Seminář k vysokoškolskému poradenství. Praha, 20. listopadu Centrum Euroguidance

Seminář k vysokoškolskému poradenství Praha, 20. listopadu 2007 Centrum Euroguidance

Seminář k vysokoškolskému poradenství Praha, 20. listopadu 2007 Centrum Euroguidance

Vydává: Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy Praha 2007

ISBN: 978-80-904005-0-4

OBSAH

Úvod

4

Témata z oblasti vysokoškolského poradenství Poradenství před vstupem na vysokou školu a v počátcích studia Alina Kubicová, Oldřich Berka Poradenství na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Bohumila Voženílková, Zdeněk Štěrba

5

Aktuální situace a vybrané problémy zpřístupňování vysokoškolského studia studentům se speciálními potřebami, resp. zdravotním handicapem Libor Novosad

27

6

Studenti se specifickými poruchami učení na vysokých školách Jana Bogdová

36

Psychóza & studium Lenka Šveráková, Tereza Slavíčková

38

9

Nástroje pro identifikaci silných a slabých stránek studentů VŠ Metody pro psychology a nepsychology Šárka Karmazínová, Magda Šustrová

12

Zvládání akademického a zkouškového stresu v praxi VŠ poradce Dagmar Schneidrová

17

Jak zvýšit zájem učitelů z praxe o kazuistické semináře společné se studenty učitelství? Petr Grinninger

19

Vysokoškolské poradenství pro studenty studentky se specifickými potřebami a

23

Zkvalitňování pregraduální přípravy studentů se zdravotním postižením na UP ve vazbě na pracovní uplatnění na volném trhu práce Veronika Růžičková, Gabriela Smečková

24

Úvod

Úvod

Evropský program Euroguidance má za cíl systematické podporování sdílení zkušeností a nových poznatků v oblasti poradenství jak na národní, tak na evropské úrovni. Poradcům a poradkyním se tak naskytuje příležitost účastnit se různých seminářů či workshopů zaměřených na konkrétní témata. Aby se informace o obsahu těchto akcí dostala k širšímu poradenskému publiku, vydáváme z jednotlivých seminářů sborníky příspěvků. Sborník, který právě čtete, vychází ze Semináře k vyso koškolskému poradenství, jenž se konal v listopadu 2007 v Praze. Semináře se účastnili zástupci a zástupkyně četných poradenských center při českých univerzitách a vysokých školách, přítomni byli i zástupci a zástupkyně organizací nevládního neziskového sektoru. Témata workshopů se soustředila zejména na poradenství v průběhu studia na vysoké škole a na problémy vysokoškolských studentů a studentek se zdravotním znevýhodněním. Zaměření na tyto dvě oblasti se promítá do rozdělení sborníku na dvě části: kapitolu Témata z oblasti vysokoškolského poradenství a podkapitolu Vysokoškolské poradenství pro studenty a studentky se specifickými potřebami. Řazení příspěvků v obou částech publikace jsme přizpůsobily tomu, jak na sebe některé příspěvky obsahově navazují. Tento sborník vám umožní porovnat přístupy některých poradenských center a dalších organizací působících v poradenství a popřípadě se jimi nechat inspirovat. Těšíme se na setkání s Vámi na některé z akcí Euroguidance!

Centrum Euroguidance Národní agentura pro evropské vzdělávací programy http://www.naep.cz (Euroguidance) http://www.euroguidance.net

Témata z oblasti vysokoškolského poradenství

Poradenství před vstupem na vysokou školu a v počátcích studia

• • • •

usměrňování (signposting), mentorování (mentoring), předvádění pracovních zkušeností nebo „ochutnávku“ výuky (sampling work experience or learning tasters), doplňující sledování (following up).

Mgr. Alina Kubicová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě

Tento výčet aspektů, které spolu vytváří komplexní obraz poradenství, lze chápat jako normativně konstruovaný model. Otázkou zůstává, jaká je skutečná poptávka po poradenských službách ze strany klientů a jak v současných podmínkách vypadá spektrum reálně nabízených služeb ať už v poradenských centrech vysokých škol, či subjektech stojících mimo vysoké školy.

PhDr. Oldřich Berka, PhD. Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě

Na poradenství před vstupem na vysokou školu a v začátcích studia je nutné nahlížet v kontextu komplexního systému poradenských služeb, tedy služeb, které nacházíme již na nižších stupních školského systému. Zřejmé spojení problematiky studia a trhu práce si žádá zároveň rozšířit náš pohled na pre-entry poradenství za hranice resortu školství. Úřady práce a v rámci nich působící informačně poradenská střediska jsou proto součástí systému služeb majících za úkol poskytnout pomoc osobám ucházejícím se o studium na vysoké škole. Náš příspěvek si klade za cíl identifikovat klíčové tématické okruhy, se kterými se v práci poradenských služeb určených výše vymezené cílové skupině setkáváme. Termín poradenství, který v češtině k označení služeb nabízených zájemcům o studium používáme, má velmi mnoho významů. EUROCOUNSEL vymezuje poradenství (counselling) jako aktivitu, která v sobě soustřeďuje poskytování informací (information giving), nabízení doporučení (advice), vedení (guidance) a poradenství v užším slova smyslu (counselling) (Watts, 1996). Plant (2001) se rovněž domnívá, že poradenské vedení je něco víc než jen „face to face“ interview, a vyjmenovává následujících čtrnáct prvků, které jsou v poradenství obsaženy: • • • • • • • • • •

informování (informing), poskytování rad (advicing), hodnocení (assessing), učení (teaching), zmocňování (enabling), podporování – hájení (advocating), navazování kontaktů (networking), poskytování zpětné vazby (feeding back), řízení (managing), inovace/změna systému (innovation/system change),

K hledání odpovědí na výše položené otázky můžeme vyjít z modelu, který znázorňuje obrázek č 1. TRH PRÁCE

CÍLOVÁ SKUPINA

INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ SLUŽBY

Dalším referenčním textem je Memorandum o celoživotním učení, přesněji jeho podkapitola 4.5.5. Přehodnotit poradenství. Tímto se poradenská problematika dostává do kontextu celoživotního vzdělávání a poradenství je definitivně chápáno jako proces, nikoli jen jednorázová informace bez očekávané zpětné vazby. V této souvislosti upozornili autoři semináře na rychle narůstající nabídku vzdělávání prostřednictvím institucí celoživotního vzdělávání (zákon 179/2006) – některé řetězce poskytovatelů v zahraničí tvoří svými certifikáty jistou kompenzaci diplomů vysokých škol (Volkhochschulen v Německu, Rakousku, Francii, Belgii, Skandinávii; řetězce GRETA ve Francii), je diskutován a aplikován přechod z mimoškolních institucí na vysoké školy (Francie). Lze prognózovat analogický vývoj také v České republice. Je zřejmé, že pre-entry poradenství musí věnovat zvýšenou pozornost studiu vzdělávacích systémů.

6

7 Seminář k vysokoškolskému poradenství

Poradenství před vstupem na vysokou školu a v počátcích studia

Jak již bylo řečeno, poradenství před vstupem na vysokou školu, v terminologii organizace FEDORA pre-entry, je velmi široká a značně tvárná oblast, z níž velkou část zaujímá poradenská informatika, kterou klienti i někteří poradenští pracovníci dosud ztotožňují s poradenstvím vůbec. Jde většinou o samoobslužný poradenský servis, který je jen východiskem komplexní poradenské péče. V diskusi se všichni účastníci vyslovovali nejen k navrženým tématům, ale upozorňovali také na další problémy, spojené např. s motivací a informovaností středoškoláků pro studium oborů vysokých škol, na nichž působí (Gaudeamus, milk rounds, výstavky, přednášky atd.). Diskuse celkově vyznívala ve prospěch holistického přístupu k organizaci poradenských služeb. Použitá literatura • PLANT, P. Quality in career guidance. A paper prepared for an OECD review of policies for information, guidance and counselling services. Copenhagen: Danish University of Education, 2001. • WATTS, G. The Role of Adult Guidance and Employment counselling in a Changing Labour Market. Final Report on EUROCOUNSEL: An Action Research Programme on Counselling and unemployment. 1st ed. Loughlinstown: European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 1996.

Poradenství na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity (ZF JU) v Českých Budějovicích

Doc. Ing. Bohumila Voženílková, CSc. Ing. Zdeněk Štěrba Ph.D. Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Transformace studia na vysokých školách v posledních letech s sebou přináší i nové požadavky a úkoly, zejména v potřebě rozšíření a prohloubení dosavadních forem studia. To vyžaduje na většině vysokých škol vytvoření nových činností a funkcí vysokých škol. Jednou z nich je zajištění lepší orientace studentů v celém průběhu studia, od počátku až do jeho ukončení a vlastního nástupu studentů do zaměstnání, tj. vytvoření potřebné poradenské služby, která zlepší dosavadní možnosti orientace ve studiu a tím přispěje i ke zkvalitnění celého učebního procesu. Potřeba poradenské činnosti na ZF JU vyplynula především ze značné diverzifikace původního studia, když postupně vznikaly další potřebné obory a profilace a ukazovala se nutnost více systematicky informovat o možnostech studia na ZF JU a zabezpečit poradenství především pro: 1. studenty středních škol při volbě dalšího vysokoškolského studia; 2. studenty ZF JU v průběhu vlastního vysokoškolského studia z hlediska výběru různých profilací a studijních směrů, tematického zaměření a řešení diplomových a bakalářských prací a dalších studijních úkolů; 3. studenty ZF JU při volbě povolání a nástupu do zaměstnání.

