SEVERSKÁ LITERATURA – ERLEND LOE Autor
Mgr. Jiří Ondra
Anotace
Představení do češtiny přeložených knih Erlenda Loe, ukázky z děl, práce s texty, interpretace
Očekávaný přínos
Seznámení se s autory severské literatury a klíčovými prozaickými díly. Procvičení čtenářské gramotnosti
Tematická oblast
Světová literatura 2. poloviny 20. století
Téma
Erlend Loe
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
4.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š7_S3_18_Severská literatura – Erlend Loe
Datum
30. 4. 2013
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
Erlend Loe Výklad, ukázky, cvičení
2
Naivní. Super. (1996) Mladý norský muž ve chvilkové životní krizi. Hledání jistoty a pevného bodu v subjektivně nestálém světě. Návraty do dětství, vzpomínky na chvilky štěstí, početné seznamy hrdinových drobných radostí i radostí jeho přátel. Přiznaná slabost, vznikající láska, terapeutická cesta za bratrem do Ameriky.
3
Naivní. Super. (ukázka č. 1) Vyprávím fyzikovi, že jsem si trochu četl v jedné knize o čase. Zmiňuju rychle pár hesel, Einstein, teorie relativity, zemská přitažlivost, to, že čas neexistuje. Existuje neexistuje, říká on. Prosím ho, aby nežertoval. Říkám, že tohle je pro mě důležité. Fyzik říká, že se teorií relativity nijak zvlášť nezabýval. Ne nad rámec penza před několika lety. Teorii relativity chápe jenom málo lidí, říká. Ale slyšel, že ti, kteří jí rozumí, si myslí, že je to krásná a elegantní teorie. Ptám se, jestli chápe to, že čas ubíhá pomaleji na vrcholu Empire State Building než dole. Vrtí hlavou. Nechápe to, říká. Ale nepochybuje o tom, že je to pravda, a naučil se to akceptovat. Naučil se s tím žít. Většinou myslí na úplně jiné věci a domnívá se, že to bych měl já taky. Bez vyzvání začíná Kent mluvit o jedné dívce, se kterou se dost stýkal. Je to prasácká historka. Vyslechnu si ji do konce, aniž bych ji komentoval. Pak se Kenta ptám, jak se mu líbí v Ústředním statistickém úřadě. Líbí se mu tam a já říkám fajn. Pak říkám, že si jdu domů lehnout. Někdy mi zavolej, říká Kent. Jasně, říkám já, Další den se probouzím brzy a cítím, že si musím koupit něco, co by vyvážilo škodu, kterou mi přivodil kontakt s Kentem. Cítím se být o dva kroky zpět. Než hračkářství otevře, čekám tam už skoro tři čtvrtě hodiny. A mám hotový seznam. Chci si koupit něco, co: *mi pomůže zbavit se agresivity, *je hodně barevné, *se dá použít mnohokrát, *vydává zvuky, *mě přiměje zapomenout na Kenta a čas. Na předmět v hračkářství je to hodně požadavků. Bylo by to hodně i na předmět v jakémkoli jiném obchodě. Ale možná to stejně půjde. Dávám si na čas. V obchodě nejsou žádní jiní lidi. Personál mě napjatě sleduje zrakem, když procházím kolem polic. Už jsem řekl, že nepotřebuju pomoc. Tohle musím zvládnout sám. Průlom nastává u police firmy Brio. Leží tam hračka, kterou znám už od dětství. Má potenciál na to, aby splňovala všechny body na mém seznamu. Je to zatloukačka. Krabice je červená a pěkná a zatloukačka je tam vyobrazena spolu s chlapečkem, který do ní tluče. Deska je žlutá a velkými červenými písmeny na ní stojí nápis Brio. Kolíky, které se mají zatloukat, jsou žluté a nožičky modré. Kladívko je červené a zelené. Celým tělem se mi rozlévá příjemný pocit. Pamatuju si, že zatloukačka byla velice uspokojující hračka. Jakmile jsou všechny kolíky zatlučeny do jedné roviny s deskou, vzniká pocit souvislosti. Věci do sebe zapadají. Mají smysl. Pak člověk zatloukačku otočí a znovu tluče. Je to perpetuum mobile, které dává uživateli pocit souvislosti. Víc už od ničeho nečekám. Ani od lidí, ani od předmětů. Když budu tlouct dostatečně dlouho, možná dosáhnu pocitu smyslu jak v globální, tak v osobní rovině. Stejně nemám co ztratit. Kupuju si zatloukačku a jedu na kole domů. Dnešek bude dnem, kdy začnu tlouct. Právě začínám.
