Semestrální práce - D1 NUR - Návrh uživatelského rozhraní Aplikace pro seniory a začátečníky
Vypracovali
Cvičící
Rubeš Petr (
[email protected])
Ing. Ivo Malý, Ph.D.
Slováček Simon (
[email protected]) Voda Miroslav (
[email protected])
Obsah Obsah Uživatelský průzkum Profil uživatele Interview Tematické okruhy Přepis První subjekt Druhý subjekt Třetí subjekt Analýza získaných dat Analýza problémů interakce uživatele s aplikací Seznam problémů
Uživatelský průzkum Profil uživatele Aplikace je určena pro uživatele, kteří nemají velké nebo dokonce žádné zkušenosti s používáním dotykových zařízeních (dále jen tabletů). Aplikace má za cíl uživatelům zprostředkovávat informace, které jsou v běžném životě zjišťovány každý den. Cílovými skupinami tedy jsou začátečníci, kde většina uživatelů jsou převážně senioři, kteří často mívají oční vady, problémy s jemnou motorikou, horší pamětí a orientací. Na tyto problémy je nutno brát zřetel při návrhu uživatelského rozhraní celé aplikace.
Interview Tematické okruhy 1. Okruhy zájmů a. Běžná náplň dne b. Hledané informace (jaký zdroj) c. Nejčastěji navštěvovaná veřejná zařízení 2. Zjištění zkuseností a. Jaká elektronická zařízení pro konzumaci obsahu používá. b. Proc a jak dlouho je používá c. Jejich výhody a nevýhody v ovládáni 3. Zdravotní problémy mající vliv na konzumaci informací a. Oční vady b. Poruchy jemné motoriky c. Problémy s krátkodobou pamětí
Přepis První subjekt Délka rozhovoru: 50 minut Charakteristika dotazované osoby: muž, 68 let, penzista Výsledek interview: Dotazovaná osoba Subjekt získává informace převážně z televize (politické dění a zahraniční zprávy ČT 24), a rádia. Dále z tištěného deníku (Dnes, Blesk), ale také z internetu (konkrétně portál Atlas.cz, jelikož zde subjekt má emailovou schránku). Na informacích z internetu si cení nejvíce jejich aktuálnosti a možnosti porovnání informací z různých zdrojů. Tázaný subjekt má zkušenost s prací na osobním počítači a v používání internetu. Vlastní dotykový telefon s operačním systémem Android. Před dotykovou obrazovkou preferuje jako vstupní zařízení raději klávesnici a myš, jelikož při psaní na dotykové obrazovce je nedostatečná zpětná vazba a klávesy jsou malé, což díky špatnému zraku dotazovaného činí problémy s ovládáním daného zařízení. Naopak si cení možnosti identifikovat kontakt dle fotky, v případě, že nemá brýle a malý text nepřečte. Na prohlížečích jak počítači tak ve smartphonu využívá možnost zvětšení velikosti písma, aby byl text čitelný. Jak bylo již zmíněno, subjekt vlastní smartphone a je schopen jej ovládat, díky čemuž bylo možné zjistit, jaké činnosti na smartphonu vykonává nejčastěji a jaké informace nejčastěji vyhledává. Mezi tyto činnosti logicky zařadil telefonování a psaní SMS zpráv u kterých podotkl, že mu nevyhovuje prostředí pro aplikace pro psaní zpráv, že místo rozdělení okna do několika oken, kde by se postupně vyplnili příjemci, poté samotná zpráva a nakonec by se potvrdilo odeslání zprávy, je jediná obrazovka s několika vstupními poli s malou velikostí textu a velkou šancí nechtěného odeslaní. Dále subjekt pravidelně navštěvuje emailový účet, zpravodajské servery, stahuje počasí, prochází televizní program a používá kalendář a kalkulačku. Zpravodajské servery se mu prý lépe čtou na velké obrazovce osobního počítače, ale jelikož tráví velkou část času na chatě, tak i tento způsob je dostačující. Dané zprávy čte dle kategorií. V případě počasí sleduje předpověď pro několik dní dopředu (krátkodobou předpověď). Na televizním programu na mobilním telefonu si cení ukazatele zobrazujícího, jaká část z pořadu je již odvysílaná, což mu tištěný televizní program nabídnout nemůže. V kalendáři si eviduje důležité události, schůzky a termíny, kdy má brát jaké léky. Dále má v kalendáři uložené narozeniny svých blízkých a postrádá absenci svátků. Dále se dotazovaná osoba zmínila o nedostatečné dokumentaci (manuálech) k elektronickým zařízením a softwaru (zejména u výše uvedeného smartphonu) a také se zmínil o složitosti
některých prováděných akcí díky nedostatku informací, co se od uživatele vyžaduje a co daná akce má dělat.
