První Vánoce v novém bytě
SEVEROČESKÉ LISTY Přes 2000 nových stromů a keřů pro Ledvice a Světec
str. 4
ROČNÍK III. ZIMA 2011
ZPRAVODAJ, KTERÝ PÍŠETE SAMI
aktuálně
Mariánské Radčice postavily nový nájemní dům
ADVENT U NAŠICH SOUSEDŮ
Na začátku adventu odstartovala v obcích a městech sousedících s hnědouhelnými lomy Bílina a Libouš pestrá řada kulturních a společenských událostí, které vyvrcholí štědrovečerními půlnočními mšemi.
V rámci grantu Stromy 2011 Nadace ČEZ se ozelení 117 obcí a měst, z nichž více než třetina se nachází v Ústeckém kraji. Patří mezi ně také Ledvice a Světec. Během podzimu zde bylo vysazeno dohromady 2261 nejrůznějších druhů keřů, listnatých a jehličnatých stromů. Výsadbu v Ledvicích sledovala starostka Zdeňka Fritscherová. „V několika etapách jsme vysadili celkem 907 sazenic listnatých keřů, 60 listnatých stromků a 13 jehličnanů. Upravíme tak nejen parčík ve středu Ledvic, ale také přispějeme ke snížení prašnosti a pomůžeme zlepšit zdejší životní prostředí. Park by měl být vyhledávanou oázou hlavně pro hrající si děti a jejich rodiče.“ strana 6
Historicky první návštěva hlavy státu v Březně Během třídenního putování Ústeckým krajem přijel 20. října do Března, dynamicky se rozvíjející se obce sousedící s lomovým provozem SD – DNT, prezident Václav Klaus v doprovodu manželky Livie. Během hodinové návštěvy si pan prezident stačil pohovořit se starostou Zděnkem Valentou, poslechnout si vystoupení místních školáků a odpovědět na dotazy občanů, kteří zcela zaplnili náves. Prezidentský pár v Březně doprovodila hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. „Návštěva má pro naši obec velký význam. Vždyť kdy se komu poštěstí, aby ho navštívil prezidentský pár spolu s hejtmankou,“ uvedl potěšený pan starosta. strana 4
www.sdas.cz
Spořický starosta Roman Brand fáral na sousedním lomu Libouš
Slavnostní rozsvícení vánočních stromů zahájilo advent v Braňanech, Březně, Černovicích, Droužkovicích, Ledvicích, Lomu, Mariánských Radčicích, Málkově, Spořicích a Světci. V Ledvicích upořádali vánoční trh a rozsvítili obecní stromeček vůbec poprvé. Početná účast předčila očekávání a tak také zde vznikla nová tradice. Světelná výzdoba září nejen na obecních vánočních stromcích, ale také na ulicích a návsích. Prosinec je tradičně bohatý na pořádání nejrůznějších adventních vystoupení. Besídky plné koled představují svým rodičům děti ve školkách a školách. Nejmenším byly určeny mikulášské nadílky. Vánoční setkání se pořádají ale také pro seniory – dlouhou tradici mají například v Droužkovicích. Nejnápaditější vánoční výzdobu nejspíš mají v Lomu, kde také letos uspořádali oblíbenou soutěž o nejhezčí vánočně vyzdobené okno. Chvályhodná je také akce pořádaná lomskou základní školou a knihovnou. „Štěkání na Ježíška“ - tak nazvali sbírku pro opuštěné pejsky z litvínovského útulku. Místní svou pomocí přilepšují opuštěným psům, kteří najdou pod stromečkem granule a vitamíny. Poslední měsíc v roce je také dobou pořádání adventních koncertů. Nevšedním kulturním zážitkem jistě bude vystoupení operní pěvkyně Emmy Hubáčkové 16. prosince na zámku ve Světci. V Březně se mohou spolehnout na kvality vlastního ženského pěveckého sboru Silentium 24, který se domácímu publiku představí na tradičním vánočním koncertě v kostele sv. Petra a Pavla. Tak krásný je letos adventní čas u našich sousedů. Tomáš Vrba
ANDĚLÉ PŘISTÁLI V LEDVICÍCH
str. 4
FK MLÉKÁRNA BRAŇANY BILANCUJE
str. 8
Úspěch v posledních komunálních volbách vynesl Romana Branda do čela obce. Starostovský úřad zastává něco přes rok a snaží se získat co nejvíc zkušeností a dokonalý přehled nutný pro řízení obce. Rád proto přijal pozvání ředitele pro výrobu DNT Pavla Smatany k zevrubné exkurzi přímo do důlního provozu velkého souseda – lomu Libouš. Zblízka se tak seznámil s moderní povrchovou těžbou hnědého uhlí a plány největší tuzemské těžební společnosti Severočeské doly. Najít v nabitém pracovním programu Romana Branda termín na fárání nebylo však vůbec jednoduché. Pan starosta patří mezi neuvolněné členy vedení samospráv. Kromě povinností vyplývajících z jeho funkce v čele obce je totiž stále zaměstnán ve své původní profesi. Protože se snaží věnovat oběma pozicím maximálně, nemá času nazbyt. Vhodný termín se nakonec našel až na podzim. I když panovalo počasí typické pro toto roční období, vůbec to nevadilo. Průvodci totiž byli z nejpovolanějších. Ředitele pro výrobu DNT Pavla Smatanu doplnil Stanislav Dejl, vedoucí oddělení měřictví DNT, který je zároveň členem zastupitelstva ve Spořicích. Nikdo z této skupinky si nepotrpí na zbytečné proslovy, proto společně po krátkém seznámení s historií, současností a blízkou budoucností lomu v ředitelské kanceláři vyjeli na tříhodinovou prohlídku do terénu.strana 2
Starostu Spořic Romana Branda přivítal na návštěvě DNT ředitel pro výrobu Pavel Smatana.
2
SEVEROČESKÉ LISTY
Spořický starosta fáral na lomu Libouš
Když v roce 1958 padlo rozhodnutí vybudovat na Chomutovsku největší palivoenergetický komplex zahrnující hnědouhelné velkolomy s kontinuální těžbou a čtyři uhelné elektrárny, zbývalo Romanovi Brandovi do narození ještě šest let. I když celý život prožil v rodných Spořicích, sousedství velkého povrchového lomu si zpočátku neuvědomoval. Až později, když s ostatními kluky chodil na dobrodružné výpravy do opuštěných obcí v okolí, které ustoupily těžbě. Byly to Brány, Brančíky, Naší a Krbice, na jejichž území postupovala porubní fronta lomu Libouš na začátku 80. let. Do Spořic se Roman Brand vrátil i po ukončení vysokoškolských studií. Po změně společenských poměrů v roce 1989 vstoupil do komunální politiky. Od té doby byl členem každého zastupitelstva. „První kontakt s tušimickými doly jsem měl na počátku 90. let, kdy probíhala intenzivní jednání mezi tehdejšími reprezentanty DNT a vedením naší
ke Spořicím, od minulého roku se uhelný lom otáčí směrem na východ. Lze očekávat, že v dalších letech bude těžba na našich katastrech rychle klesat a tím se snižovat výše úhrady. Můžeme počítat, že místo zhruba 30 mil. korun z roku 2008 to budou v roce 2015 pouhé 2 mil. korun,“ předpokládá Roman Brand. Podzimní fárání pokračovalo dál. Po krátké zastávce u moderního kolesového rýpadla na prvním skrývkovém řezu přijíždíme k homogenizační skládce, kde se za pomoci dvou skládkových strojů promíchává veškerá uhelná pro- Rekultivační les z první ruky: procházka dukce tak, aby se snížil značný rozptyl na bývalé výsypce Merkur. kvalitativních parametrů zdejšího uhlí, jako je obsah síry a popela. Kolem vodohospodářská rekultivace zbytkové poledne se zatažený listopadový den jámy Libouš. „Vznikne zde jezero s plopřece jen probral. Ranní mlha ustoupila chou přibližně 9045 ha, které se stane a chvílemi začalo svítit i slunce. Ideální součástí krajiny a zcela určitě bude čas na prohlídku tušimických rekultivací, oblíbeným rekreačním místem“. A jaké které jsou na podzim nejkrásnější. Na dojmy si z exkurze po DNT odváží Robývalé výsypce Merkur I se pan staros- man Brand? „ I když pohled na DNT od ta seznamuje s výsledky lesnických re- Spořic vnímám poměrně často, zblízka kultivací. Ve všemi barvami zářícím hus- mi připadal lom ještě větší. Ohromily tém zdravém lese by opravdu málokdo mě také gigantické rozměry velkostrojů. poznal, že zde před třiceti lety byl čilý Mile jsem byl překvapen vysokou úrovní báňský provoz. Návštěva pana starosty rekultivací. Pár metrů za aktivním báňBranda končí kousek od jeho domova. ským prostorem na místě bývalé výsypNa ochranných protihlukových valech ky jsem si připadal jako v přirozeném Na vyhlídce DNT se výkladu ujal Stanislav Dejl, vedoucí oddělení měřictví. u sousední obce Černovice. Zde se lese. Pozitivní dojem ještě umocňovaly také od Stanislava Dejla dozvěděl, jak malé vodní plochy a spousta zvěře, kteobce v souvislosti s vydáním vládního 13,5 mil. tun uhlí ročně,“ představuje to na DNT bude vypadat v budoucnu. rou jsem i během krátké návštěvy stačil usnesení č. 444/91 o územně ekolo- příkladně rozfáraný lom ředitel Pavel „Po ukončení těžby uhlí bude v soula- zahlédnout.