(Přeložila Kateřina Krištůfková)
4
Otázky k textu 1) Jak výrazný stylotvorný rys z hlediska jazyka (syntaxe) je v textu přítomen? 2) Lze pojmenovat dění v ukázce a myšlení hrdiny termínem ABSURDNÍ? Polemizujte nebo potvrďte. 3) Charakterizujte vypravěče 4) Výrazným rysem knihy jsou seznamy drobných soukromých slastí a radostí. Vytvořte si vlastní a můžete-li, okomentujete jej. 5) Který výrazný český umělecký směr se soustředil na zobrazování radosti ze života, hry, drobných potěšení? 5
Fakta o Finsku (2001) Motivy vody protkaný příběh muže najatého finskou ambasádou k sepsání propagační brožury o jejich zemi. Zásadním problémem situace je fakt, že hrdina ve Finsku nikdy nebyl. Autor se v knize dotýká problematiky kulturních stereotypů (tentokrát o Finsku, ale způsob uvažování lze vztáhnout na jakoukoliv jinou zemi), ale také zpracovává obvyklé téma muže v citové i rodinné krizi. Znalce ostatních autorových děl zaujme také nápadná stylová proměna, která se týká způsobu vyprávění a především jazyka románu. 6
Fakta o Finsku (ukázka č. 2) Musím pokročit s brožurou. Musí to odsejpat. Z měsíce, který mám k dispozici, už uběhlo několik dní, a jediné, s čím jsem se vypořádal navždycky, dá se říct, je Sibelius. Jenže Finsko je mnohem víc než jen on. Mnohem, mnohem víc. A já si musím dávat dobrý pozor na klišé. Klišé o Finsku. Je jich spoustu a já si na ně musím dávat dobrý pozor. Musím opustit povrch a jít do hloubky. K ukrytým rybám, o kterých jen odborníci vědí, jak se jmenují a jak žijí. Na povrchu může být každý. Ale každá země se potýká s tím svým, a to různými způsoby v závislosti na úhlu pohledu. Podíváme-li se na Finsko z pohledu Norska, potýká se Finsko například s tím, že Norský státní rozhlas a televize nakoupily před několika desetiletími několik finských televizních pořadů. Těžké, těžké pořady, s mlčenlivými postavami, které nechávaly promluvit sekeru tam, kde jim samotným docházela slova. Tyhle pořady byly natolik pochmurné, že norský obrázek Finska se už potom nikdy pořádně nenapravil. A navíc si Norové asociují s Finskem vodku a sebevraždy a šílenství. Představujeme si, že obrazy ve finské Národní galerii znázorňují otcovraždy a prořídlý podzimní les a rodiny, které vezou na lodích své mrtvé dítě na hřbitov, a nahotu, spoustu ponižující nahoty, to si představujeme, ale tenhle obrázek Finska je určitě nejen nespravedlivý, ale i pokřivený, protože Finsko, to je přece taky spousta jiných věcí, spousta slunce a radosti a smíchu, Finsko je smích, myslím si, a je nad slunce jasnější, že to chce brožuru. Z jednoho finského klubu střelců ze sportovní pistole před několika lety vyběhla psychicky narušená Finka a divoce kolem sebe střílela. Četl jsem o tom ve Večerním kurýrovi, mokrém, tehdy jako teď. K nám dochází z Finska tenhle typ novinek. Lidé, kteří se zbláznili, a lidé, kteří umrzli, nejlíp opilí, o tom si chceme číst. A nejlepší je, když se nějaký Fin během krátké