Druhý subjekt Délka rozhovoru: 45 minut Charakteristika dotazované osoby: žena, 65 let, penzistka Výsledek interview: Dotazovaná trpí oční vadou, přesněji dalekozrakostí. Vlastní počítač s přístupem na internet, ovšem zkušenosti s ovládáním počítače se omezují pouze na otevření internetového prohlížeče, vyhledávání na internetu a užívání nástrojů office k otevření emailové přílohy. Možnost změny velikosti písma nevyužívá kvůli neznalosti této funkce, po ukázce shledává tuto funkci jako velice užitečnou. Zkušenosti s ovládáním dotykových zařízení nemá žádné. Dotazovaná využívá zdroje informací z televize(kanál TV prima) a internetu (Seznam.cz). Také sleduje bulvární zprávy (Super.cz). Výhodou těchto zdrojů informací shledává jejich aktuálnost a přehlednost. Dotazovaná pravidelně odebírá tištěný TV program (TVmax). Tento program odebírá hlavně kvůli programu na 14 dní a přehlednosti. Dále využívá funkce EPG na televizi, který jí sice připadá méně přehledný, ale dokáže zobrazit právě vysílané pořady a popis obsahu pořadů. Tytéž funkce oceňuje i u internetového programu na stránce Seznam.cz. Dotazovaná sleduje počasí převážně na internetu (Seznam.cz) a zajímá ji předpověď na několik dní dopředu (krátkodobá). Ovládání počítače jí připadá vyhovující, s ovládáním pomocí myši a klávesnice nemá žádný problém. U ovládání televize dotazované vadí malé a hůře čitelné popisy tlačítek ovladače. Dotazovaná využívá papírový diář za účelem zjištění data dne, svátků a narozenin příbuzných a přátel. Dále diář využívá k zaznamenání poznámek a událostí, a také si do něj zapisuje nákupní seznam.
Třetí subjekt Délka rozhovoru: 40 minut Charakteristika dotazované osoby: žena, 72 let, penzistka Výsledek interview: Dotazovaná seniorka trpí oční vadou a při běžném čtení používá brýle. Při větší velikosti písma však uvádí, že je schopna text přečíst i bez použití brýlí. V běžném dnu osoba převážně sleduje zpravodajství televizi (ČT 1, Nova) včetně počasí. Počasí sleduje žena pouze aktuální, tudíž maximálně jeden, dva dny dopředu, neboť dlouhodobějším předpovědím moc nevěří. Dále čte současné dění také v novinách, převážně deník 5+2 a deník Metro, které jsou zdarma. Ve zbytku dne osoba také čte knihy nebo sleduje televizní pořady. Televizní pořady vyhledává v papírovém televizním programu z týdeníku 5+2. Její soustředění je převážně na daný či následující den. Občas vyhledává i informace o programu s několika denním předstihem, například, když chce vědět, co je v televizi o víkendu. Televizní programy ji vyhovují a na jejich stylu a uspořádání by nic neměnila. Dotazovaná žena nemá žádné zkušenosti s ovládání dotykových zařízeních ani počítačem. Proto veškeré informace vstřebává buď z televize, či z papírových novin a veškeré informace si zapisuje také na papír. Osoba používá kalendář, kde sleduje, kdo má svátek. Dále si do něj poznamenává narozeniny, kontroly u doktorů a jiné poznámky z běžného života. K těmto účelům ženě nejvíce vyhovuje týdenní zpracování kalendáře, kde je dostatečný prostor na její poznámky. Osoba poměrně často navštěvuje různé zdravotnické zařízení, které jsou umístěny v různých lokalitách. U doktorů, které navštěvuje má poznamenáno jejich ordinační hodiny. Občas se však již stalo, že hodiny byly změněny, což se osoba dozvěděla až na místě.