“ gických limitech. Vše vyvrcholilo úpra- Smatana. Pan starosta se také sezná- du s připravovanými projekty zvolena Tomáš Vrba vou dobývacího prostoru, která chránila mil s budoucím postupem těžby. Lom před budoucí těžbou nejen Černovice Libouš dosáhl až k hranici platných Ředitel Pavel Smatana hosta seznámil s moderní dobývací technikou, a Droužkovice, ale samozřejmě také limitů severním směrem a nyní bude včetně rýpadla SchRs 1 550.1/K 109 na prvním skrývkovém řezu. Spořice. Poté začala naše obec zno- porubní fronta postupovat pouze na vu ožívat. Zahájila se výstavba nových východ k obci Březno a tím se od domů, po dlouhých letech se zvyšoval Spořic vzdalovat. Ke konečnému vypočet obyvatel. Během tohoto období uhlení této porubní fronty označované se u nás podařilo, díky přispění Seve- Libouš II Sever by mělo dojít přibližně ročeských dolů, zrealizovat celou řadu v letech 2030–2035, v závislosti na obprojektů a aktivit,“ zhodnotil vztahy jemech odbytové těžby. Jednoho z důobce ležící na hranici dobývacího pro- sledků vzdalování uhelného lomu od storu SD starosta Brand. Mezitím jsme katastru obce si je současné zastupiteldorazili na vyhlídku DNT poskytující do- stvo Spořic dobře vědomo. „Výrazně se konalý přehled o fungování moderního nám tím sníží nedaňové příjmy tj. příjmy povrchového lomu zásobujícího sou- z úhrady z vytěženého nerostu. Tyto přísední Elektrárny Tušimice a Prunéřov. jmy od Severočeských dolů dostáváme „Naše provozní plochy zabírají zhruba na základě Horního zákona. V řádech 40 km2, kde 1350 kvalifikovaných za- se jedná o miliony korun ročně. Jestliže městnanců za pomoci 9 kolesových rý- v minulých deseti letech těžily Severopadel, 61 km dálkové pásové dopravy české doly uhlí především v prostorách a 4 zakladačů dokáže vytěžit průměrně zaniklé obce Krbice, jejíž katastr náleží
Ledvičtí na zkušené v Sasku
Chotějovická školka a knihovna v novém kabátě
Na podzim připravily Severočeské doly pro občany Mariánských Radčic, Braňan, Března a Ledvic exkurze do středoněmeckého hnědouhelného revíru. Ledvičtí se poznávací cesty účastnili letos poprvé. „Já osobně jsem už měla možnost si prohlédnout povrchový důl společnosti MIBRAG s hnědouhelnou elektrárnou Lippendorf díky SD během jarní studijní cesty pro zastupitele. Jsem ráda, že se do těchto míst mohli podívat i moji spoluobčané,“ uvedla ledvická starostka Zdeňka Fritscherová. Tři desítky účastníků viděly provoz lomu Profen, kde se ročně vytěží téměř stejný objem hnědého uhlí jako v lomu Bílina v těsné blízkosti Ledvic (zhruba 9 mil. tun). Ledvičtí našli v Sasku také další
Na začátku prosince v mateřské školce v Chotějovicích vrcholily nejen stavební práce (zateplení, nová fasáda, výměna oken), ale také děti finišovaly s přípravou vánoční besídky. Pásmo koled a básniček zde připravují pod vedením paní učitelek Ladislavy Pěchové a Evy Kadlecové každoročně. Spolu s kuchařkou Dagmar Šubrtovou děti rády pečou vánoční cukroví, které dají ochutnat na besídce svým rodičům. Vzorný pořádek mateřinky má na starosti uklízečka Helena Krausová. „Díky výborné spolupráci s rodiči, kteří se celoročně aktivně účastní sběru
paralelu – elektrárnu s nadkritickými parametry páry Lippendorf, jejíž dva bloky o výkonech 920 MW jsou nepřehlédnutelnou dominantou středoněmecké krajiny. Podobná moderní dominanta vzniká také v lokalitě Elektrárny Ledvice. Exkurzi zakončila návštěva areálu dvou jezer, výsledků rekultivační činnosti po již ukončené těžbě lomů Cospuden a Pirkau. „Co mě nejvíc zaujalo? Rozhodně tichý chod moderní elektrárny s čistým a pečlivě upraveným okolím. Také boj proti emisím prachu z lomu, a to zkrápěním a rovněž průběžným ozeleňováním odkrytých provozních ploch,“ shrnul své dojmy jeden z účastníků cesty, pan Alois Habenicht. Tomáš Vrba
670 let města Lomu
papíru pro naši školku, můžeme za získané peníze pořídit na besídku také malé dárky a sladkosti pro děti. O chotějovickou jednotřídní školku je zájem. Máme plně obsazenou kapacitu. Tento školní rok k nám dochází 16 dětí ve věku od 2 do 7 let. Převažují místní, ale dojíždějí k nám děti také ze Světce, Štrbic, Teplic a Bíliny. Dokončením omítky bude dovršena kompletní rekonstrukce budovy školky. Od loňska máme novou střechu, ještě předtím jsme dostali nová okna a pořídili moderní nábytek,“ představuje školku učitelka Ladislava Pěchová. Stavební práce se letos v Chotějovicích týkaly i zdejší knihovny. Také zde se zateplil plášť budovy, provedly
nové rozvody topení a hlavně přistavěla ještě jedna velká místnost. „Počítáme, že nový prostor bude fungovat jako společenská místnost, kde by probíhala nejrůznější setkání občanů pořádaná místním Občanským sdružením Za Chotějovice. Pro svůj hlavní účel – půjčování knih bude knihovna otevřena každé úterý. Náš knižní fond má zhruba dva tisíce svazků. Novinky si pak obstaráváme z výměnného souboru knih teplické regionální knihovny. Navíc je u nás zdarma přístupný internet. Aktuálně máme přihlášených 36 členů, od dětí až po seniory,“ přibližuje své pracoviště knihovnice Eva Krafková. Tomáš Vrba
SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ, č. 6/2011 REGISTRAČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 13126 VYDAVATEL: Severočeské doly a.s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982 Šéfredaktor: Tomáš Vrba E-mail:
[email protected] ZKOMPLETOVÁNÍ: INFO-PRINCIP, s.r.o. TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Most
Jiřina Fikejzová: Lom je moje šťastné dětství se mi bohužel nepodařilo pořádně si ji prohlédnout. Možná by se mezi archivní obrázky hodil i ten, který mi visí doma na zdi. Je to diplom z roku 1923 udělený za první místo v závodu Rudolfu Henzlovi, členu tělovýchovné jednoty Sokol v Lomu, župy Krušnohorské. To jsme my tři děti ještě nebyly na světě, ale táta nám vyprávěl, že tenkrát jako první v kraji předvedl veletoč na hrazdě.
V listopadu si v Lomu připomněli už 670. výročí od první písemné zmínky. Celoroční listování historií města uveřejňované na stránkách místních novin vyvrcholilo výstavou v kulturním domě. Na přípravách se podílel nejen městský úřad, ale také občané, kteří poskytli dobové fotografie dokumentující propojení historie města s hornictvím.
Z vašeho vyprávění je patrné, že jste z Lomu odjížděla plná vzpomínek a krásných zážitků. Kdy sem opět zavítáte? Zatímco cesta Praha – Lom byla plná očekávání, na cestě zpátky jsem byla šťastná. Sympatický člen zastupitelstva pan Tomáš Mařík mě dokonce zavezl mimo oficiální program k našemu bývalému domu se zahradou. A i když stará lípa u vchodu byla už listopadově holá, viděla jsem, jak se má pořád k světu, a tak se těším, že se po zimě zase zazelená. Hned mě napadlo přijet na jaře do Lomu na pár dnů. Tomáš Vrba Vzácný host lomských oslav Jiřina Fikejzová se starostkou Kateřinou Schwarzovou.
Pět století součástí oseckého kláštera Osidlování kolem Lomského potoka začalo už ve 12. století v souvislosti s rozvojem kolonie cisterciáckých mnichů v sousedním Oseku. Název osady Lom, německy Bruch – polom, označoval vymýcení a následné osídlení těchto končin prvními obyvyteli. První písemná zmínka o Lomu pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský udělil oseckému klášteru privilegium na tuto dřevěnou osadu. Lom zůstal ve správě oseckých cisterciáků až roku 1848, kdy bylo zrušeno patrimoniální zřízení, a obce Mariánské Radčice, Libkovice a Lom vytvořily společnou správní obec začleněnou k Duchcovu. Od roku 1868 Lom fungoval jako samostatná obec. Až do druhé poloviny 19. století si zachovával zemědělský charakter. Jeho dynamický rozvoj přišel až v souvislosti s průmyslovou těžbou hnědého uhlí. Lom: největší hornické centrum hlubinného dobývání v severozápadních Čechách Nesmělé začátky dobývání uhlí se v Lomu datují již do 16. století. V roce 1566 svolil opat oseckého kláštera k těžbě uhlí na svých pozemcích. Skutečný rozvoj těžby hnědého uhlí je však spojen s výstavbou husté železniční sítě pod Krušnými horami v letech 1850 až 1870, kdy zde působily velké těžební firmy: Lomská uhelná společnost a Duchcovská uhelná společnost. Obě společnosti potřebovaly tisíce nových zaměstnanců. Za lepšími pracovními příležitostmi přicházelo do Lomu masivně české obyvatelstvo z vnitrozemí.
