Sestavení energetického plánu města

Sestavení energetického plánu města Poté co byly vybrány prioritní činnosti a projekty pro zařazení do městského energetického programu v kroku 6, zbývá vypracovat konečný návrh, který bude předložen městské radě ke schválení. Městský energetický program je politický dokument, který má svou vnitřní logiku a uspořádané pořadí jednotlivých tvrzení, která odpovídají jeho hlavnímu účelu. To je důvodem skutečnosti, že osnova a obsah energetického programu neodpovídá pořadí kroků v procesu městského energetického plánování, i když jednotlivé oddíly tohoto programu jsou sestaveny na základě výsledků aktivit v těchto krocích. Pokud jsou tyto aktivity (kroky 1 až 6) učiněny s náležitou vážností a odpovědností, sepsání konečného textu programu proběhne podle očekávání bez potíží. Struktura obsah programu V rámci určité konvenčnosti lze energetický program rozčlenit do čtyř hlavních částí: 1. Základní referenční úroveň (≈ baseline) 2. Priority a očekávané výsledky 3. Financování 4. Realizace Příklad podrobného obsahu programu je uveden v příloze 1. Instrukce pro tento krok procedury městského energetického plánování je založen na obsahu zde uvedeném jako příklad. Postupně zde přezkoumáme uvedené čtyři hlavní části programu a jejich dílčí složky. Instrukce uvedené níže jsou předběžné povahy. Měly by být uplatňovány tvořivě a v případě nutnosti je třeba je přizpůsobit specifickým podmínkám v daném městě. Proces městského energetického plánování.

Úvod

MEP (městský energetický program) je základní politický dokument V úvodu je nastíněna povaha dokumentu jakožto součásti obecné strategie města pro udržitelný rozvoj a definuje časové termíny energetického programu. Tyto programy jsou velmi často zpracovány pro období mandátu odpovídající representace městské správy. Proto je nejvhodnějším obdobím pro zpracování a přijetí programu počáteční období

Instrukce 7 – SESTAVENÍ PROGRAMU F3

1

jejich mandátu. Soulad energetického programu s dalšími strategickými programy Města obecně zpracovávají různé strategické dokumenty pro svůj rozvoj – programy pro udržitelný rozvoj; programy ochrany životního prostředí; programy pro zavádění využívání OZE atd. Tyto politické dokumenty by měly být navzájem dobře sladěny jak svými rozsahy a cíli, tak jejich realizací a financováním. Městský energetický program je součástí tohoto souboru strategických dokumentů, a proto by měl být zpracováván v těsné interakci s tvůrci či realizátory těchto dalších programů. Tato interakce obvykle probíhá v kroku 3 procesu energetického plánování, kdy jsou vymezeny jeho rozsah, cíle a účastníci. Je povinností, aby tyto interakce a cíle vyplývaly z obecnějších cílů městského programu udržitelného rozvoje. Pokud byl zpracován zvláštní environmentální program, měl by energetický program své vlastní cíle stanovit s ním koordinovaně ohledně škodlivých emisí a změny klimatu. Pokud jsou předmětem zvláštního programu OZE, měl by energetický program brát v úvahu jeho cíle a očekávané výsledky.

Část první

Základní referenční úroveň (≈ baseline)

Jak je definováno v kroku 4., je základní referenční úroveň, dále jen BL (≈ baseline) dána souborem údajů popisujících stav před implementací městského energetického programu. BL slouží jako počáteční bod pro vyhodnocení výsledků a dopadů implementace programu, které jsou rovny rozdílu mezi počátečním stavem (BL) a stavem po dokončení implementace programu. BL zahrnuje obecný popis města založený na strategických dokumentech pro jeho rozvoj a konkrétní údaje o stavu jeho energetického sektoru. Údaje pro BL jsou odvozeny a systematizovány v kroku 4. procedury energetického plánování, při kterém je využíván městský energetický informační systém (Municipal Energy Information System – MEIS (viz krok 1). Stručný popis města Zde jsou shrnuty údaje o lokalitě města a jeho kontaktech a komunikacích se sousedícími městy a regionálními centry, o stavu životního prostředí a cenných přírodních zdrojů. Stručně je charakterizován také místní průmysl a zemědělství. Dále by měly být uvedeny vedoucí obory a především ty, které představují nejvýznamnější spotřebitele energie. Dále by měly být uvedeny dopravní činnosti a zejména ty, které mají místní (městský) význam. Zvláštní pozornost by měla být věnována skladbě a stavu budov, které se podílejí přibližně 40 % na celkové spotřebě energie.