Analýza získaných dat Shrnutí získaných dat Dotazované osoby z cílové skupiny konzumují informace týkající se dění ve společnosti. Sledují pravidelně zprávy v televizi a většina také vyhledává informace i v novinách v papírové či elektronické podobě. Dále je zajímají informace o počasí, které získávají ze stejných zdrojů. Při sledování televize ve svém volném čase často využívají pro snazší orientaci ve velké nabídce programů a televizních kanálů televizní program. Své vlastní poznámky ohledně narozenin blízkých, schůzek a jiných záležitostí si zaznamenávají do diářů či kalendářů. Velká část korespondentů trpí oční vadou, která jim znesnadňuje převážně čtení. Vzhledem k cílové skupině uživatelů je také žádoucí mít upomínkový systém upozorňující na důležité události.
Dále by cílová skupina ocenila informace jako je otevírací doba a kontakt na veřejná místa, která běžně navštěvují. Požadavky uživatele Ze získaných dat z několika rozhovorů jsme vyhodnotili jako nejčastěji hledané informace následující tématické okruhy: ●
Zpravodajství
●
Televizní program
●
Počasí
●
Kalendář - svátky a připomínky
●
Informace o veřejných místech (zdravotnická zařízení, kulturní zařízení)
Analýza problémů interakce uživatele s aplikací Seznam problémů 1. Čitelnost textu Velká část uživatelů cílové skupiny trpí zrakovými vadami, které ztěžují zejména čtení textu. Problém však nastává v případě, že tyto vady má každý uživatel odlišné (různé hodnoty dioptrií, apod.). Musí být tedy brán zřetel na individuální nastavení pro každého uživatele. Dále je u cílové skupiny velice pravděpodobné, že některé vady se mohou časem měnit a jsou tedy proměnlivé. Návrh řešení: Po spuštění aplikace bude uživatel dotázán, na základní nastavení velikosti písma, aby mu dané nastavení nejvíce vyhovovalo. Z daných možností si uživatel bude vybírat při každém spuštění aplikace, neboť dané hendikepy se mohou měnit a dané zařízení může být sdíleno mezi více uživateli (např. v rodině). Kdyby bylo možné například nastavení písma měnit pouze v nějakém vnořeném nastavení, mohlo by se stát, že uživatel se k danému nastavení nedostane z důvodů náročnosti, či z důvodu, že nic nepřečte, proto je výběr velikosti písma ihned po spuštění aplikace nutností. Dále je nutné v uživatelském prostředí zajistit dostatečný kontrastní poměr mezi textem a pozadím.
