Seminář k bakalářské práci

Seminář k bakalářské práci

platné od ak. roku 2012/2013

Studijní program:

Specializace v pedagogice

Obor:

Učitelství odborných předmětů

Obsah 1.

Téma bakalářské práce .......................................................................................................................................2

2.

Jak psát bakalářskou práci .................................................................................................................................2 2.1

3.

4.

Věcná stránka práce..................................................................................................................................3

Důležité zásady pro zpracování .......................................................................................................................5 3.1

Formální stránka práce ...........................................................................................................................6

3.2

Rozsah.............................................................................................................................................................7

3.3

Počet výtisků ................................................................................................................................................7

3.4

Citování ..........................................................................................................................................................7

Co s dokončenou prací?.......................................................................................................................................9 4.1

Obhajoba práce ...........................................................................................................................................9


–1–

1.

Téma bakalářské práce

Téma bakalářské práce zadává vedoucí katedry. Bakalářská práce musí obsahově spadat do jedné z hlavních vyučovaných oblastí: 

psychologie (případně komunikace),



pedagogiky (případně školského managementu),



nebo didaktiky chemie (případně didaktické technologie a historie chemie).

Posluchač si nejčastěji volí téma z nabídky, kterou každý rok uveřejňují jednotliví vedoucí bakalářských prací. Student si však může po dohodě s některým vedoucím práce navrhnout vlastní téma. Zvolené téma a způsob zpracování práce pak posluchač konzultuje individuálně s příslušným vedoucím (v době jeho konzultačních hodin). Po úvodní konzultaci posluchač vyplní formulář přihlášky, který odevzdá vedoucímu práce a kde závazně potvrdí zvolené téma.

2.

Jak psát bakalářskou práci

V bakalářské práci student prokazuje: 

schopnost pracovat s odbornou literaturou,



schopnost analyzovat, porovnávat a syntetizovat teoretické poznatky,



schopnost samostatně vyvozovat teoretické závěry,



schopnost samostatného řešení teoretických problémů nebo problémů pedagogické praxe, schopnost aplikovat metody vědecké práce,



schopnost písemné a ústní veřejné prezentace odborné práce.

Bakalářská práce není umělecký literární výtvor, tedy ne „vyprávění“ na zvolené téma. Je to práce odborná a autor se musí především opírat o teoretické poznatky získané studiem odborné literatury (kterou musí v práci citovat – viz dále), o výsledky své výzkumné nebo jiné tvůrčí činnosti a zaujímat vlastní odborná stanoviska. V práci se také musí používat přesná odborná terminologie. Než student začne jakoukoliv odbornou (tedy i bakalářskou) práci psát, měl by si uvědomit, že sumarizuje a ostatním dává na vědomí výsledek své (často několikaměsíční) činnosti. Jeho námaha by proto měla být zúročena, a to minimálně ve dvou směrech: 1.

Student by měl umět srozumitelně v práci sdělit, k jakým výsledkům dospěl.

2.

Měl by zpracovat své názory a závěry na takové úrovni, aby byly i dále využitelné, eventuelně publikovatelné pro potřeby odborné veřejnosti.

Aby toho docílil, musí svou písemnou informaci zpracovat správně jak věcně, tak formálně. Měl by si uvědomit, že sebelépe zpracovaný obsah může být znehodnocen nepřehledným a odbytým


–2–

formálním zpracováním. Na druhou stranu však ani sebelépe úpravné a formálně dokonalé „dílko“ nemůže nahradit chybějící poznatky a myšlenky.

2.1 Věcná stránka práce Z textu práce musí vyplynout, že zvolené téma a jeho zpracování je užitečné i pro ostatní. Názory autora bakalářské práce se mohou lišit od obecně uznávaných, ale musí být dostatečně argumentovány a musí být skutečně jeho vlastní. Tam, kde autor použije názorů jiných odborníků, nesmí opomenout konstatování, že myšlenka je jejich a ne jeho. K tomu slouží citování, o nichž bude pojednáno dále. Obsah všech vědeckých a odborných prací, tedy i bakalářské práce, se věcně i formálně dělí obvykle na tyto části: 

úvod,



teoretickou část,



praktickou (výzkumnou nebo, v učitelství spíše výjimečně, experimentální) část (metodiku, výsledky),



diskusi a závěr,



literaturu



a případně přílohy.