Na rekonstrukci knihovny dohlížejí Eva Krafková (vpravo) a Jana Drexlerová z OS Za Chotějovice.
3
ROČNÍK III. ZIMA 2011
Díky tomu se změnilo národnostní složení. Ještě v v roce 1880 zde žilo jen 10 Čechů. O dvacet let později, v roce 1900, jich bylo už 4392. Na počátku 20. století se původně německá obec počeštila. Dvě třetiny obyvatel byly české národnosti. Velikostí, významem a počtem obyvatel Lom dosáhl parametrů města, proto byl nejprve v roce 1902 povýšen na městys a v roce 1938 na město. Před druhou světovou válkou měl Lom bezmála deset tisíc obyvatel, z nichž drtivou většinu tvořili horníci. S útlumem těžby na dole Kohinoor I a s plánovanou těžbou Velkolomu Maxim Gorkij až na katastr města se začal význam Lomu vytrácet. To se odráželo v počtu obyvatel. Minima dosáhl v roce 1991, kdy zde žilo jen 3214 občanů. Historie Lomu bude pokračovat dál V souvislosti s vládním usnesením o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí z roku 1991 nastalo v Lomu pomyslné odražení ode dna. V nových společenských podmínkách začal jeho opětovný rozvoj. Od loňska stojí v čele města první žena v novodobé historii, energická starostka Kateřina Schwarzová. „Usiluji o zatraktivnění našeho města. K tomuto cíli směřovaly také naše letošní projekty, kdy jsme například pokračovali v rekonstrukci infrastruktury, vysadili lipovou alej na náměstí, vyčistili koryto potoka, nebo otevřeli kavárnu U Radnice. Mezi naše plány na příští rok patří generální rekonstrukce veřejného osvětlení.“ Tomáš Vrba
Oslav výročí města Lomu se zúčastnila také místní rodačka Jiřina Fikejzová. Naše uznávaná textařka prožila v Lomu krásné dětství a ráda se sem vrací. Vitální dáma se o své lomské vzpomínky podělila s našimi čtenáři. Paní Fikejzová, jaký je váš vztah k Lomu? Narodila jsem se tam a žila do jedenácti let. V budově, kde je dnes radnice, byla tenkrát má obecná škola. Pak jsem dojížděla vláčkem do gymnázia v Duchcově, jenže pouhých čtrnáct dní, protože v září 1938 naše pohraničí postihla okupace. Má pětičlenná rodina se narychlo přestěhovala do vnitrozemí, k dědovi a k babičce do Cítolib u Loun, později jsme bydleli v Lounech. Na tamním gymnáziu jsem studovala do septimy. Po celou dobu se mi moc stýskalo po Lomu, po Krušných horách, po naší velké zahradě, kam si chodily hrát děti z celého okolí. Náš dům za okupace a za války hlídala lomská babička s tetou, věřili jsme, že se sem jednou vrátíme. Občas se mi podařilo dostat se „domů“ do Lomu aspoň na víkend a moje kamarádka Vlasta Bečvářová mi vyprávěla co je tam nového. Hned po válce v pětačtyřicátém jsme se vrátili do pohraničí, ne do Lomu, ale do Teplic, kde bylo právě založeno české gymnázium. Jsem dodnes pyšná, že patřím k jeho úplně prvním maturantům. Zachovala jste kontakt s rodným městem i později? Dokud ještě žila moje spolužačka Maruška Olmerová, organizovala pravidelná setkání v Lomu s naší paní učitelkou z první třídy Marií Malínskou, kterou jsme zbožňovaly. Dnes se do
PhDr. Jiřina Fikejzová
svého milovaného rodného kraje dostanu jen občas, za bratrem Borkem, který žije v Teplicích. Dobré přátele mám v Litvínově. Bývalí kantoři Karel a Marie Tomáškovi mi průběžně posílají výstřižky z regionálních tiskovin, vím co se tam děje. Zatím poslední vaše návštěva Lomu se uskutečnila u příležitosti oslav 670. výročí od první písemné zmínky. Jaké pocity jste měla z tohoto setkání? Aktuální pozvání lomské starostky Kateřiny Schwarzové na 14. listopad mě potěšilo. Na slavnosti mi předali vzácný Pamětní list města Lomu a nádhernou kytici. Ten den byl pro mě dárek. Lom má štěstí na starostku. Je krásně mladá, vzdělaná, energická a navíc má silné osobní kouzlo. Myslím, že se celá akce mimořádně vydařila. Představte si, že se tam ke mně přihlásil muž, který taky bydlel na dolním konci Lomu a prý si mě pamatuje jako malou holku! Půvabné bylo vystoupení mažoretek, vedených paní učitelkou Ilonou Doležalovou, které mi předaly keramický měšec pro štěstí. Radost mi udělali také manželé Táborští, od kterých jsem dostala pravý med z jejich včelí farmy. A jak se vám líbila výstava mapující historii vašeho rodného města? Na vernisáži historických fotografií v kulturním domě bylo tolik lidí, že
Narodila se 13. dubna 1927 v Lomu jako Jiřina Henzlová. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor psychologie - sociologie. V mládí reprezentovala republiku jako sprinterka. Proslula jako osobitá textařka a patří v tomto oboru mezi absolutní špičku. Za čtyřicet let vytvořila 240 textů a s profesí se rozloučila knížkou Povolání textařka. Četbu z ní vysílal na pokračování během podzimu Český rozhlas v cyklu Memoáry slavných. Spolupracovala s předními interprety české populární hudby. Mezi její nejznámější písňové texty patří například Za rok se vrátím (pro Milana Chladila), Řekni, kde ty kytky jsou nebo Akropolis adieu (Judita Čeřovská), Sedm dostavníků (Waldemar Matuška), Co stalo se stalo (Hana Zagorová), Tak už bal (Hana Hegerová), Markétka, Máma, To mám tak ráda (Marie Rottrová).
65. let od neštěstí na dole Kohinoor I v Lomu V pondělí 14. listopadu, přesně po pětašedesáti letech, se na městském hřbitově v Lomu sešli občané a zastupitelé, aby spolu s členy hornických spolků uctili památku obětí největší kohinoorské důlní katastrofy z roku 1946, kdy došlo během noční směny k výbuchu třaskavých důlních plynů. Neštěstí nepřežilo 52 horníků. Většina byla otrávena oxidem uhelnatým, někteří podlehli následkům tlakové vlny výbuchu. Hlubinný důl Kohinoor I v Lomu těžil v letech 1891 až 1964. Zdejší báňské a geologické podmínky patřily k nejobtížnějším v celé severočeské hnědouhelné pánvi. Dolová pole Kohinooru I patřila k jejím nejhlubším částem a tomu odpovídal i častý výskyt
důlních havárií. Celkem jich bylo čtrnáct. Největší a nejtragičtější pak byla ta s datem 14. listopadu 1946. Bylo to první velké poválečné neštěstí v tehdejším Československu. Státního pohřbu se na lomském náměstí účastnili členové vlády, odborů a pražský arcibiskup. V historickém přehledu důlních neštěstí na hlubinných dolech v severočeském revíru se v případě kohinoorské tragédie jedná o katastrofu s třetím největším počtem obětí; smutná statistika hovoří o dole Nelson v Oseku, kde zahynulo 142 horníků, a dole Pluto v Louce, odkud v roce 1981 nevyfálo 65 havířů a báňských záchranářů. Tomáš Vrba, Jaroslava Brzáková
4
SEVEROČESKÉ LISTY
Tři otázky pro: Milana Živného, starostu obce Droužkovice
Už šesté volební období stojí v čele malé obce ležící mezi Chomutovem a Doly Nástup Tušimice. Po celou dobu se neúnavně snaží o všestranný rozvoj místa, kde prožil celý život. Jak Milan Živný hodnotí už jednadvacátý rok svého nikdy nekončícího úsilí? Aktuálně mají Droužkovice 763 obyvatel. Jejich počet se skokově zvýšil v nedávné době, kdy zde byla dokončena výstavba rodinných domů v nových obytných čtvrtích Větrná a Polní. Dohromady rychle vyrostlo 53 moderních domů. Plynofikace či splašková kanalizace jsou v Droužkovicích samozřejmostí. V obci je také solidní občanská vybavenost zahrnující mateřskou školku, kulturní dům a poštu. Co vše se v Droužkovicích událo během posledního roku a jaké mají zdejší zastupitelé plány na další období, přibližuje čtenářům pan starosta. Konec roku je obdobím, kdy bilancujeme a ohlížíme se. Jaký byl rok 2011 v Droužkovicích? Jsem rád, že se nám podařilo opět ujít další kus cesty k dobře fungující, upravené, k životu příjemné vesnici. Z větších projektů to bylo položení nového povrchu na komunikace v ulicích SNP a Rudé armády, a to včetně přilehlých chodníků. Také naše mateřská škola prokoukla. Zvenku září novou omítkou
