevíráte denně prodejnu s atraktivním sortimentem? Sdělte to zákazníkům! + Nabízíte zajímavé služby? Pozvěte své klienty k sobě! Využijte plochu Krkonošské sezony ke zveřejnění vašich služeb ! www.krkonose.eu

NEWTON Media, a.s. je největší nadnárodní středoevropskou společností monitorující mediální trh, dodává v elektronické podobě plný obsah zpráv z tisku (novin, časopisů), zpravodajských pořadů televizních a rozhlasových stanic, agenturního zpravodajství a internetu. Obsah periodik získává z jednotlivých médií přímo od redakcí a vydavatelů na smluvním základě a zpracovává jej na jednotnou platformu – archiv. Společnost poskytuje klasický monitoring (elektronická výstřižková služba), mediální analýzy, oborové výběry, manažerské produkty, zprávy včasného varování a další služby. Produkty a služby jsou vždy maximálně přizpůsobeny požadavkům jednotlivých klientů. Společnost působí v České republice, na Slovensku a v Polsku, podporuje řadu neziskových organizací a zakládá si na firemním dárcovství.

Strana 19



Hendikepovaní pomáhají mapovat turistické trasy Správa KRNAP připravila projekt Krkonoše bez bariér. Jeho cílem je zmapovat a případně i zpřístupnit některé turistické cesty v Krkonoších pro hendikepované návštěvníky. „V Harrachově jsme udělali další krok, abychom zpřístupnili hory návštěvníkům, kteří mají určité problémy s pohybem po horách.

Do této cílové skupiny počítáme osoby na invalidních vozíčcích, osoby s poruchami pohybového aparátu, seniory, ale také rodi-

„Zmapovat a popsat vhodné cesty nelze od stolu. Zdravý člověk bez zkušeností s vozíčkáři má celkem jasno. Překážky na cestě jsou pro něj zanedbatelné a cesty na Krkonoších snadné a krátké. Vozíčkář to vidí jinak. Aby bylo možné krkonošské cesty pro vozíčkáře najít a popsat, museli je projet oni sami. Zdravý člověk má jiné oči, než ten, co mu to lépe jezdí než běhá. Mapování v terénu proběhlo s vozíčkáři z Trutnova, souběžně s výjezdem na Pramen Labe, který pořádal klub vozíčkářů z Nové Paky. Projíždělo se šest kilometrů asfaltových a šotolinových cest od Vrbatovy boudy na Pramen Labe a Labskou boudu. Bylo to na půl dne a ti neznalí poznali omezené možnosti vozíčkářů u hluboké svodnice nebo na cestě, kde není přístřešek, když začne pršet. Myslím, že by si měl každý zkusit vzít na výlet do přírody někoho na elektrickém nebo mechanickém vozíku a tak poznat, jaké potíže se najednou všude objeví. Další zmapovanou trasou byla asfaltka v Obřím dole a další kolem Mumlavy na Harrachovsku,“ uvedl Ing. Michal Skalka, vedoucí pracoviště enviromentálního vzdělávání Správy KRNAP.

če s malými dětmi. Jedná se o poměrně velkou cílovou skupinu. Tvoří asi 10 % obyvatel Česka,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Důležité pro ně je vědět, co možná nejvíce informací dopředu. Zatímco pro běžného návštěvníka nehraje povrch cesty, po které se pohybuje, zásadní roli, pro lidi s jakýmkoliv hendikepem, ať je jím vozík nebo kočárek, je včasná informace o povrchu, sklonu cesty a možných překážkách rozhodující,“ doplnil J. Hřebačka. Vedle těchto informací rovněž potřebují vědět, kde se na plánované trase nacházejí přístupné toalety, případně boudy s přístupným občerstvením, apod. Záměrem projektu Krkonoše bez bariér je vytipování, zmapování a vyznačení několika tras pro cílovou skupinu a zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci některých objektů Správy KRNAP (bezbariérové vstupy a toalety) a cest. Pracovníci Správy KRNAP vytipovali Top 10 a Next 20.

Top 10 označuje deset tras, které považují již nyní za vhodné pro cílovou skupinu bez nutnosti stavebních zásahů (viz text níže). Trasy je nezbytné pouze zmapovat, popsat, zanést do mapového podkladu, vybavit turistickou infrastrukturou vhodnou pro cílovou skupinu, vyznačit v terénu a propagovat. Next 20 představuje dalších 20 tras, které jsou relativně vhodné, ale drobné překážky, jež by bylo možné stavebními úpravami odstranit, brání jejich označení jako „bezbariérové“. I tyto trasy je nezbytné zmapovat, popsat a připravit projektovou dokumentaci na stavební úpravy. V rámci projektu Krkonoše bez bariér bude vypracována projektová dokumentace na bezbariérový přístup do informačních středisek Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně, v Harrachově, Peci pod Sněžkou – Obřím dole a Vrchlabí. Foto: archiv Správa KRNAP.

TOP 10

TIP!

1. Pomezní Boudy – U Kostela – Černá Voda – Pomezní Boudy, 2. Pec pod Sněžkou – Obří Důl – Pec pod Sněžkou, 3. Špindlerův Mlýn – Labský důl – Špindlerův Mlýn, 4. Janské Lázně – Rudolfovo údolí – Janské Lázně, 5. Špindlerova bouda – Petrovka – Špindlerova bouda, 6. Špindlerův Mlýn – Důl Bílého Labe – Špindlerův Mlýn, 7. Špindlerův Mlýn – Svatý Petr – Špindlerův Mlýn, 8. Benecko – Rovinka – Krausovy Boudy – Benecko, 9. Harrachov – Krakonošova snídaně – Harrachov, 10. Vrbatova bouda – Pramen Labe – Labská bouda – znovu „Vrbatka“.

Projekt je určený sice pro lidi s vozíkem, berlemi, kočárky, ale i pro ty, co jsou na světě déle a svoje cesty si z valné části už prošli. Pro vozíčkáře je ale deseticentimetrový schůdek vyšší než pro ostatní metrový plot.