2

Údaje které takto charakterizují město, jsou čerpány z různých dostupných dokumentů, publikací a přehledů/průzkumů. Města obvykle disponují mnoha údaji a stává se, že tato první část je často nadbytečně dlouhá a způsobuje tím nevyváženost celého dokumentu. Stav sektoru energeticky Největší pozornost by měla být věnována popisu městského energetického sektoru. To je nezbytné pro stanovení BL i pro porovnávání výsledků realizace programu (viz krok 4). Stav městského energetického sektoru je charakterizován údaji poskytnutými městským energetickým informačním systémem. K tomuto účelu lze využít tabulek z příloh ke kroku 1 a instrukcí v kroku 4. Funkce městské správy Zde by měly být shrnuty údaje o výkonu zmíněných čtyř funkcí městské správy v místním energetickém sektoru. Spotřeba energie a výroba/distribuce energie Strana nabídky energie i poptávky po ní v městě (první dvě funkce) jsou uvedeny pomocí údajů o současné spotřebě a výrobě energie a třemi scénáři jejich předpokládaného vývoje (tj. scénáři vývoje BL) – scénářem pesimistickým, optimistickým a realistickým.

Scénář vysoký (pesimistický), střední (realistický) a nízký (optimistický)


3

Místní předpisy a podněty pro šetření energií Nutné je rovněž popsat, do jaké míry dané město plní další dvě funkce – úlohu regulátora a úlohu být zdrojem motivace. To je nutné pro vytvoření základu pro odhad dopadů činností ve směrech, které jsou předmětem energetického programu. Potenciál pro energetickou účinnost Důležitým prvkem základní referenční úrovně (BL) je potenciál pro energetickou účinnost. Tento potenciál představuje množství zdrojů energie, které mohou být vytvořeny implementací opatření energetické účinnosti (příloha 2). Dále musí být definován podíl zdrojů, o kterých se předpokládá, že budou využívány v rámci současného energetického programu (předpokládané výsledky). Potenciál využití OZE Dalším důležitým prvkem BL je obecné posouzení potenciálu OZE na území města. Tyto údaje by měly být dostupné v citovaném informačním systému (krok 2, příloha 6). Finanční rámec Jedním z nejdůležitějších prvků BL je finanční rámec městského energetického programu. Tento rámec je definován v kroku 5 a zde by měly být uvedeny údaje o finančních rámcích, ve kterých byl daný energetický program zpracován (příloha 3). Obecné posouzení základní referenční úrovně (BL) Po uvedení popisu realizace čtyř hlavních funkcí města na poli energetiky a po údajích o potenciálu zlepšení energetické účinnosti a potenciálu využívání OZE a po vysvětlení finančního rámce energetického programu lze definovat obecné posouzení základní referenční úrovně (příloha 4). Tato základní referenční úroveň bude sloužit pro pravidelné průběžné vyhodnocování výsledků realizace programu a nakonec i ke konečnému zhodnocení celkově dosažených výsledků.

