Sestavení investičního portfolia za použití zahraničních podílových fondů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Sestavení investičního portfolia za použití zahraničních podílových fondů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Martin Širůček

Jakub Straka

Brno 2012

Děkuji Ing. Martinu Širůčkovi za ochotné odborné vedení této bakalářské práce, cenné rady a věcné připomínky, které mi byly při zpracovávání pomocí.

Prohlašuji, že jsem práci Sestavení investičního portfolia za použití zahraničních podílových fondů vypracoval samostatně, za použití zdrojů, které uvádím v seznamu literatury, a pod ochotným vedením Ing. Martina Širůčka. V Brně dne 10. května 2012

__________________

Abstract Straka, J. Configuration of investment portfolio using foreign mutual funds. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The bachelor thesis is targeted to course of collective investment using foreign mutual funds. The thesis deals with investment strategies, theory of portfolio, methods of choosing mutual funds with using economic indicators and management of investment portfolio. Keywords Investment portfolio, investment strategy, mutual funds, collective investment.

Abstrakt Straka, J. Sestavení investičního portfolia za použití zahraničních podílových fondů. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce je zaměřena na oblast kolektivního investování prostřednictvím zahraničních podílových fondů. Zabývá se investičními strategiemi, teorií portfolia, metodikou výběru otevřených podílových fondů na základě poměrových ukazatelů a managementem investičního portfolia. Klíčová slova Investiční portfolio, investiční strategie, podílový fond, kolektivní investování.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod .........................................................................................................13

1.2

Cíl práce ...................................................................................................13

2

Metodika

14

3

Literární rešerše

18

3.1

Kolektivní investování a podílové fondy .................................................18

3.2

Investiční strategie...................................................................................21

3.2.1

Konzervativní strategie ................................................................... 23

3.2.2

Vyvážená strategie .......................................................................... 24

3.2.3

Dynamická (agresivní) strategie..................................................... 24

3.3

Investiční portfolio a způsoby jeho správy............................................. 25

3.4

Teorie portfolia ....................................................................................... 27

3.4.1

Markowitzův model ........................................................................ 27

3.4.2

Model CAPM ................................................................................... 29

3.5

3.5.1

Poměrové ukazatele ........................................................................ 30

3.5.2

Ratingové agentury a rating............................................................ 33

3.6

Management optimálního portfolia ....................................................... 34

3.6.1

Sestavení finančního plánu............................................................. 34

3.6.2

Zvolení investiční strategie ............................................................. 34

3.6.3

Sestavení optimálního portfolia ..................................................... 35

3.6.4

Uskutečnění, monitoring a správa sestaveného portfolia.............. 35

3.7 4

Analýza cenných papírů kolektivního investování................................. 30

Dílčí závěr literární rešerše..................................................................... 35

Vlastní práce 4.1

37

1. investor – p. Horký ............................................................................. 39

4.1.1

Sestavení finančního plánu............................................................. 39

4.1.2

Zvolení investiční strategie ............................................................. 40

10

Obsah

4.1.3

Porovnání a výběr podílových fondů............................................... 41

4.1.4

Rekapitulace sestaveného portfolia č. 1...........................................43

4.2

2. investor – paní Železná .......................................................................44

4.2.1

Sestavení finančního plánu .............................................................44

4.2.2

Zvolení investiční strategie..............................................................44

4.2.3

Porovnání a výběr podílových fondů...............................................47

4.2.4

Rekapitulace sestaveného portfolia č. 2 ......................................... 48

4.3

3. investor – p. Veselý............................................................................. 50

4.3.1

Sestavení finančního plánu ............................................................ 50

4.3.2

Zvolení investiční strategie............................................................. 50

4.3.3

Porovnání a výběr podílových fondů...............................................52

4.3.4

Rekapitulace sestaveného portfolia č. 3 ..........................................53

5

Diskuze

55

6

Závěr

57

7

Literatura

59

A

7.1

Monografie...............................................................................................59

7.2

Internetové zdroje ................................................................................... 61

7.3

Ostatní zdroje ..........................................................................................63

Výpočet průměrného výnosu fondů společnosti Franklin Templeton

65

B

Výpočet očekávaných zhodnocení jednotlivých portfolií

68

C

Geografická a oborová struktura portfolií

70

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Trh domácích a zahraničních podílových fondů v ČR ke 31.12.2011

19

Obr. 2

Systematické a nesystematické riziko

30

Obr. 3

Stupnice indikátoru SRRI

31

Obr. 4

Hodnocení investičních společností za posledních 10 let 37

Obr. 5

Investiční strategie p. Horkého

40

Obr. 6

Očekávaný vývoj hodnoty portfolia p. Horkého

41

Obr. 7

Investiční strategie pí Železné – prvních 35 let investování

45

Obr. 8

Investiční strategie pí Železné – 36.-40. rok

45

Obr. 9


46

Obr. 10

Očekávaný vývoj hodnoty portfolia pí Železné

47

Obr. 11

Investiční strategie p. Veselého

51

Obr. 12

Očekávaný vývoj hodnoty portfolia p. Veselého

52

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Volba typu fondu v závislosti na rizikovém profilu investora a investičním horizontu

22

Tab. 2

Obecné předpoklady jednotlivých tříd podílových fondů 22

Tab. 3

Doporučený podíl akciové složky v portfoliu

23

Tab. 4

Investiční strategie navrhnuté investičními společnostmi

23

Tab. 5

Stupně indikátoru SRRI v závislosti na volatilitě

32

Tab. 6

Splnění požadavků investiční společnosti (data ke 29. 2. 2012)

38

Tab. 7

Seznam akciových fondů

38

Tab. 8

Seznam dluhopisových fondů

38

Tab. 9

Seznam fondů peněžního trhu

39

Tab. 10

Důležitost investičních požadavků p. Horkého (5 = nejvíce důležité)

39

Tab. 11

Porovnání a výběr akciových fondů

41

Tab. 12

Porovnání a výběr dluhopisových fondů

42

Tab. 13

Důležitost investičních požadavků pí Železné (2 = nejvíce důležité)

44

Tab. 14


47

Tab. 15


48

Tab. 16

Důležitost investičních požadavků p. Veselého (3 = nejvíce důležité)

50

Tab. 17


52

Tab. 18


53

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Od doby, kdy došlo k zániku barterového obchodu a vzniku peněz jako univerzálního směnného prostředku se mnoho změnilo. Peníze se už nevyskytují jen ve fyzické formě ale i ve formě elektronické. Také se naskytly i nové možnosti jejich použití. Bez peněz, které používáme prakticky každodenně se v dnešní době neobejdeme. Protože jsou tak důležité, měli bychom být schopni se o ně také správně starat. Cílem každého z nás by proto neměl být pouze jejich výdělek, ale i efektivní zacházení a následné zhodnocování. Myslet na budoucnost je v dnešní nestálé době jedním z hlavních finančních témat a finanční nezávislosti, zabezpečení i jistoty by chtěl dosáhnout každý. Většina lidí v České republice ale není finančně vzdělaná, a proto neví jak správně s penězi naložit. Na výsledek aktuálních debat ohledně důchodové či daňové reformy ČR nebo tzv. „záchranných balíčků“ Evropské unie si musíme ještě chvíli počkat. Co ale působí na naše peníze neustále je inflace neboli znehodnocování peněz. Na jejich správné zhodnocení tedy není nikdy příliš brzy ani pozdě. Jednou z možností jak se bránit vlivům inflace je dlouhodobé a efektivní zhodnocování peněžních prostředků na finančních trzích. Nejjednodušší formou pro většinu drobných investorů je zaměření se na tzv. kolektivní investování. Při této formě investování si může investor vybírat z mnoha podílových fondů. Problém ale může nastat při otázce jejich výběru a sestavení tzv. investičního portfolia.

1.2 Cíl práce Cílem této práce je, s pomocí zahraničních otevřených podílových fondů, sestavit investiční portfolia pro tři typy investorů na základě jejich výnosověrizikového profilu. Hypotéza Se vzrůstající rizikovostí investičního portfolia zároveň roste i jeho výnosnost.

14

Metodika

2 Metodika Při zpracovávání práce bude v části literárních rešerší vycházeno z metody analýzy, pomocí které budou identifikovány hlavní pojmy související s tématem práce. Metoda analýzy bude také použita při sestavení investičního portfolia. V praktické části práce bude při sestavování portfolia použita metoda srovnávání, jejímž cílem bude vybrat nejvhodnější podílový fond, který bude v portfoliu zastoupen. Identifikace investora V úvodu praktické části práce budou definováni 3 investoři s odlišnými investičními strategiemi (konzervativní, vyvážený a dynamický). 1. Konzervativní typ investora Protože konzervativní investor nechce, aby hodnota jeho investice výrazně kolísala, je velmi averzní vůči riziku. Obvykle má také malé zkušenosti s investicemi na kapitálových trzích, a proto se v rámci investičního rozhodování zaměřuje především na nejméně rizikové finanční produkty. Jedná se především o termínované vklady, spořící účty nebo fondy peněžního trhu. Protože je nevýhodnou těchto málo rizikových produktů jejich nízké zhodnocení, které většinou nedosahuje míry inflace, růst hodnoty portfolia tohoto investora typicky nemá progresivní charakter. V investičním portfoliu konzervativního investora jsou obvykle z největší části zastoupeny fondy peněžního trhu. Fondy dluhopisové a akciové mají zastoupení minoritní. 2. Vyvážený typ investora Vyváženého investora lze charakterizovat snahou o dosažení nadinflačního zhodnocení investovaných prostředků. Tento investor je méně averzní k riziku (je ochotný tolerovat kolísání hodnoty svého portfolia v řádech jednotek až desítek procent), a obvykle má i více zkušeností s investováním. Zaměřuje se především na investice do výnosnějších fondů dluhopisových a akciových. Dlouhopisové fondy, které tvoří hlavní podíl jejich investičního portfolia, doplňují o fondy peněžního trhu s cílem snížit riziko investice. 3. Dynamický typ investora Strategií dynamického investora je dosáhnout vysokého zhodnocení investovaných finančních prostředků. Tito investoři jsou ochotni podstupovat vysoké riziko, mnohdy hraničící s hazardem. Typickým znakem dynamicky sestaveného investičního portfolia je jeho krátkodobé (případně dlouhodobé) kolísání hodnoty, které se může pohybovat až v řádech desítek procent.

Metodika

15

Hlavní složku jejich investičního portfolia typicky tvoří riziková aktiva, jakými jsou například akciové fondy. Tyto fondy, které mohou být v portfoliu zastoupeny i z více jak 80 %, nejčastěji doplňují fondy dluhopisové. Fondy peněžního trhu obvykle nejsou v portfoliu zastoupeny vůbec, případně tvoří jen velmi malý podíl. Přesná struktura portfolia všech investorů ale záleží kromě jejich výnosověrizikového profilu i na dalších ukazatelích (např. na investičním horizontu). V rámci definice uvedu u každého z nich jejich investiční požadavky jako: únosné riziko, předpokládaný investiční horizont, účel investování (investiční cíle) apod. Takto definované požadavky seřadím sestupně podle investorových priorit od nejvíce po nejméně důležité požadavky. Na základě zjištění výnosově-rizikového profilu bude každému investorovi určeno procentuální rozdělení aktiv jeho portfolia. Výběr podílových fondů V práci bude vybíráno z podílových fondů akciových, dluhopisových a fondů peněžního trhu. Podílové fondy budou vybrané na základě: • literární rešerše, • výnosově-rizikového profilu investora, • historických dat jednotlivých fondů, • informací získaných od investiční společnosti apod. Základní kritéria, podle kterých se v prvotní fázi výběru podílových fondů může investor řídit, jsou podle Syrového a Tyla (2011, s. 163) následující: 1. Velikost správce Je důležité zaměřit se na fondy dostatečně velkého mezinárodního správce (investiční společnosti) s dlouholetými investičními zkušenostmi. Dle Syrového by měl spravovat majetek v řádu alespoň desítek miliard EUR. 2. Velikost fondu Větší pravděpodobnost kvalitního managementu lze obecně předpokládat u fondů s velkým objemem investovaného majetku. Za velký objem majetku lze u akciových fondů považovat řádově alespoň stovky miliónů EUR.

16

Metodika

3. Délka historie fondu Historie vývoje fondu poskytuje investorovi alespoň základní informace o chování fondu v různých fázích vývoje trhu. 4. Zkušenost portfolio manažera fondu Investor by měl brát v úvahu i zkušenosti samotného portfolio manažera a jeho týmu analytiků, kteří se starají o management daného fondu. Vybrané podílové fondy budou mezi sebou následně srovnány a přiřazeny jednotlivým investorům. Při přiřazování fondů investorům bude mimo jiné bráno v potaz vhodné geografické a oborové rozložení investice s cílem snížení rizika investice (pasivní zajištění). V případě, že investor vyjádří jasné představy o svém portfoliu, například o jeho geografickém rozložení, jeho sestavení mu bude přizpůsobeno. Srovnání podílových fondů Při srovnávání fondů bude brán zřetel na kombinaci několika ukazatelů, které vznikly pro hodnocení cenných papírů kolektivního investování. Vybrané fondy (peněžního trhu, dluhopisové a akciové) budou analyzovány ukazateli jako například: • volatilita (SRRI)

( Rt − R i ) 2 σ= ∑ N −1 N

• koeficient β

β p = ∑ X i βi ,

250 , kde Rt =

Pt − 1, Pt −1

(1)

n

(2)

i =1

• Sharpeho poměr

Si =

• Treynorův poměr

Ti =

kde:

Ri − RFR

σi Ri − RFR

βi

,

(3)

,

(4)

Rt ........................denní výnosy portfolia, N ........................počet dní, Ri ......................průměrný výnos portfolia i ve sledovaném období, Pt ........................cena portfolia k danému dni, n .........................„n“ cenných papírů, Xi ........................váha cenného papíru i zastoupeného v portfoliu, RFR ...................průměrný výnos bezrizikového aktiva ve sled. obd., σi ........................směrodatná odchylka výnosu nad bezriz. investicí, βi, .......................systematické riziko (riziko trhu).

Metodika

17

Od poplatků, které se váží na operace spojené se spravováním portfolia a ostatních operací, bude pro zjednodušení abstrahováno. Závěrečné zhodnocení sestaveného portfolia Po sestavení portfolií bude proveden výpočet ukazatelů jako jsou volatilita a průměrný výnos portfolia. Tyto ukazatele budou následně porovnány s investorovými požadavky, aby došlo ke zhodnocení vhodnosti sestavených portfolií.