Poradenství pro studenty středních škol (uchazeče o vysokoškolské studium) Poradenství pro studenty středních škol (končící ročníky) při volbě dalšího vysokoškolského studia provádíme každoročně na vybraných středních školách (gymnázia a střední odborné školy) formou instruktáží a pohovorů v době před zasíláním přihlášek na VŠ (měsíc listopad a prosinec). Tuto činnost pokládáme za zásadní pro informovanost studentů. Jak bylo mnohokrát ověřeno, informovanost ze strany středoškolských poradců není a ani nemůže být uskutečněna v dostatečné šíři a hloubce problematiky. Rovněž informace pro uchazeče na internetu nemohou být vyčerpávající. Nezastupitelný význam má rovněž „Den otevřených dveří ZF JU“, kde po úvodní přednášce proděkana pro pedagogickou činnost následuje setkání s garanty 8


Poradenství na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

jednotlivých oborů a poté uchazeči navštěvují jednotlivé katedry včetně laboratoří. Prezentací na celostátních workshopech zaměřených na vysokoškolské studium apod. se ZF JU rovněž účastní.

Závěry z diskuze – připomínky: 1) Možnost uplatnění studentů na trhu práce z pohledu profilace jednotlivých oborů na VŠ – tuto informaci dávat už při prvních informacích o možnostech studia na VŠ.

Poradenství v průběhu studia Hlavní část této poradenské činnosti zaujímá studijní poradenství. V této studijní poradenské činnosti řešíme hlavně pomoc studentům ve výběru sestavy vhodných předmětů pro jejich budoucí profesní zaměření. Cílem je vytvoření sestavy předmětů tzv. povinně volitelných a volitelných tak, aby tato sestava co nejlépe odpovídala volbě jejich budoucí pracovní činnosti, a přitom umožňovala maximální (možnou) volnost výběru jednotlivých předmětů a dobrou návaznost v přechodu do vyšších ročníků. Další odborné poradenství a konzultace soustředíme ve 2. roce studia před volbou témat bakalářských a diplomových prací. Jde o konkrétní přiblížení náplně jednotlivých odborných témat tak, aby studenti pochopili, v čem se bude nacházet jejich výzkumná oblast, ale i následná praktická činnost. Nedílnou součástí poradenství v průběhu studia je pomoc při výběru odborných stáží (např. setkání se studenty, kteří se již těchto stáží zúčastnili).

2) Seznámit studenty středních škol s rozsahem praktických výukových programů během VŠ studia, při nichž získají po absolvování odborné praxe vztah k pracovnímu prostředí a trhu práce a současně získají kontakty na potencionální zaměstnavatele. 3) Poskytnout studentům středních škol informace o tom, jaké požadavky klade VŠ na přijímané studenty. Tato oblast je velice důležitá z pohledu dokonalého zvládnutí jazykové vybavenosti studentů. 4) Organizovat specializovaná setkání na VŠ a poskytovat publikace pro studenty středních škol a zprostředkovat veřejně přístupné informace, aby tok informací o možnostech studia na VŠ byl co největší (internet, tvorba webových stránek, prezentace přes PowerPoint atd.).

Poradenství na konci studia V této oblasti se snažíme pomoci studentům posledních ročníků a absolventům směrem k vyhledávání volných míst, ale rovněž ke sledování uplatnění v zaměstnání, tak aby fakulta mohla z této činnosti profitovat, tj. abychom získali zpětné informace o uplatnění našich absolventů podle jednotlivých studijních programů na trhu práce pro inovaci studijní nabídky. Dlouhodobě spolupracujeme s „Klubem absolventů a přátel ZF JU“, který organizuje každoroční setkání.

Poděkování: Práce byly zahájeny díky finanční podpoře FRVŠ a pokračují za pomoci a koordinace Centra pro studium VŠ a Národního vzdělávacího fondu.

10


Poradenství na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Nástroje pro identifikaci silných a slabých stránek studentů VŠ Metody pro psychology a nepsychology Mgr. Šárka Karmazínová Masarykova univerzita

Mgr. Magda Šustrová Vysoké učení technické v Brně

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně Sekce ICV VUT Poradenství pro studenty poskytuje profesní poradenství, v jehož rámci jsou pořádány kurzy zaměřené na rozvoj měkkých dovedností (např. prezentační dovednosti, komunikace, time management apod.) a přípravné kurzy usnadňující vstup na trh práce (např. přijímací pohovor nanečisto). Nabízí také prezentace a workshopy s firmami a personálními agenturami. Dále mají studenti možnost si nechat sestavit profesně-osobnostní profil, který jim pomůže poznat své silné a slabé stránky. Rovněž mohou využít nabídky psychologického poradenství v situacích osobní či adaptační krize. ICV realizuje průzkumy uplatnění absolventů VUT a požadavků firem na studenty. Cílem služeb je zlepšit připravenost studentů pro vstupu na trh práce. Poradenské centrum MU Poradenské centrum MU poskytuje profesní, psychologické poradenství, zpracovává průzkumy o uplatnění absolventů MU a nově realizuje Peer programy. V rámci profesního poradenství nabízí studentům tréninkové skupiny, jejichž cílem je pomoci studentům orientovat se na trhu práce, pomoci rozvinout schopnosti, které budou potřebovat u přijímacího pohovoru do zaměstnání, nebo rozvinout schopnosti, které budou moci nabídnout svým „potenciálním“ zaměstnavatelům, dále Analýzu osobního profilu systémem Thomas. Požadavky trhu práce na budoucí absolventy jsou stále náročnější zvláště v oblasti tzv. soft skills. Ve výběrovém řízení se mohou absolventi setkat nejen s klasickým pohovorem, ale také s testováním předpokladů pro požadovanou pracovní pozici, v některých případech s Assessment centrem. K posouzení vhodnosti kandidáta na danou pozici, jeho osobnostních charakteristik, znalostí a dovedností jsou v komerční sféře využívány nejrůznější psychologické a nepsychologické metody. Profesní VŠ poradce by měl mít přehled o užívaných metodách a trendech v oblasti řízení lidských zdrojů, proto jsme se rozhodly přiblížit

některé standardní psychologické metody, Hoganovy metody a systém Thomas. Tyto metody mohou být v praxi VŠ poradenství využity například jako nástroj pro identifikaci silných a slabých stránek studentů. Jedním z předpokladů úspěšnosti budoucího absolventa je dostatečné sebepoznání, schopnost popsat svoje osobnostní charakteristiky, znalosti a dovednosti. I z tohoto důvodu v Institutu celoživotního vzdělávání VUT v Brně a v Poradenském centru MU v rámci služeb profesního poradenství nabízíme studentům možnost sestavení profesně osobnostního profilu pomocí klasických psychodiagnostických dotazníků a Hoganových metod. V Poradenském centru MU je k profesní diagnostice používán systém Thomas, jehož pomocí lze zjistit a analyzovat způsob pracovního chování. Výsledky provedených hodnocení umožní mnohem lépe pochopit motivy testovaných (studentů, zaměstnanců) a porozumět, proč se chovají svým osobitým způsobem. Psychometrický test systému Thomas odhalí silné stránky pracovního chování a může též identifikovat případné nedostatky, které mohou bránit v dalším rozvoji a postupu vpřed, poskytuje pohled na způsoby chování lidí při práci. Studenti, kteří se rozhodnou služby využít, přicházejí s různými zakázkami. Častá je otázka správnosti volby studia, splnění konkrétních předpokladů na určitou pozici, zmapování svých předností a nedostatků pro potřeby výběrového řízení či prostá zvědavost. Na základě vyhodnocení výsledků získají studenti zpětnou vazbu ve formě rozhovoru a tištěnou zprávu s vysvětlením jednotlivých charakteristik. Nedílnou součástí práce obou center je návaznost na ostatní poradenské služby. Jestliže má student problém s odkládáním úkolů, lze doporučit např. kurz time managementu. Pokud se objeví výraznější problémy s emoční stabilitou, může student využít psychologické poradenství. Na poradenských pracovištích VŠ pracují psychologové i nepsychologové. Psychologové mohou využít standardních psychologických testů a dotazníků, mezi nimiž můžeme jmenovat osobnostní dotazníky jako Bochumský osobnostní dotazník (BIP), Dotazník motivace k výkonu (LMI), NEO osobnostní inventář, dotazník Strategie zvládání stresu (SVF-78), Dotazník interpersonální diagnózy (ICL) apod., výkonové testy Test koncentrace pozornosti (TKP) či Ravenovy standardní progresivní matice, případně projektivní testy. Mezi metody, které mohou využít jak psychologové, tak nepsychologové (avšak v omezené míře), patří Hoganovy metody. V ČR distribuuje metody firma Assessment Systems. Tvůrcem metod je profesor psychologie Robert Hogan. V současnosti u nás tyto metody používá řada nadnárodních firem působících v různých oblastech. Hoganovy metody je možno využít, pokud chceme jedince co nejlépe poznat a porovnat s ostatními. Využívají se pro výběr zaměstnanců, rozvoj a kariérové plánování, pracovní adaptaci, hodnocení a odměňování, budování týmu apod.