V Ledvicích zahájili novou tradici Když letos na jaře na náměstíčku před radnicí zasadili krásný smrk, počítali, že ho na začátku adventu ozdobí a bude sloužit jako obecní vánoční stromeček. Mladý jehličnan se má v Ledvicích k světu. Postupně v hlavách místních zastupitelů uzrál nápad, že nový obecní strom bude prvně slavnostně rozsvícen za přítomnosti všech občanů a jejich dětí. Místní organizátoři premiérové akce neponechali nic náhodě a připravili na začátek adventu bohatý program. Jitka Lukášová s duchcovskými dětmi a Věra Ťupeková z ledvické školky se svými svěřenci nacvičily vánoční program. Pozadu nezůstali ani ledvičtí školáci, kteří se svými kamarády z Hostomic, kam chodí do školy, zazpívali několik koled. Vystoupení s nimi připravila paní učitelka Věra Březinová s dcerou. Velkému zájmu se těšily stánky Lenky Dinkové, která vede dětský výtvarný kroužek, a Alžběty Lifkové. O jimi vytvořenou originální vánoční výzdobu byl velký zájem. Místní zaplnili náměstíčko, ochutnávali domácí štrúdl a horký
na jeho první setkání s paní Livií. První dáma na mě udělala ten nejlepší dojem. Oceňuji její srdečnost, když bez ohledu na ochranku vstoupila mezi shromážděné občany, aby jim byla co nejblíže a mohla se s nimi osobně pozdravit,“ ohlíží se za nedávnou vzácnou návštěvou Bedřich
a střechou. Upravovali jsme také vnitřek. Vzhledem k tomu, že jsme rozšířili kapacitu na 45 dětí, musely být provedeny potřebné stavební zásahy v interiéru, jako třeba nové schodiště či protipožární dveře. Pro partu veřejně prospěšných prací jsme pořídili nový traktor na sekání trávy. Také letošní rok byl u nás bohatý na řadu tradičních kulturních a společenských prací. Úspěšnou novinkou byly populární farmářské trhy, které jsme ve spolupráci se Sdružením Západní Krušnohoří a Severočeskými doly uspořádali 8. října. O farmářské tržiště byl obrovský zájem místních, ale i přespolních. Úspěch předčil naše veškerá očekávání. Vše má rub a líc. Určitě se u vás přihodila také nějaké negativa. Trochu nás trápila stále přísnější legislativa. Třeba v případě zmiňované rekonstrukce školky jsme museli upravit projekt tak, aby splňoval nové bezpečností předpisy pro veřejné budovy. Totéž platí v případě výstavby další přečerpávací jímky
v naší obecní čistírně, kterou potřebujeme z důvodu navýšení počtu našich obyvatel. Na tuto stavbu je potřeba řada vyjádření nejrůznějších orgánů, aby mohlo být vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení. Proto tuto akci zrealizuje až na jaře příštího roku. Výhledově nás také trápí zvyšující se ceny dopravní obslužnosti městskou hromadnou dopravou. V budoucnu tyto částky mnohem více zatíží obecní rozpočet. Zachování autobusového spojení s Chomutovem pro naše občany je ale nutné. Jaké budou priority roku 2012? Na ministerstvu financí máme podanou žádost o dotaci na zasíťování dalších 32 stavebních parcel u koupaliště. O bydlení v naší obci je zájem. Město máme za zády, přitom si uchováváme charakter klidné vesnice. Chceme také rekonstruovat a rozšířit kulturní dům. Rádi bychom dali řád křižovatce na návsi. Nové dopravní řešení by mělo nejen dobře fungovat, ale také dobře vypadat a zdobit střed naší obce.
První Vánoce v novém bytě Letos se počet obecních bytů v Mariánských Radčicích rozšířil také o tři byty v nově postaveném domě v Nádražní ulici. Prostorný podkrovní byt obývají Ferencovi. Mladá tříčlenná rodina zde prožije první Vánoce.
Šístek. Pana prezidenta určitě potěšil také dárek vyrobený místními lidmi – dřevěná kazeta s hrou Člověče nezlob se s kovovými figurkami. Ostatně své dojmy z Března výstižně zapsal Václav Klaus do obecní kroniky: „Byli jsme tu rádi.“ Tomáš Vrba
Denis Klát z Braňan: dětská hvězda muzikálu Osmý světadíl Máte rádi kultovní hity skupiny Elán, silný příběh, skvělá pěvecká a taneční čísla, nápaditou choreografii? Pak si určitě nenechte ujít muzikál Osmý světadíl, který aktuálně uvádí Divadlo Kalich v Praze. Kromě nestárnoucích písniček se stal Osmý světadíl muzikálovou událostí sezony hlavně díky vynikajícím výkonům všech účinkujících, včetně desetiletého Denise Kláta, žáka čtvrté třídy braňanské základní školy, který si na prknech přední pražské scény odbyl svůj divadelní debut. Denis je žákem základní školy v Braňanech, kde navštěvuje také dramatický kroužek vedený paní učitelkou Marií Hájkovou. Každý školní rok připravují vlastní divadelní představení, které pak před prázdninami zahrají ostatním spolužákům a rodičům. Naposledy to
punč. Svůj stánek tady měla také společnost ČEZ Teplárenská. Nabízela nejen fundované informace o napojení Ledvic na soustavu centrálního zásobování teplem ze sousední elektrárny, ale i výborné svařené víno pro zahřátí. První slavnostní rozsvěcení stromečku se povedlo na jedničku, vznikla nová sváteční tradice. Tomáš Vrba
Prezidentský pár v Březně
Na čtvrtek 20. října, kdy do Března přijel prezident Václav Klaus s manželkou Livií, budou místní jistě dlouho vzpomínat. O to, že se na historicky první návštěvu hlavy státu nikdy nezapomene, se postará kronikář Bedřich Šístek, který setkání prezidentského páru s místními občany shromážděnými na návsi věnuje zaslouženou pozornost v obecní kronice. „Jedná se skutečně o první návštěvu hlavy státu u nás v Březně. O to větší má pro nás význam. Pro mě osobně je Václav Klaus teprve druhým prezidentem, kterého jsem viděl na vlastní oči. Protože jsem už pamětník, vzpomínám si na prezidenta Antonína Zápotockého, který nám jako cvičencům spartakiády v roce 1955 kynul z tribuny. Toto letmé setkání se s letošní návštěvou Václava a Livie Klausových nedá ale vůbec srovnávat. I když čas pana prezidenta byl přísně vyměřený, jeho návštěvu jsme si všichni užili. Po uvítacím projevu nastala krátká beseda přímo s našimi občany, kteří se ptali pana prezidenta na zavedení eura, nebo
5
ROČNÍK III. ZIMA 2011
konkurzech na jednu z hlavních rolí v připravovaném muzikálu Osmý světadíl. Protože ví, že se věnuji dramatické výchově mládeže, zeptala se mě, jestli nevím o nějakém vhodném adeptovi na dětskou roli v tomto představení. Okamžitě mě napadl Denis, který je bezprostřední a dokáže přirozeně udržovat kontakt s lidmi kolem sebe. Dohodly jsme se maminkou, že to zkusí. Denis produkci zaujal a v srpnu začal zkoušet spolu s ostatními účinkujícími, včetně dalších dvou kluků, kteří alternují v roli Jakuba,“ popisuje cestu svého nadaného žáka na divadelní prkna Marie Hájková. Osmý světadíl měl premiéru symbolicky osmého září. Okamžitě se stal nejžádanějším a nejlépe hodnoceným muzikálem současnosti. Až do konce letošního roku jsou všechna představení vyprodaná. Hity Elánu (Stužková, Kaskadér, Ak nie si moja), nadprůměrné pěvecké a taneční výkony herců, kteří byli vybíráni ne podle jejich četnosti ve společenských rubrikách, ale především podle schopnosti splnit vysoké nároky slovenského režiséra a choreografa Jána Ďurovčíka, udělaly z Osmého světadílu muzikálovou událost letošního podzimu. A jaké dojmy má ze svého angažmá v předním pražském divadle desetiletý Denis? „V roli Jakuba se střídám ještě s dalšími kluky. Hraji hlavně o víkendech, abych ve škole nic nezameškal. Většinou tak třikrát v měsíci. Nejraději mám, když mi tatínka hraje Jan Révai a maminku Maruška Štěchová, jejíž skutečnou maminkou je naše paní učitelka Hájková. Legrace je ale se všemi herci a tanečníky. Honoráře si šetřím, rád bych si za ně koupil
Jak vzniká Droužkovický zpravodaj Čtyřikrát ročně se objeví ve schránkách droužkovických domácností obecní noviny. Už třináct let je se železnou pravidelností pro místní občany kompletně zpracovává Renata Vaňousová. Denis Klát se svojí divadelní maminkou Marií Štěchovou před představením v maskérně Divadla Kalich.