Část druhá

Priority a očekávané výsledky

V této části programu jsou popsány prioritní cíle, činnosti a projekty. Tyto priority jsou základem vytvoření vnitřní struktury programu. Prioritní cíle Prioritní cíle energetického programu jsou zpracovány v kroku 3 a jsou přijaty příslušným prvním politickým rozhodnutím. Prioritní cíle lze během zpracování programu zpřesňovat, nebo mohou být měněny, pokud jsou k tomu dostatečně přesvědčivé důvody. Nakonec jsou prioritní cíle podrobeny druhému přijetí s celkovým návrhem programu. Prioritní činnosti a projekty Prioritní činnosti a projekty jsou definovány v kroku 6 a jsou svázány s přijatými prioritními cíli programu. V textu návrhu programu je lze klasifikovat různě: - podle funkcí města (výrobce energie a spotřebitel, regulátor a k úsporám energie motivující činitel); - podle sektorů (školství, zdravotnictví, kultura atd.); - podle předpokládaných výsledků ve vztahu k prioritním cílům programu (např. podle finančních výsledků, podle úspor energie, podle snížení emisí skleníkových plynů, podle sociálních účinků atd.); - nebo podle jiných klasifikací v závislosti na specifických podmínkách daného města. Činnosti a projekty lze presentovat formou tabulek, jejichž příklad je uveden v příloze 5. Do těchto tabulek lze vkládat sloupec obsahující předpokládané výsledky různých činností


4

a projektů. Předpokládané výsledky realizace programu Zde lze shrnout předpokládané výsledky realizace programu. Tento souhrn lze založit na přijaté klasifikaci činností a projektů, nebo také mohou být uvedeny pro program jako celek. Předpokládané výsledky by se měly vztahovat k prioritním cílům programu s odkazem na účinky, které jsou předpokládány pro každý cíl, např. pro cíle ekologické, finanční, sociální atd. (příloha 6).

Část třetí

Financování V této části programu jsou uvedeny investice nutné pro realizaci programu, zajištěné nebo předpokládané zdroje financování a finanční nástroje, které budou využívány. Příslušné údaje jsou odvozeny v kroku 5 procedury městského energetického plánování. Potřebné investice Investice nutné k realizaci činností a projektů zahrnutých do daného energetického programu lze presentovat zvlášť pro každou činnost a projekt, a jako celkový obnos, v závislosti na specifickém přijatém přístupu v této části textu, tj.v členění podle funkcí města, podle sektorů, podle výsledků atd. Údaje o investicích jsou uváděny formou tabulek, příklad je uveden v příloze 7. Finanční zdroje Při zpracovávání programu může být alokována pouze část finančních zdrojů. Finanční zdroje by měly být uváděny spolu s úrovní jejich zajištěnosti. Výslovně by měly být uvedeny ty činnosti a projekty, které budou hrazeny z městského rozpočtu. Současně by měly být uvedeny i ty činnosti a projekty, pro které stále ještě nebylo zajištěno financování (příloha 8). Finanční nástroje Program by měl jasně uvést formy financování jednotlivých činností a projektů. Dodatečné vysvětlení by mělo být podáno pro ty nekonvenční finanční nástroje, s jejichž využíváním se počítá. Nekonvenčním finančním nástrojem by mohlo být obstarání formou leasingové smlouvy, financování třetí stranou, financování pomocí městských dluhopisů, financování prostřednictvím partnerství soukromých společností a veřejných institucí, financování ze strany podniků energetických služeb atd.

Část čtvrtá

Realizace

V této části programu jsou uvedeni účastníci či aktéři realizace programu, způsob organizace provádění jednotlivých činností a projektů, metody monitorování, analýzy a vyhodnocování realizace programu a také potenciální rizika a způsoby, jakými lze tato rizika omezovat nebo zvládat či překonávat. Účastníci realizace programu Účastníci realizace programu jsou zjištěni v kroku 3. Jednotlivé skupiny účastníků by zde měly být jasně rozlišeny a měla by být popsána jim svěřená odpovědnost. Zvláštní pozornost by měla být věnována interním účastníkům určeným personálem městské správy. Zde by dále měli být uvedeni také účastníci z různých místních institucí a jednotliví specialisté. Pokud tak určité činnosti a projekty vyžadují, mohou být do jejich realizace zapojeni také


