SEVEROČESKÉ LISTY. Těžba uhlí vždy patřila a patří k hlavním průmyslovým činnostem kraje. Poprvé v dole. aktuálně

SEVEROČESKÉ LISTY Na tvorbě nové krajiny po těžbě spolupracují DNT se svými sousedy O tom, že rekultivované plochy v okolí Dolů Nástup Tušimice jsou příslibem budoucí aktivní krajiny, se pravidelně přesvědčují zastupitelé sousedních obcí. Spolupráce se uskutečňuje ve dvou rovinách. Pravidelně se ve spolupráci s odborníky České zemědělské univerzity v Praze pořádají semináře, na nichž jsou prezentovány výsledky pedologického a biologického monitoringu včetně analýz současného stavu a výhledu budoucí krajiny v oblasti DNT. Tyto poznatky pak mohou zastupitelé okolních měst a obcí porovnat se skutečností v rámci každoročních kontrolních dnů lesnických a zemědělských rekultivací. Také letos se po proběhnutí obou akcí všichni zúčastnění shodli, že mají společný cíl, aby po ukončení těžby byla nově utvořená krajina funkční a zároveň estetická. strana 2

Na poslední vnější výsypce Dolů Bílina bylo k poslednímu únoru ukončeno zakládání skrývkových zemin (už před sedmi lety byl zastaven provoz na největším vnějším výsypkovém tělese – Radovesické výsypce). Od 1. března jsou tedy veškeré nadložní hmoty z lomu Bílina ukládány pouze na vnitřní výsypku. Na Pokrok bylo v letech 1982 až 2010 uloženo zhruba 260 mil. m3 skrývkových hmot na celkové ploše 727 ha. Už nyní zde vzniká nová potěžební krajina. Na části území, například v sousedství s Duchcovem, byly již rekultivace dokončeny. V Ústeckém kraji tak už není na žádné těžební lokalitě umístěna výsypka mimo dobývací prostor povrchového dolu. Poslední dosud činnou vnější výsypku v ČR má lom Družba v sokolovském revíru.

www.sdas.cz

str. 6–7

JANA VAŇHOVÁ, hejtmanka Ústeckého kraje:

Těžba uhlí vždy patřila a patří k hlavním průmyslovým činnostem kraje Paní hejtmanko, co považujete za rok a půl Vašeho působení v čele našeho kraje za nejprospěšnější pro jeho obyvatele? Prospěšných aktivit, které Ústecký kraj realizuje pro zajištění lepšího života pro své obyvatele je mnoho. Za velmi prospěšné považuji zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče pro obyvatele našeho kraje. Již od začátku roku 2009 proplácíme poplatky u lékaře ve všech krajských zdravotnických zařízeních. Za úspěch považuji také zastavení plánovaného záměru ministerstva zdravotnictví reorganizovat Zdravotní ústav v Ústí nad Labem. Zrušení prosperujícího Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem by bylo neuváženým a necitlivým krokem, na který by dopláceli především obyvatelé Ústeckého kraje. Nemohu rovněž nezmínit velké úsilí, které Ústecký kraj vynaložil pro získání nových investorů. Po odchodu významného investora z průmyslové zóny Triangle jsme podepsali smlouvu o záměru s americkou společností Solar Turbines, která nám přislíbila nabídnout až 450 nových pracovních míst. 

Vnější výsypku Pokrok čeká už jen rekultivace

Návštěva ledvických dětí v Dolech Bílina

ROČNÍK II.    LÉTO 2010

ZPRAVODAJ, KTERÝ PÍŠETE SAMI

aktuálně

Poprvé v dole

pokračování na str. 2

Generální ředitel Severočeských dolů Jan Demjanovič s hejtmankou Ústeckého kraje Janou Vaňhovou a chomutovskou primátorkou Ivanou Řápkovou v provoze Dolů Nástup Tušimice

Veřejnost se vyjádřila k EIA Lomu Bílina s těžbou do roku 2030

MĚSTO LOM PAMATUJE NA SENIORY

str. 9

V červnu proběhlo v bílinském divadle veřejné projednávání vlivu připravovaného záměru – plánu otvírky, přípravy a dobývání v Lomu Bílina na léta 2010–2030 – na životní prostředí (EIA). Cílem tohoto aktu bylo projednat dokumentaci EIA ze všech podstatných hledisek a vyslyšet zejména zástupce dotčených územně samosprávných celků, správních úřadů, veřejnosti a zástupce občanských sdružení a iniciativ. Konkrétní proces EIA byl zahájen na základě oznámení záměru zpracovaného podle příslušného zákona oznamovatelem – Severočeskými doly a. s. Chomutov, předloženého 5. ledna 2007 na MŽP. Následoval proces přípravy dokumentace, která byla 9. září 2009 rozeslána všem dotčeným územně správním celkům a úřadům ke zveřejnění a k vyjádření. Každý mohl zaslat své písemné vyjádření k předložené dokumentaci. K dokumentaci byl zpracován posudek a oponentní posudek, ke kterému se v zákonné lhůtě mohly vyjádřit všechny dotčené instituce. Řízením veřejného projednávání posudku a současně dokumentace k tomuto záměru byl pověřen Daniel Brix, vedoucí oddělení projektové EIA MŽP, když toto ministerstvo ještě zastupovali z odboru posuzování vlivu na životní prostředí jeho ředitelka Jaroslava Honová a pracovnice Lucie Semerádová.  pokračování na str. 2

DUBSKÉ VODNÍ HRÁTKY 2010

V diskusi vystoupila také Soňa Prachfeldová, starostka obce Světec

str. 11

2

SEVEROČESKÉ LISTY

Spolupráce na projektu Naslouchejme hlasu venkova

Hejtmanka Ústeckého kraje odpovídá na otázky Severočeských listů Rekultivované plochy na Tušimicku snesou srovnání s původní krajinou Zastupitelé okolních měst a obcí se pravidelně na semináři a kontrolní exkurzi seznamují s aktuálními výsledky rekultivačního procesu na území DNT. Krajinotvorná koncepce Rekultivační odborníci Severočeských dolů dlouhodobě usilují o to, aby lesnické a zemědělské rekultivace doplněné menšími vodními plochami maximálně vyhovovaly potřebám sousedních sídel. Na Tušimicku je už nyní území výsypky Merkur vhodné nejen pro relaxaci, ale i pro myslivost. O dobře provedené zemědělské rekultivaci svědčí zájem o pronájem těchto pozemků. Pro účely hospodaření je na DNT pronajato celkem 990 ha úrodné půdy. I přes tyto úspěchy se v posledních letech výrazněji uplatňují formy lesnické, vodohospodářské a rekreační rekultivace. V letošním roce budou probíhat na DNT rekultivační práce na zhruba 1 150 ha. U pěstební péče to přestavuje například: prořezávky, hnojení, výsadbu, okopávky a vyžínání. Při

přípravě zemědělské půdy se provádí orba, smykování, vláčení, hnojení, setí směsky a následné sečení. Účastníci letošního kontrolního dne se seznámili také s problémy některých rekultivovaných ploch. Patří mezi ně nelegální skládky nebo příliš vysoké stavy černé zvěře. Jak hodnotí potěžební krajinu sousedé? „Kontrolních dnů i rekultivačních seminářů se účastním pravidelně a sleduji tak vývoj rekultivací na Tušimicku. Navíc, díky exkurzím pořádaných Severočeskými doly do hnědouhelných revírů v sousedních zemích, mám možnost porovnání a rekultivace SD v tomto srovnání směle obstojí,“ uvedl droužkovický starosta Milan Živný. T. Vrba

Přímo na výsypce Merkur seznamují rekultivační specialisté SD (uprostřed) starosty Málkova a Droužkovic s postupy pěstební péče

dokončení ze str. 1 Společnost hodlá u Žatce opravovat své turbíny z Evropy, Afriky a Středního východu, a proto hledá profese jako zámečník či obráběč kovů, ale také špičkové odborníky s technickým vzděláním. Velice dobře znáte situaci ve školství. Co pozitivního udělal kraj pod Vaším vedením v této oblasti? Zvyšování vzdělanostní struktury obyvatelstva a podpora školství patří mezi priority Ústeckého kraje. Motivujeme studenty formou stipendií, aby se přihlašovali na obory, kterých je na trhu práce nedostatek. Studentům rovněž jako jeden z mála regionů přispíváme na dojíždění do školy. Součástí dlouhodobé podpory školství v našem kraji je rovněž Deklarace o spolupráci, kterou Ústecký kraj uzavřel s Univerzitou J. E. Purkyně a Severočeskými doly. Zmiňované smluvní strany se v ní zavazují ke strategické podpoře vzdělanosti. Jsme přesvědčení, že spolupráce povede k viditelné přeměně Ústeckého kraje s lepší vyhlídkou pro další generace. Chceme získat a udržet mladé nadějné vědce, kterým program poskytne potřebné zázemí pro jejich rozvoj a zajistí tak harmonický rozvoj našeho regionu. Finanční zázemí projektu poskytují Severočeské doly a grantová agentura UJEP. Severočeské doly poskytují každoročně dar Ústeckému kraji ve výši 25 milionů korun, který je používán na opravy a modernizace škol v okresech s probíhající těžbou hnědého uhlí. Z kterých opravených škol máte největší radost? Ústecký kraj do rekonstrukcí svých škol ročně investuje stamiliony. Výdaje do školství ve schváleném rozpočtu kraje pro letošní rok přesahují 360 milionů korun. V roce 2009 byly schváleny investice téměř 280 milionů. Osobně mám velkou radost z nové tělocvičny a nových učeben, které mohou od letošního března využívat žáci hotelové školy v Teplicích. Do výstavby přispěly svým darem rovněž Severočeské doly. Tento projekt dle mého názoru splňuje kromě podpory školství také

podporu sportu, který je také důležitý pro správné trávení volného času mladých lidí. Žáci hotelové školy v Teplicích si nové učebny a tělocvičnu zaslouží. Jste členkou několika orgánů v Bruselu. Jak může větší angažovanost kraje směrem k EU pomoci novým projektům? Aktivity, které Ústecký kraj podniká v rámci svého stálého zastoupení v Bruselu, považuji za velmi přínosné pro obyvatele a podnikatele v Ústeckém kraji. Skrze kontakty, které Ústecký kraj na mezinárodním poli dlouhodobě buduje, dokáže lépe vyhledat investory a projektové partnery ze zahraničí. Díky tomu se na území našeho regionu konalo několik významných akcí, které dlouhodobě pomáhají propagovat Ústecký kraj za hranicemi České republiky. Mohu zmínit například dva projekty v programu Central Europe: ChemLog a ChemClust. Ústecký kraj, ve spolupráci s Eurocentrem v Ústi nad Labem, bude letos již počtvrté pořádat veletrh komunitárních programů, který představuje další možnosti financování projektových záměrů. V únoru 2010 jsem se stala členkou Výboru regionů a jeho dvou komisí: ENVE – Komise pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku a NAT – Komise pro přírodní zdroje. Do kompetencí těchto komisí spadá celá řada různorodých oblasti od cestovního ruchu až po veřejné zdraví. Díky členství v těchto orgánech Evropské unie má Ústecký kraj možnost aktivně se zapojovat do formování evropské legislativy. Nedávným příkladem může být zapojení Ústeckého kraje do připomínkování celkové Rámcové pozice ČR k makroregionálním strategiím EU, kde se Ústecký kraj zasadil o určení priorit, mezi nimiž jsou například dokončení dálnice D8, realizace rychlostní komunikace R7 Praha-ChomutovChemnitz, vybudování veřejného logistického centra v Lovosicích, splavnost Labe. Zařazení těchto priorit do celkového strategického dokumentu EU může ovlivnit příchozí finanční podporu do jednotlivých evropských makroregionů. Ústecký kraj se dlouhodobě vyrovnává s následky důlní činností.