notebook.“ Denis má kromě divadla také řadu dalších zájmů. Hraje házenou za žáky klubu Baník Most a fotbal za braňanský FK Mlékárna. Až napadne sníh, bude jezdit lyžovat a snowboardovat. Protože nasál muzikálové prostředí, v budoucnu by rád chodil ještě na kytaru. Zatím Denise v divadle viděli rodiče a babička. Už brzy zhlédnou nejúspěšnější soudobý muzikál také další občané Braňan. Za přispění obecního úřadu bude 8. ledna 2012 vypraven do Divadla Kalich celý autobus. Zcela určitě nebudou zklamáni. Tomáš Vrba, Richard Kocourek, Divadlo Kalich
Úplně první role desetiletého Denise byla ve školním představení Pralidi, kterou s dětmi z braňanského dramatického kroužku nastudovala paní učitelka Marie Hájková.
byla veselá hříčka nazvaná Pralidi, kde Denis hrál rošťáka Dádu. Právě paní učitelka Hájková zprostředkovala svému nadanému žáčkovi pomyslné lano do světa profesionálního divadla – muzikálu v Divadle Kalich. „Shodou okolností moje dcera uspěla v tříkolových
Zdeněk Vejražka – zámečník z DNT a umělecký řezbář v jedné osobě V Březně se mohou pochlubit originální lesní galerií. Devatenáct netradiční soch z dubových pařezů zde během podzimu vytvořil nadaný řezbář Zdeněk Vejražka, zámečník z rýpadla sousedních DNT. Ferencovy jsme navštívili uprostřed adventu. I když bydlí v domě od jara, stále to u nich vodí novotou. Třípokojový byt v prvním patře nově postaveného nájemního domu se sedlovou střechou se nachází ve čtvrti nových rodinných domků, ke kterým se dokonale hodí. V Mariánských Radčicích napočítáme celkem 71 obecních bytů v 16 domech různého stáří. Letos se podařilo předat nájemcům zrekonstruovaný byt v podkroví místní hasičské zbrojnice a zmiňované tři byty v Nádražní ulici. V jednom z nich, u Ferenců, právě sedíme u adventního věnce a ochutnáváme vánoční cukroví. Manžele Davida a Petru Ferencovy skvěle doplňuje šestiletá dcera Nikolka. Poté, co nám zarecitovala básničku o Vánocích, kterou se naučila ve zdejší mateřské školce, jsme se od tatínka Davida Ference dozvěděli: „Manželka pochází z Mariánských Radčic a má tady celou rodinu. Než jsme získali tento byt, bydleli jsme v podnájmu
na sídlišti v Mostě. Samozřejmě nám vyhovuje klid vesnice, kde se nebudeme bát pouštět dceru samotnou ven. Malá je tady také maximálně spokojená. Ve školce si našla nové kamarády a ráda chodí na dětské hřiště na návsi. Navíc zde má babičku. Musíme sice denně dojíždět do práce, ale s tím jsme počítali. Po uzavření dolu Kohinoor tady žádné pracovní příležitosti nejsou.“ Další část návštěvy nás mladá rodina seznamuje s představou, jak doma prožijí blížící se svátky. Ještě předtím ale všichni půjdou na Mariánské Vánoce, které se tradičně uskuteční v ambitu místního kostela. Ferencovi jsou v Mariánských Radčicích spokojeni. Protože obec plánuje zrealizovat ještě několik podkrovních nástaveb, brzy se počet bytů ještě rozšíří. Nezapomíná se přitom ani na seniory, také pro ně by zde rádi vybudovali řadové domky uzpůsobené lidem v postproduktivním věku. Tomáš Vrba
Zdeněk Vejražka pracuje celý život v hornictví. Poslední tři roky jako zámečník kolesového rýpadla SchRs 1 320/K 110, které odtěžuje skrývkové nadloží lomu Libouš. Ve svém zaměstnání zajišťuje provozuschopnost velkostroje, včetně pravidelné údržby a odstraňování případných drobných poruch. Už dávno je také nadšeným řezbářem. Práce se dřevem je jeho velkým koníčkem. Zdeněk Vejražka žije v nedalekých Otvicích, kde si dřevem ozdobil dům i zahradu. Vytvořil nejen totemy, vyřezaná zvířata, ale také lavičky a rozcestníky. Pravidelně se zapojuje do sochařského a řezbářského sympozia v krušnohorské Boleboři. Tam si nadaného autora všimli Březenští, kteří jsou pověstní zvelebováním své obce, a tak se lesík ve svahu podél silnice ke hřbitovu v Březně stal na několik týdnů otevřeným ateliérem Zdeňka Vejražky. Jeho úkolem bylo proměnit staré dubové pařezy v originální galerii plnou dřevěných skulptur. „Za měsíc a půl jsem tady vyřezal 19 soch. Jejich podobu jsem si dopředu nepřipravoval. Inspirovaly mě vždy až na místě
vlnící se kořeny. Převažují hlavy, každá tvář je však jiná, nikdy se neopakuje. Najdete zde také další motivy, třeba květiny a zvířata. Pařezový háj vznikal v prudkém svahu nad silnicí. Byla to má první práce, kterou jsem dělal jinde než doma. Všechny potřebné nástroje, jako jsou paličky, dláta jsem si sem vozil. Funkčnost rozbrušovačky a pily zajišťoval stometrový prodlužovák. Z některých pařezů jsem musel nejdřív odstranit hnilobu. Aby mnou upravené pařezy odolaly nepřízni počasí, ošetřil jsem je terpentýnem a voskem, jak se to dělávalo kdysi. Upravování pařezů v Březně byla skvělá zkušenost a hodně zajímavá práce,“ popisuje své úsilí Zdeněk Vejražka. Výtvory v Březně má šikovný řezbář pod dohledem, jezdí kolem nich totiž do práce. Originální lesní galerie byla veřejností nadšeně přijata. „Protože budeme muset ještě pár nemocných stromů vykácet, určitě lesní galerii rozšíříme. Uvažujeme také o uspořádání malého řezbářského sympozia, kde by každý pařez zpracoval jiný tvůrce,“ doplnil starosta Března Zděnek Valenta. Tomáš Vrba
I když paní Vaňousová pochází z Chomutova a do Droužkovic se přivdala, má o dění v obci, ale také o její historii dokonalejší povědomost než leckterý starousedlík. Pracuje jako účetní na obecním úřadě. Od roku 1998 rozšířila své služby pro obec o vydávání prvního droužkovického periodika. „Viděla jsem, že občany je třeba pravidelně informovat o událostech v obci, navíc jako zaměstnankyně obecního úřadu jsem měla o řadě věcí přehled. Ověřila jsem si, že obci naší velikosti nejlépe vyhovuje čtvrtletní periodicita vydávání. Pak je náš Zpravodaj plný podstatných věcí. Drtivou většinu všech článků píšu sama, ale případné spolupráci ze strany spoluobčanů se nebráním. Občas také někdo z nich do našeho zpravodaje přispěje. Zatím jsem vydala 52 čísel a už nyní připravuji to další, které vyjde na začátku příštího roku,“ prozrazuje Renata Vaňousová. Náklad Droužkovického zpravodaje se ustálil na 300 výtiscích. Posílají se nejen místním lidem, ale také rodákům žijícím v domovech důchodců mimo Droužkovice. Na úřad si pro svůj výtisk rádi chodí majitelé místních rekreačních chat, kteří také chtějí být informováni o zdejším dění. Paní Vaňousová je obdivuhodná, s přehledem zvládá všechny profese potřebné k vydávání novin. Kromě toho, že je autorkou většiny textů a fotografií, bravurně zvládá také sazbu a knihaření – kompletaci 16 stran. Obsah každého čísla konzultuje s panem starostou. Každé číslo tvoří pravidelné rubriky: společenská kronika, současné dění, zajímavosti, kultura, volný čas, důležitá upozornění včetně pozvánek na kulturní a společenské akce. O těch paní Renata nejen píše, ale často je také pomáhá připravovat. Droužkovický zpravodaj je zavěšený na webových stránkách obce (www.drouzkovice.cz), kde se s ním můžete seznámit i vy. Tomáš Vrba
6
SEVEROČESKÉ LISTY
žáků, aby jejich dojmy nepřestavovaly jen mnohdy vyděšené zážitky z rodičovských schůzek. Moc se vydařila letošní hallowenská noc. Průvod 160 masek, z nichž čtyřicet patřilo rodičům, prošel celou obcí. Strašidelná noc vyvrcholila přespáním ve škole, kde se hrála vybíjená a fotbal. Nevšední víkend prožili braňanští školáci v družební škole v Štiavnickej Bani na Slovensku. „Jedná se o naši partnerskou školu pro spolupráci v e-twinningu, tedy prostřednictvím internetu. Děti si nejen mailem dopisují, ale také se 21.– 23. října účastnily fotbalového turnaje pořádaného touto naší partnerskou školou, která jako jediná v Evropě učí také sokolnictví. Víkendu na Slovensku jsme využili k prohlídce rudného dolu a při zpáteční cestě ještě k návštěvě hradu Špilberk v Brně,“ popisuje spolupráci se slovenskou družební školou Petr Kratochvíl, ředitel ZŠ Braňany.
Březno ještě krásnější Náves, obecní a národní hřbitov v Březně a také kostel Nejsvětější Trojice ve Stranné. To jsou místa, kde už začala nebo se připravuje rekonstrukce a zvelebení. Realizace ambiciózních projektů počítá s využitím dotací a darů.
