VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Seniorský cestovní ruch v Peci pod Sněţkou v zimní sezóně
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Autor práce: Kamila Zaňková Jihlava 2016
Copyright © 2016 Kamila Zaňková
Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucí mojí bakalářské práce, paní RNDr. Evě Janouškové PhD., a to především za odborné rady, které přispěly k vypracování této práce a také za vstřícný a ochotný přístup. Mé poděkování patří také zaměstnancům ubytovacích zařízení a ostatních podniků, kteří mi ochotně odpovídali v rozhovorech a v neposlední řadě děkuji své rodině a přátelům za jejich podporu.
ABSTRAKT ZAŇKOVÁ, Kamila: Seniorský cestovní ruch v Peci pod Sněţkou v zimní sezóně. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. Počet stran: 78 Cílem bakalářské práce je analyzovat předpoklady pro seniorský cestovní ruch v lyţařském středisku Pec pod Sněţkou v zimním období. V první části je definován obecně cestovní ruch, seniorský cestovní ruch a charakteristika seniorů jako cílové skupiny cestovního ruchu. Ve třetí kapitole je charakterizována Pec pod Sněţkou a Krkonoše z hlediska primárního a sekundárního potenciálu cestovního ruchu. V poslední části jsou popsána ubytovací a stravovací zařízení a analyzována je jejich nabídka pro pobyt seniorů. V závěru jsou navrhnuta zlepšení. Klíčová slova: Cestovní ruch. Seniorský cestovní ruch. Senior. Zimní sezóna. Ubytovací zařízení. Pec pod Sněţkou.
ABSTRACT ZAŇKOVÁ, Kamila. Senior Tourism in winter season in Pec pod Sněţkou. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of travel and tourism. Supervisor RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2016.78 pages. The aim of my bachelor´s thesis is to analyse the conditions for senior tourism in ski resort Pec pod Snězkou in winter season. In the first part is generally tourism, senior tourism and the characteristics of seniors as the target group of tourism defined. In the third chapter is Pec pod Sněţkou and Krkonoše from perspective of primary and secondary potential of tourism characteristed. In the last part of thesis are hotels and restaurants described and its offer for stay of seniors analysed. In the end are improvements suggested. Key words: Tourism. Senior tourism. Senior. Winter season. Accomodation. Pec pod Sněţkou.
6
OBSAH ABSTRAKT .................................................................................................................... 6 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 10 ÚVOD ............................................................................................................................. 11 1
2
3
CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................... 13 1.1
Formy cestovního ruchu ................................................................................... 14
1.2
Druhy cestovního ruchu ................................................................................... 14
1.3
Produkt cestovního ruchu ................................................................................. 15
1.4
Podniky cestovního ruchu ................................................................................ 16
SENIORSKÝ CESTOVNÍ RUCH ...................................................................... 17 2.1
Populační vývoj v České republice a ve světě ................................................. 18
2.2
Senior ............................................................................................................... 19
2.3
Trendy v cestovním ruchu seniorů a poskytování sluţeb ................................ 20
2.4
Nové trendy v poskytování sluţeb seniorům ................................................... 21
2.5
Formy seniorského cestovního ruchu............................................................... 21
PEC POD SNĚŢKOU A KRKONOŠE .............................................................. 22 3.1
Primární potenciál cestovního ruchu ................................................................ 22
3.1.1
Geomorfologie .......................................................................................... 23
3.1.2
Vodstvo ..................................................................................................... 24
3.1.3
Klima ........................................................................................................ 24
3.1.4
Biosféra ..................................................................................................... 25
3.1.5
Ochrana přírody ........................................................................................ 26
3.1.6
Kulturně – historické památky Pece pod Sněţkou ................................... 28
3.2
Sekundární potenciál cestovního ruchu ........................................................... 29
3.2.1
Suprastruktura cestovního ruchu v Peci pod Sněţkou .............................. 29
3.2.2
Všeobecná infrastruktura .......................................................................... 31
3.2.3
Infrastruktura cestovního ruchu ................................................................ 32
3.3
Instituce cestovního ruchu v Peci pod Sněţkou ............................................... 34
3.3.1
Krkonoše – svazek měst a obcí ................................................................. 34
3.3.2
Svazek obcí Východní Krkonoše .............................................................. 36
3.3.3
Místní akční skupina Krkonoše ................................................................ 36
3.3.4
Sdruţení cestovního ruchu a propagace v Peci pod Sněţkou, o. s. .......... 38
7
3.4 4
5
Aktivity vhodné pro seniory v zimní sezóně.................................................... 40
METODIKA .......................................................................................................... 47 4.1
Kvalitativní výzkum ......................................................................................... 48
4.2
Řízený strukturovaný rozhovor ........................................................................ 48
ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ........................................................ 49 5.1
Vyhodnocení analýzy ....................................................................................... 58
5.2
Návrh pobytových balíčků s programem pro seniory ...................................... 60
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 63 SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ ............................................................................... 65 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY......................................................................... 66 SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ........................................ 69 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 72
8
9
SEZNAM ZKRATEK atd.
a tak dále
např.
například
tzv.
takzvaný
CR
Cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
MAS
Místní akční skupina
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
KRNAP
Krkonošský národní park
OSN
Organizace spojených národů
WTO
World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu)
10
ÚVOD Cestovní ruch patří v dnešní době k největším trendům a cestování samotné se stává neodmyslitelnou součástí ţivota kaţdého z nás. Pomocí cestování uspokojujeme svoje potřeby poznání, ale také potřeby spojené s odpočinkem a regenerací a ke kompenzaci negativních dopadů na naše psychické a zároveň i fyzické zdraví. Cestovní ruch dnes patří mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější způsoby trávení volného času. Především je to díky velkým moţnostem, které doba pro cestování nabízí, takovým, které bychom si před několika desítkami let neuměli ani představit. I proto je také cestovní ruch jedním z nejrychleji rozvíjejících se odvětví. Můţeme to poznat na rozvoji všech druhů cestovního ruchu a také vytváření úplně nových. V posledních letech se velkým fenoménem stal také seniorský cestovní ruch. Pravděpodobně tento nárůst způsobilo stárnutí obyvatelstva, které je v poslední době celosvětovým problémem. Existuje několik důvodů, proč tomu tak je. Jedním z nejdůleţitějších je zřejmě ten, ţe se rodí stále méně dětí, a také neustále se zlepšující zdravotní péče. Dnešní senioři jsou mnohem aktivnější, informovanější a vzhledem k tomu, ţe za svého mládí neměli moţnosti cestovat, tak této moţností vyuţívají, co nejvíce mohou. Proto seniorský cestovní ruch nabývá na důleţitosti a mnoho cestovních kanceláří se tímto segmentem začíná zabývat. Existuje i několik cestovních kanceláří, které jsou zaměřené přímo na cestování seniorů. Senioři díky cestování zlepšují svůj fyzický stav, kvalitu ţivota a celkově tak zabraňují negativním dopadům vyššího věku. Tím, ţe jsou z hlediska volného času senioři mnohem flexibilnější, neţ ostatní věkové kategorie, mohou tak posílit cestování i mimo sezónu a zmírnit tak neustálý problém se sezónností. Vzhledem k demografickému vývoji se dá předpokládat, ţe starších lidí přibývat a tím budou i senioři cestovat více, neţ ti současní. Proto by se měla nabídka produktů cestovního ruchu rozšířit a tvorbou nových produktů se zabývat více cestovních kanceláří. Segment seniorů je jiţ dnes velmi významným na trhu cestovního ruchu a jeho význam bude i nadále stoupat. Tato bakalářská práce se zabývá seniorským cestovním ruchem ve středisku Pec pod Sněţkou, které je jedno z nejvýznamnějších destinací pro zimní rekreaci v České republice. Jejím hlavním cílem je zjistit, jak je toto středisko přizpůsobeno pro pobyt seniorů a jaké jim nabízí moţnosti. 11
Pec pod Sněţkou je významné středisko, jak letní, tak zimní rekreace a zároveň i významným centrem cestovního ruchu. Přímo v Peci se nachází lyţařský areál, který je součástí největšího českého SkiResortu, konkrétně SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC. Zároveň se na území města nachází nejvyšší hora České republiky Sněţka. Přímo z Pece pod Sněţkou vede nová kabinová lanovka přes Růţovou horu, aţ na samý vrchol naší nejvyšší hory. Jelikoţ Pec pod Sněţkou leţí v srdci jednoho z našich národních parků, Krkonošského národního parku, sídlí zde jeho Správa. Z hlediska cestovního ruchu je Pec mimo jiné lákavé místo i díky Relax parku, jehoţ součástí je bobová dráha a lanové centrum. Město je nejvíce navštěvované v zimním období, kdy se Pec stává naprosto přelidněným místem. Je zde k dispozici 12, 5 km sjezdových tratí s dvěma čtyřsedačkovými lanovkami a dalšími deseti lyţařskými vleky. Atraktivní je i nejdelší a nejlépe osvětlený svah pro večerní lyţování v České republice, freestyle park, ledový kanál na snowtubing a samozřejmě mnoţství tratí pro běţecké lyţování. V letním období se často stává výchozím bodem pro pěší turisty, kteří chtějí navštívit krásy Krkonošského národního parku, nebo jiţ zmiňovanou Sněţku. Pec pod Sněţkou je ve vedle Špindlerova Mlýna a Černé hory hlavním centrem cestovního ruchu v Krkonoších. Pec pod Sněţkou jsem si pro mou bakalářskou práci vybrala především proto, ţe je to moje nejoblíbenější lyţařské středisko a jelikoţ bydlím pouhých pár desítek kilometrů odtud, ráda se tam vcelku často vracím, jak v zimní tak i v letní sezóně. Proto si myslím, ţe areál a město znám natolik dobře, ţe o něm mohu psát.
12
1 CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch je v současné době velkým fenoménem. V mnohých zemích je také významnou součástí ekonomiky státu, vytváří nová pracovní místa, jak v odvětví cestovního ruchu, tak samozřejmě i v navazujících odvětvích a tak zaručuje pozitivní ekonomický rozvoj. (Linderová, 2013) Díky neustálému rozvoji cestovního ruchu se jím zabývalo a dodnes zabývá mnoho autorů, proto můţeme najít i nespočet definic, které se však od sebe tolik neodlišují. K průlomu došlo ve 40. letech 20. století, kdy autoři Hunziker a Krapf, vymezili pojem cestovního ruchu v publikaci Základy všeobecné nauky o cestovním ruchu. (Gúčik 2010, Linderová 2013) Podle Hunzikera a Krapfa (1942) je cestovní ruch: „soubor jevů a vztahů,
vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti“. Tato definice se později stala oficiální definicí a základem vědeckého poznání cestovního ruchu. (Gúčik, 2012) Další významnou definicí, byla definice podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO, World Tourism Organisation), která byla schválena roku 1993 na konferenci Organizace spojených národů (OSN, United Nations). (Gúčik, 2010) Podle WTO (1991) je cestovním ruchem: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovená 1
, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti 2 v navštíveném místě“.
Kdyţ si představíme cestovní ruch, asi si vybavíme lidi, kteří cestují za rodinou nebo přáteli, poznávají kulturní nebo přírodní památky, jedou si odpočinout k moři, a tráví tak svůj volný čas příjemně, podle toho, co se jim zdá jako nejvhodnější. Volný čas mohou trávit například i provozováním sportovních aktivit, četbou, povídáním si s lidmi, atd. Mezi účastníky cestovního ruchu zařazujeme i ty, kteří cestují na různá shromáţdění, konference, nebo za prací či podnikáním. (Goeldner & Ritchie, 2009) Vymezením cestovního ruchu se zabývali i čeští nebo slovenští autoři. V dnešní době však neexistuje ţádné přesné vymezení, proto se České a Slovenské republice řídíme vymezením Gúčika (2000, 2004, 2010). Ten cestovní ruch definuje jako:
1 2
v mezinárodním cestovním ruchu 1 rok, v domácím cestovním ruchu 6 měsíců není zaloţená na trvalém nebo přechodném pracovním poměru
13
„soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku“. Cestovní ruch můţeme také dělit z dvou hledisek, a to, na formy a druhy cestovního ruchu. Někteří autoři toto dělení nepouţívají, jiní zase naopak, jako například Orieška (2010) nebo Hesková a kol. (2011).
1.1 Formy cestovního ruchu Formou cestovního ruchu je myšlena motivace účastníků, tedy účel, pro který vycestují na místo mimo jejich trvalé bydliště na přechodnou dobu. (Linderová, 2013) Formy cestovního ruchu rozlišujeme:
rekreační
sportovní
dobrodruţný
kulturní/ poznávací
lázeňský/ zdravotní
obchodní/ kongresový
gastronomický. (Linderová, 2013)
1.2 Druhy cestovního ruchu Druhem cestovního ruchu chápeme jako příčinu, kterou cestovní ruch ovlivňuje a důsledek, který přináší. Druhy cestovního ruchu dělíme:
z geografického hlediska (domácí, vnitřní, regionální, národní, zahraniční, mezinárodní)
podle počtu návštěvníků (individuální, kolektivní/ skupinový)
podle věku návštěvníků (mládeţnický, rodinný, seniorský)
podle účasti (výletní, krátkodobý, víkendový, dlouhodobý)
14
podle místa pobytu (městský, příměstský, venkovský, horský, vysokohorský, přímořský)
podle ročního období (sezónní - letní, zimní, mimosezónní - jaro, podzim, celoroční)
podle způsobu organizování (individuální cesta, organizovaný zájezd)
podle pouţitého dopravního prostředku (vlakový, letecký, motorizovaný, lodní)
podle dynamiky (pobytový, putovní)
podle způsobu financování (volný, vázaný)
podle dopadu na ţivotní prostředí (masový, ekologický). (Gúčik, 2010, Linderová, 2013)
1.3 Produkt cestovního ruchu Podle Gúčika (2011, s. 96) je produkt: „základní marketingový nástroj, tzv. srdce marketingu. Produktem rozumíme vše, co je na trhu nabízeno a má schopnost uspokojit přání a potřeby zákazníků.“ Pojem zájezd je v České republice od 1. října 2000 definován v § 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu jako: „předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících sluţeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování, c) jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006) Pro produkt cestovního ruchu je charakteristické:
seskupení různorodých sluţeb a statků v zájezdu a jejich vzájemná závislost,
zastupitelnost sluţeb a statků a jejich vzájemné zaměňování,
nemateriálnost a vázanost na cílové místo (destinaci) – zákazník si dopředu nemůţe produkt vyzkoušet nebo ho vidět,
časová pomíjivost – produkt nelze skladovat, 15
komplexnost – produkt je sloţen z více prvků (sluţeb), které se navzájem doplňují a tvoří tak komplexní záţitek,
nestálost a heterogennost - pro kaţdého zákazníka je produkt unikátní, kaţdý z něho má jiný záţitek a vnímá ho svým způsobem jinak,
sezónnost – změna ročních období, působení klimatických podmínek.
Tyto charakteristické znaky úzce souvisí se specifikou sluţeb v cestovním ruchu. (Gúčik, 2011, s. 96 – 97)
1.4 Podniky cestovního ruchu Sluţby cestovního ruchu jsou poskytovány prostřednictvím podniků cestovního ruchu. Podniky můţeme dělit z různých hledisek, například podle velikosti, organizačně právní normy nebo předmětu podnikání. Nejdůleţitějším dělením je však dělení na producenty a zprostředkovatele. Producentem je podnik, který nabízí sluţby cestovního ruchu přímo svým odběratelům, tedy účastníkům cestovního ruchu. Jsou to tedy: ubytovací, stravovací, lázeňské, sportovně – rekreační, kulturně – společenské zařízení a v neposlední řadě dopravní podniky. Zprostředkovatelem jsou potom podniky, které jsou mezičlánkem mezi jiţ zmíněnými producenty
a
účastníky
cestovního
ruchu.