Podkrkonoší, resp. Podzvičinsko má např. Hořice bez bariér Kudy kam? Z náměstí se dostanete Riegrovou ulicí (žlutá turistická trasa) na počátek cyklotrasy, která vás zavede příjemným lesním prostředím k secesnímu koupališti Dachovy. Cestou se můžete podívat na hořický zámeček, budovu bývalého pivovaru (nyní restaurace), novou část sochařského sympozia a na místo konání sochařských sympozií v lomu U sv. Josefa. Zájemci o historii města si mohou v městském turistickém informačním centru vyzvednout mapu a nově vydanou brožuru o památkách. Většina je dostupná i pro vozíčkáře. Přesto doporučujeme konzultaci s pracovníky informačního centra v Hořicích. Najdete ho na Náměstí Jiřího z Poděbrad a má bezbariérový přístup. www.podzvicinsko.cz I když v minulosti terénní služba připravila tři cesty pro vozíčkáře, myšlenka nového projektu, ve kterém by se cesty našly a popsaly i na jiných místech Krkonoš, vedení Správy KRNAP zaujala. Její realizace v první fázi totiž nemusí stát mnoho peněz. Bude stát hlavně čas lidí, kteří se monitoringu budou věnovat. Strážci terénní služby vytipovali tzv. Top 10 cest, u kterých se předpokládá, že bude nutné je projet s invalidními vozíky a popsat, ale nebude třeba je stavebně upravovat. Další trasy jsou zahrnuty v seznamu Next 20. Zde se předpokládá, že bude nutné mírně upravit povrch cest, případně odvodňovací svodnice. Cesty budou vyznačeny v terénu a vybaveny vhodným zařízením. Snad se také z peněz Evropské unie podaří zpřístupnit informační střediska Správy KRNAP v Harrachově, ve Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a Peci pod Sněžkou-Obřím dole. Protože Krkonoše nejsou pouze cesty, ale také boudy, které nabízejí návštěvníkům svoje služby, byla zahájena spolupráce s neziskovou nevládní organizací No Limits. Ta na vytipovaných trasách najde a popíše vhodné a přístupné restaurace a zajímavosti. Lidé z cílové skupiny budou vědět, kam a kudy se vydat a co tam najdou. To vše by ale bylo k ničemu, pokud by se o tom nedozvěděli samotní vozíčkáři a ostatní návštěvníci náročnější na snadnější cesty. Asi nejdůležitější na celém projektu bude vznik speciální elektronické mapy na mapovém serveru Správy KRNAP (najdete jej na stránkách www.krnap.cz), informační leták, články do časopisů Můžeš, Vozíčkář a dalších. Slavnostním otevřením tras a představením chodící i nechodící veřejnosti se s projektem seznámí valná část lidí z cílové skupiny. Z podkladů Ing. Michala Skalky, Správa KRNAP.

„Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacennsis“

Společnost NEWTON Media, a.s. Vám může nabídnout kompletní servis, tzn. sledování medializace Vaší osoby, firmy nebo konkurence, umožní Vám včasnou připravenost na nepříjemné dotazy novinářů, ukáže Vám, jak Vás a Vaší agenturu vnímají nejen prestižní média, ale i lifestyle tituly. Díky profesionálnímu monitoringu můžete sledovat a pružně reagovat na veškeré dění kolem Vás a nebude zaskočeni nečekanými událostmi. V roce 2003 se společnost NEWTON Media, a.s stala členem FIBEP (Fédération Internationale des Bureaux d` Extraits de Presse), která v současnosti sdružuje přes devadesát nejvýznamnějších společností zabývajících se monitoringem médií z celého světa. Tato mezinárodní asociace pořádá pravidelně jednou za 18 měsíců kongres v některém z členských států. Praha měla tu čest, že se v květnu 2008 stala hostitelkou 42. mezinárodního kongresu, společnost NEWTON Media, a.s. se spolupodílela na organizaci této významné akce. Patronát nad konáním kongresu převzal Václav Havel.

HOTEL ARNIKA • Týdenní a víkendové pobyty. • Útulné a pohodlné pokoje. • Stylová restaurace, letní terasa. • Relax centum - wellness program. • Výtah, garáže. Hotel ARNIKA 543 72 Rudník 134 Tel.: +420 499 440 321 Fax: +420 499 440 480 E-mail: [email protected] www.arnika-rudnik.cz

Jste právě v Krkonoších? Nasměrujte své kroky na „Bobové dráhy HappyWorld Špindlerův Mlýn a Harrachov“ a zažijete mimo jiné aktivní a atraktivní využití svého času. I pro vás jsou k dispozici 365 dní v roce. Krkonošské bobové dráhy jsou vyhledávaným cílem rodinných, školních, cyklistických nebo motorkářských výletů. U bobových drah Špindlerův Mlýn i Harrachov jsou postaveny i lanové MonkeyParky. Přijeďte i vy na bezva výlet s aktivní zábavou pro vaše děti nebo přátele.

www.bobovka.cz www.krkonose.eu

Kudy z nudy.cz Elektronický katalog na internetových stránkách www.kudyznudy.cz představuje pro tuzemské turisty jednoduchý nástroj, jak se seznámit s nabídkou aktivit, které jsou v regionech České republiky k vyplnění volného času během dovolené, o víkendu či na kratších výletech. Třídění aktivit odpovídá rozdělení na věkové skupiny a kategoriím podle zájmů. Nedílnou součástí je aktualizovaný kalendář akcí. Portál www.kudyznudy.cz pořádá pravidelně pro návštěvníky amatérskou fotosoutěž „Moje dovolená v České republice“ (ročník 2010 odstartoval v dubnu) a celou řadu sezonních soutěží.

Strana 20



Pro krkonošskou kuchyni jsou typické brambory, houby a borůvky

Hospodyně upotřebily a zpracovávaly, co tady vždy rostlo Běžnou plodinou v posledních dvou stoletích jsou brambory. Zejména proto, že horská půda byla kamenitá a nevhodná pro obilí. Pěstovaly se od 60. let 18. stol. až do výšky 1100 metrů nad mořem. Na podzim se někdy vyhrabávaly ze sněhu. S polévkou byly často jediným jídlem horalů. Připravovaly se šťouchané, klofané, maštěné, zajíšené (což byly brambory zalité omáčkou ze smažené mouky a cibule), vařené, pečené ve slupce, se solí a kouskem másla. Neznámějším pokrmem ze syrových strouhaných brambor byl bramborák neboli sejkora. Připravovaly se podle různých receptů a měly různá pojmenování: bandorník, frncábník, fofrovanec, drn, bandorová nadivajna, cmunda či kramflek. S kyselem horalé vstávali i chodili spát. Připravuje se z chlebového kvásku a hub. Houby byly a jsou trvalou součástí krkonošské kuchyně. Přidávaly se do polévek, omáček, spolu s bramborami tvořily základ krkonošských pokrmů. Sloužily jako nejlevnější a tím i nejrozšířenější koření. Kromě známých hříbků, křemenáčů, kozáků a lišek se sbíraly například čirůvky, ucha Jidášova, opěnky či březnovky. Čirůvky - šafránky se v Krkonoších nejčastěji nakládaly do octa. Opěnka se hodila do polévek, březnovka do omáček. V krkonošských pokrmech se často používalo koření. Na horských svazích sbírali estragon, libeček, kerblík, meduňku, bazalku, bedrník, saturejku, brutnák či černobýl. Borůvky používali na koláče nebo do knedlíků.

„Dyž sou velký bandory, tak se pečou sejkory,“ říkali horalové a zpívali v nejedné zdejší lidové písni. Budete překvapeni, jak chutný pokrm, ale i dezert, vznikne právě z obyčejných brambor. Navíc ho můžete připravit kdykoli – většinu surovin máte nejspíš běžně doma.

Sejkory

Sejkory na sladko s perníkem

Potřebujeme: 1 kg oškrabaných brambor, 2 vejce, 150g hladké mouky, sůl, sádlo nebo máslo. Příprava: Syrové brambory jemně mně nastrouháme, pustí tekutinu, kterou odebereme. Přidáme vlažné mléko, vejce, sůl a nakonec hladkou mouku. Vše promícháme v řídké těsto. Rozpálíme pánev, vytřeme trochou sádla nebo oleje (opravdu jen málo, aby se leskla), nabereme lžíci těsta a upravíme omeletky-sejkorky (cca 10 cm v průměru). Po upečení po jedné straně špachtlí sejkorku otočíme a dopečeme i po druhé straně. Ještě horké je potřeme sádlem nebo uškvařeným máslem s cibulkou. Rovnáme na talíř po vrstvách. Dříve se pekly na plátech pece nebo sporáku na dřevo. Pláty hospodyně potřely kůží od špeku. Můžeme péci i na železné plotýnce, která je dodávána k plynovým sporákům. Variací může být, že se cibulka nastrouhá přímo do brambor.r. Po Pom tom se potírají sejkorky čistým máslem nebo sádlem. V podkrkonoší se k sejkorám pila bílá káva, černé kafe z cikorky nebo žitovky.