12


Nástroje pro identifikaci silných a slabých stránek studentů VŠ Metody pro psychology a nepsychology

Hoganovy metody představují Hoganův osobnostní dotazník (HPI), který se používá k zjišťování osobnostních rysů, jež jsou podstatné pro úspěch v zaměstnání, v mezilidských vztazích, při vzdělávání a v životě obecně. Zejména tato metoda je využívána v poradenském centru VUT v Brně. Dále Hoganův rozvojový test (HDS), který pomáhá odhalit dispozice k často neuvědomovaným dysfunkčním a rizikovým vzorcům chování, které se mohou projevit pouze v krizových a zátěžových situacích. Inventář motivů, hodnot a preferencí (MVPI) vypovídá o vnitřní hierarchii hodnot, pomůže zjistit, co jedince motivuje a přináší mu uspokojení. Zaměříme se na dotazník HPI, který také predikuje pracovní úspěšnost jedince. Výsledek není nikdy dobrý nebo špatný obecně, ukazuje jak se jedinec hodí pro specifické povolání, zda-li by měl zvážit další studium a identifikuje oblasti, jejichž rozvoji by měla být věnována hlubší pozornost. Dotazník tvoří 206 položek typu ano/ne, vyplňování testu obvykle trvá přibližně 16–20 minut. Normy jsou použitelné pro osoby nad 18 let. Výsledky HPI jsou rozloženy do sedmi primárních škál. Stabilita – jedinec s vysokými hodnotami bývá ve stresových situacích klidný, sebevědomý a vyrovnaný. Jedinec s nízkými hodnotami bývá vnímavý, citlivý a se stresovými situacemi se může vyrovnávat obtížně. Sebeprosazování – jedinec s vysokými hodnotami bývá energický, soutěživý a touží se zlepšovat. Jedinec s nízkými hodnotami bývá tichý, neprůbojný, trpělivý a ochotný přizpůsobit se ostatním. Sociabilita – jedinec s vysokým skórem bývá společenský, impulzivní, svérázný a nerad pracuje sám. Jedinec s nízkým skórem bývá zdrženlivý a tichý; neupoutává na sebe pozornost a nevadí mu pracovat o samotě. Kooperativnost – jedinec s vysokým skórem bývá vřelý, přátelský, srdečný, společenský a oblíbený. Jedinec s nízkým skórem bývá nezávislý, upřímný a přímočarý. Systematičnost – jedinec s vysokým skórem bývá organizovaný, spolehlivý a důkladný; dodržuje pravidla a snadno se na něj dohlíží. Jedinec s nízkým skórem bývá impulzivní a flexibilní; často se nepřizpůsobuje pravidlům a odmítá blízký dohled; bývá naopak kreativní a spontánní. Zvídavost – jedinec s vysokým skórem mívá dobrou představivost, bývá nápaditý, vynalézavý a bystrý; je obvyklé, že se rychle začíná nudit a nemusí věnovat

pozornost detailům. Jedinec s nízkým skórem bývá praktický a realistický; všímá si detailů a je ochotný tolerovat nudné úkoly. Učenlivost – jedinec s vysokým skórem se většinou rád vzdělává a při školení dosahuje dobrých výsledků. Jedinec s nízkým skórem nemívá zájem o formální učení – přednost dává spíše zkušenostem získaným při práci. Základním výstupem HPI je datová zpráva, která obsahuje výsledky jednotlivých primárních škál i subškál, ale může ji dostat k dispozici pouze vyškolený psycholog. Grafická zpráva s výsledky primárních škál zobrazených v percentilech je méně informačně hutná. Tato zpráva případně další rozsáhlejší typy zpráv jsou určeny i nepsychologům. Nepsychologové mohou pracovat se systémem Thomas. Jeho Analýza osobního profilu byla schválena Britskou psychologickou společností jako psychometrický test pro nepsychology. Thomas International Ltd. UK je zakláda jícím členem britské Asociace autorů testů pro podnikatele (AATP), která si klade za úkol neustále zlepšovat kvalitu zveřejňovaných nástrojů pro hodnocení lidí. Během 10–15 minut tento psychometrický test umožní zjistit pracovní charakteristiky daného člověka, tedy jaké pracovní chování tento člověk upřednostňuje, např.: • • • • • • • • • • • • • •

Na jaké pozici bude tento člověk nejproduktivnější? Jak bude komunikovat? Je iniciativní a soutěživý? Jaké jsou jeho manažerské nebo prodejní schopnosti? Má dostatečný elán a/nebo vliv? Umí dobře a přesvědčivě vyjednávat? Umí uzavřít obchod? Bude pravděpodobně nezávislý (možná až tvrdošíjně)? Stanovuje vysoké požadavky na kvalitu a trvá také na jejich plnění? Potřebuje hodně volnosti pro nezávislé jednání? Je vytrvalý, přesný a logický? Objevuje se u něj nějaký stres, který by mohl negativně ovlivňovat jeho výkon? Jaký typ školení by u něj přinesl nejlepší výsledky? Bude „kompatibilní“ s naší firemní kulturou?

Výstupem je základní zpráva Analýza osobního profilu a kromě ní je možno vyhotovit další typy zpráv, specializovaných na určité okruhy pracovního chování, např. zprávy Manažerské schopnosti, Jak řídit tohoto člověka, Silné stránky a možné nedostatky a další.

14


Nástroje pro identifikaci silných a slabých stránek studentů VŠ Metody pro psychology a nepsychology

Druhou částí systému je identifikace požadavků pracovního chování na danou funkci, tzv. Analýza pracovního profilu, kterou si vyhotovuje zaměstnavatel, a s její pomocí pak snadno zjistí, do jaké míry se daný člověk hodí svými pracovními charakteristikami na obsazovanou pozici. Další metody, které mohou použít nepsychologové, jsou například Belbinův test týmových rolí, MBTI (Myers-Briggs Type Indicator) či testy a dotazníky v publikacích věnovaných této problematice. Budoucí absolventi se mohou s vysokou pravděpodobností setkat při výběrovém řízení jak s Hoganovými dotazníky, tak se systémem Thomas International. Nespornou výhodou jak Hoganových metod, tak systému Thomas je velmi jednoduchá administrace (obě metody i on line) a rychlé, téměř okamžité vyhodnocení. Minimalizuje se tedy administrativní zátěž. Dostupné jsou různé typy výstupních zpráv a různé jazykové verze využitelné při administraci testu. Hoganovy metody mají navíc velmi kvalitní psychometrické zázemí tj. odpovídající validitu a reliabilitu a velmi kvalitní normy. Na rozdíl od standardních psychologických metod byly Hoganovy metody vyvinuty přímo pro pracující populaci a nejsou klinicky orientovány. Využití obou metod komplikuje finanční nákladnost, která zahrnuje proškolení k metodám a zakoupení přístupových práv. Závěry workshopu Často zmiňovaným očekáváním účastníků workshopu bylo zvážení možnosti využití psychologických a nepsychologických metod, také inspirace pro rozvoj poradenských služeb. Ukázalo se, že řada poradenských pracovišť obdobnou službu jako sestavení profesního profilu neposkytuje. Obsah a výsledky diskuze workshopu mohou posloužit jako inspirace pro další rozvoj profesního, případně psychologického poradenství. Vzhledem k finanční náročnosti metod (Hoganovy metody, Thomas International) jsme došly k závěru, že použitelnost ve vysokém školství je omezená. Zavedení těchto metod do praxe VŠ poradenství však mohou napomoci projekty, z nichž by bylo možné finance zajistit. Užitečné odkazy • http://www.asystems.cz • http://www.thomasint.cz • http://team.cz/elearning/team/default.asp • Matějka, M., Vidlař, P. Vše o přijímacím pohovoru. Praha: Grada, 2005. • Čakrt, M. Typologie osobnosti pro manažery. Praha: Management Press, 2006.

Zvládání akademického a zkouškového stresu v praxi VŠ poradce

MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. Studentská poradna, Ústav zdraví dětí a mládeže, 3. lékařská fakulta UK v Praze

V úvodní části workshopu byly prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu týkajícího se prožívání zkouškového stresu u studentů medicíny. V diskusní části byli účastníci vedeni formou otázek k tomu, aby se podělili o svou zkušenost s prací s VŠ studenty při zvládání zkouškového stresu a dalších náročných situací v akademickém prostředí. Workshopu se zúčastnilo pouze 5 vysokoškolských poradců (včetně moderátorky). Jejich diskusní příspěvky jsou shrnuty podle otázek, které byly účastníkům položeny v průběhu workshopu. 1. S jakými projevy akademického/zkouškového stresu se setkáváte u svých klientů? - emoce – zkoušková úzkost, strach, hněv, bezmoc,beznaděj, deprese - kognice – úzkostné myšlenky týkající se vlastní přípravy, výkonu a výsledku zkoušky, mínění druhých (spolužáci, učitelé, rodiče) - tělesné prožitky – různorodé vegetativní příznaky stresu - chování – obtížné soustředění, zmatené jednání, vyhýbání se přípravě a samotné zkoušce – odkládání termínů, používání alkoholu, ev. dalších drog ke snižování zkouškové úzkosti 2. Jaké jsou hlavní zdroje stresu uváděné vašimi klienty? - velké množství učiva a nedostatek času na přípravu ke zkoušce - nejasná pravidla kolem vypisování termínů zkoušek - dlouhé čekání na zkoušku, stres ze zkoušky sdílený studenty - autorita učitele, chování učitele (povýšený postoj), neporozumění otázkám, které učitel klade 3. Jaké poradenské přístupy a intervence používáte u svých klientů trpících akademickým/zkouškovým stresem? - studijní poradenství (individuální plán a organizace studia) - individuální poradenství při zvládání stresu, nesoustředěnosti, perfekcionismu apod.