Originální pískovcová hlava je vlastně čerpací stojan. Spolu se zvoničkou zdobí od podzimu hřbitov.
Nedávno dokončená socha Na křídlech lásky v Nechranické ulici není jedinou novou skulpturou v Březně. Odpočinkovou zónu s lavičkami a zvonicí na obecním hřbitově zkrášluje od podzimu originální výtokový stojan na vodu pro napouštění konví. Je to pískovcová hlava, z jejíchž otevřených úst prýští voda. S úpravami se počítá také u národního hřbitova, kde je pochováno 306 vězňů z koncentračních táborů, kteří nepřežili transport. Vlaky s vězni v Březně v dubnu 1945 několik dní stály. Vznikne zde důstojný pomník, jehož autorem bude stejně jako v případě Křídel lásky sochař Václav Krob. Obci Březno se také po dlouhodobých jednáních podařilo získat do svého majetku pozemky ve středu obce kolem kostela sv. Petra a Pavla a mohla začít s přípravami stavebního povolení pro rekonstrukci návsi a Kaštanové ulice. Prvním viditelným krokem bude rekonstruování souboru barokních soch sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa a sv. Marie včetně opravy podezdívky oplocení. Březno tvoří osm místních částí – Březno, Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Střezov, Vičice a Stranná. Že se program obnovy netýká pouze vlastního Března, potvrzuje kostel ve Stranné. Chátrající svatostánek Nejsvětější Trojice s rozpadlou střechou darovala katolická církev obci. S opravami léta zavřeného kostela se začne příští rok, kdy dostane novou střechu. Na celkovou rekonstrukci kostelíka postaveného v roce 1842 se zpracovává projekt. Postupy prací budou odvislé od finanční náročnosti. Kostel totiž není chráněnou kulturní památkou, na kterou by se daly získat prostředky přednostně. Obec bude muset pro jeho záchranu shánět dotace a dary. Tomáš Vrba Křídla lásky zkrášlují Nechranickou ulici.
Jubilejní školní rok ZŠ Braňany Škola na braňanském sídlišti byla otevřena v roce 1961. Letos v září zde zahájili jubilejní padesátý školní rok. Díky aktivitě pedagogického sboru v čele s panem ředitelem Petrem Kratochvílem je nabitý řadou zajímavých akcí. Listování kronikou školy První žáci usedli do právě dokončené, tehdy velmi moderní školní budovy 3. záři 1961. Celkem to bylo 389 žáků v několika paralelních třídách. Kromě jmen všech kantorů a žáků, kteří zde získali základní vzdělání, je v kronice zachyceno také prolínání osudů školy v hornickém sídlišti se sousedními doly. Zajímavá je zmínka o tom, že ani bohatá uhelná ložiska za humny neochránila školu, k radosti žáků, před třítýdenními uhelnými prázdninami v roce 1963, kdy se tehdejší nedostatek paliva nevyhnul ani Braňanům. Vzhledem k tomu, že většina rodičů zdejších dětí byla v 50. až 80. letech zaměstnána v bílinských dolech, bylo logické, že patronem školy byl právě Velkolom Maxim Gorkij (dnešní Doly Bílina). Spolupráce se Severočeskými doly trvá stále.
Padesátý školní rok Ještě předtím než začal jubilejní školní rok, probíhaly v areálu školy stavební práce. Tělocvična dostala novou zateplenou omítku, dokončovala se půdní vestavba, kde vznikly další potřebné učebny. Vše bylo hotovo podle plánu tak, že 160 žáků (112 v základní škole a 48 v mateřské) se mohlo nerušeně začít vzdělávat. Braňanští pedagogové chtějí naučit žáky i něco dalšího, než ukládají osnovy – umět komunikovat a nebýt lhostejný ke svému okolí. Mimo jiné se rozhodli bojovat s faktem, že dnešní děti stále méně čtou. Rozšířit čtenářskou gramotnost žáků hodlají nejen doplněním školní knihovny o pro dětské čtenáře atraktivní tituly, ale i akcí „Noc s pohádkami Hanse Christiana Andersena“. Braňanská škola chce také více zapojovat do svých aktivit rodiče
Protiprašná opatření v praxi
Braňanští zastupitelé v rolích žáků – představení nových tříd vzniklých v půdní vestavbě.
Braňany. 800metrové zemní těleso – ochranný val bude v budoucnu snižovat pronikání vlivů báňského provozu. Protiprašná opatření fungují také přímo u jeho zdroje – v lomu Bílina. Už v roce 2008 se zde začalo se zkrápěním přesypů pásových dopravníků uhelných odtahů, které jsou navíc zakrytované. Rozlehlé provozy skrývky a lomu neustále zkrápí flotila cisteren. Ekologické stavby doplnily i provoz ledvické úpravny, například došlo na kapotáž hlubinného zásobníku protiprachovou stěnou. Dohromady všechna tato opatření přispívají k lepšímu životnímu prostředí obyvatel sousedních obcí. Tomáš Vrba
V Černovicích chystají tři nové projekty Málkov plánovitě rozšiřuje by se hodnotila spokojenost obyvatel s bydlením a poskytovanými služzázemí pro sportovní aktivity Pokud bami, určitě by v regionu obsadily Černovice jedno z předních míst. Obecní úřad se snaží vytvářet více jak 530 zdejším obyvatelům ty nejlepší podmínky pro život Města a obce v našem regionu se snaží vytvořit podmínky pro sportování obyvatel všech věkových kategorií. Podporují činnost sportovních kolektivů a sdružení a budují zázemí využívaná širokou veřejností. Důležité to je zejména pro děti a mládež, jejichž pohybové aktivity v posledním desetiletí hodně polevily. Například v Málkově má mládež dostatečný výběr aktivního vyžití, na jaře příštího roku bude mít k dispozici už třetí víceúčelové hřiště.
Starosta Málkova Josef Egermann ukazuje na prezentaci dodavatele, jak bude nové sportovní hřiště vypadat na jaře příštího roku.
Nový areál byl v hrubé podobě dokončen před příchodem zimy, umělým povrchem bude vybaven na jaře příštího roku, až to teplotní podmínky dovolí. Zařízení vyrostlo v dolní části Málkova v sousedství dobře vybaveného dětského hřiště, tedy v lokalitě, která se neustále rozrůstá, a zdejší obyvatelé takovou možnost postrádali. „Nelíbilo se nám, že zejména mládež musí vyhledávat zázemí pro své hry a sportování v horní části obce a tudíž přecházet přes frekventovanou silnici č. 13. Požádali jsme proto
ČEZ, jednoho z našich partnerů, zda by nám pomohl při realizaci tohoto záměru. Bylo nám vyhověno a společnost nám v rámci svých projektů k tomuto účelu poskytla milion korun. Zbývající náklady ve výši zhruba 500 tisíc korun obec dofinancuje ze svého rozpočtu,“ přiblížil budování nejnovějšího spolupracovníka zařízení v Málkově starosta Josef Egermann. Dnes mají Málkovští ještě k dispozici sportovní halu, ve které se organizuje řada pohybových aktivit včetně stolního tenisu. V sousedství fotbalového hřiště je tenisový kurt s umělým povrchem a dobře vybavené dětské hřiště. Podobné zázemí s víceúčelovým hřištěm je v horní části obce. Tím Málkovští ve svých plánech neskončili, v příštím roce chtějí rozšířit areál v dolní části o minigolf a poté i o prostor pro příznivce skateboardu. V letošním roce se v Málkově podařilo zprovoznit rozhlednu, která se ihned stala turisticky vyhledávanou atrakcí. Obecní úřad k tomuto přispěl vydáním řady propagačních materiálů, včetně turistických známek. Závěr roku si Málkovští připomenuli tradiční mikulášskou nadílkou a 3. prosince vánočním jarmarkem s rozsvícením stromku a doprovodným programem. Využili k tomu finanční dar od Severočeských dolů a Skupiny ČEZ. Václav Sedlák
a vyplnění volného času. Unikátní je například to, že obec je majitelem vodovodního a kanalizační řádu, vlastní i vodojem a úpravnu vody a také čistírnu odpadních vod, a může tudíž uživatelům účtovat minimální platby, což domácnostem výrazně snižuje náklady. Lidé si toho samozřejmě váží. Pokud vše půjde podle předpokladů, měly by se Černovičtí v příštím roce přiblížit k realizaci dalších tří projektů. „Nejdále jsme s přípravou na vybudování sportovního centra, které je situováno do horní části obce. Máme za sebou všechna schvalovací řízení a nyní bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. Náklady si vyžádají zhruba 20 milionů korun a stejně jako u předchozích staveb budeme je i v tomto případě čerpat z vlastního rozpočtu, bez dotací. Centrum bude vybaveno pro sporty, za kterými museli naši občané dosud jezdit do Chomutova – bowlingovou dráhou, hřištěm pro squash, lezeckou stěnou a potřebným zázemím. Věřím, že v příštím roce se začne stavět a sportovní centrum se dokončí. Druhou akcí, na které probíhají přípravy, je zasíťování lokality na západní straně obce, kde se předpokládá výstavba zhruba 40 rodinných domků. Obec vloží přibližně šest milionů korun do vybudování komunikací, vodovodního a kanalizačního řadu. Tím, že dojde k dalšímu rozšíření obce, budeme muset v příštích letech zvýšit kapacitu čistírny odpadních vod,“ uvedl místostarosta Černovic Zdeněk Fresser. Obecní úřad rozjel výkupem potřebných pozemků letos ještě třetí akci, kterou bude výstavba odpočinkové zóny v prostoru před ochrannými valy. Zatím jsou k dispozici zhruba
Místostarosta Černovic Zdeněk Fresser označuje na plánech lokalitu, kde obec zabezpečí zasíťování pozemků pro výstavbu 40 rodinných domků.