Jsou
to:
cestovní
kanceláře
a agentury, informační a turistická centra a informační distribuční kanály. (Gúčik, 2000)
16
2 SENIORSKÝ CESTOVNÍ RUCH Seniorský cestovní ruch se zařazuje do kategorie tzv. sociálního cestovního ruchu, který je obecně definován jako cestovní ruch pro všechny. Seniorským rozumíme, cestování starší generace, tedy konkrétně seniorů. (Vogelová, 2009) Senioři jsou segmentem na trhu cestovního ruchu, který je charakteristický především dostatkem volného času, mohou tedy cestovat častěji a kdykoliv, například i mimo sezónu. Dalším charakteristickým znakem je i dostatečný kupní fond, větší ţivotní úspory nebo výše důchodu. I proto si senioři rádi připlatí za kvalitnější sluţby. (Orieška, 2012, s. 347) Senioři také často nakupují dopředu, tzv. first minute nabídky. Mají rádi organizované zájezdy, kde nejsou vystavování stresovým situacím, necestují především sami, většinou s vnoučaty nebo jiným doprovodem. Od jiných segmentů na trhu se liší také tím, ţe jsou více náchylní k úrazům nebo dalším zdravotním obtíţím, i kdyţ se jejich zdravotní stav, díky vetší aktivitě a lepší zdravotní péči, neustále zlepšuje. (Kubíčková, 2012) Mimo organizovaných zájezdů mají také nejraději komplexně zařízené sluţby, které se začínají ve velkém vyskytovat v podobě seniorských balíčků. I proto můţeme v nabídce cestovních kanceláří tyto balíčky nacházet častěji. Některé cestovní kanceláře jsou přímo zaměřené na seniorský cestovní ruch, které nabízejí speciální seniorské programy s řadou slev a výhod. Příkladem takové kanceláře v České republice je například CK Delfín travel, která je partnerem španělské vlády pro program na podporu seniorské turistiky. [1] Jak jiţ bylo výše zmíněno, seniorský cestovní ruch patří k nejrychleji rozvíjejícím se segmentům trhu. Jelikoţ za svého mládí neměli současní senioři moţnost cestovat, stává se pro ně poznání a seberealizace skrze cestování velkou prioritou. (Orieška, 2012) Přispívá k tomu samozřejmě také zrychlené tempo stárnutí populace, a to, nejen v Evropě, ale po celém světě. Podle odhadů bude například v roce 2020 více neţ 40% obyvatel Evropské unie starších 50 let. (Drobná a Morávková, 2004, s. 137)
17
2.1 Populační vývoj v České republice a ve světě V současné době se dá celosvětově hovořit o tzv. demografickém trendu stárnutí. Délka ţivota se neustále prodluţuje, tím pádem se zvyšuje i věk, kterého se lidé doţívají.
Graf 1: Zastoupení seniorů v Evropě v roce 2004 a 2014, dostupné z: [2]
Jak je viditelné z grafu, obyvatelstvo stárne ve všech státech Evropy, které jsou zde uvedené. V rozmezí deseti let se věková skupina 65+ zvýšila v některých státech, aţ o 4 %, nejvíce Finsku. Celkově se počet této věkové skupiny pohybuje ve většině států kolem 1/5 aţ 1/6 z celkového počtu obyvatel. V České republice se skupina zvýšila o 3,4 %, čímţ patří mezi státy s rychleji stárnoucí populací.
Graf 2: Nárůst počtu seniorů během let 2002 – 2065, dostupné z: [3]
18
Dle projektu Českého statistického úřadu z roku 2012 byla vyhotovena predikce průběhu
stárnutí
v České
republice.
Výsledky
tohoto
projektu
přinesly,
ţe se předpokládá nárůst počtu zemřelých, a to především do roku 2030. V dalších letech se má tento počet zmenšovat a návrat tohoto trendu se bude vyskytovat opět aţ během roku 2060. Projekt téţ odhalil změny ohledně demografického vývoje v příštích několika desetiletích. Například nejpočetnější generaci by měli zastupovat obyvatelé, kteří se narodili v 70. letech minulého století a toto by mělo vydrţet aţ do roku 2050. Výsledky tohoto projektu tedy opět ukazují na stárnutí obyvatelstva. [4] Věkovou strukturu a její předpokládané změny můţeme pozorovat v grafu.
2.2 Senior Za seniora se obecně povaţuje člověk, starší 65 let, tedy především z hlediska důchodového pojištění. Často je pojem senior zaměňován za pojem důchodce, avšak tyto dvě slova nejsou synonymem. V cestovním ruchu se setkáváme s jiným rozdělením seniorů, neţ například v případě důchodového pojištění. V cestovním ruchu je za seniora povaţován člověk, který dosáhl věku 60 let, někdy dokonce 55 let. Existují různá dělení a periodizace lidského věku. Můţeme rozlišit aţ tři typy stáří:
kalendářní (65 aţ 74 let – mladí senioři, 75 aţ 84 let takzvané stáří, nad 85 let senior)
biologické (odvíjí se od spokojenosti s výkonností, kondicí a aktivním přístupem k ţivotu)
sociální (odchod do starobního důchodu). (Orieška, 2010)
V mé bakalářské práci jsem se rozhodla pouţít rozdělení seniorského věku dle Hrozenské a Dvořáčkové (2013), protoţe jsem našla nejvíce publikací zabývajících se seniory právě od těchto autorek. Rozdělení seniorského věku:
60 – 74 let – starší věk, tzv. presenium
75 – 89 let – starý věk, tzv. senium
nad 90 let – dlouhověkost. (Hrozenská a Dvořáčková, 2013, s. 14)
19
2.3 Trendy v cestovním ruchu seniorů a poskytování sluţeb Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, díky stárnutí populace se segment seniorů na trhu cestovního ruchu stává, čím dál více, atraktivnějším cílem. Senioři po odchodu do důchodu mají dostatek volného času, a proto ho věnují svým koníčkům, mezi které často cestování patří, na které neměli při práci tolik času. Dá se také předpokládat, ţe dnešní mladší generace, která cestuje hojně, bude cestovat i nadále ve věku seniorském. Proto je v této oblasti velký potenciál, jak dnes, tak i do budoucnosti. (Řezníčková, 2013) Typické pro seniory je, ţe jsou členy různých organizací, spolků nebo klubů pro seniory, s nimiţ se účastní výletů, přednášek nebo jiných dalších aktivit. Z toho vyplývá, ţe si rádi nechají svůj volný čas zorganizovat a zároveň ho netráví sami. Jen málo seniorů pracuje při výběru dovolené, či jiných forem cestování, internet, o poznání méně neţ mladší generace. Jsou i mnohem méně důvěřiví, co se týče internetu.
Vyuţívají
proto
cestovních
kanceláří
nebo
zmiňovaných
spolků
a upřednostňují buď osobní kontakt či telefonickou domluvu. To samé platí i o platbách platební kartou, proto se raději spoléhají na hotové peníze. Pouţívání internetu a platebních karet se postupem času stane i trendem v seniorském cestovním ruchu, aţ se mladší generace dostane do seniorského věku. (Orieška, 2010) Pokud se zaměříme na sluţby spojené s ubytováním a stravováním, mají také specifické poţadavky. Ideální je pro ně komplexnost těchto sluţeb, takţe nemusejí nic zařizovat zvlášť. V ubytovacích zařízeních je nezbytností výtah, či bezbariérový přístup a také klidná lokalita nebo alespoň klidnější část hotelu. Často si senioři za pohodlí bez problému připlatí, proto vybírají i ubytování vyšší kategorie. V případě dovolené v přímořských letoviscích, malá vzdálenost mezi hotelem a mořem a samozřejmě pozvolný vstup do moře. V pokojích by měl být dostatek světla, velká a pohodlná postel, madla na toaletě či ve sprchovém koutě, atd. Ve stravování mají senioři raději větší výběr z jídel, které je pestré s dostatečným přísunem energie, a také moţnost dietního stravování. Důleţité je, aby byla strava i přísun tekutin k dispozici v pravidelných intervalech. Nejčastějším druhem dopravy je pro seniory autokarová doprava, dále poté i letecká nebo vlaková, důleţitá je však existence informačních sluţeb a dostatečná informovanost o dopravě před uskutečněním cesty. (Orieška, 2010; Poděbradský, 2008) 20
2.4 Nové trendy v poskytování sluţeb seniorům Jak jiţ bylo zmíněno, na trhu je mnoho cestovních kanceláří zaměřených na seniory, které jim poskytují mnohé výhody a slevy. Nabízí se jak týdenní či delší pobyty, tak i ty víkendové, v závislosti na mnoţství volného času. Lidé ve vyšším věku jsou mnohem více soběstační a aktivní, proto se objevují i nové formy cestování pro tento segment. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008) V poslední době roste účast seniorů na pohybových a dobrodruţných aktivitách. Senioři velmi rádi pobývají v přírodě, proto je oblíbené například lyţování, cykloturistika, pěší turistika (zde je velmi oblíbený tzv. hiking3 a nordic walking4) nebo plavání. Z dobrodruţných forem se můţe jednat třeba o sjíţdění řek na raftech či potápění. (Kotíková, 2013) V neposlední řadě jsou atraktivní ozdravné, lázeňské nebo wellness pobyty v atraktivním a přírodním prostředí. Jedním z několika motivů pro cestování můţe být i navázání společenských kontaktů s jinými lidmi. (Kotíková, 2013)
2.5 Formy seniorského cestovního ruchu Formy seniorského ruchu se od ostatních druhů cestovního ruchu mohou lehce lišit nebo mít svá zvláštní specifika. Mezi nejčastější formy seniorského cestovního ruchu patří:
3 4
poznávací zájezdy, nejčastěji s pouţitím autokarové dopravy;
kulturní cestovní ruch spojený s návštěvou evropských metropolí;
sportovní cestovní ruch, především v podobě pěší turistiky;
rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích;
lázeňský a zdravotní cestovní ruch spojený s lázeňskou péčí;
náboţenský cestovní ruch s návštěvou poutních míst, slavností, apod.;
nákupní cestovní ruch;
dobrodruţné cesty s účelem získaní nových záţitků;
okruţní plavby. (převzato z bakalářské práce studentky Ţitnákové, 2012)
klasická turistika s teleskopickými trekingovými holemi [5] severská chůze s teleskopickými trekingovými holemi [5]
21
3 PEC POD SNĚŢKOU A KRKONOŠE Pec pod Sněţkou je město v severovýchodních Čechách v pohoří Krkonoše, na řece Úpě a Zeleném potoku. Město leţí v Královehradeckém kraji v bývalém okrese Trutnov, na polském příhraničí. Pec pod Sněţkou spadá do NUTS25 Severovýchod a ORP6 Trutnov.
Obrázek 1: ORP Trutnov na mapě, dostupné z: [7]
3.1 Primární potenciál cestovního ruchu Primární potenciál přestavují přírodní a kulturně - historické atraktivity. Jejich mnoţství a pestrost závisí na přitaţlivosti a atraktivitě dané destinace nebo místa. Přírodní a kulturně-historický potenciál není v krajině rovnoměrně rozmístěn a má rozdílný význam pro cestovní ruch (lokální, národní či mezinárodní). (Gúčik, 2000, s. 51 – 53) Krkonoše jsou nejvýznamnější horskou oblastí cestovního ruchu a 80% vyuţitelnou moţností pro cestovní ruch, a to, především díky členitosti terénu, dlouhotrvající sněhové pokrývce a řadě přírodních atraktivit. 5 6
regiony soudrţnosti, do kterých směřují prostředky z rozvojových fondů EU, v ČR 8 těchto regionů [6] obec s rozšířenou působností
22
Pec pod Sněţkou kromě přírodních krás nabízí i mnoho kulturních a historických památek.
3.1.1 Geomorfologie Krkonoše jsou velmi starým hercynským pohořím, ale jejich geomorfologický vývoj a modelaci sledujeme aţ v období třetihor a čtvrtohor. Nejstaršími dochovanými zbytky reliéfu z dřívější doby jsou zarovnané povrchy dvou rozlehlých náhorních planin západních a východních Krkonoš. Ve třetihorách, díky alpínskému vrásnění došlo k říční erozi, která rozčlenila povrch Krkonoš do dnešní podoby rozsoch a členité sítě říčních údolí. Ve čtvrtohorách během střídání ledových a meziledových dob, došlo k přemodelování vysoko poloţených partií do podoby ledovcových jam (Úpská jáma, Kotelní jámy), sněţníků a řady ledovcových údolí, například Labský a Obří důl. Důkazem opakovaného zaledňování některých částí Krkonoš jsou ledovcové morény a jezera, například
Wielki
a
Maly
Staw.
Ledovcová
a
říční
eroze
se
podílela
i na charakteristickém tvaru Sněţky, jehlanu. Nejvyšší hřebeny Krkonoš nebyly nikdy zaledněny, ale činností mrazu, sněhu, ledu a větru, vznikl unikátní reliéf. Mrazové půdy, tory (Muţské kameny), kryoplanační terasy (okolo Luční a Studniční hory), skalní hradby, putující kamenné bloky, valy a sutě představují geodiverzitu, kterou jsou Krkonoše proslulé a nemají v ostatních evropských státech obdoby. Krkonoše jsou povaţovány za středohory a nejvyšší vrcholky za vysokohory. Průměrná nadmořská výška je 901 m. n. m. V Peci pod Sněţkou je nadmořská výška 769 m. n. m. Vrcholové partie Krkonoš dělíme na:
krkonošské hřbety: jsou dva a vedou rovnoběţně ve směru jihozápad a severovýchod, z nich se zvedají nejvyšší vrcholy Krkonoš. Vnější hřbet probíhá na hranici s Polskem a tvoří ho například Muţské a dívčí kameny, Svorová hora nebo Vysoké kolo. Vnitřní hřbet je český a vede hlubokým erozním údolím nad Špindlerovým Mlýnem. Je tvořen Studniční horou, Kozími hřbety, Medvědínem nebo Lysou horou. Ve vrcholových partiích vystupují ţulové skály, tzv. torza.