Potřebujeme: 1 kg brambor, 2 dcl mléka, 150 g polohrubé mouky, 80 g perníku na strouhání, 80 g hrubě nasekaných vlašských ořechů, 5 lžic medu, 2 vejce, špetka soli, olej na smažení. Příprava: Oloupané syrové brambory najemno nastrouháme a vymačkáme vodu. Přidáme mléko, mouku a rozšlehaná vejce se špetkou soli. Připravíme těsto konzistence jako na bramborák. Pečeme tenké vrstvy zprudka po obou stranách na pánvi potřené trochou oleje. Sejkory pokapeme rozehřátým medem, posypeme najemno strouhaným perníkem a ořechy a podáváme, dokud jsou horké.

Sejkory na sladko se smetanou Potřebujeme: 300 g oloupaných uvařených brambor, 2 lžíce hrubé mouky, 2 vejce, žloutky a bílky zvlášť, 1 lžíci moučkového cukru, několik lžic mléka, špetku soli, olej na smažení, 380 ml oslazené zakysané smetany, med a strouhaný perník. Příprava: Nastrouhané brambory, mouku, žloutky, cukr, mléko a sůl spojte v těsto a pak do něj zlehka zamíchejte tuhý sníh z obou bílků. V rendlíku nebo ve fritovacím hrnci rozpalte olej. Z těsta tvarujte pomocí lžíce drobné bochánky a smažte je. Podávejte s oslazenou zakysanou smetanou, posypané strouhaným perníkem a pokapané medem.

Krkonošské kyselo z Benecka Krkonošské kyselo – původní jídlo chudých horalů Potřebujeme: chlebový kvas 0,2 kg, namočíme do vlahé vody a necháme alespoň půl dne za občasného míchání zcela rozpustit, sušené houby namočíme na pár hodin do vody a potom uvaříme, rozmíchaný chlebový kvas za stálého míchání vaříme až zhoustne, přidáme houby i s vodou, sůl, kmín. Polévka je hustá. Do této polévky se dávaly uvařené oloupané brambory, které se podávaly na míse. Celkové množství polévky je asi 2,5 litru.

Potřebujeme: chlebový kvas (počítáno na balíček), namočíme do vlahé vody a necháme alespoň půl dne za občasného míchání zcela rozpustit, čerstvé nebo sušené houby půl dne namočené ve vodě uvaříme, rozmíchaný chlebový kvas za stálého míchání vaříme až zhoustne, přidáme houby i s vodou, sůl, kmín. Velkou cibuli nakrájíme, na 1/8 másla dozlatova osmažíme. Polovic dáme do polévky, do druhé části rozklepneme tři až čtyři vejce, která srazíme. Přidáme sůl, pepř a vložíme do polévky. Uvaříme oloupané nakrájené brambory se solí, kmínem a libečkem a nakonec také přidáme do polévky. Polévka je hustá, podává se jako samostatný pokrm.

Kynuté borůvkové knedlíky pokaždé jinak Potřebujeme: 500 g hrubé mouky, 20 g droždí, 1/8 l mléka, 2 celá vejce, 30 g másla, 500 g borůvek (čerstvých i mražených), cukr, špetka soli. Přípra Uděláme kvásek z rozdroPříprava: be beného droždí, vlažného mléka, š špetky cukru a dáme kynout na teplé místo. Do mísy dáme prosátou hrubou mouku, přidáme špetku soli, 2 celá vejce a rozpuštěné máslo. Přidáme v vzešlý kvásek a dobře propracuje cujeme. Hladké těsto zakryjeme tě k a dá utěrkou dáme na teplé místo na 30 minut kynout. Z vykynutého těsta nakrájíme stejně velké kousky a plníme oslazenými borůvkami. Knedlíky pečlivě zakulatíme. Vložíme je do vroucí vody na 10 minut. Během vaření jimi zlehka zamícháme. Knedlíky zcedíme, upravíme na talíř a sypeme mletým mákem nebo skořicí s cukrem. Poléváme rozpuštěným máslem. Příprava: Borůvky očistíme, omyjeme, osušíme a promícháme se lžící moučkového cukru. Mouku prosejeme a přisolíme. Mléko ohřejeme asi na 30 °C, nesmí být horké. Tvrdý tvaroh nastrouháme. Máslo rozpustíme. V míse utřeme droždí s cukrem. Když se kvasnice rozpustí, vmícháme vejce, mouupně i vlažné mléko. Hmotu ku a postupně me v hladké těsto, které zpracujeme rášíme moukou, zakryjelehce poprášíme ou a necháme na teplém me utěrkou out. Až těsto zdvojnásobí místě kynout. válíme z něj na pomoučobjem, vyválíme le placku asi 0,5 cm vyněném vále sokou. Z placky vykrajujeme čtverce 4 x 4 cm. Do jejich středu klaocukrované borůvky deme pocukrované a těsto zpracujeedlíme v knedlíček. Borůvkové knedlíky va ř í m e ve vodě asi 6 - 8 minut. lžící proHotové knedlíky vyjmeme děrovanou lžící, píchneme, aby s e nestrazilo těsto, a na talíři sypeme strouhaným tvarohem a práškovým cukrem, poléváme rozpuštěným máslem.

Sladký houbovec

Houbanec s uzeným masem

Potřebujeme: 1 litr mléka, 200 g krupice, špetka soli, 10 g ořechů, 100 g rozinek, 100 g mandlí, 5 vajec, asi 2 lžíce cukru, 2 vanilkové cukry, 2 hrsti sušených hub, perník na posypání. Příprava: Mléko trochu osolíme, přivedeme do varu a přisypeme krupici. Uvaříme hustou kaši a do vychladlé zamícháme vejce, mleté ořechy, pokrájené oloupané mandle, rozinky, vanilkový cukr a povařené houby. Vše vylijeme na máslem vymaštěný pekáček, posypeme nastrouhaným perníkem a zapečeme.

Recept na velký plech - potřebujeme: 8 rohlíků, asi 0,5 l mléka, 8 -10 vajec, 2 velké cibule, sušené houby, 0,5 kg prorostlého uzeného bůčku, máslo na osmažen cibule, sůl, pepř, půl paličky česneku, lžička mletého kmínu, půl lžičky mletého nového koření. Příprava: Rohlíky nakrájíme, zalijeme horkým mlékem a necháme rozmočit. Přidáme vejce, 1 cibuli osmažíme do červena na másle, druhou cibuli nakrájíme a vše přidáme do těsta. Sušené houby namočíme den předem, uvaříme a umeleme na masovém strojku společně s uzeným bůčkem. Přidáme koření, sůl dle chuti, pepř, mletý kmín a nové koření, drcený česnek, vše zamícháme a dáme na vymazaný a vysypaný pekáč. Pečeme do červena asi 45 minut při 180 stupních C. Recept je vylepšen uzeným masem. Vegetariáni se bez něj obejdou. obe Houbanec tohoto receptu mohH li už častokrát ochutnat návštěvníci prezentačního stánku Krkonoš – svazku měst a obcí na Regiontouru - veletrhu cestovního ruchu v Brně.