doby upije k smrti, taková novinka se do norských novin zaručeně dostane. Fin se upil k smrti, stojí tam pak doslova takhle. Zrovna nedávno to tam stálo, jen před pár týdny. Nějaký nešťastný chlapík a jeho kámoš se vsadili, který z nich vypije víc sklenic vodky, a jeden z nich dostal otravu alkoholem a umřel na ni. Ten druhý sázku vyhrál, ale ztratil kamaráda. Je to v podstatě smutná novinka, jenže protože se odehrála ve Finsku, budou se lidé současně usmívat, vzhlédnou od novin a mrknou na svého partnera a s úsměvem na rtech mu budou vyprávět obsah článku. To se dalo čekat, řekne partner. Blázni, když se nenoří do ledové vody, upíjejí se k smrti. Musím se v brožuře zmínkám o podobných epizodách vyhnout. Působilo by to negativně. Lidé by si pomysleli: Co bychom dělali ve Finsku? Původně jsme tam nechtěli a teď, když víme, že tu mají pistolnice s nestabilní psychikou a lidi, kteří se sázejí, kdo z nich vypije víc vodky, se od nich budeme držet rozhodně co nejdál. O něčem podobném v mojí brožuře ani slovo. Pozitiva. Musím myslet pozitivně. A to je dřina. Je mnohem snazší myslet negativně. Nejen v souvislosti s Finskem, ale i se světem a s lidmi všeobecně.
(Přeložila Kateřina Krištůfková)
7
Otázky k textu 1) Co je to klišé. Např. v jazyce? 2) Charakterizujte jazyk textu, např. skladbu vět. 3) Co se myslí termínem národní a kulturní stereotyp? Vysvětlete na příkladech 4) Jmenujte vše co se vám vybaví v souvislosti s Finskem, Norskem, Seveřany. Rozlište klišé od faktů.
8
Doppler (2004) I v tomto příběhu nacházíme autorovu oblíbenou výchozí situaci. Dospělý ženatý muž prožívá po pádu z kola životní otřes, krizi hodnot a smyslu života. Rozkolísanou rovnováhu se rozhodne nabrat ve stanovém příbytku, kam se odstěhuje ze svého domu. Společnost mu dělá losí mládě, jehož matku zabil ve snaze opatřit si jídlo. Bizarní soužití a neméně bizarní myšlenky či skutky člověka na křižovatce a svérázný, neotřelý způsob humoru. 9
Doppler (ukázka č. 3) Ale tak tedy, jel jsem na kole. Zjara. A pak jsem spadl. Dost drsně. To se, jak známo, stane v lese snadno. A pěšinky bývají často úzké. Odbočil jsem z něčeho, co vypadalo jako stezka, a jel jsem po pláni z mírného svahu, když v tom se mi přední kolo nečekaně zaklínilo mezi dva kameny. Přeletěl jsem přes řídítka a bokem jsem narazil na kořen, a navíc mě kolo praštilo do čela. Zůstal jsem ležet. Nejdřív to bolelo jako čert. Nemohl jsem se pohnout. Jenom jsem tam úplně tiše ležel a díval se do větví, které se v mírném větru pomalu pohybovaly. A poprvé po několika letech bylo úplné ticho. Když nejhorší bolest trochu ustoupila, rozlil se ve mně požehnaný klid. Byl tu jen les. Obvyklá směs nejrůznějších složitých pocitů a myšlenek, povinností a plánů byla pryč. Najednou byl všechno jenom les. Už mi v hlavě nehrála ani jedna z těch otravných dětských písniček. Jinak mi tam vždycky hrály. Písničky, které doprovázejí filmy, na něž se můj syn a jeho kámoši