Úprava a členění každé práce (kapitoly) budou individuálně provedeny podle pokynů vedoucího práce. Standardní složky bakalářské práce ve studijním programu Specializace v pedagogice jsou:

Nečíslované povinné stránky: 1.

list: Titulní stránka Stránku lze stáhnout z intranetu na adrese: http://cis.vscht.cz/prostudenty/bakalarske-prace.

2.

list: Kopie zadání – oboustranná xerokopie originálu.

3.

list: Souhrn (česky) Obsahuje souhrn logicky uspořádaných myšlenek, které charakterizují práci tak, aby o ní mohl kdokoliv získat rámcový přehled. (Neuvádí se zde, proč byla práce napsána, co měl autor v úmyslu.) Rozsah 5 až 10 řádků.

4.

list: Summary (anglicky) překlad Souhrnu.

5.

list: Prohlášení (viz vzor 2).

6.

list: Poděkování – nepovinné.

7.

list: Obsah s desetinným číslováním kapitol a podkapitol a čísly stránek (viz vzor 3).

Do vlastního textu práce (rozsah asi 30 – 40 stran) s postupným a nepřerušeným číslováním stránek (počínaje stránkou 1) obvykle patří: Úvod. V úvodu se přesně vymezí problém, kterým se práce zabývá, vysvětlí se, k čemu má práce sloužit, proč je napsána.


–3–

Teoretická část. Do teoretické části patří přehled dosavadního stavu zkoumané problematiky, tzn. souhrn toho, co již bylo na tomto poli zjištěno (spolu s uvedením literatury). Dřívější bakalářské práce se v literatuře uvádějí tehdy, slouží-li k porovnání výsledků. Jinak vždy nutno čerpat z původních prací (monografií, článků, příp. učebnic). Teoretická část, ve které můžeme uvést i hypotézy, se samozřejmě musí vztahovat k praktické části. Praktická (výzkumná) část zahrnuje metodiku a výsledky. Popisuje stručně, přehledně a výstižně postup práce, techniku, použité materiály a soubory. Uvádí se v ní také obvykle hypotézy, které chceme ověřit, charakteristika zkoumaných souborů, použité metody eventuelně zařízení. Výsledky jsou velmi důležitou částí práce. Obsahují, co bylo zjištěno, vyzkoumáno, ověřeno – zatím bez hodnotícího kritéria. Ve výsledcích se prezentují zjištěná fakta buď slovně, nebo tabulkami, zvýrazní grafem, diagramem, praktickým dokladem. Výsledky mají být stručné, jasně srozumitelné, bez úvah a komentářů. Tabulky a obrázky musí mít číslo, název a být popsány tak, aby byly srozumitelné i bez listování v textu. V diskusi se porovnávají výsledky práce s dosud známými fakty, týkajícími se dané oblasti a vysvětlí se shoda či odlišnosti s výsledky vědeckých kapacit (tato část by měla korespondovat s teoretickou částí, ve které provádíme rešerši problematiky). V závěru zhodnotíme, co jsme vyzkoumali, zjištěné závislosti a zobecnění a to s příslušným komentářem, odpovíme na problémy vytýčené v úvodu, potvrdíme či vyvrátíme úvodní hypotézy. Podtrhneme význam a realizační možnosti výsledků případně navrhneme další postup. Diskuse a závěr dělají často problémy. Zde nebudeme šetřit místem (není to pouhé shrnutí výsledků) a uvedeme vše, co považujeme za důležité, zejména odlišnosti od dosud známého. Seznam použité literatury. V oficiálním zadání bakalářské práce je uveden seznam literatury. Jde obvykle jen o základní literaturu jako úvod do tématu. Předpokládá se vlastní iniciativa, rozšíření a vyhledání dalších zdrojů. Na konci bakalářské práce se uvádí seznam veškeré použité literatury, na kterou jsou v textu odkazy. Ve společenskovědních disciplínách je obvyklý způsob citace literatury odlišný od způsobu citace v chemii. Literatura v seznamu se zde řadí podle abecedního pořadí prvního autora a v textu se odkazuje (v závorce) na jméno autora a rok vydání. Citace literatury v chemii se řídí normou ISO (viz dále). V textu se odkazuje arabskou číslicí jako horní index nebo na řádku v závorce a pořadí je dáno tím, jak se za sebou odkazy v textu vyskytují. Na konec práce patří dokumentační přílohy např. ukázky anketních lístků, tabulky a grafy (pokud nebyly použity v textu). Zjišťování „situace v terénu“ – statistické údaje, sociologická a sociometrická šetření, zkoumání pedagogických situací, názorů na některý problém – je možné provádět různými metodami a technikami. V případě, že se autor rozhodne ve své práci využít výsledky vlastního zkoumání (např. v podobě ankety, výzkumné sondy, či výzkumu), měl(a) byste respektovat některé zásady:


–4–

1.

Šetření nemůže být pouze jakýmsi doplňkem, či ozdobou práce, ale musí mít svůj důvod (potvrzení názorů autora, popis situace, doplnění dosud neznámých faktů, využití při argumentaci návrhů na změny situace apod.).

2.

Svou představu by měl autor zformulovat do určitých hypotéz (domněnek, předpokladů), které následující zkoumání buď potvrdí, nebo vyvrátí.

3.

Měl by k potřebám řešení tématu zvolit odpovídající techniku zkoumání.

4.

Neměl by zjišťovat fakta, která jsou již známá a ověřená (proto jako úvodní fázi jakékoliv odborné práce děláme rešerši problému, spočívající v tom, že si zjistíme, co už se o dané věci ví).

5.

Počet objektů výzkumu musí být adekvátní cíli výzkumu, reálným možnostem a způsobu statistického zpracování dat (u kvantitativních výzkumů). Pro zvolenou metodu sběru dat musí být tento počet stanoven po dohodě s vedoucím práce. Počet objektů je např. počet škol při porovnávání způsobu nebo kvality výuky, počet analyzovaných vzdělávacích soutěží, počet srovnávaných učebnic, počty respondentů u dotazníkových šetření, rozhovorů, pozorování.

6.

Před zahájením sběru dat schvaluje vedoucí práce konečnou podobu/znění dotazníku, ankety apod.

3.

Důležité zásady pro zpracování

Dbát na přísně logickou výstavbu práce (tvrdíme-li něco, měli bychom to zároveň dokázat; komentáře k jednotlivým poznatkům nemohou být ve vzájemném rozporu) V souvislosti s tím je nutno dbát i na dodržování logických a stylistických pravidel. Pokud někdo z textu práce nepochopí to, co chci vyjádřit, není to většinou jeho, nýbrž moje chyba. Totéž bude platit i při ústní obhajobě práce. Snažíme se psát jednoduše (ale ne zjednodušeně), jasně a čtivě. Vyvarujte se mnohomluvnosti a neurčitého vyjadřování (např.: nejspíš je to způsobeno…, příčinou by mohlo být…), beletristického vyjadřování (např.: výsledek mi vyrazil dech) a hovorové češtině. Snažíme se vyhnout směšování objektivních výsledků a subjektivního názoru (přání otcem myšlenky), nelze přizpůsobovat skutečnost našim názorům. Ctíme pravidla etiky kvalifikační práce: nevydáváme cizí myšlenky za vlastní, nezkreslujeme ani nefalšujeme výsledky a názory jiných autorů. Jsme si vědomi toho, že máme morální odpovědnost za výsledky své práce. Dodržujeme zásady kultury odborné práce (prokázat spolehlivou orientaci a zběhlost v literatuře a v práci s ní, dbát na formu celé práce, své názory konfrontovat s jinými a závěry si ověřovat).