Slaný houbovec Potřebujeme: 300 g hub, sůl, petrželka, 20 g másla, pepř, ¼ litru nku. mléka, 100 g polohrubé mouky, 35 g másla, 4 vejce, strouhanku. Příprava: Očištěné houby pokrájíme na plátky, osolíme, přidááme posekanou petrželku a okořeníme, na trošce másla dusíme. Polovinu mléka přivedeme do varu a zalijeme druhou polovinou mléka, v níž jsme rozmíchali hrubou mouku. Mícháme za varu, až se těsto nechytá nádoby. Třeme do vychladnutí. Pak vmícháme 30 g másla a žloutky, nakonec přidáme sníh z bílků a vmícháme houby. I tento houbovec můžeme dělat sladký. dký. www.krkonose.eu


Strana 21


Jarmarky, festivaly, lidové veselice, sport

Květen

Červenec

Září

Májový jarmark – Jilemnice www.mestojilemnice.cz

Krakonošovy letní podvečery – Jilemnice www.mestojilemnice.cz

Mladobucká padesátka – Mladé Buky www.obecmladebuky.cz

Zahájení letního provozu Krkonošských cyklobusů www.krkonose.eu

Dřevosochání – Františkov u Rokytnice nad Jizerou Den lidových řemesel na Rýchorském náměstí – Žacléř

15. Divadelní Miletín – Miletín www.podzvicinsko.cz

www.rokytnice.com/drevosochani • www.zacler.cz

Pohádkové odpoledne – Malá Úpa www.malaupa.cz Rudolfovy slavnosti – Svoboda nad Úpou www.svobodanadupou.cz

Svatohubertská pouť – Benecko www.benecko.cz

Červen

Krakonošova tržnice – Roztoky u Jilemnice www.roztoky-u-jilemnice.cz Pouť Porciunkule – Hostinné www.hostinne.cz

Výstup na Sněžku přes tři vrcholy – Lánov www.lanov.cz

36. Jelenihorský jarmark zvláštností a rarit - Jelení Hora v Polsku www.karkonosze.pl

Říjen 40. Ročník Krakonošův divadelní podzim – Vysoké nad Jizerou www.vysokenadjizerou.cz Svatohubertské slavnosti – Kuks www.podzvicinsko.cz Rokytnická pouť – Rokytnice nad Jizerou www.mesto-rokytnice.cz

Srpen Muzejní noc – Vrchlabí www.muvrchlabi.cz 19. Špindlerovská pouť – Špindlerův Mlýn www.mestospindleruvmlyn.cz

Mistrovství ČR v běhu do vrchu – Janské Lázně – Černá hora www.janske-lazne.cz

Hudební festival 2010 – Kunčice www.kuncice.cz

Starosta Cup 8. ročník tenisového turnaje – Černý Důl www.cernydul.cz Sochařské sympozium – Hořice www.podzvicinsko.cz

Pasecké hudební slavnosti – Paseky nad Jizerou www.paseky.cz Maršovská pouť a výstup na Sněžku – Horní Maršov www.hornimarsov.cz Pouť sv. Vavřince – Pec pod Sněžkou www.pecpodsnezkou.cz Open air music festival – Trutnov www.trutnov.cz Keltská noc – Harrachov www.harrachov.cz www.krkonose.eu

To nejlepší...

TIP!

Jarmarky, festivaly, sportovní akce i kulturní pořady v Krkonoších, Podkrkonoší i na polské straně hor, jsou součástí Kalendáře očekávaných událostí, pravidelně vydávaného Svazkem Krkonoše. Získáte jej zdarma v krkonošských infocentrech, stejně jako další a podrobnější informace. Pro inspiraci k návštěvě jsme pro vás vybrali několik titulů. Blíže: www.krkonose.eu

Strana 22



Pěšky krajem pod Sněžkou… …turistický tip z Horního Maršova, trasa na Aichelburg Trasa pojmenovaná podle šlechtice Bertholda Aichelburga prochází od hostince Na Kopečku k unikátnímu renesančnímu kostelu z roku 1608 v areálu hřbitova a dál přes Horní Maršov s novogotickým kostelem, secesní radnicí, bývalým okresním soudem, mlýnem, pilou a pivovarem. Za zámkem z roku 1792 vejdete do úzkého Temného Dolu s obnovenou křížovou cestou a kaplí sv. Anny na Staré hoře. V informačním centru Veselý Výlet získáte průvodce křížovou cestou, která je doplněná smaltovanými obrazy výtvarníka Aleše Lamra. Zde je možné vypůjčit si klíč od lesního hrádku Aichelburg. Od Veselého výletu, kde lze též zaparkovat, je to 1 kilometr po silnici směrem na Pec pod Sněžkou. Za horním mostem přes řeku Úpu vystoupíte po 400 kamenných schodech na Bertholdovu výšinu ve strmém úbočí Světlé hory. Uvnitř obnoveného hrádku najdete památník B. A. a z věže pohlédnete do hlubokého údolí. Lze též využít značené trasy po svazích Světlé hory a vyhnout se tak pochodu po silnici. Veškeré informace k trase, případně i další tipy, Vám rádi poskytnou v informačním centru Veselý Výlet.

…turistický tip ze Svobody nad Úpou, stezka Via Piette Stezka je vybavená naučnými tabulemi a provede vás okolím Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Vycházková vá trasa vás zavede ke kulturním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý a zajímavý je úsek od Piettova pomníku k Modrokamenné boudě. Cestou minete pomník německého romantického básníka Theodora odora Körnera, jedno z největších mravenišť v Krkonoších, sbírku hlavních deseti hornin Krkonoš, velký vápencový lom a zbytky ky dolu, kde se ve středověku těžilo zlato a jiné kovy. Při pěkném počasí projedete trasu v pohodě i na horském kole.

… turistický tip z Pece pod Sněžkou, trasa Vlčí jáma Vycházková trasa začíná i končí v centru Pece, u historické Hospody Na Peci. Vede podél Zeleného a posléze Vlčího potoka nově zbudovanou „lyžařskou cestou“ směrem ke skiareálu. Od dolní stanice vleku Javor pokračuje trasa prudším stoupáním okolo Poustevníku na luční enklávu Vysoký svah. Přímo pod Žižkovou boudou, kde se v roce 1975 natáčel populární film Holka na zabití, se u historické kaple z roku 1891 nachází uprostřed nádherné louky jedno z odpočinkových míst. Přes bývalou klausu (přehradu na plavení dřeva) na Lučním potoce stoupá trasa na Zahrádky, vede přes vyhlášené lyžařské terény a za stejnojmenným vlekem se noří do smrkového lesa. Zde začíná nejromantičtější část cesty směřující do samotné Vlčí jámy. Toto zajímavé místo, hustě protkané několika dravými potoky, je malým, avšak dokonale vymodelovaným ledovcovým karem. Odsud

trasa pokračuje směrem k osadě Hnědý vrch, cestou budete podcházet lanovku. Na Hnědém vrchu u pensionu Obzor stojí za pozornost historická Kaple sv. Barbory, jejíž interiér je vyzdoben. U kaple se návštěvníci mohou rozhodnout, zda se přes Javor vrátí do centra Pece nebo si cestu prodlouží po navazující vycházkové trase Okolo Pece. Na Hnědém vrchu doporučujeme trasu opustit a nechat se vyvézt lanovkou k nejvyšší a nejnovější krkonošské rozhledně s jedinečným výhledem na