Jaké jsou vyhlídky kraje například v oblasti rekultivace a ochrany životního prostředí? Těžba uhlí vždy patřila a patří k hlavním průmyslovým činnostem kraje, jako je produkce elektrické energie či chemická výroba. Jde o odvětví, která jsou pro náš region tradiční a ze kterých chce Ústecký kraj získat větší přínos pro své obyvatele. Vyžadujeme například, aby vláda a Parlament ČR zajistily, aby ekologické platby výrobců energií směřovaly zpátky do Ústeckého kraje. Dosáhnout toho můžeme změnou zákona o rozpočtovém určení daní a to tak, aby namísto současného stavu byly daně za těžbu surovin a výrobu energie příjmem nikoliv ministerstva životního prostředí, ale příjmem krajů a obcí. Předpokládáme, že tak nebude docházet k zbytečnému rozmělňování peněz a že prostředky půjdou zpátky tam, kde jsou nejvíce potřeba, například na obnovu území poničených těžbou nebo na kvalitnější zdravotní péči pro obyvatele Ústeckého kraje. Co byste chtěla vzkázat čtenářům Severočeských listů? Vždy kdy se vracím z pracovních cest zpět do Ústeckého kraje a od hranic sleduji tu neuvěřitelnou rozmanitost před sebou, vždy si znovu uvědomím, že náš kraj je z pohledu přírodních krás nejkrásnějším místem v České republice. Právem můžeme být na náš kraj hrdí, ale málokdo si to uvědomuje. Přála bych si, aby čtenáři Severočeských listů Ústecký kraj blíže poznávali, navštěvovali zajímavá a atraktivní místa v regionu a stále se podíleli na jeho ochraně a rozvoji. T. Vrba a oddělení tiskových informací KÚ

Veřejnost se vyjádřila k EIA Lomu Bílina s těžbou do roku 2030 dokončení ze str. 1 K záměru se postupně vyjádřili zástupci všech stran, které se na přípravě EIA podíleli. První dostali slovo představitelé Severočeských dolů, ředitelé Jiří Neruda, Miroslav Eis a Vladimír Budinský. „Navazujeme na předchozí záměr, který byl na léta 2003 až 2010, ale přece jen je v něčem nový, a to především v tom, že jsme se na něj připravovali velmi rozsáhle jak u aktivních, tak pasivních opatření pro eliminaci negativních dopadů těžby na životní prostředí. Tato opatření vznikla na základě úzké spolupráce s dotčenými městy a obcemi. Všechna opatření zahrnutá v záměru naše společnost plně akceptuje, uvedl technický ředitel Eis. „Za záměrem je třeba vidět tříletou náročnou práci a jednání.

V tomto období byl původní návrh ve spolupráci s obcemi, městy, občanskými sdruženími, iniciativami a občany výrazně modifikován, došlo ke změně a korekci územních ekologických limitů, takže požadavky, které obce vznesly v prvním roce, byly všechny zapracovány. Myslím si, že projekt představovaný v tomto sále, můžeme označit za náš projekt, protože se na jeho přípravě podílely nejen Severočeské doly, ale i těžbou dotčené obce, města a občanská sdružení,“ dodal ředitel odboru strategie a komunikace Vladimír Budinský. Zpracovatel dokumentace Jiří Rous se svými kolegy Lubomírem Parohou a Karlem Wágnerem zdůraznili velký rozsah dokumentace záměru. „Zaměřili jsme se na hlavní vlivy, jako je vliv hluku

a emisí na obyvatele a vlivy na krajinný ráz. Navrhli jsme a přijali asi 90 návrhů, z nichž většina byla do dokumentace zapracována. Jsme přesvědčeni, že kvalita naší dokumentace je dobrá. Naše hodnocení a návrhy byly převzaty do stanoviska zpracovatele posudku. Doporučujeme záměr k realizaci,“ uvedl ve své zprávě Jiří Rous. S kvalitou dokumentace EIA, vypořádáním připomínek a s obsahem posudku seznámil přítomné Tomáš Bajer se svými spolupracovníky. „Hlavním cílem naší práce bylo posouzení úplnosti dokumentace, správnosti údajů, posouzení technického řešení záměru, především k eliminaci negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na zdraví obyvatel, a vypořádání všech

připomínek, které byly v zákonné lhůtě podány. Jsme potěšeni, že předložený záměr byl zpracován v porozumění s dotčenými obcemi, městy a úřady. Za velmi pozitivní považujeme aktivitu Stop prach, jejíž práce se odrazila v dokumentaci. Co se týká kapitol posudku hodnotících technické řešení záměru a posouzení navržených opatření, konstatujeme, že nemáme připomínek,“ potvrdil Tomáš Bajer. S některými připomínkami vystoupili účastníci v diskusi a na jejich podněty bylo ihned reagováno. Vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje Taťana Krydlová informovala o stanoviscích rady Ústeckého kraje ke skládce Venuska, následné rekultivaci po roce 2030, k prašnosti

3

ROČNÍK II.  LÉTO 2010

a monitoringu ptactva. K problémům obyvatel Chotějovic – hlučnost vlečky a odklonění kamionové dopravy – vystoupila starostka Světce Soňa Prachfeldová a zástupce Občanského sdružení Za Chotějovice pan Drechsler. Představitel hnutí Greenpeace ČR Jan Rovenský zdůraznil požadavek upřednostnění bílinského uhlí pro teplárenství před energetikou a rozšíření podílu sukcese na dalších rekultivacích. Na základě dokumentace, posudku, veřejného projednání a vyjádření vydá příslušný úřad stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí, což je jeden z podkladů pro další správní úřady, v jejichž pravomoci je vydat následné rozhodnutí. V. Sedlák

SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ, č. 6/2010    REGISTRAČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 13126    VYDAVATEL: Severočeské doly a.s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982    Šéfredaktor: Tomáš Vrba    E-mail: [email protected]    ZKOMPLETOVÁNÍ: INFO-PRINCIP, s.r.o.    TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Most

informací o aktivních důlních provozech, změnách krajiny a plánech na její plnohodnotné využívání. Návrhy tras už byly vypracovány a od jara probíhají regionální setkání se zainteresovanými obcemi, se zástupci Českého svazu žen, který je taktéž významnou spolupracující organizací. Pracovní tým projektu Ústeckého kraje vede manažerka projektu Jaroslava Kuszniruková. Na pravidelných schůzkách se tým připravuje na prezentaci již dosažených výstupů v červnu v italském Trentu. Diskutovat se tam bude o dalším postupu všech celkem 37 projektů spolupráce středoevropských regionů z Rakouska, Německa, Slovenska, Polska, Itálie a Slovinska. A co mají přinést pečlivě připravované poznávací okruhy v Ústeckém kraji? Provedou návštěvníky specifickou průmyslovou krajinou, kde se moO oživení venkova a turistiky v sousedství těžby hou na vlastní oči podívat do prostředí hnědého uhlí se snaží v rámci evropského projek- moderních hnědouhelných velkolomů, ale objevit také řadu přírodních památu Listen to the Voice of Villages – Naslouchejme tek v krásné nedotčené krajině i území hlasu venkova – ve spolupráci s Ústeckým krajem vzorně provedených rekultivací a revitalizací. Doplněním této montánní a konkrétními obcemi společnost Severočeské doly. a znalostní turistiky budou nabídky Spolupráce byla deklarována v prosinci loňského odborných přednášek a promítání naučných filmů. Nezapomíná se ani na roku a v současné době se čile rozvíjí v jednotlivých sportovní a zážitkové formy turistiky. Oba okruhy se prolínají a jejich etapách pilotního projektu s názvem Změny krajiny. součástí budou návštěvy PodkrušIntenzivní těžba hnědého uhlí má pilotní části Změny krajiny. Projekt je nohorského technického muzea na území Ústeckého kraje dlouhou zaměřen na podporu malého a střed- a informačních center společností tradici a mimo hospodářského rozvoje ního podnikání v oblasti cestovního ČEZ v Ledvicích a Severočeské doly a zaměstnanosti přinesla samozřejmě ruchu a na podporu tvorby nových v Chomutově. První okruh – Bílinský – nabídne i změny charakteru a využívání značné pracovních míst. Má po svém ukončečásti jeho krajiny. Severočeské doly ní v roce 2011 přinést nový produkt – návštěvu povrchového dolu Bílina a.s. Chomutov považují revitalizaci nabídku pro návštěvníky kraje, kteří se a přilehlé Radovesické výsypky, naa resocializaci za nezbytnou etapu, chtějí seznámit s problematikou těžby víc pak skutečně širokou paletu naučných stezek (Osek), technických která nastupuje po sanaci a rekulti- a následné rekultivace krajiny. vaci území dotčeného těžbou. ProPráce se zaměřují na vytyčení dvou i historických památek (například stato se přihlásily k účasti na projektu poznávacích okruhů, na přípravu po- ré štoly, barokní areál v Mariánských Naslouchejme hlasu venkova a jeho skytování objektivních a zajímavých Radčicích), vodních nádrží (jezero

Milada, soustavy rybníků v Duchcově) až po památný dub v Lomu. Chomutovský okruh umožní exkurzi do provozu Dolů Nástup Tušimice a zaměří se mimo jiné na unikátní expozici minerálů v kadaňském muzeu i pozoruhodné kamenné menhiry v Droužkovicích, ukáže hrad Hasištejn i moderní sportovní areál Strupčice. Severočeské doly navazují v rámci projektu na výsledky partnerských vztahů a dlouhodobé spolupráce

s obcemi ve svém okolí (Mariánské Radčice, Braňany, Světec, Duchcov, Ledvice, Osek, Místo, Březno, Droužkovice). Po vypracování a vyhodnocení marketingové strategie celého pilotního projektu budou společně připravovány potřebné turistické informace k oběma okruhům včetně propagačních materiálů a nabídek cestovního ruchu pro evropskou asociaci Vital Villages. T. Vrba

NASLOUCHEJME HLASU VENKOVA – společný projekt Ústeckého kraje, Severočeských dolů a 32 měst a obcí na podporu rozvoje území zasaženého těžbou hnědého uhlí a oživení cestovního ruchu v sousedství povrchových dolů na Bílinsku a Tušimicku. Tyto oblasti Ústeckého kraje budou zároveň zapojeny do středoevropského projektu Listen to the Voice of Villages. V pilotním území jsou zařazeny obce: Braňany, Březno, Český Jiřetín, Droužkovice, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Havraň, Hrob, Hrobčice, Chabařovice, Chlumec, Kadaň, Kostomlaty, Ledvice, Lom, Louka u Litvínova, Malé Březno u Mostu, Mariánské Radčice, Místo, Modlany, Osek, Polerady, Proboštov, Řehlovice, Srbice, Strupčice, Světec, Trmice, Vrskmaň, Vysoká Pec a Zabrušany. Manažerka projektu J. Kuszniruková, starosta Místa J. Luťcha, J. Nedrdová z KÚ a O. Horák, manažer komunikace ČEZ

Zastupitelé se seznamovali s možnostmi montánní turistiky

Severočeské doly letos koncem dubna pozvaly zastupitele sousedních měst a obcí na studijní cestu do hnědouhelných revírů v Německu a Polsku. Kromě problematiky aktivní těžební činnosti a rekultivačních projektů měli účastníci možnost poznat blíž rozvoj stále populárnější montánní turistiky, která objevuje a propojuje zajímavé objekty, trasy a památky hornickýchregionů.