16


Zvládání akademického a zkouškového stresu v praxi VŠ poradce

- nácvik relaxačních a koncentračních technik - studentům, kteří volí nevhodné prostředky ke snižování zkouškové úzkosti (alkohol, drogy), jsou nabízeny jiné metody (abreakce a zvládání emocí, relaxační metody, Ericksonovská hypnoterapie). 4. Jaké možnosti, ev. omezení máte ve své instituci pro práci s klienty trpícími akademickým/zkouškovým stresem? - integrační, seznamovací akce – neformální setkání studentů a pedagogů – mohou napomoci od začátku studia ke zlepšení komunikace mezi studenty a pedagogy a omezit stres z nedostatku komunikace. - časování termínů zkoušek omezuje čas, který studenti tráví čekáním na zkoušku. - studentům, kteří trpí specifickými poruchami učení (např. dysgrafie), je místo písemných testů umožněno ústní zkoušení. - zkoušení formou skupinové diskuse pedagoga s 5 studenty snižuje stres ze zkoušení. 5. Co byste potřeboval/a pro zefektivnění své práce s těmito klienty? - působit na samotné pedagogy – nabízet pedagogické vzdělání, didaktické metody, aby svým způsobem výuky a zkoušení snížili stres studentů - informovat a vzdělávat pedagogy i studenty v otázkách akademického a zkouškového stresu formou diplomových prací, povinně volitelných kurzů pro studenty, seminářů pro pedagogy, vnitřních zpravodajů - zlepšit komunikaci mezi studenty a pedagogy a jednotlivými složkami fakult (studentská poradna – proděkan pro výuku apod.) - využívat nové možnosti vzdělávání – např. e-learning Program antistresové intervence pro studenty vysokých škol je přístupný pro studenty VŠ na webových stránkách 3. LF UK (http://www.lf3.cuni.cz/cs/studium/ obecne-informace/poradny/poradna.html) v české i anglické verzi. Program je využíván v poradenské praxi jako nástroj diagnostiky a intervence především u studentů s problémy se studiem a zvládáním stresu. Program nabízí nástroje pro sebehodnocení, doporučení pro zvládání zátěže svépomocí i odkazy na specializované služby. Program je strukturován do oddílů Studium, Životní styl a Stres. Jednotlivé oddíly jsou psány formou otázek a doporučení a obsahují orientační dotazníky umožňující studentovi posoudit svůj problém. Cílem je, aby se studenti nad jednotlivými okruhy sami zamysleli a hledali pomocí programu svou cestu k řešení náročných situací spojených s vysokoškolským studiem a způsobem života. Program dále obsahuje odkazy na další specializované stránky a služby.

Jak zvýšit zájem učitelů z praxe o kazuistické semináře společné se studenty učitelství?

Mgr. Petr Grinninger Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, katedra psychologie a pedagogiky

Cíl: Hledání možných příčin malého zájmu učitelů o společné kazuistické semináře na PF se studenty posledních ročníků učitelského studia. Je důvodem nezájem o další odborný růst, nebo obavy, že „přiznání“ konkrétních problémů bude hodnoceno jako „neschopnost“? Východiska: Škola, v níž by učitel byl „vševědoucí“ a žáci na jím předávaných vědomostech závislé „publikum“, je nereálným ideálem. S rozvojem moderních informačních technologií se mění formy výuky. Mění se ale taky pojetí výchovné stránky učitelské profese a „kázně“? Proč nejen ve školách vyžadujících hlavně kázeň a poslušnost přibývá žáků s projevy spadajícími pod označení „poruchy chování“ – a výchovných problémů? Je rozvoj šikany obecným společenským jevem, nebo důsledkem výchovného selhávání stále většího počtu učitelů? Pocity zklamání a bezmoci učitelů vykonávajících své povolání s velkým nasazením mohou vést až k tzv. syndromu vyhoření: k útlumu spontaneity a tvořivosti, pocitům bezvýchodnosti a nesmyslnosti vlastního počínání. Pak mohou učitelé reagovat rozladami, nespokojeností, předrážděností, otupělostí, cynismem, ba i arogancí. Při setkávání učitelů a žáků působí totiž jak vědomé, tak nevědomé procesy. Důležitou roli hrají jak schopnost empatie, tak i odvaha dát se k dispozici a připravenost akceptovat druhé v jejich často bolavém volání. Je důležité, zaměřují-li se učitelé a výchovní poradci jen na příznaky „poruch“, nebo jsou ochotni a schopni vnímat i obtížnost situací a reálné emoční potřeby žáků (jejich rodičů) – a spoluprožívat jejich životní příběhy. Jsou učitelé v ČR připravováni na zvládání příštích frustrací? Nebo je jejich studium stále zaměřeno více na vybavení vědomostmi, než na nácvik potřebných interpersonálních dovedností? Jednou z forem přípravy budoucích učitelů jsou i kazuistické semináře ilustrující realitu na školách s konkrétními problémy k řešení. Jak jsme si ověřili již dříve na sobě a později při výuce učitelů odborných předmětů, mistrů odborného výcviku a výchovných poradců (viz referát autora na prvním Cross Border semináři v Brně 2005), účinnou metodou předcházení krizovým situacím jsou tzv. „balintovské

18



kazuistické semináře“, během nichž se skupina učitelů zaměřuje hlavně na problémy ve vztazích; pozornost je vždy věnována jak pocitům učitele, tak i žáka či jeho rodičů. Učitelé se učí reflektovat osobní emoční stavy i vlastní reakce a uvědomovat si, co z jejich vlastních postojů, prožitků a chování jim brání v účinnější komunikaci. S pomocí jiných členů skupiny může člověk nahlédnout, že svou zaujatostí často bezděky brání jak volným projevům žákovy úzkosti, tak i jiných významných emocí. Porozumění vlastní případné zaujatosti otevírá učiteli příležitost k emoční vyváženosti v pedagogickém vztahu. Přípravu absolventů mají usnadnit i společné (balintovské) kazuistické semináře pro studenty posledních ročníků učitelství, kteří už mají za sebou (nebo v běžícím semestru absolvují) praktickou část přípravy – samostatnou výuku pod dozorem. Vypisujeme je již třetím rokem jako výběrový kazuistický seminář, který současně nabízíme učitelům z praxe jako bezplatnou možnost vzájemné kolegiální supervize při řešení výchovných i jiných problémů. Cílem tohoto „samohodnoticího kazuistického semináře“ je propojování výuky studentů s dalším vzděláváním učitelů. Společným probíráním aktuálních „případů“ z učitelské praxe mohou obě skupiny – studenti i učitelé – získat jak náhled, tak dovednosti k praktickému řešení učitelských problémů. Seminář se koná v letním semestru v odpoledních hodinách v prostorách PF. Proti původnímu předpokladu, že se stane pro učitele vítanou příležitostí k odbornému růstu, je o aktivní účast jen minimální zájem.

Doporučená literatura: 1) Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997. 2) Fraňková, S. – Klein, Z. Úvod do etologie člověka. Praha: HZ Systém, 1997. 3) Goleman, D. Emoční inteligence. Praha: Columbus, 1997. 4) Karnasová, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995. 5) Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha: Portál, 1997. 6) Klímová, H. Jak člověk tvoří a maří svět. Hradec Králové: Konfrontace, 1997. 7) Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997. 8) Lewis, D. Tajná řeč těla. Praha: Victoria Publishing, 1995. 9) Posilková, E. Vidět věci jinak – rozhovory rodinných terapeutů. Praha: SLON, 1998. 10) Skála, J. Proč se neporadit s Balintem? Časopis lékařů českých, 1985. 11) Stuchlíková, I. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002. 12) Úlehla, I. Umění pomáhat. Písek: Renesance, 1996 (později jako učebnice VŠ). 13) Vališová, A. Asertivita v rodině a ve škole. Praha: H+H, 1998. (Event. jakákoliv další publikace k asertivitě.)