23
Krkonošské rozsochy: jsou tzv. hřebeny, které vybíhají do obou výše uvedených hřbetů. Nejznámějšími jsou: na jih od Sněţky Růţová hora, Pěnkavčí vrch, Červený vrch; V od Sněţky Jelení hora, Pomezní hřeben, Rýchory, atd. (Flousek, Hartmanová, Štursa & Potocki, 2007)
3.1.2 Vodstvo Tímto územím protékají tři větší řeky, a to: Labe, Úpa (na které leţí Pec pod Sněţkou) a Jizera. Kolem těchto řek se rozprostírají největší údolí Krkonoš. Typické pro jejich toky ve vyšších polohách jsou kaskády, které se nachází na Bílém Labi nebo řece Mumlavě a Kamenici. Je zde také mnoho vodopádů, které nejsou nijak významné, především kvůli nízké vodnatosti. Největším je Pančavský vodopád, který je vysoký 140 metrů, dále Horní Úpský (120 m) nebo Labský (45 m). Jezera se nachází spíše na polské straně Krkonoš. Jsou především ledovcového původu, například jezero Wielky nebo Malý Staw. Na české straně jsou typické spíše menší jezírka, tzv. rašelinná oka, které jsou nejpočetnější na Úpské a Pančavské rašelině. 8
3.1.3 Klima Krkonoše se nachází v mírném podnebném pásu, těsně nad 50. rovnoběţkou s. š. Klima je ovlivněné vlhkým a studeným větrným prouděním od Atlantiku. To se projevuje především vysokým mnoţstvím dešťových a sněhových sráţek a nízkými teplotami. Klima Krkonoš je vlhčí, drsnější a chladnější díky výrazně oceánickému charakteru. Teplota vzduchu klesá s nadmořskou výškou (cca o 0,5 aţ 1 °C na 100m). Proto jsou vrcholové partie studenější neţ niţší údolní polohy a podhůří Krkonoš. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi +6°C aţ 0°C, na vrcholu Sněţky okolo +0,2°C. Nejtepleji je v Krkonoších je v červenci (14°C průměrně, Sněţka 8°C) a nejchladněji v lednu (-4,5°C průměrně, Sněţka -7,2 °C). Typické pro Krkonoše jsou teplotní inverze, kde je ve vyšších polohách slunečno a teplo, v údolích pak převládá chladný vzduch a mlha. Nejčastěji tomu tak je na podzim a v zimě. Co se týká sráţek, jsou Krkonoše pohořím s nejbohatší sráţkovou činností. Celoročně převaţují sráţky v pevné formě (sníh, kroupy, námraza) ve vyšších polohách. Na hřebenech se průměrné roční sráţky pohybují okolo 1200 – 1400 mm. Nejvyšší sráţky jsou v údolí, například v Peci pod Sněţkou průměrně aţ 1405 mm sráţek ročně. Nejvyšší podíl sráţek a bouřek je na většině míst v srpnu, minimum poté v březnu. 9 24
3.1.4 Biosféra Vegetační výškové stupně a) Submontánní (podhorský) stupeň Rozkládá se v podhůří a na úpatí hor, v nadmořské výšce 400 aţ 800 m. n. m., coţ tvoří asi 50% celkové rozlohy Krkonoš. Původně byl tento stupeň pokryt listnatými nebo smíšenými horskými pralesy se zastoupením buku, javoru, jasanu, jeřábu, olše a jedle. Většina těchto pralesů byla v době kolonizace vytěţena a nahrazena smrkovými monokulturami nebo přeměněna na louky, pastviny a pole. Zbytky původních lesů se dochovaly v údolích řek a potoků. b) Montánní (horský) stupeň Tento stupeň se rozkládá na svazích v nadmořské výšce 800 aţ 1200 m. n. m. (40% z celkové rozlohy Krkonoš). Dříve zde rostly husté smíšené a horské smrkové lesy, které prošly mnoha změnami. Velká část jich byla vykácena z důvodu dolování, těţba dřeva a sklářství. Na jejich místě vznikaly bezlesé osídlené horské území s druhově bohatými květnatými horskými loukami. Dnes je to oblast kolem Modrého a Obřího Dolu, Rýchor nebo Svatého Petra). c) Alpínská (horní) hranice lesa V Krkonoších se nachází v rozmezí 1200 aţ 1350 m. n. m. Průběh hranice je značně pozměněn lidskou činností. Na nepřístupných místech při alpínské hranici lesa se dochovaly pralesovité horské smrčiny (okolí Mumlavského, Labského, Modrého a Obřího Dolu). d) Spodní alpínský (subalpínský) stupeň Jsou to polohy nad alpínskou hranicí lesa v nadmořské výšce 1200 aţ 1450 m. n. m. Jedná se především o náhorní plošiny západních a východních Krkonoš a jejich přilehlé svahy (asi 9,3% z celkové rozlohy). Jsou zde rozsáhlé klečové porosty, luky a severská rašeliniště. Místo stromů zde rostou jen keře, traviny a byliny. e) Svrchní alpínský stupeň Zaujímají 0,7% celkové rozlohy a nachází se v polohách mezi 1450 aţ 1602 m. n. m. Rozkládá se na nejvyšších vrcholech Krkonoš – Sněţka, Luční hora, Smogornia (Stříbrný hřbet), Vysoké Kolo. Vegetaci zde ovlivňuje opakované mrznutí a tání vlhké půdy. Vznikají zde kamenné kopečky, brázdy a věnce připomínající severskou tundru. Rostou zde drobné keříky, traviny, mechy a lišejníky. (Štursa, 1999) 25
Flóra Krkonošská flóra patří do oblasti středoevropské lesní květeny. Hercynská pohoří mají květenu chudší ve srovnání s alpskými a karpatskými pohořími. Krkonoše ale představují výjimku, díky své poloze. Druhová rozmanitost krkonošské flóry je nejvyšší ze všech středoevropských pohoří. Najdeme zde vysoké zastoupení endemických druhů. Nachází se zde přes 1300 druhů cévnatých rostlin, z nichţ jsou 2/3 původních a 1/3 nepůvodních. Ty nepůvodní se do Krkonoš dostaly v průběhu osidlování a vyuţívání pohoří. Významnou skupinou jsou rašeliníky – vlhkomilné mechy – kterých se zde vyskytuje asi 20 druhů. Mechorostů je popsáno aţ na 500 druhů, roste tu přes 250 druhů lišejníků a více neţ 1000 druhů hub. (Štursa, 1999) Fauna Celkový počet krkonošských druhů ţivočichů je obrovský. Je odtud známo minimálně 15 000 druhů bezobratlých, ale počet známých druhů se neustále zvyšuje. Krkonošští zoologové uvádějí přes 400 druhů obratlovců (savci – 76 druhů, z toho sedm vyhynulých: medvěd hnědý, vlk, kočka divoká, rys ostrovid, sysel obecný nebo křeček obecný), 5 původních druhů ryb, 11 druhů obojţivelníků, 6 druhů plazů. Překvapivě bohatá je i fauna netopýrů – 20 druhů. Typickými ţivočichy jsou: jelen evropský, srnec obecný, jezevec lesní, zajíc polní nebo prase divoké. (Flousek, Vaněk, 2012)
3.1.5 Ochrana přírody Na území Krkonoš se rozléhá nejstarší národní park České republiky, Krkonošský národní park (KRNAP). Na českém území byl park vyhlášen roku 1963, na polské straně jiţ roku 1959. Severní hranice parku vede totiţ po státní hranici s Polskem. Péčí o KRNAP je pověřena Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Od roku 1991 je to státní příspěvkovou organizace řízená Ministerstvem ţivotního prostředí České republiky. Současná rozloha parku činí 550 km2, která zaujímá i území ochranného pásma.
26
Území parku je členěné na tři zóny s rozdílnou ochranou:
I. zóna KRNAP: přísná přírodní, rozloha: 6 984 ha, nejvyšší části pohoří;
II. zóna KRNAP: řízená přírodní, rozloha: 9 836 ha, navazuje v širokém pásu kolem alpínské hranice lesa na I. zónu;
III. zóna KRNAP: okrajová, rozloha 19 507 ha, středních a niţních polohy.
Rozdělení do zón zaručuje maximální ochranu přírody Krkonoš a zároveň umoţňuje její šetrné vyuţívání pro účely ekologicky únosné turistiky a sportu. Ochranné pásmo není součástí KRNAP, ale tvoří přechod mezi III. zónou a volnou krajinou Podkrkonoší, která je intenzivně vyuţívána. 10 Od roku 1992 jsou Krkonoše také zařazeny do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a Biosféra. Krkonoše mají bohatou kulturu, historii i hospodářský ţivot, kde se cestovní ruch stal pro místní obyvatelstvo perspektivním zdrojem obţivy. Krkonoše jsou vzorovým územím, kde se správci snaţí o harmonický vztah mezi ochranou přírody a vyuţíváním přírodního bohatství. Prolínají se zde všechny tři funkce podmiňující existenci biosférických rezervací (ochrana přírodní a kulturní různorodosti; podpora ekonomického a demografického udrţitelného rozvoje; podpora environmentální výchovy a vzdělání, výzkumu a monitoringu). 10 Na území KRNAP byla dne 27. 10. 2004 vyhlášena také Ptačí oblast Krkonoše. Cílem je ochrana ptačí oblasti a zajištění vhodného prostředí a podmínek pro udrţení populací vybraných druhů ptáků. Pod ochranou Ptačí oblasti Krkonoše je 7 druhů ptáků, např. čáp černý, datel černý nebo tetřívek obecný. Na celém území KRNAP a jeho ochranného pásma je rovněţ tzv. evropsky významná lokalita (od 22. 12. 2004), která zajišťuje ochranu přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a rostoucích rostlin. 10 Maloplošná zvláště chráněná území Krkonoš Tato chráněná území na území KRNAP jsou zařazena v kategorii přírodní památka (PP), dle zákona č. 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
27
Jedná se o tyto lokality s uvedením důvodu jejich ochrany:
PP Slunečná stráň: komplex porostů s dřevinnou vegetací, slatinných a rašelinných luk, mimořádná rostlinná společenstva, zvláště chráněné druhy rostlin.
PP Lom Stráţné: druhově bohatá lesní květena s výskytem zvláště chráněných a ohroţených druhů rostlin.
PP
Herlíkovické
štoly:
prostředí
historických
důlních
děl
vhodných
pro přezimování netopýrů a bezobratlých.
PP Labská soutěska: přirozený tvar řečiště s evorzními jevy – prohlubněmi, unikátní ráz krajiny.
PP Anenské údolí: vitální populace šafránu bělokvětého, mokřady příhodné pro rozmnoţování obojţivelníků.
PP Sklenářovické údolí: podhorské a horské louky a mokřady, chráněné a ohroţené druhy rostlinných a ţivočišných druhů, dochovaný stav krajiny formovaný činností člověka. 10
3.1.6 Kulturně – historické památky Pece pod Sněţkou Pec pod Sněţkou má bohatou historii, která sahá aţ do roku 1511. Z této doby jsou zachované záznamy o těţbě měděných rud a arzenopyritu v osadě Obří Důl. Tato část Pece pod Sněţkou byla první osídlenou oblastí. Těţba nerostů zde trvala aţ do roku 1959. Samotná Pec pod Sněţkou vznikla aţ na konci 16. století, a to především kvůli lesní těţbě pro potřeby dolů kutnohorských. Rozvoj cestovního ruchu se datuje do druhé poloviny minulého století. 11 Mezi kulturní a historické památky patří Vodárna pod Sněţkou, leţící v nadmořské výšce 1275 m. n. m. v Obřím Dole. Jedná se o kamennou budovu z roku 1912, která dříve zásobovala Sněţku vodou. V Obřím Dole leţí ještě venkovský dům, chráněný jako kulturní památka. V nynější době jiţ nefunguje, ale je volně přístupná. 12 Hospoda na Peci pocházející z roku 1771 je typickou ukázkou horské chaty, i přes drobné přestavby. I proto je zapsána na seznam kulturních památek. Dnes je moţné se tu ubytovat nebo se občerstvit v restauraci. 13 Další kulturní památkou je horská chata Děvín v Modrém Dole a leţí v I. zóně KRNAPU. Minulost chaty sahá 28
do roku 1800 a prvním doloţeným vlastníkem byl Stefan Dix (1874). Chata se po 2. světové válce, mezi lety 1945 – 1950 stala součástí trutnovského gymnázia. Po desetiletí sem jezdí studenti a absolventi této školy aţ dodnes. V roce 2015 spadla v Modrém Dole lavina, která chatu ohrozila, naštěstí zůstala nedotčená. 14 V Modrém Dole se nachází ještě šest horských chat a venkovských domů, které jsou na seznamu kulturních památek, například horská bouda Na výsluní. 15 Částí Pece pod Sněţkou je Velká Úpa, která má hned několik kulturních památek. Jednou z nich je kostel Nejsvětější trojice z roku 1789. Součástí kostela je kostelní věţ s velkým zvonem a věţními hodinami z roku 1875. Podle pamětníků byly hodiny v provozu naposledy pár let po válce a aţ do roku 2001 nefungovaly. Roku 2001 byly instalovány původní ciferníky a moderní elektrický hodinový stroj z financí ze sbírky sdruţení občanů města Pece pod Sněţkou „Za prosperitu Pece“. 16
U kostela
se nachází také socha svatého Jana Nepomuckého a Letenské boudy také drobná stavba Boţí Muka. Celkově je v Peci pod Sněţkou, včetně Velké Úpy 31 kulturních památek, z velké části jsou to venkovské domy nebo horské chaty. 15
3.2 Sekundární potenciál cestovního ruchu Sekundární potenciál vytváří podmínky pro realizaci primárního potenciálu. Objekty sekundární nabídky chápeme jako infrastrukturu cestovního ruchu: ubytovací, stravovací a další zařízení cestovního ruchu a rekreační a zábavní aktivity. Někdy se můţeme setkat s pojmem suprastruktura, která představuje právě ubytovací a stravovací zařízení. Dále sem řadíme všeobecnou infrastrukturu a instituce cestovního ruchu v destinaci. (Gúčik, 2000, s. 53 – 54)
3.2.1 Suprastruktura cestovního ruchu v Peci pod Sněţkou Pec pod Sněţkou nabízí velkou škálu ubytovacích i stravovacích zařízení. Vyberou si zde, jak nároční hosté, tak i ti, kteří se spokojí se skromnějším ubytováním. Z hlediska lokace je zde také na výběr, velké i menší ubytovací zařízení můţeme najít jak v centru města, tak i na klidnějších místech, u sjezdových tratí nebo ve vrcholových částech území. Celkově je v Peci k dispozici 187 hromadných ubytovacích zařízení s 2 199 pokoji o celkové kapacitě 6 202 lůţek. Jsou zde hotely tříd Standard i First Class, nabízející ubytování pro náročnou klientelu. Dále pak penziony, turistické 29
ubytovny, horské boudy, dětské ozdravovny či podniková zařízení. Ubytovací kapacita je během roku dostačující, mnoho zařízení je však v provozu pouze v letní nebo zimní sezóně. Kapacita ubytovacích zařízení je naplněna nejvíce během vánočních svátků, oslav Nového roku nebo jarních prázdnin, kdy nejsou zařízení schopna poptávku po ubytování plně uspokojit. V posledních letech vzrůstá poptávka po ubytování vyšší kategorie. V současném stavu jsou to hotely Horizont, Hořec, Krokus nebo nově postavený hotel PECR a nově zrekonstruovaná Bouda Máma. [9] Stravovací zařízení najdeme většinou v podobě restaurace, která je součástí ubytovacího zařízení, jsou dostupná jak ubytovaným hostům, tak veřejnosti. Jsou zde i samostatné restaurace, kterých je však minimum. Většina restauračních zařízení nabízí pokrmy české kuchyně z nabídkou regionálních specialit. Najdeme zde však i pizzerie nebo luxusní francouzské bistro a restaurace nabízející pokrmy z italské, francouzské, americké či jiné mezinárodní kuchyně. Dalšími zařízeními jsou rychlá občerstvení, bistra u sjezdovek a lanových drah, vinárny, cukrárny nebo pekárny.[9] V mojí práci jsem se zabývala ubytovacím zařízením kategorie hotel a penzion, které se nacházejí přímo v centru Pece pod Sněţkou, a to především z důvodu, ţe pro seniory ve věkové kategorii mnou vybrané je tato lokace nejlepší z hlediska dostupnosti stravovacích a jiných zařízení, dopravy a zároveň i celkového komfortu. Velké mnoţství ubytovacích zařízení nabízí tzv. kartu hosta. Karta hosta je slevový kupón města Pec pod Sněţkou, který poskytuje hostům zde ubytovaným, mnoţství slev, včetně slev na stravování, lanovky, lyţování nebo parkování na vybraných parkovištích. Karta hosta je poskytována zdarma k ubytování a je také dokladem o tom, ţe ubytovatel řádně odvádí rekreační poplatky pro město za své ubytované hosty. [17]
Obrázek 2: Karta hosta Pec pod Sněţkou, dostupné z: [17]
30
3.2.2 Všeobecná infrastruktura Dopravní infrastruktura a dopravní zařízení Vzhledem k tomu, ţe je Pec situována uprostřed Krkonošského národního parku, je přístupná pouze po jediné silnici. Ze směru Trutnov se sem můţeme dostat po silnici I/14, která navazuje v Mladých Bukách na silnici II/296, odtud vede aţ do Pece. Délka silnice je asi 15 km. Ze směru od hraničního přechodu Pomezní Boudy v Malé Úpě se sem dostaneme nejdříve po 12 km dlouhé silnici II/252, která navazuje na jiţ zmiňovanou silnice II/296. [18]
Obrázek 3: Dopravní dostupnost do Pece pod Sněţkou, dostupné z: [18], upraveno
V případě cestování autem je nutné myslet na to, ţe ve městě není velká kapacita parkovacích míst. K některým výše poloţeným penzionům nebo chatám je moţné v létě vyjet pouze s koupeným vjezdovým lístkem, v zimě to pak není moţné vůbec. K dispozici je však pět veřejných parkovišť, jejichţ kapacita se pohybuje kolem 1200 aut, a pět menších ploch určených k parkování. [17] Asi nejlepším způsobem kromě vlastní dopravy, je doprava autobusová. Například z Prahy se do Pece pod Sněţkou dá dostat přímými autobusy společností ČSAD Střední Čechy, a. s. nebo OSNADO spol. s. r. o. O místní autobusovou dopravu, především z Trutnova, Vrchlabí nebo Svobody nad Úpou, se starají kromě jiţ zmíněných, i místní společnosti jako Trutnovská autobusová doprava s. r. o. nebo KAD, spol. s r.o. Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí. [19]
31
Dopravu ve středisku a mezi středisky SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC zajišťují skibusy, které jsou zdarma. Páteřní linkou mezi středisky resortu je Pec pod Sněţkou – Velká Úpa – Jánské Lázně (Černá Hora) a zpět, která je označena červenou barvou. Její jízdní řád je dostupný na internetu a také na tabulích v jednotlivých zastávkách. Tato linka v letošním roce fungovala během celé zimní sezóny, a to od 23. 12. 2015 do 20. 3. 2016., kaţdý den od 8:00 do 17:00 s půlhodinovým intervalem. Další moţností dopravy po Peci pod Sněţkou je tzv. Citybus. Citybus má tři linky a zajišťuje dopravu lyţařů od parkovišť a hotelů na sjezdovky. Linky jezdí cca od 8:00 do 17:00 s 20 minutovým intervalem, během zimní sezóny, časy i datum se lehce liší v závislosti na vytíţenosti linky během sezóny. V Peci pod Sněţkou jezdí Citybusy také zdarma. V případě návštěvy areálu Černá Hora, je k dispozici unikátní přeprava Skitour, zpět do Pece pod Sněţkou, a to pomocí roleb a na lyţích. Jednotlivá jízda stojí 50,- Kč, s platným časovým skipasem je doprava zdarma. Taxi sluţba je zajištěna hned několika dopravci – Ski – Taxi Doulík, Ski – Taxi Fiala nebo Snow transport taxi. [20] Ostatní infrastruktura Na území obce poskytuje své sluţby Obvodní oddělení Policie ČR a také Sbor dobrovolných hasičů Pece pod Sněţkou. K dispozici je tu pobočka České pošty, dva bankomaty ČSOB, Komerční banky a České spořitelny. Zdravotnické sluţby zajišťuje Zdravotní středisko - MUDr. Vrtala, Zubní ordinace MUDr. Feduňová, Chirurgická ambulance (v provozu v zimní sezóně) a Horská sluţba. V centru města je mnoho obchodů s potravinami, lyţařskou a sportovní výbavou nebo novinami a také čerpací stanice KM PRONA. Do ostatní infrastruktury patří i sportovní a rekreační zařízení a aktivity, které jsou vypsány v kapitole 3.4 [17]
3.2.3 Infrastruktura cestovního ruchu Informační centra V Peci pod Sněţkou můţeme najít dvě informační centra, která poskytují turistické informace, propagační materiály Pece a jejího okolí, prodej map, průvodců, publikací a
pohlednic,
suvenýrů,
atd.