18


3 Literární rešerše 3.1 Kolektivní investování a podílové fondy Počátky investování do podílových fondů lze datovat od druhé poloviny 18. století. (Svoboda, 2008, s. 17) Z počátku se jednalo o podílové fondy uzavřeného typu, následovaly fondy typu otevřeného. První otevřený podílový fond vznikl až roku 1924. Jednalo se o americký podílový fond Massachusetts Investors Trust of Boston. (Svoboda, 2008, s. 17) V České republice je pak rozvoj kolektivního investování spjat s kupónovou privatizací a 90. léty 20. století. (Investujme.cz, 2011) „Kolektivní investování je podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků, jejich následné reinvestování na principu rozložení rizika a obhospodařování k tomuto účelu speciálně vytvořenými a státem regulovanými finančními institucemi.“ (Rejnuš, 2004, s. 112) Za instituce kolektivního investování považujeme, mimo jiné, investiční fondy, či investiční společnosti jakožto instituce založené speciálně k účelu zhodnocování shromážděných finančních prostředků na kapitálových trzích. (Rejnuš, 2010, s. 95) Zákon o kolektivním investování jej označuje jako „podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.“ (Zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování) Základ kolektivního investování vidí Liška, Gazda a Hanzlík (2004, s. 310) ve sdružení více subjektů (investorů) a finančních prostředků. Tento princip nabízí investorům například diverzifikaci a minimalizaci podstupovaného rizika nebo přístup na takové finanční trhy, které jsou většinou vyhrazeny pro jiný typ investorů. Vznik kolektivního investování tak nabídl široké a laické veřejnosti možnost nepřímého vstupu na finanční trhy. Přesněji řečeno možnost finanční participace na vývoji kapitálových trhů. A to za poměrně výhodných podmínek. Důvody velkého potenciálu kolektivního investování spatřuje Rejnuš (2010, s. 95), Parma (2007, s. 12) a Šedivá (2005, sl. 4) například v těchto oblastech: • drobný investor nepotřebuje mít odborné znalosti, • existuje velmi široký výběr podílových fondů, • dochází k diverzifikaci rizika, • náklady na investování nejsou vysoké,


19

• v ČR existují výhodnější podmínky zdaňování1, • subjekty kolektivního investování jsou důsledně regulovány. Jedním z nástrojů kolektivního investování jsou otevřené podílové fondy (dále také OPF). Výhodnost těchto fondů spočívá především v jejich velké likviditě. (Syrový, Tyl, 2011, s. 153) V případě realizace investice se investor stane vlastníkem tzv. podílového listu a vlastní podíly daného fondu. Každý podílový list má hodnotu, která se odvíjí od majetku, který je fondem spravován. Z toho vyplývá, že se jeho hodnota v čase mění. Kurz podílového listu závisí na vývoji podkladových aktiv, které má podílový fond ve svém portfoliu. (Syrový, Tyl, 2011, s. 153) Syrový a Tyl (2011, s. 153) dále popisují, principy OPF. Správcem podílového fondu je investiční společnost. Správce nebo tzv. portfolio manažer stojí za rozhodnutím alokace portfolia fondu. Investiční společnost vydává statut fondu, ve kterém investor získá informace o stanovené strategii fondu a typu aktiv, které může nakupovat. Vždy tedy ví, do jakých trhů vkládá své finanční prostředky. Investiční strategii podílového fondu popisuje Bartal (2010, s. 46) takto: „V podstatě se jedná o způsob, jakým fondy investují své prostředky do jednotlivých nástrojů finančního trhu. Dle zvolené investiční strategie rozhoduje management fondu o poměru jednotlivých aktiv v portfoliu fondu, tak aby byl dodržen rizikový profil a aby bylo dosaženo požadované výnosnosti.“ Dle investiční strategie rozeznáváme fondy akciové, komoditní, derivátové, dluhopisové, peněžního trhu, indexové, fondy fondů a další.

Obr. 1

Trh domácích a zahraničních podílových fondů v ČR ke 31.12.2011

Zdroj: AKAT ČR (2012)

1

Dle zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., paragrafu 4, odst. w.

20


Akciové fondy Investice do akcií je obecně velmi riziková. Nejinak je tomu i u akciových fondů, jejichž volatilita je mnohonásobně vyšší (může se pohybovat i kolem 30 %) než reálný vývoj ekonomik/podniků obsažených v portfoliu fondu. Důvod k tak velké volatilitě spočívá v psychologii investorů, kteří jsou velmi citliví na jakékoli zprávy či dění na akciovém trhu. (Kohout, 2010, s. 134) Polouček (2009, s. 326) upřesňuje, že se jedná o nejvíce rizikové fondy, které většinou investují alespoň dvě třetiny majetku právě do akcií. Rizikovost akciových fondů je ale v dlouhodobém hledisku vyvážena jejich vyšší výnosností než je tomu u fondů dluhopisových nebo fondů peněžního trhu. Za dlouhodobé hledisko považuje Polouček (2009, s. 326) horizont více než 5 let. Portfolia těchto fondů jsou většinou aktivně spravována, čímž je riziko částečně sníženo. Fondoví manažeři se snaží reagovat na vývoj hodnoty akcií, a v případě potřeby měnit procentuální zastoupení jednotlivých titulů, případně je vyřazovat a nahrazovat jinými. Proto bývají poplatky u akciových fondů jedny z nejvyšších. V portfoliích akciových fondů se mohou objevovat různě rizikové akcie od tzv. blue chips, které patří mezi jedny z nejméně rizikových, až po akcie malých podniků, které jsou velmi rizikové. Kvalita/rizikovost akcií zahrnutých ve fondu se mimo jiné odráží i v ratingovém hodnocení2 daného fondu. Z důvodu velké rizikovosti jsou tedy akciové fondy vhodné pro dlouhodobou investici, kdy slouží jako progresivní složka investičního portfolia. Dluhopisové podílové fondy Dluhopisové podílové fondy stojí svojí rizikovostí a výnosem na rozhraní mezi fondy akciovými a fondy peněžního trhu. Slouží proto spíše jako defenzivnější složka investičního portfolia. (Rejnuš, 2004, s. 118) Stejně jako u akciových fondů, i fondy dluhopisové můžeme rozdělovat do několika skupin podle typu dluhopisů obsažených v portfoliu fondu (dluhopisy státní, firemní apod.), jejich splatnosti apod. Podílové fondy peněžního trhu Jedná se o fondy velmi bezpečné, které jsou charakteristické svojí nízkou volatilitou a výnosem mnohdy ne vyšším než je inflace. Přesto bývají zastoupeny téměř ve většině investičních strategiích, kde slouží jako likvidní složka portfolia. Dle Grahama (2007, s. 203) existují různé klasifikace fondů. Jedním z nich je rozdělení dle typu portfolia, jež daný fond spravuje; „existují „vyvážené fondy“

2

Viz kapitola 3.5.2.


21

(balanced funds), jejichž portfolio je z významné části (obvykle alespoň z jedné třetiny) tvořeno obligacemi, nebo „akciové fondy“ (stock-funds).“ Druhým pohledem klasifikace fondů je rozdělení podle cílů, které sledují. Rozeznáváme fondy příjmové (income funds) a fondy cenové stability a zhodnocení kapitálu – tzv. růstové (growth funds).(Graham, 2007, s. 203) Rejnuš (2004, s. 121) toto rozdělení rozšiřuje o fondy vyvážené, které kombinují vlastnosti výše uvedených typů. Investorům totiž poskytují mimo příjmů běžných i příjmy kapitálové. V praxi se můžeme setkat i s dalšími pohledy na třídění podílových fondů.

3.2 Investiční strategie „Všechny dlouhodobé investory zajímá pouze jediné – maximální celkový reálný výnos po zdanění.“ John Templeton Za investiční strategii můžeme označit takový postup investora, který tvoří jeho základní přístupy k investování (Graham, 2007, s. 244). Jedná se tedy o velmi rozsáhlou oblast od ujasnění si svých možností a cílů přes sestavení portfolia až po konečné rozhodování v průběhu investování. Protože má ale každý investor jiné priority a požadavky, můžeme říci, že existuje nekonečně mnoho investičních strategií. Graham (2007, s. 152) obecně tvrdí, že investiční strategie, která má přinést investorovi v dlouhém období nadprůměrné výnosy musí mít dvě základní vlastnosti. Měla by brát ohled na fundamentální analýzy a logický úsudek, její zaměření by mělo být odlišné od strategie ostatních investorů nebo spekulantů. S tímto tvrzením lze jistě souhlasit. I již citovaný John Templeton uvedl ve svých investičních radách: „být lepší než ostatní investoři si vyžaduje dělat i to, co oni nedělají“ a také: „následovat dav se nevyplácí“. (Miraslebl, 2012) 1. 2.

Sigel (2011, s. 173) tvrdí, že často neexistuje závislost v pohybu ekonomiky a trhů. Toto zjištění poukazuje na neefektivnost finančních trhů. Někteří investoři se proto, při sestavování své investiční strategie, přestávají zajímat o ekonomické předpovědi. Kohout (2008, s. 193) se v rámci sestavování investiční strategie odkazuje na americkou studii Brinsona, Hooda a Beebowera z osmdesátých let dvacátého století. „K zajímavým výsledkům jejich studie patřilo mimo jiné i zjištění, že správný odhad okamžiku pro nákup nebo prodej cenného papíru se na celkové výkonnosti podílí pouhými 2 %. Přibližně 4% význam má výběr konkrétních titulů cenných papírů. Naproti tomu 93,6% význam měla investiční strategie

22


ve smyslu rozmístění peněz do investičních tříd: akcií, obligací, pokladničních poukázek .“ (Kohout, 2008, s. 193). Jedno z hlavních hledisek třídění investičních strategií je jejich rozdělení podle investorova vztahu k riziku. Stanovit investorův vztah k riziku lze například pomocí vyhodnocení investičního dotazníku, který musí každý investor vyplnit před zahájením investování3. Podle Syrového (2005, s. 36) a Siegela (2011, s. 41) rozeznáváme čtyři základní typy investorů, respektive investičních strategií. Jedná se o vztah: • silně konzervativní, • konzervativní, • vyvážený, • dynamický. Tab. 1

Volba typu fondu v závislosti na rizikovém profilu investora a investičním horizontu

doba investice typ investora

do 1 roku

2 až 3 roky

4 až 6 let

nad 7 let

Konzervativní

peněžní trh

dluhopisové fondy dluhopisové fondy dluhopisové fondy

Vyvážený

peněžní trh

dluhopisové fondy

smíšené fondy

smíšené fondy

Dynamický

peněžní trh

dluhopisové fondy

smíšené fondy

akciové fondy

Zdoj: Syrový (2005, s. 37), upraveno autorem

Tab. 1 vychází z obecných předpokladů jednotlivých tříd podílových fondů, které popisuje tab. 2.

očekávaný výnos

Tab. 2

Obecné předpoklady jednotlivých tříd podílových fondů

vysoký > inflace termínovaný vklad ± riziko

Doporučený investiční horizont (v letech) krátký střednědobý střednědobý/dlouhý ±1 2 3 4 5 a více akciové fondy dluhopisové fondy fondy peněžního trhu nízké střední vysoké

Zdroj: Macholán, 2010, s. 29, upraveno autorem

3

Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu č. 256/2004 Sb., paragrafu 15h.


23

Jak se mění procentuální podíl jednotlivých tříd aktiv portfolia v závislosti na investičním horizontu lze vidět v tab. 3 a 4. (Siegel, 2011, s. 41) (Brown, Reilly, 2009, s. 41) Tab. 3

Doporučený podíl akciové složky v portfoliu

tolerance rizika Konzervativní Vyvážený Agresivní

1 rok 25,00% 50,00% 75,00%

doba držení 5 let 10 let 38,70% 59,60% 61,60% 88,00% 78,50% 110,10%

30 let 89,50% 116,20% 139,10%

Zdroj: Siegel (2011, s. 41), upraveno autorem Tab. 4

Investiční strategie navrhnuté investičními společnostmi

tolerance rizika

časový horizont investice 3-5 let 20 % hotovost vyšší 40 % dluhopisy 40 % akcie 30 % hotovost střední 50 % dluhopisy 20 % akcie nižší

100 % hotovost

6-10 let 10 % hotovost 30 % dluhopisy 60 % akcie 20 % hotovost 40 % dluhopisy 40 % akcie 30 % hotovost 50 % dluhopisy 20 % akcie

11 a více let 100 % akcie 20 % dluhopisy 80 % akcie 10 % hotovost 30 % dluhopisy 60 % akcie

Zdroj: Brown, Reilly (2009, s. 41)

Z tabulek 3 a 4 vyplývá, že procentuální rozdělení portfolia mezi třídy aktiv nezávisí jen na vztahu investora k riziku, ale především na délce investičního horizontu. Vzhledem k definovaným typům investorů v metodice práce se budu blíže zabývat třemi základními investičními strategiemi. 3.2.1

Konzervativní strategie

Méně zkušeností s kapitálovým trhem mají i investoři konzervativní. Proto se zaměřují spíše na málo rizikové aktiva. (Polouček, 2009, s. 175) Syrový a Tyl (2011, s. 94) uvádí, že konzervativní investor má snahu pokrýt inflaci. Zaměřuje se tedy na méně rizikové podílové fondy. V závislosti na délce investičního horizontu se jedná, dle Syrového (2005, s. 37), především o fondy peněžního trhu a fondy dluhopisové.

24


Graham (2007, s. 64) souhlasí s tvrzením, že základem pro konzervativního investora je minimalizace investičních rizik. Později ale dodává, že by se neměl vyhýbat i takovým aktivům, kterými jsou vysoce kvalitní obligace a kmenové akcie. (Graham, 2007, s. 91) Konzervativnímu investorovi lze obecně doporučit dělení aktiv mezi akcie a dluhopisy s dolní 25% a horní 75% hranicí. Investice do akcií by neměla být menší než 25 %, ale také ne větší než 75 %. Stejné pravidlo platí i pro dluhopisy. (Graham, 2007, s.91) Jaký podíl portfolia by měl konzervativní investor držet v akciích ostatně udává i tab. 2. I při pětiletém investičním horizontu se hodnota pohybuje u nezanedbatelných čtyřiceti procent. U horizontu v délce deseti let pak u hranice šedesáti procent. (Siegel, 2011, s. 41) I konzervativní investor si tedy musí v případě dlouhého investičního horizontu uvědomit, že akciová složka musí být v jeho portfoliu obsažena. Slouží totiž k pokrytí inflace. (Syrový, Tyl, 2011, s. 94) V případě krátkého investičního horizontu (jednoho až dvou let) je ale nejvhodnější držet se konzervativní strategie, kterou navrhuje Kohout (2008, s. 196). A to 100% alokace portfolia do fondů peněžního trhu. Je také důležité zdůraznit, že akciová složka zahrnutá v portfoliu investora pomáhá snižovat investiční riziko a diverzifikovat jeho portfolio. (Syrový, Tyl, 2011, s. 94) 3.2.2

Vyvážená strategie

„Vyvážený investor očekává výnosy nad inflací a uvědomuje si, že to znamená občasné kolísání portfolia. Dočasné poklesy ale nesmí být moc hluboké. Při dočasných propadech nepanikaří a portfolio nevybírá.“ (Syrový, Tyl, 2011, s. 94) Je tedy méně averzní vůči riziku. Jeho portfolio je orientováno především na smíšené podílové trhy, případně fondy dluhopisové a akciové. Portfolio investora zastávající vyváženou investiční strategii by mohlo, v případě investičního horizontu do pěti let, obsahovat přibližně 10 % peněžního trhu, 35 % dluhopisů a 55 % akcií. (Kohout, 2008, s. 197) Procentuální alokace aktiv je ale vždy individuální záležitostí, a proto má z obecného hlediska spíše informativní charakter. 3.2.3

Dynamická (agresivní) strategie

Jedná se o nejagresivnější investiční strategii, která je charakteristická svojí velkou volatilitou - velké růsty a propady hodnoty portfolia nejsou neobvyklou záležitostí. Proto je strategie vhodná pro investory s malou averzí vůči riziku. Dle Grahama (2007, s. 101) se může jednat o soutěživé investory s dostatkem volného času a zálibou ve složitých intelektuálních problémech.