tři čtvrtiny uvažované plochy. V plánu občanských sdružení. Většina z nich je vybavení zóny sociálním zázemím se sešla u tradiční mikulášské nadíla materiálem pro volnočasové aktivi- ky, kterou pro ně připravila obec spoty a odpočinek obyvatel všech věko- lečně s hasiči v restauraci U Marka. vých kategorií. Náklady na realizaci Ti nejmenší se pobavili při soutěžích, by měly činit zhruba šest milionů ko- u her a diskotéky, a domů si odnesli run, opět bez využití dotací. nadílku. V Černovicích se mohou obyvatelé zapojit do činnosti několika Václav Sedlák
Pěvěcký sbor Silentium 24 rozdává radost nejen o Vánocích Světec se zazelená Obec Světec tvoří i místní části Chotějovice, Štrbice a Úpoř. Dohromady čítá necelých tisíc obyvatel. Místní zastupitelé v čele s paní starostkou Barborou Bažantovou se snaží zvelebovat a zkvalitňovat život místním nejen z obecního rozpočtu, ale také čerpáním prostředků z dotačních programů. Během podzimu zde prostřednictvím grantu Nadace ČEZ – STROMY 2011, bylo vysazeno 1281 keřů, sazenic lesních a ovocných stromů, včetně několika vysokokmenů. „Světec a naše spádové obce se potýkají s vlivy zhoršeného životního prostředí, zejména s nadměrnou prašností a v některých částech také zvýšenou hlučností.
Mezi priority Severočeských dolů v oblasti životního prostředí patří ochrana ovzduší. Účinným pomocníkem snižujícím polétavou prašnost v obcích sousedících s provozními plochami lomu Bílina patří zametač na podvozku nákladního auta. V letošním roce se trasa tohoto vozidla rozšířila o další obce, a to Braňany a Mariánské Radčice, které doplnily Ledvice a Chotějovice, kam výkonný pomocník zajíždí už několik let. Mariánské Radčice bude chránit také pás ochranné zeleně a zelená stěna, která je osázena rychle rostoucími pnoucími rostlinami. Letos bylo dokončeno nepřehlédnutelné ochranné opatření v sousední obci
Vánoční čas braňanských školáků Na začátku adventu dostala škola vánoční výzdobu, kterou vytvořili sami žáci. 5. prosince tradičně prošli deváťáci přestrojení za Mikuláše a čerta třídy na prvním stupni a rozdali mladším spolužákům dárečky. Mezi dětmi a rodiči jsou oblíbené vánoční dílny, kdy všichni společně pečou cukroví, zdobí ovoce a zkouší vánoční zvyky. Poslední školní den, 22. prosince, uspořádají vánoční besídku a na lampionech štěstí pošlou svá přání Ježíškovi. Tomáš Vrba
7
ROČNÍK III. ZIMA 2011
Nově vysazená zeleň nám s tím pomůže bojovat, ale především vylepší vzhled obce. V případě Chotějovic a Světce se výsadba týká ozelenění dětských hřišť a odizolováním těchto ploch od komunikací. Také v Úpoři bychom zasazením devíti stromů na pozemku vedle dětského hřiště rádi přispěli k vylepšení vzhledu této části obce a vytvořili zde oddychovou zónu s lavičkami. Štrbické sousoší sv. Jana Nepomuckého skvěle doplňuje nově vysazený jasan kulovitý,“ přibližuje starostka Barbora Bažantová místa podzimní výsadby uskutečněné díky nadačnímu příspěvku z grantu Nadace ČEZ. Tomáš Vrba
Letošní rok byl pro březenský ženský pěvecký sbor mimořádně úspěšný. Absolvoval řadu vystoupení před domácím publikem, i na mnoha jiných místech. Během podzimu se představil v domácím Březně hned dvakrát. Nejprve 7. října vystoupil v posluchači zcela zaplněném březenském kostele spolu s Hornickým pěveckým sborem Kladno vedeným profesorem Makariem. Jde o skutečný fenomén v oblasti sborového zpěvu, který vystupuje už třiapadesát let. Krásný společný koncert byl oslavou sborového zpěvu, kde se střídala díla světových mistrů v podání hostů z Kladna a spirituály v interpretaci Silentia 24. Výborná atmosféra vládla také po vystoupení na neformálním setkání v restauraci U Rybníčka, kde si členové obou sborů vyměňovali zkušenosti, ale hlavně si společně zanotovali. A pak se Silentium 24 v Březně představilo 25. listopadu. Sál Na Rybníčku byl zaplněn věrnými domácími posluchači. I na tomto vystoupení mělo Silentium 24 hosta – sbor Zlej sen. Celá druhá polovina koncertu patřila domácím. Jedna ze skladeb Z Betléma se ozývá byla pozvánkou na tradiční vánoční koncert,
Přesně před čtyřmi roky se v Březně začala psát historie ženského pěveckého sboru Silentium 24. Když tehdy zazpívalo dvaadvacet místních žen a dívek vánoční koledy na schodech ke kostelu sv. Petra a Pavla, nikdo netušil, že právě začala úspěšná kariéra sboru, který si vysloužil renomé nejen v domácím Březně. Příští rok, u příležitosti pátého výročí své činnosti, by členky souboru rády vydaly vánoční CD.
Silentium 24 na společném koncertu s Hornickým pěveckým sborem Kladno v kostele sv. Petra a Pavla.
Starostka Barbora Bažantová osobně dohlížela na výsadbu nové zeleně.
Výrobní ředitel SD Jiří Neruda po koncertu poděkoval místostarostce Zdeňce Buzkové za mimořádný umělecký zážitek.
který se uskuteční v kostele sv. Petra a Pavla poslední adventní neděli 18. prosince. Posluchači se mohou těšit, že tam uslyší také nové koledy, které sbor pilně zkouší. V současné době má sbor třináct členek. Výběr repertoáru, aranžování skladeb a hudební doprovod zajišťuje Vladimír Kinský. Byl to právě on, kdo dal sboru jeho název. Když musel na zpěvačky při prvních zkouškách stále volat „Ticho, ticho“, byla to inspirace k pojmenování. Ticho – latinsky silentium utvořilo první část názvu. Číslo 24 pak označuje počet schodů kostela, kde v roce 2008 proběhlo první zpívání. Nepostradatelná pro vystoupení Silentia 24 je Jana Kinská, nejen výborná organizátorka, ale především výtečná zvukařka. V roce 2012 začne Silentium 24 už pátý rok své umělecké činnosti. Díky pravidelným zkouškám, které mají členky většinou jednou týdně, se repertoár sboru rozšířil na šedesát skladeb. Určitě se některé z nich objeví na prvním bilancujícím CD, které by se mělo natočit příští rok. Bude symbolicky vánoční, vždyť první vystoupení bylo tenkrát také vánoční. Tomáš Vrba
Sbormistři Roman Makarius (vlevo) a Vladimír Kinský si měli co říct.
8
SEVEROČESKÉ LISTY
Braňanský fotbalový klub začal budovat mužstva od základu Fotbalové kluby na venkově se vzhledem k omezenému rozpočtu musejí spoléhat především na své odchovance. Ve většině oddílů s každou novou sezonou začíná nekonečný proces práce s mládeží, a tam, kde se rodí dost chlapců, je prvním stupínkem přípravka. U fotbalového potěru je zapotřebí kvalifikovaný a současně odpovědným přístupem vybavený trenér. Takových osobností ovšem není nikde a nikdy dost, v Braňanech tomu není jinak. Po ukončení činnosti týmu dospělých, který v Braňanech hrál pod hlavičkou SIAD, se začal v obci budovat fotbal od základu. „Před sedmi osmi lety se u nás, v FK Mlékárna Braňany, dali chlapi dohromady a vytvořili mužstvo, které začalo hrát mosteckou ligu neregistrovaných. Hrálo ji asi šest sezon, aby se nakonec omlazený celek přihlásil před třemi lety do okresní soutěže. První sezonu jsme odehráli jako nezúčastnění, druhou jsme skončili v tabulce pátí a v loňské nám jen o vlas unikl postup do III. třídy. Letošní sezonu jsme začali v teplickém okrese, kde IV. třídu po podzimu vedeme a naším cílem je samozřejmě postup. Největší radost jsme měli ze staršího žactva, které se po roce příprav a ročním účinkování v okresním přeboru stalo jeho vítězem. Teď máme v soutěži už dvě mládežnická družstva. Jsou to opět starší žáci, a protože několik chlapců už překročilo věkovou hranici, měli jsme základ pro dorostenecký tým. Oba celky se teprve sehrávají a věříme, že na jaře to už pocítíme i na výsledcích. Kluci mají zájem a chodí
pravidelně na tréninky, což je velmi důležité,“ říká předseda FK František Fric starší. Záštitu nad klubem drží obec, která ho po všech stránkách podporuje. Hradí mu náklady za provozování hřiště a kabin, klukům koupila nové dresy a umožňuje družstvům zimní přípravu ve školní tělocvičně nebo na přilehlém hřišti s umělým povrchem, které bylo vybudováno za významné podpory Severočeských dolů. Poděkování za trenérskou práci v FK Mlékárna Braňany patří u chlapů Janovi Šteflovi, u dorostu Danovi Pospíšilovi a Petrovi Hajzlerovi a u žáků Václavu Váňovi a Františku Fricovi mladšímu. „Hovořili jsme už několikrát o založení přípravky, ale trochu se toho bojíme. Je to daleko složitější a specifická práce, na kterou se každý nehodí. Sehnat takového trenéra je umění i ve větších klubech. Pokud se nám to podaří, budeme mít vyhráno a přípravku založíme,“ odpověděl na naši úvodní úvahu k fotbalovému potěru František Fric starší. Václav Sedlák, Tomáš Vrba
Starší žáci FK Mlékárna Braňany dosáhli v minulém ročníku mistrovské soutěže historického úspěchu, když se stali vítězi okresního přeboru. Na snímku jsou se starostou obce Vlastimilem Krupkou odleva nahoře hlavní trenér Václav Váňa, Filip Chromý, Michal Štefl, Radek Pospíšil, Dan Hegüs, Filip Vršecký, trenéři František Fric starší a František Fric mladší, uprostřed Zdeněk Jelínek, Jakub Choreň a Dominik Arnold, dole kapitán Michal Šula, Marian Hajzler a Dan Všední.