Samozřejmostí
je
zajištění
ubytování
více,
jak v 50 ubytovacích zařízeních, dále i zajištění průvodců nebo dopravy 32
a samozřejmostí je i směnárna s dobrým kurzem. Výhodou je, ţe se obě informační centra nachází přímo v srdci města. [17] Prvním z nich je infocentrum TURISTA, které je zároveň cestovní agenturou a nabízí i ubytování. Můţeme ho najít pod centrálním parkovištěm číslo 3, přímo po cestě k lanové dráze na Sněţku. Turista je otevřen celoročně, v zimě i v létě, včetně svátků od 9:00 do 18:00. Jedinou výjimkou jsou měsíce listopad a duben, kdy je otevřeno pouze o víkendech od 9:30 do 16:00. Turista má zároveň k dispozici přehledné webové stránky, kde je moţné si vyhledat volné ubytování přímo na určité datum nebo najít různé zajímavé tipy na výlety. [21] Druhým informačním centrem je Veselý výlet, nacházející se u hlavní silnice při vjezdu do města, nedaleko autobusového nádraţí. Součástí infocentra je galerie, kde se pořádají nejrůznější výstavy. Provozní doba je denně od 8:30 do 18:00, s výjimkou jarní mezisezóny od Velikonoc do začátku května a na podzim od Dušiček do začátku prosince. Případné omezení provozu je uvedeno v aktualitách. Opět jsou k dispozici přehledné webové stránky se všemi sluţbami, které Veselý výlet nabízí. [22] Na mapě jsou zobrazeny polohy obou center, označeny hvězdičkou.
Obrázek 4: Informační centra v Peci pod Sněţkou, dostupné z: [18]
33
Půjčovny a lyţařské školy V Peci pod Sněţkou se nachází hned několik půjčoven sportovního vybavení a lyţařských škol. Největší půjčovnou, která je zároveň obchodem, takţe je moţné si vybavení zakoupit, je Intersport Pec. Nabízí veškeré sportovní potřeby, ochranné pomůcky a oblečení. Jako další jsou zde Snowsport School a Happy Hill Sochor Ski School. Tyto lyţařské školy poskytují výuku lyţování a snowboardingu pro všechny věkové kategorie i skupiny, pod vedením zkušených instruktorů. Zároveň nabízí i půjčovnu sportovního vybavení a samozřejmostí je servis vybavení. Všechny tři výše zmíněné půjčovny nabízí slevy na kartu hosta. Mimo tyto střediska je k dispozici ještě lyţařská škola K+K Ski School nebo TJ Slovan Pec pod Sněţkou, která však nabízí výuku pouze pro děti. Můţeme zde také najít menší půjčovny vybavení, například Půjčovna lyţí Pepa Sport. [17] Po analýze ceníků a nabídky těchto středisek jsem zjistila, ţe ani jedno z nich nenabízí slevy pro seniory, ať na vypůjčení vybavení nebo lyţařskou školu. Proto navrhuji, aby bylo zvýhodnění pro seniory zváţeno a byly nabízeny určité slevy. Nabídka a mnoţství lyţařských škol i půjčoven je vzhledem k velikosti areálu dostačující.
3.3 Instituce cestovního ruchu v Peci pod Sněţkou Pec pod Sněţkou je členem mnoha sdruţení a svazků.
Tato členství přispívají
k propagaci a získávání finanční podpory pro rozvoj cestovního ruchu města. Je velice důleţité a přínosné obec neustále zviditelňovat a tím zajistit, aby i nadále Pec pod Sněţkou navštěvovali turisté, jak stálí, tak noví.
3.3.1 Krkonoše – svazek měst a obcí Tento svazek byl zaloţen roku 2000 a sdruţuje 40 členů. Jeho působení je na rozloze asi 80 000 hektarů v Královehradeckém a Libereckém kraji. Kaţdoročně jej navštíví několik milionů turistů, jak domácích, tak zahraničních. Svazek směřuje především ke všestranné podpoře plnohodnotného ţivota obyvatel Krkonoš. Zvláště se potom věnuje cestovnímu ruchu a jeho rozvoji, který má jako jeden z hlavních pilířů místní ekonomiky velkou perspektivu. Tým pracovníků tvoří, jak interní, tak externí zaměstnanci jednotlivých měst a obcí svazku a společně vytvářejí a koordinují
34
celokrkonošské projekty, společnou propagaci a rozvoj cestovního ruchu v tomto turistickém regionu. [23]
Obrázek 5: Mapa regionu Krkonoše – rajonizace, dostupné z: [23]
Projekty, které se svými cíli týkají i rozvoje seniorského cestovního ruchu v Krkonoších, jsou KRKONOŠE PRO VŠECHNY a KRKONOŠE BEZ BARIÉR. Hlavními cíli těchto projektů, je zpřístupnit hory pro návštěvníky se sníţenou pohyblivostí. Cílovými skupinami nejsou tělesně postiţení a vozíčkáři, ale i senioři a rodiny s malými dětmi. Na projektech se podílí i Správa KRNAP, jejíţ zaměstnanci vytyčili 10 bezbariérových tras a zajišťují jejich zanesení do map a vyznačení v terénu. Top 10 bezbariérových vyznačených tras: 1. Z Harrachova podél Mumlavy na Krakonošovu snídani 2. Z Horních Míseček na Vrbatovu a Labskou boudu 4. Ze Špindlerova Mlýna do Labského dolu 3. Z Benecka přes Rovinka na Třídomí 5. Ze Špindlerova Mlýna do Dolu Bílého Labe 6. Z Mladých Buků přes Dolní Sejfy do Antonínova Údolí 7. Ze Špindlerovy boudy na Petrovu boudu 8. Z Janských Lázní přes Rudolfovo údolí na Hoffmannovy Boudy 35
9. Z Pece pod Sněţkou do Obřího dolu 10. Z Pomezních bud přes Malou Úpu do Spáleného Mlýna. [23]
Obrázek 6: Mapa bezbariérových tras v Krkonoších, dostupné z: [23]
3.3.2 Svazek obcí Východní Krkonoše Tento svazek sdruţuje 9 obcí a měst podél řeky Úpy. Svazek vznikl v roce 2009 a jeho členy jsou Trutnov, Mladé Buky, Svoboda nad Úpou, Janské Lázně, Černý Důl, Horní Maršov, Pec pod Sněţkou, Malá Úpa a Ţacléř. Hlavním cílem svazku je spolupráce mezi jednotlivými členy, aby byla zajištěna co nejlepší společná propagace turistického regionu Východní Krkonoše v rámci cestovního ruchu. Jedním z hlavních projektů svazku je “Krakonošovo království”, který je zaměřen především na rodiny s dětmi. Během roku svazek pořádá několik sportovních akcí, především cyklistických. [24]
3.3.3 Místní akční skupina Krkonoše MAS Krkonoše je spolek, který vznikl jako občanské sdruţení v roce 2005. MAS sdruţuje 26 obcí a měst v Královehradeckém kraji v okresu Trutnov, v rámci NUTS II Severovýchod. Centrum skupiny je v srdci Krkonoš a mezi významná střediska patří Pec pod Sněţkou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, a jiné. Hlavním účelem bylo vytváření 36
společných projektů prospěšných celému regionu Krkonoše. Členy MAS Krkonoše nejsou jen obce a svazky měst a obcí, ale i správa národního parku, agrární komora, soukromí zemědělci a podniky, firmy, ţivnostníci a neziskové organizace. V letech 2009 – 2014 byl realizován projekt LEADER, který je určen k financování projektů místních subjektů ve venkovských oblastech. Účelem je oţivit aktivity v regionu, podpořit místní ekonomiku, sluţby, kulturní a společenský ţivot atd. společným postupem. Nejaktuálnějším projektem je Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) 2016 – 2022. Dlouhodobým projektem je udělování značky KRKONOŠE originální produkt® výrobkům z turistického regionu Krkonoše. [25]
Obrázek 7: Značka KRKONOŠE originální produkt, dostupné z: [25]
Obrázek 8: Území MAS Krkonoše, dostupné z: [25]
37
3.3.4 Sdruţení cestovního ruchu a propagace v Peci pod Sněţkou, o. s. Sdruţením, které je zřízeno přímo obcí Pec pod Sněţkou a není součástí ţádného mikroregionu ani ORP, je sdruţení cestovního ruchu a propagace v Peci pod Sněţkou. Ve stanovách sdruţení je napsáno, ţe: „Právnické a fyzické osoby činné v cestovním ruchu, město Pec pod Sněţkou a další subjekty, vědomy si potřeby rozvoje cestovního ruchu v Peci pod Sněţkou jakoţ i v turistickém regionu Krkonoše, deklarují tímto vůli podporovat a koordinovat aktivity v oblasti cestovního ruchu a sluţeb s ním spojených a účelně vyuţívat přírodní a kulturní bohatství regionu a zakládají v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, Sdruţení cestovního ruchu a propagace v Peci pod Sněţkou.“ Cílem sdruţení je především: propagace Pece pod Sněţkou a okolí pro potřeby členů sdruţení, výměna informací v oblasti propagace, marketingu, prezentace a financování sluţeb cestovního ruchu, mezi členy sdruţení, podpora
základní
a
doprovodné
infrastruktury
cestovního
ruchu
v Peci pod Sněţkou a okolí, poskytování informací v oblasti sluţeb cestovního ruchu členům sdruţení, podpora rozvoje informačních středisek. Mezi další cíle a činnosti tohoto sdruţení patří také: pořádání
kulturních,
sportovních,
tělovýchovných
i
vzdělávacích
akcí
podporujících rozvoj cestovní ruchu, příprava a zpracování marketingových studií, koncepčních a strategických rozvojových dokumentů cestovního ruchu, zjišťování a poskytování veřejně dostupných informací v oblasti cestovního ruchu, rozvoj a údrţba turistické infrastruktury, podpora a koordinace aktivit vyvíjených subjekty stojícími mimo Sdruţení v souladu s cíli Sdruţení a v zájmu rozvoje cestovního ruchu, kultury, tělovýchovy, sportu a vzdělávání v turistickém regionu Krkonoše.
38
Jedním z hlavních cílů činnosti sdruţení je samozřejmě vyhledávání a získávání veřejných finančních podpor a sponzorských darů k financování činností, které jsou uvedeny výše. [17] V současné době neexistuje ţádný projekt, který by propagoval nebo podporoval přímo cestovní ruch seniorů. Je potřeba se na tuto problematiku zaměřit a začít Pec pod Sněţkou propagovat jako středisko vhodné pro seniorský cestovní ruch.
39
3.4 Aktivity vhodné pro seniory v zimní sezóně Pec pod Sněţkou jako taková nabízí několik moţností zimního vyţití, především tedy sjezdové a běţecké lyţování. Avšak pro seniory, kteří sem přijedou na dovolenou, je vhodné, aby měli moţnost širšího výběru aktivit, který zahrnuje i relaxaci a kulturní vyţití. Proto jsem se rozhodla vybrat nejvhodnější aktivity, včetně lyţování, které Pec pod Sněţkou i blízké okolí nabízí. Sjezdové lyţování V Peci je k dispozici 12, 5 km sjezdových tratí, z toho 8 modrých, 8 červených a 1 černá. Obtíţností je tedy areál vhodný pro seniory. Na tratích vede 9 lyţařských vleků a 2 lanové dráhy – Zahrádky Express (moderní čtyřsedačková odpojitelná lanovka) a Hnědý vrch. V provozu jsou vleky a lanovky od 8:30 do 16:00. K dispozici je večerní lyţování na sjezdovkách Javor 1,2, denně od 18:00 do 21:00 a U lesa v pondělí, úterý, čtvrtek a neděli ve stejném čase. Večerní provoz závisí na mnoţství sněhu a počasí, proto je důleţité zjistit si předem, zda v daný den probíhá. Při koupi skipasu je moţné lyţovat i v dalších střediscích ski resortu ČERNÁ HORA – PEC, konkrétně: Jánské Lázně – Černá Hora, Černý Důl, Svoboda nad Úpou a Velká Úpa, kam je moţné se dostat skibusy. Skipasy je moţné si zakoupit na jeden, či více dnů, jednotlivě nebo na určitou část dne. K dispozici je i celosezónní skipas s mnoha výhodami. Ceny se liší podle části zimní sezóny (standart, top, vedlejší). Pro seniory jsou ve všech kategoriích skipasu nabízeny zvýhodněné ceny, podmínkou pro slevu je věk od 63 let. V tomto případě bych byla pro změnu poţadovaného minimálního věku s nárokem na zvýhodnění z 63 na 60. [20]
Obrázek 9: Mapa Ski areálu Pec pod Sněţkou, dostupné z: [20]
40
Běţecké lyţování V Peci pod Sněţkou jsou vhodné podmínky pro běţecké lyţování. Tratě vedou krásnou krkonošskou přírodou a po cestě se nachází mnoho atraktivních hospůdek, rozhledny, atd. Přímo v Peci jsou upravovány dvě tratě s celkovou délkou 12 km. První je Krkonošská lyţařská cesta, která vede od Rozcestí nad Lohrovými Boudami přes Liščí cestu, Lesní boudu a končí na horní stanici vleku Zahrádky, s délkou 10 km. Druhá vede od horní stanice lanovky Hnědý vrch přes Lesní boudy k horní stanici vleku Zahrádky. Atraktivní jsou tratě v dalších střediscích, především na Černé Hoře, kde je upraveno 6 běţeckých cest s délkou 55 km. Je moţné si udělat výlet na běţkách z Černé Hory do Pece nebo naopak po Krkonošské cestě v délce 12 km. Celková délka všech upravených běţeckých stop ve SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC činí 90 km. [20]
Obrázek 10: Mapa běţeckých tratí ve SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC, dostupné z: [20]
41
Lanovkou na Sněţku Jelikoţ je Pec pod Sněţkou jedním z nejlepších výchozích bodů na Sněţku, musím mezi aktivitami zmínit i výstup na naši nejvyšší horu. Pro aktivnější seniory bych doporučila pěší túru například s těrkovými holemi, které si mohou vypůjčit v jakékoliv půjčovně. Jsou dvě moţnosti, jak se dostat na Sněţku. První je přes Obří důl, tato trasa je však celkem náročná, proto si myslím, ţe vhodnější je cesta přes Růţo horky a Růţovou Horu. Cesta vede z Pece po zelené turistické trase na Růţovou Horu, cca 3 km, dále po ţluté stezce asi 3, 5 km aţ na vrchol Sněţky. Celková délka trasy je tedy 6, 5 km. [26]
Obrázek 11: Výstup na Sněţku před Růţovou Horu, dostupné z: [26]
Pro méně aktivnější seniory nebo v případě nepříznivého počasí pro túru je v provozu nová lanová dráha. V roce 2012 byl ukončen provoz dvousedačkové lanovky, která zde byla od roku 1949. Místo ní byla dne 21. 12. 2013 otevřena nová kabinová lanovka. Nová lanová dráha na Sněţku byla postavena v období od 1. 9. 2011 do 31. 3. 2013 v rámci projektu „Rekonstrukce lanové dráhy na Sněţku“, který byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Jedná se o dvou úsekovou lanovou dráhu se třemi nástupními stanicemi – Pec pod Sněţkou – Růţová Hora – Sněţka. Je tedy moţné vyjet celou cestu aţ na vrchol nebo dojít do půli cesty na Růţovou Horu a odtud 42
se nechat vyvézt nahoru. Lanová dráha jezdí i zpět do Pece pod Sněţkou, takţe se dá cesta pěšky dobře kombinovat s jízdou v lanovce. Cena jízdného je odstupňována podle míst nástupu a podle toho, jestli se jedná o jedno/obousměrnou jízdu. Pro seniory je opět nabízena zvýhodněná cena, ovšem nárok na ni mají senioři nad 70 let. V tomto případě bych opět navrhla sníţení věkové hranice na 60 let. Je také nutné prokázat věk a osobu, pro kterou je jízdenka určena, jakýmkoliv průkazem. Lanová dráha je v provozu denně od 8:00 do 18:00 s výjimkou odstávek. [27]
Obrázek 12: Trasa lanovky na Sněţku, dostupné z: [27]