…turistický tip z Malé Úpy, Pohádková stezka V Malé Úpě Vás čeká deset zastavení s pohádkami paní Marie Kubátové. Pohádky jsou přeloženy do angličtiny, němčiny a polštiny. Celá trasa je dlouhá přibližně 17 km a proto je možné vybrat si z několik menších okruhů. Trasa stezky začíná na Pomezních Boudách – zastavení č.1 u Bowling baru Schimmer. Pokračuje tzv. běžeckou trasou, která vede nad Novými Domky, kde naleznete druhé zastavení. Třetí zastavení je na rozcestí před chatou Moravanka. Zde si můžete vybrat, na jaký okruh stezky se vydáte. K zastavení č. 4 lze dojít po žluté zpátky dolů směr Pomezní Boudy, v údolí však zahněte doleva údolím Černé vody a pokračujte do údolí Eliščina. 4. zastavení se nachází v Eliščině údolí u malé vodní hráze. Páté najdete cestou ke kostelu u bývalého skokanského můstku. Pokud naopak od třetího zastavení zamíříte kolem chaty Moravanka šikmo traversem pod Lysečinským hřebenem nahoru, minete sjezdovku a dojdete nádhernou travnatou cestou až k zastavení č.8 umístěném na Pacestníku. Cesta skýtá opravdu nádherné výhledy. Pokračujte k zastavení č.9 – Cestník. Od Cestníku se dáme po červené doprava a dojdeme opět ke kostelu. U kostela najdeme dvě restaurace s parádními dětskými hřišti, přímo vyzívající k odpočinku. Od kostela vede další okruh, tentokrát dlouhý cca 3 km, okolo Kraví Hory. Na něm se nachází zastavení č. 6 a zastavení č. 7. K zastavení č. 10 zbývá od kostela jen pár set metrů. Nachází se u penzionu Permoník, kde je také zároveň dětské hřiště. Veškeré informace a doporučení o trase stezky vhodné např. pro kočárky Vám rádi sdělí na Informačním centru v Horní Malé Úpě, kde lze též vhodně zaparkovat.

východní Krkonoše. Toto zpestření vám nezabere víc než hodinku z celého výletu. Na vycházkové trase je 17 čtyřjazyčných infopanelů. Délka celé trasy, kterou hravě zvládnou i rodiny s malými dětmi, je 4,5 kilometru, převýšení nejnižšího a nejvyššího bodu činí okolo 210 metrů. Celá trasa je značena přehlednými dřevěnými šipkami, na řadě míst je doplněna odpočinkovými místy s lavičkami.

…turistický tip z Černého Dolu, Hornická stezka Černý Důl má velmi bohatou hornickou historii. Těžilo se zde množství rud a nerostů včetně zlata či uranu. Berghaus představuje vůbec první naučnou stezku o historické těžbě rud a novodobém průzkumu ložiska uranové rudy v Krkonoších. Na stezku se nejlépe dostanete severně po modré turistické značce přímo z náměstí Černého Dolu, kde lze zaparkovat. Po zhruba 2,5 km cestě údolím dojdete na začátek okružní hornické stezky s první informační cedulí, hornickými vozíky a odpočinkovou lavicí. Na kilometrovém lesním okruhu s desíti zastaveními si můžete mezi jiným prohlédnout skalní vrásy, ústí středověkého dolu, starý hornický náhon, atd. V Černém Dole však můžete shlédnout i další zajímavosti hornické činnosti, např. vápencový lom s nejdelší lanovou dráhou, kolem kterého vede vycházkový okruh. Infocentrum v Černém Dole Vám od úterý do soboty poradí, kudy a kam.

…turistický tip z Mladých Buků, okruh Rýchory U vlakové zastávky v Mladých Bukách můžete zaparkovat auto nebo vás sem doveze motorový vláček. Vydáte se severně do Antonínova údolí a na křižovatce u hájenky pokračujte rovně a stoupající serpentinou. Na křižovatce za hřebínkem odbočíte po asfaltce do leva. Kolem bývalých zlatých dolů na Bartově lese krátce, ale strmě stoupáte po Vojenské cestě. Zajímavým objektem je opravená Sklenářovická kaplička, která slouží jako přístřešek pro poutníky a má k tomu i výzdobu. Pokračujte dále do kopce kolem lovecké boudy Pašovka. Procházet budete pěknými horskými smrčinami až na vrchol k Rýchorské boudě. Odtud lze zajít na vyhlídku na Maxovce, kterou snadno najdete asi 100 metrů od Rýchorské boudy. Z Rýchor se dostanete dolů jinou cestou – po zeleně značené turistické cestě zvané Růženina cesta, kolem Rýchorské studánky. Lesní chodník vás dovede až na Mánkovu cestu. Odbočíte vlevo a pokračujte až na křižovatku turistických cest u Přírodní památky nazvané Slunečná stráň. Je to rozlehlá zamokřená louka, na které roste obrovské množství našich orchidejí – vstavačů a suchopýrů. Pokračujte po asfaltce dolů a pod malou serpentýnkou můžete doplnit kilojouly v Hotelu pod Pralesem. Mánkova cesta vás provede malebným Antonínovým údolím kolem Sejfského koupaliště. Od hájenky se již vracíte stejnou trasou zpět k mladobucké železniční zastávce.

…turistické tipy z Janských Lázní, stezky z Černé hory Vrchol Černé hory je díky své poloze, jakýmsi „pupkem“ východních Krkonoš. Odtud se můžete pěšky vydat mnoha směry s mnoha cíly. Než se však vydáte po horských hřebenech, nevynechejte centrum Janských Lázní s kolonádou a lázeňskými domy. Od centra je to jen kousek ke kabinové lanové dráze, která vás vyveze na vrchol Černé hory. Odtud je to již na vás jaký směr či cíl zvolíte. Lze se vydat na trasu okolo Černohorského rašeliniště do Velké Úpy po červené trase až nad Václavák, kde odbočíte vpravo a po žluté turisticky značené cestě okolo Černohorského rašeliniště přijdete na Pěticestí dále po strmé lesní pěšině k Vlašským Boudám a pozvolným sestupem do Velké Úpy. Celková délka trasy je 8,3 km. Můžete zvolit trasu 5,5 km dlouhou do Pece pod Sněžkou okolo Sokolské a Černé boudy k Václaváku. Trasa dále pokrawww.krkonose.eu

čuje úbočím nad Javořím potokem ke Kolínské a Pražské boudě, kde po žluté a následně modré turisticky značené cestě sejdete do Pece pod Sněžkou. Další trasy vás dovedou do Černého Dolu, k rozhledně Hnědý vrch nebo zpět do Janských Lázní, jako třeba trasa po asfaltové cestě k Zinneckerovým Boudám, kde odbočíte vlevo, následně scházíte po lesní cestě úbočím Černé hory nad Těsným dolem do Janských Lázní k hotelu Lesní dům.