Přivítání účastníků na radnici Welzow

Lužice: uhelná energetika a nová jezera V hornolužickém revíru těží dnes společnost Vattenfall ročně 58 mil. tun hnědého uhlí. Po znovusjednocení Německa a razantní restrukturalizaci byl region zasažen likvidací řady těžebních

Turów S.A. Počátkem 90. let byl zahájen program modernizace těžebního provozu a péče o životní prostředí.Těžba potrvá do roku 2035 při ročních objemech kolem 14 mil. tun hnědého uhlí. Zásobuje sousední elektrárnu Turów (2 100 MW), která připravuje výstavbu nového bloku 460 MW. Účastníci se seznámili s provozem technologických celků s pásovou dopravou a s úspěšnou rekultivací vnější výsypky (celkem 22 km2), jejíž sypání bylo ukončeno v roce 2006 a většina zalesněných ploch byla již předána správě státních polských lesů. Chloubou je i zbrusu nová čistírna důlních vod. Vedení KWB Turów poskytlo českým návštěvníkům podrobné informace o spolupráci s městem Bogatynia a dalšími obcemi v sousedství, o historii těžby v trojmezí ČR, Německa a Polska i o záměrech otevření nového dolnoslezského hnědouhelného velkolomu u města Legnica (roční těžba

Vysloužilé rýpadlo bylo zakonzervováno pro zvídavé turisty

lokalit, na jejichž místě vznikají jezera. Lužice však zůstává energetickou základnou; kromě moderní těžby a energetického užití hnědého uhlí sází i na obnovitelné zdroje. Zastupitelé navštívili velkolom Welzow-Süd (ročně kolem 20 mil. tun) a sledovali práci mohutného skrývkového mostu F60 i uhelných rýpadel a dál celý tok uhlí až do moderní elektrárny Schwarze Pumpe (2×800 MW), která vykazuje účinnost až 44 %. Inspirativní byl bezesporu kontakt se spolkem Bergbautourismus města Welzow, podporovaným společností Vattenfall. Spolek zajišťuje odborné exkurze i tzv. zážitkovou turistiku přímo na lomu Welzow-Süd, v nové jezerní krajině i v objektech hornických památek. Bergbautourismus má pět stálých zaměstnanců a na letní sezonu

najímá řadu externích, dobře proškolených průvodců montánní turistiky z řad místních obyvatel. Jezero zbytkové jámy lomu Berzdorf, v blízkosti české i polské hranice, přineslo účastníkům studijní cesty plastickou představu o koncepčním „Oáza v poušti“ – občerstvení na výsypce lomu Welzow-Süd

plánování sanací a rekultivací. Jezero s vodní plochou 9,6 km2 a přilehlým rekultivovaným areálem se stává turistickým a rekreačním magnetem pro celý Euroregion Nisa. Také v lokalitě nového jezera Berzdorf funguje několik dobrovolných i profesionálních sdružení pečujících o rozvoj montánní turistiky. Návštěvníky přitahuje nová, 26 metrů vysoká, vyhlídková věž s naučnou stezkou. Blízké nádraží Hegenwerder bylo přeměněno na návštěvnické a informační centrum, které mimo jiné láká na exponát zakonzervovaného kolesového rýpadla typu SRs 1200/1452, které od roku 1970 sloužilo na lomu Berzdorf. Hnědouhelné Dolní Slezsko Studijní cesta zamířila do velkolomu Turów polské společnosti PGE KWB

Polské hornické kroje v infocentru Turów

až 60 mil. tun, výstavba moderní elektrárny 8 500  MW). Otevřenost vůči obcím, ale i vůči četným turistickým výpravám je zde samozřejmostí. Společnost KWB Turów nedávno otevřela velkoryse řešené informační centrum. T. Vrba

4

SEVEROČESKÉ LISTY

Bedřich Šístek píše kroniku Března osmatřicet let

V Březně se mohou pochlubit obdivuhodně vitálním kronikářem. Bedřich Šístek zapisuje do kroniky nejdůležitější události už od roku 1971.

Richterův kříž získal důstojné místo v Březně Obec Březno zdobí další barokní památka. Kromě souboru soch před obecním úřadem je zde od 6. května k vidění železný kříž s pískovcovým podstavcem z roku 1695. Původně byl tento památečný kříž umístěn v nedalekých Holeticích (v současné době jedna z místních částí obce Březno) před statkem rodiny Richterů. Po odsunu německého obyvatelstva usedlost pustla. Kovový kříž byl nejspíš ukraden a kamenný podstavec rozlomen. O vrácení památky na důstojné místo se zasloužili potomci rodiny Richterovy, pracovníci chomutovského muzea a především pak obec Březno. Přestěhování a zrestaurování podstavce bylo možné i díky přispění Severočeských dolů. Podstavec je osazen náhradním barokním křížem pocházejícím z břevnovského hřbitova v Praze. Obnovenou památku doplňuje tabulka s informacemi o tom, kdo a kdy kříž před stovkami let vztyčil. T. Vrba

Bedřicha Šístka přivedla do Března umístěnka. Psal se rok 1960 a čerstvý absolvent plzeňské pedagogické fakulty přijel z rodné obce Chlustina nedaleko Berouna ve středních Čechách do znovuosídleného pohraničí. Ihned začal na zdejší základní škole vyučovat své aprobační předměty dějepis a ruský jazyk. Na počátku 60. let měla škola průměrně 270 žáků. Mladý učitel si v Březně začal brzy zvykat. V roce 1961 se za ním přestěhovala manželka Eva a spokojeně žili ve služebním bytě přímo ve škole. Brzy se mladý pár rozrostl o dva syny. Pan Šístek zůstal svému pedagogickému poslání věrný. Postupně učil několik generací zdejších dětí. Ve škole se stal později zástupcem a poté i ředitelem. Kromě svých aprobačních předmětů rád vyučoval také zeměpis, který patří vedle historie k jeho koníčkům. „To už se nedá říct o angličtině, kterou jsem musel začít učit téměř ze dne na den po společenských změnách roku 1989,“ doplňuje s úsměvem pan Šístek. Práce s mládeží ho bavila. Aktivně ve škole působil až do roku 1998. Na částečný úvazek se školou spolupracoval až do roku 2004, kdy se s učitelstvím definitivně rozloučil. Obdobně vytrvalý a pracovitý je Bedřich Šístek i při psaní obecní kroniky, do které zaznamenává nejdůležitějších události v Březně úctyhodných osmatřicet let. Povinnost obcím vést kroniku stanovil zákon o pamětních knihách obecních vydaný prezidentem Masarykem už v roce 1920. Teprve od roku 2006 byl tento prvorepublikový zákon vystřídán zákonem o kronikách a obcích. Pan Šístek pro psaní kroniky žádný manuál nepotřebuje. Jeho styl je čtivý, navíc se zaměřuje na skutečně to nejpodstatnější a čtenáře tak nezahlcuje podružnostmi. Úhledné učitelské písmo ještě umocňuje dobrý dojem z kroniky. Jaký je podle pana Šístka návod, jak vést správně obecní kroniku? „Žádný návod nemám. Zajímám se o dění kolem sebe. Nemám rád zprostředkované informace a tak snažím být u všeho podstatného, co se u nás v obci děje. Celý rok si průběžně dělám zápisky.

Duben 2010 – Bedřich Šístek za podpory manželky Evy dopisuje do kroniky události předešlého roku

Navíc denně sleduji počasí. Nevyhýbám se rozhovorům s občany. Snažím se nejen sbírat informace pro další zápisy do kroniky, ale také zpětně seznamovat spoluobčany s naší kronikou. Pravidelně pořádáme posezení nad kronikou. Vždy si pro posluchače připravím nějaké téma z historie Března. Nevyhýbám se ani tragickým událostem nedávné historie jako byl například příjezd vlakových transportů

vězňů z koncentračních táborů do Března v dubnu 1945. V nelidských podmínkách zde tenkrát zemřelo 306 vězňů. V kronice najdeme také zmínky o hornictví. Třeba o otevření hlubinného dolu Sirius v roce 1920, vzdáleného asi půl kilometru severně od Března. Kvalita uhlí však nebyla dobrá, proto byl provoz dolu už v roce 1933 zastaven,“ vypráví Bedřich Šístek. T. Vrba

Posezení nad kronikou se těší zájmu pamětníků

Zdeněk Dvořák a František Kutzler z oddělení geologie Dolů Bílina dokončují unikátní kalendář připomínající historii obce Braňany a nejbližšího okolí. Stolní kalendář na rok 2011 s řadou archivních fotografií bude veřejnosti představen u příležitosti letošního Braňanského posvícení.

Jaké byly Braňany v minulém století? Nápad vyhledat a uspořádat archivní snímky přibližující život v Braňanech zhruba od roku 1900 dostali Zdeněk Dvořák a František Kutzler, kteří se paleontologií, archeologií a historií zabývají nejen z důvodů svých profesí – oba řadu let pracují v oddělení geologie SD – Doly Bílina, ale zároveň jsou

sběratelé artefaktů a popularizátoři – sudetské Němce,“ říká František historického vývoje těžby hnědého uhlí Kutzler. „Za nejzajímavější považuji na Bílinsku. Zdeněk Dvořák není v pu- snímek z braňanských dílen tehdejblikační činnosti žádným nováčkem. ších parních lopatových rýpadel z 20. Vedle autorství řady odborných knih let minulého století nebo exkurze učia publikování článků vydal také několik telů místní školy k prvním kolesovým kalendářů. Ten poslední, nazvaný Ne- rýpadlům na lomu Svoboda z počátživá krása severozápadních Čech, se ku 60. let,“ doplňuje Zdeněk Dvořák. setkal s vřelým přijetím. To bylo impul- Kromě Braňan a osady Kaňkov se na zem k přípravě dalšího stolního kalen- stránkách kalendáře objeví také zanikdáře, zaměřeného na minulost obce lé obce Jenišův Újezd, Střimice a ŽeleBraňany, který sestavuje s kolegou nice. Průmysl nebudou reprezentovat Kutzlerem. Nashromáždit potřebné jen doly, ale také cihelna a bentonitka. množství archivních materiálů o obci Kalendář jistě potěší nejen pamětobklopené šachtami nebyl lehký úkol. níky a bude k dispozici 9. října na Přesto se tvůrcům díky pečlivému Braňanském posvícení. sběru všech dostupných pramenů podařilo kalendář naplnit řadou dobo- Zdeněk Dvořák a František Kutzler vých snímků. „Kromě toho, že jsme se – autoři nevšedního kalendáře Zdeňkem prošli naše sbírky pohledů Zdeněk Dvořák, geolog Dolů Bília shromažďovali dochované materiá- na, má řadu zájmů. Kromě geologie, ly braňanských starousedlíků, pátrali mineralogie a paleontologie je to také jsme také ve fondech mosteckého historie hornictví. Rozsáhlá je jeho pracoviště Státního oblastního archivu. publikační činnost. Mimo jiné je spoZajímavé kresby jsme objevili v tvorbě luautorem první souborné publikace akademického malíře Karla Kupky Nerosty hnědouhelné pánve. Praviz 50. a 60. let minulého století. Ve sna- delně spolupracuje na pořádání mize získat maximální množství podkladů neralogických výstav a pro amatérské jsme také oslovili původní obyvatele sběratele připravuje burzy minerálů

Droužkovice: svědkové pohnuté historie a současného rozvoje Chybí tu snad jen základní škola, jinak mají obyvatelé Droužkovic prakticky všechno, co ke spokojenému životu potřebují. Pokud jim přeci jen něco schází, mohou si zajet do Chomutova, kam je to jen pět kilometrů a spojení s městem autobusem či vlakem je velmi dobré. Poslední akcí, kterou se podařilo v obci dokončit a slavnostně otevřít k letošnímu Dni dětí, bylo pěkně vybavené dětské hřiště, které je hned v sousedství dvoutřídní mateřské školy, v současné době navštěvované asi 60 dětmi.

Braňany budou mít kalendář s historickými fotografiemi

Historie Braňan je těsně spjata s rozvojem dobývání uhlí I když za první písemný doklad o pravděpodobném dobývání uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi bývá považován zápis v duchcovské kronice z roku 1403, průmyslový rozvoj těžby začal až ve druhé polovině 19. století a souvisí s výstavbou železničního spojení do Pokrušnohoří. Po roce 1850 jsou na mnoha místech Bílinska, Teplicka a Duchcovska otevírány uhelné doly. Výjimkou nebyly ani Braňany s doly Poustevník, Saxonie, Král Albert, Amalia nebo později, doly Ignis a Svoboda. Osud obyvatel Braňan je provázán s hornictvím už přes sto padesát let.

5

ROČNÍK II.  LÉTO 2010

Škola v Droužkovicích chybí, ale před válkou tu byly hned dvě – samozřejmě jedna německá, protože tehdejší obyvatelstvo bylo převážně německé, ale i česká, k jejímuž zřízení v roce 1926 přispěla hrstka česky mluvících obyvatel, mezi nimi i sedlák Jan Živný.