5

externí účastnici z dané země nebo dokonce i ze zahraničí. Významným zdrojem je partnerství soukromých společností a veřejných orgánů; ta zasluhují zvláštní pozornost, předpokládá-li se jejich využití jakožto zvláštního nástroje. Organizování realizace programu Zorganizování realizace programu je předmětem prací v kroku 8. Zde je popsána celková organizace a také organizace rozčleněná dle typu činností a projektů. Zde jsou popsány také aktivity zaměřené na zvýšení řídících schopností městské správy a kontakty na externí partnery a poradce. Zde jsou také uvedeny procedury veřejného obstarávání (≈ zadávání zakázek) a způsob výběru subdodavatelů pro realizaci jednotlivých projektů. Monitorování realizace programu Monitorování je předmětem prací v kroku 10, kde jsou uvedeny způsoby monitorování, analýzy a vyhodnocení realizace programu jako celku i provedení jeho jednotlivých činností a projektů. Tyto způsoby by v programu měly být popsány; představují nutnou podmínku pro vyvození závěrů a doporučení ohledně realizace programu. Tyto závěry by měly být každoročně předkládány vedení městské správy k případným korekcím, a to vždy pro zbylou část ročních plánovacích cyklů. Tyto závěry a doporučení na konci programu jsou základem pro třetí politické rozhodnutí, které představuje počáteční bod následujícího plánovacího cyklu. Zvládání rizik pro realizaci programu Identifikace (naformulování) rizik je předmětem kroku 6. Měla by zde být jasně uvedena veškerá základní rizika spojená s realizací programu, a to jak rizika vnitřní (jsoucí v rámci samotného města), tak rizika vnější (vznikající na celostátní či mezinárodní úrovni). Současně s tím by v programu měly být zdůrazněny způsoby omezování a překonávání těchto rizik. Řízení rizik je předmětem monitorování a vyhodnocování, které je součástí celkového monitorování realizace programu. Komunikace s veřejností Komunikace s veřejností je zpracována v kroku 8. V této části programu jsou popsány závěry formulované v tomto kroku. Komunikace s veřejností je velmi významná pro zmobilizování lidských zdrojů. Je důležitá pro úspěšnou realizaci programu. Komunikace s veřejností by měla být pokládána za nástroj místní politiky a měla by být založena na aktivním dialogu s místní komunitou. Program by měl předvést hlavní modely této komunikace a také prvky komunikačních cyklů. Energetický program by měl být provázen plánem komunikačních aktivit. Tento plán je zpracován pro určité cílové skupiny a obsahuje jasně zformulované cíle, obsah a prostředky komunikace (příloha 9). Závěry V závěrech městského energetického programu by měly být zdůrazněny jeho hlavní myšlenky/prvky. Ty lze odvozovat z prioritních cílů programu, mají se zakládat na hlavních činnostech a projektech nebo mají být spojeny s nejdůležitějšími předpokládanými výsledky realizace programu. VZOROVÝ OBSAH městského energetického programu 0. Úvod V úvodu je nastíněna povaha dokumentu jakožto součásti obecné strategie města pro udržitelný rozvoj a definuje časové termíny energetického programu. Tyto programy jsou velmi často zpracovány pro


6

období mandátu odpovídající representace městské správy. Proto je nejvhodnějším obdobím pro zpracování a přijetí programu počáteční období jejich mandátu. 0.1. Povaha dokumentu Zde je městský energetický program presentován jako součást souboru strategických politických dokumentů pro udržitelný rozvoj města, založený na obecné strategii udržitelného rozvoje města a využívání OZE. Zde je také uveden obecný časový rámec (mandát) programu. 0.2.