25

„Největším nepřítelem dynamického investora je především on sám.“ (Syrový, Tyl, 2011, s. 95). Žádný investor by proto nikdy neměl podlehnout psychologickým náladám na kapitálových trzích jakými jsou býčí a medvědí trendy. Vždy by se měl držet zvolené investiční strategie respektive investičního horizontu! (Syrový, Tyl, 2011, s. 95) Dynamický investor musí být dle Kohouta (2008, s. 197) připraven na tyto situace: • hodnota portfolia může velmi značně kolísat – 30 % není výjimkou, • počáteční ztrátu hodnoty portfolia nemusí ani po několika letech zcela vyrovnat růst, • rizikově sestavené portfolio se mnohdy nechová předpovídatelně, • trpělivému investorovi pravděpodobně přinese jeho strategie „ovoce“. Dynamické portfolio by se mělo skládat především z akcií, případně dluhopisů. Přesto, protože je složení portfolia opět velmi závislé na investičním horizontu investora, neměl by se ani on vydat cestou spekulace a celé své portfolio vložit do akcií4. (Graham, 2007, s. 129) Obdobně jako v případě dlouhého investičního horizontu (25 let a více), kdy platí pro všechny strategie (kromě velmi konzervativního přístupu) pravidlo alokovat určitou část portfolia do akcií, i v krátkém horizontu (do jednoho roku) by měli mít všichni investoři část svého portfolia alokovánu v likvidních aktivech. Za likvidní aktiva lze považovat například fondy peněžního trhu. (Syrový, Tyl, 2011, s. 95) Výběru investiční strategie by měl každý investor věnovat patřičnou pozornost. Investiční strategie totiž více než z 90 % určuje budoucí vývoj investičního portfolia. Ovlivňuje tedy velikost výnosů, rizika, odolnost vůči inflaci apod. (Kohout, 2008, s. 210)

3.3 Investiční portfolio a způsoby jeho správy V zásadě existují dva hlavní a základní pohledy na správu investičního portfolia. Jedná se o aktivní a pasivní správu. V užším pohledu můžeme hovořit o správě portfolia, kterou provádí manažer daného podílového fondu (tzv. portfolio manažer). V širším pohledu pak o samotném investorovi, který si spravuje své portfolio sestavené z několika druhů aktiv. Aktivní přístup manažera fondu (případně investora) je takový, kdy se snaží na základě výběru aktiv sestavit a průběžně obměňovat investiční portfolio s cílem překonat trh. A to takovým způsobem, že podhodnocené akcie nakupuje a nadhodnocené prodává. Aktivního přístupu správy portfolia využívá většina otevřených podílových fondů. (Syrový, Tyl, 2011, s. 166) 4

V případě délky investičního horizontu do 10 let (viz tab. 4).

26


Mnozí investoři mohou pochybovat o výhodnosti aktivně řízených fondů, které mohou nahradit levnější, pasivně spravované fondy indexové. Kohout (2008, s. 210) ale uvádí výhody aktivně spravovaných fondů: • za všechny aktivně spravované fondy nenajdeme pasivní náhradu, • aktivně řízené fondy jsou v některých případech (geografických či odvětvových) lepší než fondy pasivní. Druhé tvrzení souvisí s tzv. Dunnovým zákonem, respektive s efektivitou trhu. Menší efektivita trhu má totiž negativní dopad na výkonnost pasivně spravovaných (indexních) fondů. Investor by tedy měl na rozvojových akciových trzích např. Číny, Indie či Ruska využívat aktivně řízené podílové fondy. (Kohout, 2008, s. 210) Jak bylo uvedeno výše, i Syrový a Tyl (2011, s. 166) upozorňují investora, který nesmí zapomenout na to, že průměrný podílový fond většinou nepřekoná index. Jen několik fondů můžeme svojí výkonností označit za nadprůměrné. To je dáno především poplatky, které průměrný výnos fondu snižují. Za důležité investiční kritérium v oblasti správy portfolia považuje poplatky mimo jiné i Rejnuš (2004, s. 121). Z těchto důvodů se objevilo i investování pasivní. Hovoříme o pasivním přístupu manažera (investora) k sestavnému portfoliu. V tomto případě fond (investice) pouze kopíruje podkladový index (tzv. benchmark). Nedosáhneme sice lepšího než tržního zhodnocení, ale zároveň příliš neriskujeme. (Syrový, Tyl, 2011, s. 155) Z výše uvedených pohledů je tedy zřejmé, že pokud chce investor realizovat svoji investiční strategii na vyspělých trzích, je výhodnější zaměřit se na pasivně spravované podílové fondy. Pokud ale míří na rozvíjející (emerging), případně hraniční (frontiers) trhy, měl by do svého investičního portfolia zařadit spíše fondy spravované aktivně. Malkiel dodává: „Profesionální portfolio manažeři nejsou schopni soustavně překonávat trh. Základ portfolia racionálního investora by proto měl být tvořen pasivně řízenými, nejlépe indexovými fondy s nízkými náklady a poplatky.“ (Kohout, 2008, s. 32) Širší pohled se týká správy investičního portfolia samotným investorem. Jde v podstatě o změnu investiční strategie v průběhu investování a stárnutí investora. Podle Browna a Reillyho (2009, s. 35) tento proces správy portfolia nikdy nekončí. Investorovi cíle, potřeby a požadavky se v průběhu času neustále mění. Tyto prvky jsou totiž závislé na individuálním životním cyklu investora5. Původně agresivní strategie se tak může postupně změnit na vyváženou až konzervativní. Takový postup může investorovi přinést uchování hodnoty investovaných finančních prostředků. (Kohout, 2008, s. 212) 5

Viz Brow, Reilly, 2009, s. 32-35.


27

Při takovém postupu si musí investor vždy důkladně zvážit svoji životní situaci. Zamyslet se nad svými finančními možnostmi a investičním horizontem. Investor by měl při změně portfolia „zachovat chladnou hlavu“ a řídit se svými dosavadními znalostmi a zkušenostmi. (Graham, 2007, s. 117) Obecným pravidlem ale zůstává, že v průběhu investování by se měl investor držet zvolené investiční strategie a nemělo by docházet k jejím častým změnám.

3.4 Teorie portfolia Teorie portfolia umožňuje investorovi zvolit si takovou investiční strategii, která optimalizuje výnosy portfolia ve vztahu k riziku. (Režňáková, 2007, s. 56) Předpokladem teorie portfolia je totiž investorova averze vůči riziku. Pokud se tedy investor nachází v situaci, kdy si musí vybrat mezi dvěmi investicemi se stejným výnosem ale rozdílným rizikem, vždy si vybere tu investici, jejíž potenciální riziko je menší6. (Brown, Reilly, 2009, s. 182) Základem tzv. moderní teorie portfolia je křivka nazývaná efektivní hranice a předpoklad platnosti hypotézy efektivních trhů. Protože ale nebyla hypotéza efektivních trhů nikdy vědecky dokázána, jedná se pouze o teoretický předpoklad, který v podstatě neuznává fundamentální a technickou analýzu cenných papírů. Investoři zastávající tuto hypotézu se proto zaměřují na investování do tržních indexů. (Kohout, 2008, s. 128) (Siegel, 2011, s. 40) 3.4.1

Markowitzův model

Za zakladatele teorie portfolia je považován americký ekonom Harry Markowitz. V padesátých letech 20. století vytvořil tzv. Markowitzův selektivní model, který pracuje s odhadem výnosu a rizika portfolia. (Čámský, 2007, s. 17) Přínosem Markowitzova modelu je podle Browna vzorec na výpočet rozptylu portfolia, který poukazuje mimo jiné na důležitost diverzifikace s cílem snížit celkové riziko portfolia. (Brown, Reilly, 2009, s. 182) Za předpokladu vhodně sestaveného portfolia totiž může být jeho riziko nižší, než vážený průměr rizik jednotlivých aktiv obsažených v portfoliu. (Nývltová, Marinič, 2010, s. 54) Investor se na začátku investování musí rozhodnout, které cenné papíry zahrne do svého portfolia. Řídí se přitom očekávanou výnosností a rizikem jednotlivých aktiv, s cílem dosáhnout co nejvyššího výnosu a zároveň nejnižšího rizika. (Čámský, 2007, s. 17) Investor sice nezná budoucí výnosy a riziko (směrodatnou odchylku) portfolia, ale přesto je musí před výběrem optimálního portfolia alespoň odhadnout.

6

O odhadu velikosti rizika viz dále.

28


Při výběru optimálního portfolia potom investor postupuje v souladu se svými postoji k riziku a výnosnosti. (Čámský, 2007, s. 27) Odhad rizikovosti portfolia (volatility; směrodatné odchylky) Celkové riziko portfolia lze vypočítat součtem systematického a specifického rizika (viz dále). (Kotulková, 2008, s. 57) „Riziko (směrodatnou odchylku) dvousložkového portfolia A, B lze vyjádřit jako odmocninu z rozptylu dvousložkového portfolia následovně:“ (Nývltová, Marinič, 2010, s. 55)

σ A, B = w A2 × σ A2 + w B2 × σ B2 + 2 × w A × w B × ρ A, B × σ A × σ B , kde:

(5)

σA,B .....................rizikovost (volatilita) portfolia, σA .......................směrodatná odchylka investice A, σB .......................směrodatná odchylka investice B, wA .......................podíl investice A v portfoliu, wB .......................podíl investice B v portfoliu, ρA,B .....................korelační koeficient investice A a B.

Vypočítat rizikovost dvousložkového aktiva není, na základě vzorce 5 náročné. Problém ovšem nastává při výpočtu rizikovosti pro vícesložková portfolia. Protože budou v práci sestavována třísložková i čtyřsložková portfolia, pro které je výpočet rizikovosti značně náročný, využiji pro potřebu výpočtu speciálního programu. Odhad výnosu portfolia Odhadnout výnos portfolia lze pomocí znalosti váženého průměru očekávaných výnosů investic v portfoliu (Brown, Reilly, 2009, s. 183). Váhy tvoří velikost finančních zdrojů investovaných do jednotlivých aktiv portfolia. (Nývltová, Marinič, 2010, s. 56) Vzorec pro výpočet výnosu třísložkového portfolia: n

E A, B , C = ∑ z t × E t t =1

kde:

,

(6)

EA,B,C...................výnos portfolia, zt .........................procento investované částky do t-investice, Et ........................průměrný očekávaný výnos t-té investice, n .........................počet investic v portfoliu.

Markowitzův selektivní model pomáhá optimalizovat investorovo portfolio. Protože je ale tento model založen na odhadu výnosu a rizika, jejichž hodnoty pova-


29

žujeme za náhodné veličiny, dosáhnout optimálního portfolia nelze nikdy. (Jacko, 2004, s. 4) 3.4.2

Model CAPM

Nástupcem Markowitzova selektivního modelu je model stanovení cen kapitálových aktiv CAPM (Capital Asset Pricing Model). (Holton, 1996) Tento model, který v roce 1964 publikoval William Sharpe, rozšiřuje Markowitzovu teorii portfolia o systematické (tržní) a specifické (jedinečné) riziko. (Holton, 1996) Systematické (tržní riziko) Velikost systematického rizika se odvíjí od faktorů, které ovlivňují ceny na kapitálových trzích (riziko tržního portfolia). Jedná se především o faktory makroekonomické, politické, sociální apod. Protože se jedná o náhodné změny, je toto riziko nediverzifikovatelné. (Kotulková, 2008, s. 15) Tržní riziko se skládá ze dvou složek: rizika tržního portfolia a koeficientu beta. „Beta koeficient vyjadřuje citlivost výnosnosti daného cenného papíru na změnu výnosnosti tržního portfolia.“ (Roušavý, 2010, s. 27) V případě, že je koeficient β>1, má dané portfolio větší volatilitu výnosnosti než trh. Pokud je β<1, je volatilita výnosnosti portfolia menší než volatilita trhu. Čím nižší tedy koeficient beta je, tím je dané portfolio méně rizikové a investor může očekávat i nižší výnosnost. (Gladiš, 2005, s. 18) Nesystematické (jedinečné) riziko Velikost specifického rizika nezávisí na faktoru beta, ani na velikosti tržního rizika. Jedná se o riziko, které závisí na činnostech jednotlivých subjektů zahrnutých v portfoliu. Oproti systematickému riziku je tedy diverzifikovatelné. (Kotulková, 2008, s. 15) Protože zvýšení tohoto rizika nepřináší investorovi větší výnosnost, měl by se ho diverzifikací snažit co nejvíce snížit. (Nývltová, 2010, s. 52)

30


Obr. 2

Systematické a nesystematické riziko

Zdroj: Hnilica, Fotr (2009, s.232)

Kromě výše popsaného koeficientu β se v rámci modelu CAPM setkáváme i s koeficientem α cenného papíru (portfolia). Z hodnoty koeficientu alfa může investor zjistit, zda se jedná o podhodnocené či nadhodnocené investiční portfolio. V případě, že je koeficient kladný, jedná se o podhodnocené portfolio. V opačném případě je portfolio nadhodnocené – je výhodné jej prodat. (Kotulková, 2008, s. 17)

3.5 Analýza cenných papírů kolektivního investování 3.5.1

Poměrové ukazatele

Hodnotit a porovnávat podílové fondy mezi sebou jen na základě jejich historické výkonnosti není vhodný přístup. (Graham, 2007, s. 215) Z teorie portfolia totiž vyplývá, že pokud chce investor dosáhnout vyššího než minimálního (bezrizikového) výnosu musí zároveň podstoupit určité riziko. (Středoevropské centrum pro finance a management, 2012a) Ekonomům se v minulosti podařilo vytvořit řadu poměrových ukazatelů, které jsou schopny hodnotit výkonnost podílových fondů a zároveň brát v úvahu i podstupované riziko. Díky těmto ukazatelům je tedy investor schopen porovnat vybrané fondy mezi sebou. (Kuchta, 2011) Mezi základní ukazatele patří: • volatilita a indikátor SRRI, • Sharpeho poměr (Sharpe ratio), • Sortinův poměr (Sortino ratio), • Treynorův poměr (Treynor ratio).