(zleva) Zdeněk Dvořák a František Kutzler během příprav braňanského kalendáře

je už 20 let starostou obce, a jeho sestra Věra Rosenbaumová. Rodinný kruh uzavírala za nejmladší generaci pravnučka Daniela Kylíšková. Spolužití Čechů a Němců v Droužkovicích bylo před válkou velmi dobré, totální obrat nastal po zabrání Sudet, kdy byly přátelské a sousedské vztahy zpřetrhány, a to jak v části obce, kde sídlili sedláci a živnostníci, tak mezi domkáři. „Ještě před okupací jsme se kamarádili a Němci dokonce chodili bez problémů do naší české školy, protože ti z chudších rodin tam občas dostali něco zadarmo. Za několik měsíců po obsazení pohraničí však po nás házeli kameny,“ říká v úvodu Oskar Živný. Rodina Živných byla ze smíšeného manželství – tatínek Jan byl Čech, maminka Anna Němka. Většina smíšených rodin při nátlaku německé správy podlehla výhružkám a přihlásila se k Říši. Rodina Živných však neporušila vytvořený svazek a zůstala protektorátními občany, což jí přineslo velmi trpký úděl. Němci dělali vše pro to, aby její členy zlomili. Na prvním místě bylo zabavení hospodářství a represe pokračovaly. „Na tatínka se vzneslo několik udání a nakonec skončil na gestapu v Chomutově a poté byl převezen do mosteckého vězení, nějaký čas byl vězněn v Terezíně a nakonec skončil v lágru v německém Bayreuthu. Ten osvobodila americká armáda a zuboženého tatínka s dalšími vězni vezla do Čech. Bohužel po cestě zemřel a až po válce jsme dostali zprávu, že byl pohřben v Aši. Na naši žádost byl exhumován a znovu pohřben v rodných

Droužkovicích,“ se slzami v očích vzpomíná na tatínka paní Hilda. Oskar, kterého si gestapo také chtělo podat, i Hilda pracovali jako nasazení na různých pracích. Oba vzpomínají na stejně postižené, kteří byli na otrocké práce dopraveni z protektorátu, i na zubožené vězně ve zdejším zajateckém táboře. Droužkovice a zdejší zajatecký tábor osvobodila Rudá armáda, která přinesla vytouženou svobodu, bohužel i v jejích řadách se našli vojáci, kteří svého postavení zneužívali. „I na ně máme řadu nepříjemných vzpomínek, měli jsme svobodu, ale večer jsme raději nevycházeli. Velitel byl dobrý člověk, ale na všechno nedohlédl. Když Rusové odešli, začalo osídlování, které rovněž přineslo obci řadu problémů. „Zlatokopové“ z vnitrozemí si vybrali nejlepší stavení a hospodářství a spoustu věcí rozkradli. Osídlování pokračovalo v roce 1946 příchodem volyňských Čechů. Naše vesnice se měnila, tak jako všechny ostatní, kolektivizací,“ dodává Oskar Živný, který byl krátce jedním z prvních poválečných starostů Droužkovic. Droužkovice mají dnes prakticky veškerou vybavenost pro občany všech věkových kategorií. „Jejich počet začal opět narůstat po roce 1991, kdy byly zákonem stanoveny ekologické limity těžby uhlí, a došlo ke zrušení stavební uzávěry. Dnes už je 13 zbouraných domů v horní části obce, které musely ustoupit těžbě, nahrazeno 35 novými rodinnými domy, pro dalších 31 se připravují inženýrské sítě. V. Sedlák, T. Vrba

U nového požárního auta (zleva) Richard Jucha, Pavel Hanzelín a Daniel Thoma

Iniciátor a odborný garant konference Lubomír Paroha

Kde těžba uhlí a vzájemný respekt pomáhají dobré věci

Kostel sv. Diviše v Braňanech na archivním snímku ze 30. let

Obecní policie a starosta

„Máme se dobře. Která obec s asi – strážmistři Vít Laštík, Martin Vašina 1300 obyvateli by mohla hospodařit a Petr Švarc – jsou z Chomutova. Pras ročním rozpočtem kolem 45 milionů videlně procházejí obec. Problémová korun? Žádná, jen Spořice, a to díky do- místa pak dost často. Jejich pochůzky lům, které na našem katastru těží skrývku kontroluje elektronika. a uhlí,“ vysvětluje Josef Ješetický. „Naši strážci zákona dělají pro obec „Obecní policii máme od května roku mnoho užitečného,“ chválí muže v uni2007. Jeden její člen, strážmistr Pavel formách Josef Ješetický. Oceňuje Špicar je místní, jeho další tři kolegové i místní hasiče.

Ivana Procházková, zastupitelka města Ledvice při otevřené diskusi

Zatím strážníci jezdí na kole nebo chodí pěšky. Uvažuje se o sportovištích, vybudování lyžařského vleku na sáňkovacím kopci a o umělém osvětlení sjezdovky. V plánu, za dva roky, je další setkání s rodáky. A pochopitelně, spolupráce se Severočeskými doly. A. Dohnal

Obec, o které se mluví: Spořice

„Severočeské doly Chomutov nám velice pomohly. Díky jejich sponzorskému daru jsme mohli zakoupit hasičskou tatru s cisternou na 8 kubíků vody a významně technicky posílit naši požární jednotku. Funguje jako záloha HZS Chomutov.“ V době naší návštěvy tatru „vyšperkovávali“ hasiči Pavel Hanzelín, dlouhodobý velitel družstva, jeho zástupce Richard Jucha a člen výjezdového družstva, který má na starosti i práci s mládeží, Daniel Thoma. Všichni si nový přírůstek pochvalovali a symbolicky, úsměvem a stiskem ruky děkovali starostovi. Ten jen tak, aby řeč nestála, prohodí, že i díky zdejším hasičům jsou místní komunikace čisté. Hasiči jsou snad u všeho dění ve Spořicích. Plánů do budoucna je hodně. Na podzim budou komunální volby. Josef Ješetický netají, že se bude opět ucházet o přízeň voličů. Obec, jak říká, je jeho největším koníčkem a zasvětil jí všechen svůj čas. Od roku 1986, s výjimkou čtyř let, kdy na vlastní žádost z důvodu podnikání starostování přerušil, stojí v čele Spořic. Nastiňuje příští volební program. Osobní auto pro obecní policii.

V pořadí druhá ze čtyř plánovaných konferencí společné aktivity obcí a měst pod horou Bořeň a Severočeských dolů se uskutečnila na počátku dubna v Duchcově. Konference s podtitulem „Známe priority“ prezentovala výsledky odborných odhadů a srovnání emisí prachu z jednotlivých zdrojů.

Program konference připravil odborný tým iniciativy STOP PRACH v čele s Lubomírem Parohou, jednatelem společnosti Ascend. V Duchově aktivně vystupovali představitelé Ministerstva životního prostředí ČR, Krajského úřadu Ústeckého kraje, Českého hydrometeorologického ústavu, Státního zdravotního ústavu a samozřejmě také zástupci Severočeských dolů. Účastníci konference byli seznámeni s vlivem dopravy a domácností na úroveň znečištění ovzduší prachem (primárními částicemi PM 10) a s předběžnými výsledky modelování. Lom Bílina do měření zahrnut nebyl, protože jeho vliv na kvalitu ovzduší byl modelován v rámci dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí pro povolení otvírky, přípravy a dobývání na období 2010–2030. Na základě vlastních měření a údajů z celostátního registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší bylo zjištěno, že vliv modelovaných velkých zdrojů na hodnocená sídla je nepatrný. Proto se odborný tým při modelování zaměřil na takové zdroje znečištění, jako jsou topeniště v domácnostech a doprava. Z těchto hledisek byla bez větších problémů shledána například obec Mariánské Radčice. Naopak, prach z domácích topenišť sužuje Braňany, Lom a Ledvice. Příští konference bude hledat konkrétní opatření pro snížení prašnosti ve městech a obcích v okolí Dolů Bílina. T. Vrba, M. Žihla

V domku manželů Oskara a Alžběty Živných se nám dostalo milého přijetí a vyprávění pamětníků

Na léta před válkou a během ní jsme si zavzpomínali s nejstaršími obyvateli obce Oskarem Živným, který na podzim oslaví 90. narozeniny, a jeho o dva roky mladší sestrou Hildou Kalašovou. Jejich vzpomínky rozšířili manželka pana Živného Alžběta, jejich syn Milan, který

a zkamenělin. Je členem Bílinské přírodovědné společnosti. Jako řidič v odboru měřictví a geologie pracuje František Kutzler. Také k jeho koníčkům patří historie. Zaměřuje se zejména na období od počátku 20. století v rodných Braňanech a okolí. Při zpracování dobových pramenů a literatury využívá perfektní znalost kurentu a švabachu. T. Vrba

Stop prach podruhé

6

SEVEROČESKÉ LISTY

7

ROČNÍK II.  LÉTO 2010

anketa Poprvé v dole Co se vám líbí ve vaší obci, co naopak postrádáte?

prezentací děti nejvíc zaujalo 3D kino. „O zřízení infocentra jsem slyšela. Jsem mile překvapena jeho moderním vybavením. Ráda bych sem zašla i se svými žáky v rámci prvouky a přírodovědy,“ řekla učitelka Věra Březinová.

informace o budoucím zatopení zbytkové jámy Dolu Bílina. „Na jezero v blízkosti Ledvic se těším. Ještě ale neumím plavat, musím se to, než se jezero napustí, naučit,“ slibuje desetiletá Jarmilka. A jaké dojmy si odnáší zastupitelka Zdeňka Fritscherová? „I když pracuji v úpravně, v provozech Zážitky z exkurze nakreslíme skrývky a lomu jsem byla prvně v živoNávštěva ledvických dětí a je- tě. Loni nám Severočeské doly umožjich doprovodu skončila. Co nejvíc nily vyhlídkové lety. Svůj pohled shozaujalo jednotlivé účastníky: ra jsem si tak doplnila i o detailnější Barborku Procházkovou rekulti- seznámení s povrchovou těžbou uhlí.“ vace, Jaroslava Fojtíka obří rýpadlo Ještě než jsem se rozloučili, slíbily K 10 000/K 74 a Katku Paulovou nám děti nakreslit výkresy. Tentokrát 3D film. Jarmilce Hofhansové se na téma Doly Bílina. líbilo všechno, ale nejvíc ji zaujala T. Vrba

– návštěva ledvických dětí v Dole Bílina

Z plošiny vyvažovacího výložníku je pěkný výhled na uhelné řezy. Nejen děti, ale i ledvická zastupitelka Zdeňka Fritscherová (uprostřed) byla v důlních provozech poprvé

pásovou dopravou pouze do prostoru vnitřní výsypky. Po dokončení opravy a modernizace K 10 000/K 74 a převedení kompletního technologického celku (i s dálkovou pásovou dopravou a zakladačem) tam budou zakládány i nadložní zeminy z prvního skrývkového řezu.

Michaela Kombrzová 11 let, Březno Mně se u nás líbí spousta věcí. Máme třeba nové tenisové kurty a hřiště na plážový volejbal. Brzy bude dokončena cyklostezka z Března do Droužkovic. Už se těším, až se tam projedu na kole. Také jsem spokojená s moderním pomůckami, které máme ve škole. Ráda také chodím na všechny karnevaly nebo dětské dny. Bylo by dobré, kdyby u nás byl bazén. Koupat se můžeme jen v létě v nádrži u rybníčku. Vadí mi tam žáby.

Jana Turečková 12 let, Mariánské Radčice Jsem spokojená, že se u nás v Radčicích obnovilo pořádání poutí. Zbožňuji stánky s pouťovými sladkostmi, kolotoč a jízdu na koni. Vždy se ráda podívám i na koncert na návsi. I když chodím do školy v Lomu, jezdím s dětmi z radčické školky a zdejšími kamarády každoročně na výlet do Belantisu. Postrádám tu bruslařskou in-line dráhu a prostor, kde bych mohla tancovat. Zatím jezdím na tréninky do tanečního studia do Mostu.

Michaela Vaňová 13 let, Lom Jsem ráda, že v Lomu máme kino. Chodíme tam se školou, ale i s kamarádkou. Dobrá je také cyklostezka do sousedních Mariánských Radčic, protože už nemusíme jezdit po úzké silnici. Také mi vyhovuje, že je u nás spousta mimoškolních aktivit. Já chodím jednou týdně do kroužku mažoretek. Chybí mi tady cukrárna nebo nějaký klub, kam by mohla chodit mládež. V létě by bylo fajn přírodní koupaliště, třeba opravit areál Bomba, a místo s prolézačkami v parku. Super by bylo autobusové spojení do Mostu, kam ráda jezdím na nákupy.

a překonává převýšení zhruba 200 metrů. Velkým zážitkem byla možnost podívat se do kabiny řidiče rýpadla. Děti zaujalo moderní ovládání velkostroje pomocí dotykových obrazovek a joysticku. „Tohle je největší stroj, co jsem, kdy viděl,“ prohlásil Jaroslav Fojtík a ostatní děti přikyvovaly.