Soulad energetického programu s dalšími strategickými programy Zde je uveden soulad městského energetického programu s hlavními a vedlejšími cíli dalších hlavních politických dokumentů pro udržitelný rozvoj města: s programem udržitelného rozvoje; s programem ochrany životního prostředí; s programem zavádění OZE, atd. 1. Základní referenční úroveň (≈ baseline) BL je soubor údajů popisujících stav před implementací městského energetického programu; BL slouží jako počáteční bod pro vyhodnocení výsledků a dopadů implementace programu, které jsou rovny rozdílu mezi počátečním stavem (BL) a stavem po dokončení implementace programu. 1.1. Stručný popis města Všeobecné údaje a popisy představující stav města (≈ městského sektoru energetiky) před zahájením městského energetického programu: lokalita města a jeho kontakty a komunikace se sousedícími městy a regionálními centry, stav životního prostředí a cenných přírodních zdrojů; místní průmysl - vedoucí obory a činnosti a především všechny ty, které jsou spojeny s nejvyšší spotřebou energie místní zemědělství - vedoucí obory a činnosti a především všechny ty, které jsou spojeny s nejvyšší spotřebou energie dopravní činnosti místního (městského) významu skladba a stav budov. 1.2. Stav sektoru energeticky Stav městského energetického sektoru je charakterizován údaji poskytnutými městským energetickým informačním systémem. K tomuto účelu lze využít tabulky z příloh ke kroku 1 a instrukcí ke kroku 4. Zde by měl být zahrnut popis: -

funkcí městské správy v místním energetickém sektoru; spotřeby energie výroby/distribuce energie místních předpisů pro sektor energetiky místních podnětů k úsporám potenciál pro energetickou účinnost (příloha 7.2) potenciál využití OZE (krok 1, příloha 1.6).

1.3. Finanční rámec Finanční rámec je definován v kroku 5 a zde by měly být uvedeny


7

všeobecné údaje o finančních rámcích, ve kterých byl daný energetický program zpracován (příloha 3). 1.4.

Obecné posouzení základní referenční úrovně (BL)

Základní referenční úroveň bude sloužit pro pravidelné průběžné vyhodnocování výsledků realizace programu a nakonec i ke konečnému zhodnocení celkově dosažených výsledků (krok 4). 2. Priority a očekávané výsledky V této části programu jsou popsány prioritní cíle, činnosti a projekty. Tyto priority jsou základem vytvoření vnitřní struktury programu. 2.1. Prioritní cíle Prioritní cíle energetického programu jsou zpracovány v kroku 3 a jsou přijaty příslušným prvním politickým rozhodnutím. Prioritní cíle lze během zpracování programu zpřesňovat, nebo mohou být měněny, pokud jsou k tomu dostatečně přesvědčivé důvody. Zde by měly být uvedeny hlavní priority: Prioritní cíl 1: ………………… Prioritní cíl 2: ………………… Prioritní cíl 3: atd.). 2.2. Prioritní činnosti a projekty Prioritní činnosti a projekty jsou definovány v kroku 6 a jsou svázány s přijatými prioritními cíli programu. V textu návrhu programu je lze klasifikovat různě: podle funkcí města (výrobce energie a spotřebitel, regulátor a motivující činitel); podle sektorů (školství, zdravotnictví, kultura atd.); podle předpokládaných výsledků ve vztahu k prioritním cílům programu (např. podle finančních výsledků, podle úspor energie, podle snížení emisí skleníkových plynů, podle sociálních účinků atd.); nebo podle jiných klasifikací v závislosti na specifických podmínkách daného města. 2.3. Předpokládané výsledky realizace programu Zde lze shrnout předpokládané výsledky realizace programu. Tento souhrn lze založit na přijaté klasifikaci činností a projektů, nebo také mohou být uvedeny pro program jako celek. Předpokládané výsledky by se měly vztahovat k prioritním cílům programu s odkazem na účinky, které jsou předpokládány pro každý cíl, např. pro cíle ekologické, finanční, sociální atd. (příloha 7). 3. Financování V této části programu jsou uvedeny investice nutné pro realizaci programu, zajištěné nebo předpokládané zdroje financování a finanční nástroje, které budou využívány. Příslušné údaje jsou odvozeny v kroku 5 procedury městského energetického plánování. 3.1. Potřebné investice Investice nutné k realizaci činností a projektů zahrnutých do daného energetického programu lze presentovat zvlášť pro každou činnost a projekt, a jako celkový obnos, v závislosti na specifickém přijatém přístupu v této části textu, tj.v členění podle funkcí města, podle