–5–

3.1 Formální stránka práce Při zpracování práce je třeba se řídit pokyny pro vypracování bakalářské práce platnými pro celou VŠCHT Praha od dubna 2012 (http://cis.vscht.cz/pro-studenty/bakalarske-prace), pokyny Katedry učitelství a humanitních věd a následně individuálními pokyny jednotlivých vedoucích prací. Práce by měla být pravopisně bezchybná a měla by správně používat odborné termíny. Jazykové a stylistické zpracování a schopnost dodržovat obecně uznávané normy, jsou osobní vizitkou autora! Nezapomeňte, že jednou z těchto norem jsou i pravidla českého pravopisu. Aby byla práce vážně přijata odbornou veřejností, musí splňovat řadu formálních náležitostí. Jejich dodržování není zbytečné. Slouží například k tomu, aby práce byla publikovatelná v naší zemi případně v zahraničí, aby se zájemce o práci mohl bez větších problémů orientovat mezi množstvím dalších prací a v neposlední řadě i proto, aby mohl svou práci uplatnit na „trhu informací“. Pro formální úpravu platí celá řada norem, které jsou součástí požadavků, jež kladou jednotlivé evropské státy na různé typy písemností. Uvedeme stručný výtah ze dvou základních norem, a to Úprava písemností zpracovaných textovými editory a bibliografické citace. Uplatnění první z nich je předpokladem pro možné budoucí publikování Vaší práce, druhá pak je praktickým uplatněním autorské etiky. Úprava písemností zpracovaných textovými editory je stanovena normou ČSN 01 6910. Podívejme se ve zkratce, o jaká pravidla se jedná, případně jak jsou pro bakalářskou práci ve studijním programu Specializace v pedagogice modifikována. 1.

Jednostranný výtisk na papír formátu A4 (210 × 297 mm).

2.

V bakalářské práci řádkování 1,5.

3.

Velikost písma 10 – 12 (v bakalářské práci velikost 12), písmo stojaté, patkové typu Times (např. Times New Roman, Cambria).

4.

Zarovnání do bloku.

5.

Průběžné číslování tabulek a obrázků v celé práci. Obrázky a tabulky se přednostně umísťují do místa, kde se o nich hovoří, ne až na konec práce.

6.

a)

Každá tabulka musí mít nahoře číslo a název (např. Tabulka 2.1, kde 2 je číslo kapitoly, 1 je číslo tabulky v kapitole).

b)

Každý obrázek má číslování s popiskem dole (např. Obrátek 2.5).

Stránky se průběžně číslují arabskými číslicemi v zápatí stránky zarovnané na střed nebo na vnější okraje stránky (písmo o 1 – 2 body menší než písmo textu práce). Čísla stránek je možné obklopit z každé strany pomlčkou, takto – 5 –. Pozor na rozdíl mezi pomlčkou (–) a spojovníkem (-)!


–6–

7.

Důležité části textu lze zvýraznit, a to umístěním na samostatný řádek, změnou řezu písma – tučně, kurzívou, „uvozovkami“, případně VELKÝMI PÍSMENY. Ale ne však podtržením, změnou velikosti písma, změnou fontu písma, ani proložením.

8.

Používá se nejvýše 3 druhy velikostí a fontů písma.

9.

Delší texty získávají na přehlednosti rozdělením na odstavce.

10.

Nadpisy větších částí textu se od předcházejícího textu oddělují nastavením odstavcové mezery (ne prázdnými řádkami). Výška mezery se úměrně zvětšuje s velikostí nadpisu.

11.

Nadpis lze zvýraznit velkými písmeny, tučným tiskem, velikostí nebo druhem písma (text se v žádném případě nepodtrhává, éra psacích strojů již skončila!).

Tyto poměrně podrobné pokyny vycházejí z normy ČSN 88 0220 (úprava rukopisů pro sazbu), jejíž dodržení je vyžadováno, a také jsou zde uvedeny pro případ, kdybyste chtěli svou práci publikovat.

3.2 Rozsah Doporučený rozsah bakalářské práce je 30 – 40 stran textu (tj. bez titulní strany, souhrnu, čestného prohlášení, případně poděkování a příloh).

3.3 Počet výtisků Práce se odevzdává minimálně ve 2 výtiscích (3. výtisk doporučujeme pro vlastní potřebu při obhajobě) pevně svázaných nerozebíratelnou vazbou v průhledných deskách (viz pokyny VŠCHT Praha). Současně s bakalářskou prací odevzdá student její elektronickou verzi ve formátu PDF vypálené na CD.

3.4 Citování Druhou pro Vás důležitou normou je ČSN ISO 690 pojednávající o bibliografických citacích (ČSN ISO 690-1 určuje bibliografické citace informačních zdrojů v tištěné formě a ČSN ISO 690-2 určuje bibliografické citace elektronických informačních zdrojů). Uvádíme zde některé příklady (povinný obsah) vycházející z této normy (podrobněji viz Chem. Listy, 2001, roč. 95, s. 683 – 684). Minimum použitých a zároveň uvedených věrohodných zdrojů v bakalářské práci je 20! Příklad bibliografické citace monografické publikace (kniha, skriptum): KODÍČEK, M., KARPENKO, V. Biofyzikální chemie. 2. přeprac. vyd. 2000. ISBN 80-200-0791-1.

DUŠEK, B. Kapitoly z didaktiky chemie. 2. vyd. 2009. ISBN 80-7080-736-1


–7–

Příklad bibliografické citace článků v seriálových publikacích (časopisech): HLAVATÝ, J., MACHÁČEK, J. Vizualizace molekul na Internetu. Biol. Chem. Zem., 2002, roč. 11, č. 4, s. 191–193.

BLÁHA, K. Chemická legislativa České republiky v mezinárodních souvislostech. Chem. Listy, 2000, roč. 94, č. 10, s. 890–891.

Příklad bibliografické citace vědecko-kvalifikační práce (např. bakalářské práce): NOVÁK, J. Stresory v práci žáka. Praha: Vydavatelství VŠCHT Praha, 2000.

Příklad bibliografické citace elektronické seriálové publikace, časopisu, zprávy, diskusního fóra: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti online. Praha: Ikaros, 1997. Cit. 1. 4. 1999. Dostupné z URL: http://ikaros.ff.cuni.cz.

BARTL, Z. Baze autorit na FTP serveru online. In Diskusní skupina knihoven a automatizace knihoven online. Petr Vandrovec ([email protected]) Cit. 26.5.1999. Dostupné z URL: http://listserv.cesnet.cz/lwgate/KNIHOVNA. Ostatní zdroje (spíše výjimečně): BLAŽKOVÁ, S. Soukromé sdělení. 2005. Na webových stránkách Vydavatelství VŠCHT Praha je k dispozici Generátor citací (Citátor), který dostupný na adrese: http://vydavatelstvi.vscht.cz/apps/uid_ea-002. Jedná se o skript, který po vložení požadovaných údajů vytvoří citaci (dle normy ISO nebo ACS), kterou pak stačí zkopírovat do seznamu literatury vaší bakalářské práce. Pro podrobnější informaci o psaní citací lze rovněž použít materiál Závazná pravidla pro psaní citací vydavatelství VŠCHT Praha (soubor jak-psat-citace.pdf) dostupný rovněž na webových stránkách Vydavatelství.


–8–

Rovněž je možné využít libovolný reference manager (např. EndNOTE). Zde doporučujeme nastavit citace dle normy ISO (norma je ke stažení na stránkách předmětu Prezentační dovednosti).

4.

Co s dokončenou prací?

Odevzdat ve stanoveném termínu (stanovuje se výnosem rektora pro každý akademický rok). Práce je požadována v tištěné formě (minimální počet výtisků nebude autorovi vrácen) a v elektronické formě ve formátu PDF (příjmení-jméno-rok.pdf) na CD, kde rovněž bude soubor RTF (příjmení-jméno-rok.rtf) se Názvem a Souhrnem práce (v češtině a angličtině – Title a Summary). Oba výtisky spolu s CD student odevzdá na sekretariát katedry (nebo pošle doporučeně poštou).

4.1 Obhajoba práce Vlastní obhajoba se skládá ze dvou částí: 1.

Úvodní vystoupení autora, ve kterém komisi stručně seznámí s obsahem práce, s jejím cílem, postupem a výsledky... proč práci dělal a k čemu došel, co je podle jeho názoru nejvýznamnější, zda je možné výsledky prakticky využít atp. Při úvodním vystoupení je vhodné po předběžné dohodě s vedoucím práce využít audiovizuální techniku (vizualizér, dataprojektor). Doporučená doba úvodního vystoupení je maximálně 5 minut.

2.

Diskuse, při níž autor odpovídá na připomínky a otázky z posudku vedoucího práce i na otázky dalších členů komise. Vhodné je mít k tomu po ruce vlastní 3. výtisk práce.

Celková doba obhajoby přibližně 15 minut.

Doporučení k obhajobě Na projev se pečlivě připravte; musíte splnit tyto předpoklady: 

vybrat z práce jen podstatné části,



nepřekročit časový limit,



při tom poskytnut jasný a zajímavý obraz o práci a jejích výsledcích,



a hlavně přednést práci srozumitelnou formou.

Je důležité správně odhadnout a vyzkoušet si čas. Když začnete příliš rozvláčně a vyčerpáte časový limit, může se stát, že váš projev bude přerušen a nedostanete se k výsledkům, které chcete sdělit. Naopak – pokud skončíte příliš brzy, členové komise mohou mít dojem, že je vaše práce je nekvalitní. Nehovořte překotně, formulujte věty stručně a srozumitelně. Nechtějte prezentovat z Vaší práce úplně vše. Vyvarujte se nefunkčních podrobností, zdůrazněte spíše obecné myšlenky, podtrhněte, v čem vidíte svůj přínos pro řešení problému. Vhodné je mluvit „spatra“, musíte se však na to připravit. Poznámky v ruce mohou podpořit Vaši jistotu. Seminář k bakalářské práci

–9–

Připravte si dopředu odpovědi na dotazy a připomínky z posudku vedoucího práce. Můžete však očekávat i další otázky od všech členů komise. Nejčastěji se jedná o věcné dotazy k práci, ale mohou to být i kritické připomínky. Nehádejte se, argumentujte klidně nebo uznejte svůj omyl. Nenechte se vyvést z míry. Zpracováno na KUHV s využitím pokynů VŠCHT Praha a materiálu pro práce SOČ, aktualizace únor 2013

-----------------------------------------------------------vzor----------------------------------------------------------PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval(a) samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil(a), jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 81/2005 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v knihovně Katedry učitelství a humanitních věd Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V Praze dne

.................................................................... podpis


– 10 –

OBSAH

strana

1. ÚVOD (titulní stránka, prohlášení, anotace… se nečíslují) 2. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................................... 2.1 Podkapitola ......................................................................................................................................................... 2.2 Podkapitola .......................................................................................................................................................... 3. PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................................................... 3.1 Podkapitola ......................................................................................................................................................... 3.2 Podkapitola .......................................................................................................................................................... 3.2.1 Podkapitola podkapitoly....................................................................................................................... 3.2.2 Podkapitola podkapitoly....................................................................................................................... 3.3 Podkapitola .......................................................................................................................................................... 4. VÝSLEDKY A DISKUSE ............................................................................................................................................. 5. ZÁVĚR ............................................................................................................................................................................ 6. LITERATURA ............................................................................................................................................................... 7. Přílohy (jsou-li v práci zařazeny) .......................................................................................................................

Dbejte zarovnání číslování ||. Vodítka k číslům se netečkují, ale nastavují tabulátorem a pomocí pravé zarážky. Použitím Stylů (Nadpis 1, Nadpis 2 atd.) lze ve Wordu „obsah“ práce vygenerovat automaticky – Reference – Obsah.


– 11 –

Seminář k bakalářské práci

Recommend Documents