Tady, co je teď louka a les, Konečně jsme našli uhlí Během cesty, kdy terénní auta byl dříve povrchový důl? Přesně takhle se divili naši malí sjížděla zhruba 200metrové nadloží, jsme si povídali. Jedenáctiletý Jaro- návštěvníci, když se procházeli po slav Fojtík byl rád, že se podíval na již rekultivovaných plochách výsypky šachtu, kde pracovali kromě tatínka Pokrok. Děti jsme nechali pobíhat také oba dědové. V úpravně má ještě po jarní louce a dospělé účastnice babičku. Také otec Báry Procházkové naší výpravy jsme seznámili s historií

Severočeské doly věnují dětem z Ledvic už dlouho svoji pozornost. Pro ty nejmenší přivážejí přímo do jejich školky populárního Michala Nesvadbu. Výlet do zábavního parku Belantis si nenechávají ujít ani jejich starší kamarádi. Své zážitky nám děti nakreslily. Protože se nám výkresy líbily, uspořádali jsme pro ledvické holky a kluky vánoční výtvarnou soutěž. Některé výkresy byly otištěny v prosincovém čísle Hornických listů. Nejúspěšnějším dětským výtvarníkům jsme na oplátku slíbili, že až bude lepší počasí, pozveme je i s paní učitelkou k nám do dolu. Jak jejich první „fárání“ v životě dopadlo? ochranné helmy a dvěma terénními auty vyrazili k naší první zastávce. Vyhlídka na Jižních svazích nabízela panoramatický pohled na všechny skrývkové a uhelné řezy, vnitřní výsypku a síť dálkových pásových dopravníků vedoucí do úpravny uhlí. Děti se rychle zorientovaly a za pomoci paní učitelky úspěšně hádaly všechna okolní města od Oseka přes Duchcov až po jejich rodné Ledvice. Směnový inženýr Milan Křepela malým hostům řekl základní informace o povrchové těžbě uhlí s použitím velkostrojové techniky. Největší kolesové rýpadlo bylo pak naším dalším cílem. V kabině řidiče kolesového rýpadla KU 300/K 102

Začalo to výkresem Děti pozorně vnímají a všímají si svého okolí. Také ledvičtí školáci při cestě do školy v Hostomicích pozorují gigantickou stavbu nového bloku elektrárny nebo dlouhé řady nákladních aut čekajících na nakládku uhlí, které se těží ve velkém dole sousedícím s jejich městem. O „šachtě“ slýchají také často od svých rodičů a prarodičů, kteří tam pracují. Gigantická stavba nového zdroje ledvické elektrárny se objevila i na vánočních výkresech. Na obrázku nazvaném Do Ledvic přijel Martin na bílém koni se v hustém sněžení tyčily elektrárenské bloky.

K 10 000/K 74 největší kolesové rýpadlo v České republice Na rýpadle K 10 000/K 74 probíhala v době naší návštěvy plánovaná několikaměsíční oprava, a tak jsme měli možnost se zblízka seznámit s největším tuzemským rýpadlem. Do provozu na první skrývkový řez Dolů Bílina byl uveden už v roce 1978. Děti zaujala velikost kolesa (průměr 14,5 m) osazeného 16 korečky s teoretickým výkonem 10 tis.  m3/hod. Do konce února letošního roku se nadložní zeminy odtěžené rýpadlem K 10 000/K 74 ukládaly na vnější výsypce Pokrok. Nyní už veškerá skrývka Dolů Bílina směřuje dálkovou

Jaroslav Fojtík si mohl za přítomnosti řidiče rýpadla a paní učitelky vyzkoušet dálkové ovládání pohonu servisního režimu kolesa

Tak jako všechny děti, jsou i ty z Ledvic zvědavé. Zajímají se i o to, jak to vypadá v nedalekém povrchovém dole. Takový zájem nás přirozeně potěšil a tak jsme se rozhodli, že děti vezmeme na malou exkurzi do nejhlubšího povrchového dolu v České republice a do informačního centra Elektrárny Ledvice. Nejmenší návštěvníci nejhlubšího povrchového dolu Ledvické děti na exkurzi do prostorů Dolů Bílina doprovodila paní učitelka Věra Březinová a zastupitelka Zdeňka Fritscherová. Všichni jsme si v budově správy DB vyzvedli Martin Kraml 7 let, Droužkovice Denisa Pipková 6 let, Droužkovice Líbí se nám naše školka v Droužkovicích. Máte tady hodné paní učitelky, pískoviště a nafukovací bazén na zahradě. Hned vedle školky máme velké dětské hřiště se spoustou prolézaček, houpaček, pirátskou lodí a velkým kolotočem. Ve školce jsme byli šerpováni na školáky. Do školy, budeme jezdit do Chomutova. Mohlo by u nás být dopravní hřiště a stezka pro kolo, abychom nemuseli jezdit po chodníku nebo silnici. Hodila by se i cukrárna, kde by měli dobré dorty a zmrzliny.

Na montážním místě u Duchova mohly děti sledovat jak se staví nové rýpadlo

je tady zaměstnán jako revírník. Připojuje se i paní učitelka Věra Březinová. Vypráví o svém dědečkovi Jiřím Chadimovi, štajgrovi, který na bílinských dolech prožil celý život a dodnes na to v dobrém vzpomíná. Samozřejmě své ví o dolech i Zdeňka Fritscherová. Vždyť už osmadvacet let je expedientkou v úpravně. Naopak náš průvodce Milan Křepela zase řadu let žil v Ledvicích. Osudy obyvatel Ledvic a sousedních dolů jsou provázány víc než by se mohlo zdát. Aby si děti mohly v klidu a bezpečí na vlastní oči prohlédnout rýpadlo, vybrali jsme KU 300/K 102 na uhelném řezu, které bylo v preventivní odstávce. Vedoucí řidič Stanislav Razák seznámil děti se zajímavostmi svého stroje, který slouží v Dolech Bílina od roku 1988. Dozvěděli jsme se, že KU 300/K 102 těží uhelnou sloj s pozůstatky starých hlubinných děl. Uhlí se z této části lomu dopravuje pásovými dopravníky do ledvické úpravny. Trasa je dlouhá zhruba 9 kilometrů David Chrástecký 12 let, Braňany V Braňanech máme dobré moderní hřiště u školy a taky Kozí plácek s dětským hřištěm, kam chodíme i s mojí tříletou sestřenicí Kristýnkou. Na skateboardu jezdím na u-rampě u hospody. Jsem také rád, že máme dobré autobusové spojení do Mostu, kam jezdím jednou týdně do lidové školy umění. Protože se mi líbí i okolní příroda, uvítal bych udělat podobnou vyhlídku jakou máme směrem na šachtu i v Kaňkově, odkud by byl perfektní výhled na kopce Želeničák a Zlatník. Na takovou novou vyhlídku by mohla vést přírodovědná stezka.

Jediné informační centrum Skupiny ČEZ zaměřené na klasickou uhelnou energetiku je vybaveno také 3D kinem

Martin Liška 11 let, Spořice Teď o prázdninách budu určitě chodit na koupaliště. V zimě, když napadl sníh, jsem mohl chodit bobovat na sáňkařský kopec. Letos jsem tam prvně vyzkoušel i snowboard a bylo to super. Kromě toho máme ve Spořicích také velkou sportovní halu, kde se hrají míčové hry, a fotbalové hřiště. Co mi ve Spořicích chybí? Určitě by bylo dobré mít hřiště hned u školy. Na koupališti máme klouzačku, ale určitě by byl dobrý ještě tobogán. Taky bych v létě chtěl někam u nás chodit na dobrou točenou zmrzlinu.

Jarda Fojtík a Katka Paulová na prvním skrývkovém řezu u K 10 000/K 74, největšího kolesového rýpadla v ČR

Nikola Ješetická 7 let, Spořice Jsem tady spokojená. Nejvíc se mi líbí naše pěkná škola. Už od první třídy jsme směli do učebny počítačů. Ráda chodím na akce, které se u nás pořádají. Třeba pálení čarodějnic nebo naposledy oslava Dne dětí. Mohla jsem se povozit na koních, zblízka vidět výcvik orla a dalších dravců. Skvělé bylo skákání ve velkém nafukovacím hradě. Líbilo se mi cvičení hasičů, když uhasili hořící auta. O prázdninách budu chodit taky na koupaliště a s mojí dvouletou sestřičkou si budu hrát i na dětském hřišti. Zatím mi ve Spořicích nic nechybí.

rekultivačních činností v této části severočeské hnědouhelné pánve. Už v roce 1908 byla v Duchově zřízena rekultivační expozitura organizující nápravu devastace způsobené tehdy ještě hlubinnou těžbou. Postupně se objemy rekultivovaných ploch zvětšovaly a od 50. let se z předpolí povrchových dolů začaly zachraňovat vrchní úrodné zeminy. Právě v místech dnes již zrekultivované krajiny v blízkosti Duchova začala historicky první záchrana ornice v tehdejším revíru. Bylo to v roce 1956 při otvírce lomu Pokrok. Dnes je záchrana ornice běžnou praxí. Nasaďte si 3D brýle, film Po stopách energie začíná Posledním místem našeho programu bylo informační centrum Elektrárny Ledvice, které je umístěno v nové elektrárenské administrativní budově. Ve třech podlažích se rozkládá expozice zaměřená na klasickou uhelnou energetiku. Z řady audiovizuálních Monika Hejnalová 13 let, Braňany Během celého roku se u nás pořádá spousta akcí pro děti. Líbilo se mi třeba pálení čarodějnic s pohádkovou stezkou odvahy nebo dětský den. Děti si v Braňanech můžou vybrat různé kroužky. Já chodím do dětského kroužku hasičů a na country tance. Se školou jezdíme na konci školního roku na výlet do velkého zábavního parku v Německu. Po prázdninách navštěvuje naši školu Michal Nesvadba a na podzim se pořádá posvícení. Jediné, co mi v Braňanech schází, je koupaliště s brouzdalištěm a cukrárna s velkým výběrem zmrzlin.

Štěpán Hlavatý 12 let, Březno Jako členovi oddílu kopané TJ Sokol Březno mi u nás vyhovuje fotbalové hřiště a hala, kde trénujeme v zimě. Tréninky máme vždy dvakrát týdně. Rád zajdu na tenisové kurty, které máme hned vedle školy. Když je v létě horko, chodím se osvěžit do rybníka, což je vlastně požární nádrž, ale plave se tam bezvadně. U rybníka jsou také o pouti různé atrakce a kolotoče. Už se těším až zase letos přijedou. Myslím si, že Březno je vzhledem ke své velikosti a počtu obyvatel dobře vybavené. Možná tady chybí hřiště s prolézačkami.

8

SEVEROČESKÉ LISTY

Mariánské Radčice pomalu, ale jistě mládnou

Obec Mariánské Radčice, která se nachází na ochranném pilíři hlubinné šachty, není jen ostrůvkem soustředění historických památek z tohoto kraje, ale i místem, kam se vrací po desítkách let opět život. Rodáci, kteří se před lety odstěhovali, protože nevěřili, že se obec opět vzkřísí, se vracejí s celými rodinami. Obec jim může nabídnout zasíťované parcely na výstavbu rodinných domků nebo slušné bydlení v nájemních obecních bytech.