Forma jednání: Po stručném uvedení do problému, seznámení s formou práce v semináři a burze nápadů jsme pokračovali formou diskuse „u kulatého stolu“. Závěry – hypotézy k dalšímu prověření: Název „SAMOHODNOTICÍ kazuistický seminář“ odrazuje hrozbou HODNOCENÍ učitelů. Učitelé jsou přetíženi natolik, že nemají volný čas, zvláště když seminář není formálně zařazen do systému dalšího vzdělávání (kariérního růstu), a účast není placena zaměstnavatelem. Spolupráce mezi učiteli v některých školách je natolik dobrá, že většina učitelů řeší problémy průběžně s kolegy(?) Způsob vzdělávání budoucích učitelů je stále zaměřen převážně na informace a jejich předávání, takže i učitelé sami žijí ve stereotypu, že „učitel má vědět všechno – a problémy jsou důkazem jeho neschopnosti“ = stereotypu bránícím jim v účinnějším, otevřeném řešení problémů(?) důsledkem čehož je i jejich „vyhořívání“(?) 20



Vysokoškolské poradenství pro studenty a studentky se specifickými potřebami

Zkvalitňování pregraduální přípravy studentů se zdravotním postižením na UP ve vazbě na pracovní uplatnění na volném trhu práce Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D. Mgr. Gabriela Smečková, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci Centrum pomoci handicapovaným při téže katedře Vysokoškolské vzdělání a s ním spojená určitá prestiž, titul či vícero znalostí rok od roku lákají a přivádějí ke studiu větší množství nejen intaktní populace, ale také osob se zdravotním postižením. Pro hodnotné vzdělávání, přípravu kvalitního studijního materiálu, odstranění bariér, či vyrovnání podmínek studia osobám se zdravotním postižením vznikají na většině vysokých škol a univerzit v České republice vysokoškolská podpůrná centra. První z center (Tereza při ČVUT v Brně) vzniklo před patnácti lety a dodnes se věnuje poskytování služeb vysokoškolským studentům se zrakovým postižením. Po jeho založení následovalo založení center dalších a k dnešnímu datu můžeme konstatovat, že v České republice působí tato centra pro podporu studentů se specifickými potřebami: - - - - -

Centrum pomoci handicapovaným (Univerzita Palackého v Olomouci), Tyflokabinet (Univerzita Hradec Králové), Carolina (Karlova univerzita v Praze), Teiresiás (Masarykova univerzita v Brně), Slunečnice (Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě).

Všechna vysokoškolská střediska se poté snaží o to, aby jejich studenti měli veškerou možnou a dostupnou podporu při studiu z jejich strany, a to vždy s ohledem na požadavky každého studenta a velikost centra. Jaké služby střediska poskytují, je možno demonstrovat na případě, který známe velice důvěrně, a to na Centru pomoci handicapovaným. Centrum pomoci handicapovaným vzniklo jako druhé (rok 1996) vysokoškolské středisko pro podporu studentů se specifickými nároky v České republice, ale jako první nabídlo své služby celému spektru osob se zdravotním postižením. Jedná se zařízení zřízené při Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ale své služby nabízí všem pracovištím Univerzity Palackého. Služby poskytované uchazečům o studium, studentům UP, pracovníkům UP či pedagogům středních škol, kteří se na nás obrátí, jsou bezplatné. Možnost bezplatného poskytování služeb je dána financováním Centra

pomoci handicapovaným z různých grantových projektů (např. granty MŠMT) a nadací (Nadace prof. Vejdovského). V CPH v současnosti pracuje 8 kmenových pracovníků a koordinátorka, kteří se opírají o nemalou pomoc dobrovolníků z řad studentů. Na základě dobrého personálního, technického i finančního zázemí jsou pak nabízeny následující služby jednotlivým kategoriím postižených: - zrakově postižení (digitalizace textů, tisk textů v Braillově písmu, zvětšování a kopírování textů, asistenční služby, nácvik prostorové orientace atp.), - sluchově postižení (tlumočení – orální, do znakového jazyka či znakované češtiny, úprava textů, přepis přednášek atp.), - tělesně postižení (zajištění bezbariérovosti, asistenční služby), - osoby s SVPU (analýza učebního stylu, příprava a adaptace studijních materiálů, konzultace ohledně kompenzačních strategií, technická podpora). Na Centrum pomoci handicapovaných se však mohou obracet nejen uchazeči o studium či studující Univerzity Palackého v Olomouci, ale také jejich pedagogové, kterým je poskytnuto veškeré technické zázemí, poradenské služby a případná pomoc během vyučování, komunikace nebo zkoušení studenta se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že vysokoškolská centra se snaží o co nejvyšší připravenost studenta pro volný trh práce, je samozřejmé, že se na něj studenti obracejí i po absolvování studia. Centra však na tuto pomoc ještě stále nejsou připravena a postupně se s nastalou situací vyrovnávají. Je samozřejmé, že snaha nás všech poté spočívá nejen v podpoře studia, ale především také celkové podpoře studenta při hledání uplatnění na volném trhu práce. Tato změna se udála nejen na základě státní podpory pomocí zákonů a vyhlášek (zákon č. 435/2004 Sb., vyhláška č. 518/2004 Sb.), ale vyšla především z požadavků samotných absolventů vysokých škol. Bylo prokázáno, že studenti potřebují oporu minimálně v dalším roce po absolvování studia a z toho nadále vyplynuly následující požadavky: - - - - -

seznamovat zaměstnavatele s problematikou osob se ZP, více podporovat zaměstnavatele, kteří přijmou osobu se ZP, iniciovat vznik poradenských center, medializace osob se ZP, zlepšení spolupráce mezi úřady práce a středními i vysokými školami, a také středisky navzájem.

24


Zkvalitňování pregraduální přípravy studentů se zdravotním postižením na UP ve vazbě na pracovní uplatnění na volném trhu práce

Problematika vysokoškolského poradenství pro osoby se specifickými potřebami je po zásluze hodně diskutovanou, ale také velice širokou otázkou, ve které se objevuje spousta otázek, na něž je třeba neustále hledat odpovědi. Dovolte nám tedy prosím na závěr několik z nich zmínit a nechat Vám prostor na samostatné hledání odpovědí. - - - - - - -

Je vhodná pozitivní diskriminace při přijímání studentů na vysokou školu? Měla by poradenská střediska spolu spolupracovat, nebo si zachovávat vlastní know-how? Jak máme hodnotit studenty se zdravotním postižením? Je vhodná e-learningová forma výuky pro osoby se zdravotním postižením? Jak vybavit studenty se zdravotním postižením znalostmi a schopnostmi, aby byli konkurenceschopní na volném trhu práce? Máme začít v podpoře pracovní uplatnitelnosti u ZP studentů či u zaměstnavatelů? Jak motivovat a informovat potenciální zaměstnavatele?

Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta UP v Olomouci Centrum pomoci handicapovaným Žižkovo nám. 5 77140 Olomouc Mgr. Gabriela Smečková, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta UP v Olomouci Centrum pomoci handicapovaným Žižkovo nám. 5 77140 Olomouc http://ksp.upol.cz/cz/cph.htm Kontakt: 585 635 333 (585635313 – koordinátorka) e-mail: [email protected]

Aktuální situace a vybrané problémy zpřístupňování vysokoškolského studia studentům se speciálními potřebami, resp. zdravotním handicapem PhDr. et Mgr. Libor Novosad, Ph.D. Akademická poradna a centrum podpory studentů se speciálními potřebami, Technická univerzita v Liberci

Úvodem můžeme konstatovat, že v oblasti dostupnosti vysokoškolského studia pro osoby se zdravotním postižením či znevýhodněním se celkově v Česku situace v posledních 15 letech výrazně zlepšila, což potvrdily průzkumy provedené vloni jak Vládním výborem pro zdravotně postižené občany, tak naší poradnou. Postupně dochází k vyčleňování a konstituování speciálních poradenských i asistenčně-facilitačních aktivit z původně širokého, univerzalistického rámce poradenských služeb na vysokých školách v ČR. Tomuto trendu odpovídá i existence sekce pro problematiku studentů se speciálními potřebami v rámci právě zakládané Asociace vysokoškolských poradců. Z dosavadních zkušeností jednoznačně vyplývá, že zpřístupňování VŠ studia lidem se zdravotním postižením je především o lidech a jejich postojích (odstraňování mezilidských bariér a předpojatosti či předsudků se ukazuje být mnohem náročnějším procesem než redukování bariér architektonických či technických). Lenka Krhutová k tomu správně dodává: „nejvíce úspěšné školy se neobejdou bez propracovaného systému opatření na úrovni vrcholového managementu škol. Jakkoli je bez diskuse pozitivní lidský i odborný vklad a nasazení těch, kteří pracují přímo se studenty s postižením samostatně na jednotlivých fakultách, katedrách či akademických ústavech, je zřejmé, že nejvíce efektivní výsledky jsou dosahovány tehdy, je-li téma zpřístupňování vysoké školy studentům s postižením včleněno do organizačního řádu školy v podobě samostatného pracoviště jako přirozené organizační součásti školy s pevně daným rozpočtem a vybaveným kompetencemi a odpovědnostmi, s přesahem na všechna relevantní pracoviště školy. Zmíněné pracoviště nemusí být sice přímo součástí rektorátu, ale mělo by být z rektorátu pověřeno pravomocemi pro celou školu, a tyto aktivity by měly být financovány celouniverzitním rozpočtem.“ I. Některé zásadní příčiny problematické adaptace studentů s handicapem na vysokoškolské prostředí a studium: • Někdy bývá podceňováno riziko neujasněných, neadekvátních a nena plněných vzájemných očekávání mezi školou a podporu potřebujícím studentem i aspekt transparentnosti kompetencí a otevřenosti vztahu