dívají na videu nebo DVD. Jsou tak vlezlé, tak vykalkulované. A usazují se pevně v mém centrálním nervovém systému. Když jsem spadl, hrály mi tam už měsíce. Trápily mě po celou zimu. V práci i ve volném čase, dokonce i v době otcovy smrti. Zvažoval jsem, jestli kvůli tomu nemám vyhledat pomoc. Pingu, například. Ten tučňák z videa německé produkce, kterého můj syn miluje. Baa, baa, bababa, baa, baa, bababa, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baaa, ba, ba, baa, BAAAA! Tohle se mi v hlavě mlelo celé dny. Od okamžiku, kdy jsem ráno otevřel oči, do okamžiku, než jsem večer usnul. Při sprchování, u snídaně, cestou na kole do práce, během pracovních schůzek, na cestě domů, při nákupu večeře, během vyzvedávání syna ze školky a tak dále a tak dále. Pingu hrál od rána do večera. A jiné dny to byl Bořek stavitel. Panebože. Bořku staviteli, půjde to opravit? Jasně že půjde! Brm, brm, brmbrmbrmBRRRM! Nebo Teletubbies. Děs a hrůza. Tyhle, s prominutím, příšerné a rádoby milé postavičky, které prý vyvinuli britští psychologové, aby uspokojili nevyzpytatelné impulsy a zvědavost malých dětí. Funguje to skvěle, když jsou vám dva roky, ale všem ostatním to připadá monotónní. Tinky Winky! Dipsy! La La! Po! Teletubbies. Teletubbies. Řekni PÁ-PÁ. Člověk dostane chuť protáhnout je skartovačkou. (...) Tohle všechno bylo pryč. Najednou jsem nemyslel na spoustu věcí. To, na co jsem naopak myslel, jak jsem ležel zraněný na stráni a dovoloval slunci, aby mi zahřívalo obličej, bylo, že můj otec je pryč a bude pryč navždycky a že jsem ho nikdy pořádně neznal a že jsem ani necítil nic zvláštního, když mi moje matka řekla, že zemřel. Zemřel v noci. Úplně náhle. A úplně tiše. Jenže na té stráni to na mě plně dopadlo. Dramatičnost toho. Člověk tu je, a pak tu není. Ze dne na den. Najednou mi to došlo a pochopil jsem, že ten rozdíl je tak obrovský, že pomyšlení na něj musí přilézt ke křížku a ohlásit pas. Všechno, co člověk může být a mít a pak náhle všechno, co člověk nemůže být a nemůže mít, protože už byl a měl to naposledy. Je to odporná konstrukce. První alternativa obsahuje všechno a druhá nic. Únava, která vyplynula z těchto myšlenek, v kombinaci s úderem do hlavy způsobila, že jsem na chviličku usnul.
(Přeložila Kateřina Krištůfková)
10
Otázky k textu 1) Pokuste se definovat pojem tragikomedie. 2) Jaké popkulturní odkazy ukázka obsahuje? 3) Jaký je efekt zařazení těchto odkazů do fiktivního příběhu? 4) Vysvětlete pojem vnitřní monolog. 5) Vysvětlete pojem mezní situace. 6) Pokuste se nalézt v ukázce kontrast. Čím je způsoben? 11
Zdroje Literatura:
Ukázka č. 1) LOE, Erlend. Naivní. Super. Brno: Doplněk, 2005. Strana 58-60. ISBN 80-7239-189-5. Ukázka č. 2) LOE, Erlend. Fakta o Finsku. Brno: Vakát 2009. Str. 44-46. ISBN 978-8087317-01-3. Ukázka č. 3) LOE, Erlend. Doppler. Brno: Vakát, 2007. Str. 20-23. ISBN 978-80903815-3-7.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra 12