Centrální část obce se starší zástavbou, kterou majitelé po etapách rekonstruují, postupně obklopuje prstenec nových rodinných domů. V první etapě byly v jedné z lokalit obcí připraveny inženýrské sítě pro výstavbu 11 rodinných domů; ty jsou už postaveny a obydleny. V další části Mariánských Radčic je už připraveno dalších 10 stavebních parcel. To vše realizovala obec ze svého rozpočtu. V třetí lokalitě, určené pro zástavbu, kterou obec už má ve vlastnictví, budou stavební pozemky zasíťovány s využitím prostředků z ekologických miliard. Některé volné plochy na okrajích obce nelze využít k bytové výstavbě, protože pod nimi v minulosti probíhala hlubinná těžba. Přesto i takové pozemky nezůstanou ležet ladem. Na jednom z nich plánuje soukromý investor postavit dvě plochy elektrovoltaické elektrárny. „Naše zastupitelstvo věnuje bytové politice mimořádnou pozornost, protože ví, že jedině možnost slušného bydlení může oslovit mladé rodiny, aby u nás zapustily kořeny a potom i přispívaly k rozvoji obce. Mariánské Radčice mají už z minulosti 60 nájemních bytů v obytných domech, které obec postupně zrenovovala a dovybavila, aby se dostaly do 1. kategorie. Přestože obytné domy hodně zatěžují náš rozpočet, chceme si je udržet, protože v nich bydlí převážně lidé, kteří už si na tuto formu života zvykli, většina z nich by si ani nemohla dovolit byt koupit do osobního vlastnictví. Pro šest mladých rodin jsou určeny dva rodinné domy, jeden už stojí a jeho obyvatelé si bydlení nemohou vynachválit. Máme radost, že se k nám lidé vracejí a že už nemají obavy z těžby uhlí. Vstřícnost, kterou projevují Severočeské doly k obcím, je příkladná, vážíme si toho, že své sliby plní a snaží se nám pomoci,“ říká starostka Vlasta Tůmová. Při naší návštěvě jsme se zastavili v loni dokončeném obecním domě. Ze tří rodin – Černých, Minaříků

a Chmelařů – jsme zastihli Simonu Minaříkovou, zaměstnanou v Litvínově a chystající se na mateřskou, a Naďu Černou, která dojíždí za prací do Janova. Obě si pochvalovaly jednak kvalitu bydlení a pak klidné prostředí této lokality. Paní Simona bydlí v Mariánských Radčicích od malička, paní Naďa se sem vrátila z města. S paní starostkou si zavzpomínaly, co se v obci změnilo, kde stály domy, které musely ustoupit těžbě a kdo

Nikolaj Cicko a Jiří Holub, kteří navštěvují 7. a 8. třídu ZŠ v Lomu, využívají veřejný internet v budově Obecního úřadu Mariánské Radčice pro školní přípravu dost často

v nich bydlel. „Jsem ráda, že Mariánské Radčice se vymanily z šedi, kterou mají některá městečka a obce, dnes tu máme spoustu zeleně a obydlí, která voní novotou a pestrými barvami fasád. Těším se, až bude kolem našeho domu dokončena parková úprava a budeme se moci posadit do příjemného prostředí zahrádky,“ vyznala své pocity paní Naďa. Lom Bílina se k Mariánským Radčicím přiblíží na 500 metrů až v samém závěru těžby, tedy kolem roku 2050. Do té doby bude východní část obce od šachty oddělena vzrostlým ochranným pásmem stromů. „Po dohodě se Severočeskými doly jsme dali přednost zeleni před ochranným valem, protože u nás převládají větry, které vanou směrem od obce k lomu a hrozba výskytu prachu je tudíž minimální.

Ochranný prvek by se měl táhnout na jednu stranu až k Lomu a na druhou stranu k ukončené výsypce Pokrok. Po ukončení těžby bude lom postupně zatopen vodou a vznikne zde jezero, které může pomoci Mariánským Radčicím zapojit se do turistického ruchu, ale to je už parketa pro další generaci,“ říká starostka Vlasta Tůmová. Není toho málo, co se podařilo v malé obci se 420 obyvateli v posledních letech udělat. Z té široké škály vybíráme: opraveny byly nájemní byty a obecní budovy, realizovány inženýrské sítě pro výstavbu rodinných domů, dokončena výstavba rodinného domu se třemi nájemními byty, s využitím krajské dotace byla rekonstruována místní komunikace v Zátiší a ČSA, opraveny lávky u restaurace a požární zbrojnice a splav, proběhla celková údržba a zateplení kulturního domu, rekonstrukce a zateplení mateřinky a obecního úřadu, v obecním objektu byla zřízena místní pobočka České pošty a v neposlední řadě bylo opraveno sousoší u zdejší fary. V. Sedlák, T. Vrba Poslední tři byty, které vznikly v novostavbě obecního domu blízko bývalého nádraží v Mariánských Radčicích, poskytují rodinám velmi pěkné bydlení. Při naší návštěvě se starostkou Vlastou Tůmovou jsme doma zastihli Simonu Minaříkovou a Naďu Černou, které neskrývaly radost z příjemného prostředí

9

ROČNÍK II.  LÉTO 2010

Město Lom – pamatujeme na naše seniory

Únor 2010, přestavba sklepních prostor na klubovnu pro seniory začala za přítomnosti starosty Josefa Nétka

V Lomu se příkladně starají o spoluobčany v postproduktivním věku. Funguje zde penzion pro seniory a dva domy s pečovatelskou službou. Aktivní jsou také dva zdejší kluby důchodců se zhruba dvě stě členy. Seniorů přibývá nejen v České republice, ale v celé Evropě. S postupně se prodlužující průměrnou délkou života je potřeba seniorům zajistit důstojné stáří – kvalitní ubytování, stravu a dostupnou lékařskou péči. Právě to poskytují svým obyvatelům domy s pečovatelskou službou v Lomu – Loučné. Celkem je zde 47

zařízením. Lomští senioři přivítali novou klubovnu s nadšením. Mají důstojné prostředí, kde se mohou scházet a plánovat návštěvy divadel, pořádání sportovních her a vycházek do okolí nebo si jen tak popovídat s lidmi stejné generace či zahrát karty. Nově zřízené prostory rozhodně nezejí prázdnotou. Členové

Josef Nétek si nenechal ujít ani slavností otevření klubovny letos v dubnu

Starostové v roli průvodců Černovické děti mají pěknou mateřinku

Zajímavý výlet zorganizoval pro své spoluobčany starosta obce Březno Zdeněk Valenta. Ve druhé polovině dubna je autobusem místních sportovců zavezl do míst, kde mnozí nebyli roky a která pro ně byla vzpomínkou na školní výlety. Prvním zastavením byla obec Místo s hradem Hasištejnem. Průvodcem byl zdejší starosta Jiří Luťcha. Čas na povídání měli i oba starostové. O dění v obcích, spolupráci se Severočeskými doly. Pak se jelo do Kadaně. Rekonstruované historické náměstí s Katovou uličkou upoutalo

Děti v mateřské škole Černovice jsou spokojené jak s výchovným programem, tak i s jídlem. Při naší dopolední návštěvě se po svačině, kterou jim připravila kuchařka Andrea Milerová, doslova zaprášilo

snad každého.„Napadlo nás, že mnozí žijí v Březně desítky let, ale neznají ani nejbližší okolí,“ řekl Zdeněk Valenta a dodal, že taková akce je i dobrou příležitostí pro rozhovory s občany o dalších plánech a rozvoji obce. A. Dohnal

Mateřská škola v Černovicích má za sebou dlouhou historii. Byla založena hned po válce a ve stejném objektu, hned v sousedství obecního úřadu, tehdy ještě bez zahrady, sídlí dodnes. Počet 26 až 29 dětí se v prvních deseti letech moc neměnil, ale nevídaný počet 47 dětí byl zaznamenán v roce 1953. Dvě učitelky se tehdy musely pořádně ohánět. Dnešní maximum určené hygienikem pro černovickou mateřskou školu totiž čítá 20 dětí. Samozřejmě, že se

nedají srovnávat podmínky a vybavení tohoto zařízení dnes a před 60 lety. „Nedovedu si představit, že se sem tolik dětí vešlo, když postavíme do řady našich 20 dětí, tak máme plnou jednu místnost. Je pravda, že tu máme díky péči obecního úřadu nové vybavení nábytkem, který také

zabere určitou plochu, a spoustu hraček. Obecní úřad na nás myslí, máme vše, co k výchovné práci potřebujeme, navíc rodičům přispívá i tím, že nemusejí platit žádné školné. Co si nemůžeme s kolegyní Libuší Bartošovou vynachválit, je velká zahrada s krytým pískovištěm a vzrostlými stromy, které dávají příjemný stín, a proto zde trávíme převážnou část dne. Děti mají dost pohybu a nemusíme s nimi chodit na procházky po místních komunikacích. Prostředí v Černovicích a v okolních obcích se v posledních letech výrazně změnilo. Dnes už vůbec nepostřehneme vliv těžby z Dolů Nástup Tušimice. Poznáváme to i z toho, že právě na naši školní zahradu se vrátila spousta ptáků, kteří zde v minulosti chyběli. Říkám si, že jsme tu jak v malém zooparku,“ říká Šárka Mihalincová, která se v konkurzu uchází o post ředitelky. Osmnáct dětí ve věkovém rozmezí od tří do sedmi let je přímo z Černovic, dvě vozí rodiče z Blahuňova. Šest dětí se pomalu loučí se školkou a od září nastoupí v Chomutově do nejbližší ZŠ v Kadaňské ulici. Jejich místa je už připraven zaplnit stejný počet dětí z obce. Pro děti je připravován vzdělávací plán, který je vhodně doplňován zájezdy, například do mosteckého Divadla rozmanitostí, do chomutovské městské knihovny, do krytého bazénu nebo i solné jeskyně. V. Sedlák

bytových jednotek 1+1. Kromě stra- klubu se zde schází zhruba dvakrát vy zde mají senioři možnost vyprání, týdně. Kromě řádných schůzí tady pomoci s osobní hygienou nebo úkli- třeba zapisují do kroniky klubu, ktedem. Samozřejmostí je také v případě rou vedou od svého založení v roce potřeby asistence při cestě k lékaři 1971. V současné době má Klub nebo na úřady. V letošním roce byla důchodců pro Lom a Loučnou 116 v bývalých sklepních prostorách jed- členů. Vždy vítaným hostem je stanoho bloku pečovatelského domu rosta Josef Nétek, který obdivuje akvybudována klubovna zdejšího Klubu tivitu obyvatel pečovatelského domu důchodců pro Lom a Loučnou, která při péči o okolní zeleň. je vybavená i kuchyňkou a sociálním T. Vrba Pečovatelka Věra Veletová a obyvatelé jednoho z bytů pečovatelského domu – manželé Solnařovi

Tři otázky pro:

Vlastimila Krupku, starostu obce Braňany

Starosta Vlastimil Krupka pravidelně sleduje výstavbu ochranného valu

V Braňanech, včetně osady Kaňkov, žije 1190 obyvatel. Zdejší zastupitelstvo dlouhodobě usiluje o všestranný rozvoj obce. Kromě obnovy infrastruktury dbá na kulturní a sportovní vyžití všech věkových skupin. Prioritou je neustálá snaha o zlepšování životního prostředí. Díky úpravě územních limitů těžby uhlí z roku 2008 došlo k posunutí těžební linie na 650 metrů od obce. V předstihu zde budou navíc vybudována ochranná opatření zmírňujících vliv dobývacích prostorů Dolů Bílina. Pane starosto, co se u vás podařilo za letošní první pololetí? V lednu odstartovala výstavba systému ochranných opatření snižujících negativní dopady pro postup Dolů Bílina, který je tvořen ochrannou protihlukovou stěnou, dosadbou zeleně v prostoru bývalé výsypky Svoboda a zemním ochranným valem. S průběhem zemních prací na budování 798 metrů dlouhého valu jsem spokojený a věřím, že bude dokončen v plánovaném termínu – v březnu 2011. Splynutí s okolní krajinou by mělo zajistit osázení lesními dřevinami. Těm, kdo chodí na procházky okolo naší obce, přibude další trasa. V koruně valu totiž povede polní cesta. Zpracovány máme také projekty na výstavbu a opravu chodníků v sídlišti a na návsi. Další parkoviště včetně bezbariérového přístupu se chystá také u hřbitova. Nyní se čeká na územní rozhodnutí a poté bude vypracován projekt nutný pro stavební povolení. Věřím, že se nám všechny Mezi milé povinnosti starosty patří vítání občánků – v náruči s Danielem Škantou

tyto zmíněné akce podaří zrealizovat do konce letošního roku. V Mostecké ulici se připravuje poslední etapa kompletní obnovy veřejného osvětlení Braňan a osady Kaňkov. Pokročili jsme také s realizací rozšíření splaškové kanalizace v naší obci. Příjemným zpestřením naší práce byla příprava kulturních akcí. Určitě se nám letos povedl jak obecní ples, tak country bál. Nezapomínáme ani na naše seniory, pro které například pravidelně pořádáme u příležitosti životního jubilea přijetí na obecním úřadě. Snažíme se, aby v Braňanech zůstávali také mladí lidé a zakládali zde rodiny. Proto mám velkou radost, že jsme letos přivítali už čtyři nové občánky. Jaké máte další smělé plány? Je to zahájení první etapy rozšíření splaškové kanalizace nebo půdní vestavby budovy naší základní školy, kterou už máme projektově připravenou. Rádi bychom zahájili přípravu

zateplování bytových objektů. Po získání dotace na rekonstrukci kulturního domu Stromovka se bude přednostně realizovat tato akce. Věřím, že i další připravované projekty budou sloužit ke zkvalitnění života v našich Braňanech. Předtím, než jste se stal starostou, jste řadu let pracoval na bílinských dolech. Jak na tu dobu vzpomínáte? Na tehdejší Velkolom Maxim Gorkij jsem nastoupil v roce 1976 jako provozní elektrikář rozvoden trafostanic. Řadu let jsem byl elektrikářem v posádce zakladače ZP 8 000/Z 98. Se šachtou jsem stále v častém kontaktu. Rád jsem například přijal pozvání na zprovoznění zakladače ZP 6 300.1/Z 102 a blíže se seznámil s tímto novým velkostrojem. Jako starosta se snažím maximálně hájit zájmy občanů, přesto doufám, že mezi bývalými kolegy na dolech mám pořád kamarády. T. Vrba