26


Aktuální situace a vybrané problémy zpřístupňování vysokoškolského studia studentům se speciálními potřebami, resp. zdravotním handicapem

mezi studentem s postižením a pedagogy. Obě strany musí být adekvátně informovány i motivovány a mít jasno v tom, jaká jsou jejich očekávání a možnosti. Proto je základem primární práce se ZdP zájemci o studium nalezení souladu či reálně dosažitelné shody mezi představami, přáními, nadáním i možnostmi studenta a situací na trhu pracovních příležitostí, možnostmi zaměstnavatelů i nároky zvolené profese. Výsledkem je volba vhodného studijního oboru či specializace. V sekundární fázi jde již o návrh i realizaci opatření a způsobů podpory umožňujících vlastní studium. Terciální stadium podpory je pak zaměřeno na pracovní uplatnění studenta-absolventa. • Ambivalentní postoje pedagogů ke studentům se ZdP, které se projevují např.: – soucit a nepřiměřená snaha pomáhat = soucit nic neřeší a může zraňovat, podobně jako nepřiměřený zájem nebo nežádoucí pomoc, která může být ponižující; – předsudky = neinformovanost a neochota přijmout, že někdo může fungovat jinak, se projevuje zejména v předsudcích odsuzujících či segregujících, naopak předsudky heroizující nebo ochranitelské se projevují spíše zveličováním údělu postiženého a jeho nemístnou manipulativní podporou; – obavy = obvykle pramení z nejistoty a neinformovanosti, pedagog se bojí, že situaci nezvládne, neví jak komunikovat, má obavu z nařčení z diskriminace nebo naopak zvýhodňování atd.; – přehnaný realismus = snaha předejít nařčení z protekcionismu, pedagog je kritičtější než k běžným studentů a vyžaduje od ZdP studenta maximální nasazení. • Upřednostňování určitých forem podpory – na některých školách jsou zřizována centra pomoci handicapovaným studentům, která primárně neposkytují poradenské služby, ani na to nemají kvalifikované pracovníky, ale zaměřují se na technickou podporu ZdP studentů. Toto přeceňování technologizace podpory (vyřešíme bariérovost budov, zajistíme osobní asistenci, nakoupíme optoelektronické aj. pomůcky, uděláme digitalizaci skript, literatury i záznamů přednášek ap.) vede k mylné představě, že ZdP studentům již nemůže téměř nic bránit ve studiu. Faktem však je, že tito studenti většinou potřebují i cílenou psychosociální a pedagogickou poradenskou podporu, protože zvládání „technických“ obtíží je jen jednou z mnoha zátěžových situací, které provázejí jejich život. Např. velkým problémem se zdá být dostatečný servis pro neslyšící studenty, kde poskytování záznamů přednášek není zdaleka tou nejdůležitější formou jejich podpory (nemají-li přímý zážitek z výuky, činí jim potíže porozumět textům).

• „Rozhodování o nich bez nich“ = nezájem o názory, pocity a podněty studentů s handicapem a jejich nepřijetí coby rovnocenných, svéprávných partnerů v procesu zpřístupňování studia. Vysokoškolský student je přece dospělým člověkem schopným využít svého práva se vyjádřit a podílet se na rozhodování, ale zároveň nést svůj díl odpovědnosti. • Osobní asistence bývá realizována čtyřmi způsoby – dobrovolnictvím, spolužáky, zaměstnanci školy nebo lidmi sjednanými s úřadem práce (VPP). Vždy je však nezbytné vyřešit právní otázky asistence (odpovědnost, pracovní doba, proškolení), a zejména dát asistentovi i studentovi prostor k seznámení a vzájemnému „oťukání“ i k tomu, aby měl asistent jasno, které úkony a jakým způsobem bude zajišťovat. Současně je třeba počítat s tím, že si ti dva nemusejí lidsky sednout a tudíž bude třeba hledat jiného asistenta. • Spolupráce s rodinou – některé rodiny očekávají, že škola poskytne ZdP studentovi veškerý servis, včetně např. sociálních služeb, což v praxi není možné. Proto je třeba se předem domluvit, co může škola udělat či zařídit a na čem musí spolupracovat rodina ZdP studenta. • Zvládnutí přechodu na novou, od SŠ zcela odlišnou, formu studia – tento problém se může zvýšeně týkat právě ZdP studentů, protože musejí zvládat dopady svého postižení, čelit novým problémům souvisejícím se změnou prostředí, případně dohánět určitý vědomostní deficit a ještě se učit jinému stylu studijní práce i komunikace s akademickou veřejností. Navíc VŠ studium poskytuje jistou, dříve nepoznanou volnost, jejíž nezvládnutí vede k nakupení studijních povinností a třeba i k ukončení studia. • Interakce se studentským kolektivem – zda bude ZdP student akceptován a přijat studentskou komunitou, závisí jak na jeho osobnosti, komunikativnosti a aktivitě, tak na klimatu v akademickém prostředí i charakteru, nepředpojatosti a iniciativě kolegů ZdP studenta. • Akceptování poradenských výstupů – poradenská zjištění a z nich plynoucí doporučení či návrhy konkrétních opatření ve prospěch klientů mají na většině univerzit pouze doporučující charakter. Je tedy na konkrétním akademickém funkcionáři, vedoucím katedry, pedagogovi, jak bude na doporučení poradny reagovat. Zda bude respektovat studentův-klientův problém, poskytne mu tak šanci k jeho zvládnutí a splnění předmětných studijních povinností, nebo zda bude doporučení poradny ignorovat, bude trvat na postoji spočívajícím na tezi, že se jedná o individuální problém studenta, který buď on sám zvládne nebo ze školy odejde. Proto k vlastní práci s klienty-studenty patří také mediace a advokace, tedy zprostředkování pochopení východisek, osobních stanovisek či postojů i příčin řešených problémů všemi zainteresovanými a navození konsensu při realizaci opatření, řešících klientův problém a reflektujících jeho osobní možnosti i možnosti

28



vzdělávací instituce. Tzn., že je třeba mnohé vysvětlovat, překonávat určitou předpojatost, zprostředkovávat domluvu mezi všemi zúčastněnými a zabraňovat nedorozumění. • Obava ze zvýhodňování – někteří akademičtí pracovníci se bohužel stále domnívají, že úsilí o kompenzaci nebo alternativní řešení studentova znevýhodnění je formou jeho nepatřičného zvýhodňování či nástrojem nežádoucí pozitivní diskriminace. Tento problém může pramenit z: - zažitých předsudků a „neschopnosti“ poradce přiblížit a vysvětlit studentův problém tak, aby jej funkcionář, pedagog či jiný pracovník školy dokázal pochopit, vcítil se do něj a měl zájem spolupracovat při jeho řešení; - ostychu některých ZdP studentů, jenž jim brání oprávněně upozornit na své potíže a speciální potřeby; - toho, že student se ZdP dává příliš najevo, že má právo na individuální přístup a ohledy ze strany akademických pracovníků; - určité neochoty vyučujících individuálně pracovat se studenty, kteří mají specifické vzdělávací problémy a tudíž i speciální potřeby; - (a bohužel také) občasné snahy studentů o zneužití poradenské podpory k neoprávněnému studijnímu „zvýhodnění“ – student si teprve v krizové situaci (nezvládnutá zkouška, neuzavření semestru) vzpomene, že má nějaký zdravotní problém či postižení. • Nerespektování filozofie a metodologie poradensko-facilitační podpory – se zájemci o studium i již přijatými studenty se pracuje v obvykle optimální posloupnosti: studentovo znevýhodnění, problém, překážka, svízelná situace – posouzení a zohlednění širších souvislostí – zvážení možností a návrh řešení – mediace „shody“ a realizace opatření – supervize opatření a případná další longituidní práce se studentem (vč. řešení dalších, primárně nezřejmých obtíží či problémů). Z hlediska pedagogicko-metodické a studijně-organizační podpory studentů s postižením je v nutných případech uplatňován individuální přístup – vždy však musí být zřejmé, že nejde o snižování požadavků na vědomosti a zvládání studijních povinností, ale o přiblížení formy a harmonogramu výuky, samostudia i zkoušení možnostem každého ZdP studenta tak, aby mohl ve srovnatelném standardu (nárocích, požadavcích), avšak individualizovanou formou, prezentovat své vědomosti, zájem o obor, iniciativu a studijní úsilí. II. Vybrané zajímavé zkušenosti: - Někteří studenti se ZdP neumějí „prodat“ to, v čem jsou dobří, kvalifikovaní i jak překonali své postižení a co skutečně dokáží. Proto je třeba s nimi individuálně trénovat pozitivní prezentaci, umění efektivního vysvětlení