Wellness a indoor sport V poslední době neustále více oblíbené wellness Pec pod Sněţkou také nabízí. Ideální je právě pro seniory, ať uţ jako relaxace po lyţování nebo pěší turistice, nebo jako celodenní odpočinek v podobě masáţí, vířivek, sauny, atd. spojený s plaváním, či posilovnou nebo dalšími sportovními aktivitami. V Peci je k dispozici hned několik míst, která wellness a sportovní vyţití uvnitř nabízí. Největší moţnosti tohoto vyţití poskytuje hotel Horizont v centru města. Některé wellness sluţby nabízí svým hostům zdarma, ale jsou přístupné i pro veřejnost za poplatek. V ceníku není ţádné cenové zvýhodnění pro seniory, pouze pro hosty hotelu jsou ceny zlevněné aţ o 200,- Kč. K dispozici je zde bazén s protiproudem, sauna s relaxační zónou a ochlazovacím bazénkem a posilovna. Dále také vířivé 43
a perličkové koupele, medové procedury, bahenní koupele z Mrtvého moře anebo rašelinové zábaly. Samozřejmostí je masáţní studio s nabídkou klasických, čínských energetických a thajských masáţí. Navíc je k masáţím nabízeno chiropraktické ošetření. Co se týká sportovních indoor aktivit, přímo v hotelu se nachází: squashový kurt, 2 ricochetové kurty, vybavená posilovna s kardio stroji, spinning (moţnost lekcí pod vedením profesionálního instruktora), stolní tenis, kuţelková dráha. Vybavení na veškeré sporty jsou dostupné v půjčovně, v zimním období funguje i půjčovna a servis lyţí. [28] Další hotel nabízející wellness a spa sluţby je hotel PECR. Opět je k dispozici nejen hotelovým hostům, ale i veřejnosti, avšak v obou případech za poplatek. Oproti hotelu Horizont nabízí navíc finskou, solnou a biosaunu, infrakabinu, parní a Kneippovu lázeň a venkovní vířivku. Wellness je rozděleno do dvou sekcí a to na wellness s VIP zónou a privátní miniwellness, kde si můţou hosté dopřát naprosté soukromí. Z masáţí je v nabídce klasická masáţ, baňkování, masáţ lávovými kameny, čokoládová masáţ, medová detoxikační nebo Breussova masáţ. V ceníku opět nejsou ţádné zvýhodněné ceny pro seniory. V Peci je také Bowling Bar, nacházející se přímo pod hotelem Horizont, kde jsou k dispozici 4 profesionální dráhy. Zapůjčení profesionální bowlingové obuvi je zdarma. Otevřeno je denně od 11:00 do 24:00. [29] Tipy na výlety do okolí V okolí Pece pod Sněţkou se nachází několik zajímavých měst, které stojí za vidění. Jánské Lázně Nachází se 15 km od Pece, směr Trutnov. Je to známé lázeňské město a zároveň jediné lázně na české straně Krkonoš. Díky léčivému zdroji – termálním uhličitým pramenům o teplotě 29 °C v místě vývěru – a rehabilitačním metodám jsou Jánské Lázně místem, kde se léčí onemocnění pohybového, centrálního a periferního nervového aparátu a dětská obrna. Dominantou lázní je secesní kolonáda z roku 1904. Je postavena na hlubokých pilotech s ocelovou prosklenou konstrukcí. Kolem kolonády se nachází mnoţství atraktivních lázeňských domů a vil. Na horní lázeňské promenádě stojí novogotický kostel sv. Jana 44
Křtitele z let 1882 – 85. Zajímavá je přístupná věţ s vyhlídkou nebo oltářní obraz akademického malíře Adolfa Liebschera. Ve směru od centra Jánských Lázní směrem k lanovce se nachází další novogotická stavba evangelického kostela s věţí z roku 1871. Mezi symboly Jánských Lázní patří plastika Krakonoše, tvořena haldou kamení, ze které vystupuje polovina Krakonošova těla. Po krátké procházce po hlavních atraktivitách a posezení v jedné z příjemných kaváren na hlavní promenádě, se nabízí návštěva místního aquacentra. Nachází se zde rehabilitační bazén s léčivou vodou, vodní clony, protiproud, masáţní a perličková lůţka, sauna, parní box a ochlazovací bazének. Na recepci je také moţné si zakoupit ozonoterapii nebo havajskou masáţ či masáţ lávovými kameny. [30] Trutnov Trutnov je město, leţící 26 km od Pece, jehoţ centrum je městskou památkovou zónou. Nachází se zde mnoho historických památek a zajímavých míst a tak je vhodnou volbou pro poznávací výlet. Trasa začíná na hlavním autobusovém nádraţí na náměstí Republiky, kde se také nachází kulturní centrum Uffo, kde se pořádají nejrůznější výstavy, koncerty nebo divadelní představení. Cesta vede přes místní pivovar Krakonoš, kde je moţné objednat prohlídku pivovaru s ochutnávkou piv. Další zastávkou je síň Bohuslava Martinů, evangelický kostel se 43 m vysokou věţí. Odtud se přes lesopark Bitva U Trutnova dostaneme na vrchol Šibeník k vyhlídce Gablenz s památníkem generála Gablenze, odkud je krásný výhled na Černou Horu a Sněţku. Památník připomíná bitvu U Trutnova v prusko – rakouských válkách. Trasa pokračuje do městského parku s Dračí kašnou a unikátními stromy a dřevinami. Okolo bývalé ţidovské synagogy přes Dračí uličku, která vede přes městské hradby se sochou draka (znak města), dojdeme ke kostelu Narození Panny Marie se sousoším Svaté Rodiny. Prohlídka města končí na Krakonošově náměstí s Krakonošovou kašnou s plastikou Pána hor a sloupem Nejsvětější Trojice. Mezi architektonicky zajímavé budovy zde patří Haasův palác s neorenesanční fasádou nebo stará radnice, kde si můţeme prohlédnout dalšího z trutnovských draků. Pro zájemce je otevřeno Muzeum Podkrkonoší, které nabízí prohlídku artefaktů z historie města Trutnov. [31]
45
Špindlerův Mlýn Toto horské městečko leţí asi 47 km od Pece. V centru města se nachází bílý ţelezobetonový obloukový most přes řeku Labe. Městem prochází pěší zóna, která nás provede městem okolo nespočtu hotelů, penzionů a restaurací. Mezi kulturně – historické památky, patří kostel sv. Petra a Pavla. Za návštěvu určitě stojí Špindlerovská hospoda, zaloţená v roce 1905, která stojí na místě bývalého mlýna, který dal jméno tomuto městu. V restauraci se podávají typické české a moravské pokrmy. Špindlerův Mlýn je ideálním místem pro sportovní vyţití. Nabízí se zde nepřeberné mnoţství aktivit. K dispozici jsou indoor aktivity: Wellness a Spa centrum Bedřichov, Aquapark s plaveckými bazény Špindlerův Mlýn, bowling, tenisová hala, Fitness centrum, Golf simulátor nebo třeba sportovní střelnice; ale i venkovní aktivity, jako sáňkařská dráha, výlety na sněţných skútrech, paragliding, vyhlídkové lety a samozřejmostí jsou atraktivní sjezdové a běţecké tratě. [32] Harrachov Harrachov je město leţící 74 km směrem na sever od Pece pod Sněţkou. Harrachov a jeho okolí je jiţ od 14. století znám tradiční sklářskou výrobou. Místní sklárna se postupem času stala velmi navštěvovanou turistickou atrakcí. Sklárna Novosad byla zaloţena na počátku 18. století je druhou největší, a jednou z nejstarších skláren v Česku. Sklárna je dodnes v téměř původní podobě a unikátem je historická brusírna skla. Vyrábí se zde nápojové sklo, křišťálové lustry a sklo uţitkové. V roce 2002 byl ke sklárně přistavěn minipivovar. Ve stejném areálu je i Muzeum skla se sbírkou historického skla harrachovské produkce. Součástí je od roku 2007 navíc hotel s Pivními lázněmi, kde je moţné si uţít terapii a pivní masáţe. Všechny tyto objekty je moţné navštívit. Mezi velmi zajímavá místa bezesporu patří Hornické muzeum a prohlídková štola. Velkým záţitkem pro mnoho lidí můţe být, ţe při vstupu jsou vybaveni ochrannou přilbou. V muzeu jsou ukázky nástrojů pouţívaných k těţbě, mapy, těţební stroje, důlní vozy nebo lokomotiva. Prohlídková trasa má 1 km a vede typickým prostředím rudného dolu. Za návštěvu rozhodně stojí i dominanta města, areál se skokanskými můstky, kde se konaly závody světového poháru v letech na lyţích a dokonce mistrovství světa.
Nedaleko centra se nachází Mumlavský
vodopád. 10 metrů vysoký vodopád leţí na řece Mumlavě, v Mumlavském dole. [33]
46
4 METODIKA V první a druhé kapitole práce jsou teoretické informace, týkající se kapitol, které úzce souvisí s tématem a cílem mé bakalářské práce. Tyto informace jsem získala studiem dostupné literatury. Mnoho znalostí teorie jsem získala svým studiem na střední škole cestovního ruchu a také v nynějším studiu. Pouţívala jsem tedy i materiály, které mi byly nápomocné při studiu, jako jsou skripta. Ve druhé kapitole jsem také určila věkovou kategorii seniorů, které se bude práce věnovat. Ve třetí kapitole jsem vymezila zkoumanou oblast, ve které probíhalo terénní šetření a téma celé práce se týká právě této oblasti. Pro práci byla důleţitá analýza stávajícího stavu cestovního ruchu a poskytování sluţeb s tím spojených. Tyto informace jsou sloţeny ze sekundárních informačních zdrojů, kterými byly: webové stránky, dostupná literatura a informační materiály Pece pod Sněţkou, Krkonoš a místního turistického regionu. Doplňující informace jsem získala pozorováním, vlastní praxí a znalostí dané oblasti. Hlavní důraz byl však kladen na řízené strukturované rozhovory. Zpracovala jsem strukturovaný rozhovor, který obsahuje pět otázek, které jsem předem zkonzultovala s vedoucí práce. Otázky se týkají uzpůsobení ubytovacího zařízení pro seniorský cestovní ruch. Ubytovací zařízení, ve kterých jsem rozhovory vedla, jsem si vybrala především na základě polohy. Bylo důleţité, aby byly umístěny v samém centru města, protoţe tato poloha mi přijde pro seniory nejideálnější pro trávení dovolené. Jelikoţ se jedná o výzkum kvalitativní, vybrala jsem pouze několik zařízení, které mi přišly jako nejvhodnější, díky jiţ zmíněné poloze a velikosti. Schůzky se zástupci hotelů, penzionů jsem si sjednala předem po telefonické domluvě. Ve většině případů jsem se setkala s ochotou, ale nebylo to tak vţdy.
Otázky jsem tedy pokládala osobně
a odpovědi si zapisovala. Kromě odpovědí na dané otázky jsem se dozvěděla i mnoho doplňujících informací, které mi byly při zpracování nápomocné, stejně jako propagační materiály, které jsem dostala při návštěvě. Schůzku s vedením Sdruţení cestovního ruchu a propagace v Peci pod Sněţkou, o. s., se mi nepodařilo domluvit, proto jsem se snaţila zjistit potřebné informace přes e – mail. Po sběru všech odpovědí jsem zhodnotila potenciál pro cestovní ruch seniorů v jednotlivých zařízeních, v závěru poté celkově v Peci pod Sněţkou.
47
4.1 Kvalitativní výzkum V typickém případě kvalitativního výzkumu výzkumník vybírá téma a určí si základní výzkumné otázky. Pouţívají se málo standardizované metody získávání dat, otázky se dají měnit a modifikovat v průběhu výzkumu. Proto se tento typ výzkumu povaţuje za pruţný, neboli emergentní. Výzkumník hledá a analyzuje jakékoliv informace k osvětlení řešené problematiky, seznamuje se s novými lidmi a pracuje v terénu. Analýza dat a jejich sběr probíhají současně – výzkumník sbírá data, zároveň provede analýzu a podle výsledků se rozhoduje, která data potřebuje a podle toho sbírá buď data další, nebo ne. Typy dat kvalitativního výzkumu zahrnují přepisy poznámek z pozorování nebo rozhovorů, audio a video záznamy, osobní komentáře a poznámky nebo například fotografie. (Hendl, 2012) I kdyţ se kvalitativní výzkum setkává s mnoha negativními názory, vybrala jsem si ho pro svoji bakalářskou práci, protoţe mi přišel po konzultaci s vedoucí práce jako nejvhodnější pro analýzu, kterou jsem prováděla.
4.2 Řízený strukturovaný rozhovor Strukturovaný rozhovor, tzv. Pen and paper interview, se sestává z řady otevřených otázek, na něţ mají respondenti odpovědět. Tazatel pokládá otázky z rozhovoru, na něţ dotazovaný odpovídá a tazatel zapisuje odpovědi. “Tento typ rozhovoru se používá, když je nutné minimalizovat variaci otázek kladených dotazovanému. Redukuje se tak pravděpodobnost, že se data získaná v jednotlivých rozhovorech budou výrazně lišit. Základním účelem tohoto typu interview je co nejvíce minimalizovat efekt tazatele na kvalitu rozhovoru.” (Hendl, 2012) Data v takovém rozhovoru se lépe analyzují a vyhodnocují. Tento typ je nejvhodnější, pokud nemáme moţnost ho opakovat a máme méně času se respondentům věnovat. (Hendl, 2012)
48
5 ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Analýzu ubytovacích zařízení jsem zpracovala na základě zjištěných informací po provedení řízených rozhovorů se zástupci hotelů a penzionů. Tázala jsem se na předem připravené otázky: 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku, pobytové balíčky či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? 3. Jakým způsobem je zařízena doprava pro lyžaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné služby nebo aktivity, které by mohli senioři využívat? (wellness, pěší výlety, …) 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníženou schopností pohybu? Zkoumaná ubytovací zařízení jsem si předem vybrala a zaměřila se na zmíněné kategorie z důvodu rozsahu poskytovaných sluţeb. Hlavním kritériem pro výběr byla poloha zařízení, a to, v centru města Pec pod Sněţkou. Rozhodla jsem se tak po domluvě s vedoucí práce a především proto, ţe centrum je ideálním místem pro pobyt seniorů. Pravidelně zde jezdí několik linek Citybusů a skibus do ostatních středisek SkiResortu. Lépe dostupné jsou zde samozřejmě restaurace a zařízení pro volnočasové aktivity, jako sport a wellness. V analýze uvádím informace, které se týkají ubytování v zařízeních obecně a poté následují i upravené odpovědi z rozhovorů, aby tak vznikl komplexní a přehledný popis. Přepsané rozhovory, ze kterých jsem čerpala v popisu, jsou umístěny v příloze.
Hotel Horizont V hotelu Horizont jsem rozhovor vedla s Front Office manaţerkou Petrou P. Tento hotel
je
ubytovací
zařízení
zařazené
do
třídy
First
Class
(4*).
Nabízí
135 pokojů – jednolůţkových, dvoulůţkových, rodinných, superior a apartmá. K hotelu patří ještě objekt FIRN se sedmnácti rodinnými apartmány, který se nachází 700 m od budovy hotelu. Celkově je k dispozici 360 lůţek. Při příjezdu vlastním vozidlem je moţné vyuţít hlídané venkovní parkoviště (100,- Kč/auto/den), u apartmánů FIRN, nehlídané parkoviště zdarma. V celém hotelu je bezplatné Wi-Fi připojení a na recepci nabízí Kartu hosta. Je moţné si přivézt domácího mazlíčka, za poplatek 250,- Kč/den.
49
Hotel se nachází přímo u zastávky Citybusu modré linky, která bezplatně doveze hosty ke sjezdovkám. Součástí hotelu je několik stravovacích zařízení. V restauraci Bohemia v 2. patře, se podávají snídaně (7:00 – 10:00) a večeře (18:00 – 20:30) pro ubytované hosty, obojí formou bohatého bufetu. V nabídce nechybí ani jídla vhodná pro celiaky nebo diabetiky. Horizont Café Restaurant podává obědy a večeře á la carte a nachází se ve 3. patře. Denně je otevřena od 8:30 do 24:00. Hotel disponuje i vlastní cukrárnou, a tak je moţné ochutnat mnoţství moučníků a zákusků hotelové cukrářky Markéty Bačové. K restauraci patří dva salonky – Telemark s kulečníkem a Skating, který je vhodný pro firemní akce. V 18. patře je umístěn Sky Club 18, kde se podává na 50 druhů alkoholických i nealkoholických koktejlů, výběrová vína, whisky nebo koňak. Specialitou jsou pravé kubánské doutníky. Kromě pohostinských zařízení v budově, provozuje Horizont Bistro Sněţka, v horní stanici lanovky. Přímo v hotelu je wellness centrum, kam mají ubytovaní hosté vstup zdarma. Mohou zde vyuţívat bazénu, vířivky a sauny. Za poplatek jsou poskytovány i masáţe a léčivé zábaly. Wellness centrum je přístupné pro veřejnost za poplatek dle aktuálního ceníku. V hotelovém sportovním centru si mohou hosté bezplatně zahrát squash, ricochet, kuţelky, stolní tenis nebo si zacvičit v posilovně, kde je k dispozici i spinning. Opět je otevřeno i pro veřejnost za poplatek. Hotel nabízí svým hostům i mnohá zvýhodnění. Prvním je věrnostní program REGATA+. Pokud v hotelu utratíte za sluţby minimálně 5000,- Kč za dobu svého pobytu, bude Vám na recepci vystavena věrnostní karta. Při ukončení kaţdého pobytu se aktualizuje počet bodů na kartě. Kaţdá utracená koruna za hotelové sluţby, znamená 1 bod. Při získání určitého mnoţství bodů na kartě je moţné si vybrat svou atraktivní odměnu v Galerii, která je dostupná na internetových stránkách Horizontu. Výhodou je stálá sleva 10% na hotelové sluţby. Karta je nepřenosná a je moţné uţívat ji maximálně pro dva pokoje současně. Další zvýhodnění nabízí slevy 15% z ceny ubytování pro účastníky programu Komerční banky – Penzijní spoření. Sleva se vztahuje i na doprovod, vyuţít se však nedá na pobytové balíčky. Podmínky jsou opět vysvětleny na webových stránkách. V nabídce mají i pobytové balíčky. Zmíním dva, které jsou vhodné pro seniory. Prvním je RELAX EXCLUSIVE, balíček zahrnující 3x ubytování se snídaní formou bufetu, 1x 50
masáţ vlastního výběru (60 minut) s perličkovou koupelí, 1x masáţ vlastního výběru (30 minut), 2x wellness procedura vlastního výběru (20 minut), 1x koktejl ve Sky Clubu 18 a ostatní bezplatné sluţby zmíněné výše. Cena balíčku pro jednu osobu činí 5 500,- Kč; pro dvě osoby 9 300,- Kč. Druhý balíček určený přímo pro seniory je AKTIVNÍ SENIOR. Zahrnuje 3x ubytování se snídaní formou bufetu, sklenku sektu na přivítanou, 1x jízdenku na Sněţku (pouze Pec – Sněţka), 1x občerstvení v Bistru Sněţka, 1x svačinu na túru, 1x kávu a zákusek, 2x wellness proceduru vlastního výběru (20 minut), 1x masáţ vlastního výběru (30 minut), vypůjčení holí na nordic walking po celou dobu pobytu a ostatní bezplatné sluţby zmíněné výše. Cena balíčku pro jednu osobu činí 5 700,- Kč, pro dvě 9 810,- Kč. Při prodlouţení pobytu na týden, u jakéhokoliv balíčku, je poskytována sleva 15% z pultových cen. Hotel nabízí i pro neubytované návštěvníky slevy na Kartu hosta, a to: 20 % na masáţe (kromě thajských) do 14:00, 20% na squash, ricochet a stolní tenis do 14:00, 20% na bazén a vířivku do 14:00, 10% na sluţby kadeřnictví. Jelikoţ má hotel 18 pater, je k dispozici výtah, celkově však není bezbariérově přizpůsoben. Hotel PECR V tomto hotelu jsem vedla rozhovor s jednatelem společnosti PECR - Apartments hotel s.r.o., panem Ing. Milanem K. Hotel je zařazen do třídy First Class (4*) a nabízí 33 apartmánů s maximálně čtyřmi lůţky, obývacím pokojem s kuchyňkou, parkovacím místem v garáţi zdarma a privátní lyţárnu. Dále také ubytování ve třech dvoulůţkových pokojích s kuchyňkou, venkovním parkovacím místem a lyţárnou. Celková kapacita lůţek je 138. V celém hotelu je bezplatné Wi-Fi připojení. Není povolen pobyt domácích zvířat. Bezplatný Citybus staví na 70 m vzdálené zastávce Infocentrum Turista na oranţové lince. Na recepci je moţné si objednat dopravu rolbami. Vydává i poskytuje slevy na Kartu hosta. Sleva na Kartu pro neubytované je 20% ze základního vstupu 240 Kč / 90 min. pobytu na osobu ve wellness od 13.00 do 17.00 hodin.
51
Součástí hotelu je Cafe Bar PECR, kde je hostům podávána snídaně formou švédských stolů, je moţné si objednat obědové menu. Večeře se nepodávají. Cafe Bar poskytuje i sluţby cateringu pro rauty, oslavy a večírky. Nejbliţším pohostinským zařízením je 200 m vzdálená Pizzerie Anděl, která má denně otevřeno od 11:00 – 22:00. Příjemné posezení, typickou kuchyni zdejších horalů, ale i mezinárodní pokrmy nabízí Restaurant Enzian. Otevřeno je od čtvrtka do neděle od 11:00 do 23:00. Restaurace poskytuje slevu na Kartu hosta na obědové menu, při objednání dopředu (z 192,- na 155,- Kč). V nočních hodinách je zde otevřen Night Club. Wellness centrum je zde rozděleno do dvou částí. První je Wellness a VIP zóna s finskou saunou, infrakabinou, sluneční loukou, Kneippovou lázní, parní lázní Hammmem, vnitřní a venkovní vířivkou, biosaunou, solnou saunou, barem, terasou a odpočívadlem. Druhou částí je Privátní wellness s finskou saunou, vnitřní vířivkou, TV, minibarem a odpočívadlem. Obě části jsou pro ubytované hosty i veřejnost za poplatek, dle aktuálního ceníku. V přízemí je umístěn obchod a zároveň půjčovna SPORTPEC. Nabízí vypůjčení kompletního zimního vybavení, včetně servisu. Vybavení je zde moţno si zakoupit, stejně jako sportovní a lyţařské oblečení. V nabídce můţeme najít i mnoţství pobytových balíčků. Nejvhodnější pro seniory je balíček ODPOČINEK BĚHEM VŠEDNÍCH DNŮ. Cena balíčku činí 8 500,- Kč pro dvě osoby a zahrnuje: ubytování v novém, plně vybaveném apartmánu pro 2 osoby na 4 noci od pondělí do pátku, parkování v hotelové garáţi, ţupany a pantofle na pokoji, čokoládové pralinky připravené na pokoji na uvítanou, wellness na 90 minut zdarma pro 2 osoby, 20 % slevu na další vstupy do wellness, 30 minut klasické masáţe pro kaţdou osobu, early check-in zdarma jiţ od 10:00 hodin, privátní lyţárnu, Kartu hosta s dalšími výhodami a mnoţstvím různých slev. Hotel má k dispozici výtah a je celý bezbariérový. Bouda Máma Wellness Hotel I v tomto hotelu jsem se dotazovala jednatele společnosti, pana JUDr. Vladimíra N. Tento hotel leţí asi 1,5 km od centra a tvoří tak výjimku v mé práci. Důvody, proč jsem se ho rozhodla zařadit do analýzy, uvádím níţe. Bouda Máma je ideálním místem pro ty, kteří si potrpí na velice komfortní ubytování s veškerými sluţbami, ale zároveň
52
si chtějí uţít klidného místa uprostřed přírody, v bezprostřední blízkosti centra města. Bouda Máma nabízí dvě třídy ubytování: Standard (3*): tato část hotelu se nachází v původní budově, ubytovat se je moţné v dvou aţ pětilůţkových pokojích. Zařízení pokojů je velmi útulné a typicky horské s masívním dřevěným nábytkem. First Class (4*): nedávno přistavěná nová budova nabízí ubytování ve dvou a třílůţkových pokojích něco apartmánech s šesti lůţky, kde jsou navíc ţupany a 1x volný vstup do wellness pro kaţdého dospělého (při týdenním pobytu 2x vstup). Pokoje jsou velmi moderně zařízené, barevným nábytkem dle posledních trendů. Obě budovy jsou propojené chodbou a celkový počet lůţek je 114. K dispozici je salonek s veškerým vybavením pro meetingy a firemní akce. Pro úschovu lyţařského vybavení je zde lyţárna. Jelikoţ se Bouda nachází v II. zóně KNAP, není moţné sem dojet autem. Hotelové garáţe za poplatek a bezplatné venkovní parkoviště se nachází asi 300 m od hotelu. Při příjezdu i odjezdu je zajištěna doprava. Na sjezdovky a zpět nebo do centra, jezdí hotelový skibus, který je zcela zdarma a slouţí pouze ubytovaným hostům. Je k dispozici celý den, vyjma krátkých poledních a večerních pauz. Interval odjezdů je cca 20 minut. Domácí zvířata jsou zde povolena, za poplatek 200,- Kč/den. V celém hotelu je bezplatné Wi-Fi připojení. Aby hosté se hosté nemuseli docházet stravovat do centra, poskytuje hotel sluţby dvou restaurací přímo v hotelu. První je tradiční, horská restaurace, nabízející Krkonošské speciality, českou kuchyni a speciality šéfkuchaře. Otevřena je denně od 10:30 do 23:00. Ráno jsou zde podávány snídaně formou švédských stolů, večer večeře v podobě výběru z osmi jídel (vţdy 1 jídlo bezlepkové). Hotel poskytuje stravování pouze formou polopenze. Druhou restaurací je pizzerie, nabízející široký výběr italských pizz a dezertů. Bouda Máma mimo jiné, provozuje i Bistro v dolní stanici lanové dráhy na Sněţku. Wellness zóna zahrnuje saunu, Whirlpool, masáţní sprchu, odpočívárnu a nabídku masáţí. To vše je zpoplatněno, ceny jsou uvedeny v aktuálním ceníku. Pro velmi náročné hosty je připraveno „Privátní jacuzzi“, kde si mohou vychutnat naprosté soukromí, vířivku, sekt a mísu ovoce a později si odpočinout na vodním lůţku. Relax zóna je neplacenou alternativou wellness zóny. Je zde bazén, Whirlpool, finská sauna 53
s odpočívárnou a fitness. Pro zájemce o sportovní aktivity je k dispozici squash, stolní tenis, badminton, bowling, billiard nebo ledová plocha na bruslení s moţností zapůjčení bruslí, vše za poplatek. Pro méně zdatné lyţaře se hned vedle hotelu nachází vlastní sjezdovka s umělým zasněţováním, časomírou, teleskopickou pomou a provázkovým vlekem pro děti. Vyuţívání vleku je pro ubytované zdarma. Základní cena uváděná v ceníku ubytování zahrnuje: ubytování s polopenzí, venkovní parkoviště, a další neplacené sluţby, které jsem uvedla. Při prodlouţení pobytu na 5 a více dní hotel poskytuje jízdenku na Sněţku pro kaţdého dospělého zdarma. Navíc u ubytování ve třídě First Class k dispozici minibar, ţupan, fén; výtah a při týdenním pobytu 3x vstup do wellness centra zdarma. Hotel nemá bezbariérovou úpravu. Hotel Krokus V hotelu Krokus se mnou rozhovor absolvoval majitel Ing. Miroslav K. Krokus je hotel třídy Standard (3*) s kapacitou 32 lůţek. Ubytování je nabízeno v 16 ti dvoulůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, ve čtyřech z nich je moţnost přistýlky. Je zde konferenční místnost pro firemní účely. Na recepci je hotelový trezor, moţnost vypůjčení společenských her a v celém hotelu bezplatné Wi-Fi připojení. Lyţařskou výbavu je moţno uschovat do lyţárny. Auto můţete zaparkovat na bezplatném venkovním parkovišti. Naproti hotelu je zastávka Infocentrum na oranţové lince, odkud Citybus jezdí ke sjezdovkám vzdáleným 800 m. Pobyt s domácími zvířaty je povolen. V restauraci jsou podávány snídaně formou bufetu, které jsou zahrnuty v ceně pobytu. Nabídka teplých a studených jídel včetně nabídky specialit na objednávku je denně od 10:00 do 22:00. Restaurace je zároveň kavárnou, která nabízí výběr výborných káv a domácích moučníků a zákusků. Pro relaxaci po lyţování je moţné si na recepci objednat návštěvu sauny a to i pro veřejnost. V blízkosti hotelu se nachází kulturně – sportovní centrum Klondike Music Club, kde se pořádají různé kulturní a sportovní festivaly, koncerty, divadelní představení, a jiné. Zahrát si zde můţete billiard, stolní tenis nebo společenské hry. Centrum je uzpůsobeno tak, aby si vybrala kaţdá generace dle svého gusta. U hotelu je i Bowling Bar, jehoţ návštěvu je moţné si objednat na recepci. 54
Nabízena je sleva na Kartu hosta ve výši 10% do restaurace v době od 12:00 do 15:00. Hotel nemá výtah a není bezbariérově uzpůsoben. Hotel Máj V hotelu Máj mi na otázky odpovídal jednatel p. Miroslav Š. I tento hotel je zařazen do třídy Standard – 3* Nabízí ubytování v pokojích od dvou do pěti lůţek, celkem je k dispozici 53 lůţek v 21 pokojích s vlastním sociálním zařízením, od dvou do pěti lůţek. Wi-Fi připojení je v hotelu a nově i na pokojích zdarma. Parkování je zpoplatněno částkou 50,- Kč/den na hotelovém venkovním parkovišti. 160 m od hotelu je zastávka Infocentra oranţové linky Citybusu. Za 120,- Kč/noc mohou v hotelu pobývat i domácí mazlíčci. Restaurace podávají snídaně formou švédských stolů a teplého bufetu za příplatek 100,Kč k pobytu. Připlatit si je moţné i večeři za 150,- Kč. V restauraci, přístupné i pro veřejnost se podávají klasická jídla české kuchyně, ale na své si přijdou i vegetariáni. Navíc kaţdý pátek a sobotu v nabídce nechybí pravé Krkonošské kyselo. Restaurace Máj je vyhlášena zmrzlinovými poháry, zákusky nebo domácím štrúdlem. Na baru je široký výběr míchaných alkoholických i nealkoholických nápojů. Otevřeno je denně od 11:00 do 21:00. Při vyuţití hotelových sluţeb, které zahrnují půjčovnu lyţí, snowboardů, saní a běţek, dále také masáţe nebo taxi sluţbu, je nabízena sleva 20% z původních cen uvedených v ceníku. Od zimy je v nabídce pobytový balíček WELNESS POBYT S PLNOU PENZÍ aţ s 70% slevou. Hotel nabízí i Kartu hosta s aţ 50% slevou na lanovky, skipasy a parkování. Hotel nemá výtah a není bezbariérový. Hotel Hořec Rozhovor jsem v hotelu Hořec vedla s provozním hotelu panem Petrem G. Hořec je horský hotel třídy First Class (4*), nabízející ubytování v 19 ti dvoulůţkových pokojích typu Standard a Deluxe (moţnost přistýlky). V nabídce je navíc Pokoj 212, jedná se o poloapartmá s moţností dvou přistýlek, dostatkem prostoru pro odpočinek i práci. Celková kapacita činí 47 lůţek, včetně přistýlek. V celém hotelu je Wi-Fi připojení 55
zdarma. Parkování je zařízeno u hotelu bez poplatku. Domácí zvířata jsou povolena s příplatkem 300,- Kč/noc. Doprava na sjezdové tratě je k dispozici od zastávky Infocentrum na oranţové lince Citybusu. Restaurace je stylově zařízená a jídelní lístek obsahuje výběr regionálních i národních specialit. Znalci vína ocení i širokou nabídku místní vinotéky. Denně je otevřeno od 10:30 do 22:00. Podávány jsou zde snídaně formou bufetu, které jsou zahrnuty v ceně pobytu. Za 180,- Kč na osobu je moţné přiobjednat si večeři, která se skládá z tříchodového menu. Součástí je salonek určený pro kongresové a školící účely s technickým vybavením. Jsou zde poskytovány rauty nebo hostiny s obsluhou. Vstup do salonku je bezbariérový. K podobným účelům slouţí i hotelová kavárna s mnoţností coffeebreaků s obsluhou. Pro odpočinek po náročném dni Hořec provozuje menší wellness centrum s vířivkou, infrasaunou a nabídkou masáţí, za poplatek. Hotel má ve své nabídce stálé pobytové balíčky: Štědrý večer na horách, Týdenní pobyt ve dvoulůţkovém pokoji, Únorový týdenní pobyt ve dvoulůţkovém pokoji, Velikonoce na horách. Všechny tyto uvedené pobyty mají v ceně: ubytování ve dvoulůţkových pokojích typu Standard, bufetovou snídani, případně večeři o třech chodech, parkování, vstup do vířivky. Příplatek za pokoj typu Deluxe pro dvě osoby činí 200,- Kč/noc. Všechny balíčky a ceny jsou uvedeny na webových stránkách. Tento hotel je bezbariérově upraven. Penzion Sněţka Rozhovor jsem vedla s majitelem penzionu panem Petrem K. Penzion je zařazen do třídy Standard (3*) a nabízí ubytování v šesti dřevem zařízených pokojích s dvěma aţ čtyřmi lůţky s moţností přistýlek. Kapacita objektu činí 21 lůţek, včetně přistýlek. V celém penzionu je Wi-Fi připojení zdarma. Parkování je zařízeno u penzionu zdarma, moţnost vyuţití třech garáţí zdarma. 90 m od zařízení staví Citybus oranţové linky na zastávce Infocentrum. Restaurace je součástí penzionu a je denně otevřena od 8:00 do 21:30. Podávají se zde snídaně formou švédských stolů od 8:00 do 10:00, které jsou součástí ceny pobytu. Podávány jsou teplé pokrmy po celou dobu a v nabídce je výběr káv a zákusků. Penzion není bezbariérový. 56
Penzion Koula Na otázky mi odpovídal provozovatel penzion pan Karel K. Penzion je zařazen do třídy Economy (2*) a poskytuje ubytování v deseti apartmánech s kuchyňkou, sociálním zařízením a moţností přistýlky, nebo v dvoulůţkových pokojích. Celkem je zde k dispozici 32 lůţek, bez přistýlek. Parkování je zajištěno na venkovním parkovišti před penzionem zdarma. Citybus staví na zastávce Penzion Veronika na modré lince, 50 m od penzionu Koula. Zařízení stojí přímo u třech lyţařských vleků pro začátečníky a pokročilé lyţaře. V provozu je i večerní lyţování, díky osvětlení sjezdovek. Stravování můţe být zařízeno penzionem formou snídaně nebo polopenze, apartmány jsou však vybaveny pro vlastní stravování. V bezprostřední blízkosti jsou příjemné restaurace, včetně hotelu Horizont, kde je moţné vyuţít i wellness nebo sportovního centra. Penzion není bezbariérový a neposkytuje připojení Wi-Fi. Penzion Sluníčko Rozhovor jsem zde vedla s milou provozovatelkou paní Ivou P. Sluníčko je menší rodinný penzion s pěti dvoulůţkovými pokoji a jedním odděleným apartmánem s vlastní vybavenou kuchyňskou linkou. Celkem je zde k dispozici 15 lůţek, včetně přistýlek. V penzionu je bezplatné připojení k Wi-Fi, parkování na vlastním pozemku před domem a společenská místnost s lednicí, varnou konvicí a nádobím. Snídaně je zahrnuta v ceně pobytu. Ostatní stravování není poskytováno, v blízkosti se však nachází například Pizzerie Anděl a Toko nebo hotely s restauracemi (Horizont, Hořec, Máj, a další). Stejné je to i s aktivitami mimo lyţování – wellness a sport – hotely Horizont a PECR. Nejbliţší lyţařský vlek je od penzionu vzdálen pouhých 250 m. Citybus staví naproti penzionu na zastávce Infocentra na oranţové lince. Penzion nabízí Kartu hosta. Není bezbariérový.
57
5.1 Vyhodnocení analýzy Kdyţ shrnu všechna ubytovací zařízení, která jsem zahrnula do svého výzkumu, tak mi všechna přijdou jako vhodná, pro pobyt seniorů. Některá jsou přizpůsobena velmi dobře, některá o něco méně. Záleţí především na tom, jaké mají klienti poţadavky a standardy na ubytování a sluţby s ním spojené. Obecně je uváděno, ţe seniorská klientela si ráda připlatí za komfort a kvalitní sluţby. Proto jsou nejvhodnější ubytovací zařízení kategorie hotel s vyšší třídou klasifikace, která nabízí veškeré sluţby přímo v místě ubytování a zaručují tím maximální pohodlí pro hosty seniorského věku. Velkým plusem všech ubytovacích zařízení, je jejich blízká poloha u zastávek skibusů, odkud se dostanou nejen na sjezdovky, ale i do ostatních částí města. Pec pod Sněţkou má trasy dobře pokryté sítí Citybusů, které jezdí zdarma a v častých časových intervalech. Všechna také mají k dispozici svá vlastní parkoviště, ať uţ placená nebo bezplatná. To zaručuje, ţe klienti mají osobní vůz neustále pod dohledem a navíc nemusí docházet na vzdálenější veřejná parkoviště. Všude je dostupné bezplatné Wi-Fi připojení, coţ já osobně vidím jako velkou výhodu, ale pro klienty staršího seniorského věku tento faktor není tolik důleţitý. Za poplatek většina zařízení povoluje pobyt domácích mazlíčků, toto můţe mít také důleţitý vliv na výběr ubytování pro seniory. Ať uţ ubytovací zařízení vlastní svá centra pro odpočinek a sport nebo ne, v centru města jsou tato centra jednoduše dostupná, to stejné platí i o pohostinských zařízeních. Téměř kaţdé ubytovací zařízení nabízí na recepci slevovou Kartu hosta, která nabízí v Peci pod Sněţkou a Velké Úpě mnoţství zvýhodnění. Tato karta by se měla nabízet ve všech ubytovacích zařízeních. Menší nevýhodou je, ţe pouze hotely Bouda Máma a Horizont, mají k dispozici výtah a hotely PECR a Hořec bezbariérovou úpravu. Pro seniory se sníţenou schopností pohybu by toto mohl být rozhodující faktor pro výběr ubytování. V mojí bakalářské práci se ale spíše zaměřuji na aktivní, pohybově zdravé a vitální seniory, kteří přijedou do Pece pod Sněţkou strávit svou dovolenou aktivním způsobem. Všechna zařízení by měla rozšířit nebo vytvořit nabídku pobytových balíčků. Přilákají tak více klientů a nabídnou jim tak komplexní produkt obsahující vše, co by na dovolené mohli poţadovat. Především senioři mají nejraději všechny sluţby zařízené a svůj volný čas naplánovaný tak, aby byl co nejlépe vyuţit. Pro představu jsem vytvořila dva příklady takových balíčků, které se nachází v další kapitole. I přes ochotu podávat turistické informace a tipy na výlety, chybí mi jejich přímo zpracovaná nabídka, zahrnující přesné trasy a místa, která se během výletů 58
navštíví. Proto jsem zpracovala i čtyři tipy na výlety v kapitole 3.4, které se objevují v mnou vytvořených balíčcích. Hotely, jak jsem jiţ zmínila, jsou pro pobyt seniorů nejlepší volbou. První tři hotely (Horizont, PECR, Bouda Máma) jsou určeny náročnější klientele, které nevadí, připlatit si za komfortní ubytování a kvalitní stravovací a doplňkové sluţby, které jsou nabízeny přímo v objektech hotelů. Hotel Horizont nabízí atraktivní pobytové balíčky, které jsou určeny i přímo pro seniory. Navíc Věrnostní program REGATA+ je velkým lákadlem a poskytuje mnohé výhody a také zajímavé odměny. Pobytové balíčky nabízí i hotel PECR, ale měl by svou nabídku rozšířit o více takových, ideálně zaměřených na seniorskou klientelu. Největší výhodou hotelu Bouda Máma, je vlastní sjezdovka s vlekem a také vlastní hotelový skibus, který jen pro hosty k dispozici po celý den. I přes to, ţe se hotel nachází dál od centra, těmito sluţbami tuto menší nevýhodu vylepšuje. Je tak ideálním místem pro ty, kteří dávají přednost pobytu v klidné přírodě, ale zároveň chtějí být nedaleko centra dění. Další tři hotely v analýze (Máj, Hořec, Krokus), jsou určeny pro méně náročné seniory, kteří však stále poţadují vyšší standard ubytování, ale upřednostňují menší ubytovací zařízení s klidnější atmosférou. Ceny jsou zde o poznání niţší neţ v předchozích hotelech a to i úroveň poskytovaných sluţeb. Stále však mají k dispozici své vlastní restaurace, takţe základní sluţby jsou nabízeny na jednom místě. Při absenci wellness nebo sportovních center, leţí v malé vzdálenosti od hotelů, které tyto sluţby nabízí, takţe není problém za těmito aktivitami dojít. Menší hotely by se také měly zaměřit na tvorbu pobytových balíčků pro seniory, které by přilákaly více klientů například i mimo hlavní sezónu. Penziony jsou vhodné pro nenáročné hosty, kteří upřednostňují rodinné prostředí a malé ubytovací zařízení. Chybí zde doplňkové sluţby a stravovací sluţby jsou omezené. Díky své poloze mají vybrané penziony moţnost, za těmito sluţbami docházet do jiných zařízení. Výhodou jsou nízké ceny a to i v hlavní sezóně. Nejvhodnější pro seniory z mnou vybraných penzionů je Penzion Sněţka, který nejvíce odpovídá poţadavkům a má svou vlastní restauraci. Výhodou Penzionu Koula je jeho poloha u třech sjezdových tratí a lyţařských vleků, takţe pro méně zdatné lyţaře můţe být toto ubytování ideální volbou.
59
5.2 Návrh pobytových balíčků s programem pro seniory Víkendový turistický balíček s wellness Tento balíček je určen pro seniory, kteří rádi tráví svůj volný čas aktivně, poznávají nová místa a nejsou milovníky zimních sportů a upřednostňují raději pěší turistiku. Ţe zima na horách neznamená jen lyţování a zimní radovánky, Vám dokáţe právě tento balíček. Během tří dnů poznáte nejvyšší vrchol České republiky, krásná horská města a stihnete si i odpočinout v podobě wellness. Program 1. den: Příjezd ve čtvrtek, check in, ubytování, stravování začíná večeří. 2. den: Po snídani moţnost vyzvednutí trekových holí na recepci odjezd předem zajištěnou dopravou do Harrachova. Zde návštěva sklárny a minipivovaru. Prohlídka města s moţností výšlapu na skokanské můstky. Odjezd v odpoledních hodinách zpět. Večeře. 3. den: Po snídani odjezd skibusem červené linky do Jánských Lázní, zde krátká procházka po promenádě a hlavních atraktivitách lázeňského města. Po obědě návštěva místního aquacentra – odpoledne strávené odpočinkem a wellness. Odjezd skibusem červené linky zpět do Pece. Večeře. 4. den: Po snídani následuje 6, 5 km dlouhá túra na vrchol Sněţky přes Růţovou Horu. Na vrcholu občerstvení, cesta zpět lanovou drahou Sněţka. Check – out. Odjezd. Pobytový balíček zahrnuje: 3x ubytování (čtvrtek – neděle) s polopenzí (3x snídaně formou bufetu, 3x večeře formou švédských stolů a teplého bufetu s pokrmy vhodnými pro diabetiky), zapůjčení trekových holí po celou dobu pobytu, dopravu do Harrachova, vstup do aquaparku Jánské Lázně, jízdenku na lanovou dráhu Sněţka (směr Sněţka – Pec), 2x obědový balíček, parkování zdarma. 60
Účast na programu není povinná, jedná se pouze o návrh balíčku i s programem. Podrobnější popis výletů je v kapitole 3.4 Aktivity vhodné pro seniory. Hodí se do nabídky jakéhokoliv hotelu, protoţe není třeba vyuţívání doplňkových sluţeb. Víkendový lyţařský balíček s wellness Chcete si jet do Pece pod Sněţkou zalyţovat? Vyhněte se frontám u pokladen a kupte si tento balíček, který Vám nabízí třídenní skipas v ceně. Po celodenním lyţování Vám jistě přijde vhod odpočinek v podobě vířivky nebo sauny, i to Vám tento balíček nabízí, spolu s příjemným ubytováním a polopenzí. Pobytový balíček zahrnuje: 3x ubytování v hotelu Bouda Máma Wellness Hotel, stravování formou polopenze (3x snídaně – švédské stoly, 3x večeře – výběr z osmi jídel, vţdy jedno jídlo bez lepku), třídenní skipas do SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC, 2x volný vstup do wellness zóny, volný vstup do relax zóny, 1x masáţ dle vlastního výběru (30 minut), parkování, ţupan na pokoji. Tento balíček je postaven přímo pro hotel Bouda Máma, protoţe ve své nabídce neměl ani jeden pobytový balíček. Stejným způsobem mohou být zpracovány balíčky i pro hotely Horizont, PECR, částečně i Hořec a Krokus. Víkendový balíček s lyţováním a sportovními aktivitami Pokud jste příznivcem lyţování, ale stejně tak si rád zasportujete i jinými způsoby. Vyuţijte dvoudenního skipasu a nabídky sportovních aktivit v jednom z nejlepších lyţařských středisek v České republice. Pobytový balíček zahrnuje: 3x ubytování v Penzionu Sněţka, 3x snídani formou švédských stolů, 1x poukázku na večeři v naší restauraci, 61
1x kávu a zákusek dle vlastního výběru v naší kavárně, dvoudenní skipas do SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC, 2x návštěvu sportovního centra hotelu Horizont, 1x masáţ dle vlastního výběru v hotelu Horizont (60 minut), parkování. Tento balíček je pro Penzion Sněţka, stejně tak je vhodný pro ostatní penziony nebo hotely bez moţnosti sportovních aktivit nebo wellnessu. Jak jsem jiţ zmiňovala, tvorba balíčků je velmi atraktivním lákadlem pro seniory. Nabízí se jim tak komplexní dovolená se všema sluţbami v jednom a naplánovanými aktivitami, které budou velmi rádi vyuţívat.
62
ZÁVĚR Hlavní cíl bakalářské práce byl orientován na seniorské účastníky, vyššího seniorského věku. Hlavní podstatou bylo zjistit, jaké sluţby a v jakém rozsahu nabízí Pec pod Sněţkou v zimním období. Jaká je všeobecná infrastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, celkové přírodní podmínky a kulturní atraktivity. Stěţejní částí bylo vedení řízených strukturovaných rozhovorů v ubytovacích zařízeních a následná analýza výsledků a zhodnocení, zda vyhovují pobytu seniorů. Všechny tyto zjištěné informace vedly k celkovému zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v Peci pod Sněţkou pro seniorský cestovní ruch. Cestovní ruchu seniorů se v posledních letech setkal s velkým rozvojem. Hlavním důvodem je stárnutí populace a neustále zlepšující se zdravotní stav, dostatečné finanční prostředky a aktivnější ţivotní styl seniorů. Tento segment má v oblasti cestovního ruchu velký potenciál, a to i do budoucna. Proto by se měla zařízení cestovního ruchu přizpůsobovat tomuto trendu a nabízet tak kvalitní a atraktivní nabídku, která by seniory přilákala. Součástí toho je i tvorba produktů, které nabízí slevy a zvýhodnění pro tuto skupinu. Středisko Pec pod Sněţkou nabízí široké aktivní vyuţití volného času pro seniory. Jsou zde výborné podmínky pro lyţování, dostatek sjezdových tratí pro pokročilé i méně zdatné lyţaře. Výhodou jsou nově vybudované sedačkové lanové dráhy, včetně nové kabinové na Sněţku. Všechny druhy skipasů a jízdenek na lanovky, jsou nabízeny se slevou pro seniory. Zde vidím problém v nesjednoceném poţadavku na minimální věk. Proto by bylo vhodné hranici ucelit a nabízet slevy pro seniory od věku 60 let. Chybí zvýhodnění pro seniory v půjčovnách sportovního vybavení a lyţařských školách, které navrhuji zavést. Široká nabídka ubytování v Peci pod Sněţkou, nabízí dostatečné podmínky pro pobyt seniorů. Vyberou si zde hosté, kteří upřednostňují luxus a velmi kvalitní sluţby, ale i méně nároční klienti. Obecně je o účastnících cestovního ruchu v seniorském věku známo, ţe si rádi připlatí za komfort a komplexní nabídku sluţeb. Proto jsou pro tento segment nejvhodnější ubytovací zařízení kategorie hotel. Tato kategorie nabízí kvalitní ubytování a stravování, které jsou ve většině případů přizpůsobené poţadavkům seniorů. Jsou zde k dispozici doplňkové sluţby v podobě wellness, spa a sportovních center, které jsou touto klientelou hojně navštěvovány. Největší problém vidím v nedostačující nabídce komplexních pobytových balíčků, které jsou pro seniory 63
výhodné z hlediska aktivního vyuţití a uspořádání volného času na dovolené. Především v zimní sezóně, kdy minimum seniorů chce strávit celou dovolenou na sjezdových tratích, je důleţité tyto balíčky nabízet, pro zatraktivnění střediska pro tento segment trhu cestovního ruchu. Celkově by se ubytovací zařízení měla zaměřit na programy zvýhodněné pro seniory, protoţe senioři začínají cestovat mnohem více a nadále se jejich návštěvnost bude zvyšovat. V současné době neexistuje v Peci pod Sněţkou ţádná přímá propagace nebo projekty podporující cestovní ruch seniorů. Pec pod Sněţkou je členem několika organizací, které se věnují cestovnímu ruchu, a dokonce je zde zřízeno Sdruţení zaměřené na propagaci cestovního ruchu Peci. Proto by se zástupci a členové sdruţení měli zaměřit na seniorský cestovní ruch a společně propagovat Pec pod Sněţkou jako vhodné středisko pro seniory, kterým beze sporu je.
64
SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ Graf 1: Zastoupení seniorů v Evropě v roce 2004 a 2014 .............................................. 18 Graf 2: Nárůst počtu seniorů během let 2002 – 2065 ..................................................... 18 Obrázek 1: ORP Trutnov na mapě .................................................................................. 22 Obrázek 2: Karta hosta Pec pod Sněţkou ....................................................................... 30 Obrázek 3: Dopravní dostupnost do Pece pod Sněţkou ................................................. 31 Obrázek 4: Informační centra v Peci pod Sněţkou......................................................... 33 Obrázek 5: Mapa regionu Krkonoše – rajonizace .......................................................... 35 Obrázek 6: Mapa bezbariérových tras v Krkonoších...................................................... 36 Obrázek 7: Značka KRKONOŠE originální produkt ..................................................... 37 Obrázek 8: Území MAS Krkonoše ................................................................................. 37 Obrázek 9: Mapa Ski areálu Pec pod Sněţkou ............................................................... 40 Obrázek 10: Mapa běţeckých tratí ve SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC.................... 41 Obrázek 11: Výstup na Sněţku před Růţovou Horu ...................................................... 42 Obrázek 12: Trasa lanovky na Sněţku ........................................................................... 43
65
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Čertík, M. a kol. (2001). Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení (1. vyd.). Praha: OFF. Flousek, J., Vaněk, J. (2012) Zvířena Krkonoš. (1. vyd.). Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku. ISBN 978-80-86418-84-1. Goeldner, Ch. R. & Ritchie, J. R. B. (2009). Tourism principles, practices, philosophies. Hoboken, N. J.: John Wiley. Gúčik, M. (2000). Základy cestovného ruchu. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Ekonomická fakulta. Gúčik, M. a kol. (2004). Krátky slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta. 174 s. ISBN 80-88945-73. Gúčik, M. (2010). Cestovný ruch: úvod do štúdia. (1. vyd.). Banská Bystrica: Dali-BB. Kniţnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-80-89090-80-8. Gúčik, M. (2011). Cestovný ruch. Politika a ekonómia. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta. 186 s. ISBN 978-80-89090-98-3. Gúčik, M. a kol. (2012). Manažment cieľového miesta cestovného ruchu. Banská Bystrica:
Univerzita
Mateja
Bela,
Ekonomická
fakulta.
220
s.
ISBN 978-80-8141-025-3. Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0219-6. Hesková, M., Beránek, J., Dvořák, V., Novacká, Ľ. & Orieška, J. (2011). Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy (2., upr. vyd.). Praha: Fortuna. Hrozenská, M., Dvořáčková D. (2013). Sociální péče o seniory: úvod do štúdia. (1. vyd.). Praha: Grada. Kniţnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-80-247-4139-0. Kotíková,
H.
(2013).
Nové
trendy
v
nabídce
cestovního
ruchu.
Praha:
Grada Publishing.
66
Kubíčková, M. (2012). Cestovní ruch seniorů ve Zlínském kraji. Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání (stránky 188-200). Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8. Linderová, I. (2013) Cestovní ruch: Teoretická a právní východiska. (1. vyd.). Praha: Idea Servis. 1 sv. (249 s.). ISBN 978-80-85970-86-9. Ministerstvo pro místní rozvoj, kolektiv autorů (2008). Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (2006). Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Praha: MMR ČR. Orieška, J. (1996) Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu. 4., české upravené vydání. Praha: IDEA SERVIS, 1996, 145 s. ISBN 80-85970-10-4. Orieška, J. (2010). Služby v cestovním ruchu (1. vyd.). Praha: IDEA SERVIS. Orieška, J. (2011). Služby v cestovnom ruchu. 1. časť. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta. 138 s. ISBN 978-80-89090-93-8 Orieška, J. (2011). Služby v cestovnom ruchu. 2. časť. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta. 149 s. ISBN 978-80-89090-94-5. Poděbradský, J. (2008).Wellness v ČR. [online].[cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ Řezníčková, J. (2013). Senioři ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Zaměstnání. Český statistický
úřad.
Dostupné
dne
30.
12.
2013
z
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/9800310E93/$File/e-1417-13_za.doc Štursa, J. (1999) Květy Krkonoš. (1. vyd.). Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku. ISBN 80-902-4895-0. Vogelová, M. (2009). Světové trendy v cestovním ruchu: Cestování seniorů. Czech tourism [online]. 9. díl [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz Zelenka, J. & Pásková, M. (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu (kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd.). Praha: Linde.
67
Ţitnáková, P. (2012). Seniorská klientela v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava. 66 stran.
68
SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1 Delfín travel: Dovolená pro seniory 55+ [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.delfintravel.cz/
2 Senioři: Statistiky. Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/seniori 3 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010-3-18 [cit. 2016-04-26]. Dlouhodobá péče – minulost, současnost a pohled do budoucnosti – 1. část. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/cs/8456 4 Český statistický úřad [online]. 2012-1-31 [cit. 2016-04-26]. Kulatý stůl: Stárnutí obyvatel České republiky. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul:_starnuti_obyvatel_ceske_republiky_preze ntace20120131 5 Hiking vs. nordic walking: Technika chůze. Teleskopické hole[online]. 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.teleskopickehole.cz/ 6 NUTS: Fondy EU v ČR. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/ 7 ORP Trutnov: Regiony. Královehradecký kraj [online]. Hradec Králové, 2009 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/ 8 Vodopis: Přírodní poměry. Správa KRNAP [online]. Vrchlabí, 2010 [cit. 2016-0426]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/vodopis/ 9 Podnebí: Přírodní poměry. Správa KRNAP [online]. Vrchlabí, 2010 [cit. 2016-0426]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/podnebi/ 10 Ochrana přírody a péče o NP. Správa KRNAP [online]. Vrchlabí, 2010 [cit. 201604-26]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/ 11 Obří Důl. Obří Důl [online]. Albeřice: Česká speleologická společnost, 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.speleoalberice.cz/ 12 Vodárna pod Sněţkou. Cestovatelé.info [online]. Radim Dostál, 2010 [cit. 201604-26]. Dostupné z: http://www.cestovatele.info/ 13 Hospoda na Peci [online]. Pec pod Sněţkou, 2011 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.hospodanapeci.cz/cs/ 14 Chata Děvín. Nadační fond Gymnázia Trutnov [online]. Trutnov: Nadační fond GTU, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.nadacnifondgtu.cz/cz/chatadevin/ 69
15 Nemovité památky Pec pod Sněţkou. MonumNet [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/ 16 Kostel Nejsvětější Trojice Velká Úpa. Krkonoše - Průvodce [online]. Mediapool, 2008 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.ergis.cz/ 17 Pec pod Sněţkou [online]., 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.pecpodsnezkou.cz/ 18 Mapy Google [online]. Moutain View: Google, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps 19 IDOS jízdní řády [online]. Praha: Mafra, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/ 20 SkiResort ČERNÁ HORA - PEC: SkiAreál Pec pod Sněžkou [online]. Studio WPJ, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.skiresort.cz/skiarealy/pec-pod-snezkou/ 21 Infocentrum Turista [online]. Pec pod Sněţkou: Web Services, 2008 [cit. 2016-0426]. Dostupné z: http://turistapec.cz/ 22 Infocentrum Veselý Výlet [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.veselyvylet.cz/ 23 Krkonoše: Krkonoše - Svazek měst a obcí [online]. Sitour CR, 2009 [cit. 2016-0426]. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/ 24 Svazek obcí Východní Krkonoše [online]. Trutnov: Královehradecký kraj [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.vychodnikrkonose.cz/ 25MAS Krkonoše [online]. Řáholec.cz, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.mas-krkonose.cz/ 26 Sněžka: Výstupy na Sněžku [online]. WordPress, 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.horasnezka.cz/ 27 Lanová dráha na Sněžku [online]. Sitour ČR, 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.snezkalanovka.cz/cs/ 28 Hotel Horizont: Ubytování Krkonoše [online]. Regata, 2013 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.hotelhorizont.cz/ 29 Hotel PECR: Panorama Wellness [online]. PLAYzone, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.pecr.cz/ 30 Jánské Lázně [online]. Jánské Lázně: DYNWEB, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.janske-lazne.cz/cs/
70
31 Trutnov: Turistické info [online]. Trutnov: QCM, 2010 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.trutnov.cz/ 32 Špindlerův Mlýn [online]. Špindlerův Mlýn: SPINDL.INFO, 2016 [cit. 2016-0426]. Dostupné z: http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/ 33 Harrachov: Harrachov - Krkonoše turistické informace [online]. DH.WEBDESIGN, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.harrachov.cz/
71
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Přepis rozhovorů se zástupci ubytovacích zařízení v Peci pod Sněţkou Rozhovory jsou přepsané podle poznámek, které jsem si zapsala při návštěvě hotelů a penzionů. Zahrnuty jsou odpovědi pouze na poloţené otázky. Základní informace o zařízeních a doplňující informace, které jsem se dozvěděla, jsou uvedeny v analýze.
Hotel Horizont 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano, celkem velké mnoţství klientů v seniorském věku, především mezi 55 a 60 lety. Klientela je ale spíše zahraniční, kvůli celkem vysokým cenám. Čeští senioři však hotel navštěvují také, čím dál více, především z Prahy a Středočeského kraje. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Ano, během jsme nabízeli několik pobytových balíčků vhodných pro seniory. Tuto nabídku se snaţíme stále obměňovat. Mezi další výhody nejen pro seniory patří karta hosta nebo věrnostní program Regata+. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Hotel přímo neposkytuje svou dopravu, ale nachází se zde přímo zastávka Citybusu, která doveze lyţaře na sjezdovky. Dále tu jezdí skibus spojující Pec s ostatními středisky SkiResortu. Nedaleko je také autobusové nádraţí. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? V hotelu je wellness centrum s nabídkou masáţí a také sportovní centrum s mnoţstvím aktivit. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Náš hotel je bohuţel bezbariérový, ale je zde k dispozici výtah.
72
Hotel PECR 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano navštěvují, ale vzhledem k tomu, ţe jsme nový hotel, není klientela ještě tolik zavedená. Nejvíce nás navštěvují senioři okolo 55 let. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Nabízíme slevovou kartu hosta a také pobytové balíčky. Aktuální je balíček Odpočinek během všedních dnů, který zahrnuje wellness procedury, takţe je vhodný i pro seniory. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Za poplatek je u nás moţné si objednat dopravu rolbami, ale jinak neposkytujeme ţádnou dopravu. Jezdí zde skibus, zastávka se nachází pár metrů od hotelu. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Jistě, jakoţto wellness hotel máme k dispozici wellness centrum. V létě nabízíme výlety do pivovaru Vrchlabí. Můţeme také zprostředkovat návštěvu Relax parku nebo Bowlingu. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Ano, hotel je postaven bezbariérově. Bouda Máma Wellness Hotel 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano, vcelku hojně, hlavně zahraniční hosté z Německa nebo Polska. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Ne, neposkytujeme seniorům ţádné slevy. Nemáme v nabídce ani pobytové balíčky.
73
3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Ano, doprava je zajištěna hotelovým skibusem zdarma, na sjezdovky, do centra – odtud pak jezdí skibusy. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Ano máme wellness a relaxační zónu a mnoho sportovních aktivit. Součástí je i vlastní sjezdovka s vlekem. Pořádáme výlety do Zoo Dvůr Králové nebo aquacentra Karpacz v Polsku, ale spíše v létě. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Hotel není bezbariérový, ale je tu výtah. Hotel Krokus 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano, jezdí sem hodně seniorů, jak zahraničních tak českých. Větší návštěvnost ale máme v létě. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Ne, bohuţel nic takového nenabízíme. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Po celé Peci jezdí skibusy, které Vás dovezou na sjezdové tratě nebo i do jiných areálů. Zastávka je naproti hotelu. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Máme zde saunu, ale jsme ochotni pomoci s naplánováním výletů nebo jiných aktivit, například v jiných hotelech jako wellness. Nebo můţeme objednat bowling.
74
5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Ne, bohuţel. Hotel Máj 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano navštěvují a celkem dost, hlavně kolem 60 let. Jsme hotel vhodný pro pobyt seniorů. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Právě máme v nabídce wellness pobyt s plnou penzí. Celkově nabízíme slevy například na taxi sluţbu nebo masáţe. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Můţeme zařídit taxi sluţbu se slevou nebo tu jezdí skibusy, zastávka je asi 200 metrů odtud. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Máme půjčovnu zimního vybavení a poskytujeme masáţe. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Není. Hotel Hořec 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano, ale spíše v letní sezóně. Hodně turistů je ze zahraničí, hlavně z Polska. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Bohuţel ţádné slevy nenabízíme. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Ano, jezdí zde Citybus a skibus. 75
4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Máme k dispozici naše malé wellness centrum. Je zde vířivka s protiproudem, sauna a široká nabídka masáţí. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Výtah nemáme, ale hotel je přizpůsoben pobytu tělesně hendikepovaným bezbariérovou úpravou. Penzion Sněţka 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Ano navštěvují, ale nejvíce nás navštěvují rodiny s dětmi nebo hodně mladí senioři okolo 50 let. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Bohuţel ţádnou speciální nabídku nemáme, ani nenabízíme ţádné slevy. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Doprava na sjezdovky je zařízena městskou linkou skibusů a to i do ostatních areálů. Z autobusového nádraţí se pak můţete dostat do Trutnova, Vrchlabí, Svobody nad Úpou nebo do Prahy přímými autobusy. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Ne, ţádné takové aktivity nemáme, ale můţeme pomoci s výběrem a poradit, kam v případě zájmu o nějaké aktivity zajít. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Ne. Penzion Koula 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Vcelku ano, ale ne přímo senioři, jsou to lidé ve věku 55 let. 76
2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Bohuţel nenabízíme ţádnou speciální nabídku, nejsme přímo zacílení na seniory. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Sjezdovky máme přímo u penzionu, ale v případě, ţe chcete jet někam jinam, jezdí tu skibus. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? Ne nenabízíme, ale nedaleko se nachází infocentrum, kde se vším poradí. My můţeme také poskytnout informace o jiném vyţití neţ je lyţování. 5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Není nijak přizpůsobeno, ale jsme ochotni pomoci. Penzion Sluníčko 1. Navštěvují Vaše zařízení senioři v zimní sezóně? Nenavštěvují mnoho, spíše rodiny s dětmi. 2. Nabízí Vaše zařízení speciální nabídku či jakékoliv zvýhodnění pro seniory? Nenabízíme, jsme malý penzion. Speciální nabídku pro seniory spíše najdete v nějakém z větších hotelů. 3. Poskytujete dopravu pro lyţaře a turisty z Vašeho zařízení na sjezdovky či jiná místa? Ano, jezdí zde skibusy na sjezdovku Javor a pak také do Jánských Lázní a na Černou Horu nebo do Velké Úpy. 4. Poskytujete kromě ubytování a stravování i jiné sluţby nebo aktivity, které by mohli senioři vyuţívat? V našem penzionu nenabízíme ani stravování, vařit si zde hosté mohou sami nebo zajít do restaurace, které se nachází nedaleko. S aktivitami je to podobné, v Peci je mnoho odpočinkových center a míst, kde si mohou zasportovat. My se vším rádi poradíme, pokud se hosté zeptají. 77
5. Je Vaše zařízení přizpůsobeno pro seniory se sníţenou schopností pohybu? Ne, nejsme nijak přizpůsobeni, ale jsme ochotni pomoci takovýmto seniorům, ale moc jich sem nejezdí.
78