8

sektorů, podle výsledků atd. (krok 7, příloha 7.7). 3.2. Finanční zdroje Při zpracovávání programu může být alokována pouze část finančních zdrojů. Finanční zdroje by měly být uváděny spolu s úrovní jejich zajištěnosti. Výslovně by měly být uvedeny ty činnosti a projekty, které budou hrazeny z městského rozpočtu. Současně by měly být uvedeny i ty činnosti a projekty, pro které financování stále ještě zajištěno nebylo (krok 7, příloha 7.8). 3.3. Finanční nástroje Program by měl jasně uvést formy financování jednotlivých činností a projektů. Dodatečné vysvětlení by mělo být podáno pro ty nekonvenční finanční nástroje, s jejichž využíváním se počítá. Nekonvenčním finančním nástrojem by mohlo být obstarání formou leasingové smlouvy, financování třetí stranou, financování pomocí městských dluhopisů, financování prostřednictvím partnerství soukromých společností a veřejných institucí, financování ze strany podniků energetických služeb atd. 4. Realizace (≈ implementace ≈ uskutečnění ≈ provedení dotyčného energetického programu). V této části programu jsou uvedeni účastníci či aktéři realizace programu, způsob organizace provádění jednotlivých činností a projektů, metody monitorování, analýzy a vyhodnocování realizace programu a také potenciální rizika a způsoby, jakými lze tato rizika omezovat nebo zvládat či překonávat. 4.1. Účastníci realizace programu Účastníci realizace programu jsou zjištěni v kroku 3. Jednotlivé skupiny účastníků by zde měly být jasně rozlišeny a měla by být popsána jim svěřená odpovědnost. interní partneři – z daného města, včetně městské správy externí partneři – z dané země nebo ze zahraniční partnerství soukromých a veřejných činitelů. 4.2. Organizování realizace programu Zorganizování programu je předmětem zpracování v kroku 8. Zde jsou popsány: celková organizace a také organizace rozčleněná dle typu činností a projektů zlepšení řídících (manažerských) schopností městské správy komunikace s externími partnery a poradci procedury veřejného obstarávání (≈ zadávání zakázek) a způsob výběru subdodavatelů pro realizaci jednotlivých projektů. 4.3. Monitorování realizace programu Monitorování je předmětem zpracování kroku 10, kde jsou uvedeny způsoby monitorování, analýzy a vyhodnocení realizace programu jako celku i provedení jeho jednotlivých činností a projektů. 4.4. Zvládání rizik pro realizaci programu Identifikace rizik je předmětem kroku 6. Veškerá základní rizika spojená s realizací programu by měla být jasně uvedena: – omezování vnitřních rizik (v rámci samotného města)


9

– –

omezování vnějších rizik (na celostátní či mezinárodní úrovni) monitorování a vyhodnocování řízení (zvládání) rizik

4.5. Komunikace s veřejností Komunikace s veřejností je předmětem zpracovaným v kroku 8. Komunikace s veřejností by měla být pokládána za nástroj místní politiky a měla by být založena na aktivním dialogu s místní komunitou. Příloha: Plán komunikace s veřejností Plán komunikace s veřejností by měl předvést hlavní modely této komunikace a také prvky komunikačních cyklů. Tento plán je určen určitým cílovým skupinám a obsahuje jasně zformulované cíle, obsah sdělení a prostředky komunikace. 5. Závěry V závěrech městského energetického programu by měly být zdůrazněny jeho hlavní myšlenky/prvky. Ty lze odvozovat z prioritních cílů programu, mají se zakládat na hlavních činnostech a projektech nebo mají být spojeny s nejdůležitějšími předpokládanými výsledky realizace programu. Přílohy K textu programu by měl být připojen seznam příloh.


10

Sestavení energetického plánu města

Recommend Documents