podstaty daného postižení, sestavení strukturovaného životopisu atd. - Ukazuje se, že studenti s vrozeným či velmi časně získaným postižením přistupují ke studiu realističtěji a aktivněji, než studenti s postižením získaným později (degenerativní onemocnění, úrazy ap.). Je to mj. dámo tím, že studenti s vrozeným postižením své funkční omezení přijali, adaptovali se na svoji situaci, znají své limity a mají adekvátní aspirace. Naopak studenti po úrazech a s onemocněními nejsou plně adaptováni na svou změněnou životní situaci, nesmířili se s určitou ztrátou funkčních schopností (nebo ji považují za dočasný stav), mívají zkreslené sebehodnocení (své možnosti nazírají optikou svého původního, nezhoršeného zdravotního stavu) a tudíž i neodpovídající aspirace – nejmarkantnější je tento jev u studentů, kteří byli po úraze v komatu a došlo u nich k závažnému poškození kognitivních a jiných psychických funkcí. - Současně se však potvrdilo, že studenti po úrazech jsou akademickými pracovníky vnímáni lépe a vstřícněji, což je asi dáno vědomím, že pracovní, sportovní či dopravní úraz se může stát víceméně každému. - Studenti přicházející ze speciálních středních škol nebývají tak dobře připraveni k VŠ studiu, jako ti, kteří se integrovali, tj. absolvovali běžnou střední školu, což má kořeny v tom, že náročnost a tempo studia na speciálních SŠ bývá uzpůsobeno možnostem spíše průměrných až slabších žáků, kdežto běžné SŠ (především gymnázia) se více zaměřují na přípravu žáků-studentů k dalšímu studiu na VOŠ a VŠ. - Dochází k mírnému nárůstu studentů s pozdě diagnostikovanými SVPU – tito studenti prošli základní a střední školou relativně bez větších potíží, avšak na VŠ se projevily problémy se studiem v některých předmětech (nejčastěji jde o matematiku a její aplikace a cizí jazyky), jejichž příčiny spočívají ve dříve nespecifikované poruše učení (dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie ap.). Tyto studenty pedagogové vnímají jako nepozorné, nesnaživé, nedůsledné nebo ke studiu nenadané a snaha o řešení důsledků SVPU bývá velmi nesnadná. Závěrem je třeba zdůraznit, že v české populaci jsou lidé se všemi typy zdravotního postižení zastoupeni 10 procenty, což není málo a odpovídá to jiným zemím EU, nicméně jejich podíl na akademické/studentské sociální skupině je dosud minimální. V tomto směru máme co dohánět: v ČR se ZdP studenti na „studentské“ populaci podílejí 0,15–0,4 %), např. ve Švédsku, v Kanadě, ve Velké Británii, v Dánsku a v Norsku tvoří ZdP studenti 2–7 % vysokoškolských studentů. Pro objektivitu je však nutné dodat, že v těchto zemích již neřeší problémy s architektonickými bariérami a studenti s tělesným, zrakovým či sluchovým postižením mají k dispozici technické pomůcky, osobní asistenci, individuální přístup pedagogů atd. Rozsáhlejší

30



podpora se tak soustřeďuje na studenty s poruchami učení (SPU), poruchami řeči, s méně častými či kombinovanými dysfunkcemi nebo postiženími, psychickými problémy a také se sociokulturním znevýhodněním. Cílem naší práce v oblasti podpory vysokoškolských studentů se speciálními potřebami je, abychom jim pomocí optimalizovaných forem pomoci, podmínek a okolností studijních aktivit umožnili překonat znevýhodňující důsledky jejich postižení a redukovali ty překážky, které jim brání ve „standardním“ studiu. Literatura • Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 –2009, přijatý usnesením vlády ČR ze dne 17. 8. 2005 č. 1004. Praha: Úřad vlády ČR, 2005. ISBN 80-86734-66-8. • Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, schválená usnesením vlády ČR ze dne 16. června 2004 č. 605. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. ISBN 80-86734-22-6. • Krhutová, L. Participace či tokenismus? Poznámky ke zpřístupňování vysokých škol studentům a pedagogům se zdravotním postižením. Předneseno na II. národní konferenci VŠ studium bez bariér. Liberec, 20. září 2007. • Novosad, L. Celoživotní vzdělávání jako nástroj podpory sociální inkluze lidí se zdravotním postižením. Sociální práce/Sociálna práca, 2006, č. 3, s. 95–102. ISSN 1213-6204. • Novosad, L. Zlepšování studijních příležitostí pro lidi se zdravotním postižením; limity, možnosti, trendy. Situace na TUL. In Sborník z konference Vysokoškolské studium bez bariér. Liberec, 2006. ISBN 978-80-7372-188-6. • Novosad, L. Facilitace studentů se speciálními potřebami v rámci českého vysokoškolského poradenství. In Sborník z konference Vysokoškolské poradenství (Brno 2006), s. 25–28. Praha: NAEP, 2007. Přílohy Příloha č. 1 – Informace o nástrojích podpory studentů s handicapem na TU v Liberci Příloha č. 2 – Informace o kurzu – nabídka

Příloha č. 1 Informace o nástrojích podpory studentů s handicapem na TU v Liberci Akademická poradna a poradna pro zpřístupňování studia lidem se zdravotním postižením – poskytované poradenské a konzultační služby: • studijní poradenství a informace o možnostech studia na TU v Liberci a jiných VŠ v ČR, • pedagogicko-psychologické a sociálně psychologické poradenství, • konzultace v případě zdravotních a sociálních problémů komplikujících studium, • základní sociálně-právní konzultace a informace o kompetencích orgánů působících v sociální oblasti, odborné sociální poradenství, • profesní a kariérové poradenství, porady v oblasti efektivní sebeprezentace, • speciálně-pedagogická a pedagogicko-psychologická diagnostika a poradenství, • sestavení, návrh a realizace individuálních vzdělávacích strategií, • zprostředkování zdravotně-sociální péče, osobní asistence a jiných podpůrných služeb pro studenty se speciálními potřebami, • zpracování doporučení k žádostem o přijetí ke studiu, ev. k průběhu přijímacího řízení, • návrhy individuálních a rozvolněných studijních plánů, • konzultace v oblasti řešení bezbariérovosti TUL a též v oblasti koncipování i realizace služeb osobní asistence, dobrovolnictví a jiných humanitárních aktivit. Kontakt: PhDr. Mgr. Libor Novosad, Ph.D., vedoucí Akademické poradny, poradce-facilitátor, [email protected]; telefon: 485 355 106. Poradnu najdete v bezbariérových prostorách Centra dalšího vzdělávání v areálu harcovských kolejí, přízemí bloku „B“. Konzultace po předchozím objednání Po – Pá, obvykle mezi 8.30–14.00. Zájemcům se zdravotním postižením doporučujeme podávat přihlášky ke studiu prostřednictvím Akademické poradny na adrese: TU v Liberci, AP, Dr. Novosad, Hálkova 6, 451 17 Liberec 1. Poznámka: Na TU v Liberci se šesti fakultami, Ústavem zdravotnických studií a Centrem dalšího vzdělávání studuje průměrně 22–25 studentů s různými formami zdravotního postižení nebo s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Akademická poradna TUL, která letos slaví 15. výročí svého založení, je členem Asociace vysokoškolských poradců, Asociace poraden pro zdravotně postižené a prozatím neformálního Národního fóra pro celoživotní poradenství.

32



Podpůrné a asistenční služby pro studenty se zdravotním postižením, resp. speciálními potřebami: SPECIÁLNÍ STUDOVNA ~ vybavení umožňující práci s textem a studium literatury studentům se smyslovým i tělesným postižením zahrnuje: televizní lupu pro zrakově postižené, PC se speciální klávesnicí pro tělesně postižené, spec. programy na skenování, PC pro zrakově postižené a PC s programem „My voice“, umožňujícím hlasové ovládání počítače, a další ITC vybavení. Studovna disponuje průběžně doplňovanou škálou studijních textů převedených do zvukové a obrazové podoby na CD nosičích (též pro studenty s SPU). Kontakt: Studovna se nachází v suterénu Univerzitní knihovny, bezbariérová budova „H“ ve Voroněžské ul.; telefon: 485 352 543 služba. Provozní doba studovny: Po–Čt 8.00–18.00, Pá 8.00–16.00. OSOBNÍ ASISTENCE, popř. i BEZBARIÉROVÉ UBYTOVÁNÍ ~ služby osobní asistence pro studenty s těžkým funkčním postižením, kteří potřebují asistenci či podporu při některých činnostech – pohyb a orientace v areálu TUL, sebeobsluha, doprovod, obstarávání běžných záležitostí souvisejících se studiem a životem na TUL, asistence při studiu (zapisování přednášek apod.); ~ půjčování, resp. využívání vybraných kompenzačních a lokomočních pomůcek; ~ ubytování v bezbariérové budově „H“ v centru Liberce, v níž se mj. nachází Univerzitní knihovna, speciální studovna, děkanáty Pedagogické a Hospodářské fakulty, učebny, pracoviště ITC, pracovny některých vyučujících a menza s kantýnou. Kontakt: Bc. Iveta Pospíšilová, koordinátorka služeb osobní asistence a asistentka Akademické poradny, [email protected]; telefon: 485 355 106 nebo 485 352 543.

Příloha č. 2 Informace o kurzu – nabídka Akademická poradna a centrum podpory studentů se speciálními potřebami při TU v Liberci ve spolupráci s Oddělením organizačním a personálním TU v Liberci nabízí ostatním akademickým pracovištím a zainteresovaným pracovníkům interaktivní kurs Studenti se speciálními potřebami v akademickém prostředí, přístupy k těmto studentům a možnosti či strategie jejich facilitace, předpoklady úspěšného studia Obsah kurzu: - legislativní a etická východiska - co to jsou speciální vzdělávací aj. potřeby - specifika jednotlivých typů či forem zdravotního postižení - přístupy ke studentům se zdravotním postižením, řešení problémů – aplikace „dobré praxe“ - možnosti kompenzace nebo eliminace překážek ve studiu, příčinně souvisejících se zdravotním postižením - technické a edukační pomůcky, asistivní technologie - principy osobní asistence pro studenty se zdr. postižením - oblasti poradenské pomoci - problematika pracovního uplatnění a zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením - prezentace podnětných zahraničních zkušeností - workshop – výměna zkušeností a řešení příkladů z praxe - reflexe kurzu a závěrečné kolokvium Základní informace o kurzu: • Celkový rozsah: 22 hod./3,5 dne (tj. 3 × 6 hod. + 4 hod.). • Optimální počet účastníků: 15–20 osob (kurz lze realizovat opakovaně) • Kurzovné: cca 2 100 Kč (nezahrnuje ubytování, které je možné zajistit), účastníci obdrží doklad o absolvování a obsahové struktuře kurzu. • Předpokládaný termín: rok 2008 (podle zájmu) • Odborná garance: PhDr. Libor Novosad, Ph.D.; Mgr. Marcela Adamičková V případě zájmu nás prosím kontaktujte na adrese: Technická univerzita v Liberci, AP – Dr. Libor Novosad, Hálkova 6, 461 17 Liberec 1, tel./fax: 485355106/485355101, e-mail: [email protected].

34



koordinátorka studia handicapovaných studentů na FEI, VŠB – TU Ostrava

že trpí poruchou učení. Pokud se studenti rozhodnou, že zůstanou v anonymitě, nejsou poradenská centra schopna poradit studentům s komplikacemi spojenými se studiem. Účastníci se také shodli na tom, že jedním z problémů, který musí studenti řešit, je výuka cizího jazyka. Studenti se SPU nejsou v mnoha případech schopni naučit se cizí jazyk na odpovídající úrovni, a proto studenti studium ukončí bez získání akademického titulu. Skutečností je, že tento problém se zatím nepodařilo vyřešit.

Studenti se specifickými poruchami učení (SPU) a jejich studium na vysoké škole je velmi aktuální téma, které řeší mnoho poradenských center na VŠ. Problémů k řešení je hned několik:

Studium studentů se specifickými poruchami učení je aktuálním problémem, se kterým se potýká téměř každá vysoká škola a univerzita v rámci České republiky. Na semináři k VŠ poradenství byly prodiskutovány alespoň některé z hlavních problémů spojených s těmito studenty.

Studenti se specifickými poruchami učení na vysokých školách

Mgr. Jana Bogdová

1) Včasná detekce studentů se SPU – studenti často na přihlášku nenapíší, že mají dyslexii, dysgrafii, dysortografii nebo dyskalkulii, a proto jim po přijetí na vysokou školu nemůže být nabídnuta odpovídající pomoc či rada ve studiu, pokud sami nekontaktují poradenské centrum. 2) Výuka cizího jazyka – studenti se specifickými poruchami učení mají velkým problém s učením se cizího jazyka – ve velkém množství případů je právě cizí jazyk důvodem ukončení studia. 3) Stigmatizace studentů se SPU – studenti se často obávají toho, že pokud „zveřejní“ to, že mají dyslexii, dysgrafii, dyskalkulii nebo kombinaci těchto poruch, tak budou ve společnosti stigmatizováni a částečně z ní vyřazeni. 4) Handicapovaný nebo bez handicapu – vzhledem k tomu, že specifická porucha učení je klasifikována jako porucha v jednom či více psychických procesech a předpokládá dysfunkci nervového systému, mohli by být studenti se SPU bráni jako studenti s handicapem. Je opravdu jen na přístupu každé vysoké školy, zda k nim takto bude přistupovat. Faktem je, že specifické poruchy učení jsou diagnostikovány u dětí během 1. a 2. třídy základní školy. Díky reedukaci a odstraňování potíží si děti (studenti) najdou způsob, jak své slabé stránky při studování nahradit. Studenti hlásící se na VŠ by tedy měli být dostatečně zkušení na to, aby dokázali studovat bez větších problémů sami. Ovšemže záleží na závažnosti specifické poruchy učení či jejich kombinaci. Účastníci semináře VŠ poradenství se shodli na tom, že studenti se specifickými poruchami učení jsou u nich na univerzitě chápáni jako studenti s handicapem a že jsou jim schopni nabídnout veškerou dostupnou pomoc. Velkým problémem je však zjišťování, zda někdo z uchazečů hlásících se na VŠ má specifickou poruchu učení. Je jen na dobré vůli studentů, zda se „přiznají“ k tomu, 36


Studenti se specifickými poruchami učení na vysokých školách

> informace o právech studentů, > zprostředkování kontaktů se studijními poradenskými službami a profesními rehabilitačními agenturami.

Psychóza & studium

Mgr. Lenka Šveráková, Tereza Slavíčková o.s. Baobab – program Student

Onemocnět psychotickým onemocněním může člověk v každém věku, nicméně v období mezi 15. a 25. rokem je tato pravděpodobnost poměrně vyšší. Jedná se převážně o období profesní přípravy – vzdělávání mladého člověka. Zasáhne-li ho duševní nemoc, může být jeho studijní dráha přerušena, avšak může se na ni opět vrátit. O situaci návratu lidí s psychotickým onemocněním ke studiu a jejich udržení se při něm pojednával tento workshop. V o. s. Baobab v programu Student se setkáváme s mladými lidmi, kteří se chtějí vrátit/dostat na střední/vyšší/vysokou školu a potřebují pro svou cestu nějakého průvodce a podporu. Návratu lidí s duševním onemocněním ke studiu může bránit více faktorů: stigmatizace a diskriminace, předchozí selhání ve vzdělání a další problémy.1) Taktéž nepřipravenost vzdělávacích institucí na podporu takto znevýhodněných studentů může být jednou z bariér vyššího vzdělání. V zahraničí se od 90. let rozvíjejí různé programy podporovaného vzdělávání. Základní principy podporovaného vzdělávání lidí s duševním onemocněním by měly být: a) integrace do normalizujícího sociálního a interpersonálního prostředí, b) posílení základních vzdělávacích kompetencí – studijní dovednosti, docházka, plánování a sebekontrola (self-managment), c) příležitosti k identifikování a zjišťování skutečností umožňujících výběr povolání, d) podpora ve zvládnutí vzdělávacího prostředí a napojení na přirozenou podpůrnou síť, e) dostupnost volnočasových a kulturních aktivit a f) „peer“ podpora od ostatních účastníků programu (lidé se stejnou zkušeností).2) Programy podporovaného vzdělávání v cizině jsou rozlišné. Některé se zaměřují na integraci na půdě samotné vzdělávací instituce, některé v rámci rehabilitačních služeb, některé nabízejí komplexní dlouhodobější programy, jiné individuální podporu v případě potřeby. Podstatný je obsah služeb:3) > > > > >

kariérní plánování a profesní orientace, poskytování informací o škole, tréninkový program studia, stres management a time management, asistence v získání finanční pomoci,

V rámci České republiky víme pouze o několika organizacích, které poskytují lidem s psychotickým onemocněním služby pro návrat ke studiu. Občanské sdružení Baobab4) v Praze poskytuje komplexní program pro studenty s celou škálou podpory. Jedná se o intenzivní program imitující školní situaci, krátkodobé „přípravky“ pro zaktivizování a získání sebedůvěry před nástupem do školy, tematické kurzy zaměřené na typické obtíže u lidí s psychózou (kognitivní funkce, stres management a způsoby relaxace, sociální dovednosti, studijní dovednosti) a dlouhodobé provázení přípravou, nástupem a udržením se při studiu (patronství). Jednorázovými službami jsou služby studijní referentky či poradny pro volbu studijního zaměření. Součástí workshopu bylo zamyšlení se nad způsoby podpory studenta s psychotickým onemocněním na školách účastníků. Výstupem jsou některé možnosti podpory/řešení: > Systémové opatření – např. metodika práce se studentem s psychickými obtížemi. > Poskytnout informace (školné, důchod, délka studia). > Dát zažít úspěch (např. možností návratu do 1. ročníku, kde jsou všichni na stejné startovní čáře). > Podpořit v návratu do jeho ročníku. > Terapeutická práce s obavami z neúspěchu. > Využití služeb poradenského centra (psycholog, podpůrná terapeutická skupina, odeslání k jiné péči). > Svépomocná skupina (v rámci univerzity či mimo). > Asistent z řad studentů. > Destigmatizace mezi studenty a učiteli (nakolik je možná?). > Žádost o modifikace ve spolupráci s poradenským pracovištěm podložit konkrétními důvody (diagnóza, typy obtíží). > Práce s rodinou – zvýšení tolerance, nižší nároky na studenta.

1) Mowbray, C. Psychosocial Rehabilitation, Supported Education and Social Work [online]. URL: . 2) Komunitní psychiatrie v praxi, Psychiatrická rehabilitace. CRPDZ, projekt MATRA III. 2005. 3) Megivern, D. Higher Education and Rehabilitation for People with Psychiatric Disabilities. The Journal of Rehabilitation, Oct.-Dec. 1999. 4) www.osbaobab.cz

38


Psychóza & studium

Vydává: Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy Praha 2007 Redakce: Mgr. Monika Mrňávková Mgr. Silvie Pýchová Grafická úprava: KENKEN&ROHYN s. r. o. Vydání první. Neprodejný výtisk. Publikace je vydávána za finanční podpory Evropské unie. Za obsah příspěvků odpovídají výlučně autoři/autorky a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

ISBN: 978-80-904005-0-4

Vydává: Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy Praha 2007 www.naep.cz

Seminář k vysokoškolskému poradenství. Praha, 20. listopadu Centrum Euroguidance

Recommend Documents