Viktorie slavila 90. narozeniny a dobře rozehrála 1. A třídu
KaprTeam Málkov pracuje s mládeží
Práce s mládeží je dnes velice ceněna, zvláště když je její volný čas vyplňován aktivitami spojenými s přírodou, které se dají navíc rozvíjet od útlého mládí po dospělost. V Málkově takový recept našli: rybaření. Občanské sdružení KaprTeam Málkov není masová organizace, ale pracuje po větší část roku plánovitě.
Popularita fotbalu se udržuje díky zapáleným lidem i v obcích a menších městech. Příkladem je město Ledvice, kde se fotbal hraje už 90 let. Toto významné jubileum si připomenuli členové SK Viktorie Ledvice a jejich věrní příznivci letos v létě, kdy si k oslavám přizvali starou gardu Slavie Praha, která nakonec porazila své vrstevníky v poměru 7:1. Slavnostní ráz měl i tradiční 19. ročník Memoriálu Milana Ryšky a Miroslava Vrány, který tentokrát vyhrál FK Duchcov.
Po posledním podzimním mistrovském utkání se podařilo zastihnout část týmu Viktorie Ledvice. Zleva nahoře jsou trenér Jaroslav Kovačka, Jiří Zavadil, Roland Gutsch, Vlastimil Pinďák, Ondřej Choutka, Martin Černý, předseda oddílu Milan Ryška, dole vedoucí družstva Stanislav Novotný, Ondřej Kindl, Martin Choutka, kapitán Tomáš Vlasák a Zdeněk Moravec.
V Ledvicích se začalo organizovaně sportovat už koncem 19. století díky založení Sokola, posléze se tu vytvořila dvě sdružení fotbalových nadšenců. Na jaře roku 1921 se část z nich rozhodla založit registrovaný fotbalový klub, na podzim téhož roku hrála jedenáctka Viktorie už mistrovskou soutěž. Prvním předsedou klubu se stal Václav Kolbaba a sekretářem Rudolf Leitner. Před válkou se Ledvičtí propracovali až do 1. B třídy a postupně hráli různé soutěže Severočeské župy. Největší fotbalovou osobností ve Viktorii byl v té době
Ladislav Koubek, který spolu s dalšími hráči přešel po zabrání Sudet do Kročehlav, odkud si ho vytáhla Sparta Praha; s tou posléze získal několik titulů. Po válce si Viktorie zahrála 1. A třídu, ale po zrušení hřiště, které ustoupilo těžbě uhlí, musela s výstavbou nového areálu začít se soutěží od samého začátku a dokonce pod novým názvem Sokol Ledvice. V roce 1968 se opět Viktorie vrátila do 1. A třídy, kde hraje i dnes. „Cílem prvého týmu v úspěšných ročnících mistrovské soutěže bylo postoupit do krajského přeboru.
Loni jsme bojovali o udržení, proto jsme angažovali nového trenéra Jaroslava Kovačku a asistenta Milana Milčinského, oba z Bíliny a trenéra brankářů Petra Gessela ze Zabrušan. Masérem družstva je Miroslav Kout. K dispozici je 19 hráčů a dva výkonnostně vyrovnaní brankáři. Tým se omladil a stabilizoval, což přineslo ovoce. V tomto ročníku, po kterém proběhne reorganizace fotbalových soutěží, se jeví jako reálná možnost postoupit i z druhého místa 1. A třídy. Proto se chceme o toto umístění poprat, což není utopie, když na druhý Klášterec, s kterým jsme na podzim na jeho hřišti remizovali 1:1, ztrácíme pět bodů. Na domácí půdě jsme ani jednou neprohráli, jasná byla porážka v Proboštově, který soutěž vede. Mrzí nás však ztráta z Postoloprt a zejména porážka v posledním utkání podzimu v Domoušicích 2:0, kde se hrálo o 3. místo v tabulce. Tam jsme bohužel nedokázali proměnit šance a po bezbrankovém poločase přišlo několik chyb a nakonec jedno vyloučení, což soupeř potrestal. Nejlepším střelcem našeho týmu v podzimní části soutěže je Jan Novák, který vstřelil devět z našich 25 branek,“ uvedl sekretář oddílu Stanislav Novotný. Připomínáme, že Ledvičtí na podzim ze 13 utkání sedm vyhráli, tři prohráli a třikrát remizovali. Jarní sezonu zahajují 24. března, kdy na svém hřišti přivítají Soběchleby, s kterými se na podzim rozešli smírně 3:3. Václav Sedlák, Tomáš Vrba
Luděk Šíl s letos uloveným kapitálním desetikilovým kaprem.
Nápad vytvořit sdružení vznikl zhruba před pěti lety v partě místních chlapů, kteří rybářské zálibě věnují velkou část volného času. „Od ledna 2007 jsme oficiálně zaregistrovaní jako nezisková organizace, dnes jsme současně i členy Českého rybářského svazu a ve svých řadách máme děti a mládež, která se postupně zapaluje pro tuto ušlechtilou zálibu. Nemáme ve správě žádnou vodní nádrž, kde bychom ryby chovali, a tak na rybářské výpravy jezdíme hlavně po okolních rybnících,“ říká předseda sdružení Luděk Šíl. KaprTeam startuje sezonu hned v lednu, kdy se otevírá zápis do rybářského kroužku. V zimě také začíná příprava nováčků k rybářským zkouškám. Chvályhodné je, že sdružení letos připravilo i několik dětí z výchovného ústavu v Místě. Pravidelnou jarní akcí bývá úklid břehů některého z rybníků kam chodí parta rybařit. Naposled to byl rybník Banda v Chomutově, a to ve spolupráci s Povodím Ohře, které dodalo potřebný materiál a zajistilo odvoz sebraného odpadu k likvidaci. „S jarem nám začínají rybářské soutěže, jako je Zlatá udice, kterou pořádá DDM v Chomutově. Současně pak startuje sezona závodů i pro nás dospělé a také na nich se můžeme pochlubit řadou pěkných úlovků, což je ale většinou otázkou štěstí a dobrého losu. Nejdál jsme
byli na rybářských závodech v Luhačovicích u Zlína a na veslařské dráze v Račicích. V červnu pak díky podpoře od obecního úřadu jezdíme s dětmi na třídenní rybářské soustředění pod stany, na které se malí rybáři vždy velmi těší. O prázdninách pak mají naši mladí volno. Sejdeme se až v jejich závěru, kdy pro ně pořádáme na rybníčku v Zelené závody; letos proběhl už pátý ročník. Do konce podzimu pak absolvujeme ještě několik výjezdů za rybami a snažíme se ulovit i nějaké ty dravce. Všichni členové se pak sejdou naposled před Vánocemi při rozlučce s končícím rokem, kdy vyhodnotíme uplynulou sezonu, týmovou celoroční soutěž o to kdo chytne největšího kapra na svazových vodách a zároveň rámcově naplánujeme činnost našeho sdružení na rok příští,“ doplňuje Luděk Šíl. Výhodou pro Občanské sdružení KaprTeam Málkov by určitě bylo, kdyby se mohlo starat o „svůj“ rybník a mělo k dispozici i klubovou místnost, kde by se členové mohli scházet, čerpat teoretické znalosti a připravovat mládež ke zkouškám a soutěžím. Zatím bohužel takové možnosti málkovští rybáři nemají. Avšak podle předsedy sdružení již proběhla určitá jednání se starostou a do budoucna by mohlo být vše vyřešeno. Václav Sedlák, Luděk Šíl Účastníci 5. dětských závodů v Zelené měli z úlovků a ocenění obrovskou radost.