…turistický tip z Trutnova, Stezka Bitvy 1866

Základní trasa stezky vede z Krakonošova náměstí přes vrch Šibeník ke kapli sv. Jana Křtitele a je dlouhá celkem 2,8 km. Má osm zastavení s celkem 12 panely a je doplněna bohatým počtem laviček. V terénu je stezka značena směrovými šipkami s vojenskou symbolikou. Památník generála Gablenze na vrchu Šibeník je zároveň rozhlednou po někdejším bojišti s výhledem na východní Krkonoše. V Janské kapli je instalována malá vojenská expozice k bitvě roku 1866. Celková délka vycházky i s návratem na náměstí nepřekročí 4 kilometry a pěšky lze prohlídku této základní trasy i s přečtením všech tabulí zvládnout cca za 2 hodiny. Zájemci, kteří se chtějí projít nebo na kole projet po celém bitevním poli, mohou od Janské kaple pokračovat po cykloturistické trase o délce 11 km, která prochází místy významných bojů 27. 6. 1866 a zpřístupňuje některé méně známé památky u Starého Rokytníku. Je značena podobnými směrovkami, ale pro odlišení se zvýrazněnou římskou číslicí II. Je tak vlastně vytvořen okruh, jehož začátek i konec jsou na Šibeníku u srubu u památníku generála Gablenze, kde je možnost občerstvení, odpočinku a získání základních informací. Vojáci v dobových uniformách zajišťují na stezce v níže uvedené době průvodcovskou činnost a skupinám také předvádějí střelbu z historických zbraní.

Prohlídky Gablenzova památníku a Janské kaple: Květen, červen, září: soboty, neděle … 13 – 18 hod. Červenec, srpen: úterý – neděle … 13 – 18 hod.


Krkonoším vévodí nejen svou výškou Sněžka, nejvyšší hora České republiky. Každoročně je podnětem pro především rodinné výlety s dětmi. Na vrchol Sněžky vede množství různých pěších tras. Nejznámější vedou z Pece pod Sněžkou, Horní Malé Úpy či z polské Karpacze. Povětšinou jde o náročné horské výstupy vedoucí nejvíce chráněnými územími KRNAP. Vhodnou alternativou, jak k výstupu, tak k ochraně přírody, je využití lanové dráhy vedoucí z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu až na vrchol Sněžky. V roce 2010 oslavuje „stařičká“ dvousedadlová lanovka 61let, a právě proto se již dlouhá léta připravuje výstavba lanovky nové. Možná právě letos, budete mít poslední příležitost využít k výstupu na vrchol Sněžky tuto, dnes již historickou lanovku. Lanová dráha je v provozu denně od 8 do 18 hodin pokud nepřekročí vítr rychlost 15 m/s. Aktuální info o provozu lanovky zjistíte na www.snezkalanovka.cz

Na vrcholek Sněžky, nemusíte všichni pěšky!

Strana 23


Vyprávění Marie Kubátové Osm desítek knih, pohádky zpracované rozhlasem i televizí, vizí, pět divadelních her, ale i další literární zastavení velké vypravěčky nám vé, do světa jejího dává nahlédnout do života spisovatelky Marie Kubátové, ozvětvené rodiny, dětství, ve kterém byla jistotou maminka, do světa rozvětvené věta krkonošských pro kterou se stala opěrným pilířem právě ona, i do světa lidiček, jejichž starostem dovedla autorka vždy pozorně poslouchat. Patrně tová čerpala sílu pro zejména z pěkných životních chvil a setkání Marie Kubátová átku srpna patří svou pravidelnou ranní chvilku u psacího stolu. K začátku i významné životní jubileum první dámy krkonošských „poudaček“. val další čáru. „Táta je na silnici. ilnici. Přeci je v práci. Až bude v práci hotov, ov, po této silnici k nám přijde.“ Byla jsem m zvědavá, zda si někam zařadí i mě. V rohu domu namaloval takový čtvereček ček na čtyřech nohách. Neznal perspektipektivu. „To je stůl a na něm počítač. ač. Tam sedíš a píšeš knížku.“ A kde máš dědu? Namaloval schůdky. „Víš, já už můžu namalovat jenom schůdky k jeho knížkám, protože on už s námi není. A nahoře máme po dědovi hodně V době, kdy se uskutečnilo naše spo- knih.“ Pak se zamyslel: „To lečné setkání, v něm byla teprve jsou knížky, které už nikdo  Spisovatelka Marie Kubátová. úvodní část knihy „Starodávní pout- nečte. Ony šly do důchodu.“ A tak mě to najednou přišlo líto. Napadlo jejich knížek. Začínala Božena Němcová. níci“, o které vyprávěla: „Začátek má kdesi dávno, když byl můj mě, kluk namaloval jistoty svého domova. Dál šli průvodci po stopách Karolíny Světlé vnuk ještě chlapeček. Když je mi teskno, Kdepak má knížka svůj rodný dům? Chtě- pod Ještědem, došli do míst, kde malířům tak mi Hans Christian Andersen půjču- la jsem si povídat s knížkami, které také bylo dobře - do Českého ráje. V Turnově se je svého chlapečka, který mluví pravdu. měly svůj rodný dům a měly blízko k li- poklonili drahokamům, v Jilemnici památToho z pohádky „Císařovy nové šaty“. Ta- dem. Povídaly si s lidmi svého času. Když ce geologa Pošepného, z jehož učebnic kového jsem měla i já, když byl starší vnuk klouček odešel vyhlížet svého tátu, tak tenkrát čerpal celý geologický svět. A tak malým chlapcem. Čisté dítě, které řek- jsem po těch schůdcích vyšla nahoru a na- jsem si i já s nimi začala povídat. Z rozhone věci tak, jak jsou. Tak tedy takový chla- hlédla do knihovny. Na zemi v krabici le- vorů s tím starodávným vlasteneckým čapeček, podobný tomu Andersenovu, se- žely časopisy, které kdysi odebíral pradě- sopisem vyrostl námět pro knížku „Starodeček. Na straně krabice dávní poutníci“. Představovala jsem si, jak děl jednou u stolu a piljsem přečetla starodáv- dva mistři - slova a štětce - spolu putují ně, s vyplazeným jazýčný nápis Koubíčkova ci- českou krajinou a dělají inventuru toho, co kem něco dělal. Koukám, korka. Představila jsem všechno v naší české zemi máme. To se mi a on táhl po bílé čtvrtsi prababičku a pradě- zalíbilo. Musela jsem si autory trošku přice jenom jednu černou dečka, jak spolu sedí u té parádit a přivymyslet. Ale i upravit a přičáru. Ptám se: Co to je? kávy s cikorkou a jak ten způsobit. Jejich jazyk byl tak rozvitý do kráOdpověděl: „To je zem. Podlaha je přeci rovná. starodávný časopis čtou. sy, až by to dnes nebylo ke čtení. Jeden byl Jako ta zem dole.“ Pod Tak jsem ho z té krabi- historik a druhý frajkumštýř. A z toho se ní udělal další čáru zele-  „... pokouším se putovat se sta- ce vyndala. Byl veliký rodila moje knížka. nou. „To je jako ta trá- robylými poutníky naší krajinou a měl krásný název „Če- Možná ti „Starodávní poutníci“ budou va.“ Nad tu černou udě- v čase prabábiny kávy z Koubíčko- chy“. Podtitul „Českou blízcí i těm, kdo putují českou krajinou lal hnědou. „To je pod- vy cikorky, soumraku starého moc- zemí budou vás prováze- dnes. Budou však vidět svýma očima. Očilaha našeho domu.“ Na nářství a zrání českého národa ti spisovatelé čeští a vý- ma své doby. Ale já si myslím, že když nění postavil dvě kolmice ke svobodě.“ tvarníci“. Dívala jsem se kdo putuje krajinou a chce o tom napsat, Marie Kubátová: a nad tím trojúhelník. Po- Z knihy Starodávní poutníci. na datum. Bylo to kolem tak tam promítne i sám sebe. Svoji dobu, vídá: „Vidíš, už jsme pod roku 1900 - Čas sou- svoje vidění, svůj jazyk. Nebude to marná střechou a už na nás nemraku Rakouska-Uherska knížka. Moji starodávní poutníci putují výprší.“ Ptám se: „A Tomášku, kde je ma- a zrodu Československé republiky. Nakla- chodočeským krajem, kde to sama znám minka?“ Hledal chvíli v pastelkách, aby vy- datel Jan Otto. Časopis stál 90 krejcarů. a kde mám zkušenosti ze své vlastní poubral tu nejhezčí jako je maminka. A řekl: Byl to vlastně vlastivědný zeměpis. Účast- ti horami a podhůřím. Moje čeština je ale „Ona přeci vaří.“ Udělal komín. Nad ním nili se ti umělci, kterým jejich domov něco trochu jiná, než byla tehdy. A přesto, když čmoudno a kudrlinku. „Vidíš, že je v ku- dal. A odkud oni čerpali pro své dílo. Prá- používám dialog, vracím se do té krásné, chyni a vaří.“ A kde je táta? Namalo- vě tam, kde oni žili, byli zakotveni hrdinové až příliš rozvité věty vlasteneckých obrozenců a stýská se mi po něčem, co tady už dnes není. Úctě k českému jazyku. Jako by to ti poutníci chtěli rozvinout do té nejkrásnější šíře, až je to dnes už k nestráveNová, v pořadí osmdesátá kniha, je na pultech ní. Průvodní slovo ale bude dnešní, byť už jsem prababička, ale nejdříve to prověřím V pátek 12. března 2010 byla v Krkonošském muzeu v Jilemnici na ves naší nejmladší generací. Budu si s nimi řejnost slavnostně uvedena osmdesátá kniha spisovatelky Marie Kubáo tom povídat. “ tové – „Starodávní poutníci.“ Setkání s paní spisovatelkou Marií Kubátovou v domě ve Vrchlabí u stolu s jejím počítačem je vždy potěcha pro duši. Začtěte se sami do toku jejích myšlenek, proudících jako bystrá horská řeka... “Jsem babka, která se musela přizpůsobit době. Synové mi věnovali vysloužilý počítač. Hodím se k němu i svým věkem,“ poznamenává s milým úsměvem. „Zmodernizovala jsem se, naučila se povídat si s obrazovkou. A třeba u ní i vzpomínat. V počítači se tedy rodí moje knihy.“