Vlastimil Krupka na montážním místě při zprovoznění nového zakladače ZP 6 300.1/Z 102

10

SEVEROČESKÉ LISTY

Na návštěvě u Sylvy Prchlíkové

Motokros v Málkově je super

Sylva Prchlíková je známou naivní malířkou. Za svůj domov si vybrala Lom u Litvínova, odkud má výhled na Krušné hory na jedné straně a České středohoří na straně druhé. Tady získává energii pro svou práci. Vejdete-li do Sylviny zahrady, ocitnete se v jiném světě. Tak trochu pohádkovém. Už u branky nás vítají dvě keramické kočky. V zahradě i u domu, kde má Sylva svůj prosluněný ateliér, jsou dřevěné sochy. Po přivítání nám hned ukazuje svůj nový objev, pískovcový kámen, na kterém právě pracuje. Dům v Lomu Naivní malířka Sylva se do Lomu přistěhovala v roce Dnes je Sylva již 7 let na volné noze 2003. Dříve bydlela a malovala v panelá- a má spoustu práce. Už tatínek jí říkal, ku a ateliér byl jen jejím snem. Proto se aby malovala přirozeně, srdcem, citem rozhodla koupit si dům, a to na jižním - což ji přivedlo k naivnímu umění. Tady svahu pod Krušnými horami, kam se mohla začít vyjadřovat lásku k barvám opírá slunce, což Sylvu nabíjí energií. a barevnému vidění světa. Nemá žádné K domu patří velká zahrada a k ní sochy. vyšší výtvarné vzdělání, tím pádem není Proto se Sylva přihlásila na sochařské vázána žádnými konvencemi, perspeksymposium v Boleboři, kde se naučila tivou, ani kompozicí. „Maluji hlavně pro způsob opracování dřeva a seznámila se sebe, pro své vnitřní uspokojení, jsem s dláty. Své sochy aranžuje do zahrady, svobodný člověk,“ říká malířka Prchlía tak si vytváří svůj vlastní exteriér. I to je ková. Do námětů obrazů i soch promíjejí způsob boje za lepší životní prostředí. tá také vlastní život. Kromě městeček Lom považuje za jedinečné místo, kde a krajin se tématem stává osamělá žena může být opravdu krásně. V tomto kraji a manželské etudy. zůstala také proto, že tu má rodinu. Tady Sylvy Prchlíkové měla své rodiče, nyní zde žijí obě její Zahradu zdobí dřevěné skulptury dcery a vnučka. Chce jim být nablízku. Učitelka v mateřské škole Sylva dříve pracovala jako učitelka a poté ředitelka mateřské školy. Výtvarná práce ji vždycky uspokojovala a práce s dětmi přinášela chuť do malování a optimismus. Ráda dětem předávala svoje zkušenosti. Už tehdy začala pracovat s keramikou, pořádat výstavy dětských prací a využívat různé materiály. Právě tehdy vytvořila své první naivní obrázky. Obrázky, kterým rozuměly nejen děti.

Tušíte, jak žije kulturou obec Světec?

Použijeme-li slovo KULTURA, každý pod termínem vidí něco naprosto jiného. A má pravdu. Když přidáme k příslušnému slovu název obce, mnohý je schopen téměř váhavě vyslovit: „Kultura a vesnice?!“ A pravdu nemá. Podívejme se společně na kulturní okamžiky ve Světci od začátku letošního roku.

Galavečer operetních melodií

Lednové dny patřily především povinnostem obecního úřadu, ale již na počátku února se v bývalé a nyní vzorně zrekonstruované faře sešly spolky Světce a jeho osad. Pátek 19. února byl vyhrazen v Galerii Vojtěcha Preissiga vynikajícím fotografiím Miroslava Rady a výstava byla uvedena pod výstižným názvem Portréty. 6. března se ve společenských místnostech uskutečnilo setkání štrbických hasičů a Sokola TJ Světec. 9. března se v knihovně v Chotějovicích konala cestopisná beseda. Velikonoční neděle v dubnu patřila výtečnému pěveckému koncertu. V kostele sv. Jakuba Většího ve Světci vystoupili mladí pěvci, žáci ZŠ Maršovská z Teplic, tedy základní školy s rozšířenou hudební výukou. Po pravdě, sbor

Fontána pod vedením pana učitele Jiřího Bryndy zanechal v posluchačích hluboké prožitky. Ve čtvrtek 15. dubna pak patřily společenské prostory občanům Světce a cestopisné besedě na téma Kanada – země javorového listu. Besedy se účastnilo nespočetně občanů, a to v jakémkoli věku. Přítomní byli i školáci; a kupodivu, rozuměli si všichni a bez ohledu na věk. V pátek 7. května se uskutečnil ve světeckém zámku vynikající Galavečer operetních melodií v podání souboru Nálady Petra Macka. Zpívali sopranistka Štěpánka Heřmánková a tenorista Miloslav Pelikán. Slavnostní podvečer byl věnován desetiletí vzniku Mikroregionu Svornost (obce Bžany, Hostomice, Kostomlaty pod Milešovkou, Ledvice, Ohníč a Světec), svazku obcí předsedá starostka Světce Soňa Prachfeldová. 29. května vyjely děti ze Světce na výlet do Zooparku v Chomutově. 19. červen patřil hasičskému odpoledni ve Štrbicích, neděle 20. června Krušnohorské lize a 17. ročníku o pohár starosty – Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Štrbice. Jaké kulturní, sportovní a další kulturně-společenské podniky jsou připraveny nejen pro občany Světce, to naleznete v přehledu uvedeném na zadní stráně obálky Severočeských listů. S. Brožíková

Díky tomuto sportu znají Málkov, obec na pokraji území Severočeských dolů, sportovní nadšenci nejen v České republice, ale i v sousedním Německu nebo v Polsku.

Moderní umění V tvorbě Sylvy Prchlíkové se náměty střídají. Vnitřní přetlak ji přivedl k tomu, že maluje i tzv. „moderně“. Vyzkoušela špachtli, vyrývání, vytírání, zkouší různé práce s barvou. Od srozumitelného obsahu naivních obrázků často přechází i k zobrazení skrytého obsahu, jako jsou její osobní zážitky a pocity. Její naivní obrázky mají mnoho příznivců, ale i moderní malby si našly své obdivovatele. Pro autorku je důležitá změna. Účastní se různých sochařských i malířských sympózií, kde si vyměňuje názory a zkušenosti s dalšími kolegy. Zahrada a keramika V domě žije se svým labradorem Hakimem a třemi kočkami, které se také často objevují jako témata obrazů. S nimi se necítí osamělá. Dalším Sylviným vyžitím je zahrada, kde získává novou profesi zahradní architektky. Květiny doplňují její sochy a keramiku. „Keramika je pouze mým koníčkem,“ jak říká. Nevytváří užitkovou keramiku, ale keramiku ´k ničemu´, tedy objekty zajímavé především svým tvarem a vzhledem. I tady se jako téma objevuje člověk a jeho výraz ve tváři. Svým figurám našla uplatnění. Budou jí dělat společnost. Sylva tráví ráda volný čas

Jakub Terešák, syn místního podnikatele a velkého vyznavače motokrosu Vladislava Terešáka, je úspěšný motokrosový závodník evropského i světového formátu a ve své věkové kategorii mnohdy bez konkurence. Podmínky má velice dobré. V Málkově je motokrosová hala, kterou často burácejí i motory motokár. Z čehož má radost i starosta obce Josef Egermann. Řekl nám, že hodně

také projížďkami na koni v nedalekých Braňanech a koníci se určitě objeví i na jejích nových obrazech. Výstavy Kromě kulis, které malovala pro litvínovské Docela velké divadlo, navrhovala i pro jiné scény v Austrálii, Mexiku, Evropě i USA. Ilustrovala tři knihy veršů a příští rok vyjde kalendář s jejími naivními obrázky. Zúčastnila se výstavy

v rámci Filmového festivalu dětského filmu ve Zlíně, jejíž součástí byla expozice filmových klapek známých českých autorů s následnou aukcí. Této výstavě předcházela řada vernisáží po republice, které vyvrcholily vernisáží v Poslanecké sněmovně v Praze. A na vernisáž další její výstavy se můžete těšit 9. července v klášterecké galerii Kryt a na podzim také v mostecké knihovně. R. Menclová

Je to danajský dar, co s ním bude Místo dělat? Bude stát peníze a nakonec bude stejně k ničemu. Takto uvažovali někteří, když se v roce 2006 stala obec Místo majitelem hradu Hasištejn.

Středověké zdi volaly po opravě, někteří nenechavci už je rozebírali jako stavební materiál. Chyběla propagace a probuzení této památky k životu. Starosta obce Místo Jiří Luťchta je velký patriot. Před léty se sem přistěhoval, postavil dům a, po skoro 30 letech práce na DNT, se dal plně do služeb obce. Hrad se začal postupně stávat místem setkávání občanů, magnetem pro turisty a po navázání partnerských vztahů s německým městem Schlettau i určitou perspektivou pro zviditelnění Místa. „Právě s městem Schlettau v rámci dlouhodobého projektu ‚Cíl 3 EU‘ chceme v horizontu dvou let zprovoznit hradní sklepení. Bude zde informační centrum a výstavní prostory, které velice oživí Hasištejn. Už nás

i zahraničním špičkovým motokrosovým závodníkům. „Musím ocenit spolupráci se Severočeskými doly. Znám je velice dobře, protože jsem dlouhá léta fáral na skrývce na DNT. V současné době připravujeme na rekultivovaných výsypkách v Prunéřově multifunkční motokrosový areál. Jezdit tu budou i motokáry, buginy, a bude tu prostor

Spolupráce se Severočeskými doly je v Ledvicích znát

Stanislav Novotný, sekretář klubu (vlevo) s trenéry a členy fotbalového mužstva

Úzkou spolupráci, v mnoha směrech nadstandardní, chválí i členové místního fotbalového klubu SK Viktorie Ledvice. Klub se připravuje na oslavy 90 let existence, které budou v létě roku 2011. Dlouholetým sekretářem Viktorie je Stanislav Novotný.