31

K hodnocení výkonnosti podílových fondů se v praxi často používá kombinace ukazatelů (např. Sharpeho a Treynorův poměr). (Středoevropské centrum pro finance a management, 2012) Volatilita a indikátor SRRI Volatilita vychází ze vzorce pro rozptyl a vypočítá se jako směrodatná odchylka minulých výnosů fondu (viz vzorec 1). Tento ukazatel v praxi často kvantifikuje riziko investice (podílového fondu). (Kohout, 2008, s. 119) „Je určena na základě míry kolísání hodnot vlastního jmění na podílový list fondu. Jedná se o číslo od nuly do jedné. Volatilita ukazuje nestálost, kolísání výnosových měr, měnových kurzů a nebo cen investičních instrumentů. Lze s ní měřit i riziko, čím vyšší je volatilita cenného papíru, tím větší je riziko ztráty.“ (Měšec.cz, 2012) Přestože může investor na základě volatility odhadnout budoucí výnosy a díky její hodnotě zvážit výkonnost portfolia (fondu), je třeba si uvědomit, že volatilita není schopna reflektovat jiná rizika. Například riziko politické, riziko likvidity apod. (Kohout, 2008, s. 119) Pro zjednodušení interpretace hodnoty volatility vznikl v roce 2009 indikátor SRRI (syntetický rizikově-výnosový indikátor), který definoval Výbor pro evropskou regulaci cenných papírů - CESR. (FondShop, 2010) Tento indikátor vychází z historické volatility a pomáhá investorům určit rizikově-výnosový profil fondu na stupnici od jedné do sedmi. Čím vyšší číslo fond má, tím větší je jeho rizikovost a naopak. (FondShop, 2010)

Obr. 3

Stupnice indikátoru SRRI

Zdroj: CESR (2009)

Jeho výhodou je snadná interpretace a shodný výpočet pro různé typy fondů. Podkladem pro výpočet indikátoru jsou týdenní, případně měsíční historická data výnosu daného fondu za posledních 5 let. (CESR, 2009)

32

Tab. 5


Stupně indikátoru SRRI v závislosti na volatilitě

SRRI Volatilita (%) 1 0,00-0,49 2 0,50-1,99 3 2,00-4,99 4 5,00-9,99 5 10,00-14,99 6 15,00-24,99 7 25+ Zdroj: Rplan (2012)

Sharpeho poměr (Sharpe ratio) Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější ukazatel hodnocení podílového fondu. Sharpeho poměr lze vypočítat jako podíl výnosu aktiva sníženého o bezrizikovou míru a směrodatné odchylky výnosů. Platí, že čím větší je hodnota Sharpeho poměru, tím vyšší je i výnos dané investice na jednotku rizika. (Středoevropské centrum pro finance a management, 2012a) Sharpeho poměr má ale dvě hlavní nevýhody: 1. 2.

nebere v úvahu maximální výkyvy dané investice, pokládá pozitivní (růst hodnoty) i negativní volatilitu za stejně nepříznivý ukazatel. (Kuchta, 2011) Tyto nedostatky lze odstranit kombinací Sharpeho poměru s jinými ukazateli. (Kuchta, 2011) Sortinův poměr (Sortino ratio) Ekonomu Franku Sortinimu se podařilo odstranit druhou, výše uvedenou, nevýhodu Sharpeho poměru týkající se pozitivní a negativní volatility. Ve svém vzorci bere v úvahu pouze volatilitu negativní. (Kuchta, 2011) Vzorec Sortinova poměru je v podstatě identický se vzorcem Sharpeho poměru. Směrodatná odchylka ve jmenovateli počítá pouze s negativní volatilitou investice. (Kuchta, 2011) U Sortinova poměru tedy platí stejně jako u poměru Sharpeho, že čím vyšší je jeho hodnota, tím nižší je riziko ztráty. (Středoevropské centrum pro finance a management, 2012c) Treynorův poměr (Treynor ratio) Treynorův poměr bere oproti předcházejícím ukazatelům v úvahu kromě specifického rizika i riziko systematické (vyjádřené ukazatelem β). (Investopedia, 2012)


33

„Treynorův poměr je míra výnosu dosažená nad benchmark vzhledem k jednotce rizika. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe pro investora.“ (Středoevropské centrum pro finance a management, 2012b) 3.5.2

Ratingové agentury a rating

Ratingová agentura je specializovaná a nezávislá společnost, jejíž činností je udělování ratingového hodnocení emitentovi cenných papírů a jiných závazků. (Vinš, Liška, 2005, s. 1) „Rating je nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům.“ (Vinš, Liška, 2005, s. 1) V současné době existuje řada ratingových agentur, kdy největší a nejznámější z nich vznikly v USA. Mezi nejznámější z nich patří: Moody´s, Standard&Poor´s, Fitch a A. M. Best. (Davidová, Opravilová, 2008) V roce 1909 založil finanční analytik John Moody první ratingovou agenturu v USA s názvem Moody´s. (Levich, Majnoni, Reinhart, 2002, s. 19) Tato agentura, která patří spolu se zmíněnými agenturami Standard&Poor´s a Fitch k tzv. velké trojce7, má v dnešní době přibližně 40% podíl na agenturním trhu. (FXstreet.cz, 2012) Přibližně stejný podíl na trhu (40 %) má i agentura Standard&Poor´s, která vznikla v roce 1941. Poslední jmenovanou je agentura Fitch působící na agenturním trhu od roku 1913. Její podíl na trhu je přibližně 16%. (FXstreet.cz, 2012) Pro investory pravděpodobně nejpřehlednější způsob značení ratingu ovšem používá společnost Morningstar. U fondů hodnocených touto společností se můžeme setkat se symbolem hvězdy, kdy na stupnici od jedné do pěti hodnotí tato agentura daný fond. Přitom platí, že čím více hvězd fond získá, tím více je (z hlediska ratingu) kvalitnější. Přestože odhalila krize v roce 2008 bezmeznou víru všech subjektů finančního trhu v chybné hodnocení ukazatele ratingu a vyvolala tak debatu ohledně jeho spolehlivosti, hraje ratingové hodnocení stále důležitou roli při zohledňování rizikovosti investice. (Davidová, Opravilová, 2008)

Jedná se o „tři přední ratingové agentury, jejichž hlavními přednostmi jsou nezávislost a dostatečná analytická kapacita.“ (FXstreet.cz, 2012)

7

34


3.6 Management optimálního portfolia Jak bylo uvedeno výše, cílem optimálního portfolia je nalezení takové kombinace aktiv, která přinese investorovi největší užitek. V rámci sestavení samotného portfolia se tedy musí investor rozhodnout, do jakých tříd aktiv, v jakém poměru a do kterého konkrétního fondu investuje. (Brown, Reilly, 2009, s.35) Toto rozhodnutí je hlavním cílem celého procesu managementu optimálního portfolia, které lze podle Browna a Reillyho (2009, s. 35) rozdělit do čtyř fází: 1.

sestavení finančního plánu, kdy investor definuje svůj výnosově rizikový profil, investiční cíle, horizont a zdroje, které má k dispozici,

2. 3.

zvolení investiční strategie, která vychází ze sestaveného finančního plánu, sestavení optimálního portfolia s cílem dosáhnout investorových potřeb při minimálním riziku, uskutečnění, průběžný monitoring a správa sestaveného portfolia – jedná se o závěrečnou a nikdy nekončící fázi, ve které investor neustále monitoruje své měnící se požadavky, výnosově-rizikový profil a situaci na kapitálových trzích. Na základě získaných dat potom, v případě nutnosti, upravuje finanční plán a výše uvedené (následující) kroky.

4.

3.6.1

Sestavení finančního plánu

Sestavení finančního plánu pomůže investorovi určit, jakých cílů chce prostřednictvím investování dosáhnout. (Kořený, Šlechtová, Vytlačil, 2007, s. 9) Syrový (2005, s. 13) investorovi doporučuje držet se při sestavování finančního plánu těchto bodů: 1. stanovit si cíle, kterých by chtěl investor prostřednictvím investice dosáhnout, (určit investiční horizont zamýšlené investice), 2. určit výši dostupných finančních zdrojů vyhrazených na investici, 3. kvantifikovat riziko, které je investor ochoten podstoupit. 3.6.2

Zvolení investiční strategie

Na základě sestavení a posouzení finančního plánu si investor zvolí svoji investiční strategii. Zvolená strategie by měla odpovídat výnosově-rizikovému profilu investora. (Kohout, 2008, s. 210) Před jejím zvolením by, dle Kohouta (2008, s. 210), neměl investor zapomenout na to, že: • investiční strategie ovlivňuje budoucí výnosy, riziko a odolnost portfolia vůči inflaci z více jak 90 %, • při volbě portfolia je důležité brát v potaz velikost předpokládané inflace,


35

• investor již pravděpodobně má investiční portfolio. 3.6.3

Sestavení optimálního portfolia

Posledním krokem k sestavení optimálního portfolia je výběr konkrétních cenných papírů v rámci tříd aktiv zvolených v investiční strategii. (Kohout, 2008, s. 210) V tomto kroku by měl investor postupovat na základě doporučení uvedených v předešlých kapitolách. Stejně jako v případě volby investiční strategie, i sestavení optimálního portfolia musí odpovídat výnosově-rizikovému profilu investora. 3.6.4

Uskutečnění, monitoring a správa sestaveného portfolia

Uskutečnění a následnou správu sestaveného portfolia považuje Kohout (2008, s. 211) za nejtěžší a nejdůležitější fázi celého procesu investování. Protože se jedná o tzv. „běh na dlouhou trať“, investor nesmí podlehnout zálibě v častou změnu8 svého portfolia. Poslední fází je neustálý monitoring a porovnávání reálného vývoje portfolia s předpokládanými hodnotami. V případě zjištění komplikací (změna výnosu portfolia, výhodnější možnost zhodnocování investice apod.) by měl investor přistoupit ke změně finančního plánu, a v souladu se zjištěním upravit i následující kroky. (Syrový, Novotný, 2005, s.15)

3.7 Dílčí závěr literární rešerše V předchozích kapitolách literární rešerše byly uvedeny základní principy investování s cílem sestavení investičního portfolia z podílových fondů. Jedná se o základní rozdělení podílových fondů z hlediska tříd aktiv, hlavní přístupy investičních strategií na základě výnosově-rizikového profilu investora, vývoj teorie portfolia a ukazatele, kterými lze hodnotit a porovnávat jednotlivé podílové fondy mezi sebou. Podílové fondy byly v předchozích kapitolách rozděleny do tří typů, dle tříd aktiv zahrnutých v portfoliu. Podle sestupné rizikovosti se jedná o fondy akciové, dluhopisové a fondy peněžního trhu. Základní přístup k investování vyjadřuje investiční strategie. Podle výnosově-rizikového profilu investora rozeznáváme tyto tři základní strategie: konzervativní, vyvážená a dynamická. Z hlediska správy investičního portfolia investora a podílových fondů lze rozlišovat mezi aktivním a pasivním přístupem. V případě zaměření investic na

Za častou lze považovat změnu strategie v intervalu kratším než 3 měsíce. (Kohout, 2008, s. 211)

8

36


vyspělé trhy je vhodné využít pasivně spravované fondy. Pokud se jedná o tzv. emerging či frontiers trhy, je doporučováno využít aktivně spravované fondy. Sestavením optimálního investičního portfolia se zabývá teorie portfolia. V rámci vývoje teorie portfolia se můžeme setkat s Markowitzovým přístupem a modelem CAPM. Největší přínos Markowitzova přístupu je vzorec na výpočet rizika portfolia. Rozšířením Markowitzovi teorie je model CAPM, který bere v úvahu i systematické a nesystematické riziko. Porovnávat podílové fondy mezi sebou, hodnotit jejich výkonnost a současně brát v úvahu i podstupované riziko, lze pomocí poměrových ukazatelů. V minulosti vznikly ukazatele jako například Sharpeho, či Treynorův poměr (viz kap. 3.5.1). Vhodným doplňkem k hodnotám poměrových ukazatelů může investorovi sloužit i rating, který vyjadřuje hodnocení podílového fondu ratingovou agenturou. Efektivní a účinný management optimálního portfolia je snahou mnoha investorů. Tento proces, který je blíže popsán v kapitole 3.6, lze rozdělit do čtyř fází. Jedná se o: sestavení finančního plánu, zvolení investiční strategie, sestavení optimálního portfolia a následnou správu sestaveného portfolia.

Vlastní práce

37

4 Vlastní práce Na trhu existuje velké množství investičních společností, které nabízí možnost investic do podílových fondů. Z praktických důvodů je proto vhodné, zvolit jednu společnost, jejíž fondy budou sloužit k vypracování vlastní práce. Dle metodiky se musí jednat o mezinárodní investiční společnost s dlouholetými zkušenostmi a objemem spravovaného majetku alespoň v řádech desítek miliard EUR. Americký finanční magazín Barron´s každoročně hodnotí investiční společnosti z celého světa a sestavuje žebříček úspěšnosti investičních společností za poslední rok, pět a deset let. Protože se obvykle délka investiční strategie investora pohybuje až v řádech desítek let, je vhodné vybrat si dlouhodobě úspěšného investičního správce. V rámci hodnocení investičních společností se na předních místech opakovaně objevuje investiční společnost Franklin Templeton Investments. Tuto společnost označil na začátku roku 2012 časopis Barron´s9 za nejúspěšnějšího investičního správce v rámci desetiletého investičního horizontu (2001-2011).

Obr. 4

Hodnocení investičních společností za posledních 10 let

Zdroj: Shari (2012)

Společnost Franklin Templeton Investments zároveň splňuje všechny výše uvedené požadavky na investičního správce. Proto bude vlastní práce zaměřena na fondy spravované touto společností, které jsou denominovány v USD10.

Přední americký finanční magazín, který od r. 1921 vydává společnost Dow Jones&Company. (Barron´s, 2012) 10 V práci bude při převodu z Kč na USD a naopak předpokládáno nezměněného kurzu po celou dobu investice jednotlivých investorů. Měnový/směnný kurz je stanoven dle středového kurzu ČNB ke dni 3. 5. 2012 a činí 19,000 Kč. (Kurzycz, 2012) 9

38

Vlastní práce

Tab. 6

Splnění požadavků investiční společnosti (data ke 29. 2. 2012)

Franklin Templeton Ivestments založení společnosti Franklin počet poboček (ve více než třiceti státech světa) objem spravovaného majetku (mld. USD)

r. 1947 63 727

Zdroj: Franklin Templeton Investments (2012a)

Od společnosti Franklin Templeton Investments byly vybrány a porovnávány následující podílové fondy11. Tab. 7

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Seznam akciových fondů

Název fondu Franklin European Small Mid Cap Growth Fund A(acc) USD Franklin India Fund A(acc) USD Franklin Mutual Beacon Fund A(acc) USD Franklin Mutual European Fund A(acc) USD Franklin Mutual Global Discovery Fund A(acc) USD Franklin Technology Fund A(acc) USD Franklin U.S. Equity Fund A(acc) USD Franklin U.S. Opportunities Fund A(acc) USD Templeton Asian Growth Fund A(acc) USD Templeton BRIC Fund A(acc) USD Templeton China Fund A (acc) USD Templeton Eastern Europe Fund A(acc) USD Templeton Emerging Markets Fund A (acc) USD Templeton Global Fund A (acc) USD Templeton Latin America Fund A (acc) USD

ISIN12 LU0260871552 LU0231203729 LU0070302665 LU0109981661 LU0211331839 LU0109392836 LU0098860363 LU0109391861 LU0128522157 LU0229945570 LU0052750758 LU0231793349 LU0128522744 LU0128525929 LU0128526570

Zdroj: Morningstar (2012), Franklin Templeton Investmets (2012b) Tab. 8

1 2 3 4

Seznam dluhopisových fondů

Název fondu Franklin High Yield Fund A(acc) USD Templeton Asian Bond Fund A(acc) USD Templeton Global Bond Fund A(acc) USD Templeton Global Total Return Fund A(acc) USD

ISIN LU0131126228 LU0229949994 LU0252652382 LU0170475312

Zdroj: Morningstar (2012), Franklin Templeton Investmets (2012b) Podmínky výběru: distribuce v ČR, USD denominace, třída A(acc) – reinvestující výnosy, čistý kapitál fondu alespoň 250 mil. USD, stáří fondu více než 5 let (data ke 31. 3. 2012). 12 Dvanáctimístný kód, kterým jsou označovány veřejně obchodovatelné cenné papíry. (Jílek, 2009, s. 121) 11

Vlastní práce Tab. 9

39

Seznam fondů peněžního trhu

Název fondu ISIN 1 Franklin U,S, Dollar Liquid Reserve Fund A (acc) LU0128526901 Zdroj: Morningstar (2012), Franklin Templeton Investmets (2012b)

Z vybraných, výše uvedených podílových fondů, budou sestavena investiční portfolia jednotlivým investorům.

4.1 1. investor – p. Horký 4.1.1


Investiční cíle p. Horkého: • koupě nemovitosti - investiční horizont 7 let, cena 1,5 mil. Kč (78 947 USD), • koupě automobilu - investiční horizont 3 roky, 250 tis. Kč (13 158 USD), • zajištění hotovosti na pokrytí neočekávaných výdajů domácnosti – nejméně 20 000 Kč (1 053 USD). P. Horký má v současné chvíli k dispozici tyto finanční zdroje: • volné finanční prostředky domácnosti – 6 500 Kč/měsíc (342 USD), • na běžném účtu nevyužívané úspory ve výši 220 000 Kč (11 579 USD), • dvě stavební spoření s naspořenou částkou 450 000 Kč (23 684 USD). Uvedené finanční zdroje je možno investovat kromě jednoho stavebního spoření s částkou 120 000 Kč (6 316 USD), které chce zachovat pro možnost získání úvěru až do výše 300 000 Kč. P. Horký má jednorázové zkušenosti s investováním prostřednictvím podílových fondů a zná principy rizika a výnosu. Protože očekává vývoj hodnoty (kurzu) investice nad úrovní kapitálového trhu, je si vědom nutnosti podstoupit vyšší riziko. V souvislosti s únosným rizikem uvedl, že je ochoten tolerovat krátkodobý pokles hodnoty svého portfolia o maximálně 15-20 %. Tab. 10

Důležitost investičních požadavků p. Horkého (5 = nejvíce důležité)

investiční požadavky dosažení stanoveného cíle – nemovitost dosažení stanoveného cíle - automobil dodržení stanoveného rizika dodržení stanoveného horizontu zajištění hotovosti (likvidity) Zdroj: Vlastní práce

důležitost 5 4 3 2 1

40

4.1.2

Vlastní práce


Na základě výše sestaveného finančního plánu je p. Horkému doporučena vyvážená investiční strategii13 s následujícím rozdělením14 investičního portfolia. Vyvážená investiční strategie p. Horkého 20%

1 0%

40% 30%

fondy peněžního trhu akciové fondy - vyspělé trhy Obr. 5

dluhopisové fondy akciové fondy - rozvojové trhy

Investiční strategie p. Horkého

Zdroj: Vlastní práce

Vyvážená investiční strategie p. Horkého vychází z jeho investičního požadavků. 10 % portfolia doporučuji alokovat do podílových fondů peněžního trhu, které zajistí požadovanou likviditu (min. zůstatek 1 053 USD). Dalších 40 % do dluhopisových fondů, které by měli sloužit primárně k zajištění udržení hodnoty investice. Z fondů peněžního trhu a fondů dluhopisových bude mimo jiné v budoucnu financován nákup osobního automobilu. Protože se jedná o druhy fondů s poměrně stabilním růstem hodnoty, je do nich doporučeno investovat jednorázově. Do akcií je navrhováno alokovat 50 % portfolia. Tato část bude sloužit ke zhodnocování investovaných finančních prostředků, které v budoucnu poslouží primárně na nákup nemovitosti. Z důvodu časové diverzifikace je p. Horkému dále doporučeno rozložit úvodní investici (v rámci akciové složky portfolia) do prvních 12 měsíců investování ve formě měsíčních splátek. Omezí se tím riziko vstupu na kapitálový trh v nesprávnou chvíli.

Tuto volbu potvrzuje výnosově-rizikový profil p. Horkého. Toto rozdělení koresponduje s procentuálním rozdělením portfolia vyváženého investora, uvedeném v kapitole 3.2. 13

14

Vlastní práce

41

Při předpokládaném průměrném zhodnocení jednotlivých typů fondů (viz příl. A) je průměrná očekávaná hodnota výnosnosti portfolia p. Horkéhoho (vypočítána dle vzorce 5) následující:

E A, B ,C = 0,5 × 8,09 + 0,4 × 6,1 + 0,1 × 0,6 = 6,55 % p.a. Hodnota portfolia p. Horkého se bude, za výše uvedených okolností, vyvíjet následovně: Očekávaný vývoj portfolia p. Horkého 7 0 000 USD 60 000 USD 50 000 USD

celkem

40 000 USD

akciov é

30 000 USD

dluhopisov é

20 000 USD

peněžní

1 0 000 USD 0 USD 0.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

rok

Obr. 6

Očekávaný vývoj hodnoty portfolia p. Horkého


Při očekávaném zhodnocení 6,55 % p.a. a zakoupení osobního automobilu15 za 250 000 Kč (13 158 USD) dosáhne na konci investičního horizontu celková hodnota portfolia částky 1 246 951 Kč (65 629 USD). Bude mít tedy dostatek financí na koupi nemovitosti16. 4.1.3

Porovnání a výběr podílových fondů17

Tab. 11


Název fondu 1 Franklin European SMC Gr. 2 Franklin India 3 Franklin Mutual Beacon

β 0,77 0,83 0,92

α SRRI 0,80 6 3,11 7 -1,24 6

Sharpe Sortino Treynor ratio r. r. rating volatilita -0,07 -0,25 -4,17 **** 23,53 0,34 0,52 7,15 **** 32,87 -0,10 -0,12 -3,85 *** 18,68

Na zakoupení osobního automobilu je p. Horkému, z důvodu délky investičního horizontu a riziku, doporučeno využít pouze investic z fondu dluhopisového a fondu peněžního trhu (v poměru 3:1). V rámci akciového fondu by měl z důvodu eliminace rizika a zachování výnosnosti dodržet zvolený sedmiletý investiční horizont. 16 Za předpokladu využití úvěru ze stavebního spoření. 17 Data ke 31. 3. 2012, kdy se jedná o hodnoty pětiletých ukazatelů vzhledem ke standardním indexům (dle agentury Morningstar). 15

42 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Vlastní práce

Franklin Mutual European Franklin Mutual Global Dis. Franklin Technology Franklin U.S. Equity Franklin U.S. Opportunities Templeton Asian Growth Templeton BRIC Templeton China Templeton Eastern Europe Templeton Emerging Markets Templeton Global Fund Templeton Latin America

0,68 0,64 1,00 0,94 1,10 1,08 1,00 0,99 0,90 0,95 1,08 0,97

0,73 1,98 3,54 -0,05 0,88 4,50 -3,96 2,88 -2,97 -2,61 -0,92 -1,14

6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 6 7

-0,24 0,06 0,43 0,12 0,30 0,41 0,13 0,34 -0,10 0,17 -0,12 0,34

-0,44 0,08 0,63 0,16 0,42 0,60 0,18 0,49 -0,41 0,24 -0,15 0,48

-7,98 -0,33 7,61 0,51 3,89 7,73 -1,48 5,85 -11,23 0,89 -5,00 5,91

**** **** **** *** **** ***** ** **** ** *** *** ****

22,72 15,12 23,16 18,18 22,47 32,15 33,86 29,11 39,23 28,55 23,47 31,36

Zdroj: Morningstar (2012), upraveno autorem

P. Horkému je doporučeno investovat do akciových fondů Franklin Technology Fund a Templeton Asian Growth. V rámci porovnávaných akciových fondů totiž patří mezi fondy s vhodnou kombinací ukazatelů. Oba fondy jsou podhodnoceny (vysoká hodnota alfa), jejich poměrové ukazatele jsou kladné a poměrně vysoké. Fond Franklin Technology Fund byl v minulosti (r. 2000-2002) poznamenán tzv. technologickou bublinou, kdy došlo ke značnému propadu jeho hodnoty. Obor technologií má ale v současné době stále velký potenciál růstu. Tohoto zástupce vyspělých trhů (investuje převážně do USA a velkých společností jako Apple, Google apod.) vhodně doplňuje, v rámci geografické i oborové diverzifikace, druhý vybraný fond Templeton Asian Growth Fund zaměřený na asijské rozvojové trhy. Tab. 12

1 2 3 4


Název fondu Franklin High Yield Templeton Asian Bond Templeton Global Bond Templeton Global Total Ret.

β 0,96 1,24 0,79 0,98

α SRRI -2,60 5 -1,68 5 4,81 4 5,46 5

Sharpe Sortino Treynor ratio r. r. rating volatilita 0,35 0,47 4,16 *** 13,82 0,47 0,75 5,00 *** 14,78 0,93 1,50 11,46 ***** 9,69 0,90 1,41 10,85 ***** 11,90


Po porovnání dluhopisových fondů je p. Horkému navrhováno zvolit geograficky mezinárodně zaměřený fond Templeton Global Bond Fund. Tento fond vyniká nízkou volatilitou a současně vysokými hodnotami poměrových ukazatelů. Zhodnocení těchto znaků se mimo jiné odráží i v nejvyšším ratingovém hodnocení. Zmíněný fond je také, podle vysoké hodnoty koeficientu α, podhodnocen, na základě čehož je vhodný k nákupu.

Vlastní práce

4.1.4

43

Rekapitulace sestaveného portfolia č. 1

Portfolio vyvážené investiční strategie p. Horkého je následující: • 10 % - fondy pen. trhu (Franklin U.S. Dollar Liquid Reserve Fund), • 40 % - dluhopisové fondy (Templeton Global bond Fund), • 30 % - akciové fondy vyspělé (Franklin Technology Fund), • 20 % - akciové fondy rozvojové (Templeton Asian Growth). Oborová diverzifikace portfolia18 Akciová část portfolia p. Horkého je alokována do více než 8 oborů. Jedná se tedy o oborově kvalitně diverzifikované portfolio. Geografická diverzifikace portfolia19 Z hlediska geografického zaměření portfolia je zřejmá jeho poměrně velká závislost na trhu USA, který jej ovlivňuje přibližně z jedné třetiny. Je to důsledek zahrnutí fondu Franklin Technology Fund do portfolia. Tento fond je sice alokován na trh USA, převážně ale investuje do mezinárodních technologických společností (Apple, Oracle, IBM, Google, Amazon apod.). Vývoj hodnoty tohoto fondu tedy není závislý pouze na trhu USA, ale potažmo i na dalších vyspělých státech světa. Celkové riziko a výnosnost portfolia20 • Historické riziko portfolia:

14,99 %,

• historická výnosnost - jednorázově21:

8,69 % p.a.,

• historická výnosnost – pravidelně22:

10,38 % p.a.,

• očekávaná výnosnost portfolia:

6,55 % p.a.

Rizikem celkového portfolia vyváženého investora p. Horkého o hodnotě 14,99 % bylo dosaženo maximální, 15-20% volatility. P. Horký ale musí teoreticky počítat s možností neočekávaného snížení hodnoty svého portfolia kdykoli v průběhu investice až o kalkulovaných 15 %. Tento pokles hodnoty portfolia by měl negativní vliv na splnění prvního definovaného cíle (nákupu nemovitosti za přibližně 1,5 mil. Kč) - viz příl. B. Vypočítané historické pětileté výnosnosti jsou v obou případech vyšší než výnosnost očekávaná. Viz příloha C. Viz příloha C. 20 Pětileté hodnoty ke 31. 3. 2012. (Zdroj: program [email protected]) 21 Při jednorázové investici ke 31. 3. 2007. 22 Při pravidelné měsíční investici vždy na konci měsíce. 18 19

44

Vlastní práce

4.2 2. investor – paní Železná 4.2.1


Paní Železná má následující investiční cíle: • vytvoření finančních úspor na stáří – zajištění roční anuity 120 000 Kč (6 316 USD) po dobu 20 let. Předpokládaný investiční horizont (do výplaty 1. anuity) je 25 let. Celkový horizont je 45 let. Finanční zdroje paní Železné jsou následující: • volné finanční prostředky23 – 1 500 Kč/měsíc (79 USD). Paní Železná se již sice setkala s podílovými fondy, ale nikdy jejich prostřednictvím neinvestovala. Protože je obeznámena s možností úplné ztráty investovaných finančních prostředků (nezajištění vkladů), pociťuje silnou averzi vůči riziku. Nerada by proto investovala do velmi rizikových podílových fondů (akcií). Tab. 13

Důležitost investičních požadavků pí Železné (2 = nejvíce důležité)

investiční požadavky dosažení nízkého rizika dosažení stanoveného cíle

důležitost 2 1


4.2.2


Dle finančního plánu a investičních požadavků paní Železné je zřejmé, že se jedná o konzervativní typ investora, který se snaží minimalizovat potenciální riziko. Požadavek paní Železné vyhnout se investicím do akciových podílových fondů je v tomto případě nesmysl. Paní Železné je proto nutné vysvětlit, že její investiční horizont je dostatečně dlouhý (25 let a více) na relativně bezpečnou investici do akcií, přinášejících nadinflační zhodnocení investovaných finančních prostředků. Investiční orientace pouze na dluhopisové fondy a fondy peněžního trhy by proto jen zbytečně snižovala potenciální výnosnost jejího portfolia. Z toho důvodu je paní Železné navrženo následující rozdělení investičního portfolia.

Paní Železná počítá s měsíční investicí po dobu prvních 25 let. Následně se po dobu dalších 20 let, kdy bude vyplácena měsíční anuita, budou investované finanční prostředky dále zhodnocovat dle zvolené struktury investičního portfolia. 23

Vlastní práce

45

Konzervativní investiční strategie pí Železné 0%

1 5%

55%

30%



Investiční strategie pí Železné – prvních 35 let investování


Díky velmi dlouhému investičnímu horizontu (25-45 let) se navrhovaná struktura investičního portfolia pí. Železné podobá spíše typickému agresivnímu investorovi. Předpokladem ovšem je změna struktury portfolia v závislosti na délce celkového investičního horizontu. Se zkracujícím se celkovým investičním horizontem totiž bude docházet k postupné transformaci akciové složky portfolia ve prospěch složek ostatních (dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu). V období 36.-40. roku od začátku investování je proto doporučeno změnit strukturu investičního portfolia paní Železné následovně: Konzervativní investiční strategie pí Železné 1 5%

5%

20% 60%





V rámci struktury portfolia došlo, z důvodu zkrácení celkového investičního horizontu na deset let, k radikální redukci podílu akciové složky (z 85 % na 35 %)

46

Vlastní práce

ve prospěch převážně fondů dluhopisových (doplňkem portfolia je 5% zastoupení fondů peněžního trhu), čímž dojde ke snížení rizikovosti portfolia. V posledních pěti letech celkového investičního horizontu by mělo, na základě výnosově-rizikového profilu pí Železné, dojít k dalšímu snížení podílu akciové složky ve prospěch méně rizikových fondů. Konzervativní investiční strategie pí Železné 1 0%

5%

20%

65%





Při předpokládaném průměrném zhodnocení jednotlivých typů fondů (viz příl. A) je průměrná očekávaná hodnota výnosnosti portfolia paní Železné (vypočítána dle vzorce 5) následující. • V prvních 35 letech investování: E A, B ,C = 0,85 × 8,09 + 0,15 × 6,1 = 7,79 % p.a. • V období 36.-40. roku: E A, B ,C = 0,35 × 8,09 + 0,60 × 6,1 + 0,05 × 0,6 = 6,52 % p.a. • V období 41.-45. roku: E A, B ,C = 0,15 × 8,09 + 0,65 × 6,1 + 0,2 × 0,6 = 5,29 % p.a.

Hodnota portfolia paní Železné se za stanovených podmínek bude vyvíjet následovně2425:

Za předpokladu nezměněné struktury portfolia prvních 25 let. V průběhu vyplácení anuity (následujících 20 let) je kalkulováno se zhodnocováním naspořené částky. 25 Předpokládaný je výběr anuity na začátku každého roku (počínaje 26. rokem od začátku investování). Anuita bude vybírána z jednotlivých druhů podílových fondů na základě jejich procentuálním rozložení v portfoliu (85 % akciové složky v portfoliu = výběr 85% podílu částky 120 000 Kč (6 316 USD) z akciové složky portfolia apod.). 24

Vlastní práce

47

Očekávaný vývoj portfolia pí Železné 000 USD 000 USD 000 USD 000 USD 000 USD 000 USD 000 USD 000 USD 0 USD

celkem akciov é dluhopisov é

45.

42.

39.

36.

33.

30.

27.

24.

21.

18.

15.

12.

9.

6.

3.

peněžní

0.

80 70 60 50 40 30 20 10

rok

Obr. 10

Očekávaný vývoj hodnoty portfolia pí Železné


Z grafu vyplývá, že cíl paní Železné bude splněn. Částka 1 500 Kč (79 USD) spořená měsíčně po dobu prvních 25 let bude dostatečná, aby pokryla budoucí výdaje na anuitu. Na konci investičního horizontu ještě paní Železné zbude přibližně 330 000 Kč (17 341 USD), které může například darovat svým dětem/vnoučatům.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

4.2.3

Porovnání a výběr podílových fondů 26

Tab. 14


Název fondu Franklin Europ. SMC Gr. Franklin India Franklin Mutual Beacon Franklin Mutual Europ. Franklin Mutual Global Dis. Franklin Technology Franklin U.S. Equity Franklin U.S. Opportunit. Templeton Asian Growth Templeton BRIC Templeton China Templeton Eastern Europe Templeton Emerging Markets Templeton Global Fund Templeton Latin America

β 0,77 0,83 0,92 0,68 0,64 1,00 0,94 1,10 1,08 1,00 0,99 0,90 0,95 1,08 0,97

α SRRI 0,80 6 3,11 7 -1,24 6 0,73 6 1,98 6 3,54 6 -0,05 6 0,88 6 4,50 7 -3,96 7 2,88 7 -2,97 7 -2,61 7 -0,92 6 -1,14 7

Sharpe Sortino Treynor ratio r. r. rating volatilita -0,07 -0,25 -4,17 **** 23,53 0,34 0,52 7,15 **** 32,87 -0,10 -0,12 -3,85 *** 18,68 -0,24 -0,44 -7,98 **** 22,72 0,06 0,08 -0,33 **** 15,12 0,43 0,63 7,61 **** 23,16 0,12 0,16 0,51 *** 18,18 0,30 0,42 3,89 **** 22,47 0,41 0,60 7,73 ***** 32,15 0,13 0,18 -1,48 ** 33,86 0,34 0,49 5,85 **** 29,11 -0,10 -0,41 -11,23 ** 39,23 0,17 0,24 0,89 *** 28,55 -0,12 -0,15 -5,00 *** 23,47 0,34 0,48 5,91 **** 31,36

Zdroj: Morningstar (2012), upraveno autorem Data ke 31. 3. 2012, kdy se jedná o hodnoty pětiletých ukazatelů vzhledem ke standardním indexům (dle agentury Morningstar).

26

48

Vlastní práce

Paní Železné je doporučena kombinace velmi rizikového fondu Franklin India Fund, u kterého lze předpokládat progresivní vývoj v následujících letech/desetiletích, a fondu vyspělých zemí Franklin U. S. Opportunities Fund. Fond Franklin India Fund investuje z 95 % pouze do ekonomiky Indie, která má v dlouhodobém horizontu velký potenciál růstu (populace přes 1 mld. lidí v kombinaci s nízkou životní úrovní obyvatelstva). Tento fond investuje především do sektoru bankovnictví, softwaru a energetického průmyslu. Druhý fond Franklin U. S. Opportunities Fund investuje především do velkých, většinou nadnárodních společností se sídlem v USA. Do deseti největších z nich (např. Apple, Mastercard, Qualcomm apod.) je investováno přibližně 25 % majetku fondu. Díky tomu není tento fond příliš diverzifikován a nabízí tak investorovi potenciálně vyšší možnosti zhodnocení. Zmíněný fakt dokládá např. koeficient beta, který je vyšší než 1. Tento fond je podhodnocen, dosahuje průměrné volatility a jeho poměrové ukazatele jsou všechny kladné. Tab. 15

1 2 3 4


Název fondu Franklin High Yield Templeton Asian Bond Templeton Global Bond Templeton Global Total Ret.

β 0,96 1,24 0,79 0,98

α SRRI -2,60 5 -1,68 5 4,81 4 5,46 5



Z dluhopisových fondů je paní Železné navrženo zvolit fond Templeton Asian Bond Fund. Vzhledem ke zkoumaným poměrovým ukazatelům dluhopisových fondů nepatří ke špičce (např. nízký Treynorův poměr při vyšší volatilitě, nebo záporná hodnota alfa, která odpovídá nadhodnocenému podílovému fondu). Na základě délky investičního horizontu a světového ekonomického vývoje lze ale předpokládat, že mírně nevýhodný nákup v současné době bude pravděpodobně převážen potenciálním výnosem fondu. 4.2.4


Portfolio konzervativní investiční strategie paní Železné je v prvních 35 letech investování následující: • 15 % - dluhopisové fondy (Templeton Asian Bond Fund), • 30 % - akciové fondy vyspělé (Franklin U. S. Opportunities Fund), • 55 % - akciové fondy rozvojové (Franklin India Fund).

Vlastní práce

49

Oborová diverzifikace portfolia27 Z grafu je zřejmé, že se jedná o kvalitně oborově diverzifikované portfolio. Je to dáno zaměřením investice převážně na rozvojový indický trh, kdy se investiční správce snaží o co největší minimalizaci rizik. Geografická diverzifikace portfolia28 Z pohledu geografické diverzifikace se jedná o velmi rizikové portfolio, které je z více než 50 % ovlivněno vývojem indické ekonomiky a přibližně ze 30 % závislé na společnostech se sídlem v USA. Je ale důležité brát ohled na možnost změny fondů v rámci tohoto velmi dlouhého investičního horizontu. Celkové riziko a výnosnost portfolia29 • Historické riziko portfolia:

26,36 %,


6,55 % p.a.,


7,31 % p.a.,


7,79 % p.a.

Vypočítané celkové pětileté riziko portfolia (26,36 %) nelze porovnávat s požadavky paní Železné. Nejedná se totiž o celý investiční horizont. Proto je také obtížné kvantifikovat možnost snížení či zvýšení předpokládané hodnoty portfolia v průběhu nebo na konci investování. Historická výnosnost sestaveného portfolia je nižší než kalkulovaná. Jedná se ale o pětiletou hodnotu, která se pravděpodobně liší od desetileté výnosnosti, na základě které byla vypočítána očekávaná výnosnost portfolia. Sestavovat optimální portfolia pro další investiční období (36.-45. rok) nemá z důvodu neaktuálnosti jednotlivých ukazatelů význam. Při porovnání výnosově-rizikového profilu portfolia paní Železné s portfolii ostatních investorů je zřejmé, že vyšší volatilita portfolia neznamená také automaticky jeho vyšší výnosnost! Hypotéza o přímé závislosti rizika a výnosu investičního portfolia byla tedy vyvrácena.

Viz příloha C. Viz příloha C. 29 Pětileté hodnoty ke 31. 3. 2012. (Zdroj: program [email protected]) 30 Při jednorázové investici ke 31. 3. 2007. 31 Při pravidelné měsíční investici vždy na konci měsíce. 27

28

50

Vlastní práce

4.3 3. investor – p. Veselý 4.3.1


Investiční cíl p. Veselého: • v rámci investičního horizontu 3 let celkově zhodnotit volné finanční prostředky alespoň o 15 %. Finanční zdroje p. Veselého: • volné finanční prostředky na běžném účtu – 860 000 Kč (45 263 USD). Pan Veselý je zkušený investor, který již řadu let využívá nástroje finančního trhu ke zhodnocování svých úspor. Jeho prioritou je dosažení zhodnocení svých prostředků s podmínkou investice do akciových fondů a vyloučení fondů peněžního trhu. Pan Veselý se nevyhýbá riziku, a je ochotný tolerovat krátkodobý pokles hodnoty svého portfolia o maximálně 30 %. Tab. 16

Důležitost investičních požadavků p. Veselého (3 = nejvíce důležité)

investiční požadavky dosažení stanoveného cíle investice do akcií a vyloučení fondů peněžního trhu dodržení stanoveného rizika

důležitost 3 2 1


4.3.2


Na základě výnosově-rizikového profilu p. Veselého (ochota tolerovat maximální rizikovost portfolia 30 % a dosáhnout alespoň 15% celkového zhodnocení portfolia během 3 let) jej lze klasifikovat jako agresivního investora. Protože je ale délka investičního horizontu poměrně krátká na sestavení investičního portfolia pouze z akciových fondů, je p. Veselému doporučeno zvolit následující strukturu portfolia:

Vlastní práce

51

Agresivní investiční strategie p. Veselého 1 0%

0%

1 0%

80%



Investiční strategie p. Veselého


Struktura navrženého portfolia agresivnímu investorovi p. Veselému vychází především z délky jeho investičního horizontu a investičních preferencí. Protože je pro p. Veselého prioritou dosažení požadovaného zhodnocení investovaných finančních prostředků, je navrženo alokovat 80 % investičního portfolia do fondů dluhopisových (tato dominantní dluhopisová složka portfolia bude sloužit k poměrně bezpečnému udržení hodnoty investice) a to formou jednorázové investice na začátku investování. Zbylých 20 % portfolia bude alokováno do akciových fondů, které vytvoří progresivní složku portfolia. Z důvodu rizika vstupu na finanční trh v nesprávnou chvíli doporučuji p. Veselému tuto 20% investici rozložit do prvních 2 let investování ve formě měsíčních splátek. Při předpokládaném průměrném zhodnocení jednotlivých typů fondů (viz příl. A) je průměrná očekávaná hodnota výnosnosti portfolia p. Veselého (vypočítána dle vzorce 5) následující:

E A, B ,C = 0,2 × 8,09 + 0,8 × 6,1 = 6,49 % p.a. Hodnota portfolia p. Veselého se bude za výše uvedených okolností vyvíjet následovně:

52

Vlastní práce

Očekávaný vývoj portfolia p. Veselého 60 000 USD 50 000 USD 40 000 USD

celkem

30 000 USD

akciov é

20 000 USD

dluhopisov é

1 0 000 USD 0 USD 0.

1.

2.

3.

rok

Obr. 12

Očekávaný vývoj hodnoty portfolia p. Veselého


Díky navrhované investiční strategii by měl p. Veselý dosáhnout svého cíle (celkového zhodnocení investovaných prostředků alespoň o 15 %). Na konci investičního horizontu by se totiž měla hodnota jeho portfolia pohybovat kolem 1 022 800 Kč (53 832 USD)32.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

4.3.3

Porovnání a výběr podílových fondů33

Tab. 17


Název fondu Franklin Europ. SMC Growth Franklin India Franklin Mutual Beacon Franklin Mutual Europ. Franklin Mut. Glob. Disc. Franklin Technology Franklin U.S. Equity Franklin U.S. Opportunities Templeton Asian Growth Templeton BRIC Templeton China Templeton Eastern Europe Templeton Emerging Markets Templeton Global Fund Templeton Latin America

β 0,77 0,83 0,92 0,68 0,64 1,00 0,94 1,10 1,08 1,00 0,99 0,90 0,95 1,08 0,97

α SRRI 0,80 6 3,11 7 -1,24 6 0,73 6 1,98 6 3,54 6 -0,05 6 0,88 6 4,50 7 -3,96 7 2,88 7 -2,97 7 -2,61 7 -0,92 6 -1,14 7

Sharpe Sortino Treynor ratio r. r. rating volatilita -0,07 -0,25 -4,17 **** 23,53 0,34 0,52 7,15 **** 32,87 -0,10 -0,12 -3,85 *** 18,68 -0,24 -0,44 -7,98 **** 22,72 0,06 0,08 -0,33 **** 15,12 0,43 0,63 7,61 **** 23,16 0,12 0,16 0,51 *** 18,18 0,30 0,42 3,89 **** 22,47 0,41 0,60 7,73 ***** 32,15 0,13 0,18 -1,48 ** 33,86 0,34 0,49 5,85 **** 29,11 -0,10 -0,41 -11,23 ** 39,23 0,17 0,24 0,89 *** 28,55 -0,12 -0,15 -5,00 *** 23,47 0,34 0,48 5,91 **** 31,36

Zdroj: Morningstar (2012), upraveno autorem Celkově se jedná přibližně o 19% nárůst hodnoty portfolia. Data ke 31. 3. 2012, kdy se jedná o hodnoty pětiletých ukazatelů vzhledem ke standardním indexům (dle agentury Morningstar).

32 33

Vlastní práce

53

Doporučením pro p. Veselého je investovat do akciových fondů Templeton China Fund (akciový fond rozvojových trhů) a Franklin Mutual Global Discovery Fund (akciový fond vyspělých trhů). Oba zvolené fondy jsou podhodnoceny a vhodné k investici. Fond Templeton China Fund s volatilitou přibližně 29 % patří mezi typické fondy vhodné pro agresivní investory. Investuje totiž ze 71 % do ekonomiky jedné země (Číny), což je velmi rizikové. Fond také vyniká svojí relativně nízkou volatilitou (v rámci akciových fondů rozvojových zemí) a vysokými poměrovými ukazateli. Templeton China Fund mimo jiné investuje 30 % svého majetku do společností energetického průmyslu (např. China Shenhua Energy), který je pro stát s více než 1 mld. obyvatel hospodářsky klíčový. Druhý, méně rizikovým fond Franklin Mutual Global Discovery Fund investující do států jako je USA, Velká Británie, Francie, apod. nejen oborově vhodně doplňuje fond Templeton China Fund, ale je charakteristický nejnižší volatilitou. Tento fakt je vzhledem ke krátkému investičnímu horizontu p. Veselého velmi podstatný. Tab. 18

1 2 3 4


Název fondu β Franklin High Yield 0,96 Templeton Asian Bond 1,24 Templeton Global Bond 0,79 Templeton Glob. Tot. Ret. 0,98

α SRRI -2,60 5 -1,68 5 4,81 4 5,46 5



V rámci dluhopisových fondů je p. Veselému doporučeno zvolit ekonomy několikrát oceněný fond34 Templeton Global Total Return Fund, který je podle společnosti Franklin Templeton Investments vhodný pro investici delší než 1 rok. Jeho velmi dobré hodnoty poměrových ukazatelů (druhé nejvyšší ukazatele Sharpeho, Sortinova i Treynorova poměru) doplňuje nejvyšší ratingové hodnocení od společnosti Morningstar. Zvolený dluhopisový fond, který je dle vysokého koeficientu alfa vhodný k nákupu, investuje především do dluhopisů států jako jsou: Jižní Korea, USA, Maďarsko, apod. 4.3.4


Portfolio agresivní investiční strategie p. Veselého je následující: • 80 % - dluhopisové fondy (Templeton Global Total Return Fund), • 10 % - akciové fondy vyspělé (Franklin Mutual Global Discovery Fund), 34

Např. v roce 2011 časopisem Euro.

54

Vlastní práce

• 10 % - akciové fondy rozvojové (Templeton China Fund). Geografická diverzifikace portfolia35 Portfolio p. Veselého je z geografického hlediska široce diverzifikováno. Téměř většina zastoupených států nepřekračuje v portfoliu 10% podíl (kromě USA). Zastoupeny jsou potom státy Asie, Ameriky i Evropy. Celkové riziko a výnosnost portfolia36 • Historické riziko portfolia:

13,16 %,


10,27 % p.a.,


10,45 % p.a.,


6,49 % p.a.

I přesto, že je struktura navrženého portfolia pro agresivního investora sestavena poměrně bezpečně, hodnota celkové volatility je 13,16 %. Za situace náhlého poklesu hodnoty portfolia na konci investičního horizontu by tedy teoreticky nemuselo dojít ke splnění hlavního cíle investora. Aby došlo k jeho splnění, je možný pokles hodnoty portfolia na konci investičního horizontu o maximálně 4 %. Dosažení celkové volatility o hodnotě maximálně 4 % je ale bez zahrnutí značné části fondů peněžního trhu nedosažitelné. P. Veselý tedy musí tento fakt vzít v úvahu a počítat s ním již před začátkem investování. Stejně jako u prvního investora p. Horkého jsou obě hodnoty historické výnosnosti sestaveného portfolia vyšší než výnosnost očekávaná.

Viz příloha C. Pětileté hodnoty ke 31. 3. 2012. (Zdroj: program [email protected]) 37 Při jednorázové investici ke 31. 3. 2007. 38 Při pravidelné měsíční investici vždy na konci měsíce. 35

36

Diskuze

55

5 Diskuze Při volbě investiční strategie a podílových fondů, které budou v investičním portfoliu zastoupeny nelze postupovat jen na základě obecných doporučení, která byla uvedena v literární rešerši. Každý investiční případ je totiž jedinečný, a proto byly upraveny struktury investičních portfolií jednotlivých investorů v souladu s jejich finančním plánem. Panu Horkému byla navržena progresivnější struktura investičního portfolia než doporučuje Brown a Reilly (viz kap. 3.2). Doporučované 20% zastoupení fondů peněžního trhu bylo sníženo o 10 % ve prospěch akciových a dluhopisových fondů. 10% zastoupení fondů peněžního trhu v portfoliu totiž stačí na zabezpečení požadovaného cíle zajištění hotovosti. „Ušetřených“ 10 % také může přesunout do rizikovějších fondů z důvodu dostatečně dlouhého investičního horizontu. Struktura portfolia navržená paní Železné se významným způsobem odlišuje od obecných doporučení pro konzervativní investory uvedených v kap. 3.2. Sestavené portfolio totiž neobsahuje v prvních 35ti letech investování žádné fondy peněžního trhu, na které se dle Syrového a Tyla konzervativní investoři zaměřují především. Navržené portfolio také překračuje doporučení Grahama o dělení aktiv akciové a dluhopisové složky konzervativního investora. Struktura portfolia paní Železné se tak spíše přiblížila doporučením Siegela. Paní Železné byla sestavena taková investiční strategie, která je založena na postupné transformaci rizikové akciové složky portfolia na méně riziková aktiva (dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu) v závislosti na zkracující se délce investičního horizontu. Z důvodu plánované transformace jednotlivých složek portfolia, a velmi dlouhému investičním horizontu, byla drtivá většina portfolia alokována do akciové složky (85 %). Tato část potom byla doplněna o dluhopisové fondy. Z výše uvedených důvodů nebyly do portfolia zahrnuty fondy peněžního trhu, které by zbytečně snižovaly potenciální výnosnost portfolia. Netypická struktura portfolia byla sestavena i p. Veselému. Přestože se jedná o agresivního investora, jeho portfolio by mohlo být vhodné spíše pro typického investora s vyváženou investiční strategií. Portfolio investující pouze do dluhopisů a akcií v poměru 80:20 se liší jak od doporučení Grahama, tak i Browna a Reillyeho. Při navrhování struktury tohoto portfolia bylo vycházeno z požadavků p. Veselého a snahy snížit riziko portfolia při současném splnění definovaných cílů. V rámci sestavených portfolií lze diskutovat o vhodnosti jejich geografické a oborové diverzifikace, které jsou přímo závislé na vybraných podílových fondech zahrnutých do jednotlivých portfolií.

56

Diskuze

Před výběrem podílových fondů si investor musí stanovit, jakému hledisku bude při samotném výběru kladen větší důraz. Zda se bude mechanicky řídit poměrovými ukazateli, doporučeními ekonomů a distributorů fondů, diverzifikací portfolia nebo svými vlastními zkušenostmi, apod. Za nejvhodnější způsob lze ale označit kombinaci zmíněných možností. V praxi se potom většinou můžeme setkat s různými možnostmi, kdy jejich volba závisí především na osobnosti investora. V mé práci nebyly zmíněny faktory ovlivňující vývoj hodnotu portfolia, jako například poplatky spojené s investováním nebo inflace, která v čase znehodnocuje investované finanční prostředky. Přesto by si jednotliví investoři měli jejich existenci uvědomit a brát na ně ohled. V souvislosti s inflací by například měli investoři v průběhu investování zvyšovat investovanou částku alespoň ve výši aktuální inflace a chránit tak investici před znehodnocováním. Při vysoké inflaci také uvažovat o změně struktury portfolia ve prospěch akciové složky, která je vůči inflaci nejvíce odolná. Toto tvrzení ale nemusí podle Veselé (2007, s. 280) platit vždy. Veselá totiž poukazuje na skutečnost, že byl v minulosti prokázán negativní vztah mezi vývojem inflace a pohybem akciových kurzů. Proto nemusí vždy, při zvýšení inflace, dojít zároveň ke zvýšení hodnoty akciových kurzů (Veselá, 2007, s. 280) I otázka měnového rizika je pro investora, jehož referenční měna je odlišná od měny, ve které je vyjádřena hodnota podílového listu, podstatná. Existuje ale řada nástrojů sloužících k zajištění měnového rizika (forwardy, swapy apod.), se kterými by se měl každý investor před investicí alespoň seznámit. Přestože může pro mnohé investory představovat měnové zajištění zajímavý způsob eliminování měnového rizika, v dlouhém období často nebývá nutné a může být dokonce škodlivé. Je tomu tak proto, že náklady na zajištění závisejí na rozdílu mezi úrokovou sazbou v zahraniční a domácí zemi, který může být vysoký. (Siegel, 2011, s. 147) Také další rizika spojená s investováním na kapitálových trzích nebyla v práci uvedena. Přesto by je měl ale investor vzít v úvahu. Dle Jílka (2009, s. 67-74) se jedná například o riziko úvěrové, tržní, riziko likvidity, apod.

Závěr

57

6 Závěr Cílem práce bylo, s pomocí zahraničních otevřených podílových fondů, sestavit investiční portfolia pro tři typy investorů na základě jejich výnosově-rizikového profilu. Dále potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o přímé závislosti výnosnosti portfolia na výši jeho rizika. Cíl práce byl splněn sestavením tří investičních portfolií. Jednalo se o portfolio vyváženého investora p. Horkého, konzervativního investora paní Železné a dynamického investora p. Veselého. Vyváženému investorovi p. Horkému bylo doporučeno zvolit následující strukturu investičního portfolia: 10 % fondy peněžního trhu, 40 % fondy dluhopisové a 50 % fondy akciové. Takto navržená struktura portfolia je mírně progresivnější než doporučují např. Brown a Reilly. Struktura je ovšem v souladu s výnosověrizikovým profilem investora. Pro vyváženou strategii byly doporučeny akciové fondy Franklin Technology Fund a Templeton Asian Growth Fund, dluhopisový fond Templeton Global Bond Fund a fond peněžního trhu Franklin U. S. Dollar Liquid Reserve Fund. Druhým investorem je paní Železná. Přestože se jedná o konzervativně zaměřeného investora, pro prvních 35 let investování jí bylo navrženo portfolio investující z 85 % do fondů akciových, a z 15 % do fondů dluhopisových. V prvních letech investování také nebyly do portfolia zahrnuty fondy peněžního trhu. Přestože není navržené portfolio typické pro konzervativně založeného investora, chtěl bych upozornit na důležitost délky investičního horizontu. Tento faktor je totiž v praxi investory mnohdy přehlížen. Paní Železné potom bylo doporučeno investovat do akciových fondů Franklin U. S. Opportunities Fund, Franklin India Fund a dluhopisového fondu Templeton Asian Bond Fund. Třetí investor je p. Veselý, kterého lze charakterizovat agresivním přístupem k investování. Doporučení pro jeho portfolio je alokace finančních prostředků pouze do fondů akciových a dluhopisových s procentuálním poměrem 20:80. Strukturou doporučené agresivní strategie se odkláním od obecných doporučení s důrazem na investiční požadavky a cíle tohoto investora. Mezi fondy, do kterých by měl p. Veselý investovat patří akciové fondy Franklin Mutual Global Discovery Fund, Templeton China Fund. Navrženým dluhopisovým fondem je Templeton Global Total Return Fund. Kromě dosažení cíle práce bylo na základě historických dat zjištěno, že vyšší volatilita (riziko) investičního portfolia nemusí vždy znamenat i jeho vyšší výnosnost. Hypotéza o přímé závislosti výnosnosti portfolia na výši jeho rizika tak byla vyvrácena.

58

Závěr

Volba investiční strategie a následné sestavení investičního portfolia je jedním z hlavních problémů každého investora vstupujícího na kapitálový trh. Správnou volbu investiční strategie by neměl investor zanedbat, protože mnohdy ovlivní hodnotu jeho úspor až na desítky let. Základním krokem při sestavování investičního portfolia je vytvoření osobního finančního plánu. Bez reálného zhodnocení finanční situace investora, stanovení jeho cílů, výnosově-rizikového profilu apod. totiž nelze pokračovat. Na finanční plán navazuje zvolení investiční strategie, sestavení investičního portfolia a jeho uskutečnění spolu s průběžným monitoringem a správou. Z důvodu nepředpovídatelného vývoje kapitálových trhů je průběžný monitoring a správa nejdůležitější fází celého investování. Tento fakt ale mnoho investorů nebere v úvahu. Při zanedbání správy investice tak nemusí i vhodně sestavené portfolio dosáhnout svého potenciálu a očekávaných výsledků. Základní principy investování uvedené v této práci by měly patřit nejen mezi znalosti každého investora, ale také mezi základní ekonomické vzdělání každého z nás.

Literatura

59

7 Literatura 7.1

Monografie

(1)

BARTAL, M.

Investiční strategie investičních fondů v ČR: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2010. 80 s.

(2)

BROWN, K.C., REILLY, F.K.

(3)

ČÁMSKÝ, F.

Teorie portfolia. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 115 s. ISBN 978-80-210-4252.

(4)

GLADIŠ, D. Naučte se investovat. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 174 s. ISBN 978-80-247-1205-5.

(5)

GRAHAM, B.

Inteligentní investor. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-247-1792-0.

(6)

HNILICA, J., FOTR, J.

(7)

JACKO, P.

(8)

JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4.

(9)

KOHOUT, P.

(10)

KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2559-8.

(11)

KOTULKOVÁ, H.

Investment Analysis and Portfolio Management. 9. vydání. Mason: South-Western Cengage Learning, 2009. 1041 s. ISBN 978-0-324-65632-9.

Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 264 s. ISBN 978-80-247-2560-4. Portfolio selection - Optimization: homewor 1. Madrid: Carlos III Univerzity in Madrid, Department of Business Administration, 2004. 4 s.

Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 2. vydání. Praha: Grada, 2010. 266 s. ISBN 978-80-247-3583-2.

Užití modelu CAPM při tvorbě portfolia: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2008. 63 s., 2 příl.

60

Literatura

(12)

KOŘENÝ, K., ŠLECHTOVÁ, J., VYTLAČIL, J.

Investiční poradenství: modul. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2007. 113 s.

(13)

LEVICH, R. M., MAJNONI, G., REINHART, C. M. Ratings, rating agencies and the global financial system. 1. vydání. New York: Kluwer Academic Publishers, 2002. 379 s. ISBN 9781402070167.

(14)

LIŠKA, V., GAZDA, J., HANZLÍK, M.

Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 978-80-8641963-3.

(15)

MACHOLÁN, M.

(16)

NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P.

Finanční řízení podniku. 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2.

(17)

PARMA, M.

(18)

POLOUČEK, S.

(19)

REJNUŠ, O.

Peněžní ekonomie (finanční trhy). 5. aktualizované vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2010. 354 s. ISBN 97880-214-4044-9.

(20)

REJNUŠ, O.

(21)

REŽŇÁKOVÁ, M.

(22)

ROUŠAVÝ, J. Optimalizace portfolia cenných papírů: diplomová práce. Brno: Vysoké učení v Brně, Podnikatelská fakulta, 2010. 91 s., 1 příl.

(23)

SIEGEL, J. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 296 s. ISBN 978-80-247-3860-4.

(24)

SVOBODA, A.

Zhodnocení finančních prostředků investicemi do podílových fondů: bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2010. 67 s., 4 příl.

Ochrana investorů v ČR při kolektivním investování: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 50 s., 2 příl. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9.

Základy teorie finančních investic. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 188 s. ISBN 80-7157-796-0.

Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 222 s. ISBN 978-80-2471922-1.

Soudobé trendy a perspektivy kolektivního investování prostřednictvím podílových fondů v České republice: diplomová práce. Br-

Literatura

61

no: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2008. 91 s., 3 příl. (25)

SYROVÝ, P., TYL, T.

Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3813-0.

(26)

SYROVÝ, P.

Investování pro začátečníky. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 105 s. ISBN 80-247-1366-7.

(27)

SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M. Osobní a rodinné finance.. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6.

(28)

VESELÁ, J.

(29)

VINŠ, P., LIŠKA, V.

Investování na kapitálových trzích. xté. vydání. Praha: ASPI, a. s., 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. Rating. 1. vydání. Praha: C H Beck, 2005. 109 s. ISBN 978-80-717-9807-1.

7.2 Internetové zdroje (30)

AKAT ČR [online]. 2012-02-22 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z WWW: .

(31)

Barron´s [online]. 2012 [cit. 2012-03-23]. Audience. Dostupné z WWW: .

(32)

CESR [online]. 2009-12 [cit. 2012-04-11]. CESR/09-1026 - Annex to CESR´s technical advice on the level 2 measures related to the format and content of Key Information Document disclosures for UCITS (Ref. CESR/09-949): methodology for the calculation of the synthetic risk and reward indicator. Dostupné z WWW: .

(33) DAVIDOVÁ, P., OPRAVILOVÁ, R. Rating a stabilita finančního systému. [online]. 2008-06-20 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: . (34) Franklin Templeton Investments [online]. 2012a [cit. 2012-03-24]. The Franklin Templeton Investments Story. Dostupné z WWW:
62

Literatura

www.franklintempleton.com/retail/pages/marketing_campaign /MC_FirmOverview.jsf >. (35) Franklin Templeton Investments [online]. 2012b [cit. 2012-04-09]. Ceny Vykonnost. Dostupné z WWW: . (36) FXstreet.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-17]. Rating – S&P, Moodys a Fitch. Dostupné z WWW: . (37)

HOLTON, G. A. [online]. 1996 [cit. 2012-02-26]. Capital Asset Pricing MOdel. Dostupné z WWW: .

(38) Investopedia [online]. 2012 [cit. 2012-02-27]. Treynor Ratio. Dostupné z WWW: . (39) Investujme.cz [online]. 2011 [cit. 2012-02-07]. Historie kolektivního investování. Dostupné z WWW: . (40) KUCHTA, D. [online]. 2011-02-08 [cit. 2012-03-01]. Jak se hodnotí fondy. Dostupné z WWW: . (41)

Kurzycz [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. USD americký dolar, od 4. 5. 2012 do 2. 4. 2012, historie kurzů měn. Dostupné z WWW: .

(42) Měšec.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Volatilita. Dostupné z WWW: . (43) Miraslebl [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Sir John Templeton. Dostupné z WWW: . (44) Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Fund Screener. Dostupné z WWW: . (45) Rplan [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. SRRI. Dostupné z WWW: .

Literatura

63

(46)

ŠEDIVÁ, B. [online]. 2005-11-28 [cit. 2012-01-20]. Kolektivní investování (11. týden). Dostupné z WWW: .

(47)

SHARI, M. [online]. 2012-02-06 [cit. 2012-03-23]. Worth the risk. Dostupné z WWW: .

(48) Středoevropské centrum pro finance a management [online]. 2012a [cit. 2012-02-27]. Sharpe Ratio. Dostupné z WWW: . (49) Středoevropské centrum pro finance a management [online]. 2012b [cit. 2012-02-27]. Treynor Ratio. Dostupné z WWW: . (50) Středoevropské centrum pro finance a management [online]. 2012c [cit. 2012-02-27]. Sortino Ratio. Dostupné z WWW: .

7.3 Ostatní zdroje (51)

JONÁŠ, J. Klíčové informace pro investora. Fond Shop: nezávislý časopis o investování a finančním plánování. roč. XIV, č. 17, 2010, s. 14-15. ISSN 1211-7277.

(52) Program [email protected]. (53)

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu.

(54)

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

(55)

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

64

Přílohy

Přílohy


65

A Výpočet průměrného výnosu fondů společnosti Franklin Templeton Průměrný výnos akciových fondů denominovaných v USD, dostupných v ČR (ke 29. 2. 2012) výnos (v %) název fondu

měna

3 roky

5 let

10 let

zal. fondu

Franklin Biotechnology Discovery Fund A (acc) Franklin Biotechnology Discovery Fund N (acc) Franklin Global Growth Fund A (acc) Franklin Global Growth Fund N (acc) Franklin Mutual Beacon Fund A(acc) USD Franklin Mutual Beacon Fund N(acc) USD Franklin Mutual European Fund A(acc) USD Franklin Mutual European Fund N(acc) USD Franklin Technology Fund A(acc) USD Franklin Technology Fund N(acc) USD Franklin U.S. Equity Fund A(acc) USD Franklin U.S. Equity Fund N(acc) USD Franklin U.S. Opportunities Fund A(acc) USD Franklin U.S. Small-Mid Cap Growth Fund A (acc) Franklin U.S. Small-Mid Cap Growth Fund N (acc) Templeton Asian Growth Fund A(acc) USD Templeton Asian Growth Fund A(Ydis) USD Templeton China Fund A (acc) Templeton Emerging Markets Fund A (acc) Templeton Emerging Markets Fund N(acc) USD Templeton Emerging Markets Fund A (Ydis) Templeton European Fund A(acc) USD Templeton European Fund A(Ydis) USD Templeton Global Fund A (acc) Templeton Global Fund N (acc) Templeton Global Fund A (Ydis) Templeton Global Smaller Companies Fund A (acc) Templeton Global Smaller Companies Fund N (acc) Templeton Global Smaller Companies Fund A (Ydis) Templeton Korea Fund A (acc) Templeton Latin America Fund A (acc) Templeton Latin America Fund N (acc) Templeton Latin America Fund A(Ydis) USD

USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD

19.23 18.33 26.2 25.7 20.99 20.9 15.62 14.75 31.47 30.52 20.62 19.72 26.83 28.17 27.23 40.77 40.76 25.23 29.60 28.95 29.61 15.49 15.49 19.64 18.77 19.64 26.98 26.00 26.97 28.14 31.94 31.29 31.93

7.46 6.66 0.54 -0.21 -2.41 -3.14 -2.36 -3.09 7.93 7.10 1.12 0.37 4.98 2.84 2.7 11.18 11.19 8.65 3.35 2.83 3.35 -6.55 -6.55 -4.07 -4.78 -4.07 -5.16 -5.88 -5.16 -1.16 8.52 7.98 8.52

5,38 4,54 4,75 3,94 3,23 2,45 8,13 7,28 5,63 4,82 2,7 1,93 6,31 5,1 4,25 17,64 17,63 15,85 12,58 12 12,55 3,81 3,82 4,1 3,21 3,99 5,61 4,8 5,6 5,44 20,12 19,5 20,1

3.4.2000 29.12.2000 29.12.2000 29.12.2000 7.7.1997 7.7.1997 19.9.2003 19.9.2003 3.4.2000 29.12.2000 1.7.1999 3.4.2000 3.4.2000 29.12.2000 29.12.2000 14.5.2001 30.6.1991 1.9.1994 14.5.2001 3.4.2000 28.2.1991 14.5.2001 17.4.1991 14.5.2001 3.4.2000 28.2.1991 14.5.2001 3.4.2000 8.7.1991 8.5.1995 14.5.2001 30.9.1996 30.9.1996

Templeton Thailand Fund A (acc)

USD

46.67

14.19

16,3

20.6.1997

Průměrná desetiletá výnosnost

Zdroj: Franklin Templeton Investments (2012b)

8,09 %

66


Prům. výnos dluhopisových fondů denominovaných v USD, dostupných v ČR (ke 29. 2. 2012) výnos (v %) název fondu

měna

3 roky

5 let

10 let

zal. fondu

Franklin High Yield Fund A(acc) USD Franklin High Yield Fund N (acc) Franklin High Yield Fund A (Mdis) Franklin Income Fund N (acc) Franklin Income Fund A (Mdis) Franklin U.S. Government Fund N (acc) Franklin U.S. Government Fund A (Mdis) Franklin U.S. Government Fund AX (acc) Franklin U.S. Government Fund N (Mdis) Franklin U.S. Total Return Fund A (acc) Franklin U.S. Total Return Fund A (Mdis) Franklin U.S. Total Return Fund N (Mdis) Franklin U.S. Low Duration Fund* A (Mdis) Franklin U.S. Low Duration Fund* N (Mdis) Franklin U.S. Low Duration Fund* AX (acc) Templeton Asian Bond Fund A(acc) USD Templeton Asian Bond Fund N(acc) USD Templeton Asian Bond Fund A (Mdis) Templeton Asian Bond Fund N (Mdis) Templeton Emerging Markets Bond Fund A(Qdis) USD Templeton Emerging Markets Bond Fund N (acc) Templeton European Total Return Fund A(Mdis) USD Templeton Global Bond Fund A(acc) USD Templeton Global Bond Fund N (acc) Templeton Global Bond Fund A (Mdis)USD Templeton Global Bond Fund AX (acc) Templeton Global Income Fund A (Qdis) Templeton Global Income Fund A(acc) USD Templeton Global Income Fund N (acc) Templeton Global Total Return Fund A(acc) USD Templeton Global Total Return Fund N(acc) USD

USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD

19.39 18.71 19.35 20.75 21.32 4.47 5.19 4.98 4.46 12.44 12.46 11.64 2.7 1.37 1.89 17.35 16.52 17.36 16.53 21.77 21.20 11.22 14.15 13.36 14.14 13.91 16.54 16.53 16.00 21.20 20.36

5,8 4,48 5,1 2,33 2,86 4,62 5,33 5,14 4,62 4,8 4,82 4,7 1,74 1,1 1,53 7,87 7,11 7,87 7,12 9,31 8,77 0,41 10,62 9,86 10,63 10,4 3,62 3,62 3,11 12,23 11,45

6.63 6.14 6.79 6.4 6.58 3.59 4.32 4.10 3.59 10.27 9.71 10.67 11.46 -

2.7.2001 3.4.2000 1.3.1996 1.7.1999 1.7.1999 14.5.2001 28.2.1991 3.12.2001 1.7.1999 29.8.2003 29.8.2003 29.8.2003 29.8.2003 29.8.2003 29.8.2003 25.10.2005 25.10.2005 25.10.2005 25.10.2005 5.7.1991 14.5.2001 25.10.2005 28.4.2006 29.12.2000 28.2.1991 15.3.2004 27.5.2005 27.5.2005 27.5.2005 29.8.2003 29.8.2003

Templeton Global Total Return Fund A(Mdis) USD

USD

21.18

12,24

-

29.8.2003

Průměrná pětiletá výnosnost


6,10 %


67

Prům. výnos fondů peněžního trhu denominovaných v USD, dostupných v ČR (ke 29. 2. 2012) výnos (v %) název fondu

měna

3 roky

5 let

zal. fondu

Franklin U,S, Dollar Liquid Reserve Fund A (acc) Franklin U,S, Dollar Liquid Reserve Fund N (acc)

USD USD

-0,18 -1,05

0,9 0

14.5.2001 29.12.2000

Franklin U,S, Dollar Liquid Reserve Fund A (Mdis)

USD

-0,18

0,89

31.5.1994

Průměrná pětiletá výnosnost


0,60%

68


B Výpočet očekávaných zhodnocení jednotlivých portfolií Očekávaný vývoj hodnoty portfolia p. Horkého 0.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

akciové dluhopisové peněžní

0 USD 11 579 USD 2 895 USD

17 153 USD 13 994 USD 3 324 USD

20 724 USD 16 561 USD 3 755 USD

24 594 USD 19 289 USD 4 190 USD

28 790 USD 11 699 USD 1 318 USD

33 338 USD 14 122 USD 1 737 USD

38 268 USD 16 697 USD 2 159 USD

43 612 USD 19 433 USD 2 584 USD

celkem

14 474 USD

34 471 USD

41 040 USD

48 073 USD

41 807 USD

49 198 USD

57 124 USD

65 629 USD

Zdroj: Vlastní práce Očekávaný vývoj hodnoty portfolia pí Železné rok

0.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

akciové dluhopisové peněžní

0 USD 0 USD 0 USD

836 USD 146 USD 0 USD

1 742 USD 301 USD 0 USD

2 724 USD 467 USD 0 USD

3 788 USD 642 USD 0 USD

4 942 USD 828 USD 0 USD

6 193 USD 1 026 USD 0 USD

7 549 USD 1 237 USD 0 USD

9 019 USD 1 461 USD 0 USD

celkem

0 USD

982 USD

2 043 USD

3 190 USD

4 430 USD

5 771 USD

7 220 USD

8 786 USD

10 479 USD

rok akciové dluhopisové peněžní celkem

9. 10 612 USD 1 699 USD 0 USD 12 310 USD

10. 12 338 USD 1 951 USD 0 USD 14 290 USD

11. 14 210 USD 2 220 USD 0 USD 16 430 USD

12. 16 239 USD 2 505 USD 0 USD 18 745 USD

13. 18 439 USD 2 809 USD 0 USD 21 247 USD

14. 20 823 USD 3 131 USD 0 USD 23 954 USD

15. 23 407 USD 3 473 USD 0 USD 26 880 USD

16. 26 208 USD 3 837 USD 0 USD 30 046 USD

17. 29 245 USD 4 224 USD 0 USD 33 469 USD


18. 32 536 USD 4 636 USD 0 USD 37 172 USD

19. 36 104 USD 5 072 USD 0 USD 41 176 USD

20. 39 971 USD 5 537 USD 0 USD 45 508 USD

21. 44 164 USD 6 030 USD 0 USD 50 194 USD

22. 48 708 USD 6 555 USD 0 USD 55 262 USD

23. 53 633 USD 7 112 USD 0 USD 60 745 USD

24. 58 973 USD 7 704 USD 0 USD 66 677 USD

25. 64 760 USD 8 334 USD 0 USD 73 094 USD

26. 64 196 USD 7 838 USD 0 USD 72 034 USD


69


27. 63 586 USD 7 311 USD 0 USD 70 897 USD

28. 62 927 USD 6 752 USD 0 USD 69 679 USD

29. 62 214 USD 6 159 USD 0 USD 68 373 USD

30. 61 444 USD 5 530 USD 0 USD 66 974 USD

31. 60 612 USD 4 863 USD 0 USD 65 474 USD

32. 59 712 USD 4 155 USD 0 USD 63 866 USD

33. 58 739 USD 3 403 USD 0 USD 62 142 USD

34. 57 688 USD 2 606 USD 0 USD 60 294 USD

35. 56 551 USD 1 760 USD 0 USD 58 311 USD


36. 19 670 USD 33 101 USD 2 615 USD 55 386 USD

37. 18 872 USD 31 099 USD 2 313 USD 52 285 USD

38. 18 010 USD 28 976 USD 2 009 USD 48 995 USD

39. 17 077 USD 26 723 USD 1 704 USD 45 504 USD

40. 16 069 USD 24 332 USD 1 396 USD 41 798 USD

41. 5 752 USD 24 471 USD 7 139 USD 37 362 USD

42. 5 193 USD 21 608 USD 5 911 USD 32 712 USD

43. 4 588 USD 18 571 USD 4 676 USD 27 835 USD

44. 3 935 USD 15 348 USD 3 434 USD 22 717 USD


45. 3 228 USD 11 929 USD 2 184 USD 17 341 USD

Zdroj: Vlastní práce Očekávaný vývoj hodnoty portfolia p Veselého rok

0.

1.

2.

3.

akciové dluhopisové

0 USD 36 211 USD

4 698 USD 38 419 USD

9 791 USD 40 763 USD

10 583 USD 43 249 USD

celkem

36 211 USD

43 118 USD

50 554 USD

53 832 USD


70


C Geografická a oborová struktura portfolií Portfolio p. Horkého (dle zemí) 20,7 % 33,2%

2,0% 2,0%

2,1 % 2,4% 2,7 %

4,1 %

7 ,5% 4,2%

6,6%

4,7 %

3,7 % 4,1 %

USA

Jižní Korea

Čína

Polsko

Thajsko

Malaysije

Indonézie

Indie

Kanada

Maďarsko

Austrálie

Singapur

Mexiko

ostatní

Portfolio p. Horkého dle zemí Zdroj: program [email protected], upraveno autorem

Portfolio p. Horkého (dle oborů) 1 0%

11 ,6% 7 ,7 % 7 ,1%

6,6% 3,5%

40% 8,9%

2,5% 2,1 %

software a služby energie bankovnictví pomocné suroviny a mat. dluhopisy

hardware a zařízení polovodiče a zařízení automobilový p. ostatní US Dollar

Portfolio p. Horkého dle oborů Zdroj: program [email protected], upraveno autorem


71

Portfolio pí Železné (dle zemí) 1 2,1 % 2,6% 3,3%

53,2% 28,8%

Indie

USA

Jižní Korea

Malaysie

ostatní

Portfolio pí Železné dle zemí (prvních 35 let investování) Zdroj: program [email protected], upraveno autorem

Portfolio pí Železné (dle oborů) 1 2,7 %

20,8%

1 0,2% 5,0%

2,7 %

9,3%

3,3%

6,7 % 4,4%

3,7 %

4,6%

5,8%

6,4%

4,4%

software a služby energie telekomunikace automobilový p. hardware a zařízení finance ostatní

bankovnictví pomocné suroviny a mat. investice farmacie, biotechnol. dodávky zařízení potravinářství dluhopisy

Portfolio pí Železné dle oborů (prvních 35 let investování) Zdroj: program [email protected], upraveno autorem

72


Portfolio p. Veselého (dle zemí) 1 2,5% 9,2% 40,8%

7 ,5% 6,0% 2,3%

5,3% 2,9% 3,6%

USA Čína Malaysie Polsko Ukraina ostatní

5,1 %

4,8%

Jižní Korea Maďarsko Irsko Švédsko Velká Británie

Portfolio p. Veselého dle zemí Zdroj: program [email protected], upraveno autorem

Portfolio p. Veselého (dle oborů) 3,7 % 1 ,7 %

1 ,5% 1 3,1 %

80,0%

energie bankovnictví pomocné suroviny a mat. ostatní dluhopisy Portfolio p. Veselého dle oborů Zdroj: program [email protected], upraveno autorem

Sestavení investičního portfolia za použití zahraničních podílových fondů

Recommend Documents