„Starodávní poutníci“

Spisovatelka Marie Kubátová je autorkou neobyčejně širokého záběru. Nejznámější jsou její práce vycházející z krkonošského folkloru - Daremný poudačky (1956), Krakonošův rok (1958, spolu s maminkou Amálií Kutinovou), Krakonošovský špalíček (1964, s A. Kutinovou), Pohádky o Krakonošovi (1971), Krakonošův hernec (1972), Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku (1983) či Truhlička malovaná (1989). Nejznámější jsou Krkonošské pohádky (1974).

www.krkonose.eu

„Dům pod jasanem“ se nachází ve venkovském stavení ve Voletinách u Trutnova. Je tu otevřeno Tkalcovské muzeum a výtvarná řemeslná dílna každému, kdo má zájem o lidová řemesla, ruční práce a setkávání se při tvoření. Pořádají tu nebo spolupořádají akce podporující rozvoj lidových řemesel, popularizaci regionálních tradic. Vyrábějí suvenýry z vlny, lněných látek, keramiky, apod. Vítaná je společná účast při tvoření rodičů s dětmi a prarodičů s vnoučaty. Pořádají kurzy řemeslných a výtvarných technik, otevřeli tkalcovské muzeum. V něm uvidíte a vyzkoušíte lámání, potírání, vochlování, předení i tkaní a poznáte jak dlouhá cesta vedla od lnu k hotovému plátnu. Bližší informace: www.dumpodjasanem.cz

Strana 24



Vážení čtenáři Krkonošské sezony, pokud jste přečetli všechny stránky turistických novin, Vaše povědomí o našem regionu je zase o něco bohatší. Jsme rádi, že v záplavě jiných tiskovin a propagačních materiálů, věnujete svůj čas a pozornost právě obsahu periodika, které poměrně podrobně přibližuje Krkonoše a Podkrkonoší. Věřte, že je pro Vás připravováno s chutí a radostí, a Vy to také tak cítíte. Jistě stejně rádi pro Vás pracují i zdejší lidé ve službách, které během svého rekreačního pobytu potřebujete a využíváte. Děkujeme, že jste navštívili, nebo snad ještě navštívíte, nejvyšší české hory, a budete jim i nadále příznivě nakloněni. Pečujte a chraňte přírodu, která slouží nám všem, a kterou chceme zachovat i dalším generacím. Jan Sobotka, předseda Krkonošského svazku měst a obcí

Jan Hřebačka, ředitel Správy Krkonošského národního parku

Adolf Klepš, náčelník Horské služby ČR oblast Krkonoše

Prezentace partnerských novin Turistické noviny jsou oblíbenou tiskovinou návštěvníků, ale i v regionu žijících obyvatel. Přinášejí řadu zajímavostí a tipů na výlety. Jsou vyhledávaným tichým společníkem, který ledasco ví a také napoví. Turistické noviny vychází i u našich „sousedů“, proto vám je touto formou představujeme a také doporučujeme k přečtení.

Kladské pomezí

Praha

Brno

Český ráj Orlické hory a Podorlicko

Krkonoše na internetu www.krkonose.eu

Odkazy na naše sousedy www.podzvicinsko.cz www.karkonosze.eu

Další užitečné internetové adresy www.holidayinfo.cz www.krnap.cz www.horskasluzba.cz www.czechtourism.cz www.kudyznudy.cz www.domaci-vyrobky.cz

www.kralovehradeckyregion.cz www.liberecky-kraj.cz www.ceskolipsko.info www.cesky-raj.info www.kralovehradecko-info.cz www.jizerky.cz www.kladskepomezi.cz www.orlickehory-cz.info

Lidie Vajnerová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje

Pavel Kosař, ředitel státní agentury CzechTourism

Turistická informační centra KRKONOŠE VRCHLABÍ Regionální turistické informační centrum 543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8 Tel./fax: 499 405 744 [email protected], www.muvrchlabi.cz www.krkonose.eu BENECKO Infocentrum Flora 512 37 Benecko 200 Tel.: 481 582 606, Fax: 481 582 016 info-fl[email protected] www.benecko.com

Krkonoše a Podkrkonoší

Jizerské hory

Helmut Dohnálek, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje

PODKRKONOŠÍ

Tel.: 499 432 083 [email protected] www.lanov.cz MALÁ ÚPA Infocentrum Malá Úpa 542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129 Tel.: 499 891 112 [email protected] www.info.malaupa.cz

HOŘICE V PODKRKONOŠÍ Městské informační centrum 508 01 Hořice v Podkrkonoší Nám. Jiřího z Poděbrad 3 Tel.: 493 620 121 [email protected] www.horice.org

PEC POD SNĚŽKOU Infocentrum Turista 542 21 Pec pod Sněžkou 188 Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 410 [email protected] www.turistapec.cz

ČERNÝ DŮL Turistické informační centrum 543 44 Černý Důl, Úřad městyse 48 Tel.: 499 429 618, Fax: 499 429 620 [email protected] www.cernydul.cz

PEC POD SNĚŽKOU Městské IC Veselý výlet 542 21 Pec pod Sněžkou 196 Tel.: 499 736 130 [email protected] www.veselyvylet.cz

HARRACHOV TIC Harrachov 512 46 Harrachov, Centrum 150 Tel.: 481 529 600 [email protected] www.harrachov.cz

ROKYTNICE NAD JIZEROU Informační centrum Města Rokytnice nad Jizerou 512 44, Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytnice 449 Tel.: 481 522 001 [email protected] www.rvclub.cz, www.rokytnice.com

HORNÍ MARŠOV IC Veselý výlet 542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46 Tel.: 499 874 298, Fax: 499 874 221 [email protected] www.veselyvylet.cz HOSTINNÉ Informační centrum 543 71 Hostinné, Náměstí 70 Tel./fax: 499 404 746 [email protected] www.infocentrum.hostinne.info JANSKÉ LÁZNĚ Informační centrum a cestovní agentura 542 25 Janské Lázně, Černohorská 265 Tel.: 499 875 186, Fax: 499 875 008 [email protected], [email protected] www.janskelazne.cz JILEMNICE Informační centrum 514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140 Tel./fax: 481 541 008 [email protected] www.mestojilemnice.cz KOŘENOV Informační centrum Jizerky pro Vás 468 48 Kořenov 480 Tel.: 725 805 266 [email protected] www.jizerkyprovas.cz LÁNOV Venkovské infocentrum mikroregionu 543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39

Tiráž

Soutěž - Hrajte s námi o ceny

• Evidence: MK ČR E 16345 • Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Královéhradeckého a Libereckého kraje • Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí ve spolupráci s Regionálním turistickým informačním centrem Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. Vydání č. 11. květen 2010. Celkový náklad 65 000 kusů. • Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra. • Spolupracovali: Radek Vich, Mirka Chaloupská, Radek Etrych, Ludmila Škvrnová pracovníci krkonošských informačních center. • Mapový podklad: Jan Petera • Fotografie: Archiv Správa KRNAP, Dáša Palátková, • Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska • Grafický manuál: David Škodný • Grafické zpracování: ip-design.cz • Tisk: Česká Unigrafie, a. s. • Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: [email protected] a [email protected]

Vážení čtenáři, připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně zodpovíte následující tři otázky a písemné odpovědi nám zašlete. Otázka: 1. Jak se jmenují autoři Atlasu krkonošských rostlin? 2. Kdo nosil občanské jméno Rudolf Antonín? 3. Kolikátou vydanou knihou Marie Kubátové jsou „Starodávní poutníci“? Ceny: 1.Víkendový pobyt se snídaní na Benecku. Věnovala Mirka Chaloupská, Infocentrum Flora Benecko. 2. Deset jízd zdarma na bobové dráze Harrachov či Špindlerův Mlýn bez časového omezení a čtyři volné vstupenky na lanový park ve Špindlerově Mlýně. Věnovala První bobová s.r.o.. 3. Deset jízd zdarma na bobové dráze Harrachov

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM Městské informační centrum 544 01 Dvůr Králové nad Labem Nám. T. G. Masaryka 2 Tel.: 499 321 742 [email protected] www.dvurkralove.cz

SVOBODA NAD ÚPOU Turistické informační centrum

LÁZNĚ BĚLOHRAD Městské informační centrum Hoška Tour 507 81 Lázně Bělohrad Nám. K. V. Raise 160 Tel.: 493 792 520 [email protected] www.hoska-tour.cz HOLOVOUSY Informační centrum obce Holovousy 508 01 Hořice v Podkrkonoší Holovousy 39 Tel.: 493 691 031 [email protected] www.podzvicinsko.cz

542 24 Svoboda nad Úpou, nám. Svornosti 527

Tel.: 499 871 167, 499 871 216 [email protected] www.chatycechy.cz

POLSKO

ŠPINDLERŮV MLÝN Turistické informační centrum 543 51 Špindlerův Mlýn Svatopetrská 173 Tel.: 499 523 656, Fax: 499 523 818 [email protected] www.mestospindleruvmlyn.cz

Jelenia Góra Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej Książnica Karkonoska, ul. Bankowa 27 Tel.: +48 75 76 76 925 Fax: +48 75 76 76 935 [email protected] www.jeleniagora.pl

TRUTNOV Turistické informační centrum 541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72 Tel./fax: 499 818 245 [email protected] www.trutnov.cz/infocentrum

Karpacz Informacja Turystyczna ul. Konstytucji 3 Maja 25 Tel./Fax: +48 07 57 61 97 16 Tel.: +48 07 57 61 86 05 [email protected] www.karpacz.eu

VRCHLABÍ Hlavní informační středisko Správy KRNAP 543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223 Tel.: 499 421 474, 499 456 761 [email protected], www.krnap.cz

Szklarska Poręba Informacja Turystyczna ul. Jedności Narodowej 1A Tel.: +48 07 57 54 77 40 Fax: +48 07 57 54 77 42 [email protected] www.szklarskaporeba.pl

ŽACLÉŘ Turistické informační centrum 542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10 Tel.: 499 739 225, Fax: 499 739 210 [email protected] www.zacler.cz

Kowary Informacja Turystyczna ul. 1 Maja 1a Tel./Fax: +48 07 57 18 24 89 [email protected] www.kowary.pl

či Špindlerův Mlýn bez časového omezení a šest volných vstupenek na lanový park v Harrachově. Věnovala První bobová s.r.o.. 4. Ekologické výrobky z papíru - originální krkonošský certifikovaný výrobek. Věnovala firma EMBA Paseky nad Jizerou 5. Sada hobbysetů – perličkových vánočních ozdob originální krkonošský certifikovaný výrobek. Věnovala firma Rautis Poniklá. 6. Vyšívaná dečka/běhoun – originální krkonošský certifikovaný výrobek. Věnovala Mária Bolčeková ze Špindlerova Mlýna. Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezona, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších. Uzávěrka: 30. listopadu 2010. Losování výherců: Polovina prosince 2010

Odpovědi, prosím, adresujte: Regionální turistické informační centrum Krkonoše Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí Česká republika

sezona Nejvyšší české hory bez bariér Zajímavosti z regionu Co a kdy tu roste? Lázeňství má zelenou Geocaching pěšky nebo na kole

Recommend Documents