Danajský dar se mění v turistický magnet Projekt zprovozní sklepení na Hasištejně

Účetní Marie Pikalová. Obrázek na stěně není nic jiného než Hasištejn

11

ROČNÍK II.  LÉTO 2010

stál 14 milionů korun. Peníze jsme získávali z různých nadací a od sponzorů. Přispěla i EU. Za čtyři roky, co jsme majiteli, jsme udělali na hradě hodně. Upravili prohlídkové trasy, zpevnili hradby, vstupní bránu, je tu nový most přes hradní příkop, kamerový systém, osvětlení, multifunkční informační panel, parkoviště, přívod plynu a elektřiny, kanalizace. Poblíž, na dohled od hradu, staví hotel. I ten bude jedním z magnetů Místa. U hotelu bude čistírna odpadních vod, která pomůže i hradu. Za zády nám stojí památkáři a sledují každý náš krok.“ Starosta Jiří Luťcha dovede o Hasištejnu hovořit celé hodiny. Ač v důchodovém věku, na nějaký odpočinek nemá ani pomyšlení. Starostuje, věnuje se politice, mikroregionu San Sebastian a především hradu. „Zájem o Hasištejn roste. Jestliže před čtyřmi lety ho ročně navštívilo asi 3 tisíce turistů, loni jich bylo už 9 tisíc. Další 3–4 tisíce představují lidé, kteří sem přišli na nejrůznější akce, které obec pořádá,“ říká účetní obecního úřadu Marie Pikalová. A starosta dodává: „V dubnu tu pálíme čarodějnice, v květnu hrad dobývají rytíři. V červnu se tu děti loučí se školním rokem. Těší se nejen na hrad, ale i na tradiční opékání buřtů na hradním nádvoří. Letos nás na Hasištejně čeká 4. září velká sláva. Bude to 200 let od chvíle, kdy Hasištejn navštívil velký německý básník, spisovatel a učenec J. W. Goethe. Hrad ho tehdy okouzlil romantičností, zaujala ho okolní krajina i určitá zpustlost místa. Nemyslím Místo, to bylo tehdy významným horním městem. Pochlubím se, že

přes různé těžkosti dané především malým počtem obyvatel a tím i možností dosáhnout na různé dotace od EU, se nám daří. Obec je plynofikovaná, sháníme peníze na kanalizaci, rekonstrukci veřejného osvětlení, parku uprostřed obce a na jiné potřebnosti. Máme radost, že Místo lidé jakoby znovu objevili a že se tu staví dva rodinné domy. Hodně peněz nás stojí oprava místního kostela. Stavba je naproti školce a při silnějším větru ze střechy věže padaly plechy. Bylo to nebezpečné. Kostel církev bezplatně převedla na obec a my začali s opravou. Za sponzorské pomoci ČEZ dostala kostelní věžička novou střechu a brzy bude kostelík jako nový. Nemohu se nezmínit o dobré spolupráci se Severočeskými doly a společností ČEZ, které jsou našimi největšími sponzory.“ A. Dohnal, R. Menclová

Jakub Terešák na svém dresu „vozí“ logo Severočeských dolů

se v obci děje za spolupráce SD. Název a logo této největší důlní společnosti v ČR se tu vyskytuje při mnoha akcích a na sportovním motokrosovém trikotu ho má i Jakub Terešák nebo jeho otec. Spolupráci s důlní společností si pochvaluje i Erich Pour, vedoucí střediska motokrosového sportu Málkov. „Jsme jediní v severozápadním regionu. V oddíle je 15 jezdců. Nejmladšímu je 8 let a je až z Rumburka. Máme tu i jednu 23letou ženu z Mostu. Nebereme každého, vybíráme si podle výkonnosti. Motokros je drsný a drahý sport. Jezdci mají v oddíle materiálovou i finanční podporu. Pro zajímavost – krosové motocykly, podle kubatury, stojí od 60 do 190 tisíc korun. Je to spotřební zboží, jehož hodnota velice rychle klesá. Za rok až o 80 procent z původní ceny.“ Vladislav Terešák dodává, že hala na motokros je pro tento sport velikým přínosem. Původně patřila SD, dnes sportu. V letním období v ní závodí motokáry, pak se do ní naveze 70 nákladních automobilů hlíny, vytvarují se až 3metrové skoky a po celou zimu slouží českým

pro vodní sporty. Především pro vodní skútry, které v celé republice nesmějí jezdit na žádné vodní ploše. Prostor budou mít jen u nás. Peníze na tento rozsáhlý projekt jsme získali z tzv. ekomiliard. Když půjde všechno podle plánu, za dva tři roky bude areál v provozu. Často se mluví o tom, co s rekultivovanou krajinou po těžbě. Myslím, že tady dáváme ve spolupráci se Severočeskými doly velice dobrý příklad.“ Vladislav Terešák je třetí volební období v obecním zastupitelstvu v Málkově. On i obec má v živé paměti poslední velkou akci – dětský den. Uskutečnil se 1. června 2010 v prostorách Motosportklubu Málkov a součástí bohatého programu byly jízdy na motokárách a buginách, představili se motokrosoví jezdci a dálkově řízené modely. Na své si přišli i bikrosoví nadšenci. Jak jinak, byli tu i zaměstnanci SD. Mnozí mají k Málkovu velice srdečný vztah. Dlouhé roky, na dohled od haly, měli svá pracoviště. Jiní, zase nedaleko, těží skrývku a uhlí. A. Dohnal, V. Terešáková

Pane Novotný, jste zaměstnanec SD. Pracujete jako zámečník na provozním úseku úprava uhlí. Jaké to je skloubit práci v úpravně s činností na hřišti? Náročné. Úpravna je těžký báňský provoz. Přesto bych neměnil. Pracuji tu od vyučení od roku 1987. Fotbalu se věnuji odmala. Od 7 let. Hrál jsem za žáky, za dorost a po několika zraněních jsem aktivní činnost skončil. Od roku 1990 funkcionařím. Po sportovní stránce zajišťuji chod klubu. Máme dvě družstva dospělých a jedno dorostu. Celkem je v klubu asi 50 lidí. Další jsou

sympatizanti. Platí členský příspěvek a je jich asi sto. Hrajeme 1. A třídu ve skupině B a vlivem okolností jsme zhruba v polovině tabulky.

40 let. Řada domů má díky SD nová plastová okna. V dohledné době by se měla přemístit skládka mouru. Nechci vypočítávat, co se tu udělalo a dělá. Pro mě jako funkcionáře klubu je poNejen vy, ale i někteří hráči jsou těšitelné, že SD sponzorsky podporuzaměstnanci SD. Na šachtě praco- jí například tradiční memoriál Milana vali i vaši rodiče. Doly jsou vašimi Ryšky a Miroslava Vrány, který se koná významnými sponzory. Nejen led- v červenci. Pro zajímavost – patřili vického fotbalu, ale jejich podíl, na- k předním členům klubu a oba pracopříklad na zlepšování životního pro- vali na šachtě. Jako klub se prezentujestředí ve městě je velice významný. me nejen ve sportu, ale i spolupořádáLedvice se v posledních letech hod- me různé kulturní a společenské akce. ně změnily k lepšímu. Říkám to jako Rovněž za aktivní pomoci SD. patriot. Narodil jsem se tu a žiju přes A. Dohnal

Petr Theuser a Ronald Panhans mezi nejúspěšnějšími sportovci Mostecka

Petr Theuser a Ronald Panhans s vítěznou trofejí

Na slavnostním vyhlášení nejúspěšnějších sportovců Mostecka za rok 2009 byli oceněni také fotbalista Ronald Panhans z Mariánských Radčic a držitel tří světových rekordů - trojbojař Petr Theuser z Braňan, který si tak rozšířil svoji sbírku 35 medailí z mistrovství světa a Evropy v silovém trojboji o další trofej. Ocenění se uskutečnilo v mosteckém divadle za přítomnosti legendy českého fotbalu Josefa Masopusta. Mezi prvními gratulanty byla také starostka Mariánských Radčic Vlasta Tůmová a braňanský starosta Vlastimil Krupka. Absolutním vítězem ankety pořádané Mosteckým Deníkem byl talentovaný útočník FK Baník Most Jakub Hora. T. Vrba

VODNÍ HRÁTKY 2010 – MARIÁNSKÉ RADČICE NENAŠLY PŘEMOŽITELE

V sobotu 12. června se uskutečnil čtvrtý ročník Dubských vodních hrátek. Soutěž pro pět družstev z obcí Mostecka a Teplicka v netradičních vodních disciplínách se těšila zájmu diváků. Loňský úspěch si zopakoval tým Mariánských Radčic, druzí byli domácí borci z Dubí, bronz získal Osek. Další místa obsadily Mikulov a Braňany. Na koupališti v Dubí se i tentokrát všichni skvěle bavili.

Jedna z disciplín – rafting, družstvo Braňan těsně stíhá Mikulov

Ačkoli se reprezentanti Braňan tentokrát na stupně vítězů nedostali, starosta Krupka patřil mezi první gratulanty vítěznému družstvu

Vítěznému týmu z Mariánských Radčic držela palce i starostka Vlasta Tůmová

T. Vrba

VYBERTE SI Z NABÍDKY KULTURNÍCH, SPORTOVNÍCH, SPOLEČENSKÝCH I POZNÁVACÍCH AKCÍ – DRUHÉ POLOLETÍ 2010 –

02. 07. MÁLKOV – KOLEČKOVÝ DEN PRO DĚTI 04. 07. BŘEZNO – POSLEDNÍ INDIÁNSKÉ VÁLKY – JEZDECKÉ TAŽENÍ V PODÁNÍ VÁCLAVA VYDRY 24. 07. MARIÁNSKÉ RADČICE – FESŤÁK – MALÝ FOLKOVÝ FESTIVAL 24. 07. BRAŇANY – VODNÍ HRÁTKY PRO DĚTI A DOSPĚLÉ 24.–25. 07. SVĚTEC – TRADIČNÍ ANENSKO–JAKUBSKÁ POUŤ 14. 08. MÍSTO – FESTIVAL FOLKOVÉ HUDBY 20.–22. 08. BŘEZNO – TRADIČNÍ BŘEZENSKÁ POUŤ 21. 08. LEDVICE – SLAVNOSTI MĚSTA LEDVICE 21. 08. SPOŘICE – SOUTĚŽ POŽÁRNÍCH DRUŽSTEV 21.–22. 08. SPOŘICE – TRADIČNÍ BARTOLOMĚJSKÁ POUŤ 28. 08. BRAŇANY – INDIÁNSKÉ SPORTOVNÍ LÉTO 04. 09. MÍSTO – DVOUSTÉ VÝROČÍ NÁVŠTĚVY J. W. GOETHA NA HRADĚ HASIŠTEJN 07. 09. BRAŇANY – STUDIJNÍ CESTA NA TÉMA REKULTIVACE A NOVÁ JEZERNÍ KRAJINA VE STŘEDONĚMECKÉM HNĚDOUHELNÉM REVÍRU 08. 09. BŘEZNO – VÝLET DĚTÍ DO ZÁBAVNÍHO PARKU BELANTIS 11. 09. MARIÁNSKÉ RADČICE – ČTVRTÁ MARIÁNSKÁ POUŤ 12. 09. LEDVICE – VÝLET DĚTÍ DO ZÁBAVNÍHO PARKU BELANTIS 16. 09. MARIÁNSKÉ RADČICE, LOM – VYSTOUPENÍ MICHALA NESVADBY PRO DĚTI 17. 09. BRAŇANY, LEDVICE – VYSTOUPENÍ MICHALA NESVADBY PRO DĚTI 21. 09. BŘEZNO – STUDIJNÍ CESTA NA TÉMA REKULTIVACE A NOVÁ JEZERNÍ KRAJINA VE STŘEDONĚMECKÉM HNĚDOUHELNÉM REVÍRU 23. 09. DROUŽKOVICE, BŘEZNO – VYSTOUPENÍ MICHALA NESVADBY PRO DĚTI 05. 10. MARIÁNSKÉ RADČICE – STUDIJNÍ CESTA NA TÉMA REKULTIVACE A NOVÁ JEZERNÍ KRAJINA VE STŘEDONĚMECKÉM HNĚDOUHELNÉM REVÍRU 09. 10. BRAŇANSKÉ POSVÍCENÍ A POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA 15. 10. BŘEZNO – POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA 22. 10. SVĚTEC – EXPRESE – VERNISÁŽ VÝSTAVY RADKY MÜLLEROVÉ 6. 11. LOM – HALLOWEEN DISCO – DISKOTÉKA PRO DĚTI 27. 11. LOM – SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU 28. 11. BRAŇANY – SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU 02. 12. BŘEZNO – SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU 03. 12. DROUŽKOVICE, LEDVICE – MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA 03. 12. MÁLKOV – VÁNOČNÍ JARMARK 04. 12. SPOŘICE – SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU 04. 12. LOM – MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA 05. 12. DROUŽKOVICE, SVĚTEC – MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA 10. 12. DROUŽKOVICE – SETKÁNÍ DŮCHODCŮ 11. 12. SPOŘICE – TRADIČNÍ VENKOVSKÁ ZABIJAČKA 17. 12. MARIÁNSKÉ RADČICE – MARIÁNSKÉ VÁNOCE 18. 12. MÍSTO – ADVENTNÍ SETKÁNÍ NA HRADĚ HASIŠTEJN 19. 12. BŘEZNO – ZPÍVÁNÍ NA SCHODECH KOSTELA SV. PETRA A PAVLA 19. 12. LOM, SVĚTEC – ADVENTNÍ KONCERT 31. 12. BRAŇANY – SILVESTROVSKÝ OHŇOSTROJ 31. 12. MÁLKOV – SILVESTROVSKÁ ZÁBAVA ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA