Seminární práce – pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí
Klára Lakomá MCR – 2. ročník 16. října 2006
Úvod Jako jeden ze světově nejrozsáhlejších průmyslů a jeden z nejrychleji rostoucích ekonomických sektorů, má turismus spoustu dopadů, jak pozitivních tak negativních, na životy lidí a přírodní prostředí. Kvalita přírodního prostředí, vytvořeného jak přirozeně tak zásahem člověka, je pro turismus nezbytná. Tvoří s turismem jakýsi celek. Bohužel turismus může znamenat pro přírodní prostředí mnoho negativních důsledků. Ty vzrostou, jestliže počet návštěvníků přeroste schopnost přírodního prostředí adaptovat se na tak velké využití. Nekontrolovaný rozvoj turismu na pobřeží představuje celosvětovou potenciální hrozbu pro mnoho přírodních oblastí, z důvodu nadměrného tlaku na velice malé území. Hodně těchto negativních vlivů je spojeno se stavbou základní infrastruktury, jako jsou cesty a letiště, a s turistickým příslušenstvím, zahrnujícím letoviska (viz obrázek pod textem), hotely, restaurace, obchody, golfová hřiště a malé přístaviště. To často vede k erozi půdy, zvýšenému znečištění oblasti, včetně vod, úbytku přirozených rostlin a živočichů, biodiverzity a zvýšenému tlaku na už tak ohrožené druhy. Obzvláště to platí pro některé nejméně stabilní ekologické oblasti světa – alpské oblasti, deštné pralesy, mokřiny, korálové útesy apod. Vyvíjením nadměrného množství aktivit, které můžou vést k nepříznivému ovlivňování přírodního prostředí, má turismus předpoklady k ničení přírodních zdrojů, na kterých je sám závislý. Proto musí být cestovní ruch přísně kontrolován a regulován. Pokud se tak děje, může mít ve výsledku dokonce pozitivní vliv na přírodní prostředí. Vyznačené turistické stezky (viz obrázek pod textem) snižují riziko eroze, zabraňují lidem, aby narušovali přirozenou faunu a flóru apod.
West Coast Trail, Kanada
(zdroj: fotoalbum autorky práce)
hotelový komplex, Itálie
(zdroj: http://en.orangetravel.eu/en/Hotels)
1
Jednotlivé složky ovlivňující přírodní prostředí BIODIVERZITA Světový fond ochrany přírody definoval v roce 1989 biodiverzitu jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů, včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí.“ (překlad podle Kindlmanna a Jersákové,
). Cestovní ruch úzce souvisí s biodiverzitou a atrakcemi vytvořenými díky bohatému a různorodému přírodnímu prostředí. V případě nadměrného využívání půdy a zdrojů může také způsobit ztrátu biodiverzity. Stejně to funguje, když dopady na vegetaci, zvěř, hory, pobřeží a vodní zdroje překročí přirozenou kapacitu využití. Tento úbytek biodiverzity vede ke ztrátě turistického potenciálu. Důsledky úbytku biodiverzity: ¾ Ohrožení v zásobování jídla, oblastí k rekreaci a provozování cestovního ruchu, zdrojů dřeva, medicínských výrobků a energie. ¾ Ovlivnění nezbytných ekologických funkcí, jako stejnoměrný vývoj jednotlivých rostlinných a živočišných druhů, půdní formace a absorpce skleníkových plynů. ¾ Snížení produktivity ekosystémů, čímž se snižuje přirozený košík zboží a služeb, který lidé neustále čerpají. ¾ Destabilizování ekosystému a oslabení jejich schopnosti vyrovnat se s přírodními katastrofami, jako jsou záplavy, sucha, hurikány, apod.
FYZICKÉ DOPADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Rozvoj infrastruktury a výstavba různých atraktivit Výstavba rekreačních zařízení může vést k erozi písečných dun, erozi půdy apod. Konstrukce cest a letišť představuje degradaci půdy, úbytku zvěře a degeneraci scenérie. Příklad: V Yosemitském národním parku (USA) byly vybudovány nové silnice, parkoviště a rozšířeny turistické služby, aby poskytly komfort neustále se zvětšujícímu počtu turistů. To zapříčinilo úbytek zvěře a způsobilo různé druhy znečištění včetně znečištění vzduchu z výfukových plynů dopravních prostředků. Klub Sierra se k této problematice vyjádřil: „ Smog je tak hustý, že Yosemitské údolí už není možno vidět z letadla, jak tomu bylo vždycky.“ Tento smog škodí všem druhům a vegetaci v parku. (zdroj: Trade and Environment Database, )
2
Odlesňování a nevhodné využití půdy Výstavba lyžařských středisek, ubytování a příslušného zařízení neustále způsobuje kácení zalesněných oblastí. Pobřežní mokřiny jsou často vysoušeny a zastavovány z důvodu nedostatku vhodného místa pro konstrukci turistických zařízení a infrastruktury. Tyto aktivity můžou způsobovat nadměrné narušení a erozi místního ekosystému, dokonce trvalé poničení. Eroze je přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu (půda, horniny, skály, apod.). Příčinou eroze je mechanické působení pohybujících se okolních látek - především větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin. Erozí však není chemické rozpouštění hornin (koroze). Eroze byla vždy existujícím přírodním procesem. Na mnoha místech ji však zvyšuje činnost člověka. Určitý stupeň eroze jako přírodního jevu může být prospěšná ekosystémům, její nadměrné působení však může vést k poškození ekosystému a ztrátě jeho funkčnosti. Erozi půdy zvyšuje spásání travin, nekontrolovaná těžba dřeva, stavba obydlí a komunikací. Zejména stavba silnic a železničních tratí narušuje přirozenou říční síť a voda stékající po vozovce se dostává do míst, kam by normálně neproudila a takto zvyšuje působící erozi. Stejně tak změna skladby pokryvu ovlivňuje erozi, neboť různé druhy vegetace mají odlišný účinek při rychlosti infiltrace deště do půdy. Příklad: Vliv odlesňování či vypalování tropických pralesů lze dobře pozorovat na Madagaskaru (viz obrázek pod textem), kde eroze způsobuje vznik plošin se zemědělsky nevyužitelnou půdou a četnými erozními roklemi. Zejména v ekonomicky chudých oblastech se tak střetává zájem na ochraně přírody s možností obživy obyvatel. (zdroj: http://vesmir.msu.cas.cz/Madagaskar)
letecký snímek Madagaskaru
(zdroj: WildMadagascar.org)
3
Rozvoj přímořského cestovního ruchu Výstavba přístavů a hrází může způsobovat změny v proudění a pobřeží. Navíc těžba stavebního materiálu, v tomto případě písku ovlivňuje korálové útesy a okolní lesy, což způsobuje erozi a narušení přirozeného prostředí druhů žijících v místní oblasti. Příklad: Na Filipínách a Maledivách (viz obrázek pod textem), těžba korálů, které se používají jako součást stavebního materiálu, poničila křehké korálové útesy a zúžila rybářské oblasti, které jsou součásti obživy místních lidí a přitahují turisty.
potápění, Maledivy
(zdroj: http://www.sea-explorer.net/start.php)
Nadměrné zastavování a dláždění břehů ničí přirozené prostředí pro faunu a flóru, která je jak na pobřeží, tak ve vodě. Například želvy nemají dostatek místa pro nakladení vajíček. Korálové útesy, jenž jsou obzvláště křehkým ekosystémem celosvětově trpí důsledkem rozvoje cestovního ruchu založeného na pozorování korálových útesů a potápění se k nim. Stejně tak trpí v důsledku znečištění vod, neustálé vodní dopravy, nadměrnému rybaření atd.
želva na pláži, Austrálie
(zdroj: http://www.oceansatlas.org/servlet)
4
FYZICKÉ DOPADY NA PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ ZPŮSOBENÉ TURISTICKÝMI AKTIVITAMI Dusání Turisté používající neustále dokola stejnou stezku, udusávají vegetaci a půdu, čímž nakonec způsobují škodu, která vede k úbytku biodiverzity a dalším důsledkům (viz tabulka). Toto poškození může být ještě větší, vybočují-li turisté nepřetržitě z vyznačené trasy.
Důsledky vegetaci
dusání
na
Důsledky dusání na půdu
Lámání a poškozování větví, udusávání stvolů…
Úbytek organické hmoty
Snížení síly rostlin
Snížení pórovitosti půdy
Snížení regenerace
Snížení vzduchové propustnosti
Odnos půdního krytu
Zvýšený úbytek půdy
Změna druhového složení
Zrychlená eroze
Zdroj: University of Idaho,
5
a
vodní
Kotvení a další mořské aktivity Kolem mořských oblastí (pobřežní vody, útesy, pláže a břehy, laguny) se odehrává mnoho turistických aktivit blízko křehkého ekosystému. Kotvení, sportovní rybaření, potápění, jachting a plavení se na výletních lodích může způsobit přímou degradaci mořského ekosystému, jako jsou korálové útesy a má také následné dopady na ochranu pobřeží a rybolovu. Příklad: Na zemi je 109 zemí s korálovými útesy (viz obrázek pod textem). Z toho v 90 z nich jsou útesy neustále poškozovány kotvením výletních lodí, odpadem, odlamováním kousků korálů turisty, komerčním sběrem korálů na prodej turistům. Jedna studie zkoumala loď kotvící na korálovém útesu na jeden den. Byla nalezena oblast velikosti půlky fotbalového hřiště, která byla kompletně zničená. Druhá polovina, zavalena štěrkem, odumřela později. Odhaduje se, že úplná regenerace korálu by trvala 50 let. (zdroj: Ocean Planet, )
satelitní snímek Velkého korálového útesu
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Barrier_Reef)
Ochrana přírody Turismus může významně přispívat k ochraně přírodního prostředí, obnovení biodiverzity a zachování přírodních zdrojů. Díky jejich atraktivnosti jsou původní přírodní oblasti považovány za velice cenné. Potřeba udržovat tuto atrakci stále při životě vede k vytváření národních a přírodních parků. Příklady: 1) Na Havaji byla uzákoněna nová práva a nařízení pro ochranu Havajského
deštného lesa a typických místních rostlinných a živočišných druhů. Na něm závisí mořský život a korálové útesy kolem ostrovů, které jsou již také chráněny. Havaj se díky tomu stala mezinárodním centrem pro výzkum ekosystémů. Reklama a ochrana turistického průmyslu na Havajských ostrovech byla hlavní motivací k tomuto kroku. (zdroj: Mundus, )
6
2) Grupo Punta Cana (viz obrázek pod textem), letovisko v Dominikánské republice, nabízí příklad, jak může být úspěšně zkombinován rozvoj cestovního ruchu se zachováním přírodního prostředí. Toto špičkové středisko bylo založeno s cílem stravovat velice náročné turisty a zároveň respektovat přirozené obyvatele Punta Cany. Stavitelé vybudovali na 10 000 hektarech půdy přírodní rezervaci a ovocný sad z rostlin, které jsou typické pro tuto oblast. Přírodní rezervace Punta Cana obsahuje 11 průzračně čistých vodních pramenů, které obklopuje subtropický les, v němž našla svůj domov i fauna a flóra, za běžných podmínek atypická pro Karibik. Návštěvníci se zde mohou procházet po vyznačených stezkách z pláže okolo mangrovníků, lagun s vodními prameny a tuctu druhů karibských ptáků a rostlin. Ekologický ústav při Punta Caně začal znovu zalesňovat některé oblasti rezervace, kde byly dříve vykáceny místní mahagony a některé další stromy. Byly zde započaty i nějaké další programy, jako snaha o ochranu korálových útesů u pobřeží a znovu používání odpadové vody pro zavlažování půd. Na travnaté hrací pole nového golfového hřiště byla vysázena hybridní tráva, která může být zavlažována mořskou vodou. Tato tráva také vyžaduje méně než polovinu běžného množství umělých hnojiv a pesticidů. Letovisko Punta Cana rovněž založilo biodiverzitní laboratoř, která je řízena Cornellovou univerzitou. (zdroj: http://www.uneptie.org)
Punta Cana, Dominikánská republika
(zdroj: www.dominicanbreeze.com) Cestovní ruch má také pozitivní vliv na ochranu přírody v Africe, stejně tak v Jižní Americe, Asii, Austrálii a Jižním Pacifiku. Hodně zvířecích a rostlinných druhů již vyhynulo nebo možná brzy vyhyne. Proto mnoho zemí založilo přírodní rezervace a nařídilo striktní práva k ochraně zvířat, která přitahují turisty milující přírodu.
7
Výsledkem těchto ochranných opatření se různé ohrožené druhy začaly znovu rozvíjet. !!! V oblasti velkých jezer v Africe hrají horské gorily (viz obrázek pod textem), jedny ze světově nejvíce ohrožených velkých opic, kritickou ekologickou, ekonomickou a politickou roli. Jejich domov je na hranicích severozápadní Rwandy, Východní Demokratické republiky Konga a jihozápadní Ugandy. Navzdory deseti letům politické krize a občanské války v regionu, potřeba pro příjem z turismu souvisejícímu s gorilami, vedla všechny konfliktní strany ke spolupráci na ochraně opic a jejich přirozeného prostředí. Vystavení povolení k výletu za gorilami, které stojí 250 amerických dolarů plus poplatky v parku znamená, že jen tři skupiny místních goril (asi třiceti osmi) můžou generovat přes 3 miliony amerických dolarů ročních příjmů, což znamená US$ 90 000/ročně na jednoho obyvatele Ugandy. Finanční prostředky z cestovního ruchu přispěly k rozvoji místní i celonárodní úrovně. Díky přítomnosti tak cenných příjmů z cestovního ruchu jsou chráněna kriticky ohrožená zvířata, která splňují svou důležitou ekologickou funkci, obsahující regulaci místního podnebí a dostatek přírodních zdrojů pro místní obyvatele. (zdroj: UNEP Great Apes Survival Project) !!!
gorila
(zdroj: http://www.google.cz/search?hl=cs&q=gorrila&btnG=Hledat&lr=)
8
Regulační měření Regulační měření napomáhá vyvážit negativní dopady cestovního ruchu na přírodní prostředí. Například kontrola počtu turistických aktivit a pohybu návštěvníků v chráněných oblastech může limitovat dopady na ekosystém a pomáhat zachování bezúhonnosti a životnosti oblasti. Tyto limity mohou také regulovat negativní důsledky na zdroje. Limity by měly být stanoveny po důkladné analýze maximální únosné kapacity návštěvníků. Tato strategie je využívána na souostroví Galapág, kde je limitován počet výletních lodí, které se mohou plavit podél těchto vzdálených ostrovů a turisté mohou navštívit jen určité ostrovy. Díky této regulaci mají návštěvníci jen nepatrný vliv na zdejší citlivou přírodu a vzácná zvířata. Příklad: V Kanadě na Vancouverském ostrově je mezinárodně proslulá historická cesta West Coast Trail (viz obrázky pod textem), dlouhá 75km. Stezka vede hustým deštným lesem a podél rozbouřeného pobřeží Tichého oceánu podél pískovcových útesů, vodopádů a jeskyní. Původně byla vybudována jako záchranná stezka pro oběti ze ztroskotalých lodí, v posledních letech se stala oblíbenou turistickou atrakcí. Kvůli nebezpečí nepříznivého počasí je otevřena jen od května do konce září a denně může začít 6 – 8 denní túru jen omezený počet turistů, 26 z každého konce. Díky tomu se neničí místní flóra bohatá na cedrové stromy a není narušen přirozený život zvířat (pro tuto oblast typických medvědů černých, pum a vlků). Stejně tak dodnes nerušeně tuto oblast osídluje původní obyvatelstvo Kanady, tzv. First Nations – První národy. (zdroj: West Coast Trail 2006, Hiker Preparation Guide)
West Coast Trail, Kanada (zdroj: fotoalbum autorky práce)
9
!!!V průmyslových zemích současně masový turismus a rekreace rychle předbíhá původní průmysl jako největší hrozba pro horské komunity a přírodní prostředí. Od roku 1945 vzrostla návštěvnost desíti nejvíce populárních horských národních parků ve Spojených státech dvanáctkrát! V Alpách, v Evropě přerostl počet návštěvníků za den sto miliónů. V indických Himalájích se ročně více než 250 000 poutníků, 25 000 horalů a 75 horolezeckých expedic vydá k svatému prameni řeky Gangy, k ledovci Gangotri. Čerpají dřevo z místního lesa na oheň, udusávají vegetaci a zanechávají za sebou odpadky. (zdroj: People & the Planet, ) !!!
Závěr Turismus je krásná věc a lidé by se měli v cestování podporovat. Je však vždy třeba brát ohled na to, aby cestovní ruch co nejméně narušoval tolik cenné přírodní prostředí. V nejlepším případě, aby přírodu nepoškozoval, ale napomáhal k její obnově, aby zůstala zachována pro další generace lidstva.
Himaláje, Tibet
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Himalayas)
Zdroje <www.dominicanbreeze.com> navštíveno: 14. 10. 2006 <www.oceanatlas.org> navštíveno: 12. 10. 2006 <www.uneptie.org> navštíveno: 13. 10. 2006 <www.jcu.edu.au> navštíveno: 13. 10. 2006 <www.naturetrek.co.uk> navštíveno: 12. 10. 2006 <encyklopedie.seznam.cz> navštíveno: 16. 10. 2006 navštíveno: 14. 10. 2006
10