2. Příliš mnoho informací Velké množství zobrazovaných informací může způsobit nepřehlednost při čtení obsahu a může dojít ke ztrátě orientace v obsahu. Dále v souvislosti s větší velikostí písma a omezenou velikostí obrazovky by bylo nutné posouvat zobrazovaný obsah, což může uživatele zbytečně zatížit. Návrh řešení: Vhodně rozčlenit prostředí a zobrazit jenom určité množství informací. Pro zobrazení doplňujících (rozšiřujících) informací je možné rozšířit uživatelské prostředí o další ovládací prvek (např. tlačítko), který by umožňoval zobrazení dalších informací na další obrazovce. Toto řešení by odstranilo nutnost scrollování, zvýšilo přehlednost a přitom zachovalo množství poskytovaných informací v aplikaci. 3. Složité ovládací prvky a gesta Multidotykové ovládání by uživatele dané cílové skupiny nutilo učit se mnoho nových gest přiřazených k určitým akcím, což by ovládání značně zkomplikovalo. Dále posouvání obsahu (scrollování) za použití akce přejetí prstem po displayi může být kvůli horší jemné motorice a zhoršenému zraku obtížné, jelikož velikost posunutí obsahu závisí na velikosti tahu prstem po obrazovce. Podobně zvětšování a zmenšování obsahu za pomocí dvou prstů nemusí být úplně intuitivní pro uživatele, kteří nemají s dotykovými zařízeními velké zkušenosti. Návrh řešení: Problémy týkající se multidotykového ovládání a ovládání pomocí složitějších gest může být řešeno odstraněním těchto prvků z aplikace a nahrazením je odlišnými ovládacími prvky (např. tlačítky) s jasně definovanými akcemi (např. posouvání obsahu je tvořeno dvěma tlačítky, kde jedno tlačítko posune obsah v jednom směru a druhé ve směru opačném).
4. Orientace v aplikaci Přechod mezi velkým množství oken může způsobovat dezorientaci ve smyslu, že je nutné pamatovat velké množství informací, popřípadě stále přecházet mezi jednotlivými okny. Obecně je žádoucí mít potřebné informace pohromadě v jednom okně, ale na druhou stranu ne příliš mnoho (viz. Problém 2). Tento problém je však těžce řešitelný, neboť potřeby uživatele jsou individuální a také je snaha nemít příliš mnoho nepotřebných informací, které rozšiřují velikost okna a také zvyšují dezorientaci uživatele v rámci jednoho okna a hlavně dobu, za kterou uživatel nalezne požadovanou informaci. Návrh řešení: Jednotlivá okna se budou týkat témata jako celku a všechny důležité informace budou soustředěny v daném okně, pokud bude mít zájem zobrazit doplňující informace, bude je moci otevřít v novém dedikovaném okně. Uživatel tedy nebude přecházet mezi velkým množstvím oken, ale bude pouze posouvat obsah v daném okně. Aby se uživatel mohl rychle a snadno pohybovat mezi jednotlivými okny, bude mít možnost se vždy vrátit na předchozí okno. Pokud se tedy “vydá špatným směrem” snadno se vrátí na předchozí obrazovku. Pokud uživatel bude chtít přejít do jiné sekce programu, například z televizního programu do kalendáře, bude mít tuto možnost v jednoduchém menu, ke kterému se dostane z jakéhokoliv okna. 5. Nežádoucí dotyky Někteří uživatelé mohou mít snížené motorické schopnosti a v kombinaci se zhoršeným zrakem mohou jednoduše kliknout na jiné místo, než bylo třeba. Při nechtěném dotyku může být vykonána akce, kterou uživatel neměl v úmyslu použít a chování aplikace by jej mohlo zmást. Návrh řešení: Nechtěnému dotyku obrazovky může být odstraněno zvýšením minimální doby nutného dotyku pro provedení akce a neprovedení akce při zjištění více bodů dotyku (multitouch detekce), což minimalizuje výskyt nežádoucích dotyků.
6. Zpětná vazba aplikace Při provádění akce musí být jasné, že uživatel provedl akci, kterou měl v úmyslu vyvolat. Dojde-li k nějaké chybě vinou uživatele musí být jasné o jakou chybu se jedná a co ji způsobilo, popřípadě jak ji napravit. Návrh řešení: Jestliže se uživatel dotkne určitého tlačítko, toto tlačítko změní barvu, která ho bude odlišovat od ostatních tlačítek, po uvolnění dotyku se provede daná akce a zařízení vyvolá zpětnou vazbu (např. zavibrováním, probliknutím obrazovky). V případě, že dojde k chybě, objeví se na obrazovce informační okno obsahující informace o jakou chybu se jedná a proč k této chybě došlo (nestačí pouze změnit barvu pole s chybně vyplněným textem).
